L_RDS L-Řízení dodavatelských systémů
doc. Ing. Ondrej Stopka, PhD.
L_RDS L-Řízení dodavatelských systémů
Info
Období
projekt CLILL
Kapitola obsahuje:
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
7
Obrázek
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
6
Obrázek
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
5
Obrázek
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
5
Obrázek
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
5
Obrázek
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
5
Obrázek
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
5
Obrázek
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
5
Obrázek
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
6
Obrázek
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
5
Obrázek
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
5
Obrázek
1
Odpovědník
1
Studijní text
Kapitola obsahuje:
5
Obrázek
1
Odpovědník
1
Studijní text

Úvod

Řízení dodavatelských systémů

Ing. Ondrej Stopka, PhD.


Průvodce studiem předmětu

Cílem předmětu je seznámit studenty s problematikou technologie a řízení dodavatelského řetězce (SCM - Supply Chain Management). Absolvent předmětu prokazuje znalosti zásobovacích systémů, logistických a dodavatelských systémů, umí popsat podnikové informační systémy a základní strategie v dodavatelských řetězcích, umí plánovat v podmínkách dodavatelských řetězců a pracovat s faktorem času v řízení dodavatelských systémů.

 

Základní okruhy studia

1. Integrované hmotné a informační toky dodavatelských systémů.

2. Hodnototvorné řetězce, charakteristiky, systémové funkce, procesní pojetí.

3. Dodavatelské řetězce v organizační struktuře podniku a procesy.

4. Struktury pořizovací, výrobní a distribuční logistiky.

5. Management řízení procesů v dodavatelských systémech.

6. Analýzy dodavatelských řetězců a modelové prostředky.

7. Plánování dodavatelských systémů.

8. Informatika a komunikace v dodavatelských procesech.

9. Skladovací systémy a skladování v dodavatelském řetězci.

10. Doprava v dodavatelském řetězci.

11. Manipulace se zbožím v dodavatelském řetězci.

12. Vývojové trendy v dodavatelských systémech a procesech.
 

Literatura

  • BLECKER, T., KERSTEN, W., HERSTATT, C. Key Factors for Successful Logistics: Services, Transportation Concepts, IT and Management Tools: Erich Schmidt Verlag GmbH & Co KG, 2007. 308 s. svazek 5. ISBN 978-3-503-10600-4.
  • LUKOSZOVÁ, X. Logistické technologie v dodavatelském řetězci. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2012. 121 s. ISBN 978-80-86929-89-7.
  • JEŘÁBEK, Karel. Logistika: studijní opora pro kombinované studium. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. 96 s. ISBN 978-80-7468-016-8.
  • Pernica, P.: Logistika pro 21. Století (Supply Chain Management) 1., 2.a 3. díl, Radix Praha, 2005. 1.díl 569 str. ISBN 80-86032-59-4.
  • Gros, Ivan. Logistika. Vyd. 1. Praha: Vydavatelství VŠCHT, 1996. 228 s. ISBN 80-7080-262-6.
  • Cempírek, V., Kampf, R. Logistika. Vyd. 1. Pardubice: Institut Jana Pernera, 2005. 108 s. ISBN 80-86530-23-X.
  • JEŘÁBEK, Karel. Logistika: studijní opora pro kombinované studium. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. 96 s. ISBN 978-80-7468-016-8.
  • TOUŠEK, R. Management dopravy. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2009. ISBN 978-80-7394-172-7.
  • FIALA, P. Dynamické dodavatelské sítě. Praha: Professional Publishing, 2009. ISBN 978-80-7431-023-2.
  • BAZALA, J. a A KOL. Logistika v praxi. Praha: Verlag Dashöfer, 2004. ISBN 80-86229-71-8.
  • LAMBERT, Douglas M. Supply Chain Management: Processes, Partnerships, Performance. 2nd edition.: Supply Chain Management Institute, 2005. 344 s. ISBN 978-0-9759949-1-7.
  • HUGOS, Michael H. Essentials of Supply Chain Management. Third Edition.: Wiley, 2011. 348 s. ISBN 978-0-470-94218-5.
  • ŠIROKÝ, J. a kol. Transport technology and control. Brno: Tribun EU, 2012. 237 s. ISBN 978-80-263-0268-1.
  • SOUTHERN, R. Neil. Transportation and Logistics Basics. ilustrované vydání. Northwestern University: Continental Traffic Publishing Company, 1997. 375 s. A Handbook for Transportation and Logistics Professionals and Students. ISBN 978-0-9655014-0-8.


Průběh studia a komunikace

Organizační formy výuky:

• přednáška

• cvičení

• tutoriál 

• konzultace

Komplexní výukové metody:

• frontální výuka

• projektová výuka

• skupinová výuka – kooperace

• brainstorming

• kritické myšlení

• samostatná práce – individuální nebo individualizovaná činnost

• výuka podporovaná multimediálními technologiemi

• e-learning


1. vydání
ISBN
© Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2018
Vydala: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice
Za obsahovou a jazykovou správnost odpovídá autor.

Integrované hmotné a informační toky dodavatelských systémů.

 Klíčové pojmy:

Logistická transformace, transformační proces, hodnototvorný řetězec, logistický řetězec, integrace hmotných, informačních a energetických toků, sytém, struktura systému

 Cíle kapitoly:

  • Vysvětlit příspěvek logistiky k vytváření hodnot
  • Objasnit logistickou transformaci v dodavatelských řetězcích
  • Zdůraznit systémový a procesní přístup k dodavatelským řetězcům

 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin

 Výklad:

Pohyb hmot – nezbytná součást reprodukčního procesu
Materiálním základem reprodukce je proces neustálého obnovování výroby. Tento proces vyvolává opakující se potřebu přepravy a skladování a s nimi související nakládku, vykládku a překládku surovin, polotovarů a hotových výrobků. Výroba, charakterizovaná dělbou práce, probíhá na různých místech a to zpravidla jiných než spotřeba a v jinou dobu než spotřeba. V neposlední řadě je rytmus výroby jiný než požadavky spotřebitelů. Hladké průběhy procesů ve výrobě a v celém tržním mechanismu vyžadují, aby pracovní síly, prostředky a předměty (a to jak pracovní tak spotřební) byly v požadovaném množství, sortimentu a jakosti, - ekologicky a ekonomicky optimálně – ve stanoveném čase na požadovaném místě. Výroba, rozdělování, oběh a spotřeba výrobních prostředků i spotřebních předmětů se realizují prostřednictvím transformačních procesů, ve kterých dochází k transformacím struktury, tvaru, polohy a času látek (hmot, materiálů), informací a energie, přičemž logistická transformace spočívá v časoprostorové transformaci hmot realizované přepravou, manipulací a skladováním hmot.
Uvedené transformace probíhají v procesních řetězcích, které spojují lokality zdrojů s místy spotřeby a celý systém koloběhu hmotných i nehmotných statků, který tvoří uzavřený kruh, můžeme znázornit modelem na obr. 1-1.

 
 
Obrázek 1- 1: Model koloběhu hmot a souvisejících informací

 
 
V jednotlivých článcích procesních řetězců se realizují transformace technologického nebo logistického charakteru hmotných objektů. Při těchto transformacích dochází k jejich stavovým  změnám. V procesech technologického charakteru dochází k transformacím tvaru (např. při tváření nebo obrábění) nebo struktury hmotných objektů (např. při chemických reakcích). V logistických transformačních procesech se mění čas a poloha popř. orientace objektů v prostoru.
 
Je zřejmé, že pohyb hmot, přesněji vyjádřeno – látkových objektů, je spojen s komplikovaným tokem  informací a že není možné jej realizovat bez toku energetického. Tuto skutečnost můžeme vystihnout kybernetickým  strukturálním modelem, který představuje obecně pojatý logistický systém z tohoto hlediska – viz obr. 1- 2.
 
 
 
Obrázek 1-2: Kybernetický strukturální model logistického systému

 
Systémový přístup a integrované pojetí hmotných a informačních toků
Pod pojmem systém chápeme účelově definovanou množinu prvků (elementů) a množiny vazeb (relací) mezi nimi, které spolu určují vlastnosti, chování a funkce systému jako celku. Matematicky vyjádřeno:
            Systém S = (A, R),
            kde         A = (a1, a2, a3 ... an) je množina prvků
                           R = (r1, r2, r3, ... rm) je množina vazeb mezi nimi    
 
Struktura systému je množina prvků systému a množina vazeb mezi nimi.
Úkolem logistiky je tedy shromažďovat a zpracovávat tok informací z odbytového trhu, transformovat obsah informací na stranu trhu pořizovacího a integrovat je s tokem látkových objektů (surovin, polotovarů a výrobků) a tyto integrované toky optimalizovat.
 

 Studijní materiály:

Základní literatura:

JEŘÁBEK, K. Logistika. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.

TOUŠEK, R. Management dopravy. České Budějovice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2009. ISBN 978-80-7394-172-7.

FIALA, P. Dynamické dodavatelské sítě. Praha, Professional Publishing, Praha 2009. ISBN 978-80-7431-023-2.

