Klíčové pojmy:

Pořizovací logistika, zásobován, hraniční prvky, pořizovací trh, dodavatel

 Cíle kapitoly:

• Pochopení úlohy pořizovací logistiky a zásobování,
• Prohloubit poznání souvislostí mezi funkcemi podnikových útvarů a podnikovými strukturami,
• Pochopení významu logistiky pro ziskovost podniku.

 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin

 Výklad:

Hodnototvorný řetězec tvoří posloupnost technologických a logistických článků, v nichž probíhají transformační procesy, ve  kterých postupně vznikají produkty požadované na trhu.
Hodnototvorný řetězec začíná u dodavatelů surovin pro výrobu a mívá různou strukturu podle:

• druhu komodity,
• polohy dodavatele,
• způsobu a organizace dopravy,
• požadavků odběratelů apod.

 
Alternativní struktury dodavatelského řetězce  jsou:
Skladovací a dopravní strategie:
   Nejčastěji používané strategie dopravy a skladování jsou:

• externí distribuční sklad,
• koncept Transhipment,
• systém Randez-Vous,
• koncept oblastních  dopravců,
• logistická centra.

Dodavatelské  řetězce:
Dodavatelské řetězce  spojující  dodavatele, sklady, výrobce,  logistická centra  a konečné zákazníky mohou  mít různou strukturu.  Nejčastěji se setkáváme s následujícími:

• přímé dodávky,
• zásilky přes centrální sklad,
• Transhipment,
• Crossdocking.

Fyzická distribuce a distribuční sítě
Fyzickou distribucí označujeme nejen pohyb a skladování zboží (primárních logistických objektů), ale také související informační a finanční toky probíhající v distribučním prostoru. Suma logistických objektů vstupujících do distribučního uzlu a v tomto uzlu se nacházejících se rovná sumě logistických objektů z tohoto uzlu vystupujících a v něm zůstávajících.

2. Distribuční zákon:
Supply Chain Management (SCM)
Supply Chain Management, s titulu své charakteristiky, tj. že vzhledem k propojení všech interních a externích účastníků podél celého procesního řetězce, od odběratele konečného produktu (zákazníka) až po dodavatele surovin, dochází k výměně potřebných informací v reálném čase, nabízí mnohem více možností.

 Studijní materiály:

Základní literatura:
JEŘÁBEK, K. Logistika. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.
MACUROVÁ, L. et. Logistika. Sbírka příkladů. Studijní pomůcka pro distanční studium. Zlín, Univerzita Tomáše Bati, 2008. ISBN 978-80-3718-745-3.
Doporučené studijní zdroje:
JEŘÁBEK, K. Doprava, manipulace, skladování – logistika. Stavební informace, ročník XI,  září 2004, monotematické číslo, 28. publikace, str. 3-31. ISSN 1211-2259.
KULČÁK, L., K RÁL, D. Logistika. Studijní opora pro kombinovanou formu. Brno, Akademie Sting v Brně, 2010. ISBN 978-80-86342-88-7.
Jeřábek, K., FRAJOVÁ, M. Výroba a distribuce stavebních materiálů – racionalizační potenciály logistiky. Stavební informace,  ročník   XIII. září 2006,  monotematické číslo, 44. publikace, str. 3-27. ISSN 1211-2259
 

Otázky a úkoly

1. Alternativní struktury dodavatelského řetězce nezahrnují:
   1. jednostupňová struktura s překladišti
   2. dvoustupňová struktura je požívána při velkých počtech dodavatelů a odběratelů
   3. Supply Chain Management
2. Nejčastěji používané strategie dopravy a skladování nezahrnují:
   1. externí distribuční sklad
   2. logistická centra
   3. JIT
3. Dodavatelské řetězce  spojující  dodavatele, sklady, výrobce,  logistická centra a konečné zákazníky mohou  mít různou strukturu.  Nejčastěji se setkáváme s následujícími:
   1. přímé dodávky, zásilky přes centrální sklad, Transhipment, Crossdocking
   2. systém Randez-Vous, koncept oblastních  dopravců, logistická centra
   3. 1. Distribuční zákon, 2. Distribuční zákon a Supply Chain Management
4. Distribuční síť tvoří:
   1. všechna distribuční místa, distribuční prostředky, distribuční interakce a jejich vzájemné vazby
   2. distribuční zdroje, distribuční centra, odběratelé a vzájemné vazby mezi těmito prvky
   3. Supply Chain Management, Transhipment a Crossdocking
5. 1. Distribuční zákon zní:
   1. Suma logistických objektů na výstupu z distribučního zdroje za určité časové období se rovná objemu zásob v distribučních uzlech na konci tohoto časového období
   2. Suma logistických objektů vstupujících do distribučního uzlu a v tomto uzlu se nacházejících se rovná sumě logistických objektů z tohoto uzlu vystupujících a v něm zůstávajících
   3. Propojení všech interních a externích účastníků podél celého procesního řetězce, od odběratele konečného produktu (zákazníka) až po dodavatele surovin, dochází k výměně potřebných informací v reálném čase, nabízí mnohem více možností

Klíč k řešení otázek:

1. c
2. c
3. a
4. b
5. b