V originále
The current knowledge shows that the interior microclimate of residential buildings that were constructed between 1950 and 1990 using panel construction, not only in the Czech Republic but also in Europe, and were renovated in accordance with applicable legislation related to thermal comfort and energy is significantly affected by gaseous pollutants. At increased concentrations and exposure times, these pollutants negatively affect the interior microclimate and at the same time have a negative effect on the health of users. After the implementation of remediation measures, which are mainly focused on improving the thermal technical parameters of the building envelope, the concentration of CO2 in the indoor environment increases. Carbon dioxide is one of the most important active factors and in terms of the quality of the interior microclimate, it is considered a reliable indicator of whether the interior microclimate can be considered a healthy and favorable environment. It is thus clear that the set and de facto systematized measures in the renovation of the housing stock from the second half of the 20th century has led to energy savings on the one hand, but on the other hand, this has contributed to the hygienic damage of housing units and an unhealthy interior microclimate. The paper aims to define the interaction of interdisciplinary contexts that have led to an increase in the indoor air quality (IAQ) of renovated residential panel buildings.
In Czech
Současné znalosti ukazují, že mikroklima vnitřního prostředí bytových domů, které byly postaveny v letech 1950 až 1990 pomocí prefabrikovanou panelovou technologií, nejen v České republice, ale i v Evropě, a byly revitalizovány v souladu s platnou legislativou týkající se tepelné pohody a energie, je významně ovlivněno plynnými polutanty. Při zvýšených koncentracích a expozičních dobách tyto znečišťující látky negativně ovlivňují vnitřní mikroklima a současně mají nepříznivý vliv na zdraví uživatelů. Po zavedení sanačních opatření, která jsou zaměřena především na zlepšení tepelně technických parametrů obvodového pláště budovy, se zvyšuje koncentrace CO2 ve vnitřním prostředí. Oxid uhličitý je jedním z nejdůležitějších aktivních faktorů a z hlediska kvality vnitřního mikroklimatu je považován za spolehlivý indikátor toho, zda lze vnitřní mikroklima považovat za zdravé a příznivé prostředí. Je zřejmé, že stanovená a de facto systematizovaná opatření při obnově bytového fondu z druhé poloviny 20. století vedla na jedné straně k úsporám energie, na druhé straně to však přispělo k negativním hygienickým dopadům bytových jednotek a k nezdravému vnitřnímu prostředí. Příspěvek si klade za cíl definovat interakci interdisciplinárních kontextů, které vedly ke zvýšení kvality vnitřního ovzduší (IAQ) revitalizovaných panelových budov.