Praktické rady pro využití šablony SEMINÁRNÍ práce na VŠTE Červeně vyznačený text v šabloně slouží jako pomůcka. Do finálního textu ho nezařazujte, v některých případech (titulní listy) je nutné ho nahradit příslušnými údaji. Seminární práce řeší strukturovaný problém na základní úrovni, tomu by měly odpovídat i použité metody výzkumu a zdroje. Využity jsou pouze zdroje z databází Web of Science (dále jen „WoS“) a Scopus (nároky na počty zdrojů řeší skripta Metodika odborné práce). Všechny předdefinované části je nutné vyplnit textem. Šablona je povinná, není možné vytvářet jiné kapitoly (pouze podkapitoly). Rozsah seminární práce je dán hloubkou a šíří řešeného problému. Doporučené minimum je však 11 normostran, maximum pak 20 normostran. Do rozsahu se nepočítají přílohy a úvodní stránka práce. Jedna normostrana má 1800 znaků včetně mezer. Používáme standardní formát stránky A4 (210 x 297 mm). Okraje stránky: levý okraj stránky: 3,5 cm; horní, dolní: 2,5 cm, pravý okraj stránky: 1,5 cm. Pro základní text se používá patkové proporcionální písmo – Times New Roman, 12 pt. Řádkování 1,5; odsazení prvního řádku odstavce 0,5; zarovnání do bloku (pro zrychlené formátování lze jednoduše využít výběry stylů pro DP v této šabloně – DP – nadpis 2, DP – text apod.). Práce je odevzdávána elektronicky dle pokynů vyučujícího. Podrobné informace o psaní kvalifikačních prací a jejich formátování lze nalézt ve studijních materiálech k předmětům Metodika odborné práce. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Název ústavu Název seminární práce Seminární práce Autor seminární práce: Titul, jméno a příjmení autora Vedoucí seminární práce (vyučující): Titul, jméno a příjmení vedoucího České Budějovice, rok a semestr odevzdání Abstrakt Abstrakt musí v krátké podobě informovat o těchto čtyřech základních bodech: 1. Cíli práce, 2. Využité metodě (metodách), 3. Zjištění (včetně potenciálního přínosu), 4. Omezení výzkumu (zde je nabízen prostor pro další obsahově obdobné práce). Vzhledem k délce textu abstraktu je důležité věcné vyjádření. Text v abstraktu také neobsahuje žádné grafické prvky ani citace. Abstrakt je pro čtenáře prvním seznámením, a proto by měl zaujmout a naladit k další četbě. Abstrakt musí být z odborného hlediska atraktivní. Klíčová slova Nejedná se o nejčastěji využitá slova v textu, ale o stěžejní slova v kontextu obsahu a cíle práce. Udává se 5-7 klíčových slov v českém jazyce. Abstract Abstract in English Key Words Key Words in English JEL kódy JEL kódy slouží k identifikaci textu práce podle oboru zkoumání. Kód je kombinací písmene (v abecedním rozpětí) a číslice (např. M21 – Business Economics). K bližší specifikaci práce se většinou udávají jeden až tři JEL kódy. Obsah 1 Úvod. 2 2 Cíl práce. 3 3 Úvod do problému. 4 4 Literární rešerše. 5 4.1 Ukázka nadpisu druhé úrovně. 5 4.1.1 Ukázka nadpisu třetí úrovně. 5 5 Data a metody. 6 6 Výsledky. 7 7 Diskuse výsledků. 9 8 Přínos práce. 10 9 Závěr 11 Seznam zdrojů. 12 Přílohy. 14 1 Úvod V úvodu práce autor seznámí čtenáře s tématem práce. Je zde zdůvodněn výběr tématu a vysvětlena aktuální společenská poptávka po řešení daného problému a po výsledcích. Úvod se píše formou souvislého textu bez grafických prvků, bez odrážek, bez zvýrazňování, bez poznámek pod čarou apod. Odborná fakta týkající se dané tématiky jsou řádně citována. Zároveň jsou zdroje vloženy v seznamu zdrojů. V poslední části (odstavci úvodu) se řeší cíl práce a výzkumné otázky. 2 Cíl práce Cíl práce sám o sobě musí postupně logicky vycházet z textu úvodu. Dále naplnění cíle musí být možné empiricky ověřit (výzkumem). Z cíle by již v úvodu mělo plynout všeobecné poučení. Také se definují výzkumné otázky, které vznikají analýzou cíle. 3 Úvod do problému Nepovinná kapitola. Aplikuje se pro lepší orientaci odborníka z hlediska souvislostí v práci (zdroje mohou být i mimo WoS a Scopus – např. knihy). 