1 4.blok 1.1 Formální úprava odborných textů a prezentací Poslední krokem k finalizaci odborného textu je ho správně upravit, aby zaujal na první pohled, a aby splňoval parametry odborného textu. Způsob úpravy se může lišit v důsledku toho, pro koho je článek psaný, ale v základu si jsou všechny podobné. Pokud má odborný text více autorů, na první místě figuruje přínos nejvýznamnějšího člena skupiny, jenž práci vytvořil. Pokud píšete jakoukoli odbornou práci pod institutem a máte uvést kontakt, udáváte svůj kontakt, který je spojený s institutem, na který se vaše práce váže. Nezapomeňte na uvedení vedoucího práce, pokud nějakého máte, pod seznamem autora či autorů. Formát a úprava, jak již bylo řečeno, se řídí hlavně podle zadání či šablony, proto se dá využít hodně užitečných funkcí, které nám nabízí funkce počítače, přímo v programu MS Word. První velkým usnadněním jsou možnosti vložení textu, kdy se můžeme rozhodnout jakým způsobem, zachovat formát zdroje, sloučit formátování, a nebo zachovat jenom text, vložíme-li text po zkopírování z jiného dokumentu, a to pomocí tlačítka vložit na kartě domů či po kliknutí pravým tlačítkem. Dalším funkcí je řádkování, to nastavíme na záložce domů v sekci odstavec po rozkliknutí šipky pravém dolním rohu, nejběžnější řádkování je 1,5 řádku, ale může být zadáno jinak. Na stejném místě jako řádkování můžeme nastavit i mezery před a za odstavcem, které slouží k eliminaci zbytečného „entrování“. Jednotlivé sekce je důležité číslovat z důvodu přehlednosti, toto číslování slouží i k případné tvorbě obsahu textu, číslování provádíme přes funkci číslování v sekci odstavec a v případě, že se v textu nachází i podkapitoly použijeme funkci víceúrovňový seznam který je hned vedle. Ve stejné sekci se nachází ještě užitečná funkce seřadit, která slouží k seřazení jednotlivých položek dle abecedního i numerického pořadí. Na záložce domů v sekci schránka existuje funkce kopírovat formát, ta slouží k přenosu formátu odrážek, textu, písmen a dalších. Další užitečné funkce jsou klávesové zkratky Ctrl+Shift+C a Ctrl+Shift+V, pozor nepřenáší to formát odstavce, tzn. řádkování apod. se musí nastavit zvlášť. Pokud budete číslovat své stránky použijete k tomu funkci, na záložce vložení v sekci záhlaví a zápatí, číslo stránky, kde si po rozkliknutí můžete vybrat styl a umístění čísla. Pro rychlejší orientaci v textu jistě rádi využijete funkci najít, která je hned na záložce domů v sekci úpravy s klávesovou zkratkou Ctrl+F, po nalezení toho, co hledáte a chtěli byste to nahradit něčím jiným, tak stačí stisknou nahradit hned pod tím, případně stačí použít pouze nahradit, ale dejte si pozor vyhledává to i části slov, proto doporučuji ohraničit si vyhledávaný text například mezerami a samozřejmě si článek ještě pozorně pročíst. Při vkládání obrázků, grafů či jiných objektů do textu, které nejsou příliš veliké, aby tvořily přílohu, je třeba každému takovému objektu vytvořit titulek, tím že kliknete pravým tlačítkem na daný předmět a vyberete vložit titulek, dle druhu objektu zvolíte vhodný titulek, u obrázku se jedná o obrázek, tabulka je tabulka a graf je graf, ale jen v případě, že se jedná o graf, který lze v elektronické podobě článku upravovat, pakliže se jedná o vytvořený snímek grafu, jedná se o obrázek. Titulky objektů jsou aktivní, což znamená, že pokud vložíte obrázek s titulkem před jiný obrázek s titulkem, tak se samy přečíslí. Vedle titulku se uvádí název objektu, nikdy není součástí vloženého předmětu. Pod těmito objekty uvádíme kdo jej vytvořil, tedy zdroj. Na každý předmět vložený do textu se musí odkázat a to tak, že do části textu, která se věnuje zvolenému objektu, zakomponujete