Cíle kapitoly:

-        pochopení metodiky vyhodnocování dopravních průzkumů,

-        porozumění pojmům roční průměr denních intenzit a denní intenzita dopravy,

-        znalost nakládání s digitálními mapami,

-        porozumění významu pojmů geografické informační systémy a územní plánování.

Čas potřebný ke studiu kapitoly: 6 hodin

Výklad:

Způsoby zjištění intenzity dopravy

Intenzita dopravy na pozemní komunikaci se zjišťuje těmito způsoby:

1.           Využitím výsledků předchozích dopravních průzkumů.

2.           Provedením a vyhodnocením dopravního průzkumu.

 

V podmínkách ČR jsou dostupné zejména tyto zdroje formací o intenzitě dopravy:

o       Dlouhodobé sčítání dopravy

o      Celostátní sčítání dopravy - je základní informací o intenzitách automobilové dopravy. Probíhá v pětiletém cyklu na vybrané komunikační síti, která zahrnuje všechny dálnice, silnice I a. II. třídy, vybrané silnice III. třídy a vybrané místní komunikace. Objednatelem celostátního sčítání dopravy je Ředitelství silnic a dálnic ČR.

o    Využití výsledků jiných dopravních průzkumů - v některých obcích se pravidelně provádí dopravní průzkumy motorové, cyklistické i pěší dopravy.

 

Způsoby průzkumu intenzit dopravy

o       ruční

o     průzkum pomocí technických zařízení - detektory zabudované nebo připevněné k vozovce – hadice, indukční smyčky; radarové a infračervené detektory – umístěné v blízkosti vozovky (některé typy umožňují zaznamenat i intenzitu cyklistické a pěší dopravy); videodetekce – pořízení záznamu a analýza provozu systému pro automatické vyhodnocení obrazu; kombinovaný (například videozáznam provozu s následným ručním vyhodnocením).

Intenzita dopravy se obvykle sleduje odděleně po směrech a v časovém rozlišení alespoň po hodinách.

 

Druhy vozidel

Pro sledování intenzity dopravy se doporučuje dělit vozidla na tyto druhy:

o    O - osobní automobily – bez přívěsů i s přívěsy, dodávkové automobily,

o    M - motocykly – jednostopá motorová vozidla bez přívěsů i s přívěsy,

o    N - nákladní automobily – lehké, střední a těžké nákladní automobily, traktory, speciální nákladní automobily,

o    A - autobusy – vozidla určená pro přepravu osob a jejich zavazadel, která mají víc než 9 míst (včetně kloubových autobusů a autobusů s přívěsy),

o    K - nákladní soupravy – přívěsové a návěsové soupravy nákladních vozidel.

 

VYHODNOCENÍ PRŮZKUMU INTENZIT DOPRAVY

Metodika stanovení odhadu ročního průměru denních intenzit dopravy na základě krátkodobého průzkumu je založena na přepočtu intenzity dopravy zjištěné během krátkodobého dopravního průzkumu pomocí koeficientů charakterizujících denní, týdenní a roční variace intenzit dopravy.

 

Geografické informační systémy

GIS (Geographic Information Systems) a digitální mapy prožívají v současné době skutečný boom. GIS jsou počítačově založené informační systémy, které slouží k ukládání, zpracování a analýze geodat, tj. dat svázaných s určitým místem na zemském povrchu. Od ostatních systémů se liší tím, že dokáží pracovat s polohou jednotlivých objektů. Tyto objekty pak mohou mít kromě souřadnic přiřazeny i další vlastnosti, záleží na účelu využití. Představují nástroj pro práci s daty vztahujícími se k Zemi a zemskému povrchu, lze v nich také propojovat data z různých projektů na základě jejich vzájemné polohy. Využívají se zejména v geologii pro sestavování geologických map různého zaměření, vykreslování směrových dat, různé prostorové analýzy atd. Další z oblastí využití je pak právě modelování dopravy.

