V originále
Druhý díl se zaměřuje na analýzu vývoje vztahů mezi střední Evropou a Ruskem a působení Středoevropanů v carské říši ve vědě, školství, kultuře a hospodářství. Představuje kompaktní text kombinující chronologický a tematický princip zpracování, využívající metodologie politických, hospodářských, sociálních a kulturních dějin, stejně jako dějin vědy a techniky, dějin literatury, hospodářské politiky a dalších oborů, přičemž jako výchozí metodologický přístupy byly zvoleny modernizační teorie a teorie kulturního transferu. Soustřeďuje se na otázky, nakolik se střední Evropa zapojila do modernizace carské říše, v jaké době byl tento proces nejintenzivnější, proč se najímali odborníci v cizině a jaké znalosti či vědomosti se od nich snažili převzít. S tím souvisí otázka, nakolik ruští reformátoři čerpali informace ze střední Evropy, jak je hodnotili a využívali.
Anglicky
The second part focuses on analysis of the development of relations between Central Europe and Russia, particularly influence of the Central Europeans on science, education, culture and economy in the Tsarist Empire. It represents a compact text which combines chronological and thematic approaches using the methodology of political, economic, social and cultural history, as well as the history of science and technology, history of literature, economic policy and other fields. At the same time, the author chose as a basic methodological approach modernization theories and the theory of cultural transfer. He concentrates on questions to what extent Central Europe was involved in the modernization of the Tsarist Empire, in what time this process was most intense, why were hired experts abroad, and what skills or knowledge Russians tried to take over from them. A related question explores to what extent the Russian reformers drew on information from Central Europe and how they assessed and used them.