Blok 4 ESF Etický kodex podniku a jeho implementace Etický kodex podniku a jeho implementace Co je etický kodex podniku? Etický kodex podniku lze definovat jako konkrétní, přehledně zpracovaný a strukturovaný soubor etických hodnot, zásad a pravidel, kterými se podnik řídí či hodlá řídit, a to jak v externích vztazích ke svým konkurentům, dodavatelům a zákazníkům, tak i v interních vztazích, tj. ve vztahu ke svým vlastníkům, manažerům a zaměstnancům. Jedná se přitom o základní nástroj etického programu podniku. Rozhodne-li se podnik zavést etický kodex, měl by realizovat sedm klíčových kroků: Proces tvorby etického kodexu v podniku § Proces tvorby sehrává často stejně důležitou roli jako jeho obsah samotný. § EK má být výsledkem týmové práce. § Zapojení především kategorií zaměstnanců, kterých se budou ustanovení nejvíce dotýkat. (Participace skýtá odhalení etických problémů a dilemat, které by nezainteresovaní zaměstnanci nemuseli rozpoznat.) § Přímá účast všech skupin zaměstnanců zvyšuje také jejich motivaci k dodržování zásad. § Vhodné konzultovat obsah kodexu i se zákazníky, dodavateli nebo místními úřady § Při přípravě je třeba prověřit stávající firemní pravidla i manažerské praktiky se zřetelem na jejich důsledky pro etické jednání. § Současně je vhodné připravit a začít využívat i další podpůrné nástroje etické infrastruktury jako jsou etický leadership, vzdělávání a výcvik v oblasti etického chování, whistleblowing, etickou horkou linku, interní etický výbor, etický audit. Forma tvorby etického kodexu v podniku § Etický kodex by měl mít jasnou strukturu a formu. § Etický kodex by měl používat jednoznačné formulace a měl by být psán ve vztahu k jeho uživatelům srozumitelným stylem. § Podniky, které jsou v kontaktu se zahraničními partnery nebo zákazníky, by měly mít k dispozici i cizojazyčnou mutaci svého etického kodexu, čímž vysílají signál, že jim je etické chování a jednání vlastní. Obsah etického kodexu v podniku § Etické principy a normy, které etický kodex podniku, resp. jeho konkrétní část zakotvuje, by se měly vždy vztahovat ke třem hlavním oblastem, přičemž pominutí některé z nich může snižovat hodnověrnost kodexu jako celku: 1. Chování firmy jako takové 2. Chování zaměstnanců vůči firmě 3. Normy v oblasti řízení lidských zdrojů a vztahů na pracovišti § První z těchto oblastí se dotýká chování firmy jako takové, z čehož plynou i zásady týkající se jednání jejích zaměstnanců, pokud za firmu či jejím jménem jednají § Stanoví hlavní zásady jednání organizace vůči stakeholderům, tedy jejím partnerům, tj. zaměstnancům, zákazníkům, vlastníkům (akcionářům, investorům apod.), dodavatelům, konkurentům i společenskému okolí. § Druhá oblast se dotýká chování zaměstnanců vůči firmě § Upravuje otázky, které se vztahují k možnému výskytu konfliktu zájmů a jeho řešení (např. přijímání darů), využívání firemních informací, vykonávání vedlejších činností, politických aktivit apod. § Příkladem mohou být pravidla týkající se obchodního jednání (např. dávání darů), marketingových aktivit podniku (např. nezveřejňování zavádějících informací) nebo snahy omezit dopad podnikových činností na znečišťování životního prostředí. § Třetí oblast, na kterou by se etické kodexy měly zaměřovat, tvoří pak etické normy v oblasti řízení lidských zdrojů a vztahů na pracovišti § Nejčastější problémy v řízení lidských zdrojů, kterými by se měl etický kodex zabývat, se týkají otázek spravedlivého přístupu k zaměstnancům, upřednostňování zaměstnanců při přijímání, hodnocení, odměňování a zásad důvěrnosti osobních informací aj. Obsah etického kodexu v podniku – další zásady tvorby § V etickém kodexu podniku by měly být zastoupeny všechny důležité principy ve