4 Literární rešerše Literární rešerše je kritickým přehledem současného stavu poznání řešeného tématu a komparace názorů jednotlivých autorů, zároveň je nezbytným východiskem pro výběr vhodných metod řešení problému a naplnění cílů práce. V jejím rámci je třeba kriticky zhodnotit použité zdroje a prokázat komplexní znalost tématu za užití logické argumentace a empirických důkazů (zdrojů). Je důležité si uvědomit, že zdroje (WoS a Scopus) využité v literární rešerši musí být aktuální (ne starší příspěvky než osm let, ideálně maximálně pět let staré). Smyslem rešerše je najití vhodné metody! 4.1 Ukázka nadpisu druhé úrovně 4.1.1 Ukázka nadpisu třetí úrovně 5 Data a metody Data jsou v metodice podrobně popsána a charakterizována (alespoň pomocí základních statistik jako je průměr, medián, modus, směrodatná odchylka, rozptyl, případně další). Uvádí se zdroj dat. V případě metody sběru dat (pokud se jedná např. o vědecké pozorování, či experiment) musí být popsána cesta k jejich získání. Je zde popsán konkrétní a přesný postup zpracování dat a očekávané výsledky. Při zpracování dat musí být využita nejméně jedna vědecká metoda (úvod do metodologie). Metodika je dostatečně konkrétní a podrobná, aby byl čtenář schopný na jejím základě zopakovat autorův výzkum, a přitom dojít ke stejným výsledkům jako autor. Stanovená metodika nás dovede k zodpovězení výzkumných otázek a následně i k naplnění cíle. Je užíván budoucí čas. Kromě popisu použitých metod se konkrétně uvádí, kdy a k jakým účelům byla daná metoda použita. Stejným způsobem, jakým je strukturována metodika by měly být strukturovány výsledky. 6 Výsledky Výsledky jsou výstupem zvolené metody (metod). Měl by být výrazný zřetel na podrobné a srozumitelné vyjádření výsledků – klíčová je také věcnost textu, neboť veškeré projevené formulace s potenciálem úvah nebo diskusí nejsou žádoucí. Dále je nutné si uvědomit potřebu logického seřazení textu. Využité metoda(y) ve výsledcích jsou pouze ty, které byly uvedeny v části metodiky práce a dat. Součástí výsledků jsou z důvodu přehlednosti přílohy typu tabulek, grafů a schémat, které musí být v textu řádně uvedeny (kromě toho je podstatné i jejich označení a uvedení zdroje(ů)). Informace z tabulek, grafů a schémat se nesmí opakovat. Rozsahem musí aplikační část převyšovat teoretickou část zhruba 2/3 textu. Příklady formátování obrázků a tabulek: Obrázek 1: Vývoj HDP České republiky v letech 2005-2017 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat Česká republika 2016b. Tabulka 1: Zkratky veličin Veličina Jednotka Značka délka metr m hmotnost gram g Zdroj: Vlastní zpracování. Tabulka 2: Využívání samoobslužných pokladen dle věkové kategorie Absolutní četnosti Věková kategorie Ano, pravidelně Ano, občas Spíše ne Ne, nevyužívám Celkový počet do 25 15 7 8 22 52 od 26 let do 45 let 40 14 10 22 86 od 46 let do 65 let 28 22 16 23 89 65let a více 8 12 36 10 66 Celkový počet 91 55 70 77 293 Relativní četnosti dle kategorií Věková kategorie Ano, pravidelně Ano, občas Spíše ne Ne, nevyužívám Celkový počet do 25 28.8% 13.5% 15.4% 42.3% 100% od 26 let do 45 let 46.5% 16.3% 11.6% 25.6% 100% od 46 let do 65 let 31.5% 24.7% 18.0% 25.8% 100% 65let a více 12.1% 18.2% 54.5% 15.2% 100% Vážený průměr 31.1% 18.8% 23.9% 26.3% 100% Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření. 7 Diskuse výsledků Jsou zde připomenuty a zodpovězeny výzkumné otázky. Je třeba otázky formálně odlišit kurzívou. Text je tedy členěn podle výzkumných otázek. Každá výzkumná otázka musí být zodpovězena. V Diskusi výsledků jsou zkoumány, blíže analyzovány a v souvislostech vysvětlovány zjištěné výsledky a odhaleny případné nedostatky a limity výzkumu. Tedy, je provedena analýza výsledků s ohledem na položené VO. Autor srovnává své výsledky s jinými autory. Konkrétně by měl porovnat své výsledky s autory, které zmiňuje v rešerši. Autor vybírá nejvhodnější metodu a tímto doloží, že došel k lepším výsledkům než autoři předchozí. 