 

Vznik digitálních map

Vytváření digitálních map představuje organizačně náročný a zdlouhavý proces. Nejprve se musí pořídit letecké snímky dané oblasti. Snímky lze pořídit jen za zcela jasného počasí, a to speciálními kamerami, které snímají obraz buď digitálně, nebo na velkoformátový film. U snímků je vždy nutno zachovat informace o jejich umístění, přesné souřadnice, výšku a natočení. Následně se snímky zpracovávají počítačově, např. se barevně slaďují. Je nezbytné mít k dispozici digitální model terénu, neboli informace přesné nadmořské výšce ve všech bodech celé oblasti s určitými rozestupy podle členitosti terénu, výsledného měřítka a požadované přesnosti. Pak je nutné vyznačit hranice jednotlivých snímků, na jejichž podkladě se budou výsledné obrazy skládat. Sladěné sousední snímky se dále softwarově propojí do jedné velké mozaiky, která se následně zase "rozporcuje" na jednotlivé mapové listy.

 

Územní plánování

Územní plánování je specifický druh plánování, označovaný někdy také jako řízení změn prostředí. Soustředí se především na změny hmotných složek tohoto území. Soustavně a komplexně řeší jeho funkční využití, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavby a jiné činnosti ovlivňující jeho rozvoj.

Lze definovat tři kategorie nástrojů územního plánování:

o  Územně plánovací podklady: Jedná se především o územně technické podklady, tj. soubory dat charakterizujících podmínky území, které se obvykle zpracovávají v digitální podobě pro jednotlivá města.

o    Územně plánovací dokumentace: Vyplývají z ní různé regulativy a omezení (např. k jakému účelu lze dané území využít). Jedná se zpravidla o územní plán velkého územního celku, resp. obce a regulační plán.

o     Územní rozhodnutí: Na jeho podkladě lze umisťovat na určitém území stavby, měnit jeho využití a chránit důležité zájmy v něm.

 

Studijní materiály:

Základní literatura:

Voženílek, V., Strakoš, V. City Logistics : Dopravní problémy města a logistika. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2009, strana 118-127. ISBN 978-80-244-2317-3

Doporučené studijní zdroje:

Suzuki, Hiroaki, Cervero, Robert, and Iuchi, Kanako. Transforming Cities with Transit: Transit and Land-Use Integration for Sustainable Urban Development. Herndon, VA, USA: World Bank Publications, 2013. ProQuest ebrary. Web. 13 May 2015.

 

Otázky a úkoly

1.      V podmínkách ČR jsou dostupné zejména tyto zdroje formací o intenzitě dopravy:

a)      Dlouhodobé sčítání dopravy, Krátkodobé sčítání dopravy, Využití výsledků z normy TP 180.

b)      Dlouhodobé sčítání dopravy, Celostátní sčítání dopravy, Využití výsledků jiných dopravních průzkumů

c)      Celostátní sčítání dopravy, Využití výsledků jiných dopravních průzkumů, Operativní sčítání dopravy

2.      Způsoby průzkumu intenzit dopravy jsou:

a)      ruční a průzkum pomocí technických zařízení,

b)      ruční a písemné,

c)      dotazování a veřejné

3.      Pro sledování intenzity dopravy se doporučuje dělit vozidla na tyto druhy:

a)      A, B, C, D, E

b)      A1, M2, N1, N2, O

c)      O, M, N, A, K

4.      Popište vyhodnocení průzkumu intenzit dopravy.

5.      Geografické informační systémy jsou:

a)   nástroje pro ovlivňování dopravního proudu z hlediska směrování jeho vedení uzlem nebo územím s cílem optimálního využití kapacity dopravních cest.

b)     počítačově založené informační systémy, které slouží k ukládání, zpracování a analýze geodat, tj. dat svázaných s určitým místem na zemském povrchu

c)      zařízení pro komplexní řešení zásobování vybrané oblasti.

6.      V souvislosti s pojmem geografické informační systémy jsou známe:

a)      digitální mapy,

b)      ruční mapy,

c)      veřejné mapy.

7.      Mezi tři kategorie nástrojů územního plánování nepatří:

a)      Územně plánovací dokumentace

b)      Územní rozhodnutí

c)      Územní průzkumy

8.      Definujte pojem územní plánování.

Klíč k řešení otázek:

      
       1)     b.

2)      c.

3)      c.

4)   Metodika stanovení odhadu ročního průměru denních intenzit dopravy na základě krátkodobého průzkumu je založena na přepočtu intenzity dopravy zjištěné během krátkodobého dopravního průzkumu pomocí koeficientů charakterizujících denní, týdenní a roční variace intenzit dopravy.

5)   b.

6)   a.

7)   c.