Doporučené studijní zdroje:

SCHULTE, CH.: Logistika. Praha, Victoria publishing, 1994. ISBN 80-85605-87-2.

 Otázky a úkoly
 

  1. Materiálním základem reprodukce je:
    1. proces neustálého obnovování výroby
    2. množina prvků systému a množina vazeb mezi nimi
    3. účelově definovanou množinu prvků
  2. Hladké průběhy procesů ve výrobě a v celém tržním mechanismu vyžadují, aby pracovní síly, prostředky a předměty (a to jak pracovní tak spotřební) byly v:
    1. matematicky vyjádřeny
    2. požadovaném množství, sortimentu a jakosti, - ekologicky a ekonomicky optimálně – ve stanoveném čase na požadovaném místě
    3. transformací technologického nebo logistického charakteru hmotných objektů
  3. Výroba, rozdělování, oběh a spotřeba výrobních prostředků i spotřebních předmětů se realizují prostřednictvím transformačních procesů, ve kterých dochází k:
    1. modelu koloběhu hmot a souvisejících informací
    2. procesním řetězcům
    3. transformacím struktury, tvaru, polohy a času látek (hmot, materiálů), informací a energie
  4. Model koloběhu hmot a souvisejících informací nezahrnuje:
    1. spotřebu
    2. mezisklady
    3. tramvaj
  5. Pod pojmem systém chápeme účelově definovanou množinu prvků (elementů) a množiny vazeb (relací) mezi nimi, které spolu určují vlastnosti, chování a funkce systému jako celku. Matematicky jej můžeme vyjádřit jako:
    1. S = (A, R)
    2. S = (m, g)
    3. S = (v1, vi….vj)

Klíč k řešení otázek:
  1. a
  2. b
  3. c
  4. c
  5. a


 

Hodnototvorné řetězce, charakteristiky, systémové funkce, procesní pojetí.

 Klíčové pojmy:

Model hodnototvorného řetězce, vstupy do článku, výstupy  z článku, struktura článků, parametry článku, SCM

 Cíle kapitoly:

  • Seznámit se s modelem hodnototvorného řetězce
  • Naučit se definovat strukturu a parametry článků
  • Zvládnout identifikaci technologických a logistických článků hodnototvorného řetězce

 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin

 Výklad:

Funkční model článku logistického řetězce   
Logistika zabezpečuje a řídí pohyb objektů (výrobků, palet, zakázek aj.) přes dílčí procesy procesních  řetězců. V jednotlivých dílčích procesech  probíhají transformace  objektů, tj. např. výkop základů, jejich betonáž, zdění, nebo lisování cihel, jejich kontrola, skladování, manipulace, přeprava apod. Mezi procesy dochází k výměně materiálu (hmot, látek) a informací. Úkolem logistiky je ovládnutí interakcí mezi materiálem a informacemi v procesních řetězcích podniků. Funkčnost transformačních procesů v procesním řetězci ovlivňuje trvale jakost logistiky.
Každý  článek vystupuje  v  procesním  řetězci jak ve funkci zákazníka, tak ve funkci dodavatele a musí zvládnout celou řadu dílčích  přenosů (výměnných procesů),  které mají  charakter obchodních   procesů.  Logistický  model,  který  má  umožňovat hodnocení  jakosti   procesních  řetězců a odkrýt  potenciální rezervy zdokonalení a zlepšení  stávajícího stavu, musí být schopen vzájemné vztahy mezi dodavatelem  a odběratelem popsat, a to nejen co do kvality, ale také kvantitativně. Tím je formulován požadavek na základní funkci článků logistického řetězce.
Struktura a charakteristiky článků procesních řetězců
Model článku procesního řetězce na  obr. 2-1 zobrazuje článek v pojetí „Black Box“. Zobrazeny jsou jen vstupy a výstupy.


 
Obrázek 2- 1: Vstupy a výstupy článku hodnototvorného řetězce

 
Do článku vstupuje materiál (operand ve stavu 1), z něhož se zhotoví polotovar popř. výrobek, takže materiál článek po transformaci opouští v podobě produktu (operand ve stavu 2) a nějakého rezidua (třísky, odpad apod.). Transformaci provedou pracovní síly pomocí pracovních  prostředků (operátorů). Oba operátory článek rovněž opustí, ale v transformované podobě tzv. pracovní prostředky opotřebované, část jejich hodnoty se odpisuje a přechází do nákladů  na  produkt. Pracovní síly se unaví, vyčerpají, ale na druhé straně se zase zdokonalí, zvýší svoji kvalifikaci. Také jejich přínos k transformaci přechází do nákladů na produkt. Podobně to je s energií, která je k transformaci nutná a s informacemi, bez kterých by se transformační proces nemohl řídit.
 
Řízení procesů
Z  hlediska  logistických  cílů je ovlivnění článků procesních řetězců popř. celých řetězců omezeno na čtyři základní činitele. Těmito faktory jsou:
  • procesy,
  • řízení,
  • prostředky,
  • struktury.
Z těchto čtyř činitelů lze odvodit soubor 17 tříd racionalizačních potenciálů, které jsou stavebnicí strategického logistického plánování:
  • odběrateli,
  • dodavateli,
  • strukturou  procesů.
Řízení v sobě zahrnuje:
  • normativy,
  • administrativu,
  • sítě,
  • řízení.
Prostředky představují:
  • personál,
  • plochy,
  • zásoby,
  • pracovní prostředky,
  • pomocné prostředky,
  • organizační prostředky.
Struktura je reprezentována:
  • layoutem,
  • organizační strukturou,
  • komunikační strukturou.

 Studijní materiály:

Základní literatura:
JEŘÁBEK, K. Logistika. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.
TOUŠEK, R. Management dopravy. České Budějovice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2009. ISBN 978-80-7394-172-7.
BAZALA, J. a kol. Logistika v praxi. Praha: Verlag Dashöfer 2004. ISBN 80-86229-71-8.
Doporučené studijní zdroje:
SCHULTE, CH.: Logistika. Praha, Victoria publishing, 1994. ISBN 80-85605-87-2.
KUHN, A.: Prozessketten in der Logistik. Dortmund, Verlag Praxiswissen 1995. ISBN 3-929443-49-X.
 

Otázky a úkoly

  1. Logistika zabezpečuje a řídí pohyb:
    1. normativy, administrativy a pomocných prostředků
    2. objektů (výrobků, palet, zakázek aj.) přes dílčí procesy procesních  řetězců
    3. pracovních prostředků, pomocných prostředků a komunikace
  2. Každý  článek vystupuje  v  procesním  řetězci:
    1. jak ve funkci zákazníka, tak ve funkci dodavatele
    2. pouze ve funkci zákazníka
    3. pouze ve funkci dodavatele
  3. Struktura článků procesních řetězců zahrnuje vstupy a výstupy. Mezi vstupy nepatří:
    1. materiál
    2. pracovní sily
    3. finální produkty
  4. Z  hlediska  logistických  cílů je ovlivnění článků procesních řetězců popř. celých řetězců omezeno na čtyři základní činitele. Mezi tyto faktory nepatří:
    1. procesy
    2. struktury
    3. odběratelé
  5. Mezi prostředky v rámci řízení procesů nepatří:
    1. personál
    2. normativy
    3. zásoby

Klíč k řešení otázek:

  1. b
  2. a
  3. c
  4. c
  5. b

Dodavatelské řetězce v organizační struktuře podniku a procesy.

 Klíčové pojmy:

Pořizovací logistika, zásobován, hraniční prvky, pořizovací trh, dodavatel

 Cíle kapitoly:

  • Pochopení úlohy pořizovací logistiky a zásobování,
  • Prohloubit poznání souvislostí mezi funkcemi podnikových útvarů a podnikovými strukturami,
  • Pochopení významu logistiky pro ziskovost podniku.

 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin

 Výklad:

Realizace hodnototvorného procesu v subjektu výrobního charakteru
Obsahem logistiky v moderním pojetí je komplexní zajištění hmotných a s nimi integrovaných informačních toků od dodavatelů do podniku a podnikem až k odběratelům. Podnik, jako systém s cílovým chováním, kooperuje se svým okolím. Hlavní vazby na straně vstupu představují procesy zásobování surovinami, polotovary a výrobky. Na straně výstupu jsou  aktivity související s realizací výrobků nebo služeb, popř. obojího, na trhu. Funkce nákupu spočívá v zajištění vstupních procesů v řetězci dodávek po obchodní stránce, zatím co pořizovací logistika zajišťuje vstupní procesy do podniku v celém rozsahu integrovaných hmotných a informačních toků.
Úkolem pořizovací logistiky je naplánování a zajištění potřebných hmotných vstupů tj. a to vše za podmínky optimální hospodárnosti.
 
