V originále
This publication is focused on the definition of the concept of a ‘public good’. It gives a classification of public goods according to the generally accepted definition by Samuelson and Nordhaus (2013) based on data on the production of public goods in the Czech Republic in 2013. However, the classification reveals that it is not possible to objectively incorporate the public goods produced in the Czech Republic in 2013 as public, club, merit or private. A five-degree scale ranging from the rivalry to non-rivalry of goods and from the excludability to non-excludability of goods has been chosen for the purpose of the research. Although this classification is also very subjective, it clearly reveals that the hitherto used definition of public good is not relevant. It does not enable either an objective classification or an international comparison.
Česky
Příspěvek se věnuje především definici pojmu „veřejný statek“. Na podkladě dat o produkci statků v České republice v roce 2013 nabízí klasifikaci statků dle dosud obecně přijímané definice veřejného statku Samuelsona a Nordhause (2013). Avšak již při samotné klasifikaci se ukazuje, že nelze objektivně statky produkované v ČR v roce 2013 začlenit jako veřejné, klubové, meritní nebo soukromé. Pro samotné šetření byla zvolena vždy pětistupňová škála od rivalitních statků po nerivalitní a od vyloučitelných po nevyloučitelné. Byť i tato klasifikace nabízí velmi subjektivní pohled, naprosto zřetelně ukazuje, že dosud používané vymezení veřejného statku není relevantní. Neumožňuje objektivní klasifikaci veřejných statků, ani mezinárodní srovnání. Navíc se obecně zapomíná na poskytovatele veřejných statků a jeho motivaci veřejné statky poskytovat – stát. Příspěvek tak dochází po provedené analýze poskytnutých statků v ČR v roce 2013 a na základě předložených slovně logických argumentů k této definici veřejného statku: Za veřejný statek můžeme považovat veškerý výkon (produkovanou služby či výrobek), jenž realizuje stát (případně jím delegovaná složka), nebo jenž si stát objedná u soukromého sektoru, za účelem naplnění svého cíle. Cílem státu jako živé entity je přežít, stabilizovat se a v dlouhém časovém horizontu prosperovat.