J 2013

K probleme modernizacii pravil russkoj transliteracii češskich i čechizirovannych imën sobstvennych.

ARTEMOV, Andrey

Základní údaje

Originální název

K probleme modernizacii pravil russkoj transliteracii češskich i čechizirovannych imën sobstvennych.

Název česky

K problému modedrnizace pravidel ruské transliterace českých vlastních jmen.

Název anglicky

The Problem of Modernizing the Rules of Russian Transliteration of Czech Proper Names.

Autoři

ARTEMOV, Andrey (643 Rusko, garant, domácí)

Vydání

Novaja rusistika = Nová rusistika, Brno, Česká asociace slavistů Brno, 2013, 1803-4950

Další údaje

Jazyk

ruština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

60200 6.2 Languages and Literature

Stát vydavatele

Česká republika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Kód RIV

RIV/75081431:_____/13:00000349

Organizační jednotka

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Klíčová slova česky

transliterace; vlastní jména; ruština; čeština; porušení pravidel transliterace; vývoj pravidel transliterace

Klíčová slova anglicky

transliteration; proper names; Russian; Czech; breach of the rules of transliteration; developments in transliteration
Změněno: 4. 4. 2014 09:26, Věra Kostková

Anotace

V originále

V stat’je rassmatrivajutsja problemy transliteracii imën sobstvennych s češskogo jazyka na russkij. Dannyje jazyki imejut dve različnyje grafičeskije sistemy: latinicu i kirillicu. Eto privodit k probleme peredači češskich imën sobstvennych na russkom jazyke. Dannaja problema osobenno aktual’na pri ispol’zovanii imën sobstvennych v diplomatičeskoj srede, v žurnalistike, pri zaključenii brakov, v nekotorych drugich oblastjach i situacijach. Do načala 90-ch gg. XX v. v russkogovorjaščej srede ispol’zovalis’ oficial’no prinjatyje pravila. S širokim rasprostranenijem Interneta, a takže s sil’nym razvitijem turizma i dvustoronnej torgovli stalo proischodit’ massovoje narušenije prinjatych norm transliteracii. Raneje neizvestnyje v Rossii češskije geografičeskije nazvanija, familii, istoričeskije realii i t.d. stali ispol’zovat’sja boleje široko, no bez sobljudenija ustanovlennych pravil transliteracii. Avtor ne sčitajet nužnym provedenije global’noj reformy pravil transliteracii češskich imën sobstvennych v russkom jazyke, a liš’ pytajetsja otvetit’ na spornyje voprosy, voznikajuščije v chode dannogo processa.

Česky

Tento článek se zabývá problematikou transliterace vlastních jmen z češtiny do ruštiny. Uvedené jazyky mají dva odlišné grafické systémy: latinku a cyrilici. To vyvolává problém převodu vlastních jmen z jednoho jazyka do druhého. Daný problém se zvláště projevuje v diplomatickém prostředí, v žurnalistice, při uzavření šňatků, v některých dalších oblastech a situacích. Před začátkem 90. let dvacátého století se v rusky mluvícím prostředí používala oficiálně schválená pravidla. V důsledku širokého rozšíření internetu a také silného rozvoje cestovního ruchu i bilaterálního obchodu, dochází k masovému porušení platných pravidel transliterace. Dříve nepříliš známá česká místní jména, historické reálie (a další propria) atd. se začala v Rusku používat, ale bez návaznosti na stanovená pravidla transliterace. Autor nemá v úmyslu provést globální reformu pravidel transliterace českých vlastních jmen v ruštině, ale snaží se odpovědět na otázky, které vznikají při výběru jedné z existujících alternativních variant, nebo navrhuje způsoby řešení sporných otázek.