Management logistiky zajišťuje:
v oblasti nákupu:
  • průzkum trhu,
  • zjištění a výběr optimálních zdrojů,
  • projednání a uzavírání smluv,
  • cenovou a hodnotovou analýzu,
  • správu nákupu.
v oblasti zásobování:
  • přejímku a kontrolu zboží,
  • skladování a správu skladů,
  • vnitropodnikovou dopravu a manipulaci,
  • plánování, řízení a controlling integrovaných toků hmot a informací.
Etapy nákupního procesu tvoří:
  1. specifikace potřeb organizace,
  2. určení druhu výrobků a jejich kvality,
  3. detailní specifikace potřeb,
  4. identifikace dodavatelů,
  5. analýza nabídek,
  6. výběr dodavatele a návrh ceny,
  7. vystavení objednávky a uzavření hospodářské smlouvy,
  8. trvalé sledování dodavatelů a jejich hodnocení.
 
Systém hodnocení  variant řešení a výběr obchodních partnerů
V rámci procesu pořizování je relevantní složkou výběr potenciálních dodavatelů, kteří jsou schopni požadované komodity popř. služby za daných podmínek poskytnout. Při výběru dodavatele se doporučuje klást důraz zejména na následující kritéria:
  • solventnost dodavatele,
  • úroveň řízení jeho výrobního procesu a možnosti rozšíření kapacit,
  • garance za jakost dodávek a zboží,
  • dodací lhůty a jejich spolehlivost,
  • splnění požadavků na obalové prostředky,
  • rychlost výměny případných vadných dodávek,
  • flexibilitu v dodavatelsko-odběratelských vztazích.
Obecnými kritérii pro hodnocení nebo porovnávání výrobků jsou  užitná hodnota a pořizovací náklady. To můžeme vyjádřit tzv. poměrnou efektivní hodnotou.
Z ekonomického hlediska bude nejvýhodnější ta varianta, která bude vykazovat nejmenší náklady (při zachování ostatních parametrů).

 Studijní materiály:

Základní literatura:
JEŘÁBEK, K. Logistika. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.
MACUROVÁ, L. et. Logistika. Sbírka příkladů. Studijní pomůcka pro distanční studium. Zlín, Univerzita Tomáše Bati, 2008. ISBN 978-80-3718-745-3.
Doporučené studijní zdroje:
SCHULTE, CH.: Logistika. Praha, Victoria publishing, 1994. ISBN 80-85605-87-2.

Otázky a úkoly

  1. Obsahem logistiky v moderním pojetí je:
    1. průzkum trhu
    2. zjištění a výběr optimálních zdrojů
    3. komplexní zajištění hmotných a s nimi integrovaných informačních toků od dodavatelů do podniku a podnikem až k odběratelům
  2. Pořizovací logistika zajišťuje:
    1. solventnost dodavatele
    2. vstupní procesy do podniku v celém rozsahu integrovaných hmotných a informačních toků
    3. vstupní procesy v řetězci dodávek po obchodní stránce
  3. Úkolem pořizovací logistiky je:
    1. naplánování a zajištění potřebných hmotných vstupů tj. a to vše za podmínky optimální hospodárnosti
    2. zajistit poměrnou efektivní hodnotou
    3. výběr dodavatele a návrh ceny
  4. Management logistiky v oblasti zásobování nezajišťuje:
    1. přejímku a kontrolu zboží
    2. poměrnou efektivní hodnotou
    3. plánování, řízení a controlling integrovaných toků hmot a informací
  5. Při výběru dodavatele se doporučuje klást důraz zejména na některá kritéria. Nepatři mezi ně:
    1. solventnost dodavatele
    2. dodací lhůty a jejich spolehlivost
    3. skladování a správu skladů

Klíč k řešení otázek:

  1. c
  2. b
  3. a
  4. b
  5. c

Struktury pořizovací, výrobní a distribuční logistiky.

 Klíčové pojmy:

Pořizovací logistika, zásobován, hraniční prvky, pořizovací trh, dodavatel

 Cíle kapitoly:

  • Pochopení úlohy pořizovací logistiky a zásobování,
  • Prohloubit poznání souvislostí mezi funkcemi podnikových útvarů a podnikovými strukturami,
  • Pochopení významu logistiky pro ziskovost podniku.

 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin

 Výklad:


Alternativní logistické struktury

Hodnototvorný řetězec tvoří posloupnost technologických a logistických článků, v nichž probíhají transformační procesy, ve  kterých postupně vznikají produkty požadované na trhu.
Hodnototvorný řetězec začíná u dodavatelů surovin pro výrobu a mívá různou strukturu podle:
  • druhu komodity,
  • polohy dodavatele,
  • způsobu a organizace dopravy,
  • požadavků odběratelů apod.
 
Alternativní struktury dodavatelského řetězce  jsou:
1. individuální dodávky, jsou vhodné pro malé počty dodavatelů a odběratelů, malé dopravní vzdálenosti a velké objemy dodávek,
2. jednostupňová s překladišti – je vhodná pro ve velkém prostoru rozložené dodavatele a malý počet velkoodběratelů,
3. jednostupňová s rozdělovacím střediskem, je struktura vhodná a pro regionální poměry s malým počtem dodavatelů a adresnými odběrateli,
4. dvoustupňová struktura je požívána při velkých počtech dodavatelů a odběratelů, prostorově rozptýlených na velké vzdálenosti s využitím cizích dopravních služeb a shromažďovacích a rozdělovacích logistických center.

Skladovací a dopravní strategie:
   Nejčastěji používané strategie dopravy a skladování jsou:
  • externí distribuční sklad,
  • koncept Transhipment,
  • systém Randez-Vous,
  • koncept oblastních  dopravců,
  • logistická centra.
Dodavatelské  řetězce:
Dodavatelské řetězce  spojující  dodavatele, sklady, výrobce,  logistická centra  a konečné zákazníky mohou  mít různou strukturu.  Nejčastěji se setkáváme s následujícími:
  • přímé dodávky,
  • zásilky přes centrální sklad,
  • Transhipment,
  • Crossdocking.
Fyzická distribuce a distribuční sítě
Fyzickou distribucí označujeme nejen pohyb a skladování zboží (primárních logistických objektů), ale také související informační a finanční toky probíhající v distribučním prostoru.
Distribuční prostor tvoří všechna distribuční místa, distribuční prostředky, distribuční síť a jejich vzájemné vazby.
Distribuční síť tvoří distribuční zdroje, distribuční centra, odběratelé a vzájemné vazby mezi těmito prvky.
Distribuční uzel je představován distribučním místem, distribuční stanicí nebo distribučním skladem, ve kterých dochází ke shromažďování, rozdělování popř. skladování logistických objektů a jejich následné distribuci.

Distribuční zákony
 
1. Distribuční zákon:
Suma logistických objektů vstupujících do distribučního uzlu a v tomto uzlu se nacházejících se rovná sumě logistických objektů z tohoto uzlu vystupujících a v něm zůstávajících.

2. Distribuční zákon:
Suma logistických objektů na výstupu z distribučního zdroje za určité časové období se rovná objemu zásob v distribučních uzlech na konci tohoto časového období, množství objektů vyexpedovaných z distribučních uzlů za toto období, množství objektů na cestě mezi zdrojem a distribučními uzly a rozdílu sumy objemů zásob v distribučních uzlech na začátku tohoto období.

Supply Chain Management (SCM)
Supply Chain Management, s titulu své charakteristiky, tj. že vzhledem k propojení všech interních a externích účastníků podél celého procesního řetězce, od odběratele konečného produktu (zákazníka) až po dodavatele surovin, dochází k výměně potřebných informací v reálném čase, nabízí mnohem více možností.

 Studijní materiály:

Základní literatura:
JEŘÁBEK, K. Logistika. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.
MACUROVÁ, L. et. Logistika. Sbírka příkladů. Studijní pomůcka pro distanční studium. Zlín, Univerzita Tomáše Bati, 2008. ISBN 978-80-3718-745-3.
Doporučené studijní zdroje:
JEŘÁBEK, K. Doprava, manipulace, skladování – logistikaStavební informace, ročník XI,  září 2004, monotematické číslo, 28. publikace, str. 3-31. ISSN 1211-2259.
KULČÁK, L., K RÁL, D. Logistika. Studijní opora pro kombinovanou formu. Brno, Akademie Sting v Brně, 2010. ISBN 978-80-86342-88-7.
Jeřábek, K., FRAJOVÁ, M. Výroba a distribuce stavebních materiálů – racionalizační potenciály logistikyStavební informace,  ročník   XIII. září 2006,  monotematické číslo, 44. publikace, str. 3-27. ISSN 1211-2259
 

Otázky a úkoly

  1. Alternativní struktury dodavatelského řetězce nezahrnují:
    1. jednostupňová struktura s překladišti
    2. dvoustupňová struktura je požívána při velkých počtech dodavatelů a odběratelů
    3. Supply Chain Management
  2. Nejčastěji používané strategie dopravy a skladování nezahrnují:
    1. externí distribuční sklad
    2. logistická centra
    3. JIT
  3. Dodavatelské řetězce  spojující  dodavatele, sklady, výrobce,  logistická centra a konečné zákazníky mohou  mít různou strukturu.  Nejčastěji se setkáváme s následujícími:
    1. přímé dodávky, zásilky přes centrální sklad, Transhipment, Crossdocking
    2. systém Randez-Vous, koncept oblastních  dopravců, logistická centra
    3. 1. Distribuční zákon, 2. Distribuční zákon a Supply Chain Management
  4. Distribuční síť tvoří:
    1. všechna distribuční místa, distribuční prostředky, distribuční interakce a jejich vzájemné vazby
    2. distribuční zdroje, distribuční centra, odběratelé a vzájemné vazby mezi těmito prvky
    3. Supply Chain Management, Transhipment a Crossdocking
  5. 1. Distribuční zákon zní:
    1. Suma logistických objektů na výstupu z distribučního zdroje za určité časové období se rovná objemu zásob v distribučních uzlech na konci tohoto časového období
    2. Suma logistických objektů vstupujících do distribučního uzlu a v tomto uzlu se nacházejících se rovná sumě logistických objektů z tohoto uzlu vystupujících a v něm zůstávajících
    3. Propojení všech interních a externích účastníků podél celého procesního řetězce, od odběratele konečného produktu (zákazníka) až po dodavatele surovin, dochází k výměně potřebných informací v reálném čase, nabízí mnohem více možností

Klíč k řešení otázek:

  1. c
  2. c
  3. a
  4. b
  5. b

Management řízení procesů v dodavatelských systémech.