například: Na Obrázku 1 je k vidění, … tak jak je uvedeno v Grafu 2,…. Větší soubory, ze kterých se čerpají data, například rozsáhlé tabulky, se připojují na konec článku. Každá příloha musí mít vlastní titulek (Příloha 1) a musí začínat na nové stránce, na takto připravenou přílohu se musí odkazovat v textu, například: V Příloze 1 je uvedena …, tak jak můžeme vidět v Příloze 1, …. Pokud má vaše práce číslované stránky, tak u příloh k číslování stránek již nedochází. Vzorce do textu vložíte pomocí vzorce, dle příkladu a do textu následně zakomponujete odkazy na tyto vzorce pomocí čísel v závorkách například: … dle znázorněné rovnice (1)… (1) Pozornost věnujte také správnému stupňování odrážek, každá odrážka má své místo a špatné umístění může úplně změnit význam textu. U odrážek lze právě využít funkci kopírovat formát a použít jej u dalších odrážek, aby měly stejné parametry a styl. Hlavní myšlenka či text začíná u levého okraje listu, pokud budete vytvářet odrážku, pod tento text, bude mírně odskočena od levého okraje a v případě, že budete chtít pododrážku opět ji o kousek poodskočíte pomocí horní pohyblivé šipečky na horním pravítku. Celý text by měl být co nejvíce „čistý“ to znamená snažte se vyhýbat nadbytečnému používání mezerníku a entru, na vše jsou v MS Word určité funkce. Pokud si nejste s nějakou funkcí jisti, kde ji najít, můžete si pomoci přes hledání v horní liště souboru. Například pokud chcete, aby vám text začínal až na další stránce, můžete využít funkci konec stránky, který je na záložce vložení v sekci stránky. Případně ve stejné sekci si můžete zvolit funkci prázdná stránka, která se vám objeví v souboru dle umístění kurzoru. Veškerá odsazení textu se dají provést úpravami v sekci odstavec či na pravítku. Pokud si nejste jisti, kde jste použili navíc enter, či jestli tam máte konec stránky apod., poslouží vám k tomu funce zobrazit vše, která je na záložce domů v sekci odstavec a ta po stisknutí ukáže veškeré jevy spojené s úpravou textu, po opětovaném stisknutí opět všechny zobrazení zmizí. Reference obsahují seznam citací, na naší škole se vyžívá tzv. Harvardský systém. Příklad citačního záznamu: AUTOR, A.A., AUTOR, B.B. a AUTOR, C.C., 2020. Název článku. Názen žurnálu, 10(2), str. 49-53. Seznam referncí se řadí abecedně podle prvního údaje, což je dle Harvardského systému příjmení autora, který je v rámci této studie nejvýznamnější. Příklad Harvardského citačního stylu: MONTERO-VICENTE, L., ROIG-MERINO, B., BUITRAGO-VERA, J. a SIGALAT-SIGNES, E., 2019. Characterisation of fresh fruit consumption in Spain based on food-related lifestyle. British Food Journal, 121(12), str. 3307-3320. Do textu, kde se uvádí odkazy na citační záznam, se píší pouze počáteční písmena jmen velká, ale v případě citačního záznamu jsou ve jménech všechna písmena velká. Pokud má dílo čtyři a více autorů uvádíme pouze prvního a ostatní jsou součástí zkratky např.: a kol., a spol., et al. a jiné. Tedy v případě tohoto příkladu by se jednalo o Montero-Vicente a kol. (2019) nebo (Montero-Vicente a kol., 2019). Formální úprava slouží k poslednímu přečtení a upravení všech nepřesností. Výsledkem by měl být text, který je snadno a příjemně čtitelný, přehledný, konzistentní a logicky řazený. Pokud splňuje všechny tyto jevy a zároveň odpovídá zadání či šabloně, provedli jste veškeré úpravy správně. 