Náměstí pro lidi   Rešerše  zahraničních  projektů  ve  veřejném  prostoru  z   hlediska  jejich  provozu     Michaela  Hečková     1.  Náměstí  jako  živý  veřejný   prostor     Náměstí  jako  místo  pro  živou  kulturu,  jako  místo  pro  setkávání,  potkávání  přátel,  místo  pro  krátké   a   tiché   zastavení   turistů   na   cestě   na   celodenní   výlet.   Následné   příklady   z   Polska,   Francie,   Rakouska,   Maďarska,   České   republiky,   Slovenské   republiky,   a   dále   pak   Evropy   i   světa   nás   provedou   situacemi,   v   nichž   bylo   náměstí   již   dříve   redefinováno,   revitalizováno   dočasně   či   dlouhodobě  do  podoby  právě  takovéhoto  živého  místa.         Malostranské  náměstí,  kdysi  bývalé  parkoviště,  tak  může  fungovat  např.  velmi  podobně  jako  Targ   Węglowy  v  polském  Gdaňsku,  rovněž  místo,  které  bylo  kdysi  parkovištěm  a  v  uplynulých  letech   začalo  sloužit  jako  přívětivé  veřejné  prostranství.  Následné  příklady  revitalizací  náměstí  či  jiných   centrálních   a   historických   oblastí   ve   městech   tak   mohou   fungovat   jako   možná   inspirace   pro   případné   využití   a   především   potenciální   provozní   schéma   Malostranského   náměstí.   Právě   provoznímu  schématu,  majetkoprávním  vztahům,  formám  smluv,  záborům  a  jednotlivému  typy   správy  daných  veřejných  prostor  či  typologii  mobiliáře  a  programových  kulturních  aktivit,  stejně   jako   způsobů   financování   projektů,   bude   v   následující   analýze   zahraničních   a   českých   příkladů   věnovaná  pozornost.                                             2.  Evropská  náměstí  a  správa   jejich  veřejného  prostranství             Následující  příklady  jsou  zaměřeny  především  na  oživená  náměstí,  primárně  s  využitím  kavárny  či   další  dočasné  či  dlouhodobé  kulturní  instituce  coby  správce  daného  veřejného  prostranství.  První   desítka  zmíněných  příkladů  je  rovněž  konzultována  se  samotnými  iniciátory,  realizátory  projektů   či  jednotlivými  autory  architektonické  revitalizace.     2.  1.  Gdaňsk:  Targ  Węglowy     Oživení   The   Coal   Market   neboli   Targ   Węglowy   v   polském   Gdaňsku   patří   v   současné   době   k   nejznámějším  revitalizacím  náměstí  v  samotném  historickém  centru  města.  Iniciátorem  celého   projektu  byl  městský  subjekt  Instytut  Kultury  Miejskiej  města  Gdaňsku.       Targ  Węglowy  byl  dříve  parkovištěm  či  místem  jen  příležitostně  využívaným  pro  trhy  a  několik   málo  koncertů.       Začátky   projektu   sahají   do   24.   června   2013,   kdy   se   městská   rada   rozhodla   změnit   dosavadní   funkcionalitu  náměstí  z  využití  pro  dopravu  na  využití  místa  pro  lidi.  Rozhodnutí  padlo  mimo  jiné   na  základě  iniciativy  největších  polských  novin  Gazeta  Wyborcza,  které  vydaly  článek,  o  tom,  že   by  právě  Targ  Węglowy  měl  sloužit  jako  místo  pro  obyvatelé  a  návštěvníky  města,  nikoliv  jako   zóna  pro  auta.           Instytut  Kultury  Miejskiej  města  Gdaňsku  se  rozhodl  vyklizené  náměstí  a  pusté  místo  upravit  a  v   období  deseti  dní  (26.  srpen  -­‐  4.  září  2013)  vyzval  zúčastněné  lokální  aktéry  k  diskuzi  nad  budoucí   možnou  náplní  a  harmonogramem  využívání  této  plochy.  Během  těchto  deseti  dní  se  náměstí   proměnilo  v  přívětivou  plochu  plnou  dočasné  zeleně,  kde  se  lidé  mohli  pohodlně  usadit,  potkávat   se  s  přáteli,  uspořádat  si  piknik,  zahrát  si  badminton,  začíst  se  do  knihy,  poslechnout  si  koncert  a   cokoliv  dalšího.       Během   prvních   dní   tohoto   testovacího   provozu   spolupracoval   Instytut   Kultury   Miejskiej   na   sociologickém  šetření  na  téma  potenciální  využívání  daného  místa  s  Unií  pro  sociální  inovace  a   výzkum   Stocznia,   pro   kterou   se   na   výzkumu   podíleli   studenti   sociologie   z   gdaňské   univerzity.   Výsledky   sociologického   šetření   jsou   k   dispozici   v   polštině   zde:   http://infogr.am/Targ-­‐o-­‐w-­‐ 90721987?src=web.       Samotnou   architektonickou   revitalizaci   mělo   na   starosti   studio   GDYBY   group.   Náměstí   bylo   rozděleno   do   několika   zón   (jakési   zelené   ostrůvky   skutečné   travnaté   plochy)   pro   relaxaci,   hry,   čtení,   jídlo,   publikum   a   infocentrum   pro   konzultace.   Součástí   byly   také   světelné   boxy.   Nejdůležitějším  principem  mobiliáře  byl  dočasný  charakter  a  relativně  malý  rozpočet  potřebný   pro  podobnou  revitalizaci.  Stěžejní  bylo  také  začlenění  a  respektování  kontextu  bezprostředního   historického  okolí  náměstí.       GDYBY   group   připravilo   jednoduchý,   velmi   lehký   a   jednoduše   přenositelný   OSB   modulární   nábytek   skládající   se   z   několika   samostatných   boxů.   Návštěvníci   tak   měli   možnost   si   sami   dotvářet  prostor,  ve  kterém  by  se  cítili  příjemně  a  pohodlně.  Děti  si  dokonce  mohli  vytvořit  své   vlastní   dočasné   hřiště   z   připravených   geometrických   komponentů.   Celkovým   záměrem   bylo   "rozbít"  poměrně  velké  historické  náměstí  na  jakési  menší  "pokojíky"  -­‐  tedy  na  jednotlivé  plochy,   které   by   lákaly   svou   útulnosti   a   přívětivostí   i   náhodné   kolemjdoucí.   Zásadním   kritériem   byla   rovněž  participace  obyvatel  a  návštěvníků  náměstí  na  jeho  konečné  (byť  dočasné)  architektonické   podobě.   Modulární   nábytek,   s   nímž   mohou   uživatele   veřejného   prostranství   dále   zacházet   dle   svého,  se  tak  zdál  nevyhnutelnou  volbou.       Programově  se  do  pilotního  provozu  náměstí  jako  živého  veřejného  prostoru  zapojilo  například   divadlo  Teatr  Wybrzeże.  Součástí  byly  také  srpnová  noc  literatury  či  letní  filmové  kino.       Projekt  byl  realizován  v  letech  2013  a  2014.       Místo:  Polsko,  Gdaňsk,  Targ  Węglowy   Iniciátor  a  organizátor  projektu:  Instytut  Kultury  Miejskiej   Architektonické  studio:  GDYBY  group   Mediální  partner:  Gazeta  Wyborcza  Trójmiasto   Patronát:  primátor  města  Gdaňsku,  Paweł  Adamowicz   Spolupráce:  Joseph  Conrad  Provincial  a  Městská  knihovna  v  Gdaňsku,  Cafe  Absinthe         • Základní  charakteristika  projektu:     o původní   charakter   prostoru:   Parkoviště   v   centrální   části   města,   které   bylo   v   minulosti  využíváno  pro  pořádání  veřejných  akcí  jen  sporadicky,  historicky  se  jedná   o  uhelný  trh.   o nový   záměr   prostoru:   Vytvoření   živého   veřejného   prostoru   pro   různé   cílové   skupiny.   o majetkoprávní  vztahy:  Lokalita  je  v  majetku  města  Gdaňsku,  konkrétně  pak  spadá   pod   agendu   odboru   zeleně   (tj.   Zarząd   Dróg   I   Zieleni),   jelikož   magistrát   města   Gdaňsku  disponuje  spojeným  odborem  pro  zeleň  a  dopravu.     o správa  prostoru  a  smluvní  vztahy  s  vlastníkem:  Instytut  Kultury  Miejskiej  neplatil   za   pronájem   prostor   žádné   poplatky.   Odbor   zeleně   byl   o   projektu   oficiálně   informován  (zábor  atd.),  jelikož  měl  projekt  od  samotného  počátku  silnou  podporu   města   Gdaňsku   vč.   patronátu   primátora,   byla   samotná   realizace   osvobozena   od   poplatku  za  zábor  veřejného  prostranství.       • Provozní  charakteristika  projektu:     o provozní  subjekt:  Instytut  Kultury  Miejskiej.   o způsob   výběru   provozního   subjektu:   Instytut   Kultury   Miejskiej   byl   samotným   iniciátorem  projektu.     o kavárna,   je-­‐li   (dočasná/dlouhodobá,   tržby   a   obrat   kavárny,   typologie   a   omezení   sortimentu):   Proběhla   dlouhodobá   spolupráce   např.   s   kavárnou   Absinthe,   která   byla   rovněž   zproštěna   pronájmu,   dále   se   zde   během   léta   vyskytovaly  mobilní  kavárny  (na  kole),  či  foodtracky.     o způsob   dalšího   financování   (granty):   Jednorázová   investice   samotné   městské   organizace     o vstupní   investice:   Architektonická   revitalizace,   vytvoření   mobiliáře,   náklady   na   autorská   práva   pro   letní   kino,   propagaci,   workshopy   (pozn.   konkrétní   data   si   dotazovaní  nepřejí  uvádět).     o vstupné:  Veškeré  akce  byly  zdarma.       • Dramaturgie  prostoru:   o spektrum   aktivit:   Koncerty,   letní   kino,   workshopy,   ranní   hodiny   jógy,   během   odpoledne  koncerty,  aktivity  pro  děti  během  víkendových  dopolední  atd.     o zimní   varianta   projektu:   Během   zimních   měsíců   zde   opět   funguje   parkoviště.   Výjimkou  jsou  vánoční  trhy,  které  zde  pořádá  přímo  město  Gdaňsk.     o metoda   výběru   aktivit   (kurátorství   vs.   open   call):   Program   byl   kurátorovaný   Natalii   Cyrzan,   zaměstnankyní   městského   projektu   Instytut   Kultury   Miejskiej.   Stejně  tak  zde  probíhaly  aktivity,  které  se  ozvaly  "zvenčí".     o technické  zázemí  prostoru:  Zvukové  a  video  vybavení  pro  letní  kino.  Dále  pak  dva   DJ  sety.       • Scénografie  prostoru:     o typologie  mobiliáře:  OSB  a  skleněné  boxy,  mobilní  lehátka,  umělý  trávník  (v  roce   2013,  byl  skutečný,  v  roce  2014  již  jen  umělý),  jeden  dřevěný  pavilon.     o údržba  daného  prostoru:  O  mobiliář  se  dále  staral  samotný  provozovatel  Instytut   Kultury  Miejskiej.         Média:  http://www.dziennikbaltycki.pl/artykul/3828671,w-­‐gdansku-­‐otwarto-­‐wolny-­‐targ-­‐ zdjecia,id,t.html,  www.behance.net/gallery/22667137/Otwarty-­‐Targ-­‐Weglowy-­‐2014,   http://gdansk.naszemiasto.pl/artykul/otwarty-­‐targ-­‐weglowy-­‐w-­‐gdansku-­‐warsztaty-­‐ sniadania,2391957,art,t,id,tm.html,  http://bustler.net/news/3091/gdyby-­‐group-­‐project-­‐shows-­‐ potential-­‐of-­‐empty-­‐historic-­‐targ-­‐weglowy-­‐square-­‐in-­‐gdansk-­‐poland     Webové  stránky:  http://targweglowy.ikm.gda.pl/en/,  http://targweglowy.ikm.gda.pl/,   www.facebook.com/IKMgdansk/,  http://www.morethangreen.es/en/new-­‐public-­‐space-­‐on-­‐targ-­‐ weglowy-­‐in-­‐gdansk-­‐by-­‐gdyby-­‐group/,  http://gdyby.pl/opened-­‐targ-­‐weglowy-­‐2/     Pozn.  rozhovor  veden  s:  Marta  Bednarska,  Instytut  Kultury  Miejskiej.     