vyváženém poměru. § Podnik by měl deklarovat, že etické jednání, které od svých zaměstnanců očekává, mohou očekávat i zaměstnanci od svého podniku. § Podnik by měl rovněž garantovat, že zásady platí pro všechny zaměstnance bez rozdílu jejich postavení. § Etický kodex by neměl být v žádném případě zaměňován se strategickými dokumenty podniku. § Etický kodex by neměl kopírovat interní pravidla a směrnice, které upravují pracovní povinnosti a pracovní chování zaměstnanců, nýbrž by měl napomáhat k řešení konkrétních eticky exponovaných nebo komplikovaných situací. § Etický kodex by měl identifikovat klíčové etické otázky a dilemata, se kterými se zaměstnanci mohou dostat do kontaktu, a poskytovat návody na jejich řešení. § Etický kodex by neměl být příliš obecný ani suplovat jiné dokumenty firmy, měl by se týkat jak vztahu firmy k jejím partnerům včetně zaměstnanců, tak i zaměstnanců k firmě. § Specifickou pozornost by měl kodex věnovat řízení lidských zdrojů. § Úkolem etického kodexu je dát najevo a podporovat jednání, které je v souladu s morálními normami a hodnotami společnosti. § Etický kodex organizace má smysl především tehdy, jde-li nad rámec obecných etických zásad a je-li přizpůsoben konkrétním potřebám firmy. § Etický kodex by měl stanovovat nejen etické zásady týkající se typických pracovních situací nebo specifických profesních skupin podniku, ale i cíleně identifikovat klíčové etické otázky nebo dilemata, se kterými se zaměstnanci podniku setkávají, a formulovat zásady, jak v těchto případech postupovat. § Etický kodex by se měl zaměřit především na situace, u kterých si jejich správným řešením nemusejí být zaměstnanci dostatečně jisti. Může jít například o požadavek upozornit na určitý pracovní nebo podnikový problém, přestože je toto upozornění ostatními zaměstnanci vnímáno jako nekolegiální § Etický kodex by měl dávat návod i pro složitější problémy, jako například tzv. whistleblowing, tj. situace, kdy zaměstnanec upozorní nebo zvažuje upozornění na protiprávní jednání podniku. Proces implementace etického kodexu v podniku § V průběhu zavádění etického kodexu v podniku je třeba využít co možná nejširší spektrum nástrojů jeho implementace. § Pravidla kodexu lze sdělovat a prosazovat, jak prostřednictvím moderních technologií jako je jejich zveřejnění v rámci organizace i navenek prostřednictvím intranetu nebo internetu, tak i formou klasických tištěných manuálů, firemních tiskovin a letáků. § Etický kodex je třeba aplikovat a vnímat v kontextu ostatních nástrojů etického řízení podniku, které z něj často vycházejí, doplňují ho nebo se o něj opírají. § Rozhodující roli při prosazování etického kodexu v podniku sehrává chování manažerů, tedy etický leadership. § Obsah etického kodexu je třeba promítat pravidelně do vnitropodnikového vzdělávání formou školení, u kterých je důležité aktivní zapojení účastníků. Velmi účinné může být kupříkladu řešení modelových etických dilemat a situací, a to např. i formou e-learningu. § Součástí praktického prosazování etického kodexu je jeho včasné promítnutí do firemních pravidel a směrnic, jako jsou např. kritéria pravidelného hodnocení zaměstnanců. Hodnocení a kontrola účinnosti etického kodexu v podniku § Ke klíčovým otázkám, které ovlivňují účinnost etického kodexu v podniku, patří skutečnost, jak často, kým a jakým způsobem je kodex revidován, doplňován a aktualizován § Zásadní je upozorňovat na porušování etického kodexu nejen v rámci procesu implementace etického kodexu, ale především v následujícím období po jeho zavedení a tato porušení v případě potřeby důsledně sankcionovat. Sankcionování by mělo být uplatňováno bez rozdílu v postavení zaměstnanců v podniku, a především transparentním