L_RDS L-Řízení dodavatelských systémů

Skladovací systémy a skladování v dodavatelském řetězci.

 Klíčové pojmy:

Sklady, skladování, komisionování, logistické objekty

 Cíle kapitoly:

  • Vysvětlit funkce skladů,
  • Vyjmenovat druhy skladů,
  • Posoudit způsoby komisionování,
  • Definovat pojem logistický objekt

 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin

 Výklad:

Funkce a typy skladů
 
Skladování plní  důležité funkce v  hodnototvorných řetězcích. Mají-li procesy v řetězcích probíhat optimálně, je nezbytné vyrovnávat kapacitní a lhůtové disproporce mezi dodavateli surovin a jejich zpracovateli, mezi jednotlivými technologickými či logistickými procesy ve výrobě popř. montáži, mezi rytmem výroby a požadavky odběratelů produktů, mezi lhůtami dodávek stavebních materiálů a postupem stavby apod.
Požadavky kladené na sklad jsou trojího druhu:
  • zakázkové vyplývající z povahy zakázek odběratelů skladovaného materiálu a povahy zakázek (objednávek) adresovaných dodavatelům pro doplnění zásob ve skladu,
  • požadavky na průtok  a kapacity skladu resultující z množství příjmů a výdejů v závislosti na čase,
  • sortimentní požadavky tj. požadavky na druh, vlastnosti a počet artiklů, parametry manipulačních jednotek, pohyb artiklů apod.
Sklady dělíme podle mnoha kritérií, mezi základní patří tato:
Podle způsobu skladování:
  • Volné
  • Stohové
  • Regálové
hlediska stavebního rozlišujeme sklady:
  • Volné, upravené plochy
  • Kryté
  • Otevřené
  • Uzavřené
Přičemž tyto sklady mohou být  (obr. 9-1):
  • Ploché
  • Patrové
  • Výškové
  • Nafukovací haly aj.

 
Obrázek 9- 1: Druhy skladů

Organizace a komunikace ve skladovém hospodářství
Sklady a  organizace skladového hospodářství jsou jedním z relevantních faktorů ovlivňujících  úroveň jakosti procesů v článcích hodnototvorného řetězce a tím úroveň podnikové logistiky. Jaké požadavky jsou kladeny na organizaci skladů? Můžeme je rozdělit do dvou oblastí:
  • oblast skladového režimu,
  • oblast administrativy.
Do první oblasti náleží:
  • správa zásob a skladovacích míst,
  • správa manipulačních a pomocných prostředků,
  • příjem s správa objednávek,
  • tvorba zakázek,
  • přiřazení zakázek a manipulačních prostředků,
  • vydání zakázek.
Do druhé oblasti patří:        
  • fakturace,
  • inventarizace,
  • statistika.
Pro zajištění optimálního provozu skladu je nezbytné sledovat řadu veličin statického a dynamického charakteru.

Vychystávání
Vychystávání (komisionování; picking) je sestavení (kompletování) určitého dílčího množství logistických objektů z připraveného množství požadovaného sortimentu na základě informací o zadaných požadavcích. Tuto činnost lze provádět prostřednictvím zaměstnanců nebo nasazením techniky.
 
Logistické objekty
Největší vliv na způsob realizace logistických procesů a na výběr strojů a zařízení pro manipulaci má z pochopitelných důvodů sám materiál – logistický objekt. Materiál tedy bude jedním z rozhodujících činitelů ovlivňujících charakter logistického řetězce. Vystupuje-li v logistickém procesu pouze jeden druh logistických objektů, hovoříme o jednodruhovém problému, jinak (a takových případů je většina) se jedná o problém vícedruhový. Ne všechny druhy materiálu můžeme efektivně manipulovat stejnými manipulačními prostředky. Proto věnujeme jejich klasifikaci z hlediska manipulace zvýšenou pozornost, neboť tato tvoří nezbytný předpoklad úspěšného výběru a vhodného přiřazení skladovacích a manipulačních prostředků.

 Studijní materiály:

Základní literatura:
JEŘÁBEK, K. Logistika. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.
MACUROVÁ, L. et. Logistika. Sbírka příkladů. Studijní pomůcka pro distanční studium. Zlín, Univerzita Tomáše Bati, 2008. ISBN 978-80-3718-745-3.
BAZALA, J. a kol. Logistika v praxi. Praha: Verlag Dashöfer 2004. ISBN 80-86229-71-8.
Doporučené studijní zdroje:
SCHULTE, CH.: Logistika. Praha, Victoria publishing, 1994. ISBN 80-85605-87-2.
JüNEMANN, R.: Materialfluss und Logistik. Berlin, Springer-Verlag, 1989. ISBN 3-540-51225-X.
 

Otázky a úkoly

  1. Jaká je hlavní funkce skladování?
    1. sestavení (kompletování) určitého dílčího množství logistických objektů z připraveného množství požadovaného sortimentu na základě informací o zadaných požadavcích
    2. správa zásob a skladovacích míst
    3. vyrovnávat kapacitní a lhůtové disproporce mezi dodavateli surovin a jejich zpracovateli, mezi jednotlivými technologickými či logistickými procesy ve výrobě popř. montáži, mezi rytmem výroby a požadavky odběratelů produktů, mezi lhůtami dodávek stavebních materiálů a postupem stavby apod.
  2. Požadavky kladené na sklad nezahrnují:
    1. komisionování
    2. požadavky na průtok a kapacity skladu resultující z množství příjmů a výdejů v závislosti na čase
    3. sortimentní požadavky
  3. Podle způsobu skladování dělíme sklady na:
    1. volné, kryté a otevřené
    2. volné, stohové a regálové
    3. ploché, patrové a výškové
  4. Jaké požadavky jsou kladeny na organizaci skladů? Můžeme je rozdělit do dvou oblastí:
    1. oblast fakturace a inventarizace
    2. oblast skladového režimu a oblast administrativy
    3. sortimentní požadavky a zakázkové
  5. Vychystávání je:
    1. vyrovnávání kapacitních a lhůtových disproporcí mezi dodavateli surovin a jejich zpracovateli
    2. sestavení (kompletování) určitého dílčího množství logistických objektů z připraveného množství požadovaného sortimentu na základě informací o zadaných požadavcích
    3. zajištění optimálního provozu skladu

Klíč k řešení otázek:

  1. c
  2. a
  3. b
  4. b
  5. b