 Klíčové pojmy:

Úkol logistiky, cíle logistiky, analýzy STEP A SWOT, strategie a koncepce logistiky, Lean Management, TQM

 Cíle kapitoly:

  • Aplikovat úkol logistiky v dodavatelských systémech,
  • Pochopit souvislosti cílů logistiky a procesů v dodavatelských řetězech
  • Upozornit na transformační manažerské metody logistiky.

 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin

 Výklad:

Podniková filozofie a strategie
Při jakýchkoliv podnikatelských  aktivitách  je nutné formulovat jejich smysl a cíle. Dále musíme zvážit podstatné  okolnosti a vlivy, pozitivní i negativní, které budou na zamýšlené aktivity působit. Je nezbytné přihlížet jak vnějším tak interním faktorům. Nabízí se využití analýz STEP a SWOT.
STEP analýza spočívá v hodnocení vlivu pouze vnějších faktorů (faktorů globálního prostředí) na chod firmy v následujících segmentech:
  • S-společenské (sociální faktory)
  • T-technické (technicko-technologické) faktory
  • E-ekonomické faktory
  • P-politicko-právní faktory
SWOT analýza je nástrojem používaným zejména při hodnotovém managementu a tvorbě podnikové strategie k identifikaci silných a slabých stránek podniku s přihlédnutím k příležitostem a ohrožením.
Silné stránky podniku:
  • Individuální přístup
  • Příznivé ceny
  • Nové inovativní produkty a služby
  • Umístění podniku
  • Zkušenosti v oboru
  • Nové technologie
Slabé stránky podniku:
  • Špatná marketingová strategie
  • Velikost podniku a umístění
  • Malé podvědomí u potenciálních klientů
  • Umístění podniku
  • Špatná kvalita produktů a služeb
Příležitosti podniku:
  • Otevření trhu EU
  • Možnost rozšíření o další služby
  • Zvyšující se potřeba daňového poradenství
  • Malá konkurence
  • Možnost expandovat mimo region
  • Příliv zahraničních investic
Hrozby podniku:
  • Nečekaný vstup konkurence
  • Změny předpisů
  • Vládní politika utlačující malé podnikatele
Další důležitou součástí je určení odchodní pozice na trhu. Každá firma by si měla průběžně provádět tržní segmentaci svých produktů (výrobků  či služeb).
Logistické cíle
V souvislosti s pojetím a přístupem k logistice jsme dospěli k poznatku, že chce-li firma získat na trhu pozici umožňující ji prodávat své výrobky za tržní ceny, pak musí tyto výrobky být zajímavé pro zákazníky svými parametry, jakostí, designem, servisem a cenou. Srovnatelné nebo ještě  lepší než konkurenční produkty a zájemcům - zákazníkům  nabídnuty na požadovaném místě, v požadovaném  množství,  v požadovanou dobu, ve stanovené jakosti a to za ceny odpovídající situaci na trhu.
Z uvedeného jsou patrné relevantní cíle v oblasti  logistiky a to od velkých podniků až po malé firmy a jednotlivé řemeslníky:
  • podat potřebné výkony v oblastech zásobování, dopravy, manipulace, skladování,
  • zajistit požadovanou jakost těchto výkonů (dodavatelskou schopnost, flexibilitu, dodržování termínů, jakost zásilek, …) a
  • optimalizovat náklady (osobní, dopravní, manipulační, skladovací, …)
při respektování požadavků environmentu v celém rozsahu procesních řetězců.

Transformační manažerské metody
Total Quality Management charakterizuje soustředění na jakost a staví pracovníky podniku do vzájemného vztahu zákazník-dodavatel. Relevantním parametrem, v tomto vzájemném vztahu, je jakost produktů (zboží  popř. služby), které jsou předmětem transakce. Předpokladem je efektivní informační síť  umožňující nezbytný pohyb informací potřebný pro zajištění kvalitního logistického transformačního procesu tj. předání produktu nebo zajištění procesu ve stanovené jakosti, na požadovaném místě, ve správnou dobu. TQM je systematický vzdělávací proces, jehož těžiště spočívá v orientaci na zákazníka. Jakosti se dosahuje permanentním zlepšovacím procesem.

Lean Production  nebo Lean Management vychází z japonských podmínek (Kaizen). Štíhlého podniku se dosáhne kontinuálním zdokonalováním procesů evoluční cestou, po malých krocích. Podniková hierarchie a hranice podnikových útvarů mají ve srovnáním s celkovým úspěchem podniku druhořadý význam. Odpovědnost za jakost je vyžadována na všech podnikových úrovních.

 Studijní materiály:

Základní literatura:

JEŘÁBEK, K. Logistika. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.

Doporučené studijní zdroje:

JEŘÁBEK, K. Doprava, manipulace, skladování – logistikaStavební informace, ročník XI,  září 2004, monotematické číslo, 28. publikace, str. 3-31. ISSN 1211-2259.

KULČÁK, L., K RÁL, D. Logistika. Studijní opora pro kombinovanou formu. Brno, Akademie Sting v Brně, 2010. ISBN 978-80-86342-88-7.

Jeřábek, K., FRAJOVÁ, M. Výroba a distribuce stavebních materiálů – racionalizační potenciály logistikyStavební informace,  ročník   XIII. září 2006,  monotematické číslo, 44. publikace, str. 3-27. ISSN 1211-2259.

Otázky a úkoly

  1. STEP analýza spočívá v:
    1. hodnocení vlivu pouze vnějších faktorů (faktorů globálního prostředí) na chod firmy
    2. identifikaci silných a slabých stránek podniku s přihlédnutím k příležitostem a ohrožením
    3. respektování požadavků environmentu v celém rozsahu procesních řetězců
  2. E v pojmu STEP znamená:
    1. E-ekonometrické faktory
    2. E-environmentální faktory
    3. E-ekonomické faktory
  3. SWOT analýza je nástrojem používaným zejména při hodnotovém managementu a tvorbě podnikové strategie k:
    1. identifikaci silných a slabých stránek podniku s přihlédnutím k příležitostem a ohrožením
    2. respektování požadavků environmentu v celém rozsahu procesních řetězců
    3. hodnocení vlivu vnitřních faktorů (faktorů globálního prostředí) na chod firmy
  4. Relevantní cíle v oblasti logistiky a to od velkých podniků až po malé firmy a jednotlivé řemeslníky zahrnují:
    1. podat potřebné výkony, zajistit požadovanou jakost těchto výkonů, optimalizovat náklady
    2. individuální přístup, příznivé ceny a nové inovativní produkty a služby
    3. otevření trhu EU, možnost rozšíření o další služby, malá konkurence
  5. Lean Production  nebo Lean Management vychází z japonských podmínek:
    1. Kanban
    2. Kaizen
    3. Seiketsu

Klíč k řešení otázek:

  1. a
  2. c
  3. a
  4. a
  5. b

Analýzy dodavatelských řetězců a modelové prostředky.

 Klíčové pojmy:

Logistika, analýza, systematika a cíle, modelování, simulace

 Cíle kapitoly:

  • Pochopení významu analýz v logistice,
  • Seznámení s nástroji používanými při analýzách,
  • Pochopení metodiky modelování,
  • Seznámení se s přínosy simulace pro logistiku.

 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin

 Výklad:

Podněty a cíle logistických analýz
Podněty k analýzám logistických řetězců a systémů mohou být velmi rozmanité. Nejčastější jsou:
  • přestavba, rozšíření nebo výstavba nových objektů,
  • rozšíření kapacit a modernizace zařízení,
  • změna technologických nebo logistických procesů,
  • snižování nákladů, počtu dopravních  prostředků  nebo pracovníků,
  • zvýšení konkurenceschopnosti, apod.
Podobně jako podněty k  analýzám logistických řetězců a systémů mohou být velmi rozmanité, i cíle analýz mohou být případ od případu různé. Obvykle je cílem analýzy:
  • určení kritických míst v materiálových  tocích,
  • snížení objemu  zásob,
  • zkrácení průběžné doby,
  • zdokonalení organizace a řízení hmotných toků,
  • aj.
Výsledek  analýzy a její kvalitativní úroveň závisí na celé řadě faktorů. V první řadě však  záleží na jasné a jednoznačné formulaci zadaného úkolu.

