Teorie finančního managementu velmi výrazně prosazuje přechod od tradičních měřítek výkonnosti podniku k tzv. novým ukazatelům. Mezi těmito indikátory zaujímají speciální pozici hodnotová kritéria, zejména ekonomická přidaná hodnota (EVA) a tržní přidaná hodnota (MVA). Tato hlediska svým pojetím nejlépe vystihují klasický mikroekonomický pohled na rozhodování firmy, neboť důsledně reflektují její základní cíl - maximalizaci ekonomického zisku. Proto se stále výrazněji prosazují i do specializovaných finančních dis-ciplín, mj. i do oceňování podniků. V rámci teoretických přístupů je metoda EVA řazena mezi ty nejsprávnější a nejpřesnější. Její popularita v české znalecké praxi je však poměrně malá a její aplikace v posudcích velmi vzácné. Je to způsobeno tím, že metoda EVA má celou řadu praktických úskalí a problémů.