Autor diplomové práce:               Bc. Marie Gryczová
Vedoucí diplomové práce:   Ing. Jiří Čejka, Ph.D.
Oponont diplomové práce:           Ing. Vladimír Faltus, Ph.D.
České Budějovice, listopad 2017

Vysoká škola technická a ekonomická
v Českých Budějovicích
Ústav technicko – technologický
DIPLOMOVÁ PRÁCE

}Motivy a důvody k řešení daného problému
}Cíl práce
}Metodika diplomové práce
}Postup posouzení návaznosti spojů
}Integrované dopravní systémy
}Aplikace navrhované metodiky  návaznosti spojů
}Kriteriální matice, váhy, dominance variant
}Závěrečné shrnutí
}Doplňující dotazy
}
}
}

}Veřejná doprava je základním pilířem prosperity a rozvoje oblasti.
}
}Kvalitní  a zákaznicky atraktivní systém veřejné hromadné dopravy je důležitou složkou  rozvoje
mobility   společnosti.
}
}Práce s tímto tématem mi umožnila hlouběji nahlédnout   do  složité   problematiky jednotlivých
integrovaných  dopravních systémů vybraných krajů.
}

}
}  Cílem práce je navržení způsobu posuzování  návaznosti  veřejné  dopravy mezi silničním
a železničním subsystémem. Stanovená  metodika  bude  ověřena na vybraném funkčním dopravním
modelu.
}
}

}V teoretické části je uvedena základní    terminologie,   zákonná   ustanovení a charakteristika
dopravního systému.
}
}Aplikační část práce obsahuje:
}
včást kvalitativní, která navrhuje „metodiku způsobu  posuzování  návaznosti  veřejné dopravy“
o
včást kvantitativní, ve které je tato metodika ověřena pomocí vícekriteriálního hodnocení variant
metodou TOPIS na funkčním dopravním modelu čtyř integrovaných dopravních systémů.
}

}Metodika vzájemného posouzení návaznosti spojů obsahuje:
}Stanovení cíle
}Sestavení návrhové části dokumentu včetně tarifní nabídky
}   při respektování :
vcharakteristiky sledovaného území
vprincipů a zásad návaznosti veřejné dopravy
vstandardu kvality
vkategorizace přestupních bodů
vumístění a stavební uspořádání přestupních bodů
vdocházkové vzdálenosti
včasové návaznosti spojů
vklasifikace linek
vdoporučených intervalů železniční dopravy
vdoporučených intervalů silniční dopravy
}Srovnání kritérií s využitím metody vícekriteriálního hodnocení variant
}Připomínkové řízení
}Vlastní realizace opatření, smluvní ujednání a zpřístupnění informací o změnách
veřejnosti
}
}
}







zdroj: ČESKÉ DRÁHY, 2017. INTEGROVANÉ VLAKY [online]. Praha: České dráhy. [cit. 2017-11-24]
Dostupné z:   https://www.cd.cz/typy-jizdenek/regionalni-jizdenky-ids/-26623/,
MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI, 2017. Veřejný rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti.
[cit. 2017-11-22]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=1&o=1&k=170&d=300616,
vlastní zpracování

}Pomocí metod vícektriteriálního hodnocení variant byly porovnány fukční dopravní systémy:
}
vIDK Jihomoravského kraje,
vIDK Libereckého kraje,
vIDK Olomouckého kraje,
vDoprava Ústeckého kraje.
v
}
}
}
}
}

}Jednotlivé integrované dopravní systémy byly
}porovnány pomocí metody TOPIS z hlediska:
}
}návaznosti spojů mezi okresními městy v pracovní dny, v sobotu, v neděli a ve svátek,
}počtu linek mezi okresními městy bez přímého spojení,
}koeficientu dopravní obslužnosti,
}úrovně komunikace se zákazníky,
}pravidelnosti autobusové dopravy,
}
}
}