Systematika analýz
Analýza logistických, v obecnějším pojetí procesních, řetězců popř. logistických systémů vyžaduje systematický přístup. Doporučit lze následující postup:
  • stanovení cílů,
  • formulaci úkolu,
  • vytvoření plánu akcí,
  • přípravné práce,
  • specifikace analyzovaných objektů,
  • vypracování pracovních postupů pro šetření,
  • provedení šetření.

Nástroje používané při analýzách
Dotazování
Ve většině případů jsou analýzy zahajovány dotazováním. Vedle základní orientace v daném systému mohou řešitelé úkolu takto získat i první poznatky o současných problémech. Je účelné vedle seznamu dotazovaných mít připraveny také účelově zaměřené dotazy.
Pozorování
Systémový přístup k pozorování logistických řetězců nám dává možnost volit sledovanou oblast podle potřebné rozlišovací schopnosti. Využití videozáznamů a výpočetní práci pozorovatelů výrazně zjednodušuje.
Modelování
Složitost logistických systémů vyžaduje zpravidla používání různých forem modelů pro zobrazení určitého okamžitého stavu. Model je obrazem reálného díla jsou v něm však potlačeny (nezobrazeny) nepodstatné vlastnosti a naopak zvýrazněny vlastnosti významné z hlediska sledovaných cílů. 

Simulace
Simulace je napodobení dynamického procesu na modelu s cílem získat poznatky přenosné do skutečnosti. Nabízí nám  možnosti
  • vyloučení chyb při návrhu  složitých systémů s komplikovaným  chováním,
  • porovnání více variant,
  • zabezpečení správné funkce systému hmotného toku,
  • posouzení stochastických vlivů  (např. poruch v chování systémů),
  • stanovení mezních výkonů systémů, apod.
 

 Studijní materiály:

Základní literatura:
JEŘÁBEK, K. Logistika. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.
MACUROVÁ, L. et. Logistika. Sbírka příkladů. Studijní pomůcka pro distanční studium. Zlín, Univerzita Tomáše Bati, 2008. ISBN 978-80-3718-745-3.
FIALA, P. Dynamické dodavatelské sítě. Praha, Professional Publishing, Praha 2009. ISBN 978-80-7431-023-2.
Doporučené studijní zdroje:
BAZALA, J. a kol. Logistika v praxi. Praha: Verlag Dashöfer 2004. ISBN 80-86229-71-8.
KUHN, A.: Prozessketten in der Logistik. Dortmund, Verlag Praxiswissen 1995. ISBN 3-929443-49-X.
JEŘÁBEK, K.. Doprava, manipulace, skladování – logistika. Stavební informace, ročník XI,  září 2004, monotematické číslo, 28. publikace, str. 3-31. ISSN 1211-2259.
 

Otázky a úkoly

  1. Podněty k analýzám logistických řetězců a systémů mohou být velmi rozmanité, nezahrnují:
    1. rozšíření kapacit a modernizace zařízení,
    2. změnu technologických nebo logistických procesů
    3. simulaci
  2. Mezi obvyklé cíle analýzy nepatří:
    1. pozorování
    2. snížení objemu  zásob,
    3. zkrácení průběžné doby
  3. Výsledek  analýzy a její kvalitativní úroveň závisí na celé řadě faktorů. V první řadě však  záleží na jasné a jednoznačné:
    1. zabezpečení správné funkce systému hmotného toku
    2. formulaci zadaného úkolu
    3. simulaci datového toku
  4. Systematika analýz nezahrnuje:
    1. formulaci úkolu
    2. posouzení stochastických vlivů
    3. specifikace analyzovaných objektů
  5. Simulace je:
    1. napodobení dynamického procesu na modelu s cílem získat poznatky přenosné do skutečnosti
    2. obrazem reálného díla jsou v něm však potlačeny (nezobrazeny) nepodstatné vlastnosti a naopak zvýrazněny vlastnosti významné z hlediska sledovaných cílů
    3. přestavba, rozšíření nebo výstavba nových objektů

Klíč k řešení otázek:

  1. c
  2. a
  3. b
  4. b
  5. a

Plánování dodavatelských systémů.

 Klíčové pojmy:

Plánování, logistické plánování,  plánovací proces, etapy, postupy

 Cíle kapitoly:

  • Pochopení účelnosti logistického  plánování,
  • Porozumění základním cílům plánovacích procesů,
  • Pochopení podstaty strategického plánování struktur podniku,
  • Osvojit si postupy koncipování plánů.

 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin

 Výklad:

Vztah strategie podniku a logistického plánování

Plánování je postupný, částečně iterativní proces, ve kterém je uplatňována řada funkcí.
Plánování zahrnuje široké spektrum činností např.:
  • vypracování podnikových plánů,
  • plánování výroby nebo montáže,
  • logistické plánování,
  • plánování materiálových toků aj.
Plánování sleduje optimální řešení problému v termínu, většinou předem daném a to při respektování všech podstatných vlivných faktorů a veličin. Výsledkem plánování je plán. Plán stanoví:
  • cíle,
  • úkoly a činnosti,
  • jakož i prostředky,
  • popř. způsoby k jejich dosažení.
Hlavním úkolem logistického plánování je implementace strategického podnikatelského plánu do prováděcích plánů v souladu se změnami okolí a možnostmi systému.

Struktura logistického plánu
Hlavní cíle:
  • konkurenceschopné výrobky popř. služby,
  • optimální hmotné a informační toky vzájemně integrované,
  • vysokou pružnost (flexibilitu) systémů a procesů,
  • příznivé vytížení ploch, prostorů a zařízení,
  • krátké průběžné doby a dodací lhůty,
  • příznivé pracovní podmínky a motivace pro personál,
  • minimalizace nákladů.
Plánovací proces pokrývá celé logistické, lépe řečeno procesní řetězce v rozsahu působnosti nebo vlivu podniku.
oblasti nákupní logistiky bude např. zahrnovat:
  • plánování, řízení, realizaci a kontrolu opatřování materiálu,
  • zajištění výrobních prostředků,
  • plánování zásob v nákupních skladech,
  • aj.
V oblasti výrobní logistiky bude např. zahrnovat:
  • plánování výrobního programu.
  • plánování výrobních dávek,
  • plánování potřeb,
  • management zásob polotovarů,
  • plánování a řízení materiálových toků,
  • plánování a řízení včetně kontroly vnitropodnikové dopravy,
  • dílenské plánování,
  • a další.
V oblasti distribuční logistiky bude např. zahrnovat:
  • plánování distribuční struktury,
  • management zásob hotových výrobků,
  • zajištění dodavatelského servisu, aj.
Cíle a postup plánování
Při zadávání úkolu je žádoucí věnovat pozornost zejména jednoznačnému vymezení předmětu plánování, stanovení hloubky a  rozsahu plánování, definici rozhraní zahrnutých systémů, popisu současného popř. počátečního stavu, specifikaci konečného stavu (cíle plánování) a zachycení případných restrikcí.

Etapy plánovacího procesu
Plánování logistického systému probíhá zpravidla po etapách. Jako charakteristické etapy lze označit zejména tyto:
  • Podnět
  • Definice cílů
  • Analýza plánovacího prostoru
  • Rozhodnutí o dalším postupu
  • Systémová studie
  • Rozhodnutí o výběru konceptu
  • Systémové plánování
  • Rozhodnutí o výběru z nabídek
  • Realizace.

 Studijní materiály:

Základní literatura:
JEŘÁBEK, K. Logistika. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.
MACUROVÁ, L. et. Logistika. Sbírka příkladů. Studijní pomůcka pro distanční studium. Zlín, Univerzita Tomáše Bati, 2008. ISBN 978-80-3718-745-3.
BAZALA, J. a kol. Logistika v praxi. Praha: Verlag Dashöfer 2004. ISBN 80-86229-71-8.
Doporučené studijní zdroje:
SCHULTE, CH.: Logistika. Praha, Victoria publishing, 1994. ISBN 80-85605-87-2.
KULČÁK, L., K RÁL, D. Logistika. Studijní opora pro kombinovanou formu. Brno, Akademie Sting v Brně, 2010. ISBN 978-80-86342-88-7.
 