2.  2.  Varšava:  Powiśle     Začátky  projektu  Powiśle  ve  Varšavě  souvisejí  s  obecnou  debatou  nad  ne/využíváním  opuštěných   prostor  v  centrální  části  Varšavy  a  rovněž  s  diskuzí  nad  nutností  chránit  a  revitalizovat  památky   polské  poválečné  moderní  architektury  před  devastací  a  samotným  zánikem.       Projektu  revitalizace  bývalé  budovy  železnice  Powiśle,  původně  postaveného  v  letech  1954  -­‐  1963   dvojicí   architektů   Arseniusz   Romanowicz   a   Piotr   Szymaniak   se   chopili   v   únoru   -­‐   červnu   2009   architekti  a  kavárníci  z  projektu  Grupa  Warszawa.  Konverzí  se  prostor  -­‐  a  jeho  bezprostřední  okolí,   pročež  se  zde  zaměřuji  výjimečně  také  na  projekt  s  původní  pevnou  stavbou  -­‐  změnil  na  kulturní   centrum,  bar  a  kompletně  oživenou  lokalitu  Varšavy.       Základním  principem  přeměny  mělo  být  přetvoření  stávající  stavby  v  jakýsi  živý  kiosek  -­‐  místo,   před  kterým  budou  lidé  poposedávat  venku,  ale  zároveň  bude  sloužit  jako  technické  a  provozní   zázemí  pro  provoz  kavárny.           Součástí   stavby   byla   také   emblematická   černobílá   mozaika,   jejíž   chybějící   části   se   architekti   nerozhodli  opravovat  a  napodobovat,  ale  prodloužit  a  revidovat  prostřednictví  díla  street  artisty   Krzysztofa  Syruće.  Současná  interpretace  prostoru  těžícího  s  poválečné  architektury  se  tak  stala   klíčovým  pojmem  pro  celé  zacházení  s  vnitřním  i  venkovním  prostorem.           Powiśle  je  prvním  z  míst,  které  dnes  známá  polská  inciativa  Grupa  Warsawa  otevřela.  Realizace  je   zajímavá   zejména   díky   budoucím   zkušenostem   provozovatele   a   oblasti   jejich   zájmu   -­‐   Grupa   Warszawa  je  kolektiv  architektů  a  kavárníků.  Před  několika  lety  byli  jedněmi  z  prvních,  kteří  se   systematicky   začínali   zabývat   opuštěnou   modernistickou   architekturou   v   polském   hlavním   městě,  stejně  tak  patří  mezi  první  z  architektonických  ateliéru  ve  Varšavě,  který  se  kontinuálně   věnuje   veřejnému   prostoru.   Powiśle   je   dnes   kultovním   místem   a   postupem   let   se   stal   alternativním  symbolem  celé  Varšavy.       Grupa  Warszawa  se  věnuje  především  propojení  dočasného  veřejného  prostoru,  oživování  starých   brownfieldů  a  kavárenské  kultuře.       Místo:  ul.  Kruczkowskiego  3a,  Varšava     Iniciátor:  Grupa  Warsawa     Architektonické  studio:  Grupa  Warsawa       Prostor  je  otevřen  od  roku  2009.       • Základní  charakteristika  projektu:     o původní  charakter  prostoru:  Opuštěná  budova  nádraží  a  její  bezprostřední  okolí.     o nový  záměr  prostoru:  Využití  prostoru  nádraží  jako  zázemí  (kuchyň  a  bar,  toalety)   a   oživení   veřejného   prostoru   v   části   města,   která   se   do   té   doby   zdála   jeho   nehostinná,  přestože  se  nachází  jen  kousek  od  centra  Varšavy.  Powiśle  je  tvořeno   touto  jednou  malou  budovou  skrytou  bezi  dvěma  mosty  a  obrovským  náměstím   před  prostorem  samotné  budovy,  které  do  té  doby  nebylo  využíváno  jako  veřejný   prostor.   Zajímavé   je   tedy   spojení   a   cíle   projektu   -­‐   nabídnout   lidem   otevřený   a   veřejný  prostor  (ale  přesto  vlastněný  privátními  zdroji)  jako  místo  pro  setkávání,   kulturní  aktivity,  párty  a  místo  s  kavárnou,  restaurací.     o majetkoprávní   vztahy:   Vlastníkem   budovy   a   prostoru   před   ní   jsou   PKP   (Polské   národní  dráhy),  prostor  má  v  pronájmu  Grupa  Warszawa.       • Provozní  charakteristika  projektu:     o provozní  subjekt:  Grupa  Warszawa.     o způsob  výběru  provozního  subjektu:  Grupa  Warszawa  si  zažádala  o  dlouhodobý   soukromý   pronájem   prostoru   pro   gastronomické   účely   a   kulturní   hub   (vedlejší   činnost).  Projekt  byl  iniciován  a  realizován  bez  podpory  města  Varšavy.     o kavárna,   je-­‐li   (dočasná/dlouhodobá,   tržby   a   obrat   kavárny,   typologie   a   omezení   sortimentu):   3   -­‐   4   letní   měsíce   jsou   pro   kavárnu   stěžejní,   během   zimy   není   otevřena.   Co   se   týče   menu   nabízí   kavárna   především   velké   snídaně,   které   servíruje   po   celý   den,   polské   talíře   na   oběd   a   večeři.   Zároveň   bar   nepodléhá   žádnému  omezení,  co  se  týče  prodeje  alkoholu.     o způsob  dalšího  financování  (granty):  Ne.  Projekt  je  založen  pouze  na  privátních   příjmech/soukromých  investicích,  a  to  cíleně.     o vstupní  investice:  250  000  zlotých.     • Dramaturgie  prostoru:   o spektrum  aktivit:  Každou  letní  sezónu  je  projekt  zaměřen  jinak.  Např.  v  roce  2014   patřilo   léto   výtvarnému   umění,   v   roce   2015   hudebním   produkcím,   v   roce   2016   stavěl  letní  program  především  na  workshopech.     o vstupné:  Programy  jsou  vždy  zdarma  pro  veřejnost.     o zimní   varianta   projektu:   Ne,   a   není   plánována.   Neukázala   se   jako   ekonomicky   udržitelná.     o metoda  výběru  aktivit  (kurátorství  vs.  open  call):  Dramaturgové  z  týmu  Grupa   Warszawa,  konkrétně  pak  Barolomej  Kraciuk  a  Norbert  Redkie,  stáli  na  samotném   začátku  projektu.  Dnes  Grupa  Warszawa  najímá  zhruba  300  lidí.  Na  programu  nyní   spolupracují   s   hudebními   manažery,   zvlášť   je   určena   hudební   produkce,   kurátoři   pro  výtvarné  umění  atd.     o technické   zázemí   prostoru:   Veškeré   technické   vybavení   pro   pořádání   koncertů,   letní  kino  atd.         • Scénografie  prostoru:     o typologie   mobiliáře:   Klasické   kavárenské   vybavení.   Základním   mobiliářem   pro   veřejný  prostor  jsou  pro  projekt  vlastní  lehátka.     o údržba   daného   prostoru:   O   celý   prostor   se   stará   samotná   kavárna.       • Projekt  se  jeví  velmi  inspirativní  především  kvůli  následné  úpravě  před  prostoru  daného   nádraží.  Samotné  Powiśle  tvoří  jen  jakési  zázemí,  revitalizace  náměstí,  dnes  již  funkčního   prostoru  před  opuštěným  nádražím,  bylo  rovněž  stěžejním  principem  této  iniciativy.       Zajímavé   je   především   celkové   zaměření   Grupa   Warszawa   na   témata   veřejný   prostor   v   souvislosti  s  přímým  spojením  s  gastronomií  a  kavárenstvím.       Média:   http://viewportmagazine.com/travel/warsaws-­‐stations/,   http://www.centrala.net.pl/our-­‐ work/powisle     Webové  stránky:  http://www.grupawarszawa.com/     Sociální  sítě:  www.facebook.com/warszawapowisle/,  www.facebook.com/GrupaWarszawa/     Pozn.  Rozhovor  veden  s:  Bartek  Kraciuk,  Grupa  Warszawa.       2.  3.  Krakow:  FKŻ  Quarter     Dočasný  veřejný  prostor  vytvořený  pro  pětadvacátý  ročník  Jewish  Culture  Festivalu  v  Krakově,  v   židovské  čtvrti  Kazimierz.  Architektonické  studio  BudCud  vytvořilo  pro  festival  dočasný  prostor   na  částečně  opuštěném  náměstí  FKŻ  Quarter.  V  daném  prostoru  dříve  dominovala  spíše  auta  a   komerční  aktivity,  během  festivalu  se  však  místo  proměnilo  v  živé  a  kreativní  místo  a  náměstí  plné   lidí.       FKŻ  Quarter  je  situováno  u  zadní  částí  Staré  synagogy  v  Dajworově  ulici,  kde  pěší  již  několik  let   nevkročili,   jelikož   je   dané   místo   okupováno   řidiči   turistických   autobusů,   kteří   k   této   synagoze   zajíždějí  a  následně  zde  parkují.           Součástí   architektury   byl   "průsvitný"   dům,   tvořen   z   transparentního   plastu   a   dřeva.   Vedle   samotné  stavby,  která  tvořila  zázemí  pro  bar  a  knihovnu,  navrhli  architekti  také  venkovní  sezení,   lehátka,  pohodlné  schodiště  či  pingpongový  stůl.  Transparentní  zdi  a  střecha  propouštěly  dovnitř   přírodní   světlo,   stejně   tak   skvěle   fungovali   s   ohledem   na   minimalizaci   jakýchkoliv   pomyslných   bariér  směrem  k  návštěvníkovi.       Projekt  byl  realizován  během  léta  2015.       Místo:  Krakow,  Polsko     Iniciátor  a  klient:  Jewish  Culture  Festival     Architektonické  studio:  BudCud   Konkrétní  architekti:  Mateusz  Adamczyk  a  Agata  Woźniczka   Producent  festivalu  a  dané  realizace:  Kornelia  Binicewicz   Realizátor  konstrukčních  prací:  NowBud   Grafické  studio:  Studio  OTWARTE       • Základní  charakteristika  projektu:     o původní  charakter  prostoru:  Náměstí  FKŻ.  Park  a  zelená  plocha  náměstí,  která  se   nachází  u  zadní  strany  krakowské  synagogy.       o nový  záměr  prostoru:  Vytvoření  dočasného  funkčního  veřejného  prostoru  pro  25.   ročník  Jewish  Culure  Festivalu.  Hlavním  cílem  bylo  vytvoření  přívětivého  veřejného   prostoru,   který   dokáže   hostit   různorodé   aktivity   a   kulturní   události   během   festivalu.     o majetkoprávní  vztahy:  Vlastníkem  prostoru  je  město  Krakow,  správcem  prostoru   je  dlouhodobě  synagoga.     o správa  prostoru  a  smluvní  vztahy  s  vlastníkem:  Jednalo  se  o  krátkodobý  kontrakt   mezi  městem  Krakow,  synagogou  a  pořadateli  Jewish  Culture  Festival.         • Provozní  charakteristika  projektu:     o provozní   subjekt:   Jewish   Culture   Festival   ve   spolupráci   s   architektonickou   kanceláři  BudCud.     o způsob   výběru   provozního   subjektu:   Studio   BudCud   bylo   vybráno   bez   veřejné   soutěže,  na  základně  jejich  předchozích  realizací.     o kavárna,   je-­‐li   (dočasná/dlouhodobá,   tržby   a   obrat   kavárny,   typologie   a   omezení   sortimentu):   Kavárna   neprodávala   alkohol,   kvůli   nedostatečnému   povolení,   které   by   dovolovalo   také   prodej   alkoholu.   Kromě   kávy   nabízela   festivalová  kavárna  letní  drinky  (bio  limonády  atd.),  čaje,  dále  pak  sendviče,  dorty   atd.     o způsob  dalšího  financování  (granty):  Samotný  festival  byl  financován  mimo  jiné   polsko-­‐německými  granty.     o vstupní  investice:  Jelikož  se  jednalo  o  dočasný  projekt,  disponoval  také  menším   rozpočtem.  