Authors
LEJSKOVÁ, Alena (203 Czech Republic, guarantor, belonging to the institution)
Edition
Auspicia, České Budějovice, Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. 2015, 1214-4967
V originále
Das Thema der folgenden korpusgestützten Fallstudie bildet die Problematik der Substantivvalenz. Die Substantivvalenz beschäftigt sich mit der Erforschung von valenten Substantiven. Traditionell wurde sie als eine sekundäre Erscheinung angesehen, die vor allem auf verbaler, z. T. auch auf adjektivischer Valenz beruht. Zahlreiche Untersuchungen haben aber gezeigt, dass die Substantivvalenz nicht eine bloße Transformation der verbalen oder adjektivischen Argumentstruktur sein kann. Eine Gruppe der Nomina, deren Valenz sich auf dieser Weise nicht herleiten lässt, sind solche Ergänzungsklassen, die nur bei Substantiven vorkommen, z. B. bei Mengenbegriffen. Zuerst werden also die wichtigsten Ergebnisse der bisherigen Forschung auf diesem Gebiet zusammengefasst. Dann werden die valenten Substantive und ihre Klassifikationsmöglichkeiten besprochen. Da sie den Kern der Nominalphrase bilden, wird die appositive Struktur der NP rechts des Nomens auf Rektionspräpositionen hin analysiert. Dieser Artikel konzentriert sich weiter auf die eventuellen Kriterien bei der Wahl der Rektionspräpositionen bei zwei substantivischen Mengenbegriffen. Dabei beschränkt sich die Untersuchung nur auf die eventuelle Konkurrenz zwischen zwei Präpositionen bei diesen Begriffen und auf den Vergleich mit dem Tschechischen. Die Materialgrundlage bildet der DeReKo Korpus des IDS Mannheim. Die erhobenen Daten werden statistisch ausgewertet, graphisch dargestellt und analysiert.
In Czech
Tématem této případové studie založené na korpusových datech je problematika substantivní valence. Substantivní valence se zabývá zkoumáním valenčních substantiv. Tradičně byla považována za sekundární jev, jež se opírá především o slovesnou a částečně i adjektivní valenci. Řada výzkumů ale prokázala, že substantivní valence není jen pouhou transformací slovesné či adjektivní struktury větných argumentů. Jednou skupinou substantiv, jejíž valence se nedá odvodit, tvoří taková valenční doplnění, která existují pouze v kombinaci se substantivy, např. označení množství. Nejprve shrneme nejdůležitější výsledky dosavadního výzkumu v této oblasti. Pak prodiskutujeme valenční substantiva a možnosti jejich klasifikace. Protože tvoří jádro nominální fráze, budeme analyzovat její strukturu napravo od substantiva s ohledem na předložkovou rekci. Dále se soustředíme na eventuální kritéria výběru předložek u dvou konkrétních označení množství. Přitom se analýza omezí na eventuální konkurenci těchto předložek a srovnání s češtinou. Analyzovaný materiál je založen na korpusu DeReKo IDS Mannheim. Zjištěná data budou statisticky zpracována, graficky znázorněna a analyzována.
In English
The theme of this case study, based on corpus data is the issue of substantive valence. Substantive valence examines the valence of nouns. Traditionally considered a secondary phenomenon, which is mainly based on verbal and partly adjectival valence. But many studies have shown that substantive valence is not only a transformation of the verb or adjective sentence structure arguments. One group of nouns whose valence can not be deduced from such valence adding that exist only in combination with nouns. For example quantities. First, we summarize the most important results of previous research in this area. Then we discuss valence nouns and possibilities of classification. Because the core of the nominal phrase, we will analyze its structure to the right of the noun with respect to prepositional reaction. Furthermore, we focus on the eventual selection criteria rugs in two specific designation amount. While the analysis is restricted to eventual competition from these prepositions and comparison with Czech. The analyzed material is based on the corpus DeReKo IDS Mannheim. The observed data will be statistically processed, analyzed and graphically illustrated.