V originále
The paper deals with location and exposure of the building in terms of building airtightness. Airtightness of the building envelope is one of the basic prerequisites of energy-efficient buildings. Energy efficient buildings situated in areas with lots of wind and in exposed locations could constitute up to 10 % of total heat consumption. The exchange of air through the building envelope is conditional on pressure difference between interior and exterior. The pressure difference is usually caused by a combination of wind effect, stack effect, combustion and ventilation. The location and its parameters (exposure, altitude, wind, temperature and other) can be considered as passive determinative factors of air permeability of the building envelope. The surrounding environment of the building does not have a direct impact on the final airtightness of the building envelope. However, the exposure of the building, the altitude, the strength and wind speed have a significant impact on the pressure effects acting on the building. Pressure effects affect the amount of air flowing through leaks, cracks and gaps in the building envelope. The higher the pressure effects on the building is, the higher the air flow through the building envelope is. The aim of the paper is to verify, or reject, the potential impact of basic parameters of location on the final airtightness of the building envelope. The possible statistical dependence is tested by using test of independence. The calculated levels of significance (Sig.), also called as p-value, are compared with a reference level of significance (5 %). Fundamental data for testing consists of 150 energy passive houses built in the years 2004 -2014 in the Czech Republic.
Česky
Příspěvek se věnuje problematice lokality a expozice budovy z hlediska její vzduchotěsnosti. Vzduchotěsnost obálky budovy je jednou ze základních prekvizit energetiky-efektivní výstavby. Budovy situované v exponovaných větrných oblastech mohou mít až o 10 % větší potřebu tepla. K proudění vzduchu skrze konstrukci dochází pouze za výskytu tlakové diference mezi vnějším a vnitřním prostředím. Tlaková diference je zpravidla způsobena kombinací působení větru, teplotního rozdílu a tlakovými účinky spalovacího zařízení či větrání. Lokalita (expozice, nadmořská výška, větrná oblast, teplota a další) může být považována za pasivní determinační faktor vzduchotěsnosti obálky budovy. Prostředí budovy nemá přímý vliv na vzduchotěsnost objektu. Ovšem expozice budovy, nadmořská výška a větrná oblast mají významný vliv na tlakové účinky, které ovlivňují množství vzduchu proudícího skrze netěsnosti v obálce budovy. Tlakové účinky ovlivňují množství vzduchu proudícího skrze netěsnosti, praskliny a trhliny v obvodovém plášti budovy. Čím vyšší jsou tlakové účinky, tím vyšší je i množství proudícího vzduchu. Cílem příspěvku je ověřit, či vyvrátit potencionální dopad základních parametrů lokality na výslednou vzduchotěsnost obálky budovy. Pro ověření či vyvrácení hypotézy je využit statistický test nezávislosti. Vypočítaná hodnota významnosti (Sig.), neboli p-value, je porovnávána s referenční hodnotou významnosti (5 %). Základní datový soubor je tvořen 150 energeticky – pasivními domy postavených v letech 2004 – 2014 v České republice.