Celkově  bylo  proinvestováno  cca  1500  euro  na  základní  architektonický   koncept,  dokumentaci  a  honoráře.  Celkový  rozpočet  na  samotnou  rekonstrukci  byl   pak  okolo  20  000  euro.       • Dramaturgie  prostoru:   o spektrum  aktivit:  Prostor  sloužil  jako  zázemí  pro  kavárnu,  grafické  studio,  galerie,   prostor  pro  grafické  workshopy,  dětské  programy,  knihovnu,  taneční  workshopy,   koncerty,   semináře,   přednášky.   Večery   pak   patřily   pravidelně   hudebním   koncertům.     o zimní  varianta  projektu:  Projekt  měl  dočasný  charakter  po  dobu  14  dní,  kdy  se   konal   festival.   S   materiály   se   počítalo   pro   další   využití.   Zimní   verze   tedy   nebyla   zamýšlena  a  materiálově  by  ani  nebyla  možná.     o metoda   výběru   aktivit   (kurátorství   vs.   open   call):   Hlavním   kurátorem   festivalu   byla   Kornelia   Binicewicz,   která   měla   na   starost   také   oživení   daného   veřejného   prostoru.     o technické  zázemí  prostoru:  Veškeré  technické  vybavení  bylo  vypůjčené.       • Scénografie  prostoru:     o typologie   mobiliáře:   Organizátoři   a   architekti   projektu   vnímají   samotný   dům/pavilon  jako  základní  mobiliář.  Mezi  další  prvky  mobiliáře  pak  patřila  obyčejná   dřevěná  křesílka  z  IKEA,  která  architekti  pouze  přetřeli  na  žlutou,  aby  ladily  s  celým   konceptem.  Pro  projekt  byl  nadesignován  také  vlastní  pingpongový  stůl.     o údržba  daného  prostoru:  O  mobiliář  a  celé  náměstí  se  po  dobu  konání  festivalu   starali  sami  organizátoři  festivalu,  povětšinou  však  dobrovolníci.       Webové  stránky:  http://www.budcud.org/projects/,  http://www.archdaily.com/770655/jewish-­‐ culture-­‐festival-­‐pavilions-­‐budcud     Sociální  sítě:  www.facebook.com/BudCud/     Pozn.  rozhovor  veden  s:  Mateusz  Adamczyk,  ateliér  BudCud.     2.  4.  Vídeň:  nádvoří  MuseumsQuartier     MuseumsQuartier  ve  Vídni,  zřejmě  nejznámější  nádvoří  kulturní  instituce  v  Evropě  vůbec.  90  000   m2,  na  kterých  se  nachází  před  60  kulturních  institucí.  Jedinečná  kombinace  různých  kulturních   institucí,  včetně  rozličných  rekreačních  a  relaxačních  zón,  kaváren,  obchodů.         MuseumsQuartier  Wien  není  jen  největší  umělecký  a  kulturní  komplex  na  světě,  je  také  jakousi   pomyslnou  oázou  kultury  a  rekreace  v  samotném  centru  města.  Veřejný  prostor  obklopují  muzea,   dočasné  venkovní  instalace  a  umělecké  intervence,  prostory  pro  pořádání  jednorázových  eventů   samotný  "urban  living  space".         Samotné   spektrum   aktivit   ve   veřejném   prostoru   MuseumsQuartier   je   více   než   obsáhlé   -­‐   od   venkovních   autorských   čtení,   po   realizaci   filmových   festivalů,   tanečních   performancí,   přes   výstavy,  sochařské  projekty  atd.             Statut  kultovního  mobiliáře  pak  získaly  dnes  již  notoricky  známé  lavičky  od  architektů  PPAG  Anny   Popelky  a  George  Poduschky  z  roku  2003,  které  proměnily  nádvoří  MuseumsQuartier  v  jedno  z   nejoblíbenějších  míst  pro  trávení  volného  času  ve  Vídni  během  jarních  a  letních  dní.  Zajímavostí   mobiliáře  je,  že  každou  sezónu  proměňuje  svou  barvu  -­‐  v  roce  2002  byla  emblematickou  barvou   bílá,  v  roce  2002  "swimming  pool  blue",  v  roce  2004  "pale  pink",  v  roce  2005  "pistachio  green",  v   roce  2006  "blissful  red",  v  roce  2007  "  crème  beige",  v  roce  2008  "  almostaustria  violet",  v  roce   2009  "lemon  yellow",  v  roce  2010  pak  například  "candy  shop  pink".  V  roce  2010  se  Enzi  lavičky   mírně  proměnily  -­‐  jsou  robusnější  a  odolnější  vůči  zničení,  rovněž  je  možné  vyměňovat  jen  jejich   separátní  části.         V   roce   2005   získalo   nádvoří   MuseumsQuartier   za   tento   mobiliář   ocenění   Adolf   Loos   Prize   za   Design  v  nově  zavedené  kategorii  prostorového  designu.  V  roce  2007  byl  mobiliář  nominován  na   Design  Prize  of  the  Federal  Republic  of  Germany.           • Základní  charakteristika  projektu:     o původní  charakter  prostoru:  Nádvoří  kulturních  institucí  v  centru  Vídně.       o nový  záměr  prostoru:  Vytvoření  důstojného  veřejného  prostoru  v  bezprostředním   okolí  kulturního  komplexu,  ve  kterém  vás  čeká  umělecký  a  kulturní  zážitek,  stejně   jako  si  místo  můžete  přijít  užít  jen  tak,  na  posezení  s  přáteli  či  rodinou.  Samotné   nádvoří  se  prezentuje  jako  "oáza  pro  rekreaci  v  samotném  srdci  Vídně".       o majetkoprávní   vztahy:   Vlastníkem   veřejného   prostoru   je   Rakousko.   MuseumsQuartier  Developing  and  Operation  Company  (MQ  E+B)  je  zodpovědné   za  celý  prostor  (včetně  údržby,  marketingové  koncepce  celého  prostoru,  pořádání   venkovních   eventů)   -­‐   není   však   zodpovědné   za   část   programu,   která   spadá   pod   muzea  a  kulturní  instituce,  kavárny,  ty  fungují  v  plně  autonomním  modu.   o správa   prostoru   a   smluvní   vztahy   s   vlastníkem:   MuseumsQuartier   Developing   and   Operation   Company   (MQ   E+B)   je   soukromá   společnost,   která   je   vlastněná   státem  Rakousko  (75%)  a  Městem  Vídeň  (25%).  Speciální  a  dlouhodobý  kontrakt,   který  je  sepsán  mezi  MuseumsQuartier  Developing  and  Operation  Company  (MQ   E+B)  a  státem  Rakousko  nemůže  respondent  uvést.       • Provozní  charakteristika  projektu:     o provozní   subjekt:   MuseumsQuartier   Developing   and   Operation   Company   (MQ   E+B)  má  na  starost  samotný  veřejný  prostor.  S  touto  společností  mají  nadále  různé   kavárny  a  obchody  smlouvy  o  pronájmu  (případně,  jsou-­‐li  kavárny  umístěny  přímo   v  některém  z  muzeí,  mají  bezprostřední  smlouvu  o  pronájmu  s  daným  muzeem).     o kavárna,   je-­‐li   (dočasná/dlouhodobá,   tržby   a   obrat   kavárny,   typologie   a   omezení   sortimentu):   Nelze   určit.   Kavárny,   které   jsou   zde   provozovány,   jsou   brány  jako  autonomní  subjekty,  nemají  tedy  přímou  odpovědnost  ke  konkrétnímu   veřejnému  prostoru.       • Dramaturgie  prostoru:   o spektrum  aktivit:  Subjekt,  který  je  zodpovědný  za  program  na  nádvoří  je  MQ  E+B.   Mezi   vybrané   programy   patří   např.   MQ   Summer   Opening,   který   je   každoročně   pořádán  v  květnu  a  zahrnuje  volné  vstupné  do  všech  kulturních  institucí  v  jeden   den,  stejně  jako  speciální  programy,  které  se  odehrávají  na  samotném  nádvoří.  Na   začátku   dubna   je   zde   pořádán   například   festival   elektronické   hudby   nazvaný   Electric  Spring,  na  kterém  se  podílí  jednak  Kusnthalle  Wien,  jednak  město  Vídeň.     o zimní   varianta   projektu:   Ano.   Během   zimy   je   zde   připraven   ledový   pavilon   s   vizuálními  efekty,  DJs  atd.     o metoda  výběru  aktivit  (kurátorství  vs.  open  call):  MQ  E+B  je,  jak  již  bylo  řečeno,   zodpovědné  za  kompletní  program  a  veškeré  aktivity,  které  se  zde  odehrávají  ve   veřejném   prostoru.   Program   je   tedy   kurátorovaný   MQ   E+B   ve   spolupráci   s   MQ   kulturními  institucemi  a  jejich  externími  kurátory.     o technické   zázemí   prostoru:   Základní   vybavení,   které   je   určeno   k   pronájmu   pro   komerční  eventy,  tiskové  konference,  stavby  atd.         • Scénografie  prostoru:     o typologie   mobiliáře:   Zajímavosti   u   Enzi/Enzo   laviček   je   tradiční   velmi   populární   online  volba  nové  barvy  laviček  pro  daný  rok.  Každoročně  se  jí  zúčastní  cca  5500   uživatelů  via  Facebook.  Vídeňský  mobiliář  lze  rovněž  zakoupit  -­‐  např.  již  je  využíván   a  koupen  do  Barcelony,  Madridu,  Moskvy,  pro  EXPO  v  Miláně  atd.).       o údržba   daného   prostoru:   Má   na   starosti   MQ   E+B   v   rámci   své   běžné   úklidové   činnosti  daného  prostoru.       Webové  stránky:  https://www.mqw.at/en/about/mq-­‐courtyards/,   www.mumok.at/en/architecture     Sociální  sítě:  www.facebook.com/MuseumsQuartierWien,  www.instagram.com/mqwien     Pozn.  rozhovor  veden  s:  Irene  Preißler,  tiskovou  mluvčí  MuseumsQuartier  E+B  GesmbH.   2.  5.  Paříž:  Honor  Café     Honor  Café  je  pařížská  alternativní  venkovní  kavárna  zaměřená  na  multikulturní  kuchyni,  tradiční   velké   snídaně   a   brunche   a   kávu.   Majitelé   Daniel   Warburton   a   Angelle   Boucher   se   v   létě   2014   setkali   s   Philem   a   Marií   ze   Studia   Dessaunt   Bone   a   začali   přemýšlet   nad   podobou   nezávislé   kavárny,  které  by  byla  umístěna  přímo  do  veřejného  prostoru,  o  jehož  kvalitu  a  další  rozvoj  by  se   dále  mohla  starat.       Modulární  kavárna  je  vytvořena  z  panelů,  které  se  dají  jednoduše  přesunout,  v  případě  potřeby   změny   umístění   a   stejně   tak   v   případě   potřeby   změny   využití   prostoru   v   závislosti   na   ročním   období.  Zejména  tato  schopnost  architektury  dočasné  kavárny,  která  je  schopna  se  přizpůsobit   zimní   uzavřenější   variantě   a   letní,   otevřenější,   může   být   skvělou   inspirací   pro   další   dočasné   kavárny  oživující  náměstí,  ulice,  parky  či  jakékoliv  jiné  plochy.       Samotná  dočasná  kavárna  je  rozdělena  na  tři  funkční  zóny  -­‐  prostor  pro  přípravu  a  servírování   kávy,  zadní  prostor  pro  sezení,  díky  kterému  ale  návštěvníci  vidí  přímo  samotnou  přípravu  kávy   (tedy   jakýsi   průhled   do   kuchyně   a   zázemí   baru)   a   tradiční   prostor   venkovního   baru   včetně   potřebného  mobiliáře.       Honor   Café   operuje   se   svým   základním   cílem   poměrně   klasicky   v   duchu   manifestu   dobře   fungujícího  veřejného  prostoru  "V  Honor  věříme,  že  se  nám  povede  vytvořit  domov  daleko  od   domova,   a   to   díky   extrémně   jednoduchému,   ale   funkčnímu   a   kreativnímu   prostoru,   který   nabízíme  našim  návštěvníkům."     