Klíčové pojmy: Elektrostatické mikroklima, statická elektřina, antistatické látky, uzemnění, elektromagnetické mikroklima, elektromagnetické záření, elektrosmog

ELEKTROSTATICKÉ MIKROKLIMA

Statická elektřina je označení pro jevy vyvolané nashromážděním elektrického náboje na povrchu různých těles a předmětů a jejich výměnou při vzájemném kontaktu.

Statický náboj vzniká, když dva materiály přicházejí spolu do styku a opětovně se oddělují, nebo jejich třením. To způsobuje rozdělení nebo převod negativních elektronů z jednoho atomu na druhý. Velikost náboje je závislá na řadě faktorů, jako jsou materiál, teplota, vlhkost, tlak a rychlost oddělení materiálů. Čím větší je tlak nebo rychlost oddělení, tím větší je náboj. Statický náboj vzniká hojně v zimních měsících (nízká vlhkost). Je to proto, že některé materiály jsou schopny absorbovat vlhkost (vodu) ze vzduchu do sebe a tím se stávají více vodivými.

ZDROJE STATICKÉ ELEKTŘINY

Pravděpodobně největším energetickým zdrojem na Zemi jsou vodní toky, kde statická elektřina vzniká třením molekul vody o skalní nebo jiné podloží. Energetické složky (aura, zóny, interzóny) podzemních pramenů, potoků, řek, veletoků, mořských proudů a příbojů vytvářejí po celé Zemi mohutný trojrozměrný rastr, jehož vodivé složky jsou v interakci se složkami bouřkových mraků i jiných nábojů. Vlivem měnících se průtoků vodních toků a pohybu bouřkových mraků, jsou všechny tři složky statické elektřiny v neustálém pohybu, přičemž fauně i flóře samovolně doplňují energii.

Vnitřní zdroje

• Nízká vlhkost vzduchu
• Nedostatečné uzemnění budovy/podlah
• Všechny kovy
• Proudící voda v potrubí topného systému
• Elektrické rozvody
• Všechny elektrické spotřebiče
• Ohně a další 

Vnější zdroje

• Umístění budovy (křížení statických zón)
• Vítr
• Velikost a hmota budovy
• Následky statické elektřiny
• Porušení elektroniky
• Zvýšené napětí na mozkových buňkách
• Nepříjemné výboje
• Ve zdravotnictví
• V průmyslu (chování materiálu)

OPTIMALIZACE ELEKTROSTATICKÉHO MIKROKLIMATU

Optimální elektrostatické mikroklima je charakteristické minimálním výskytem statické elektřiny. Úplné vyloučení vzniku statické elektřiny je nereálné. Je vhodné minimalizovat výskyt statické elektřiny. Případný výskyt statické elektřiny je nutné eliminovat např. vhodným uzemněním nebo vhodnou úpravou přenosu. Pokud mají být způsoby likvidace st. elektřiny účinné, pak je nutné odvést nashromážděný náboj v co nejkratším čase, aby nedocházelo ke kumulování vysokých potenciálů. Optimalizaci elektrostatického klimatu je možné provést buď zásahem do zdroje elektrostatické elektřiny, nebo zásahem do pole přenosu.

Úpravu zdroje elektrostatické elektřiny lze provést antistatickými látkami a uzemněním. Běžně se nanáší vodivé filmy od vody až po vysokomolekulární halogeny čpavku. Vznik statické elektřiny lze taktéž omezit vhodným oděvem a obuví.

Pole přenosu elektrostatického náboje lze optimalizovat úpravou ovzduší a úpravou povrchových materiálů stěn a podlah. Vytvoření optimálního elektroiontového mikroklimatu lze provést inverzí ionizací vzduchu popřípadě zvýšením relativní vlhkosti vzduchu. Při hodnotách relativních vlhkosti vzduchu 60 - 70 % je riziko tvorby statické elektřiny již minimální. Pro úpravu podlah a stěn je vhodné použit antistatické nátěry a dokonalé uzemnění. 

ELEKTROMAGNETICKÉ MIKROKLIMA

Elektromagnetické mikroklima je složka prostředí vytvářená elektromagnetickým střídavým polem elektromagnetických vln o vlnové délce větší než 1 mm (3.1011 Hz) v uvažovaném prostoru a ovlivňující celkový stav člověka. V prostorech určených pro častý pobyt osob a spánku by neměla magnetická indukce překročit hodnotu 25 nanotesla, tedy 0,025 µT (mikrotesla).