}železničních  spojení  v taktu,
}míry zastoupení autobusových linek v IDS,
}míry  zastoupení  vlakových   linek  v  IDS,
}průměrné časové vzdálenosti autobusového a vlakového nádraží.
}
}Návaznost  spojů  mezi  jednotlivými  okresními
}městy byla zjišťována ručním zpracováním údajů
}v internetovém  vyhledávači  jízdních  řádů  IDOS.
}
}Vzhledem  k tomu,  že mezi řadou okresních
}měst  v daných  IDS neexistují přímá spojení,
}jsou v této práci uvažována nejen přímá spojení,
}ale i spojení s jedním přestupem.
}

zdroj: CHAPS, 2017. SPOJENÍ  [online]. Praha: CHAPS.  [cit. 2017-11-24] Dostupné z:
http://jizdnirady.idnes.cz/vlakyautobusy/spojeni/, vlastní zpracování














}
}
}
}
}
}
}
}
}
}
}
}
}
}
}
}Zdroj: vlastní zpracování
}
}Výsledky jednotlivých IDS jsou poměrně vyrovnané (s výjimkou IDS Ústeckého kraje), což je dáno
prvotním základním výběrem hodnocených variant, kdy bylo rozhodnuto, že bude pracováno s již
dlouhodobě fungujícími systémy integrované dopravy. Prakticky u všech hodnocených systémů je
provedena téměř 100 % integrace veřejné dopravy.
}
}
}

}
}Veřejná doprava je důležitou složkou fungování státu   ve   veřejném   prostoru. Zpracovaná
metodika   navrhuje   přistupovat   k  řešení dopravních problémů metodami vícekriteriálního
hodnocení,  které  umožňují  snadnější orientaci ve sledované oblasti. Práce zhodnotila IDS
Jihomoravského, Libereckého, Olomouckého, Ústeckého  kraje.
}Dílčím výstupem diplomové práce  je podrobné zpřehlednění   segmentu   dopravy   týkající  se
dopravních vazeb uvnitř integrovaných systémů z úhlu pohledu uživatele veřejné dopravy.
}

}Lze metodiku využít i pro hodnocení zahraničních systémů?
}   Každá země  má svá  specifika, kulturní zvyklosti ,vlastní legislativu a jinou ekonomickou
situaci. Z  tohto důvodu je uvedená   metodika   uplatnitelná   pouze   rámcově v městských
aglomeracích, které odpovídají českým podmínkám. Standardy, doporučené  intervaly, docházková
vzdálenost  a další  aspekty  se mohou v  jednotlivých zemích výrazně lišit.
}
}Jak byla získána potřebná data o spojích mezi okresními městy?
}Ručním zpracováním v internetovém vyhledávači jízdních řádů IDOS.
}
}Byly uvažovány všechny kombinace okresních měst v rámci kraje nebo jen vybrané kombinace?
}Byly uvažovány všechny  vzájemné kombinace okresních       měst v rámci  každého kraje.
}

}
}Byla uvažována všechna nebo jen přestupní spojení?
}   Byla  uvažována všechna přímá spojení a všechna spojení s jedním přestupem. Spojení s přestupem
byly  ohodnoceny  nižšími  hodnotami vah (viz. tabulka č. 7, str. 67). Spojení s více než jedním
přestupem uvažována nebyla.
}
}Jak lze v praxi využít zpracované výsledky provedené analýzy integrovaných dopravních systémů ?
}   Získaná data mohou sloužit k reflexi jednotlivým koordinátorům IDS. Např. ukazatel  „bez
přímého spojení“  okresních měst od sebe vzdálených několik málo desítek kilometrů , nemají přímé
spojení , což je z pohledu uživatele na hranici akcepotovatelnosti.

