J 2014

The effect of grassland management practices on differentiation of soil organic matter fractions

VÁCHALOVÁ, Radka, Ladislav KOLÁŘ, Jana BOROVÁ-BATT, Petr KONVALINA, Jan VÁCHAL et. al.

Basic information

Original name

The effect of grassland management practices on differentiation of soil organic matter fractions

Name in Czech

Vliv pratotechnických postupů na diferenciaci frakcí půdní organické hmoty

Authors

VÁCHALOVÁ, Radka, Ladislav KOLÁŘ, Jana BOROVÁ-BATT, Petr KONVALINA and Jan VÁCHAL

Edition

BOTHALIA, Pretoria, Botany Institute, 2014, 0006-8241

Other information

Language

English

Type of outcome

Článek v odborném periodiku

Field of Study

40106 Agronomy, plant breeding and plant protection;

Country of publisher

South Africa

Confidentiality degree

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organization unit

Institute of Technology and Business in České Budějovice

Keywords (in Czech)

půdní organická hmota; frakcionace; pratotechnické postupy

Keywords in English

soil organic matter; fractionation; grassland management practices; active organic carbon; humification

Tags

Změněno: 13/4/2015 15:22, Mgr. Václav Karas

Abstract

ORIG CZ

V originále

Easily decomposable soil organic matter is a reactive agent that co-decides on the rate of its transformation and because its content is proportional to the quantity of microbial biomass in soil, it is an important element of potential soil fertility. Investigations were carried out in lighter acid Cambisols with poor nutrient reserve in the Šumava area under permanent grasslands at two altitudes of 660 m and 1 150 m a.s.l. in these treatments of grassland use: grazing (1-3x), mowing (1-3x), mulching, combination of mulching and mowing (1x), mulching and grazing (1x) and fallow treatment was also included. Other treatments were 2x and 3x mowing or grazing, with the application of 100 kg N + PK (N – nitrogen, P – phosphorus, K – potassium).

In Czech

Lehce rozložitelná půdní organická hmota je reaktivní agens, které spolurozhoduje o rychlosti její transformace a protože její obsah je úměrný množství mikrobiální biomasy v půdě (Collins et al. 1992, Lovell et al. 1995), je významným prvkem potenciální půdní úrodnosti. Šetření jsme provedli v lehčích, živinami málo zásobených, kyselých kambizemích šumavské oblasti pod trvalými travními porosty ve dvou nadmořských výškách 660 m a 1 150 m ve variantách využití porostu pastvou (1-3x), kosením (1-3x), mulčováním, kombinací mulčováním a kosením (1x), mulčováním a pastvou (1x) a zařazena byla i varianta ladem ležící. Dalšími variantami byly varianty 2x a 3x kosené nebo s pastvou, hnojené 100 kg N + PK.