Otázky a úkoly

  1. Hlavním úkolem logistického plánování je:
    1. implementace strategického podnikatelského plánu do prováděcích plánů v souladu se změnami okolí a možnostmi systému
    2. plánování distribuční struktury
    3. plánování výrobního programu
  2. Hlavní cíle logistického plánu nezahrnují:
    1. optimální hmotné a informační toky vzájemně integrované,
    2. minimalizace nákladů.
    3. Definice cílů
  3. Oblast nákupní logistiky nezahrnuje:
    1. management zásob hotových výrobků
    2. plánování zásob v nákupních skladech
    3. plánování, řízení, realizaci a kontrolu opatřování materiálu
  4. Etapy plánovacího procesu nezahrnují:
    1. systémová studie
    2. management zásob hotových výrobků
    3. Rozhodnutí o výběru z nabídek

Klíč k řešení otázek:

  1. a
  2. c
  3. a
  4. b

Informatika a komunikace v dodavatelských procesech.

 Klíčové pojmy:

Logistický informační systém, struktura informačního systému, EDI

 Cíle kapitoly:

  • Definovat úkol logistického informačního systému,
  • Vysvětlit strukturu informačního systému podniku,
  • Ukázat pohyb informací v síti při vyřizování zakázky,
  • Popsat EDI.

 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin

 Výklad:

Úkoly logistického informačního systému

Úkolem logistického informačního systému (LIS) je poskytnout:
  • správné informace - pro uživatele potřebné a srozumitelné,
  • ve správnou dobu - tak, aby byly k dispozici pro rozhodování,
  • ve správném množství - tolik, kolik je třeba, co možná nejméně,
  • v požadování jakosti - pravdivé, nezkreslené, dostatečně podrobné a bezprostředně použitelné,
  • na správném  místě - pohotové pro příjemce.
Strukturální změny probíhající ve společnosti vedou k logistickým cílům, které jsou sice odlišné v různých odvětvích hospodářství, ale informatika je společným jmenovatelem.

Struktura informačního systému podniku
Základní funkce informačních systémů výrobního podniku můžeme shrnout do následujícího výčtu:
  • katalogizace/správa číselníků (zápis, oprava, rušení, prohlížení: materiálu, výrobků, skladů, obalů a palet, vozidel, plateb atd.),
  • nákup (plán výroby/odbytu, dodavatelské objednávky, atesty),
  • skladové hospodářství (generel skladů, příjem, reklamace, vratné obaly, řízení, inventury, analýzy ABC aj.),
  • plánování potřeby materiálu (hlavní plánování, kapacitní plánování a řízení výroby atd.),
  • komunikace s okolím,
  • správa informačního systému (zálohování databáze, přístupová práva, administrace systémového software aj.).
Jednotlivé prvky však jsou ve skutečnosti systémy nižší úrovně - jsou to zejména systémy:
  • skladovací,
  • výrobní,
  • třídící,
  • vychystávací (picking, komisionovací),
  • a další.
jejichž součástí jsou logistické prostředky a další komponenty. Přenos informací v těchto systémech je podmíněn sdružováním počítačů a periferií do sítí.

Podle rozsahu se sítě v kontextu LIS dělí na:
  • lokální - LAN (Lokal Area Network)
  • rozlehlé- WAN (Wide Area Network).
Komunikace při zásobování - EDI
Při velkém objemu dat vyměňovaných mezi obchodními partnery není možné zvládat řízení dodávek nakupovaných dílů pomocí papírových dokladů. Vývoj techniky pro dálkový přenos dat umožňuje přímou elektronickou výměnu rozsáhlých souborů dat o zasílání dodávek mezi výrobci a dodavateli – EDI. Electronic Data Interchange  je automatický přenos zpráv formátovaných podle daného standardu mezi aplikačními systémy obchodních partnerů.

 Studijní materiály:

Základní literatura:
JEŘÁBEK, K. Logistika. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.
FIALA, P. Dynamické dodavatelské sítě. Praha, Professional Publishing, Praha 2009. ISBN 978-80-7431-023-2.
Doporučené studijní zdroje:
BAZALA, J. a kol. Logistika v praxi. Praha: Verlag Dashöfer 2004. ISBN 80-86229-71-8. 

Otázky a úkoly

  1. Úkolem logistického informačního systému je:
    1. skladové hospodářství, plánování potřeby materiálu a systémová studie
    2. poskytnout správné informace, ve správnou dobu, ve správném množství, v požadování jakosti, na správném místě
    3. výroba, skladování a zásobování
  2. Mezi základní funkce informačních systémů výrobního podniku nepatří:
    1. zajištění výrobních prostředků
    2. skladové hospodářství
    3. komunikace s okolím
  3. Podle rozsahu se sítě dělí na:
    1. picking a server
    2. lokální, rozlehlé
    3. server a skladovací síť
  4. Automatický přenos zpráv formátovaných podle daného standardu mezi aplikačními systémy obchodních partnerů se nazývá:
    1. WAN
    2. JIT
    3. EDI

Klíč k řešení otázek:

  1. b
  2. a
  3. b
  4. c

Skladovací systémy a skladování v dodavatelském řetězci.

 Klíčové pojmy:

Sklady, skladování, komisionování, logistické objekty

 Cíle kapitoly:

  • Vysvětlit funkce skladů,
  • Vyjmenovat druhy skladů,
  • Posoudit způsoby komisionování,
  • Definovat pojem logistický objekt

 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin

 Výklad:

Funkce a typy skladů
 
Skladování plní  důležité funkce v  hodnototvorných řetězcích. Mají-li procesy v řetězcích probíhat optimálně, je nezbytné vyrovnávat kapacitní a lhůtové disproporce mezi dodavateli surovin a jejich zpracovateli, mezi jednotlivými technologickými či logistickými procesy ve výrobě popř. montáži, mezi rytmem výroby a požadavky odběratelů produktů, mezi lhůtami dodávek stavebních materiálů a postupem stavby apod.
Požadavky kladené na sklad jsou trojího druhu:
  • zakázkové vyplývající z povahy zakázek odběratelů skladovaného materiálu a povahy zakázek (objednávek) adresovaných dodavatelům pro doplnění zásob ve skladu,
  • požadavky na průtok  a kapacity skladu resultující z množství příjmů a výdejů v závislosti na čase,
  • sortimentní požadavky tj. požadavky na druh, vlastnosti a počet artiklů, parametry manipulačních jednotek, pohyb artiklů apod.
Sklady dělíme podle mnoha kritérií, mezi základní patří tato:
Podle způsobu skladování:
  • Volné
  • Stohové
  • Regálové
hlediska stavebního rozlišujeme sklady:
  • Volné, upravené plochy
  • Kryté
  • Otevřené
  • Uzavřené
Přičemž tyto sklady mohou být  (obr. 9-1):
  • Ploché
  • Patrové
  • Výškové
  • Nafukovací haly aj.

 
Obrázek 9- 1: Druhy skladů

Organizace a komunikace ve skladovém hospodářství
Sklady a  organizace skladového hospodářství jsou jedním z relevantních faktorů ovlivňujících  úroveň jakosti procesů v článcích hodnototvorného řetězce a tím úroveň podnikové logistiky. Jaké požadavky jsou kladeny na organizaci skladů? Můžeme je rozdělit do dvou oblastí:
  • oblast skladového režimu,
  • oblast administrativy.
Do první oblasti náleží:
  • správa zásob a skladovacích míst,
  • správa manipulačních a pomocných prostředků,
  • příjem s správa objednávek,
  • tvorba zakázek,
  • přiřazení zakázek a manipulačních prostředků,
  • vydání zakázek.
Do druhé oblasti patří:        
  • fakturace,
  • inventarizace,
  • statistika.
Pro zajištění optimálního provozu skladu je nezbytné sledovat řadu veličin statického a dynamického charakteru.

Vychystávání
Vychystávání (komisionování; picking) je sestavení (kompletování) určitého dílčího množství logistických objektů z připraveného množství požadovaného sortimentu na základě informací o zadaných požadavcích. Tuto činnost lze provádět prostřednictvím zaměstnanců nebo nasazením techniky.
 
Logistické objekty
Největší vliv na způsob realizace logistických procesů a na výběr strojů a zařízení pro manipulaci má z pochopitelných důvodů sám materiál – logistický objekt. Materiál tedy bude jedním z rozhodujících činitelů ovlivňujících charakter logistického řetězce. Vystupuje-li v logistickém procesu pouze jeden druh logistických objektů, hovoříme o jednodruhovém problému, jinak (a takových případů je většina) se jedná o problém vícedruhový. Ne všechny druhy materiálu můžeme efektivně manipulovat stejnými manipulačními prostředky. Proto věnujeme jejich klasifikaci z hlediska manipulace zvýšenou pozornost, neboť tato tvoří nezbytný předpoklad úspěšného výběru a vhodného přiřazení skladovacích a manipulačních prostředků.

 Studijní materiály:

Základní literatura:
JEŘÁBEK, K. Logistika. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.
MACUROVÁ, L. et. Logistika. Sbírka příkladů. Studijní pomůcka pro distanční studium. Zlín, Univerzita Tomáše Bati, 2008. ISBN 978-80-3718-745-3.
BAZALA, J. a kol. Logistika v praxi. Praha: Verlag Dashöfer 2004. ISBN 80-86229-71-8.
Doporučené studijní zdroje:
SCHULTE, CH.: Logistika. Praha, Victoria publishing, 1994. ISBN 80-85605-87-2.
JüNEMANN, R.: Materialfluss und Logistik. Berlin, Springer-Verlag, 1989. ISBN 3-540-51225-X.
 