8 Přínos práce Přínosem práce je definováno, jak je uspokojena společenská poptávka po tématu. To znamená, že výsledky práce by měly být využitelné pro praktické účely (v nejlepším případě je přínos dokonce patent), nelze však vyloučit i přesah přínosů do úrovně čistě teoretické. Přínosem práce je demonstrováno, že je porozuměno danému oboru, jsou známy cílové zájmové skupiny (pro které bude zjištění přínosné) a také to, že je postupováno při vypracovávání textu logicky a metodicky podle náležitostí kladených na každou část práce. 9 Závěr Závěr je poslední kapitolou práce a vlastně i odpovědí na úvod práce. Je tedy odpovědí na společenskou poptávku, která byla popsána v úvodu práce a následně definována v podobě cíle práce. Navazuje věcně na diskusi výsledků. Autor uvede cíl v minulém čase. Následně se zabývá tím, do jaké míry naplnil stanovený cíl, a tedy do jaké míry uspokojil společenskou poptávku. Následně přináší důkazy o splnění cíle práce. Prezentuje hlavní zjištění (findings). Tato zjištění vychází z Diskuse výsledků. Přitom autor provede syntézu odpovědí na výzkumné otázky a případně generalizuje výsledky pro cílový segment (subjekty, které budou inkasovat benefit z řešení daného problému). Cíl práce musí být splněn a také musí být explicitně v textu uvedeno, že splněn byl a jak toho bylo konkrétně dosaženo. Dále jsou zde uvedeny limity cíle a samotného výzkumu (v čem tkvěly omezující aspekty, které do jisté míry bránily plnému naplnění výzkumu). Seznam zdrojů Zde uvádíme všechny zdroje, které byly využity a na které bylo odkazováno (bylo z nich citováno). Je nepřípustné uvádět zdroje, které nebyly zpracovány. Zdroje třídíme v abecedním pořadí podle citační normy ČSN ISO 690:2011. Příklady: ČESKO, 1998. Zákon č. 111 ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 39, s. 5388–5419. ISSN 1211-1244. Český statistický úřad, 2003. Národnostní struktura podle druhu pobytu a státního občanství. In: Národnostní složení obyvatelstva [online]. Praha: Český statistický úřad, 18. října 2003 [cit. 12.3.2013, 17:15]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/t/57004FD454/$File/Kapitola4.pdf. GAVUROVÁ, B. a DELINA, R., 2010. Approaches to measuring and managing performance and their application possiblities in enterprises. Ekonomika a management podniku. 8(1), 5-19. ISSN 1336-4103. Hálek, V., 2013. Predikce finanční tísně podniku na základě vlastního bankrotního modelu CCB. Hradec Králové: Gaudeamus. 248 s. ISBN 978-80-7435-325-3. KUBOVIČ, A., 2009. Přehled stavebních materiálů. Technologie stavitelství. 6(4), 15–16. ISSN 1536-0110. NOVOTNÁ, D., 2010. Šest let výuky oboru knihovnické a informační systémy a služby… In: Knihovny současnosti 2010: sborník z 18. konference, konané ve dnech 14.‑16. září 2010 v Seči u Chrudimi. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, s. 168‑173. ISBN 978‑80‑86249‑59‑9. PAULSTON, Ch. B., ed., 2012. The Handbook of intercultural discourse and communication [online]. Malden, Mass: Wiley-Blackwell. Blackwell handbooks in linguistics [cit. 2.2.2013]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10559405. ŘEHOŘ, J., 2004. Teoretické a experimentální studium problematiky HSC obrábění ocelí vysoké pevnosti a tvrdosti. Plzeň. Disertační práce. Západočeská univerzita. Fakulta strojní. Katedra technologie obrábění. STRAKA, O., ŠIMANDL, M. a DUNÍK, J., 2009. Gaussian mixtures proposal density in particle filter for track‑before‑detect. In: Fusion 2009: the 12th international conference on information fusion. New York: IEEE, s. 270‑277. ISBN 978‑0‑9824438‑0‑4. VOŠTOVÁ, V. et al., 2014. Moderní postupy údržby letadel všeobecného letectví. In: DIAGO 2014: sborník příspěvků. Ostrava: Asociace technických diagnostiků České republiky, o.s., 357-361. ISSN 1210-311X. Přílohy Zařazujeme sem text dotazníku, přepsané rozhovory a také tabulky, grafy, schémata, která jsou větší než jedna čtvrtina normostrany. Přílohy se číslují a odkazujete na ně v textu. Pokud jsou součástí bakalářské práce výstupy počítačových programů, velmi rozsáhlé dokumenty, audio záznamy, video záznamy apod., přiložíme je ve formě CD, DVD. Příloha 1: Název přílohy