J 2012

Matematičeskoje modelirovanije stropil’noj konstrukcii bašni "Štramberskaja truba"

KRIEG, Jaroslav, Milan VACKA a Blanka PETRÁŠKOVÁ

Základní údaje

Originální název

Matematičeskoje modelirovanije stropil’noj konstrukcii bašni "Štramberskaja truba"

Název česky

Matematický model střešní konstrukce věže „Štramberská trúba“

Název anglicky

Solution of the truss of the “Štramberská trúba“ tower using mathematics

Autoři

KRIEG, Jaroslav, Milan VACKA a Blanka PETRÁŠKOVÁ

Vydání

Vestnik Astrachanskogo gosudarstvennogo techničeskogo universiteta : upravlenije, vyčislitel’naja technika i informatika, Astrachan’ Izdatel’stvo AGTU, 2012, 2072-9502

Další údaje

Jazyk

ruština

Typ výsledku

Článek v odborném periodiku

Obor

10101 Pure mathematics

Stát vydavatele

Rusko

Utajení

není předmětem státního či obchodního tajemství

Organizační jednotka

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

Klíčová slova česky

Štramberská trúba; přímková plocha rozvinutelná; přímková plocha nerozvinutelná; řídící křivka; torzální přímka; regulární přímka; hřeben; krokev; pozednice; hambálek; kleština; vaznice

Klíčová slova anglicky

Tower of Štramberk; rectilinear area evolvable and non-evolvable; control curve; torso line; the regular line; rafter; wall plate; comb

Štítky

Změněno: 11. 2. 2015 13:37, Bc. Kamila Skubýová

Anotace

V originále

V stroitel’noj praktike dovol’no často prichoditsja stalkivat’sja s t.n. linejčatymi poverchnostjami, gde čerez každuju točku na poverchnosti prochodit prjamaja, kotoraja lržit na etoj poverchnosti. Linejčatyje poverchnosti podrazdeljajem na razvertyvajuščijesja i nerazvertyvajuščijesja. Primerom razvertyvajuščejsja linejčatoj poverchnosti javljajetsja ploskost’, cilindričeskaja ili koničeskaja poverchnost’, primerom nerazvertyvajuščejsja linejčatoj poverchnosti - giperboličeskij paraboloid, raznyje tipy konoidov, odnopolostnoj giperboloid, vintovaja poverchnost’ i Štramberskaja truba. Opisanije sozdanija Štramberskoj truby i raspredelenije linejčatych poverchnostej, ispol’zujemich v stroitel’noj praktike. Ponjatije torsal’noj prjamoj i reguljarnoj prjamoj linejčatoj poverchnosti, ploskije sečenija Štramberskoj truby. Analitičeskij rasčet dliny stropil, ich načal’noj i konečnoj točki, dlina grebnja.Istoričeskije i architekturnyje opisanija Štramberskoj truby, rešenije konstrukcii kryši.

Česky

Ve stavební praxi se poměrně často setkáváme s tzv. přímkovými plochami, tedy plochami, kde každým bodem na povrchu prochází přímka, která celá leží na této ploše. Přímkové plochy dělíme na rozvinutelné a nerozvinutelné, neboli zborcené. Příkladem rozvinutelných ploch je rovina, válcová plocha nebo kuželová plocha, u zborcených ploch je to např. hyperbolický paraboloid, různé typy konoidů, jednodílný hyperboloid, šroubová plocha a pro nás unikátní zastřešení hradní věže kruhového půdorysu v moravském Štramberku. Popis vytváření Štramberské trúby a rozdělení přímkových ploch užívaných ve stavební praxi. Pojem torzální a regulární přímky přímkové plochy, rovinné řezy Štramberské trúby. Analytický výpočet délky krokví, jejich počátečního i koncového bodu, délka hřebene. Historický a architektonický popis Štramberské trúby, konstrukční řešení střechy.