Otázky a úkoly

  1. Jaká je hlavní funkce skladování?
    1. sestavení (kompletování) určitého dílčího množství logistických objektů z připraveného množství požadovaného sortimentu na základě informací o zadaných požadavcích
    2. správa zásob a skladovacích míst
    3. vyrovnávat kapacitní a lhůtové disproporce mezi dodavateli surovin a jejich zpracovateli, mezi jednotlivými technologickými či logistickými procesy ve výrobě popř. montáži, mezi rytmem výroby a požadavky odběratelů produktů, mezi lhůtami dodávek stavebních materiálů a postupem stavby apod.
  2. Požadavky kladené na sklad nezahrnují:
    1. komisionování
    2. požadavky na průtok a kapacity skladu resultující z množství příjmů a výdejů v závislosti na čase
    3. sortimentní požadavky
  3. Podle způsobu skladování dělíme sklady na:
    1. volné, kryté a otevřené
    2. volné, stohové a regálové
    3. ploché, patrové a výškové
  4. Jaké požadavky jsou kladeny na organizaci skladů? Můžeme je rozdělit do dvou oblastí:
    1. oblast fakturace a inventarizace
    2. oblast skladového režimu a oblast administrativy
    3. sortimentní požadavky a zakázkové
  5. Vychystávání je:
    1. vyrovnávání kapacitních a lhůtových disproporcí mezi dodavateli surovin a jejich zpracovateli
    2. sestavení (kompletování) určitého dílčího množství logistických objektů z připraveného množství požadovaného sortimentu na základě informací o zadaných požadavcích
    3. zajištění optimálního provozu skladu

Klíč k řešení otázek:

  1. c
  2. a
  3. b
  4. b
  5. b

Doprava v dodavatelském řetězci.

 Klíčové pojmy:

Doprava, přeprava, manipulační jednotka, dopravní prostředek

 Cíle kapitoly:

  • Definovat elementární pojmy dopravních systémů,
  • Dokázat modelovat dopravní problémy,
  • Vybrat systém přepravy.

 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin

 Výklad:

Elementární prvky dopravních systémů
Dopravou se rozumí úmyslný pohyb (jízda, plavba, let) dopravních prostředků v systémech dopravních cest a jejich infrastruktury. Dopravu realizuje dopravce, který se tak stává provozovatelem dopravy pro cizí popř. vlastní potřebu. Výsledkem (produktem) dopravy je přeprava zásilky (přepravní, manipulační jednotky MJ, logistického objektu LO). Přeprava je tedy proces, kterým se přemístí zásilka (MJ, LO) mezi přepravci tj. od odesilatele k příjemci.
Elementárními prvky dopravy jsou:
  • manipulační jednotka (MJ) nebo logistický objekt (LO),
  • dopravní prostředek,
  • proces přepravy.
Manipulační jednotky tvoří přepravované zásilky tj. kontejnery, palety, přepravky popř. jiné pomocné sekundární logistické prostředky a v nich přepravované zboží tj. materiál kusový, sypký, kapaliny, plyny popř. i biologické objekty, označované souhrnným pojmem jako primární logistické objekty (LO).
Dopravními prostředky jsou kolejová vozidla, silniční, terénní a speciální vozidla, plavidla, letouny, vrtulníky, vzducholodě a balony popř. speciální dopravní prostředky.
Proces přepravy se zajišťuje účelnou organizací, účinným řízením a moderními komunikačními prostředky.

Volba systému přepravy
Doprava je úmyslný pohyb dopravních prostředků, kterým dopravce realizuje přepravu zásilek mezi přepravci. Dopravní prostředky jsou součástí systému přepravy a jsou tedy předurčeny pro plnění určitých funkcí – např. převážení zboží v obchodní síti, odvoz zeminy ze stavby na úložiště, rozvoz stavebního materiálu ze skladu velkoobchodu na staveniště, přepravu nadměrného nákladu od výrobce na stavbu apod. Při volbě či účelovém výběru dopravního prostředku bude proto prvořadým hlediskem účel, pro který je prostředek pořizován. Pokud se má stát součástí již existujícího dopravního systému, pak musí být samozřejmě s tímto systémem kompatibilní tzn. zapadat do struktury stávajícího systému s přihlédnutím k případným připravovaným inovacím.
Vedle zmíněných kritérií existují ještě další. Jsou to zejména náklady na dopravu (investiční, provozní), přepravní výkony a vzdálenosti, požadovaná  rychlost přepravy a  dostupnost přepravců.

Speciální způsoby dopravy
Stále častěji, se mimo klasických způsobů dopravy, setkáváme s nestandardními způsoby dopravy a manipulace. Relativně časté je použití vrtulníků k přepravě různých stavebních a jiných konstrukcí. Nabízí se zde využití synergického efektu v podobě spojení dopravy a montáže přepravovaného objektu např. koncového prvku antény televizního vysílače, stožárů energetických rozvodů, zvonů a křížů kostelů apod. Vrtulníky umožňují přepravu břemen o hmotnosti až 20 t.

 Studijní materiály:

Základní literatura:

JEŘÁBEK, K. Logistika. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.

TOUŠEK, R. Management dopravy. České Budějovice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2009. ISBN 978-80-7394-172-7.

FIALA, P. Dynamické dodavatelské sítě. Praha, Professional Publishing, Praha 2009. ISBN 978-80-7431-023-2.

Doporučené studijní zdroje:

BAZALA, J. a kol. Logistika v praxi. Praha: Verlag Dashöfer 2004. ISBN 80-86229-71-8.

JüNEMANN, R.: Materialfluss und Logistik. Berlin, Springer-Verlag, 1989. ISBN 3-540-51225-X.


Otázky a úkoly

  1.  Dopravou se rozumí:
    1. speciální způsob přepravy
    2. úmyslný pohyb dopravních prostředků, kterým dopravce realizuje přepravu zásilek mezi přepravci
    3. přepravovaná zásilka tj. kontejnery, palety, přepravky popř. jiné pomocné sekundární logistické prostředky
  2. Elementárními prvky dopravy jsou:
    1. manipulační jednotka nebo logistický objekt, dopravní prostředek, proces přepravy.
    2. JIT, EDI a dopravní prostředek
    3. náklady na dopravu, přepravní výkony a vzdálenosti a dopravní prostředek
  3. Manipulační jednotky tvoří:
    1. JIT, EDI a dopravní prostředky
    2. přepravované zásilky tj. kontejnery, palety, přepravky popř. jiné pomocné sekundární logistické prostředky a v nich přepravované zboží tj. materiál kusový, sypký, kapaliny, plyny popř. i biologické objekty, označované souhrnným pojmem jako primární logistické objekty
    3. přepravní jednotka nebo logistický objekt, dopravní prostředek a proces přepravy
  4. Dopravními prostředky jsou:
    1. náklady na dopravu, přepravní výkony a vzdálenosti a dopravní prostředek
    2. WAN prostředky, LAN prostředky a manipulační jednotky
    3. kolejová vozidla, silniční, terénní a speciální vozidla, plavidla, letouny, vrtulníky, vzducholodě a balony popř. speciální dopravní prostředky.

Klíč k řešení otázek:

  1. b
  2. a
  3. b
  4. c

Manipulace se zbožím v dodavatelském řetězci.

 Klíčové pojmy:

Manipulační systém, manipulační prostředky, kritéria výběru manipulačních prostředků, dimenzování manipulačních prostředků

 Cíle kapitoly:

  • Vyjmenovat základní druhy manipulačních prostředků a popsat jejich funkci,
  • Popsat struktura manipulačního systému,
  • Aplikovat kritéria výběru manipulačních prostředků,
  • Dokázat dimenzovat manipulační prostředky.

 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin

 Výklad:

Přehled a rozdělení manipulačních prostředků
Manipulace s materiálem je nutnou součástí všech procesů v rozsahu celého hodnototvorného řetězce od těžby surovin a jejich zpracování, rozdělování, oběhu, spotřeby i  zpětné logistiky. Manipulaci s materiálem chápeme, v moderním pojetí, jako komplexní problematiku přepravních, ložných a skladovacích procesů skládajících se z množství operací, které probíhají v manipulačních systémech a které je nutno vzájemně sladit a řídit tak, aby bylo dosahováno požadovaných efektů optimálním způsobem.

Manipulační technika - charakteristiky, parametry
Manipulační technika je základní součástí manipulačních systémů a zahrnujeme do ní jednak manipulační prostředky skládající se z nosných konstrukcí, jednotek pohonu, převodových ústrojí a řídících jednotek, a jednak stavební konstrukce umožňující jejich provozování (betonové nebo ocelové jeřábové dráhy, kolejiště, manipulační plochy a uličky apod.). Pro uchopení a držení manipulovaného primárního logistického (materiálu) slouží  uchopovací zařízení. Manipulační technika spolu s organizačními prostředky a prostředky informatiky a komunikace tvoří manipulační systém.

