Analýza působení zbytkového napětí na funkčnost ložisek
Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Ústav technicko-technologický
Autor bakalářské práce: Kryštof Petrášek
Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Jan Valíček, Ph.D.
Oponent: Ing. Marek Šafář

Důvody k řešení dané problematiky
• Důležitost a využití ložisek v praxi
• Osobní zájem o danou problematiku
• Rozvíjející se důraz problematiky zbytkových napětí v praxi
• Nová zkušenost a získání nových znalostí

Cíl práce
• Cílem práce je analýza působení zbytkových napětí komponent na funkčnost ložisek.
• Návrh takového postupu, který umožní exaktní stanovení zbytkové napjatosti ložisek.

Teoretická část
• Ložiska
• Zbytková napětí
• Teplené zpracování

Výzkumné otázky
• Je metoda rentgenové difrakce nejlepší pro měření zbytkových napětí u ložisek?
• Jaká metoda měření zbytkových měření je po ekonomické stránce nejvýhodnější?

Aplikační část
• Seznámení se společností Koyo Bearings Česká republika s.r.o.
• Materiál ložiska
• Tepelné zpracování ložiska
• Měřící přístroj
•
•
•
•

                                         Přístroj PROTO iXRD

Použité metody měření
• Měření zbytkového napětí pomocí metody rentgenové difrakce
• Měření probíhalo na střední válcové ploše ložiskového kroužku na úhlových pozicích 0°,      60°,
120, 180°, 240° a 300°
• 4 vzorky ložiskových kroužků
•
•

Dosažené výsledky
• Naměřené hodnoty zbytkového napětí



stupně
0°
60°
120°
180°
240°
300°
ložisko
Napětí [MPa]
1
326,1
208,6
109,9
72
15,5
61,5
2
55,8
123,9
133,6
63,8
6,6
44,0
3
28,0
35,4
66,7
175,9
64,3
54,2
4
108,8
24,6
63,4
38,3
41,4
54,2

Grafy a regresní rovnice
• Polynomická funkce
• 6 grafů (0°, 60°, 120, 180°, 240° a 300°)
•
•
• Regresní rovnice:
  y = -22,317x3 + 255,15x2 – 879,53x + 972,8

Závěrečné shrnutí
• Vyhodnocení naměřených dat
• Vliv na funkčnost ložisek
• Ekonomické vyhodnocení
• Zhodnocení možných metod měření
• Návrh nejlepšího způsobu měření

Odpovědi na doplňující otázky oponenta
• Porovnejte výhody a nevýhody jednotlivých metod měření zbytkových pnutí (uvedených v bakalářské
práci), pokud bychom je měli použít v praxi. Zaměřte se především na ekonomickou stránku.
• Na str. 20 a 21 je zmíněn velmi zajímavý Braggův zákon a Braggův úhel. Společně s Ewaldovou
konstrukcí určují geometrické principy difrakce. V jakém vztahu je Braggův úhel a difrakční úhel?
• Na str. 30 je kapitola 4.3 Tepelné zpracování měřených ložisek. Dokážete popsat změny, které
provází toto tepelné zpracování? Jinými slovy, jaký je rozdíl mezi kroužky před a po tepelném
zpracování?

Děkuji za pozornost