Zdálo by se, že studie o mzdách nemá s trvale udržitelným rozvojem žádnou spojitost. To je ovšem omyl, neboť vše souvisí se vším a od výše mezd se odvíjí životní úroveň zaměstnanců. Mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li stanoveno jinak. Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo [16]. Mzda ani plat nesmí být nižší, než je mzda minimální [15]. Formy mzdy se rozlišují podle různých hledisek. Dle typu zaměstnavatel rozeznáváme tarifní plat, který je vyplácen u státních organizací a tzv. smluvní mzdu, která je dohodnuta mezi soukromým podnikatelem a jeho zaměstnancem. Mluvíme o mzdě nominální, což je peněžní částka v absolutní hodnotě a o mzdě reálné. Reálná mzda vypovídá o skutečné hodnotě mzdy, co si za ni zaměstnanec může koupit. Poskytuje lepší možnosti srovnání v čase i z hlediska geografického. Sledovat tento vývoj bylo zajímavé po vzniku České republiky. V devadesátých letech došlo k velkému nárůstu spotřebitelských cen a tím se snížily mzdy reálné. Kolem roku 2000 byl velmi nízký nárůst cen, avšak od roku 2008 v souvislosti s ekonomickou recesí opět reálné mzdy přestaly růst [3].