Keywords (in Czech)
Česká republika, výkon, výkon benchmarking, procesní benchmarking, veřejné služby, Slovensko
Keywords in English
Czech Republic, performance, performance benchmarking, process benchmarking, public services, Slovakia
V originále
V mnohých prípadoch zavedenie hodnotenia výkonnosti, riadenie výkonnosti a výkonnosti systémov financovania neprinášajú očakávané výsledky, a dokonca vytvoriť zvrátené efekty. Príčiny týchto porúch patrí nedostatok efektívnych indikátorov, nedostatočné vykonanie odbornej znalosti, alebo len formálne plnenie, a ukázať obmedzenie potenciálu výkonu nástrojov. Riziká spojené s nesprávnym uplatňovaním riadenia výkonnosti je omnoho vyššia v rozvojových a transformujúcich sa krajín, kde je verejný sektor cez-spolitizovaný, politika a riadenie kapacity sú nedostatočné a zdrojov a skúseností, sú obmedzené alebo často takmer chýbajú. Tieto riziká je možné výrazne znížiť prechodom od štandardného hodnotenia výkonnosti na benchmarking. Cieľom tejto štúdie je poskytnúť základné vybrané údaje o používaní benchmarkingu v orgánoch verejnej správy na miestnej úrovni Česká republika a Slovensko. Stručné teoretickej časti tejto práce zdôrazňuje preskúmanie benchmarking ako jeden z možných nástrojov na zabezpečenie racionálneho, ekonomické, profesionálne a moderné prevádzkovanie verejnej správy bez zbytočnej byrokracie. Analytická časť obsahuje vybrané údaje sa snažia vyhodnotiť praktické aspekty porovnávacej metódy zhodnocovania v komunálne služby a podporné služby v orgánoch miestnej vlády prináša vo vybraných obciach slovenské a Česká republika. Táto štúdia používa kvantitatívny prístup k skúmaniu výskumné otázky. Štúdia analyzuje pôvodné údaje zhromaždené z prieskumov z vlastného výskumu realizované v priebehu niekoľkých rokov. Výsledky sú jasné. V zášti jeho vysoký potenciál, je benchmarking nepoužíva pravidelne a riadne buď v Slovensko, alebo v Česku. Existuje mnoho ťažkostí v takejto situácii. Niektoré z nich majú objektívny charakter, napríklad získanie relevantných dát. Ale viac subjektívne prekážky sú tiež veľmi dôležité, napríklad nedostatok zodpovednosti, rent seeking postojov volených politikov a nechuť voči novej verejnej metódy konanie vykonáva.
In Czech
V mnoha případech zavedení hodnocení výkonnosti, řízení výkonnosti a výkonnosti systémů financování nepřinášejí očekávané výsledky, a dokonce vytvořit zvrácené efekty. Příčiny těchto poruch patří nedostatek efektivních indikátorů, nedostatečné provedení odborné znalosti, nebo pouze formální plnění, a ukázat omezení potenciálu výkonu nástrojů. Rizika spojená s nesprávným prováděním řízení výkonnosti je mnohem vyšší v rozvojových a transformujících se zemí, kde je veřejný sektor přes-zpolitizovaný, politika a řízení kapacity jsou nedostatečné a zdrojů a zkušeností, jsou omezené nebo často téměř chybí. Tato rizika lze výrazně snížit přechodem od standardního hodnocení výkonnosti na benchmarking. Cílem této studie je poskytnout základní vybrané údaje o používání benchmarkingu v orgánech veřejné správy na místní úrovni Česká republika a Slovensko. Stručné teoretické části této práce zdůrazňuje přezkoumání benchmarking jako jeden z možných nástrojů pro zajištění racionálního, ekonomické, profesionální a moderní provozování veřejné správy bez zbytečné byrokracie. Analytická část obsahuje vybrané údaje se snaží hodnotit praktické aspekty srovnávací metody využití v komunální služby a podpůrné služby v orgánech místní vlády přináší ve vybraných obcích Slovenská a Česká republika. Tato studie používá kvantitativní přístup ke zkoumání výzkumné otázky. Studie analyzuje původní shromážděné údaje z průzkumů z vlastního výzkumu realizované v průběhu několika let. Výsledky jsou jasné. V zášti jeho vysoký potenciál, je benchmarking nepoužívá pravidelně a řádně buď v Slovensko, nebo v Česku. Existuje mnoho obtíží v takové situaci. Některé z nich mají objektivní charakter, například získání relevantních dat. Ale více subjektivní překážky jsou také velmi důležité, například nedostatek odpovědnosti, rent seeking postojů volených politiků a nechuť vůči nové veřejné metody řízení provádí.
In English
In many cases the introduction of performance evaluation, performance management and performance financing schemes do not produce the expected results and even create perverse effects. The causes of such failures include the lack of effective indicators, inadequate implementation expertise or merely formal implementation, and show the limitations of the potential of performance instruments. The risks connected with the improper implementation of performance management are much higher in developing and transition countries, where the public sector is over-politicized, policy and management capacities are inadequate and resources and experience are limited or often almost absent. Such risks can be significantly reduced by switching from standard performance evaluation to benchmarking. The goal of this study is to provide basic selected data on the use of benchmarking in public administration bodies at the local government level in the Czech Republic and Slovakia. Brief theoretical part of this paper highlights the review of benchmarking as one of possible tools ensuring rational, economic, professional, and modern operation of public administration bodies without superfluous bureaucracy. Analytical part provides selected data trying to assess practical aspects of benchmarking method using in communal services and supportive service in local government bodies delivering in selected municipalities in Slovak and Czech Republic. This study uses a quantitative approach to investigate the research question. The study analyze the original collected survey data from own research realized during several years. The findings are clear. In spite of its high potential, benchmarking is not used regularly and properly either in Slovakia or in Czechia. There are many difficulties in such a situation. Some of them have an objective character, for example obtaining relevant data. But more subjective barriers are also very important, for example lack of accountability, the rent seeking attitudes of elected politicians and reluctance against new public management methods implementing.