2023
COVID-19 pandemic-related policy stringency and economic decline: was it really inevitable?
BAJRA, Ujkan; Florin ALIU; Boštjan AVER a Simon ČADEŽZákladní údaje
Originální název
COVID-19 pandemic-related policy stringency and economic decline: was it really inevitable?
Název česky
COVID-19 přísná politika související s pandemií a hospodářský pokles: bylo to opravdu nevyhnutelné?
Autoři
BAJRA, Ujkan; Florin ALIU; Boštjan AVER a Simon ČADEŽ
Vydání
Economic Research-Ekonomska Istrazivanja, London, United Kingdom, Taylor & Francis Group, 2023, 1331-677X
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Článek v odborném periodiku
Obor
50200 5.2 Economics and Business
Stát vydavatele
Velká Británie a Severní Irsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Odkazy
Impakt faktor
Impact factor: 3.080 v roce 2021
Označené pro přenos do RIV
Ano
Kód RIV
RIV/75081431:_____/23:00002661
Organizační jednotka
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
UT WoS
EID Scopus
Klíčová slova česky
přísnost zásad; hospodářská politika; Pandemie COVID-19; hospodářský růst; zdravotnictví
Klíčová slova anglicky
Policy stringency; economic policy; COVID-19 pandemic; economic growth; public health
Změněno: 23. 2. 2024 13:14, Barbora Kroupová
V originále
The coronavirus outbreak in 2020 shattered economies, public health and public well-being worldwide literally overnight. In response to the pandemic, most countries implemented a delicate balance of policy stringency and economic support to ensure public health, social security and a vibrant economy. With the pandemic slowly phasing out, our article explores the effectiveness of various governmental strategies for ensuring economic growth. The proposed econometric model is tested using panel quarterly data for 49 (37 OECD + 12 non-OECD) countries for all four quarters of 2020 and the first quarter of 2021. Our findings show that policy stringency and economic support are both negatively associated with economic growth. We also find that the stringency was largely responsive, oriented to preventing the collapse of health systems after infections had already become widespread, not towards saving human lives by preventing soaring levels of infection. While our findings appear to lend support for the view that a trade-off between human lives and the economy was inevitable, we also challenge this view by evidence that some countries were able to secure a double dividend of maintaining public health and a vibrant economy by a prudent far-sighted stringency policy of preventing the virus outbreak.
Česky
Epidemie koronaviru v roce 2020 doslova přes noc rozvrátila ekonomiku, veřejné zdraví a blahobyt obyvatelstva po celém světě. V reakci na pandemii zavedla většina zemí křehkou rovnováhu mezi přísnou politikou a ekonomickou podporou, aby zajistila veřejné zdraví, sociální zabezpečení a životaschopnou ekonomiku. V době, kdy pandemie pomalu odeznívá, se náš článek zabývá účinností různých vládních strategií pro zajištění hospodářského růstu. Navrhovaný ekonometrický model je testován na panelových čtvrtletních údajích pro 49 (37 zemí OECD + 12 zemí mimo OECD) zemí za všechna čtyři čtvrtletí roku 2020 a první čtvrtletí roku 2021. Naše zjištění ukazují, že přísnost politiky i ekonomická podpora jsou negativně spojeny s hospodářským růstem. Zjišťujeme také, že přísnost byla do značné míry reaktivní, orientovaná na prevenci zhroucení zdravotnických systémů poté, co se infekce již rozšířily, nikoli na záchranu lidských životů tím, že by se zabránilo prudkému nárůstu infekcí. Ačkoli se zdá, že naše zjištění podporují názor, že kompromis mezi lidskými životy a ekonomikou byl nevyhnutelný, zároveň tento názor zpochybňujeme důkazy o tom, že některé země byly schopny zajistit dvojí dividendu v podobě zachování veřejného zdraví a živé ekonomiky díky prozíravé politice přísnosti zaměřené na prevenci propuknutí viru.