D 2020

Indoor Environmental Quality Determinants in the Buildings

KRAUS, Michal a Ingrid JUHÁSOVÁ ŠENITKOVÁ

Základní údaje

Originální název

Indoor Environmental Quality Determinants in the Buildings

Název česky

Determinanty kvality vnitřního prostředí budov

Autoři

KRAUS, Michal (203 Česká republika, garant, domácí) a Ingrid JUHÁSOVÁ ŠENITKOVÁ (703 Slovensko, domácí)

Vydání

Neuveden, IOP Conference Series: Materials Science and Engineering, od s. 1-6, 6 s. 2020

Nakladatel

IOP Publishing

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Stať ve sborníku

Obor

20101 Civil engineering

Stát vydavatele

Velká Británie a Severní Irsko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Forma vydání

elektronická verze "online"

Kód RIV

RIV/75081431:_____/20:00001918

Organizační jednotka

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

ISSN

DOI

http://dx.doi.org/10.1088/1757-899X/960/4/042092

Klíčová slova česky

Vnitřní prostředí; kvalita vnitřního prostředí; budovy; korelace; přijatelnost vzduchu; tepelný komfort; vlhkostní komfort; vizuální komfort

Klíčová slova anglicky

Indoor environmnet; indoor environment quality; buildings; corelation; air acceptability; thermal comfort; humidity comfort; visual comfort

Štítky

KST6, RIV20, SCOPUS
Změněno: 15. 1. 2021 14:26, Ing. Barbora Langšádlová

Anotace

ORIG CZ

V originále

The presented aim of this study is to establish or reject the correlation (relationship) between the individual indoor environmental quality indicators and the total satisfaction with the indoor environment. The subjective satisfactory survey has been performed in 10 standardized university classrooms (Czechia) to evaluate the indoor environmental quality (IEQ). The IBSM SPPS Software Statistics ver. 25.0 was used to assess the Kendall non- parametric correlation analysis. Seven individual different indoor environmental quality indicators evaluating by subjective perceptions of the users were reviewed: air acceptability, thermal comfort, humidity comfort, odor comfort, acoustic comfort, visual comfort, and color comfort. The user’s subjective perceptions of the indoor environment were collected by questionnaires. Minimizing the ability to adapt and acclimatize was desirable. The statistically significant correlation (P < 0.01) were observed between the air acceptability, the odor comfort,the acoustic, the visual comfort, and the colour comfortand total satisfaction with the indoor environment. The thermal comfort and the humidity comfort are not statistically correlated with the total satisfaction of the indoor environment (P > 0.01).

Česky

Prezentovaným cílem této studie je potvrzení nebo vyvrácení korelace (vzájemné závislosti) mezi jednotlivými indikátory kvality vnitřního prostředí a celkovou spokojeností s vnitřním prostředím. Subjektivní průzkum spokojenosti byl proveden v 10 standardizovaných univerzitních učebnách (Česká republika) v rámci hodnocení kvality vnitřního prostředí (IEQ). Statistiský software IBSM SPPS ver. 25.0 byl použit k vyhodnocení neparametrické korelační analýzy. Bylo posouzeno sedm jednotlivých různých indikátorů kvality vnitřního prostředí hodnocených subjektivním vnímáním uživatelů: přijatelnost vzduchu, tepelný komfort, vlhkostní komfort, odérový komfort, akustický pohoda, vizuální komfort a barevná pohoda. Subjektivní vnímání vnitřního prostředí uživatele bylo hodnoceno pomocí dotazníků. Bylo žádoucí minimalizovat schopnost přizpůsobit se a aklimatizovat. Statisticky významná korelace (P <0,01) byla pozorována mezi přijatelností vzduchu, odérovým komfortem, akustickým komfortem, vizuálním komfortem a barevným komfort s celkovou spokojeností s vnitřním prostředím. Tepelná pohoda a vlhkostní pohoda statisticky nekorelují s celkovou spokojeností vnitřního prostředí (P> 0,01).
Zobrazeno: 29. 12. 2024 02:43