Přestože   se   Honor   Café   v   uplynulých   dvou   letech   zaměřil   výhradně   na   provozování   dočasné   venkovní  kavárny,  příklad  se  zdá  vhodný  právě  kvůli  architektonické  stavbě  samotné  venkovní   kavárny  -­‐  ta  je  totiž  vytvořena  tak,  že  dokáže  zvládnout  jak  letní,  tak  zimní  provoz,  stejně  tak   přemístění  na  jakékoliv  jiné  místo.  Zejména  s  ohledem  na  absentující  zimní  varianty  u  projektu   zaměřených   na   oživení   veřejného   prostoru,   se   tento   pařížský   příklad   zdá   jako   velmi   praktické   řešení  vhodné  k  další  inspiraci.           Místo:  54  Rue  Du  Faubourg  St  Honoré,  Paříž     Iniciátor  a  provozovatel:  Daniel  Warburton  a  Angelle  Boucher   Architektonické  studio:  Studio  Dessuant  Bone   Stavební  realizace:  truhláři  z  Epi  studio,  Jona  Menuiserie,  Le  Nouvel  Atelier     Kavárna  je  otevřena  od  9.  2.  2015.       • Základní  charakteristika  projektu:   o původní   charakter   prostoru:   Kavárna   se   nachází   v   širším   centru   Paříže,   resp.   v   luxusní  módní  části  Paříže.  Také  proto  se  majitelé  rozhodli  pro  designovou  variantu   prostoru.     o nový   záměr   prostoru:   Primárním   záměrem   je   v   tomto   případě   perfektně   zvládnutá  venkovní  kavárna  s  kvalitním  jídlem  a  bezchybným  servisem.  Starost  o   veřejný   prostor   je   mírně   vedlejší,   přesto   však   velmi   důležitá.   Právě   proto   byla   kavárna  vytvořena  na  míru  jako  modulární  objekt,  v  příští  sezóně  se  má  podobným   mobiliářem  vybavit  také  širší  okolí  kavárny.   o majetkoprávní  vztahy:  Prostor  je  vlastněn  soukromým  majitelem  okolních  budov.     o správa   prostoru   a   smluvní   vztahy   s   vlastníkem:   Honor   Café   má   zatím   pouze   krátkodobý   pronájem,   protože   v   daném   místě   nebyl   ve   veřejném   prostoru   podobný   projekt   zatím   nikdy   realizován.   Projekt   byl   zpuštěn   v   zimě   2015,   po   úspěšných   dvou   sezónách,   bude   jednáno   o   dlouhodobé   smlouvě   a   výpůjčce   prostor.  Zajímavostí  je,  že  prostor  musela  mít  kavárna  pronajatý  od  soukromého   majitele  2  roky  před  samotnou  realizací  a  otevřením  kavárny.       • Provozní  charakteristika  projektu:     o provozní  subjekt:  Honor  Café.   o způsob   výběru   provozního   subjektu:   Honor   Café   oslovil   soukromého   majitele   pozemku.     o kavárna,   je-­‐li   (dočasná/dlouhodobá,   tržby   a   obrat   kavárny,   typologie   a   omezení   sortimentu):   Celý   sortiment   je   k   nalezení   zde:   http://www.honor-­‐ cafe.com/our-­‐food/.   Honor   Café   staví   především   na   sezónních,   čerstvých   potravinách.  Základem  pro  snídani  je  tradiční  chia  pudding  nebo  granola  a  domácí   banánový  chléb,  emblematické  jídlo  pro  Honor  Café.  Co  se  týče  konkrétních  čísel,   dotazovaný  je  nechce  uvádět.  Sortiment  je  omezen  na  kávu,  sendviče,  jednoduché   saláty.  Tvrdý  alkohol  Honor  Café  neprodává.         o způsob  dalšího  financování  (granty):  Ne.     o vstupní   investice:   Konkrétní   částku   respondent   neuvádí.   Ze   soukromých   zdrojů   byla  pokryta  celková  investice  na  výstavbu  modulárního  baru,  a  nákup  veškerého   vybavení.     o otevírací  doba:  Kavárna  je  zavřena  o  nedělích.  Co  se  týče  sousedských  vztahů,  ty   byly  dle  provozovatelů  umístěním  dočasné  kavárny  spíše  posíleny.  Přesto  se  však   okolí  rozhodli  dle  svých  slov  dopřát  klid  a  nechat  v  neděli  zavřeno.       • Dramaturgie  prostoru:   o spektrum   aktivit:   V   prvních   dvou   letech   byla   kavárna   zaměřena   výhradně   na   kavárenský   provoz,   příp.   byly   realizovány   ochutnávky   kávy,   různé   gastroworkshopy  atd.     o zimní   varianta   projektu:   Ano.   Díky   stavbě   kavárny,   tvoří   zimní   variantu   jakási   střecha   z   bočních   panelů,   teplo   je   pak   zajištěno   klasickými   plynovými   stojacími   hořáky.  Kavárna  má  tak  menší  kapacitu,  přesto  funguje  jako  klasický  kiosek,  který   je  hodně  na  coffe-­‐to-­‐go  využíván  i  v  zimě.     o technické  zázemí  prostoru:  Ne.         • Scénografie  prostoru:     o typologie  mobiliáře:  Dřevěné  stoly,  židle  a  barové  stoly.     o údržba  daného  prostoru:  Přirozeně,  o  prostor  se  stará  samotná  kavárna.       Webové  stránky:  http://www.honor-­‐cafe.com/     Sociální  sítě:  www.facebook.com/honorcafe/         Pozn.  rozhovor  veden  s:  Angelle  Boucher,  Honor  Café.     2.  6.  Budapešť:  Erzsébet  tér     Erzsébet   tér   je   nejznámější   náměstí   v   centrální   části   Budapešti.   Park   či   náměstí,   jak   bychom   obojím  mohli  Erzsébet  tér  nazvat,  patří  vůbec  k  nejoblíbenějším  místům  ve  městě,  zejména  pro   mladší   lidi,   studenty   a   návštěvníky   města,   kteří   si   jen   tak   rádi   posedí   nad   povrchem   zdejšího   podzemního  kulturního  centra  a  jen  tak  si  čtou  nebo  povídají  s  přáteli.         Kromě  "španělských  schodů"  Budapešti,  které  se  nalézají  sotva  pár  kroků  od  legendárního  klubu   Akvárium,   dokreslují   skvěle   fungující   přirozený   veřejný   prostor   venkovní   výstavy,   desingové   projekty  a  konference,  které  zde  pořádá  Design  Terminal.  Třetím  soukromým  subjektem,  který  se   na   dotváření   veřejného   prostoru   podílí   je   Fröccsterasz,   kavárna   a   bar,   logicky,   velmi   oblíbená   především   v   letních   měsících   a   sama   sebe   deklarující   jako   "nic   více   než   pivní   teráska".   Právě   Fröccsterasz  je  stěžejním  subjektem,  který  se  často  stará  také  o  venkovní  mobiliář,  venkovní  bar   je  situován  hned  na  rok  Deák  Ferenc  Tér  a  Erzsébet  tér.  Prostor  je  vnímán  striktně  jako  veřejný,   byť   s   přilehlými   kavárnami   a   konvenuje   s   tím   jeho   základní   politika   -­‐   místo   si   zde   předem   rozhodně  rezervovat  nemůžete,  musíte  jednoduše  přijít  a  najít  si  jej.       V  roce  2016  zde  například  vznikla  "fan  zone"  pro  UEFU  a  statistiky  uvádí  cca  40  000  návštěvníků,   kteří  se  zde  během  několika  týdnů  objevili.           Na  veřejném  prostoru  nejznámějšího  maďarského  náměstí  se  tedy  potkávají  tři  odlišné  subjekty:   Design   Terminal   zaměřený   na   současný   design,   módu,   edukace   a   především   kreativní   průmysly,  bar  Fröccsterasz  a  kultovní  klub  Akvárium.             Místo:  Erzsébet  tér,  Budapešť     Realizátoři:  Fröccsterasz,  Design  Terminal,  klub  Akvárium       • Základní  charakteristika  projektu:     o původní   charakter   prostoru:   Nejznámější   a   nejfrekventovanější   náměstí   Pešti,   Nového  města.  Dříve  se  jednalo  o  dvě  náměstí,  Deák  tér  a  Erzsébet  tér,  dnes  se   však  již  jedná  o  jednu  jedinou  zónu  ve  veřejném  prostoru,  částečně  také  podléhající   komercionalizaci  a  gentrifikaci.  Samotný  Design  Terminal,  který  je  zde  dotazován,   byl  vybudován  z  autobusové  stanice  z  roku  1949,  jedné  z  poslední  signifikantních   modernistických   veřejných   staveb.   Budova   si   udržovala   svou   funkci   až   do   roku   1990,  poté  zůstala  opuštěná.  Součástí  Design  Terminalu  je  dnes  také  restaurace  a   venkovní  aktivity  projektu.           o nový   záměr   prostoru:   Design   Terminal   dnes   funguje   jako   design   centrum   zaměřující  se  na  výstavy  a  eventy,  knihovna,  kanceláře.  Později  začal  fungovat  také   jako  kreativní  inkubátor,  ještě  o  něco  později  pak  jako  nezávislá  restaurace.  Klub   Akvárium  je  multikulturní  centrum.  Fröccsterasz  pak  venkovní  bar.       o majetkoprávní  vztahy:  Vlastníkem  pozemku  je  Město  Budapešť  a  5  obvod  města   Budapešť  (centrální  obvod).     o správa   prostoru   a   smluvní   vztahy   s   vlastníkem:   Dlouhodobé   pronájmy   jednotlivým  pronajímatelům.         • Provozní  charakteristika  projektu:     o provozní  subjekt:  3  různé  provozní  subjekty.     o kavárna,   je-­‐li   (dočasná/dlouhodobá,   tržby   a   obrat   kavárny,   typologie   a   omezení   sortimentu):     Venkovní   bar   Fröccsterasz   (především   pivo,   víno),   restaurace  v  Design  Terminalu.     o způsob   dalšího   financování   (granty):   Především   samotné   příjmy   z   prodeje.   V   rámci  klubu  Akvárium,  prodej  vstupenek,  bar  Fröccsterasz  z  prodeje  zboží,  Design   Terminal   disponuje   také   design   shopem   v   přízemí.   Učebny   a   galerie   Design   Terminalu  jsou  také  často  pronajímány  pro  soukromé  účely.     o otevírací   doba:   Fröccsterasz,   který   zde   funguje   jako   venkovní   bar,   a   má   tedy   k   našemu  tématu  veřejného  prostoru  nejblíže,  bývá  otevřen  denně  od  13:00  -­‐  04:00   hodin.     o vstupní   investice:   Nelze   určit.   Jednotlivé   investice   tří   různých   provozovatelů,   nicméně,   investice   Fröccsterasz   jsou   minimální,   jedná   se   de   facto   o   jednoduchý   venkovní  kavárenský  mobiliář.       • Dramaturgie  prostoru:   o spektrum   aktivit:   Venkovní   bar   Fröccsterasz,   občas   pořádané   koncerty.   Desing   Terminal  pak  pořádá  výstavy,  krátkodobé  i  dlouhodobé,  prezentace,  konference,   diskuze,   workshopy,   edukace.   Klub   Akvárium   spíše   jen   vnitřní   akce,   koncerty,   divadelní  představení.     o zimní   varianta   projektu:   Všechna   místo   jsou   realizována   v   celoročním   provozu.   Design  Terminal  připravuje  např.  vánoční  trhy.     o metoda  výběru  aktivit  (kurátorství  vs.  open  call):    Vlastní  dramaturgie.     o technické   zázemí   prostoru:   Např.   Design   Terminal   a   klub   Akvárium   jsou   plně   technicky  vybaveni  pro  pořádání  jakýchkoliv  kulturních  akcí.           • Scénografie  prostoru:     o typologie  mobiliáře:  Např.  Design  Terminal  využívá  mobiliář  výhradně  od  mladých   maďarských  designérů.     o údržba   daného   prostoru:   V   bezprostředním   okolí   především   Fröccsterasz,   dále   pak  městský  obvod  číslo  5,  který  je  vlastníkem  pozemku.       