V originále
Production of food-grade emulsions is continuously rising globally, especially in developing countries. The steepest demand growth is in the segment of inexpensive meat products where edible emulsions serve as lubricants to mitigate economic loses linked with mechanical damage during automated processing of artificial casings. Provided that production goal is to minimize emulsion transfer into the product, its vast majority becomes voluminous greasy and sticky waste. Public sewage treatment plants cannot process such waste, its cleaning processes tends to collapse under loads of emulsions. To make matters worse, composition of emulsions often changes (according to actual pricing of main components) and emulsion manufacturers carefully guard their recipes. Therefore, running of in-house sewage plants would require continuous experimentation linked with need for skilled personnel, frequent changes in technology setup and high operating costs in general. Consequently, it was repeatedly and independently reported that emulsion waste is poured onto wildlife, resulting in environmental damage and an intense rotting odor. Three new methods of emulsion breakdown are proposed and techno-economically assessed. High versatility of methods was confirmed and multiple austerity measures were incorporated. Emulsions are also assessed in terms of an energy source for aerobic and anaerobic microorganisms. It is reported that the addition of edible emulsion to compost does not result in increased product quality or cost reduction. It is firstly revealed that edible emulsions can instantly create an anaerobic environment and accelerate biogas production through the formation of surface films on feedstock surface. Adding waste food-grade emulsions to the biogas plant makes it possible to 100% reduce process water consumption in biogas stations as the process speed can be shortened by approximately 12%.
In Czech
Produkce potravinářských emulzí na celém světě neustále roste, zejména v rozvojových zemích. Nejstrmější růst poptávky je v segmentu levných masných výrobků, kde jedlé emulze slouží jako maziva ke zmírnění ekonomických ztrát spojených s mechanickým poškozením během automatizovaného zpracování umělých střev. Za předpokladu, že cílem výroby je minimalizovat přenos emulze do produktu, se z jeho naprosté většiny stane objemný mastný a lepkavý odpad. Veřejné čistírny odpadních vod nemohou takový odpad zpracovat, jeho čisticí procesy mají sklon ke zhroucení pod množstvím emulzí. Aby toho nebylo málo, složení emulzí se často mění (podle aktuální ceny hlavních složek) a výrobci emulzí pečlivě střeží své recepty. Provoz vlastních čistíren odpadních vod by proto vyžadoval nepřetržité experimentování spojené s potřebou kvalifikovaného personálu, častými změnami v nastavení technologie a obecně s vysokými provozními náklady. V důsledku toho bylo opakovaně a nezávisle hlášeno, že se emulzní odpad nalije na divokou zvěř, což má za následek poškození životního prostředí a intenzivní hnijící zápach. Jsou navrženy a technicky ekonomicky posouzeny tři nové způsoby rozpadu emulze. Byla potvrzena vysoká univerzálnost metod a byla začleněna několik úsporných opatření. Emulze jsou také hodnoceny z hlediska zdroje energie pro aerobní a anaerobní mikroorganismy. Uvádí se, že přidání jedlé emulze do kompostu nevede ke zvýšení kvality produktu nebo snížení nákladů. Nejprve se ukázalo, že jedlé emulze mohou okamžitě vytvořit anaerobní prostředí a urychlit produkci bioplynu tvorbou povrchových filmů na povrchu suroviny. Přidání odpadních potravinářských emulzí do bioplynové stanice umožňuje 100% snížit spotřebu procesní vody v bioplynových stanicích, protože lze zkrátit rychlost procesu přibližně o 12%.