způsobem § Klíčová je pravidelná revize etického kodexu při současném zohledňování objektivních připomínek a podnětů všech kategorií zaměstnanců a zainteresovaných skupin § Výsledky by měly být vždy předmětem diskusí § Jako účinný nástroj kontroly etického kodexu a etického programu je vhodné využít etický audit, popř. etický a sociální audit § Etický kodex by měl být hodnocen vždy v souladu s předem stanovenými cíli, které by měl plnit § Rovněž by měla být stanovena metrika, na základě, které je možno plnění cílů kontrolovat nebo popřípadě i měřit (v některých případech lze přínos etického kodexu kvantifikovat, a to například snížením počtu reklamací po zavedení etického kodexu, snížením poruchovosti zařízení apod.) Literatura CAHA, Z. a J. URBAN, 2017. Etické řízení organizace. Od etického kodexu k etickému řízení. Lüdenscheid: RAM-Verlag. ISBN 978-3-942303-53-8. PAVLÍK, M., BĚLČÍK, M. et al., 2010. Společenská odpovědnost organizace – CSR v praxi a jak s ním dál. Praha: Grada Publishing, a. s. ISBN 978-80-247-3157-5. (str. 62–97) POPAL, P., 2019. Small to Medium Sized Enterprises and Corporate Social Responsibility: The Role of International Networks. Abingdon: Routledge. ISBN 978-0367197650. SEKNIČKA, P. a A. PUTNOVÁ, 2016. Etika v podnikání a hodnoty trhu. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5545-8. TETŘEVOVÁ, L. et al., 2017. Společenská odpovědnost firem společensky citlivých odvětví. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0285-3. Blok 1 Otázky 1: Spojte vhodnou definici níže s následujícími pojmy: a) etika, 2) ekonomie: a) je společenská věda o (alternativních) rozhodováních a volbách lidí o tom, jak uspokojit své neomezené potřeby vzácnými zdroji. přičemž lidské chování chápe jako vědomé a účelové. b) je filozofická vědní disciplína o lidském chování s cílem stanovit, které aktivity lidí jsou dobré, správné a měly by být realizované a které nikoli. 2: Podnikatelská etika jako vědní disciplína se formovala počátkem ……. . a) 20. století b) 19. století c) 18. století d) 21. století 3: Propojte události/osoby/dobu s příslušným časovým úsekem dle vývoje podnikatelské etiky: a) 90. léta 20. stol. b) začátek 21. stol. c)70. léta 20. stol. d)po 2. sv. válce e)80. léta 20. stol. 1) dominance filosofů, Barry, Werhaneová 2) doba rozvoje, zapojení ekonomů a sociologů, svoboda trhu, tradiční liberální hodnoty 3) doba institucionalizace podnikatelské etiky 4) deziluze, skandály 5) impuls rozvoje (zvýšená produkce…) Řešení: 1: 2 a) = ekonomie, 1 b) = etika 2: a), počátkem 20. stol. 4: 1 c, 2 e, 3 a), 4 b, 5 d Blok 2 Otázky: 1: Za otce společenské odpovědnosti firem je považován (označte správnou odpověď). a) Adam Smith b) H. R. Bowen c) Tomáš Akvinský d) Aristoteles 2: Co nepatří mezi tradiční pilíře CSR, označovány také jako 3P ? a) prize (cena), b) profit (zisk), c) people (lidé) d) planet (planeta). 3: Správně přiřaďte charakteristiky níže ke každé oblasti CSR dle modifikovaného pojetí CSR: 1. ekonomická odpovědnost; 2. sociální odpovědnost; 3. environmentální odpovědnost; 4. etická odpovědnost; 5. filantropická odpovědnost a) spočívá v respektování potřeb a zájmů zaměstnanců, b) je založena na produkci výrobků a služeb pro společnost v požadovaném množství a kvalitě za přijatelnou cenu při současném docílení přiměřeného zisku pro vlastníky, c) je uskutečňována v podobě firemního dárcovství a dobrovolnictví, d) je založena na realizaci proaktivních environmentálních opatření a aktivit, e) zahrnuje vytváření, implementaci a aplikaci etických norem v podniku. Řešení: 1: b) 2: a) 3: 1 b, 2 a, 3 d, 4 e, 5 c Blok 3 Otázky: 1: Označte 3 hlavní předpoklady pro zavedení etického programu v podniku. a) motivace b) dobré vztahy s konkurencí c) odborné znalosti a dovednosti týkající se principů, metod a nástrojů etického řízení d) povědomí o tom, co znamená eticky jednat a také ochota tak jednat. 