KOZUBÍK, Michal, Alena KAJANOVÁ and Lucie KOZLOVÁ. Etnizujúci prístup v sociálnej práci so sociálne exkludovanými a alternatívy kritickej sociálnej práce (Ethnic Approach in Social Work with Social Excluded Groups and Critical Social Work Alternatives). Sociální práce/Sociálna práca. Brno: Asociace vzdělavatelů v sociální práci, vol. 18, No 3, p. 70-83. ISSN 1213-6204. 2018.
Other formats:   BibTeX LaTeX RIS
Basic information
Original name Etnizujúci prístup v sociálnej práci so sociálne exkludovanými a alternatívy kritickej sociálnej práce
Name in Czech Etnizující přístup v sociální práci se sociálně exkludovanými a alternativy kritické sociální práce
Name (in English) Ethnic Approach in Social Work with Social Excluded Groups and Critical Social Work Alternatives
Authors KOZUBÍK, Michal (703 Slovakia, guarantor), Alena KAJANOVÁ (203 Czech Republic, belonging to the institution) and Lucie KOZLOVÁ (203 Czech Republic).
Edition Sociální práce/Sociálna práca, Brno, Asociace vzdělavatelů v sociální práci, 2018, 1213-6204.
Other information
Original language Slovak
Type of outcome Article in a journal
Field of Study 50400 5.4 Sociology
Country of publisher Czech Republic
Confidentiality degree is not subject to a state or trade secret
RIV identification code RIV/75081431:_____/18:00001274
Organization unit Institute of Technology and Business in České Budějovice
Keywords (in Czech) etnizující přístup; kritická sociální práce; Rómové; sociální exkluze
Keywords in English ethnic approach; critical social work; Roma; social exclusion
Tags PSS, PSS_a, RIV18, SCOPUS, S_PSS_a
Changed by Changed by: Mgr. Blanka Mikšíková, učo 22534. Changed: 10/8/2018 10:43.
Abstract
"CIELE: Výskumný článok hľadá odpovede na  dve otázky: „Vychádzajú negatívne vlastnosti, ktoré Rómom pripisuje majorita, z ich kultúry, alebo je príčinou sociálna exklúzia? Je dôležité pre sociálne pracovníčky a  pracovníkov poznať tradičnú rómsku kultúru?“ METÓDY: Pri hľadaní odpovede na prvú otázku bola použitá metóda tzv. Grouded Theory Straussa a Corbinovej (1990). Výskum tradičnej rómskej kultúry bol realizovaný formou etnografického výskumu inšpirovaného metódou zhusteného popisu (thick description). Prvá časť bádaní prebiehala v rokoch 2006–2012 v segregovaných osídleniach popradského okresu (Slovensko). Rozhovory nám poskytlo viac ako 100 informátorov a  uskutočnili sa stretnutia dvoch fokusových skupín. Do  druhého výskumu, realizovaného v  rokoch 2013–2017, sa zapojilo viac ako 50 obyvateľov osád podtatranského regiónu. VÝSLEDKY: Sociálno-patologické javy vyskytujúce sa v  prostredí marginalizovaných rómskych komunít sú typickým znakom reprodukovanej sociálnej exklúzie. Tradičná rómska kultúra v prostredí podtatranských segregovaných a separovaných sídiel prežíva v súčasnosti len v podobe drobných fosílií, ktorých poznanie nie je nevyhnutne dôležité pre výkon terénnej sociálnej práce. IMPLIKÁCIE PRE SOCIÁLNU PRÁCU: Rómovia sú jedinou etnickou minoritou považovanou za cieľovú skupinu sociálnej práce. Etnizujúci prístup v sociálnej práci považujeme za prekonaný a mylný koncept, ktorý naďalej prehlbuje stereotypy a predsudky. Odporúčame preto zamerať sa na otázky riešenia chudoby a sociálnej exklúzie, nie tzv. pejoratívne znejúcej „rómskej problematiky“."
Abstract (in Czech)
CÍLE: Výzkumný článek hledá odpovědi na dvě otázky: „Vycházejí negativní vlastnosti, které Romům připisuje majorita, z jejich kultury, anebo je príčinou sociální exkluze? Je důležité pro sociální pracovnice a  pracovníky poznat tradiční romskou kulturu?“ METODY: Při hledání odpovědi na první otázku byla použita metoda tzv. Grouded Theory Strausse a Corbinové (1990). Výzkum tradiční romské kultury byl realizován formou etnografického výzkumu inspirovaného metodou zhustěného popisu (thick description). První část bádaní probíhalo v letech 2006–2012 v segregovaných osídleních popradského okresu (Slovensko). Rozhovory nám poskytlo více než 100 informátorů a uskutečnila se setkání dvou fokusových skupin. Do  druhého výzkumu, realizovaného v  letech 2013–2017, se zapojilo více než 50 obyvatel osad podtatranského regionu. VÝSLEDKY: Sociálně-patologické jevy vyskytující se v prostředí marginalizovaných romských komunit jsou typickým znakem reprodukované sociální exkluze. Tradiční romská kultura v prostředí podtatranských segregovaných a separovaných sídel prežívá v současnosti jen v podobě drobných fosílií, jejichž poznání není nevyhnutně důležité pro výkon terénní sociální práce. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Romové jsou jedinou etnickou minoritou považovanou za cílovou skupinu sociální práce. Etnizující přístup v sociální práci považujeme za překonaný a mylný koncept, který nadále prohlubuje stereotypy a předsudky. Doručujeme proto zameřit se na otázky řešení chudoby a sociální exkluze, ne tzv. pejorativně znějící „romské problematiky“.
Abstract (in English)
GOALS: The research article seeks the answers to two questions: “Do the negative traits ascribed to the Roma by the majority result from their culture, or does the reason consist in social exclusion? Is it important for social workers to learn to know traditional Roma culture?” METHODS: When searching the answer to the first question, we used the method of Grouded Theory. The research of traditional Roma culture was implemented in form of ethnographic research inspired by the thick description method. The first part of the research took place in 2006–2012 in segregated Roma settlements of the Poprad District (Slovakia). We made interviews with more than 100 respondents. The second research, implemented in 2013–2017, included more than 50 inhabitants of settlements. RESULTS: The socially pathological phenomena present in the environment of marginalized Roma communities constitute a typical characteristic of reproduced social exclusion. IMPLICATIONS FOR SOCIAL WORK: The Roma are the only ethnic minority considereda target group of social work. We consider the ethnicizing approach in social work an obsolete and mistaken concept. Therefore we suggest focusing on the issues of resolving the poverty and social exclusion, not the so called “Roma issue”, which has a pejorative undertone.
PrintDisplayed: 29/3/2024 02:14