Média:  http://holeinthedonut.com/2013/09/17/photo-­‐elizabeth-­‐erzsebet-­‐square-­‐budapest-­‐ hungary/     Webové  stránky:  http://www.designterminal.hu/,  http://akvariumklub.hu/     Sociální  sítě:  www.facebook.com/designterminal/,  www.facebook.com/froccsterasz,   www.facebook.com/akvariumklub     Pozn.  rozhovor  veden  s:  Samu  Szemerey,  Design  Terminal.     2.  7.  Bratislava:  BA_LIK       Multifunkční   letní   pavilon   pro   kulturu   BA_LIK   je   projektem   architektů   Matúše   Valla,   Olivera   Sadovského,  Branislava  Husárika  a  Petera  Janečka  z  roku  2009.  BA_LIK  byl  vytvořen  jako  modul   do  veřejného  prostoru  Bratislavy,  dimenzovaný  na  celkovou  rozlohu  35  m2.  BA_LIK  měl  doplnit   chybějící   infrastrukturu   adaptabilního   mobiliáře   v   samotném   historickém   centru   Bratislavy   a   přirozeně,  s  ohledem  na  další  činnost,  architektů  Valla  a  Sadovského  si  pohrával  s  myšlenkou,  jak   mohou   lidé   pomocí   jednoduchého   zásahu   proměnit   identitu   daného   místo   v   živý   a   využívaný   veřejný  prostor.       Projekt   navázal   na   tehdejší   (i   dnešní)   zájmy   Matúše   Valla   a   Olivera   Sadovského   z   projektu   Městské  zásahy  pro  Bratislavu  -­‐  tedy  vytvoření  jakýchsi  jednoduchých  architektonických  návrhů,   jakými  se  dá  město  a  konkrétní  místa  v  něm  proměnit.       Polohovatelný   pavilon   tvořila   skrytá   dřevěná   rámová   konstrukce,   která   byla   z   vnější   strany   obalená  deskami  Trespa,  v  vnitřní  pak  dřevoštěpkovými  deskami.  Podlaha  byla  pokryta  vrstvou   PVC,  na  stěnách  se  nacházely  transparentní  panely  pro  umístění  plošných  exponátů.  Celkově  byl   pavilon  tvořen  pěti  polohovatelnými  částmi,  které  stály  na  rektifikovatelných  stojnách.  Mobilita   objektu  pak  byla  zajištěna  skrytými  kolečky.  Jakousi  vadou  na  funkčnosti  pavilonu  mohla  být  ne-­‐ bezbariérovost  a  absence  osvětlení.       Flexibilita  a  mobilnost  byla  tak  základní  charakteristikou  pavilonu.       Během   letní   sezóny   byl   pavilon   BA_LIK   využit   na   řadu   kulturních   akcí   -­‐   od   divadelních   představení,  po  koncerty  a  výstavu  fotografií.         Projekt  byl  realizován  v  létě  2009.           Místo:  Františkánské  námestie,  Bratislava     Iniciátor  a  realizátor:  VALLO  SADOVSKY  ARCHITECTS     Investor:  Město  Bartislava  a  Městské  zásahy     Spolupráce:  Martin  Lepej     • Základní  charakteristika  projektu:     o původní  charakter  prostoru:  Historické  centrum  města  a  mobilní  pódium.     o nový  záměr  prostoru:  Vytvoření  moderního  městského  mobiliáře,  který  může  ve   své   otevřené/i/uzavřené   variantě   sloužit   jako   zázemí   pro   pořádání   kulturních   a   jakýchkoliv  jiných  akcí.  Základní  záměrem  bylo  oživit  a  vrátit  obyvatelům  města   úplné   centrum   historického   jádra,   které   vždy   na   léto   "ovládli"   pouze   jednodenní   turisté   a   stánky   se   suvenýry.   Pavilon   byl   rovněž   součástí   probíhajícího   výzkumu   zaměřeného   na   podoby,   jakými   mohou   lidé   sami   ovlivňovat   a   měnit   městský   prostor  interakcí  s  drobnou  architekturou  a  mobiliářem.     o majetkoprávní  vztahy:  Město  Bratislava  je  majitelem  místa.       o správa  prostoru  a  smluvní  vztahy  s  vlastníkem:  Výpůjčka  od  města.       • Provozní  charakteristika  projektu:     o provozní   subjekt:   Během   prvního   léta   byla   provozním   subjektem   nezisková   organizace  My  Sme  Mesto,  během  druhého  léta  městská  část  Staré  Mesto.     o způsob   výběru   provozního   subjektu:   Architektonické   studio   si   vybralo   místo,   jedná  se  o  klasický  bottom  up  projekt.     o kavárna,   je-­‐li   (dočasná/dlouhodobá,   tržby   a   obrat   kavárny,   typologie   a   omezení  sortimentu):  Kavárna  nebyla  součástí  projektu.     o způsob  dalšího  financování  (granty):  Sponzorské  dary,  město  Bratislava.     o vstupní   investice:   Dvě   třetiny   vstupních   nákladů   byly   pokryty   díky   sponzorům   projektu   (ESET,   Microsoft,   AVON,   ORANGE),   jednu   třetinu   nákladů   financovalo   samo  město  Bratislava.       • Dramaturgie  prostoru:   o spektrum   aktivit:   Mezi   aktivity   patřilo   např.   pouliční   divadlo,   hudební   koncert,   výstavy,  přednášky.     o zimní  varianta  projektu:  Vzhledem  k  použitým  materiálům  nebylo  možné  BA_LIK   v  zimě  využívat.     o metoda  výběru  aktivit  (kurátorství  vs.  open  call):  Důsledně  kurátorský  výběr.     o technické  zázemí  prostoru:  Ne.       • Scénografie  prostoru:     o typologie  mobiliáře:  Rozkládací  pódium  složené  z  oněch  5  částí,  které  se  daly  dle   potřeby  programu  variovat  do  uzavřeného  či  otevřenějšího  prostoru.  Celkově  pak   lze  za  mobiliář  považovat  celý  mobilní  pavilon.     o údržba  daného  prostoru:  Během  léta  se  o  pavilon  staralo  občanské  sdružení  My   Sme  Mesto,  které  rovněž  po  dobu  letní  sezóny  zajišťovalo  kompletně  program  a   funkční  náplň  pavilonu,  a  taktéž  měnilo  jeho  formu  dle  potřeby  do  různých  podob.   My  Sme  Mesto  se  taktéž  staralo  o  úklid.       Jedná   se   tak   tedy   o   spolupráci   neziskové   organizace,   architektonického   studia   a   města,   coby   částečného  investora  projektu.       Média  a  další  odkazy:  http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=arch&action=show&id=2959,   http://www.archdaily.com/34207/ba_lik-­‐vallo-­‐sadovsky-­‐architects,   https://www.dezeen.com/2009/08/31/ba_lik-­‐by-­‐vallo-­‐sadovsky-­‐architects/     Webové  stránky:  http://www.vallosadovsky.sk/99-­‐ba-­‐lik,  http://www.mysmemesto.sk/balik/     Rozhovor  veden  s:  Matúš  Vallo  a  Mateja  Vonkomerová,  VALLO  SADOVSKY  ARCHITECTS.     2.  8.  Kopřivnice:  Sdílko         Sdílko,   nebo-­‐li   kontejnery   plné   designu,   značek   a   zábavy,   je   projektem   z   roku   2015   Štěpánky   Vontrobové.     Sdílko   nabídlo   alternativní   možnost   využití   hlavního   náměstí   v   Kopřivnici   v   období   před   jeho   potenciální  revitalizací.  Kopřivnické  centrum  tak  bylo  dočasně  oživeno  dvěma  designovými  city   moduly.   Expoziční   kontejnery   nabídly   prostor   pro   pop   up   shop,   galerie,   tvůrčí   dílny,   dočasné   kanceláře,  ale  i  pódium  pro  pořádání  menších  akcí.       Sdílko  může  být  vhodnou  inspirací  především  s  ohledem  na  možnou  specifickou  alternativu  k   pořádání  vánočních  (a  de  facto  jakýchkoliv  jiných)  tradičních  trhů  na  náměstí.       Zatímco  kopřivnické  Sdílko  nedisponovalo  stálou  kavárnou,  ostravské  Sdílko,  v  roce  2016,  mělo   vždy  jeden  kontejner  určen  výhradně  pro  kavárnu  -­‐  provozovatelem  bylo  CO  KAFE  či  AlterNativa   Café.         Stěžejním   charakterem   projektu   byly   samotné   lokální   příběhy,   zapojení   místních   prodejců   a   lokálních  aktéru.  „Chceme  totiž  dát  prostor  lokálním  a  českým  aktivitám,  značkám,  designerům,   umělcům.  Zároveň  se  snažíme  vnést  více  života  do  centra  města,  které  je  jen  průchozí  zónou.   Zkrátka   si   myslíme,   že   i   v   malém   městě   se   mohou   dít   velké   věci,”   komentovali   projekt   organizátoři.   Během   měsíce   se   v   centru   města   vystřídaly   více   jak   tři   desítky   vystavovatelů.   Většina  z  nich  se  prezentovala  jeden  nebo  dva  dny,  někteří  se  však  do  centra  vraceli  opakovaně.   Kolemjdoucí  se  tak  mohli  postupně  seznamovat  s  nabídkou  pop  up  shopu,  vyzkoušet  si  zapůjčené   koloběžky,  ochutnat  kávu  nebo  se  zapojit  do  některého  z  workshopů.  Sdílko  bylo  napojeno  také   na  další  lokální  neziskové  organizace,  stejně  tak  např.  na  místní  ZUŠ  Zdeňka  Buriana,  která  si  v   jednom  z  kontejneru  realizovala  výstavu.       Kontejnery,  mimochodem  stejné  jaké  se  daly  najít  v  Miláně  v  rámci  českého  pavilonu  na  Expu   2015,  věnovala  projektu  dílna  Koma  Modular.       Doba  realizace  projektu  v  Kopřivnici  byla  od  24.  července  do  24.  srpna  2015.       V  roce  2016  se  pomyslně  adaptovalo  do  Ostravy,  kde  jeho  náplň  připravila  Vysoká  škola  báňská  -­‐   Technická  univerzita  Ostrava  v  přímé  spolupráci  s  městským  obvodem  Ostrava-­‐Poruba.               Místo:  centrum  Kopřivnice     Iniciátor  a  autor  projektu:  Štěpánka  Vontrobová       • Základní  charakteristika  projektu:     o původní   charakter   prostoru:   Pěší   zóna   v   centru   průmyslového   města.   Je   nutné   dodat,   že   Kopřivnice   nemá   hlavní   historické   náměstí   v   klasickém   slova   smyslu.   Jednalo  se  však  o  místo,  kudy  denně  prochází  obrovské  množství  lidí  bez  jakékoliv   nutnosti  a  motivace  se  zde  zastavit  (absence  kaváren,  obchodů,  lákavých  výloh).     o nový   záměr   prostoru:   Vytvoření   pop   up   expozice   a   pop   up   obchodu   s   dílem   prezentovat  české  a  netradiční  lokální  výrobce,  designéry,  umělce  i  služby  a  dále   pak  s  cílem  oživit  prostor  samotnými  aktivitami  a  doprovodným  programem.     o majetkoprávní  vztahy:  Prostor  patřil  městu  Kopřivnice.     o správa  prostoru  a  smluvní  vztahy  s  vlastníkem:  Zábor  veřejného  prostranství  od   města   Kopřivnice   na   dobu   konání   akce,   tedy   jeden   měsíc.   Poplatek   za   užívání   veřejného   prostranství   pro   prodejní   zařízení   na   jeden   měsíc   byl   dán   vyhláškou   města  a  činil  3400  Kč,  na  základě  schválení  Radou  města.       • Provozní  charakteristika  projektu:     o provozní  subjekt:  Štěpánka  Vontrobová.   o způsob   výběru   provozního   subjektu:   Na   začátku   projektu   stálo   jednání   se   zástupci  komise  pro  rozvoj  města,  návrh  na  realizaci  projektu  byl  přednesen  Radě   města,  dále  pak  stavebnímu  úřadu  (nutný  byl  souhlas  s  umístěním  dočasné  stavby),   souhlas   vedení   majetku   města,   souhlas   odboru   rozvoje   města,   souhlas   hlavního   architekta,  souhlas  správce  komunikací.  