Authors
ARTEMOV, Andrey (643 Russian Federation, guarantor, belonging to the institution)
Edition
Novaja rusistika = Nová rusistika, Brno, Česká asociace slavistů Brno, 2013, 1803-4950
V originále
V stat’je rassmatrivajutsja problemy transliteracii imën sobstvennych s češskogo jazyka na russkij. Dannyje jazyki imejut dve različnyje grafičeskije sistemy: latinicu i kirillicu. Eto privodit k probleme peredači češskich imën sobstvennych na russkom jazyke. Dannaja problema osobenno aktual’na pri ispol’zovanii imën sobstvennych v diplomatičeskoj srede, v žurnalistike, pri zaključenii brakov, v nekotorych drugich oblastjach i situacijach. Do načala 90-ch gg. XX v. v russkogovorjaščej srede ispol’zovalis’ oficial’no prinjatyje pravila. S širokim rasprostranenijem Interneta, a takže s sil’nym razvitijem turizma i dvustoronnej torgovli stalo proischodit’ massovoje narušenije prinjatych norm transliteracii. Raneje neizvestnyje v Rossii češskije geografičeskije nazvanija, familii, istoričeskije realii i t.d. stali ispol’zovat’sja boleje široko, no bez sobljudenija ustanovlennych pravil transliteracii. Avtor ne sčitajet nužnym provedenije global’noj reformy pravil transliteracii češskich imën sobstvennych v russkom jazyke, a liš’ pytajetsja otvetit’ na spornyje voprosy, voznikajuščije v chode dannogo processa.
In Czech
Tento článek se zabývá problematikou transliterace vlastních jmen z češtiny do ruštiny. Uvedené jazyky mají dva odlišné grafické systémy: latinku a cyrilici. To vyvolává problém převodu vlastních jmen z jednoho jazyka do druhého. Daný problém se zvláště projevuje v diplomatickém prostředí, v žurnalistice, při uzavření šňatků, v některých dalších oblastech a situacích. Před začátkem 90. let dvacátého století se v rusky mluvícím prostředí používala oficiálně schválená pravidla. V důsledku širokého rozšíření internetu a také silného rozvoje cestovního ruchu i bilaterálního obchodu, dochází k masovému porušení platných pravidel transliterace. Dříve nepříliš známá česká místní jména, historické reálie (a další propria) atd. se začala v Rusku používat, ale bez návaznosti na stanovená pravidla transliterace. Autor nemá v úmyslu provést globální reformu pravidel transliterace českých vlastních jmen v ruštině, ale snaží se odpovědět na otázky, které vznikají při výběru jedné z existujících alternativních variant, nebo navrhuje způsoby řešení sporných otázek.
In English
The article deals with the problems of transliteration of proper names from Czech into Russian language. These languages have two different graphics sys-tems: Latin and Cyrillic. This leads to the problem of the transfer of proper names from one language to another. This problem is particularly manifested itself in the diplomatic environment, in journalism, in marriages, in some other areas and situa-tions. Prior to the beginning of the 90s of the twentieth century in the Russian-speaking environment, officially accepted rules were used. With the wide spread of the Internet, as well as the strong development of tourism and bilateral trade, a mass violation of applicable rules of transliteration has become. Previously not very well-known among Russian Czech place names, surnames, historical realities, etc. have become more widely used, but without following the established rules of transliteration. The author does not intend to make a global reform of the rules of translitera-tion of Czech proper names in Russian, and he tries to answer the questions that arise during the process.