Další formáty:
BibTeX
LaTeX
RIS
@article{32542, author = {Soběhart, Radek and Novotný, Lukáš}, article_location = {Bratislava}, article_number = {1}, keywords = {Collectivization; Land reform; Communism; Property-rights; New institutional economics; German democratic republic}, language = {cze}, issn = {1337-6861}, journal = {Forum Historiae}, title = {Kolektivizace v NDR (1945 - 1961). Cesta do chudoby?}, url = {http://forumhistoriae.sk/-/kolektivizace-v-ndr-1945-1961-cesta-do-chudoby-?redirect=http%3A%2F%2Fforumhistoriae.sk%2F01-2016-de-formovanie-vidieka-v-procese-kolektivizacie%3Fp_p_id%3D101_INSTANCE_DdGl3ThmxDLK%26p_p_lifecycle%3D0%26p_p_state%3Dnormal%26p_}, volume = {10}, year = {2016} }
TY - JOUR ID - 32542 AU - Soběhart, Radek - Novotný, Lukáš PY - 2016 TI - Kolektivizace v NDR (1945 - 1961). Cesta do chudoby? JF - Forum Historiae VL - 10 IS - 1 SP - 135-152 EP - 135-152 PB - Historický ústav SAV SN - 13376861 KW - Collectivization KW - Land reform KW - Communism KW - Property-rights KW - New institutional economics KW - German democratic republic UR - http://forumhistoriae.sk/-/kolektivizace-v-ndr-1945-1961-cesta-do-chudoby-?redirect=http%3A%2F%2Fforumhistoriae.sk%2F01-2016-de-formovanie-vidieka-v-procese-kolektivizacie%3Fp_p_id%3D101_INSTANCE_DdGl3ThmxDLK%26p_p_lifecycle%3D0%26p_p_state%3Dnormal%26p_ N2 - Cílem studie je analýza kolektivizace ve východním Německu v padesátých letech 20. století. Na základě nové institucionální ekonomie a teorie veřejné volby text definuje nové otázky při výzkumu efektivity zemědělství v kontextu centrálně-plánované ekonomiky. Nová institucionální ekonomie se zabývá rolí formálních a neformálních institucí při lidském rozhodování, očekávání a motivaci. Také představuje metodologickou oporu ve výzkumu kvality života a bohatství národů, což je jedna z hlavních otázek hospodářských dějin. Teorie veřejné volby dekonstruuje roli národních ekonomik a položila důraz na jednání jednotlivců a zájmových skupin, které zásadním způsobem ovlivňují politicko-hospodářský cyklus bez ohledu na zájmy většiny. Kolektivizaci nelze oddělit od celkové „institucionální revoluce“, která začala v sovětské okupační zóně již po roce 1945 a byla spojena s provedením pozemkové reformy. Za použití principu kolektivní viny Komunistická strana Německa (KPD) prosadila zabavení zemědělských pozemků velkým vlastníkům půdy (nad 100ha) a státní dohled nad dalším přerozdělením půdy. Zásadním způsobem tak ovlivnila institut soukromého vlastnictví. Tato pozemková reforma však nepřinesla zvýšení efektivity v zemědělství a soběstačnost zemědělského sektoru, proto KPD prosadila na počátku padesátých let kolektivizaci, jež byla spojena s vyhlášením „třídního boje“ na vesnicích, zapojením bezpečnostního aparátu a s celkovou likvidací soukromého zemědělství v Německé demokratické republice (NDR). V poslední části se text zabývá dědictvím kolektivizace pro bývalé východoněmecké zemědělství po roce 1990. Na jedné straně převládá pozitivní vnímání propojování zemědělských usedlostí do větších celků, ale efektivita a produktivita se zvýšila až po přijetí tržních mechanismů a nového definování soukromého vlastnictví. V tomto kontextu kolektivizace symbolizuje nelegitimní a násilné zásahy státu do soukromého vlastnictví, které byly motivovány politickými zájmy konkrétní zájmové skupiny (KPD), bez ohledu na propad životní úrovně obyvatelstva bývalé NDR. ER -
SOBĚHART, Radek a Lukáš NOVOTNÝ. Kolektivizace v NDR (1945 - 1961). Cesta do chudoby? \textit{Forum Historiae}. Bratislava: Historický ústav SAV, 2016, roč.~10, č.~1, s.~135-152. ISSN~1337-6861.
|