J 2014

The effect of grassland management practices on differentiation of soil organic matter fractions

VÁCHALOVÁ, Radka, Ladislav KOLÁŘ, Jana BOROVÁ-BATT, Petr KONVALINA, Jan VÁCHAL et. al.

Základní údaje

Originální název

The effect of grassland management practices on differentiation of soil organic matter fractions

Název česky

Vliv pratotechnických postupů na diferenciaci frakcí půdní organické hmoty

Autoři

VÁCHALOVÁ, Radka, Ladislav KOLÁŘ, Jana BOROVÁ-BATT, Petr KONVALINA a Jan VÁCHAL

Vydání

BOTHALIA, Pretoria, Botany Institute, 2014, 0006-8241

Další údaje

Jazyk

angličtina

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

40106 Agronomy, plant breeding and plant protection;

Stát vydavatele

Jižní Afrika

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Klíčová slova česky

půdní organická hmota; frakcionace; pratotechnické postupy

Klíčová slova anglicky

soil organic matter; fractionation; grassland management practices; active organic carbon; humification

Štítky

Změněno: 13. 4. 2015 15:22, Mgr. Václav Karas

Anotace

ORIG CZ

V originále

Easily decomposable soil organic matter is a reactive agent that co-decides on the rate of its transformation and because its content is proportional to the quantity of microbial biomass in soil, it is an important element of potential soil fertility. Investigations were carried out in lighter acid Cambisols with poor nutrient reserve in the Šumava area under permanent grasslands at two altitudes of 660 m and 1 150 m a.s.l. in these treatments of grassland use: grazing (1-3x), mowing (1-3x), mulching, combination of mulching and mowing (1x), mulching and grazing (1x) and fallow treatment was also included. Other treatments were 2x and 3x mowing or grazing, with the application of 100 kg N + PK (N – nitrogen, P – phosphorus, K – potassium).

Česky

Lehce rozložitelná půdní organická hmota je reaktivní agens, které spolurozhoduje o rychlosti její transformace a protože její obsah je úměrný množství mikrobiální biomasy v půdě (Collins et al. 1992, Lovell et al. 1995), je významným prvkem potenciální půdní úrodnosti. Šetření jsme provedli v lehčích, živinami málo zásobených, kyselých kambizemích šumavské oblasti pod trvalými travními porosty ve dvou nadmořských výškách 660 m a 1 150 m ve variantách využití porostu pastvou (1-3x), kosením (1-3x), mulčováním, kombinací mulčováním a kosením (1x), mulčováním a pastvou (1x) a zařazena byla i varianta ladem ležící. Dalšími variantami byly varianty 2x a 3x kosené nebo s pastvou, hnojené 100 kg N + PK.