Příspěvek porovnává vodní režim tří stanovišť ležících na Šumavě. Stanoviště se nacházejí ve shodné nadmořské výšce a mají shodnou expozici vůči světovým stranám. Jejich původní porost byl dospělý smrkový les. V současné době se tato stanoviště odlišují porostem - mrtvý les s ponechanými stojícími mrtvými stromy, holina zbavená kmenů a porostlá bylinným patrem a zdravý dospělý smrkový les. Na všech stanovištích je po celou sezónu dostatek vody pro transpiraci. Srážkový režim všech stanovišť je ale rozdílný - v mrtvém v lese nejvíce prší, nejméně ve zdravém. Vodní režim půdy je rovněž rozdílný - na holině nejdéle trvá povrchové zamokření půdy, i když srážky jsou větší v mrtvém lese. Drobné rozdíly (vyjma odlišnosti porostů) mezi stanovištními podmínkami tří povodí nelze zřejmě pokládat za příčinu odlišnosti srážkového režimu a vodního režimu půd. Po příčinách zřetelných režimových rozdílů v hydrologickém cyklu na likalitách je nutné dále pátrat.