Kritéria výběru manipulačních prostředků
Počet vstupních faktorů ovlivňujících rozhodování při výběru přepravních, manipulačních, skladovacích a dalších systémů je velmi rozsáhlý. Předpokladem pro výběr optimálního manipulačního zařízení nebo systému je znalost matice vazeb, průtoku, četnosti operací, topologie cest, restrikcí, vlastnosti logistických objektů, jejich druhy, množství celkové i jednotlivých druhů, frekvence skladových operací, doba skladování, atd.

Dimenzování manipulačních prostředků
Materiálový proud může u těchto prostředků být spojitý nebo pulzující. Průtok v jednotkách hmotnosti je u kontinuálně pracujícího zařízení se spojitým proudem hmot určen součinem hmotnosti materiálu připadajícím na metr délky q [kg.m-1 ] a rychlosti pohybu v [m.s-1],
 

 Studijní materiály:

Základní literatura:
JEŘÁBEK, K. Logistika. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.
TOUŠEK, R. Management dopravy. České Budějovice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2009. ISBN 978-80-7394-172-7.
JEŘÁBEK, K. Logistika ve stavebnictví. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.

Doporučené studijní zdroje:
JüNEMANN, R.: Materialfluss und Logistik. Berlin, Springer-Verlag, 1989. ISBN 3-540-51225-X..
 
Otázky a úkoly

  1. Manipulace s materiálem je:
    1. komplexní problematiku přepravních, ložných a skladovacích procesů skládajících se z množství operací, které probíhají v manipulačních systémech a které je nutno vzájemně sladit a řídit
    2. matice vazeb, průtoku, četnosti operací, topologie cest, restrikcí, vlastnosti logistických objektů, jejich druhy, množství celkové i jednotlivých druhů, frekvence skladových operací a doba skladování
    3. manipulační technika spolu s organizačními prostředky a prostředky informatiky a komunikace
  2. Manipulační techniku tvoří:
    1. matice vazeb, průtoku, četnosti operací, topologie cest, restrikcí, vlastnosti logistických objektů, jejich druhy, množství celkové i jednotlivých druhů, frekvence skladových operací a doba skladování
    2. organizační prostředky a prostředky informatiky a komunikace
    3. manipulační prostředky a stavební konstrukce
  3. Manipulační technika spolu s organizačními prostředky a prostředky informatiky a komunikace tvoří:
    1. manipulační prostředky
    2. manipulaci s materiálem
    3. manipulační systém
  4. Předpokladem pro výběr optimálního manipulačního zařízení nebo systému je znalost:
    1. materiálový proud kontinuálně pracujícího zařízení, organizační prostředky a prostředky informatiky a komunikace
    2. znalost matice vazeb, průtoku, četnosti operací, topologie cest, restrikcí, vlastnosti logistických objektů, jejich druhy, množství celkové i jednotlivých druhů, frekvence skladových operací a doba skladování
    3. manipulační prostředky, manipulace s materiálem a manipulační systém
  5. Materiálový proud může u manipulačních prostředků být:
    1. ložný a skladovací
    2. spojitý nebo pulzující
    3. dopravní a přepravní
Klíč k řešení otázek:
  1. a
  2. c
  3. c
  4. b
  5. b

Vývojové trendy v dodavatelských systémech a procesech.

 Klíčové pojmy:

Procesní řetezec, RFID, transpondery, senzory

 Cíle kapitoly:

  • Prohloubit přehled o procesním řetězci,
  • Osvojit si základní pravidla volby a kritéria výběru HW a SW systémů pro RFID technologii.

 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin

 Výklad:


Procesní řetězce mezi dodavateli a konečnými zákazníky
Základem úspěšného řízení podniku a východiskem pro tvorbu všech podnikových plánů je strategie podniku. Pod pojmem strategie podniku rozumíme formulaci základních rozvojových procesů podniku. Strategie podniku obsahuje jeho strategické cíle a strategické operace.

Podniková strategie  je tedy otevřený, aktivní systém, který pružně reaguje na nové podmínky v okolí podniku a to v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Vytváří se tím podmínky pro stabilitu podniku, efektivnost a prosperitu. Podniková strategie je v poli tržního hospodářství v interakci s trhem a konkurencí. Z podnikové strategie odvozujeme koncepci konkurenceschopných výrobků popř. služeb aj., výběr vhodných produktivních technologií a také logistickou koncepci podniku včetně komunikačních systémů.

Logistika zabezpečuje a řídí pohyb objektů (např. výrobků, palet,  zakázek aj.) přes dílčí procesy procesních řetězců. V jednotlivých procesech probíhají  transformace objektů tj. obrábění,  skladování, manipulace, kontrola apod. Mezi procesy dochází k výměně materiálu (hmot, látek) a informací. Úkolem logistiky je integrované hmotné a informační toky ovládat. Úroveň interakcí mezi články procesního řetězce ovlivňuje jakost logistiky a úroveň komunikačních systémů je proto středem pozornosti logistiků.

RFID – Hardware a Software integrované do hmotných toků
V posledních letech proběhl v oblasti zdokonalování vlastností a zavádění radiofrekvenční identifikace mnoho výzkumných a vývojových prací. Zejména v souvislosti zavádění těchto výkonných prvků do intralogistiky.
 
RFID (Radio Frequency Identification) - radiofrekvenční identifikace v současném vývojovém stadiu umožňuje jednoznačnou bezkontaktní identifikaci téměř libovolných objektů pomocí elektromagnetických vln. Technologie RFID byla vyvinuta v polovině 20 století pro vojenské účely. Intenzivní vývoj, miniaturizace a zlevňování vedly k objevení nových možností použití.
Nasazení RFID technologie umožňuje optimalizovat procesy tvorby hodnot. Již zmíněný intenzivní vývoj, jehož výsledkem jsou stále menší, dokonalejší a levnější komponenty RFID systémů, vede ke stále rozšířenějšímu používání radiofrekvenční identifikace v celé řadě odvětví – v obchodě, ve výrobě, ve skladování, v dopravě a manipulaci aj. Transponderová technologie je kompletní informační management, který nahrazuje veškeré manuální zpracování dat.

Transpondery jsou systémy, které si mohou prostřednictvím vysílacích a přijímacích jednotek vyměňovat data. Transponder se skládá z transponderové antény, která bývá z pochopitelných důvodů menší než anténní systém komunikační jednotky a z čipu. Ten slouží k ukládání dat a plní funkci controlleru. Aktivní transpondery mají navíc zdroj energie a mohou informace zpracovat a vysílat. Mají navíc větší komunikační dosah. Jejich nevýhodou jsou vetší rozměry a nutnost výměny baterií.  Pasivní transpondery získávají energii indukcí přes anténní systém komunikační jednotky a nevyžadují žádnou údržbu.

 Studijní materiály:

Základní literatura:
JEŘÁBEK, K. Logistika. Studijní opora pro kombinované studium. Bakalářský studijní program. České Budějovice. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2012. ISBN 978-80-7468-016-8.
MACUROVÁ, L. et. Logistika. Sbírka příkladů. Studijní pomůcka pro distanční studium. Zlín, Univerzita Tomáše Bati, 2008. ISBN 978-80-3718-745-3.
FIALA, P. Dynamické dodavatelské sítě. Praha, Professional Publishing, Praha 2009. ISBN 978-80-7431-023-2.
Doporučené studijní zdroje:
BAZALA, J. a kol. Logistika v praxi. Praha: Verlag Dashöfer 2004. ISBN 80-86229-71-8.
JüNEMANN, R.: Materialfluss und Logistik. Berlin, Springer-Verlag, 1989. ISBN 3-540-51225-X.
 

Otázky a úkoly

  1. Pod pojmem strategie podniku rozumíme:
    1. komplexní problematiku přepravních, ložných a skladovacích procesů skládajících se z množství operací, které probíhají v manipulačních systémech a které je nutno vzájemně sladit a řídit
    2. formulaci základních rozvojových procesů podniku; strategie podniku obsahuje jeho strategické cíle a strategické operace
    3. manipulační techniku spolu s organizačními prostředky a prostředky informatiky a komunikace
  2. Logistika zabezpečuje a řídí pohyb:
    1. objektů (např. výrobků, palet,  zakázek aj.) přes dílčí procesy procesních řetězců
    2. hardwaru a softwaru
    3. administrativy a legislativy
  3. Úroveň interakcí mezi články procesního řetězce ovlivňuje jakost logistiky a úroveň.........................................................je proto středem pozornosti logistiků (doplňte místo teček správnou odpověď).
    1. administrativy a legislativy
    2. komunikačních systémů
    3. dopravních prostředků
  4. RFID je zkratka pro:
    1. radiofrekvenční identifikaci
    2. rychle zkazitelné potraviny
    3. rychlou nákladní přepravu kontejnerů
  5. Transponder se skládá z:
    1. z WAN modulu a LAN modulu
    2. z transponderové antény a z čipu
    3. z RIDF modulu a JIT antény

Klíč k řešení otázek:

  1. b
  2. a
  3. b
  4. a
  5. b