Příspěvek se snaží na příkladech ze současné praxe poukázat na problémy při poskytování ujišťovacích a konzultačních služeb ze strany interního auditu a to jak v soukromých tak také ve veřejných organizacích. Přestože příspěvek primárně z hlediska teoreticko-metodologického vychází z anglo-saské literatury, důsledně zohledňuje podmínky aktuálního uplatňování interního auditu v České republice (resp. ve střední Evropě). Příspěvek se navíc snaží o to, aby přinesl související doporučení jednotlivým vedoucím útvarů interního auditu na úrovni mezinárodně srovnatelné dobré praxe.