V originále
Odborná kniha „Vývoj českého vysokého ekonomického školství v letech 1945-1953“ analyzuje proměnu vysokého ekonomického školství po roce 1945, sleduje, kdo byl nositelem meziválečných tradic výuky ekonomie. Zaměřuje se především na personální otázku, tedy na složení pedagogického sboru vysokých škol ekonomického směru, především Vysoké školy obchodní/Vysoké školy věd hospodářských Českého vysokého učení technického v Praze a Vysoké školy ekonomické v Praze. Dále analyzuje politiku komunistické strany, úlohu konkrétních politiků a proces několikeré reorganizace vysokých škol, které se věnovaly přípravě ekonomů a národohospodářů. Věnuje se okolnostem vzniku nových vysokých škol, kde se vyučovaly ekonomické obory. Studie analyzuje udělování vědeckých hodností v padesátých letech na VŠE a zjišťuje, které obory se preferovaly, konkrétně zda tehdejší vedení školy věnovalo mimořádnou pozornost rozvoji politické ekonomie. V knize je prokázáno, že dominantní snahou na přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století bylo vybudovat vysoké školství podle sovětského vzoru. V rámci sovětizace byly vysokému školství napáchány obrovské škody, s jejímiž důsledky se potýkáme do dnešních dnů. Teze, že Vysoká škola ekonomická v Praze primárně pokračovala v tradici prvorepublikové Vysoké školy obchodní ČVUT, je z personálního pohledu neobhajitelná. Vysoká škola ekonomická v Praze vznikla z Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze, tedy instituce založené komunisty s cílem připravovat vhodné kádry pro centrálně plánovanou ekonomiku stalinského typu. Stalinismus, represe a faktická bezkoncepčnost byly základními okolnostmi, za kterých na konci čtyřicátých a v průběhu padesátých let 20. století probíhala transformace vysokého ekonomického školství. O nějakém dlouhodobém, koncepčním a plánovaném rozvoji vysokoškolského prostředí nelze v padesátých letech 20. století psát. Historickou analýzu doplňuje analýza současného stavu vysokého ekonomického školství.
In English
The academic publication “The development of the Czech higher economic education in the years 1945-1953” analyzes the transformation of the higher economic education after the year 1945; it observes who was the bearer of the interwar economic traditions of teaching economy. First and foremost it focuses on the personal question, meaning the assemblage of the teaching staff of the universities focusing on economy, mainly the Czech Technical University in Prague and the University of Economics in Prague. It further analyzes the communist party policy, the role of specific politicians and the process of the reorganization of the universities that were focusing on training economists and national economists; the process lasted several years. The study analyzes the awarding of academic degrees in the 1950’s at VŠE and it inquires which subjects were preferred, in details if the university leading staff at that time was paying extraordinary attention to the development of the economic policy. The publication proves that the dominant effort in the 1940’s and 1950’s was to build universities according to the Soviet model. The thesis that the University of Economics in Prague primarily continued the legacy of the Czech Technical University in Prague of the First Czechoslovak republic is from a personal point of view indefensible. The University of Economics in Prague was formed from the University of Political and Economic Sciences, an institution established by the communists with the goal to prepare appropriate cadres for the Stalinist planned economy. Stalinism, repression and no factual concept were the basic circumstances that caused the transformation of the econ. higher teaching at the end of the 1940’s and during the 1950’s. It is impossible to write about a long-term, conceptual and planned development of the university environment in the 1950’s. The historical analysis is accompanied by the analysis of the current state of the higher economic education.