V originále
A methodology was developed for designing farmland zones with possible utilization in the projection of complex land adjustment or in the follow-up activities related to landscape forming and protection. The theory is based on the method of anthropoecological stabilization of landscape. The implementation of the method involves the delimitation of new landscape units within the study territory (AELU-landscape units, Os-objective subsystems, GES-geoecological sites, Geis-indication sites for landscape components monitoring). This was carried out according to earlier methodologies which were already published, and the spatial and functional projection is computer-aided and digitized. Each landscape unit determined this way contains three basic structures, which are represented in different proportion - natural scientific (P), anthropogenic (AG) and anthropic (AN). The representation of these structures determines the delimitation of four basic zones: A zone (the most valuable zone from the viewpoint of
Česky
V příspěvku je prezentován metodický postup pro zonaci zemědělsky využívaného území s možným využitím při projekce komplexních pozemkových úprav resp. pro navazující práce z oblasti tvorby a ochrany krajiny. Teoretickým východiskem je metoda antropoekologické stabilizace krajiny (Ekológia, Vol.9, 1990). Základním předpokladem implementace tohoto postupu je vymezení nových krajinných jednotek v řešeném území (krajinných celků-AEKC, účelových subsystémů-Us, geoekologických stanovišť-GESa pro monitoring krajinných složek indikačních stanovišť-Geis). Při jejich vymezování se postupuje dle zpracovaných a opublikovaných metodik, jejich prostorová a funkční projekce je realizována prostřednictvím výpočetní techniky a má digitální podobu. Každá takto vymezená krajinná jednotka má v sobě zakomponovány v různé míře tří základní struktury-přírodovědeckou-P, antropogenní-AN a antropickou-AN. Zastoupení těchto struktur určuje vymezení čtyř základních zón-A (z hlediska přírodovědeckého zájmu nejcennější), zónu B