Iniciátorem  a  realizátorem  byl  celou  dobu   soukromý  subjekt,  jednotlivec.     o kavárna,   je-­‐li   (dočasná/dlouhodobá,   tržby   a   obrat   kavárny,   typologie   a   omezení  sortimentu):  Ne.     o způsob   dalšího   financování   (granty):   Ano,   např.   dotační   program   mikrogrant   MAS  Lašsko  (2000  Kč)  a  podpora  města  Kopřivnice  v  rámci  agendy  Zdravé  město   (10   000   Kč).   Dalším   zdrojem   byly   účastnické   poplatky   jednotlivých   prodejců   a   drobné  sponzorské  dary.     o vstupní  investice:  62  000  Kč.  Z  toho  20  000  Kč  bylo  pokryto  sponzorským  darem   Bike  Fun,  10  000  dotací  od  města  Kopřivnice.       • Dramaturgie  prostoru:   o spektrum   aktivit:   Sdílko   bylo   především   prostorem   pro   prezentaci   jednotlivých   prodejců.  Mezi  doprovodné  programy  pak  patřily  dětské  dílny  nebo  dílčí  kreativní   workshopy.     o zimní  varianta  projektu:  Ano,  zimní  varianta  byla  následně  zvažována.  Jen  tento   konkrétní  modul  by  bylo  potřeba  jinak  vybavit,  nicméně  zimní  varianta  je  přípustná   a  organizátoři  o  ní  stále  uvažují.     o metoda  výběru  aktivit  (kurátorství  vs.  open  call):  Na  začátku  projektu  byl  open   call,  i  ten  ale  podléhal  kurátorskému  výběru.     o technické   zázemí   prostoru:   Elektřina   byla   např.   dodávána   z   fotovoltaické   elektrárny   sponzora   (Martin   Kolačík),   zajištění   bylo   realizována   bezpečnostními   kamerami,  uvnitř  samotného  modulu  byla  zajištěna  elektřina,  osvětlení,  wifi.  Voda   k  dispozici  nebyla,  řešeno  bylo  pouze  barelem  či  fontánou  na  pitnou  vodu.       • Scénografie  prostoru:     o typologie   mobiliáře:   Výhradně   jen   umístění   daného   kontejnerového   modulu.   K   dalšímu  mobiliáři  patřili  sedací  vlaky,  podsedáky  na  obrubníky  pro  kolemjdoucí  atd.     o údržba  daného  prostoru:  Organizátor.     Média:  http://www.koprivnice.cz/index.php?id=koprivnicke-­‐noviny-­‐koprivnice&tema=sdilko-­‐ ozivilo-­‐stred-­‐koprivnice-­‐autorka-­‐jej-­‐chce-­‐privest-­‐znovu&clanek=19688,   http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1567109-­‐centrum-­‐mesta-­‐v-­‐kontejneru-­‐koprivnicke-­‐ sdilko-­‐ozivuje-­‐co-­‐se-­‐da     Webové  stránky:  http://www.sdilko.cz/,  http://www.czechdesign.cz/kalendar-­‐akci/sdilko-­‐pop-­‐up-­‐ expozice-­‐v-­‐koprivnici,  http://www.sdilkoporuba.cz/,  http://www.czechdesign.cz/kalendar-­‐ akci/sdilko-­‐pop-­‐up-­‐expozice-­‐v-­‐koprivnici     Sociální  sítě:  www.facebook.com/sdilko/?ref=hl     Pozn.  rozhovor  veden  s:  Štěpánka  Vontrobová,  SDÍLKO.     2.  9.  Ostrava:  Písek  v  centru       Písečná  pláž  s  lehátky  a  slunečníky,  houpací  sítě,  hřiště  na  plážový  volejbal  i  fotbal,  kavárna  ve   veřejném   prostoru   a   místo   pro   pořádání   koncertů   a   workshopů.   Písek   v   centru   je   pilotním   projektem  obvodu  Moravská  Ostrava  a  Přívoz,  realizovány  pod  přímou  záštitou  starostky  Petry   Bernfeldové.  Městský  obvod  připravil  tento  projekt  prostřednictvím  své  příspěvkové  organizace   Centra  kultury  a  vzdělávání  (CKV)  za  podpory  města  Ostravy  a  Olympijského  parku.  Volejbalové  a   fotbalové  hřiště  pojmulo  210  tun  písku.           Jedinečná   je   opět   velmi   úzká   spolupráce   s   městským   obvodem   a   soukromým   provozovatelem   kavárny,  CO  KAFE.  Kavárna  se  svým  sortimentem  zaměřila  především  na  kávu,  domácí  limonády   a  míchané  drinky.       Největší  náměstí  v  samotném  historickém  centru  Ostravy,  Masarykovo  náměstí,  se  během  léta   2016  proměnilo,  v  dočasnou  letní  zónu.  Po  dobu  dvanácti  týdnu  zde  vznikla  téměř  exotická  plocha   pro  letní  trávení  volného  času  s  primárním  zaměřením  na  sportovní  a  volnočasové  využití.       Další   součástí   projektu   byly   také   večerní   koncerty,   divadelní   představení   pod   širým   nebem   či   autorská  čtení.  Do  prostoru  byl  rovněž  umístěn  dětský  koutek  s  pískovištěm.  Během  srpna  byl   celý   prostor   předán   k   dispozici   Olympijskému   parku,   který   zde   získal   zázemí   pro   jedno   ze   tří   ostravských  stanovišť.       „Akci  jsme  vymysleli  jak  jinak,  než  pro  oživení  centra,  o  které  tolik  usilujeme.  Již  loni  jsme  chtěli  v   bermě  řeky  Ostravice  vytvořit  písečnou  pláž  a  relaxačně  sportovní  zónu  na  celé  léto.  Z  důvodu   protipovodňového   ochrany   nám   byla   povolena   pouze   jednodenní   akce   -­‐   Rozmarné   slavnosti   Ostravice.   Po   jejím   úspěšném   prvním   ročníku   jsme   se   však   nezbavili   myšlenky   „písku“   a   proto   vznikl  nápad  přenést  jej  na  Masarykovo  náměstí,  do  místa  zimního  kluziště,"  popisuje  starostka   obvodu  Petra  Bernfeldová.         Písek  v  centru  byl  poprvé  otevřen  17.  června  2016.       • Základní  charakteristika  projektu:     o původní   charakter   prostoru:   Masarykovo   náměstí,   hlavní   náměstí   v   centru   Ostravy.       o nový  záměr  prostoru:  Hlavní  náměstí  je  podle  samotných  organizátorů  projektu   mnohdy  považováno  obyvateli  Ostravy  za  poněkud  mrtvé.  Velké  množství  zdejších   provozoven   je   o   víkendu   dokonce   úplně   zavřené,   přesto   přes   náměstí   prochází   spoustu   lidí.   Mimo   letní   sezónu   probíhají   na   Masarykově   náměstí   základní   akce   obvodu  -­‐  umístění  vánočního  stromu,  vánoční  trhy,  velikonoční  jarmark,  atd.  Přes   léto   bylo   však   místo   spíše   nevyužité,   rozpálené   a   nehostinné.   K   náměstí   náleží   přirozeně  také  travnatá  plocha,  s  chodníčky,  proluka,  která  je  využívána  pouze  v   zimě,  kdy  na  ní  stojí  kluziště  pro  veřejnost.  Organizátoři  tak  chtěli  oživit  místo  také   v   letních   měsících   a   nabídnout   pro   centrum   města   něco   zcela   netypického   -­‐   sportovně-­‐relaxační  zónu.       o majetkoprávní   vztahy:   Vlastníkem   území   je   město   Ostrava,   část   území   však   vlastní  soukromé  osoby.     o správa  prostoru  a  smluvní  vztahy  s  vlastníkem:  Více  provozovatelů.  CO  KAFE,  čili   kavárna,  která  byla  v  daném  místě  k  dispozici,  platila  nájem  za  prostory  určené  k   prodeji,  Centrum  kultury  a  vzdělávání  (které  bylo  spolu  s  obvodem  realizátorem   projektu)  platilo  CO  KAFE  za  správu  hřiště.       • Provozní  charakteristika  projektu:     o provozní  subjekt:  CO  KAFE.     o způsob  výběru  provozního  subjektu:  Kavárna  byla  vybrána  městským  obvodem  a   CKV,  kteří  byli  iniciátoři  projektu.  Daná  kavárna  byla  jako  jedna  z  mála  ochotna  v   krátkém  čase  realizovat  takovýto  projekt  (pozn.  respondent  uvádí,  že  "A  přidanou   hodnotou  byla  skutečnost,  že  majitel  kavárny  závodně  hraje  volejbal.")     o kavárna,   je-­‐li   (dočasná/dlouhodobá,   tržby   a   obrat   kavárny,   typologie   a   omezení   sortimentu):   Kromě   provozu   kavárny   měla   kavárna   na   starost   také   prostory   hřiště   a   rovněž   správu   rezervačního   systému   pronájmu   hřiště   pro   veřejnost.  Tržby  kavárny  byly  cca  10  000  Kč  /  den.  Mezi  základní  sortiment  kavárny   patřila   káva   a   kávové   nápoje,   alkoholické   nízkoprocentní   drinky,   pivo,   domácí   limonády,  panniny,  koláče  a  dorty.     o způsob   dalšího   financování   (granty):   Sponzorské   dary   v   podobě   darování   například  sportovního  vybavení.     o vstupní  investice:  Samotných  210  tun  písku  bylo  darováno  sponzorsky.  Dále  pak   vznikly   vstupní   náklady   na   vybavení   kavárny   (tj.   nábytek,   vaky,   palmy,   květiny,   květináče,  houpací  sítě,  dětský  nábytek,  tzn.  bez  vybavení  gastronomického  jako   lednice  atd.),  cca  60  000  Kč.       • Dramaturgie  prostoru:   o spektrum   aktivit:   Aktivity   byly   zaměřeny   především   na   sportovní   a   kulturní   činnost.  V  červnu  byly  dopoledne  realizovány  také  turnaje  pro  školy.  O  prázdninách   pak  především  volejbal,  fotbal,  badminton,  pétanque  pro  veřejnost.  Prázdninové   večery  pak  patřily  divadelním  představením,  víkendovému  grilování  atd.  Součástí   programu  byla  také  pravidelná  jóga  na  trávě,  v  písku,  cross  fit  workout  atd.     o zimní  varianta  projektu:  Zimní  variantou  je  zmíněné  kluziště.  Během  jara  by  měla   opět   probíhat   příprava   prostoru.   Vzhledem   k   deštivým   podzimním   dnům   se   dle   organizátorů  bohužel  neosvědčila  varianta  prodlužování  letní  sezóny.     o metoda   výběru   aktivit   (kurátorství   vs.   open   call):   Prostor   byl   otevřen   všem   možným  aktivitám.     o technické  zázemí  prostoru:  Elektřina  a  zásuvky  k  dispozici.  Jinak  ne.     o otevírací  doba:  09:00  -­‐  22:00  hodin,  dle  počasí.     o vstupné:  Program  probíhal  zdarma,  stejně  tak  vypůjčení  kurtu.         • Scénografie  prostoru:     o typologie  mobiliáře:  Kavárna  sama  obsahovala  cca  6  až  7  stolů,  dále  výdejní  pult,   přípravný  pult,  posezení  na  ratanových  sedadlech,  sedací  vaky  a  dvě  samostatné   houpací   sítě,   jeden   dětský   koutek   a   židle,   knihovna   s   knihami   a   společenskými   hrami.       o údržba  daného  prostoru:  Údržba  byla  nutná  každodenní  a  vzhledem  k  charakteru   prostoru  byla  dle  organizátorů  extrémně  náročná.       Sociální  sítě:  www.facebook.com/pisekvcentru/     Média:  http://www.rozhlas.cz/ostrava/aktualne/_zprava/v-­‐centru-­‐ostravy-­‐se-­‐otevre-­‐velka-­‐ odpocinkova-­‐zona-­‐s-­‐pisecnou-­‐plazi-­‐-­‐1624452,   http://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/masarykovo-­‐namesti-­‐se-­‐promeni-­‐v-­‐pisecnou-­‐ plaz-­‐uz-­‐v-­‐patek-­‐20160614.html     Pozn.  rozhovor  byl  veden  s:  Adina  Šimičková  Bálková,  manažerka  projektu  Písek  v  centru.     2.  10.  Praha:  Šesťák       Zóna   ve   veřejném   prostoru   vybudována   ve   spolupráci   MČ   Praha   6   a   soukromého   investora   Bageterie   Boulevard.   