Cíle kapitoly:

-        porozumění jednotlivým prvkům systému městské dopravy,

-        pochopení důležitosti efektivního fungování jednotlivých prvků systému městské dopravy.

Čas potřebný ke studiu kapitoly: 6 hodin

Výklad:

Dopravní sítě v rámci dopravního systému města tvoří 3 prvky:

·         Parkoviště

·         Křižovatky

·         Ulice

 

Parkoviště

Parkoviště jsou z hlediska teorie systémů typickým integračním prvkem. Vstupními veličinami jsou přijíždějící a odjíždějící vozidla, výstupní veličinou je zásoba aut na parkovišti. Parkoviště lze podle účelu rozdělit na několik druhů:

• parkoviště v obytných čtvrtích

• firemní parkoviště pro zaměstnance a klienty

• parkoviště před veřejnými budovami

• záchytná parkoviště

 

Základní pojmy:

• parkování - umístění vozidla v klidovém stavu mimo jízdní pruhy komunikace po dobu, kdy se vozidlo nepoužívá

- krátkodobé parkování            t ≤ 2 hod

- dlouhodobé parkování           t > 2 hod

• odstavování - umístění vozidla v klidovém stavu mimo jízdní pruhy komunikace v místě bydliště / v místě sídla provozovatele vozidla

• stání - plocha potřebná k odstavování (odstavné stání) nebo parkování vozidla (parkovací stání) včetně nezbytných postranních vzdáleností. Podél ulic mohou být stání pro vozidla podélná, šikmá nebo kolmá.

 

Křižovatky

Křižovatky jsou důležitým prvkem dopravního systému města. Z hlediska teorie grafů se křižovatky stávají dopravními uzly v rámci dopravního systému města, ve kterých se stýkají jednotlivé pozemní komunikace. Mají svojí kapacitu, vstupní a výstupní hrany a specifické vlastnosti. Křižovatky mohou mít různý tvar a různé provedení. Nejčastější jsou křižovatky s vedlejší silnicí, okružní křižovatky a křižovatky řízené semafory.

 

Ulice

Ulice se skládá z jednoho nebo více průjezdných pruhů a příslušného počtu parkovacích míst (může nabývat hodnoty 0). V dopravním systému plní funkci zásobníku, kterým „protéká“ určité množství vozidel, přičemž se v něm udržuje určitá zásoba vozidel (vozidla v klidu). Provoz ovlivňuje šířka pruhu, především v situacích, kdy jsou na obou okrajích zaparkovaná vozidla. Mají svoji průchodnost (tranzitní schopnost) a také jejich kapacitu.

 

Řízení provozu

Řízení městské dopravy lze dělit podle časového působení (časové dekompozice) na řízení v reálném čase, řízení operativní, řízení taktické a řízení strategické.

Řízení v reálném čase představuje okamžité řízení provozu, např. semaforem na křižovatce, světelnou signalizací kapacity parkoviště nebo manuálně jednosměrného provozu objížďky.

Řízení operativní znamená předem plánovaný režim dopravy, např. denní přeměnu směru jízdních pruhů, změnu intervalů (signálních dob) na semaforech v odpoledních špičkách, uzávěrky ulic při výjimečných událostech nebo fyzický dohled dopravních policistů na přechodech pro chodce před školními za řízeními v době příchodu žáků.

Řízení taktické představuje reorganizaci dopravního systému ve střednědobém horizontu, např. sezónní uzavírku ulic z důvodu údržby (sněhové omezení) apod.

Strategické řízení zahrnuje zásadní reorganizaci řízení dopravy na základě systémového řešení s využitím informačních systémů a s využitím modelování a simulací. Dochází k němu v případě změny dopravní infrastruktury, např. dokončení nového mostu, zamezení vjezdu nákladních vozidel do města apod.

 

Studijní materiály:

Základní literatura:

Voženílek, V., Strakoš, V. City Logistics : Dopravní problémy města a logistika. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2009, strana 63-74. ISBN 978-80-244-2317-3

Doporučené studijní zdroje:

TANIGUCHI, E. a R.G. THOMPSON. City Logistics: Mapping The Future. : CRC Press, 2014. 231 s. ISBN 978-1-4822-0889-4.

TANIGUCHI, E. et al. Urban Transportation and Logistics: Health, Safety, and Security Concerns. 1st. : CRC Press, 2013. 280 s. ISBN 978-1-4822-0909-9.

Otázky a úkoly

1.      V dopravním systému měst se nejvíce zohledňují jaké parametry?

2.      Parkoviště lze podle účelu rozdělit na několik druhů:

a)      parkoviště v obytných čtvrtích, firemní parkoviště, okružní parkoviště a parkoviště pro stání

b)      parkoviště v obytných čtvrtích, firemní parkoviště pro zaměstnance a klienty, parkoviště před veřejnými budovami a záchytná parkoviště

c)      firemní parkoviště, parkoviště pro stání a záchytná parkoviště

3.      Parkování je:

a)      umístění vozidla v klidovém stavu mimo jízdní pruhy komunikace po dobu, kdy se vozidlo nepoužívá

b)      umístění vozidla v klidovém stavu mimo jízdní pruhy komunikace v místě bydliště / v místě sídla provozovatele vozidla

c)      plocha potřebná k odstavování nebo parkování vozidla včetně nezbytných postranních vzdáleností.

4.      Definujte pojem křižovatka.

5.      Řízení městské dopravy lze dělit podle časového působení na:

a)      řízení v reálném čase, strategické, dlouhodobé a operativní

b)      řízení taktické, strategické, operativní a dlouhodobé

c)      řízení v reálném čase, operativní, taktické a strategické

Klíč k řešení otázek:

1)   kapacita dopravní cesty vyjádřená počtem aut, která se na této dopravní cestě nacházejí v klidu nebo pomalé jízdě, např. při dopravních kongescích; intenzita vozidel při průjezdu od jedné křižovatky ke druhé; rychlost pohybu vozidel mezi křižovatkami; parametry ulic (šířka, oblouky, zúžení, přechody pro chodce aj.; kapacita parkovacích míst, a to podél ulic, ale i v hromadných garážích.

2)    b.

3)    a.

4)   Z hlediska teorie grafů se křižovatky stávají dopravními uzly v rámci dopravního systému města, ve kterých se stýkají jednotlivé pozemní komunikace. Mají svojí kapacitu, vstupní a výstupní hrany a specifické vlastnosti.

  5)   c.