1.2 Formální úprava prezentace Prezentace odborné práce je jedna z podstatných částí představení, o čem je vaše práce, ale jde i o sebe-prezentaci, kde se snadno ukáže, zda zpracovanému tématu dostatečně rozumíte, orientujete se vněm, a i s jakým nadšením jste na něm pracovali. Prezentace by se měla skládat cca 10-11 slidů, zpravidla je tvořena v programu PowerPoint či jiných obdobných programech na tvorbu prezentací, například Google prezentací, a její časový rozsah by měl být někde mezi 7-8 minutami. První úvodní slide obsahuje název práce, název předmětu, jehož součástí je zpracování odborného textu, jméno autora a jméno vedoucího práce a datum zpracování. V dalším snímku se může uvést obsah vaší prezentace, být tam ale nemusí, záleží na konkrétním zadání. Další slidy vycházejí už z vašeho odborného textu a jeho struktury. Tudíž následuje slide, ve kterém popíšete, čemu se věnujete v úvodu a nějaké klíčové informace. Na dalším slidu píšeme cíl práce a vámi stanovenými vědeckými otázkami, které je třeba uvést přesně tak je jste je uvedli ve své práci. Pokračovat budete snímkem s daty a metodami, zde popíšete použitou metodologii. V následujících 2-3 slidech odprezentujete své výsledky, ideální je k tomu požití grafů a tabulek z textu, které znázorňují klíčové informace z výsledků výzkumu. Další slide obsahuje diskusi výsledků nebo též odpovědi na výzkumné otázky. V předposledním slidu bude sepsán závěr, jedná se o celkové shrnutí práce, zde se uvádí míra naplnění cíle práce, doporučení, která vyplývá z práce pro hlavní část cílové skupiny čtenářů, míra omezení vašeho výzkumu a návrhy pro další výzkum, jak už rozšíření této práce, tak i jako tvorba nové práce zaměřené podobným směrem. V posledním slidu už jen poděkujete za pozornost případně se zeptáte, zda má někdo nějaký dotaz. 1.3 Čeho se vyvarovat u prezentací Když vytváříte prezentaci měli byste se vyvarovat příliš dlouhému, nahuštěnému textu malým písmem, pro posluchače je to příliš nepřehledné a odvádí to pozornost od vašeho mluveného slova. Text v prezentaci slouží jen jako záchytné body, aby se obě strany měli podle čeho orientovat. Hlavní náplň prezentace tvoří přednes zpaměti. Zvolená slova či hesla na jednotlivých slidech by měla být jednoduššího rázu s jasným významem. Design slidu by měl zahrnovat i logo dané školy/podniku. Další problematickou částí bývají nevhodně zvolené barvy, u prezentace kratšího rozsahu je vhodné zvolit tmavý text na světlém pozadí, dejte si pozor, aby byl barevný kontrast výrazný, při nesprávném zvolení textu a pozadí, například světlí podklad a světlá barva písma, je text špatně čitelný a z větší dálky je téměř nemožné jej přečíst a opět se jedná o rušivý jev. Také tam nepřidávejte zbytečné animace a další efekty, v takto krátkých je to zbytečné a obírá vás to o čas. Nezapomeňte, že pokud použijete externí zdroje musíte i zde uvést na konci prezentace seznam použitých zdrojů. Po grafické stránce zarovnávejte veškeré objekty na střed stránky a je vhodné používat písma bez patek například Verdana, Tahoma, Arial. Velikost nadpisů by se měla pohybovat kolem 40 a samotné body v textu minimálně 20. A samozřejmě dbejte na pravopis, pokud chcete, aby vás a vaši práci bralo okolí vážně je důležité, aby byla přínosná nejen obsahově, ale aby dokázala oslovit i vizuálně. Při prezentování je důležité představit sebe, ale i téma odborného textu a jeho účel. Mluvte pomalu, zřetelně, spisovně a vyvarujte se neslušných slov a snažte se o vřelý tón. Je vhodné mít při ruce dokument, který si sestavíte při zkoušení prezentace a ve kterém budete mít rozšířené body prezentace, hlavně ty pro vás problematické, abyste se měli kam podívat. Cílem je představit svou práci posluchačům a poukázat na důležité poznatky, nejedná se o přečtení celé práce roztříděné do slidů. V závěru je vhodné stručně zopakovat klíčové myšlenky a nezapomenout nakonec poděkovat za pozornost, dát dostatečný prostor pro dotazy a neutnout prezentaci moc brzy.