Bakalářská práce novostavba objektu s nízkou spotřebou energie Autor bakalářské práce: Radim Ploub, UČO 15855 Vedoucí bakalářské práce: Ing. Michal Kraus, Ph.D České Budějovice, duben 2018 Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Motivace a důvody k řešení daného problému uZájem o nové moderní směry nejen co se stavebnictví týče uZvýšení úrovně svých znalostí v dané problematice s možností využití v budoucnu – např. při výstavbě vlastního rodinného domu uZájem o ochranu životního prostředí uZájem o posouzení ekonomické stránky dané problematiky Cíl práce uNávrh konkrétního architektonického a stavebně – konstrukčního řešení objektu s nízkou spotřebou energie uArchitektonická a stavebně konstrukční studie spolu s výkresovou dokumentací ve stupni „Projekt pro stavební povolení.“ uVyhodnocení a posouzení tepelně – technických charakteristik navržených konstrukcí i budovy jako celku uEkonomické posouzení Hypotézy nebo výzkumné otázky uVypracování návrhu objektu s nízkou spotřebou energie uJaká je doba návratnosti vložených vícenákladů na dosažení nízkoenergetického případně pasivního standartu novostavby rodinného domu oproti v současnosti běžně realizovaným novostavbám při započítání státní dotace a bez ní u Použité metody uMetoda sběru dat uMetoda zpracování dat uMetoda vyhodnocení dat u Dosažené výsledky U navrženého RD bylo dosaženo nízkoenergetického standardu a při ekonomickém posouzení byly dosaženy hodnoty: Přínos práce uZjištěné doby návratnosti vícenákladů mohou sloužit jako podklad pro rozhodování stavebníků RD vytápěných tepelným čerpadlem (v současnosti většina novostaveb RD), zda usilovat za každou cenu o dosažení nízkoenergetického, případně pasivního standardu nebo pouze splnit současné legislativní požadavky na energetickou náročnost budov uVypočítané náklady státu vynaložené v rámci dotačního titulu „Nová zelená úsporám“ v oblasti B.1 na jednu ušetřenou kilowatthodinu ročně a náklady na snížení produkce CO2 o jednu tunu/rok by mohly sloužit jako podklad Státnímu fondu životního prostředí pro přehodnocení efektivnosti dotace udělované v oblasti podpory B.1 (výstavba rodinných domů v nízkoenergetickém standardu) Stručné a závěrečné shrnutí uNávratnost vícenákladů na dosažení nízkoenergetického standardu vynaložených stavebníky RD je dle mého názoru částečně přijatelná pouze při využití státní dotace uNaopak efektivnost státem vynaložených prostředků na dosažení nízkoenergetického standardu novostaveb RD v rámci dotace NZÚ v oblasti B.1 je přinejmenším diskutabilní Odpovědi na otázky vedoucího Ing. Michala Krause, Ph.D uJakými způsoby je možné využívat dešťovou vodu? uAkumulovanou dešťovou vodu lze využívat na zálivku zahrady nebo na splachování WC uJaké opatření by bylo potřeba přijmout, aby objekt splňoval požadavky pro pasivní standard? uZateplení obvodového zdiva izolantem z polystyrenu s příměsí grafitu tl. 200 mm uZvýšení izolace stropu rohoží z minerální vlny (s nízkou hodnotou tepelné vodivosti λ) o 50 mm na celkových 650 mm uVysvětlete pojem nákladově optimální úroveň. Jaký je autorův názor na dotační programy typů NZÚ nebo Dešťovka? uNákladově optimální úroveň vede k nejnižším nákladům na investice v oblasti užití energií, na výstavbu, údržbu, provoz a likvidaci budov nebo jejich prvků v průběhu odhadovaného ekonomického životního cyklu. (Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií v aktuálním znění). uDotační titul NZÚ oblast B.1 (výstavba rodinných domů v nízkoenergetickém standardu) vzhledem k současným cenám energií a vzhledem ke skutečnosti, že většina novostaveb RD je v současnosti vytápěna tepelnými čerpadly považuji za neefektivní uCo se týče dotačního programu dešťovka (po orientačním výpočtu doby návratnosti vložené části investice z vlastních prostředků stavebníků nebo vlastníků RD), má dle mého názoru nejkratší dobu návratnosti druhá oblast – využití akumulované dešťové vody pro splachování WC a zálivku zahrady. Využití dešťové vody pouze pro zálivku zahrady je běžná věc a myslím, že by nemuselo být dotováno. Dešťovou vodu pro zalévání využívá každý zahrádkář i většina vlastníků RD. Není to kvůli dotaci, ale proto, že chtějí jednak ušetřit náklady na vodu a také proto, že obce stále častěji vyhlašují zákaz zalévání zahrádek pitnou vodou z vodovodního řadu. u Odpovědi na otázky oponenta Ing. Tomáše Hrdličky uJak si stojí jednovrstvé zdivo z hlediska vzduchotěsnosti ? uOboustranně omítnuté jednovrstvé obvodové zdivo není tím nejslabším článkem novostaveb z hlediska vzduchotěsnosti uJakým způsobem je možné vzduchotěsnost zvýšit u jednovrstvých konstrukcí? uPo oboustranném omítnutí zdiva jej lze považovat za vzduchotěsné, je nutno pouze sádrou důkladně vymazat otvory pro krabice zásuvek a vypínačů v obvodovém zdivu (čili všechny prostupy vnitřní omítkou obvodového zdiva) uU varianty “NED” uvádíte poměrně dlouhou dobu návratnosti, domníváte se, že to může být zapříčiněno nevhodně zvoleným přízemním domem? uPorovnám-li dvoupodlažní RD půdorysu 10,0 x 6,0 m s KV každého podlaží 3,0 m s jednopodlažním RD půdorysu 12,0 x 10,0 m s KV 3,0 m (oba domy mají tedy stejnou vztažnou vytápěnou plochu 120 m2), vychází u dvoupodlažního RD 2,6 m2 plochy obálky na 1 m2 vytápěné plochy, u přízemního RD je to 3,1 m2 plochy obálky na 1 m2 vytápěné plochy uJaké návratnosti bude dosaženo v případě, že by se vytápělo pouze elektřinou (samozřejmě ve variantě bez dotace)? uStandartní RD (4201 kWh + 5182 kWh) x 2,70 = 25 334 Kč uNED (1769,1 kWh + 1997,1 kWh) x 2,70 = 10 169 Kč uRoční úspora: 25 334 – 10 169 = 15 165 Kč uVícenáklady na NED bez dotace: 420 262 Kč uDoba návratnosti bez dotace: 420 262 / 15 165 = 27,7 roku u