V originále
Odborná kniha „Car je mrtev, ať žije carevna! Převraty na ruském dvoře v 18. století“ se zabývá dramatickým obdobím změn na trůně v Rusku v letech 1682-1801, které charakterizuje jako palácové převraty. Autor analyzuje jejich přípravy, průběh a důsledky, stejně jako velkolepé kariéry mnoha osobností, které riskovaly vše, aby se chopily nejvyšší moci, ale i těch, které o ni přišly. Dále porovnává způsoby, jak se carové a carevny dostávali na trůn. Nevěnuje se pouze „velkým“ palácovým převratům, ale též těm „malým“, které vyhnaly různé regenty, favority či vedoucí hodnostáře, a zkoumá vedle vlády žen, dynastických souvislostí, otázky legitimity, podílu cizinců na vládě i intriky u dvora. Mimo jiné dochází k závěru, že ruská garda nebyla organizátorem převratů, ale pouze jejich nástrojem. Také zasazuje převraty do kontextu vývoje Ruska v 18. století, kdy se během petrovských reforem za cenu obrovského vypětí změnily politické instituce. Celá říše se musela s převratnými změnami vyrovnat. Jejich iniciátor Petr Veliký byl ke všemu neobyčejně silnou osobností schopnou pevně svírat otěže vlády. Po jeho smrti již dynastie nikoho podobného neměla a státní struktura, vytvořená pro Petra Velikého, se ocitla v krizi. Během analyzovaných palácových převratů docházelo k výměně vedení státu díky konspirátorům z vládnoucích kruhů, aniž by nastaly změny v sociální či ekonomické oblasti. V případě výměny panovníků se vždy jednalo o prosazení změny na trůně malou skupinou spiklenců. Odborná kniha vychází z předpokladu, že politické dějiny coby metodologický přístup musí zapojit i perspektivu sociálních a kulturních dějin či dějin každodennosti, které mohou významně obohatit interpretaci při výzkumu dějin panovníků, dynastií, nejvyšších dvořanů, dvorských kamaril, diplomacie či ozbrojených složek.
Anglicky
The scientific book ‘The Czar is dead, long live the Czarina! The overthrows on Russian court in the 18th century’ explores the dramatic period of change on the throne in Russia in the years 1682-1801 which can be characterized as the era of palace overthrows. The author analyzes their preparations, development and consequences, as well as mighty careers of many personalities who risked it all in order to gain the most power, some succeeded, some did not. The author also compares how the czars and czarinas climbed to the throne. He does not only concentrate on ‘big’ palace overthrows but looks at ‘small ones’ too, some of these banished several regents, favorites or leading officials. He focuses on the women rule, dynastic links, legitimacy questions, the influence of foreigners on the ruling decisions and on intrigues at the court as well. He comes (not only) to the conclusion that the Russian guard was not the mastermind behind the overthrows but merely their tool. He also sets the overthrows in a context of Russian development in the 18th century, the time when political institutions changed under the immense pressure from the reforms of Peter the Great. The whole empire was forced to deal with these revolutionary changes. Their instigator Peter the Great had an unbelievably strong personality capable of holding the governing reins tightly. After his death there was no one similar in the dynasty and the state structure developed for Peter the Great started to crumble. During the analyzed palace overthrows, the leaders of state changed thanks to conspiracies within the governing circles, yet the social and economic area did not change at all. When it came to changing the monarchs it was always a small group of conspirators making the decision. The scientific book is based on the belief that a methodological approach to political history must be accompanied by the social and cultural history as well as the history of the mundane. These can greatly enrich the scientific interpretation of monarchs, dynasties, highest members of the court, courtly camarillas, diplomacy or armed forces.