Edition
Novaja rusistika, Brno, Česká asociace slavistů Brno, 2015, 1803-4950
In the original language
V stat’je analizirujetsja ispol’zovanije russkogo vozvratnogo mestoimenija «sebja» v glagol’nych konstrukcijach. Dlja dannogo mestoimenija v russkom jazyke charakterny kolebanija urovnja tak naz. refleksivnosti, kogda vozvratnoje mestoimenije v različnych vyraženijach terjajet refleksivnuju semantiku. Eto javlenije často proischodit neposledovatel’no, poetomu pri podbore češskich ekvivalentov neobchodimo tščatel’no izučat’ kontekst. V rjade frazeologizmov refleksivnost’ v semantike mestoimenija «sebja» ne prisutstvujet, proischodit desemantizacija dannoj leksemy. Desemantizirovannaja leksema «sebja» igrajet rol’ časticy v kommunikativach, a takže s raznym urovnem refleksivnosti vključajetsja v kompozity.
In Czech
Tento příspěvek se zabývá analýzou použití ruského zvratného zájmena sebja (sebe) v konstrukcích se slovesy. Pro toto zájmeno je v ruštině charakteristické kolísání úrovně tzv. reflexivity, kdy se ze zvratného zájmena reflexivní sémantika ztrácí v jednotlivých výrazech. Tento jev se v ruštině často projevuje nedůsledně, proto je potřeba se při volbě českých ekvivalentů pečlivě věnovat kontextu. V řadě frazeologických spojení se o reflexivitu zájmena sebja (sebe) nejedná, jelikož velmi často dochází k desemantizaci lexémů, tvořících daný výraz. Desemantizovaný lexém sebe hraje roli částice v komunikativech a také se s různou úrovní reflexivity začleňuje do kompozit.
In English
This article analyzes the use of the reflexive pronoun sebja (myself), in Russian language as well as the problems of the search word equivalents of pronouns in Czech. In addition, we analyze the case of the usual use of the pronoun and the possibility of translation into the Czech language. Particularly the phraseological units with the pronoun are noteworthy