2020
Indoor Environmental Quality Determinants in the Buildings
KRAUS, Michal a Ingrid JUHÁSOVÁ ŠENITKOVÁZákladní údaje
Originální název
Indoor Environmental Quality Determinants in the Buildings
Název česky
Determinanty kvality vnitřního prostředí budov
Autoři
KRAUS, Michal (203 Česká republika, garant, domácí) a Ingrid JUHÁSOVÁ ŠENITKOVÁ (703 Slovensko, domácí)
Vydání
Neuveden, IOP Conference Series: Materials Science and Engineering, od s. 1-6, 6 s. 2020
Nakladatel
IOP Publishing
Další údaje
Jazyk
angličtina
Typ výsledku
Stať ve sborníku
Obor
20101 Civil engineering
Stát vydavatele
Velká Británie a Severní Irsko
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
elektronická verze "online"
Kód RIV
RIV/75081431:_____/20:00001918
Organizační jednotka
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
ISSN
Klíčová slova česky
Vnitřní prostředí; kvalita vnitřního prostředí; budovy; korelace; přijatelnost vzduchu; tepelný komfort; vlhkostní komfort; vizuální komfort
Klíčová slova anglicky
Indoor environmnet; indoor environment quality; buildings; corelation; air acceptability; thermal comfort; humidity comfort; visual comfort
Změněno: 15. 1. 2021 14:26, Ing. Barbora Langšádlová
V originále
The presented aim of this study is to establish or reject the correlation (relationship) between the individual indoor environmental quality indicators and the total satisfaction with the indoor environment. The subjective satisfactory survey has been performed in 10 standardized university classrooms (Czechia) to evaluate the indoor environmental quality (IEQ). The IBSM SPPS Software Statistics ver. 25.0 was used to assess the Kendall non- parametric correlation analysis. Seven individual different indoor environmental quality indicators evaluating by subjective perceptions of the users were reviewed: air acceptability, thermal comfort, humidity comfort, odor comfort, acoustic comfort, visual comfort, and color comfort. The user’s subjective perceptions of the indoor environment were collected by questionnaires. Minimizing the ability to adapt and acclimatize was desirable. The statistically significant correlation (P < 0.01) were observed between the air acceptability, the odor comfort,the acoustic, the visual comfort, and the colour comfortand total satisfaction with the indoor environment. The thermal comfort and the humidity comfort are not statistically correlated with the total satisfaction of the indoor environment (P > 0.01).
Česky
Prezentovaným cílem této studie je potvrzení nebo vyvrácení korelace (vzájemné závislosti) mezi jednotlivými indikátory kvality vnitřního prostředí a celkovou spokojeností s vnitřním prostředím. Subjektivní průzkum spokojenosti byl proveden v 10 standardizovaných univerzitních učebnách (Česká republika) v rámci hodnocení kvality vnitřního prostředí (IEQ). Statistiský software IBSM SPPS ver. 25.0 byl použit k vyhodnocení neparametrické korelační analýzy. Bylo posouzeno sedm jednotlivých různých indikátorů kvality vnitřního prostředí hodnocených subjektivním vnímáním uživatelů: přijatelnost vzduchu, tepelný komfort, vlhkostní komfort, odérový komfort, akustický pohoda, vizuální komfort a barevná pohoda. Subjektivní vnímání vnitřního prostředí uživatele bylo hodnoceno pomocí dotazníků. Bylo žádoucí minimalizovat schopnost přizpůsobit se a aklimatizovat. Statisticky významná korelace (P <0,01) byla pozorována mezi přijatelností vzduchu, odérovým komfortem, akustickým komfortem, vizuálním komfortem a barevným komfort s celkovou spokojeností s vnitřním prostředím. Tepelná pohoda a vlhkostní pohoda statisticky nekorelují s celkovou spokojeností vnitřního prostředí (P> 0,01).