2018
Sněmovnictví husitské
STELLNER, FrantišekZákladní údaje
Originální název
Sněmovnictví husitské
Název anglicky
Hussite chambers
Autoři
STELLNER, František
Vydání
1. vyd. Plzeň, Ostrava, Encyklopedie českých právních dějin, XIII. svazek Smlouva o - Součást, od s. 675-683, 9 s. XIII. 2018
Nakladatel
Plzeň: Aleš Čeněk v koedici Ostrava: KEY Publishing
Další údaje
Jazyk
čeština
Typ výsledku
Kapitola resp. kapitoly v odborné knize
Obor
60100 6.1 History and Archaeology
Stát vydavatele
Česká republika
Utajení
není předmětem státního či obchodního tajemství
Forma vydání
tištěná verze "print"
Organizační jednotka
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
ISBN
978-80-7380-744-3
Klíčová slova česky
Sněmovnictví husitské; Odborná encyklopedie
Klíčová slova anglicky
Hussite chambers; Expert encyclopedia
Štítky
Změněno: 2. 4. 2019 10:50, Mgr. Blanka Mikšíková
V originále
Heslo v odborné encyklopedii analyzuje husitské sněmovnictví v období 1419-1436, konkrétně popisuje 16 let husitské éry, kdy zasedalo více než 20 sněmů (zemských sněmů, husitských sněmů), mezi něž nicméně nezahrnujeme sněmy moravských stavů, sněmy husitských svazů ani synody (kněžské sněmy). U mnoha husitských sněmů se jednalo o sjezdy jedné z válčících stran. Teprve na konci husitské éry, v roce 1434 se složení zemského sněmu ustálilo na panský, rytířský stav a městský stav. Duchovenstvo bylo ze sněmování vyřazeno. Základními problémy, jimiž se zabývaly husitské zemské sněmy, byla otázka přijetí Zikmunda Lucemburského za českého krále a dohoda s katolickou církví o uznání čtyř artikulů pražských. Zemský sněm v té době představoval nejdůležitější z ústředních orgánů českého státu, neboť panovník byl sesazen a zemský soud působil jen omezeně. Specifikou husitských sněmů byla důraznější aktivita zástupců královských měst, polních svazů (obce) a vyloučení duchovního stavu (zástupců katolické církve). Na Moravě zůstal zachován prelátský (duchovní) stav a moravská královská města představovala hlavní oporu moci Zikmunda Lucemburského, takže byla na sněmech zastoupena až po roce 1440. Jedním z klíčových výsledků husitské éry bylo vytvoření silné a stabilní stavovské reprezentace, což bylo v důsledku oslabení královské moci a vzniku mocenského vakua.
Anglicky
An entry in an expert encyclopedia that analyzes the Hussite chambers between 1419-1436. Namely, it describes the 16 years of the Hussite era, when there were more than 20 councils (land councils, Hussite councils) – we do not include the councils of Moravian estates, Hussite unions, or synods (priestly councils). Many Hussite councils were meetings of one of the war parties. First at the end of the Hisste era, in 1434, the composition of the land council was split into the lord, knight, and town estates. The clerdy was excluded from the councils. The fundamental issues that the Hussite land councils discussed were the question of accepting Sigismund of Luxembourg as Bohemian king and the treaty with the Catholic church about accepting four Prague articles. The land council was at that time the most important central institution of the Bohemian state since the ruler was dethroned, and the land council had only a liminted function. A specific feature of the Hussite council was a more significant activity of the representatives of regal towns, field unions (municipalities) and the exclusion of clerdy councils (representatives of the Catholic church). In Moravia, the prelate (clergy) estate remained, Moravian regal towns were the main support of the power of Sigismund of Luxembourg, which is why they were represented at the councils first after 1440. One of the key results of the Hussite era was the creation of a strong and stable estate representation, which then caused the weakening of regal power and the creation of a power vacuum.