2014
The effect of grassland management practices on differentiation of soil organic matter fractions
VÁCHALOVÁ, Radka, Ladislav KOLÁŘ, Jana BOROVÁ-BATT, Petr KONVALINA, Jan VÁCHAL et. al.Basic information
Original name
The effect of grassland management practices on differentiation of soil organic matter fractions
Name in Czech
Vliv pratotechnických postupů na diferenciaci frakcí půdní organické hmoty
Authors
VÁCHALOVÁ, Radka, Ladislav KOLÁŘ, Jana BOROVÁ-BATT, Petr KONVALINA and Jan VÁCHAL
Edition
BOTHALIA, Pretoria, Botany Institute, 2014, 0006-8241
Other information
Language
English
Type of outcome
Article in a journal
Field of Study
40106 Agronomy, plant breeding and plant protection
Country of publisher
South Africa
Confidentiality degree
is not subject to a state or trade secret
Impact factor
Impact factor: 0.386
Organization unit
Institute of Technology and Business in České Budějovice
Keywords (in Czech)
půdní organická hmota; frakcionace; pratotechnické postupy
Keywords in English
soil organic matter; fractionation; grassland management practices; active organic carbon; humification
Tags
Changed: 13/4/2015 15:22, Mgr. Václav Karas
V originále
Easily decomposable soil organic matter is a reactive agent that co-decides on the rate of its transformation and because its content is proportional to the quantity of microbial biomass in soil, it is an important element of potential soil fertility. Investigations were carried out in lighter acid Cambisols with poor nutrient reserve in the Šumava area under permanent grasslands at two altitudes of 660 m and 1 150 m a.s.l. in these treatments of grassland use: grazing (1-3x), mowing (1-3x), mulching, combination of mulching and mowing (1x), mulching and grazing (1x) and fallow treatment was also included. Other treatments were 2x and 3x mowing or grazing, with the application of 100 kg N + PK (N – nitrogen, P – phosphorus, K – potassium).
In Czech
Lehce rozložitelná půdní organická hmota je reaktivní agens, které spolurozhoduje o rychlosti její transformace a protože její obsah je úměrný množství mikrobiální biomasy v půdě (Collins et al. 1992, Lovell et al. 1995), je významným prvkem potenciální půdní úrodnosti. Šetření jsme provedli v lehčích, živinami málo zásobených, kyselých kambizemích šumavské oblasti pod trvalými travními porosty ve dvou nadmořských výškách 660 m a 1 150 m ve variantách využití porostu pastvou (1-3x), kosením (1-3x), mulčováním, kombinací mulčováním a kosením (1x), mulčováním a pastvou (1x) a zařazena byla i varianta ladem ležící. Dalšími variantami byly varianty 2x a 3x kosené nebo s pastvou, hnojené 100 kg N + PK.