2: Tzv. „amorální podnik“ se řídí podle zásady …… a) Získat maximum, co jde a utéct. b) Co není zákonem výslovně zakázáno, je dovoleno. c) Etika je nedílnou součástí firemní kultury. d) Etické chování je tržně výhodné. 3: Spojte termíny a odpovídající charakteristiky: 1) Etický audit 2) Etický leadership 3) Whistleblowing 4) Interní etický výbor 5) Ombudsman pro etiku a) je orgán, který je podřízen vedení podniku a je tvořen manažery i zaměstnanci. b) je nezávislá osoba, které zaměstnanci důvěřují a mohou se na ni obrátit v případech zjištění neetického jednání, jako je například zneužití postavení přímého nadřízeného. c) je jedním z nejvýznamnějších nástrojů vedoucích k odhalování a prevenci podvodného jednání a korupce. d) je vedení příkladem ze strany nejvyššího managementu i dalších manažerů podniku. e) je zaměřen na systematické hodnocení etického programu v podniku a prověření etických standardů, ale i na ověření účinnosti nástrojů prosazování a kontroly etických principů. Řešení: 1: a), c), d) 2: a) 3: 1 e, 2 d, 3 c, 4 a, 5 b Blok 4 Otázky: 1: Proces tvorby etického kodexu v podniku: jedná se o pravdivé (P) či nepravdivé (N) tvrzení? a) Proces tvorby EK není tak důležitý jako jeho obsah. b) EK má být výsledkem týmové práce. c) Obsah kodexu není třeba konzultovat s okolím. d) Při přípravě je třeba prověřit stávající firemní pravidla i manažerské praktiky se zřetelem na jejich důsledky pro etické jednání. 2: Označte pravdivá tvrzení týkající se formy tvorby etického kodexu: a) Etický kodex by měl mít jasnou strukturu a formu, b) Etický kodex by měl používat jednoznačné formulace a měl by být psán ve vztahu k jeho uživatelům srozumitelným stylem, c) Podniky, které jsou v kontaktu se zahraničními partnery nebo zákazníky, by měly mít k dispozici i cizojazyčnou mutaci svého etického kodexu, čímž vysílají signál, že jim je etické chování a jednání vlastní, d) Etický kodex musí být zpracován vždy alespoň ve 3 jazycích. 3: Propojte vhodně jednotlivé části etického kodexu v podniku s příslušným významem: 1. Chování firmy jako takové 2. Chování zaměstnanců vůči firmě 3. Normy v oblasti řízení lidských zdrojů a vztahů na pracovišti a) stanoví hlavní zásady jednání organizace vůči stakeholderům b) nejčastější problémy v řízení lidských zdrojů, kterými by se měl etický kodex zabývat, se týkají otázek spravedlivého přístupu k zaměstnancům, upřednostňování zaměstnanců při přijímání, hodnocení, odměňování a zásad důvěrnosti osobních informací aj. c) upravuje otázky, které se vztahují k možnému výskytu konfliktu zájmů a jeho řešení (např. přijímání darů), využívání firemních informací, vykonávání vedlejších činností, politických aktivit apod. Řešení: 1: a) Nepravda, b) Pravda, c) Nepravda, d) Pravda 2: a), b), c) 3: 1 a, 2 c, 3 b Literatura CAHA, Z. a J. URBAN, 2017. Etické řízení organizace. Od etického kodexu k etickému řízení. Lüdenscheid: RAM-Verlag. ISBN 978-3-942303-53-8. PAVLÍK, M., BĚLČÍK, M. et al., 2010. Společenská odpovědnost organizace – CSR v praxi a jak s ním dál. Praha: Grada Publishing, a. s. ISBN 978-80-247-3157-5. (str. 62–97) POPAL, P., 2019. Small to Medium Sized Enterprises and Corporate Social Responsibility: The Role of International Networks. Abingdon: Routledge. ISBN 978-0367197650. SEKNIČKA, P. a A. PUTNOVÁ, 2016. Etika v podnikání a hodnoty trhu. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-5545-8. TETŘEVOVÁ, L. et al., 2017. Společenská odpovědnost firem společensky citlivých odvětví. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0285-3.