Poděkování Lucie Svobodová – NMgr. – 12:30 hod. Vaše Magnificence, vážený pane prorektore, Honorabilis, vážená vědecká rado, dámy a pánové, vážení hosté. Dostalo se mi té cti, promluvit jménem všech zde přítomných absolventů a vzdát díky všem, kteří nás na naší cestě podporovali a provázeli. V životě lidském nachází se vždy několik krásných okamžiků. O to víc vrývají se nám do paměti a stávají se pro nás nezapomenutelnými ty, o které jsme se sami zasloužili. Dnešním dnem slavnostně zakončujeme své inženýrské studium na Vysoké škole technické a ekonomické. S radostnou nostalgií ohlížíme se za uplynulými lety, kdy kromě soukromých starostí prožívali jsme radosti i strasti studentského života. Během této doby jsme poznali, že šťastné chvíle nespočívají ve štěstí samotném, ale v jeho dosahování. Během této doby poznali jsme mnoho nových přátel, se kterými jsme společně prošli kus životní cesty. Během této doby nám bylo ctí poznat práci našich pedagogů a těšit se z jejich podpory. Za jejich úsilí, trpělivost a všestrannou pomoc jim při této příležitosti chceme poděkovat. Ochotně nám předávali své znalosti, vedli nás často náročnou cestou a jejich zkušenosti si stále budeme připomínat. Na své cestě k dnešnímu slavnostnímu dni jsme nikdy nebyli sami. Naši rodiče, partneři a přátelé stáli při nás a často to byli právě oni, kdo nám dodával novou naději a sílu k překonání nejrůznějších problémů a překážek. I jim patří tedy velká část našeho úspěchu. Jakkoliv si dnes užíváme pocitu, že jsme něčeho dosáhli a že něco těžkého a krásného pro nás končí, plně si uvědomujeme, že zároveň něco krásné a těžké nám právě začíná. Teprve až nově nabyté vědomosti, znalosti, dovednosti a zkušenosti uplatníme v dalším studiu, ve své práci i v osobním životě, stanou se skutečnou hodnotou pro nás i pro společnost, kterou chceme a máme povinnost spoluvytvářet - neboť život je utvořen z budoucnosti. Na závěr chci ještě jedou našim pedagogům, rodinám a přátelům poděkovat, a všem kolegům popřát příjemné prožití dnešního dne a hodně štěstí...