V originále
V této publikaci jsou analyzovány všeobecné rysy kvalitní výuky na vysokých školách a znázorněn přehled didaktických metod, které lze aplikovat v rámci výuky podnikatelských kompetencí. Na základě výsledků výzkumu problematiky Entrepreneurship (zakládání podniku) a aktuálního vývoje v oblasti vysokoškolské didaktiky lze pro didaktické uspořádání vysokoškolské výuky podnikatelských kompetencí, potřebných při zakládání podniku, odvodit následující doporučení. Jako smysluplné řešení se jeví postup, při kterém dochází k rozšíření již existující nabídky vzdělávání, kterou je třeba navzájem sladit a přizpůsobit příslušným cílovým skupinám. Studující by měli získat více informací o tom, jaké možnosti jim samostatné podnikání nabízí a jaký smysl pro ně a jejich další profesní kariéru podnikatelské myšlení a jednání má. Dalším smysluplným požadavkem je systematické a dlouhodobé rozšiřování stávající nabídky vzdělávání a její evaluace dle srovnatelných kritérií. Pouze tímto způsobem lze zjistit a validním způsobem vzájemně porovnat, jaká didaktická metoda má na konkrétní stanovený cíl největší vliv (Justus, 2018). Vzdělávací programy, které se při evaluaci osvědčily, by měly být dlouhodobě zakotveny ve vzdělávací nabídce vysokých škol. Prokázalo se též, že je vhodné otevřeně se studujícími hovořit o možných rizicích podnikatelské činnosti (například finanční rizika, rizika pro partnerství nebo pro Work-Life-Balance). Výuka podnikatelských kompetencí může mít i preventivní roli a odpovídající opatření mohou být do výuky včleněna a tvořit její nedílnou součást (např. workshopy time managementu, trénink ke zvládání stresových situací). Kromě toho je doporučováno výuku zakládání podniku na vysokých školách zaměřit na konkrétní, autentické problémové situace blízké praxi. Nasnadě je též vytvoření a posílení vazby mezi vysokými školami a podnikatelskou sférou s cílem umožnění plynulejšího přechodu k samostatnému podnikání.