Služby na vnitřním trhu
Klíčové pojmy:
Služby na vnitřním trhu, služby obecného zájmu, poskytovatel služeb, služby podléhající Směrnici o službách na vnitřním trhu (2006/123/EC), služby nepodléhající Směrnici o službách na vnitřním trhu (2006/123/EC)
Cíle kapitoly:
- získání znalostí o službách na vnitřním trhu,
- získání znalostí o pojmech poskytovatel služeb, služby podléhající a nepodléhající Směrnici o službách na vnitřním trhu (2006/123/EC),
- pochopení významu služeb obecného zájmu.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 8 hodin
Výklad:
Služby na vnitřním trhu:
Budování vnitřního trhu Evropské unie je dlouholetý proces, který započal v roce 1951 podepsáním Římských smluv a dále je zachycen v dokumentech, jedná se zejména o Bílou knihu o dokončení vnitřního trhu (KOM, 1985), Cecchinovu zprávu (Cecchini, 1988), Jednotný evropský akt (1986), a jiné.
Směrnice o službách na vnitřním trhu (2006/123/EC).
Směrnice si klade za cíl dosažení snadného poskytování služeb mezi členskými státy stanovením obecného právního rámce předmětných služeb, přičemž způsob dosažení ponechává na každém členském státě. Předpokladem úspěšné liberalizace služeb v prostoru EU spatřuje ve svobodě usazování a volného pohybu služeb, která se týká činností otevřených volné hospodářské soutěži.
Základní pojmy dle Směrnice:
Služba – výkony poskytované za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob.
Služby v obecném zájmu:
Pojem služby v obecném zájmu zahrnuje služby tržní i netržní, které orgány veřejné moci klasifikují jako služby v obecném zájmu podléhající specifickým závazkům veřejných služeb. Výraz tak pokrývá širokou škálu činností v obecném zájmu jak ekonomické, tak i neekonomické povahy.
Služby v obecném hospodářském zájmu – služby, se kterými je spjat určitý veřejný zájem a jsou poskytovány za úplatu (např. poštovní služby, zásobování elektřinou, telekomunikace...).
Služby v obecném zájmu nehospodářské povahy – služby, které podobně jako služby obecného hospodářského zájmu plní určité veřejné poslání a jsou poskytovány zpravidla bezúplatně (např. oblast vzdělávaní, sociální služby...).
Služby podléhající směrnici
Jedná se zejména o následující služby:
- manažerské a poradenské,
- certifikace a testovaní,
- v oblasti reklamy,
- právního a daňového poradenství,
- v oblastí nemovitostí, např. realitní kanceláře a stavebnictví,
- architektů,
- organizace veletrhů,
- pronájmu vozidel,
- cestovních kanceláří,
- a jiné.
Služby nepodléhající směrnici
Směrnice však ze své působnosti určité služby výslovně vylučuje. Jedná se o následující:
- služby obecného zájmu nehospodářské povahy,
- finanční služby,
- služby v oblasti dopravy,
- zdravotní služby,
- audiovizuální služby,
- hazardní hry,
- sociální služby v oblasti sociálního bydlení, péče o děti a podpory rodin,
- soukromé bezpečnostní služby,
- služby poskytované notáři a soudními vykonavateli, kteří jsou jmenováni úředním aktem vlády,
- služby v oblasti daní,
- a jiné.
Volný pohyb služeb
Členské státy EU jsou povinny respektovat právo poskytovatelů poskytovat služby v jiném členském státě, než je stát, v němž jsou usazeni. Dále musí členské země zajistit volný přístup k činnosti poskytování služeb a volný výkon této činnosti na svém území.
Poskytovatel služby – jedná se o fyzickou osobu, která je příslušníkem členského státu, nebo právnickou osobu v členském státě usazenou, která nabízí nebo poskytuje službu.
Jednotná kontaktní místa
Zřízení jednotných kontaktních míst je jedním z požadavků, které ukládá Směrnice o službách na vnitřním trhu 2006/123/ES, jejíž cílem je přispět ke zjednodušení podmínek podnikání v zemích Evropské unie.
Jednotné kontaktní místo představuje místo, kde si podnikatel vstupující na trh se službami daného státu může vyřídit veškeré postupy a formality, které daný stát vyžaduje. JKM napomáhají poskytovatelům služeb ke snadnějšímu přístupu na trhy dalších členských států prostřednictvím možnosti splnit na těchto místech veškeré postupy a formality potřebné pro přístup k jejich činnosti v oblasti poskytování služeb.
Studijní materiály:
Základní literatura:
DOLEŽELOVÁ, H., HALÁSEK, D. Služby v obecném hospodářském zájmu v EU - Komparace České republiky a Německa. Department of Public Economics Faculty of Economics VSB-Technical University Ostrava. 2011. ISBN 978-80-248-2371-3.
VAŠTÍKOVÁ, M. Marketing služeb. Grada Publishing, Praha, 2008., 232. ISBN 978-80-247-2721-9.
Doporučené studijní zdroje:
HALÁSEK, Dušan. Ekonomika veřejného sektoru. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2008. iv, 230 s. ISBN 9788024818542.
LAMBERT, Douglas M, James R STOCK a Lisa M ELLRAM. Logistika. In Praxe manažera. Vyd. 2. Brno: CP Books, 2005. 589 s. Praxe manažera. ISBN 80-251-0504-0.
Otázky a úkoly
- Služby v obecném hospodářském zájmu je možné definovat jako:
výkony poskytované za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob
služby, se kterými je spjat určitý veřejný zájem a jsou poskytovány za úplatu (např. poštovní služby, zásobování elektřinou, telekomunikace)
manažerské a poradenské služby - Mezi služby podléhající Směrnici o službách na vnitřním trhu (2006/123/CE) nepatří:
služby tržní a netržní
manažerské a poradenské
certifikace a testovaní - Mezi služby nepodléhající Směrnici o službách na vnitřním trhu (2006/123/CE) nepatří:
služby obecného zájmu nehospodářské povahy
finanční služby
služby v oblasti reklamy - V kontextu služeb na vnitřním trhu je poskytovatelem služeb:
jedná se o fyzickou osobu, která je příslušníkem členského státu, nebo právnickou osobu v členském státě usazenou, která nabízí nebo poskytuje službu.
jednak fyzická osoba, která je příslušníkem členského státu nebo která požívá práv, jež jí přiznávají právní předpisy Společenství.
podnikatelský subjekt kompetentní uspokojit přepravní potřebu vzniklou na straně přepravce, nabízející a uskutečňující vlastní přemísťovací činnost v prostoru a v čase - Jednotné kontaktní místo představuje:
centrální článek, kterým procházejí logistické řetězce mezi dodavateli a odběrateli. Uskutečňuje třídění, kompletaci a konsolidaci zboží, zpravidla v průtokovém (tranzitním) režimu.
místo, kde si podnikatel vstupující na trh se službami daného státu může vyřídit veškeré postupy a formality, které daný stát vyžaduje
objekty, v nichž samostatně působí dopravní, logistické, zasilatelské, distribuční a jiné společnosti, působící v logistickém řetězci
Klíč k řešení otázek:
1. B
2. A
3. C
4. A
5. B