Elektromagnetické záření se vyskytuje jak ve volné přírodě, tak uvnitř budov. Elektromagnetické záření může pronikat do interiéru z exteriéru, popřípadě může být produkováno vnitřními zdroji. V exteriéru jsou přirozeným zdrojem elektromagnetického záření atmosferické výboje a sluneční činnost. Umělým zdrojem jsou vysílače a vedení vysokého napětí. Vnitřním zdrojem elektromagnetického záření může být například mikrovlnný ohřev, mobilní telefony, monitor, obrazovky a další elektronické spotřebiče.

Kolem vodiče, kterým prochází elektrický proud, se vždy vytváří magnetické pole. Opačně, jestliže se mění magnetické pole, pak se ve vodiči vždy indukuje elektrický proud. Každá změna v elektrickém poli indukuje změnu v poli magnetickém a naopak.

ZDROJE ELEKTROMAGNETICKÉHO ZÁŘENÍ

• Vedení vysokého napětí, podzemní kabely, trafostanice
• Antény základových stanic (BTS) a vysokorychlostního internetu
• Vysílače mobilních sítí, rádia a televize
• Zabezpečovací systémy
• Elektrické obvody, například zásuvky, osvětlení, podlahové vytápění
• Domácí elektrospotřebiče, mikrovlnná trouba, televize, dálkové ovladače
• Mobilní telefony a počítače, WiFi zařízení
• V určité míře také dětské hračky na dálkové ovládání a dětské chůvičky

Elektrosmog je všechno to neviditelné záření, které dnes vydávají domácí elektrospotřebiče. Elektrosmog je elektromagnetické záření, které se vyskytuje tam, kde dochází k výrobě a přenosu elektrické energie – při používání elektrických přístrojů, v mobilních sítích, v telekomunikaci, ale i televizním a rozhlasovém vysílání. V závislosti na frekvenci se elektrosmog rozděluje na nízkofrekvenční a vysokofrekvenční.

Elektromagnetické záření působí jak na živé organismy, tak na neživé objekty. Mezi nejcitlivější partie patří oči, nervová soustavy a pohlavní orgány. Neživé objekty jsou ohroženými, pokud nejsou dostatečně stíněny.

Vědní obor zabývající se ochranou uživatelů před působením elektromagnetického záření se nazývá elektromagnetická kompatibilita (EMC, Electromagnetic compatibility). Své uplatnění má nejen na specializovaných pracovištích, ale také ve všech prostorech, kde lidé přicházejí do styku s elektromagnetickým zářením. 

KRITÉRIA ELEKTROMAGNETICKÉHO MIKROKLIMATU

Základním kritériem je ozáření, které je závislé na intenzitě pole a době expozice. Intenzita pole závisí na vzdálenosti od zdroje a na jeho velikosti.

OPTIMALIZACE ELEKTROMAGNETICKÉHO MIKROKLIMATU

Optimalizaci elektromagnetického pole lze provést zásahem do zdroje elektromagnetického záření, zásahem do pole přenosu nebo použitím osobních ochranných pomůcek u subjektů vystavěných elektromagnetickému záření. Zásah do zdroje elektromagnetického záření spočívá v eliminaci zdroje, což představuje nejúčinnější způsob zajištění optimální elektromagnetického klimatu. Ke stínění se používají hliníkové nebo měděné plechy o tloušťce alespoň 0,5 mm. Stínění musí být řádně uzemněno. Zásah do pole přenosu spočívá v místním ochranném stínění podle stejných zásad jako zásad u zdroje. 

OCHRANA PŘED ELEKTROSMOGEM

• Vypínejte elektrozařízení v době, kdy je nepoužíváte
• Na noc vypínejte WiFi zařízení, lampičku na nočním stolku odpojte ze zásuvky. Na noc také vypněte mobilní telefon nebo jej přepněte do režimu Letadlo
• Nespěte u stěny, za kterou je nějaký elektrospotřebič
• Od vedení kabelů a prodlužovaček pobývejte ve vzdálenosti 0,5-1 metru
• Vyvarujte se používání dětských chůviček
• Na trhu najdete proti působení elektromagnetického záření různé ochranné prvky. Například speciální ochranné omítky, stěrky, fasády, malířské barvy a podlahy. Dále také stínící fólie na okna, stínící textilní látku na zeď nebo speciální pouzdra na mobilní telefon.