Správa   prostoru   svěřena   do   rukou   soukromého   provozovatele,   který   je   zároveň   garantem   programu   a   obsahové   náplně   prostoru,   stejně   tak   jako   péče   o   prostor   a   zajištění  kavárenského  provozu.         Šesťák  vznikl  unikátní  přímou  spolupráci  veřejné  správy,  soukromého  investora  architektonické   stavby  (místní  Restaurace  Kulaťák  a  místní  Bageterie  Boulevard)  ve  slepém  rameni  Dejvické  ulice.   Původním   charakterem   bylo   místo   parkoviště,   již   dříve   však   bylo   využíváno   pro   vánoční   a   jiné   trhy.       Šesťák  byl  poprvé  otevřen  11.  května  2016.  Až  do  konce  října  a  počátku  listopadu  fungoval  ve   svém  tzv.  letním  modelu  -­‐  tzn.  plné  programové  schéma,  které  nabízelo  např.  pravidelné  letní   kino   ve   spolupráci   s   různými   filmovými   festivaly,   otevřené   taneční   hodiny   tanga,   swingu   atd.,   DJské  odpoledne,  koncerty,  koncerty  u  piana  a  především  kavárnu  s  více  než  100  místy.       Šesťák  je  svých  charakterem  primárně  veřejný  prostor.  Přestože  jej  má  od  MČ  Praha  6  (která  má   daný  prostor  ve  správě  od  TSK)  soukromý  provozovatel  Café  V  lese  s.r.o.  -­‐  Šesťák  se  striktně  držel   neomezení  prostoru  např.  při  konzumaci  vlastních  nápojů,  vlastního  jídla  atd.       Architektonicky  se  jedná  o  dřevěnou  palubu  25  x  25  m2,  která  tvoří  zázemí  pro  pořádání  akcí,   pikniky,   zastavení   se,   kavárnu,   ale   stejně   tak   nabízí   veřejné   šachové   stolky,   veřejné   piano,   pingpongový  stůl,  venkovní  knihovničku,  houpací  sítě,  lehátka,  sportovní  a  volnočasové  vybavení   jako  badminton,  pétanque  atd.           Co  se  týče  omezení  hluku,  jelikož  se  tento  veřejný  prostor  nachází  v  obytné  zóně  MČ  Praha  6,  cílil   Šesťák  svou  kulturní  produkci  zejména  na  časové  schéma  brzkého  večera  a  akustické  či  menší   koncerty.   Jednou   z   možných   variant,   jak   se   vypořádat   s   podmínkou   nezahlcování   prostorou,   v   jehož  bezprostředním  okolí  lidé  bydlí,  byly  také  silent  disco  filmové  produkce  a  silent  disco  DJ   párty.       Prostor  byl  otevřen  během  pilotní  letní  sezóny  od  11.  5.  2016  do  začátku  listopadu  2016.  V  druhé   sezóně  by  měl  být  otevřen  od  března/dubna  2017.       Místo:  Vítězné  náměstí  1,  Praha  6     Iniciátor  projektu:  MČ  Praha  6     Architekt  projektu:  Miroslav  Krátký     Správce  projektu:  Café  V  lese  s.r.o.     Garant  programu:  Café  V  lese  s.r.o.,  Piána  na  ulici,  z.s.           • Základní  charakteristika  projektu:     o původní  charakter  prostoru:  Parkoviště  dané  MČ,  max.  do  20  míst.  Zajímavostí   palubní  plochy  je  její  tektonika  "mírně  z  kopce".     o nový   záměr   prostoru:   Vytvoření   živého   veřejného   prostoru,   příprava   zóny   ve   veřejném   prostoru   pro   trávení   volného   času,   vytvoření   zázemí   pro   kavárnu   ve   foodtracku   během   první   sezóny,   během   druhé   sezóny   pak   dostavění   pevného   zázemí   pro   venkovní   kavárnu   (menší   modulární   objekt   na   úpatí   oné   dřevěné   paluby).     o majetkoprávní   vztahy:   Prostor   má   od   TSK   ve   správě   MČ   Praha   6.   Na   základě   smlouvy  o  pronájmu  má  pak  ve  správě  od  MČ  Praha  6  tento  prostor  na  starosti   Café   V   lese   s.r.o.,   které   je   zároveň   spolu   se   spolkem   Piána   na   ulici   garantem   programu  pro  daný  prostor.     o správa  prostoru  a  smluvní  vztahy  s  vlastníkem:  Krátkodobá  smlouva  na  pilotní   část  období  realizace  projektu  (11.  5.  -­‐  24.  11.  2016),  dále  pak  možné  prodloužení   smlouvy  dle  vyhodnocení  úspěšnosti  projektu.       • Provozní  charakteristika  projektu:     o provozní   subjekt:   Café   V   lese   s.r.o.   (tzn.   také   provozovatel   Café   V   lese   ve   Vršovicích,  resp.  projekt  spojen  s  kavárníkem  Ondřejem  Kobzou).     o způsob   výběru   provozního   subjektu:   Pilotní   zkušební   projekt,   ke   kterému   bylo   Café   V   lese   přizváno   právě   díky   svým   dlouholetým   zkušenostem   s   oživováním   veřejného  prostoru  a  zároveň  provozováním  kaváren,  např.  i  venkovních  (Bajkazyl   atd.).     o kavárna,   je-­‐li   (dočasná/dlouhodobá,   tržby   a   obrat   kavárny,   typologie   a   omezení  sortimentu):  Denní  letní  tržby  probíhala  v  rozhraní  5  -­‐  10  000  Kč  denně.     o způsob   dalšího   financování   (granty):   Ano,   na   prostor   byly   získány   a   žádány   granty  MHMP,  oblast  alternativní  hudba,  MKČR,  oblast  alternativní  hudba.  Pro  rok   2017   pak   opět   žádány   granty   MHMP,   oblast   alternativní   hudba,   MKČR,   oblast   alternativní  hudba,  dále  pak  grant  pro  kulturní  aktivity  na  MČ  Praha  6.     o otevírací   doba:   Samotná   kavárna   byla   otevřené   v   hodinách   09:00   -­‐   22:00   hod.   Prostor  byl  však  přístupný  24  hodin  denně.     o vstupní   investice:   Cca   300   000   Kč.   Jedná   se   především   o   nákup   kompletního   mobiliáře,  volnočasového  vybavení,  zajištění  dočasné  kavárny  ve  foodtracku  atd.   Poměrně   vysoké   byly   také   běžné   provozní   náklady   během   několika   pár   prvních   měsíců   -­‐   místo   nedisponuje   vlastním   zdrojem   elektřiny   a   vody,   tzn.   výdaje   jako   přechody   na   kabely,   dodávky   vody,   při   větší   kulturní   produkci   nutnost   zajištění   agregátu  atd.  podobně  spojené  s  těmito  pop  up  místy.  Dalšími  náklady  bylo  také   pokrytí   programu,   vč.   potřebného   personálu   (produkce,   výkonná   produkce,   dramaturgie),  cca  50  -­‐  60  000  Kč  měsíčně.       • Dramaturgie  prostoru:   o spektrum   aktivit:   Pravidelné   programové   schéma   např.   čítalo   opakující   se   letní   kino,  úterý  a  středy,  ve  spolupráci  s  projekty  jako  Promítej  i  ty,  filmovými  festivaly,   koncerty,  koncerty  u  piana,  taneční  workshopy,  bleší  trhy,  výtvarné  dílny,  menší   divadelní   taneční   představení,   zapojení   místních   obyvatel   do   programového   schématu.     o zimní  varianta  projektu:  Pro  rok  2016  nebyla  realizována.  Pro  rok  2017  by  již  měla   být   realizována,   postaveno   by   mělo   být   tzv.   pevné   zázemí   pro   kavárnu,   jakýsi   domeček,   modulární   jednoduchá   architektura   a   krátkým   předprostorem,   do   kterého   by   bylo   možné   např.   umístit   tepelné   hřiby.   Zimní   provoz   by   tak   byl   jakéhosi  kioskového  typu.     o metoda   výběru   aktivit   (kurátorství   vs.   open   call):     Prostor   měl   dvě   produkční/koordinátorky  programu,  které  se  během  celého  léta  staraly  o  program.   Zároveň   stejně   tak   vstřebával   podněty   těch,   kteří   se   sami   ozvali   pro   koncerty,   pořádání   dílny   atd.   Technické   zajištění   a   propagační   podpora   šla   však   vždy   ze   strany  projektu  samotného.     o technické  zázemí  prostoru:  Minimální  nutné  pro  zajištění  kulturního  programu  ve   veřejném  prostoru,  DJ  pult,  aktivní  bedny,  2  mikrofony,  kabeláž,  promítací  plátno,   projektor  atd.     o vstupné:  Veškerý  program  byl  realizován  zdarma  pro  návštěvníky.       • Scénografie  prostoru:     o typologie   mobiliáře:   Částečně   již   vytvořený   mobiliář   od   investora   a   realizátora   úpravy  prostoru  -­‐  tedy  boxy,  které  lemují  samotnou  dřevěnou  podlahu,  dále  pak   kavárenské   židle,   stoly,   lehátka,   houpací   sítě,   pingpongové   stoly   a   další   volnočasové  aktivity.     o typologie   intervencí   do   veřejného   prostoru:   Několik   akcí   se   odehrálo   také   za   hranice   samotných   25   x   25   m2,   využity   byly   dočasně   plochy   travnaté   plochy   v   bezprostředním  okolí  prostoru.     o údržba  daného  prostoru:  Provozovatel,  tedy  Café  V  lese.     Média:  http://www.prazskypatriot.cz/na-­‐viteznem-­‐namesti-­‐se-­‐usidlil-­‐sestak-­‐laka-­‐k-­‐zevlovani-­‐ lelkovani-­‐a-­‐jinemu-­‐relaxu/,  http://pravapraha.cz/c/na-­‐praze-­‐6-­‐vyrostl-­‐zvlastni-­‐verejny-­‐prostor-­‐ rikaji-­‐mu-­‐sestak/     Sociální  sítě:  www.facebook.com/cafesestak/                                                                               3.  Další  náměty  a  tematické   inspirace         Následující  příklad  již  nejsou  konzultovány  s  jejich  realizátory  a  jako  zdroj  informací  jsou  pro  ně   využity   pouze   sekundární   literatura,   články   či   webové   stránky   a   sociální   sítě   daných   projektů.   Přesto  se  však  některé  ve  svých  principech,  typech  mobiliáře  atd.  zdají  vhodné  pro  naše  potřeby.     3.  1.  Linec,  Kulturquartier,  OK  a  venkovní  bar  Solaris   Venkovní   kavárna   a   veřejný   prostor   v   centru   Lince,   na   nádvoří   turisticky   nejnavštěvovanějšího   kulturního   centra   OK.   Venkovní   kontejnerový   bar   Solaris   přistupuje   k   místu   jako   pomyslný   "správce   veřejného   prostoru".   V   bezprostředním   okolí   dlouhodobé   pop   up   kavárny   najdete   lehátka  a  další  odpočinkový  mobiliář.  Webové  stránky:  http://www.solarisbar.at/.         3.  2.  Londýn,  Bell  Square  Pavilion     Realizace  známého  ne/architektonického  studia  Assemble  (držitel  Turnerovy  ceny  atd.)  Náměstí   Bell  Square  Pavillion  je  nově  otevřený  veřejný  prostor  pro  eventy  a  performativní  umění  v  centru   Hounslow   v   Londýně.   Bell   Square   Pavillion   je   uměle   vytvořená   dvorana,   včetně   technického   zázemí  pro  pořádní  akcí.  Spolupráce  je  realizována  s  produkční  společností  Watermans.  Stejně   tak  je  součástí  projektu  elevace  a  další  místa  pro  usazení  potenciálních  návštěvníků.  Projekt  začal   v   roce   2014   jako   dočasné   řešení   hledání   nové   funkce   náměstí,   které   bylo   do   této   podoby   rekonstruováno  v  roce  2016.  Webové  stránky:  http://assemblestudio.co.uk/?page_id=1135.         