}Přímé spojení neexistuje mezi městy:
}Ústí n/L – Louny (58 km),
}Litoměřice – Děčín (43 km),
}Louny - Děčín  (83km),
}Most – Litoměřice  (43 km),
}Chomutov – Litoměřice  (66 km),
}Teplice – Litoměřice (40 km),
}Litoměřice – Chomutov (66 km),
}Jablonec nad Nisou – Česká Lipa (74 km),
}Česká Lípa – Semily (80 km),
}Hodonín – Vyškov (73 km) a další.
}

}
}Na straně 36 v kap. 6.3 jsou uvedeny požadavky na informace od dopravců. Odkud tyto požadavky
plynou a jakými informacemi je lze naplnit? Např. Co obsahuje uvedený plán návazností linek?
}
}   Požadovné informace vychází  převážně ze standardů kvality  s ohledem na Metodický pokyn č. 5
Ministersva dopravy (2014). Jejich účelem je zvýšení informovanosti objednatele.   Frekvenční
průzkumy  obsahují   počet přepravovaných  osob  za  sledované  období. Přehled zpožděných vozů
obsahuje  označení linky, procentuální  přesnost, počet rozhodných spojů a počet spojů jedoucích
včas. Přehled dodržení přípojných vazeb obsahuje  přestupní vazbu ze spoje na spoj, procentuální
spolehlivost, počet rozhodných přípojů a skutečný počet zajištěných přestupů. Plán návaznosti linek
se setavuje v případě změny linky a obsahuje  aktualizovanou                       informaci o
přestupních vazbách.
}

}Mezi rozhodokritéria v metodě TOPIS jsou přímá i přestupní spojení. Má na výsledek hodnocení vliv
počet přestupních spojení i v případě, že cestující téměř výhradně využívají spojení bez přestupu?
}
}   Počet  přestupních spojení má vliv na hodnocení IDS. Metodou  postupného  rozvrhu  vah  jsou
bodovým ohodnocením  výrazně  upřednostněna  přímá  spojení před  spojeními  s přestupem.
Cestující  zpravidla  tato přestupní spojení využívají sporadicky v časech , kdy jezdí malé
množství spojů např. o víkendech a svátcích.
}
}    Do hodnocení  byla  přestupní spojení zahrnuta z důvodu srovnatelnosti jednotlivých IDS, neboť
řada okresních měst v kraji nemá žádné vzájemné přímé spojení a došlo by tím k znevýhodnění   IDS,
které  nabízí   přímé  a  zároveň přestupní spoje oproti IDS, které nabízí pouze přestupní spoje.

}
}ČESKÉ DRÁHY, 2017. INTEGROVANÉ VLAKY [online]. Praha: České dráhy. [cit. 2017-11-24] Dostupné z:
https://www.cd.cz/typy-jizdenek/regionalni-jizdenky-ids/-26623/,
}DOBEŠ, J., 2010. MyChoice BETA. [software] [přístup 2017-10-29] Dostupné
z: http://www.dobesoft.cz/web.php?id=4, vlastní zpracování výstupu
}MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI, 2017. Veřejný rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti.
[cit. 2017-11-22]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=1&o=1&k=170&d=300616,
vlastní zpracování
}KIDSOK, 2017. Podklady ke stažení. [online]. Olomouc: KIDSOK. [cit. 2017-11-30]. Dostupné
z: http://www.idsok.cz/co-je-idsok/
}KORDIS, 2017. Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje [online]. Brno: KORDIS. [cit.
2017-11-30]. Dostupné z:  http://www.kordis.cz/strucne.aspx
}KORID, 2017. Co je to IDOL [online]. Liberec: KORID. [cit. 2017-11-30]. Dostupné z: html
http://www.iidol.cz/
}KRAJSKÝ ÚŘAD ÚSTECKÉHO KRAJE, 2017. Ústecký kraj [online]. Ústí nad Labem: KRAJSKÝ ÚŘAD ÚSTECKÉHO
KRAJE [cit. 2017-11-19]. Dostupné z: http://www.kr-ustecky.cz/doprava-usteckeho-kraje.asp
}
}