3.  3.  Kodaň,  Superkilen         Realizace  ateliéru  Superflex.  Kompletní  znovuvyužití  a  revitalizace  jedné  dánské  čtvrti.  Rozdělení   celkového   prostoru   do   kategorie   Black   Market,   Green   Park   a   Red   Square.   Inspirací   může   být   především  pro  využívání  konkrétních  zón  pro  konkrétní  typologii  aktivit.  Superkilen,  označovaný   za  urban  park,  se  nachází  v  progresivní  čtvrti  Nørrebro.  Jedná  se  o  přeplněné  místo,  zejména  v   časech  festivalu  Distortion.  Inspirativní  může  být  především  fungování  Red  Square,  coby  části  s   kavárnami   a   např.   na   fungování   lokality   v   průběhu   gigantického   festivalu   Distortion.   Webové   stránky:  http://www.superflex.net/information/.       3.  4.  Porto,  Base       Kavárna,  která  má  ve  správě  dlouhodobým  záborem  získanou  část  parku  u  hlavního  náměstí  v   Portu.   Lehátka.   Veřejný   prostor.   Zároveň   je   součásti   projektu   zajištění   starosti   o   mobiliář   pro   okolí.  Webové  stránky:  http://baseporto.com/,  www.facebook.com/baseporto/       3.  5.  Lisabon,  Kiosky       Využití  bývalých  novinových  kiosků  a  starost  o  veřejný  prostor  před  nimi.  Autorkou  projektu  je   Catarina  Portas,  portugalská  novinářka  a  nyní  nezávislá  podnikatelka,  která  mimo  jiné  stojí  také   za   projektem   A   Vida   Portuguesa   (série   lokálních   prodejem   zaměřená   na   alternativní   formu   turismu  a  propagačních  předmětů).  Webové  stránky:  http://www.avidaportuguesa.com/         3.  6.  Cordoba,  revitalizace  náměstí       Revitalizace  náměstí  ve  španělské  Cordobě  z  roku  2010,  kterou  měla  na  starosti  dvojice  architektů   Fernando  G.  Pino,  Manuel  G.  de  Paredes.  Zajímavé  a  inspirativní  může  být  především  celkové   využití  plochy  a  světelné  prvky,  příp.  práce  s  celostním  prostorem,  ve  kterém  absentuje  zeleň,  a   stinná   místa   jsou   tak   uměle   dotvořena   oněmi   "slunečníky".   Webové   stránky:   http://100architects.com/endorsed/centro-­‐abierto-­‐de-­‐actividades-­‐ciudadanas-­‐caac-­‐cordoba/,   http://www.archdaily.com/76944/caac-­‐paredes-­‐pino.       3.  7.  Santiago  de  Chile,  zóna  pro  urban  interaction       Úprava  náměstí  vedle  stanice  metra  Bellas  Artes  v  Santiagu  de  Chile.  Revitalizace  proběhla  jako   součást  projektu  100architects.  Důmyslné  je  především  segmentace  pohybových  a  pobytových   zón   či   samotné   označení   území   jako   místa   pro   "urban   interaction"   Webové   stránky:   http://popupcity.net/huellas-­‐artes-­‐funking-­‐up-­‐one-­‐santiago-­‐plaza/         3.  8.  Marsailles,  Vieux  Port  Pavilion     Revitalizace   nábřeží   a   přístaviště   Marseille’s   Vieux   Portpomocí   gigantické   umělecké   instalace,   která   proběhla   v   rámci   Evropského   hlavního   města   kultury   2013.   Webové   stránky:   http://www.fosterandpartners.com/projects/marseille-­‐vieux-­‐port/       3.  9.  Amsterdam,  okolí  Rijksmusea       Zajímavá  spolupráce  veřejné  instituce  (Rijksmseum)  a  soukromého  investora  -­‐  JCDecaux,  které  se   podílelo   na   vytvoření   mobiliáře   pro   veřejný   prostor   (umístění   1000   lehátek   v   hlavním   amsterdamském   parku).   Projekt   počítá   také   se   zimní   variantou   městského   kluziště   (http://www.iceamsterdam.nl/en).   Webové   stránky:   https://www.rijksmuseum.nl/nl/nu-­‐in-­‐het-­‐ museum/nieuws/rijksmuseum-­‐en-­‐jcdecaux-­‐gaan-­‐samenwerken,   http://www.designdesires.org/blog/its-­‐time-­‐to-­‐redesign-­‐the-­‐private-­‐parts-­‐in-­‐public-­‐space-­‐en/         3.  10.  Bratislava,  komunitní  zahrada  na  terase  budovy   Slovenského  rozhlasu       Projekt  městské  komunitní  zahrady  od  neziskové  organizace  Jedlé  mesto  u  budovy  Slovenského   rozhlasu.  Dotvoření  kdysi  opuštěného  místo  jako  živého  komunitního  místa.  Webové  stránky:   http://spravy.pravda.sk/regiony/clanok/330094-­‐pusta-­‐terasa-­‐pod-­‐rozhlasovou-­‐pyramidou-­‐sa-­‐ meni-­‐na-­‐zahradu/       3.  11.  Bratislava,  letní  pavilon  Slovenské  národní  galerie       Letní   pavilon   SNG   byl   nově   vytvořeným   veřejným   prostorem   v   letech   2012   -­‐   2013.   Součástí   projektu  byly  lehátka,  pobytová  i  aktivní  zóna  (venkovní  šachy,  dočasný  venkovní  bar,  houpací   sítě,   pingpongové   stoly).   Autoři   projektu:   Martin   Jančok   /   Plural,   Aleš   Šedivec   /   Totalstudio.   Celková  investice  nepřesáhla  15  000  euro.  Webové  stránky:  http://www.sng.sk/sk/o-­‐galerii/letny-­‐ pavilon,  https://stavbaweb.dumabyt.cz/plural-­‐a-­‐totalstudio-­‐letny-­‐pavilon-­‐sng-­‐8425/clanek.html.                                     3.  12.  Melbourne,  Urban  Coffee  Farm  a  Brew  Bar       Dočasná  kavárna  a  bar  vytvořená  pro  australský  Food  and  Wine  Festival.  Realizace  od  ateliéru   Hassel.   Webové   stránky:   http://www.archdaily.com/339637/urban-­‐coffee-­‐farm-­‐and-­‐brew-­‐bar-­‐ hassell.           3.  13.  Vídeň,  The  Flederhaus       Dočasná  stavba  v  parku  od  architektů  Heri  a  Salli.  Realizace  z  roku  2010.  Architekti  vytvořili  v   rámci   areálu   parku   THE   FLEDERHAUS,   takzvaný   kompletně   otevřený   dům,   ve   kterém   mohli   návštěvníci   najít   pomyslný   nový   domov   ve   veřejném   prostoru   (vč.   prostoru   pro   samotu,   čtení,   knihovnu).  Webové  stránky:  http://www.archdaily.com/148401/flederhaus-­‐heri-­‐salli.           3.  14.  Lublaň,  Odprta  kuhna     Open  street  food  market  v  Lublani.  Webové  stránky:  http://www.odprtakuhna.si.         3.  15.  New  York,  The  Uni  Project     Reading  room  ve  veřejném  prostoru  na  náměstích  v  New  Yorku.  Projekt  dvou  city  makerů,  kteří   se  dlouhodobě  věnují  veřejnému  prostoru  v  Bostonu  a  New  Yorku.  Mezi  jejich  zásadní  téma  patří   edukace   a   neformální   vzdělávání   dětí   ve   vztahu   k   veřejnému   prostoru,   stejně   tak   fascinace   temporální  architekturou.  Webové  stránky:  http://www.theuniproject.org/.       3.  16.  Jesolo,  Piazza  Mazzini     Realizace   společnosti   Metalco   v   italském   Jesolu   na   Piazza   Mazzini   zaměřená   na   dominantní   světelný   prvek   oživující   náměstí.   Webové   stránky:   http://metalco.it/progetti/piazza-­‐ mazzini/?lang=en,   http://displayarchitecture.tumblr.com/post/127552618544/fabriciomora-­‐ piazza-­‐mazzini-­‐jesolo-­‐italy,   http://www.contemporist.com/2015/06/22/a-­‐large-­‐bench-­‐serves-­‐as-­‐ a-­‐gathering-­‐place-­‐in-­‐this-­‐town-­‐square/.         3.  17.  Londýn,  Monument  Cafe     Dočasná   kavárna   v   Greenwichi   z   roku   2012.   Webové   stránky:   https://www.facebook.com/MVMNTCafe/?__mref=message.         3.  18.  Budapešť,  Sirály  Promenade     Vytvoření   veřejného   prostoru   před   maďarským   kulturním   centrem   MOM   -­‐   Kulturális   Kozpont   relizováno  ve  spolupráci  se  soukromým  investorem  Apperol.  Autorem  návrhu  mobiliáře  a  celkové   proměny   je   maďarský   architekt   Károly   Dávid.   Webové   stránky:   http://momkult.hu/go,   http://welovebudapest.com/cafes.and.restaurants.1/a.hidden.promenade.comes.alive.in.buda.         3.  19.  Manchester,  Grindsmith       Dočasná   kavárna   Grindsmith   na   manchesterském   Greengate   Square,   která   si   vzala   na   starosti   správu  celého  náměstí  jako  veřejného  prostoru  (starost  o  mobiliář,  program  na  náměstí  atd.)   Webové  stránky:  http://www.manchestereveningnews.co.uk/whats-­‐on/food-­‐drink-­‐news/indie-­‐ coffee-­‐shop-­‐grindsmith-­‐open-­‐10777198.         3.  20.  Paříž,  Plac  de  la  Republica     Veřejné  prostranství  před  kavárnou  Fluctuat.  Spolupráce  architektonického  studia  VK  -­‐  Trévelo  &   Viger-­‐Kohler   a   kavárny   Fluctuat.   Webové   stránky:   http://fluctuat-­‐cafe.paris/,   http://www.archdaily.com/472754/monde-­‐and-­‐medias-­‐tvk-­‐architectes                                         4.  Závěr       Uvedených   deset   příkladů,   které   jsou   doplněny   také   krátkými   systematizovanými   rozhovory   s   konkrétními   aktéry   z   daných   projektů,   a   následujících   20   příkladů,   které   tematicky   mohou   posloužit  jako  dílčí  inspirace  pro  Malostranské  náměstí,  nabízí  spektrum  možností  využití  daného   mobiliáře   (lavičky,   lehátka,   speciální   modulární   bar,   složitelný   bar,   transportovatelný   bar,   pohyblivý   bar),   dále   pak   různé   typy   vlastnictví   (stát,   město,   soukromý   pozemek),   různé   typy   aktivit  (kulturní  centrum,  kavárna)  a  různé  typy  provozu  (dočasná  kavárna,  dočasná  architektura,   trvalá  kavárna).  Jako  ekonomicky  nejvýhodnější  se  např.  ukazuje  model,  kdy  město/stát/obvod,   který  je  vlastníkem  prostoru,  prostor  dále  uvolňuje  do  správy  konkrétnímu  provoznímu  subjektu   (př.   Gdaňsk,   př.   Ostrava).   Jednoznačně   nejužitečnější   co   se   týče   údržby   prostoru   je   možnost   převést  tuto  povinnost  na  správce  prostoru  (tedy  bez  ohledu  na  to,  že  prostor  legislativně  podléhá   danému  odboru),  případně  realizovat  např.  úklidové  práce  ve  vzájemné  součinnosti  -­‐  viz  př.  5.   obvod  v  Budapešti  a  tři  různé  subjekty  na  Erzsébet  tér),  co  se  týče  mobiliáře  -­‐  nejvhodnější  se   přirozeně  ukazuje  ten,  který  nejméně  trpí  na  náchylnost  vandalismem  (př.  Paříž),  dá  se  skládat,   modulárně  dotvářet  a  lidé  si  jej  sami  mohou  participativně  dotvořit  k  obrazu  svému  (př.  Gdaňsk,   př.  Vídeň).       Konečně,  nad  rámec  10  konkrétních  příkladů,  je  analýza  doplněná  dalšími  20  příklady,  v  nichž  je   vždy  vhodná  a  relevantní  např.  jen  část  /  či  dokonce  jen  malý  princip  projektu  (př.  Cordoba,  využití   prvku   stínu   a   světla),   Base   Porto   (využití   a   správa   veřejného   prostoru   opět   prostřednictvím   kavárny),   bar   Solaris   v   rakouském   Linzi,   kontejnerový   bar   na   nádvoří   OK,   největší   kulturní   instituce  atd.