VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STAVEBNÍ Katsdra městského stavitelství TEORIE STAVBY ÉST ň ÜRBANISHÜS ' . j - : Učebni texty Doc.Inc. Vítězslav Kuta, CSc Ostrava 1996-1997 Obsah; {T} ■■' Uvoď -s te^mwtolcsis (2) . Struktura osídlení (3) "'Modely osídlení 4«'/ Tř i stupňová středisková soustava asiälsni •* 3^,. Proces urbanizace f^ó)/Město a jeho vývoj ^ 7^ *.• Typologie a klasifikace měst Urbanistická struktura města 9«- Organizace afcompoľice města /10} Výtvarná hlediska výstavby mást .í 11. Přírodní podmínky výstavby měst Í2. Obytné území města 13. Výrobní území města 14= Dopravní plochy a zařízení mesta 15. Technické vybavení města / 16= Občanské vabavení města /17.-. Městské centra a historická jádra, měst 1. ÚVOD A TERMINOLOGIE A/ VLASTNÍ PŘEDMĚT ..... optimální prostorové vztahy mszi. lidmi — urbanismus = nauka o města 3 jeho tvorbě (umělecká čin- nost 3 = (výstavba obcí a sídel) klade hivní váhu na uměleckou syntbézu, na výtvarné dovršeni plénem se tvořící ZP = věda + technická + uměni (umělecké dílo, ale současně zboží, které musí být prodá-ňo = architektura, film- výtvarné uměni) - územní plánování = soustavná činnost-, které v souladu s celospoločenskými cíly komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace, věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné- činnosti ovlivňující rozvoj území = tvorba životního prostředí - užívané termíny: — regionální, rajónově, krajinné Plánování — regionalismus (uplatnění krajô v rámci celku? — krajinářské plánování — oblastní Plánování , ' — orostorové plánováni \. S/iíh^'-^-' — cizojazyčné terminy s — Town and Country Planning — Landscaping — Regional Planning — Rajonaja planirovka — Przsestrzenne planowanie — RauniPlanung una raumordnung B) SOUVISEJÍCÍ VĚDNÍ DISCIPLINY a) Technické = stavební, dopravní, stroj írenské,elektrome- chanika, silno a slaboproudé elektřina, elektronika, termodynamika, akustika atd b) Ekonomie ké =makro a mikroekanomika, efektivnost inves- tic, odvětvové ekonomie, regionální ekonomie, urbanistická ekonomie, ekonomie provozu města atd c) Humanitní = sociologie, psychologie, demografie, umění, všeobecná kultura, právní vědy atd d>Přirodní = matematika, fyzika, chemie, mineralogie, geologie, zoologie, klimatologie, metero- ologie, geografie, seismologie atd e1Obecně = informatika (informační systéme) futurologie a prognostika O PLÁNOVÁNÍ A PLÁNOVACÍ PROCES Časové dimenze plámo: krátkodobé íl rok) střednědobé (4 aä ,£, roků) dlouhodobé (20 až 30 reků) Fáze z pracován í píénfi; I.inventarizu js, pasportizuje 2. analyzLije írozboruje) , bilancuje, sestavuje časové řady 3. definuje faktory současného rozvoje = dedukuje očekávaná vývojová tendence a trendy 4. sestavuje rozvojový program, plén Úvaha: — nezbytnost- stanoveni cíla - nebezpečí nereálných cílů - cíle = obraz budoucnosti = pouze obraz našich současných znalosti o obrazu budoucnosti = vývoj znalostí vftbec znamená směnu představy obrazu budoucnosti - prognóza = pouze tendence a trendy s vymezeným vějířem možností! nebo smeru (viz světlomet auto— biiu) Dokumentace: situace-, zas tavovac í Plán atd = zachycuje pouze jeden ideální okamžik v budoucnosti D) TERMÍNOVÝ PŘEHLED ■Osídlení = souhrn a vzájemné vztahy prvků jako výsledek civilizačního zásahu člověka Složky osídleni = souhrny prvků osídlení téhož nebo podobného charakteru Jednotka osídlení = samota, osada, město, závod, silnice atd Struktura osídlení = vzájemný poměr', vztahy a z pôsob \ rozmístění složek a jenotek (úzké) = charakter a velikost sídel a jejich vzájemné vztahy, vazby, poměr, interakce a Provázanost Sídlo = každá prostorově oddělené sídelní jednotka s bydlením bez ohledu na její velikost Sídliětě = sídlo, které kromě obytných domů je vybavena některými zařízeními pro společenský život (vesnice, město) POZOR na sídli ště ve smaslu nových obytných částí města Satelit, trabant = sídliětě bsz vlastní výroby , - v, o ■, r í ~ 4 - . y fr Ľ , f c- ■ „''..'.- j Pre rrir P »>V é

}<-> ŕ f t r * •-'•.»' -z U C < '1 2= STRUKTURA OSÍDLENI Historické systémy = stálá sídla = kočovné společnosti (n ornici >' - dnes U3A - sídliště obytných Přívěsů obce; r=t sídla A) SÍDLA - situs.ce v České republice Počet - 1964 = 19.300 přibližné údaje - 1992 = 14=000 dtto - 1995= 12=000 dtto Proměnné hodnoty s — průměrná plocha sídle = cca 5.5 km2 — prfiměrný počet obyvatel sídla = cca 710 obyvatel — průměrná vzdálenost sídel = cca- 2,2 aS 2,7 km cca 13=000 sídel u nás melo tradici samosprávy Sídelní sít je v ČR dosti stabilní B> OBCE = sídlo vybavené samosprávou (administrativou) . = obecni nebo městský• úrad + zastupitelstvo + + starosra Členění území obce a města - intravilán — eKtravilán r.i Velikostní skupina obcí Počat obyvatelstva v tis.' Změny v-počtu obyvatelstva v % v období podle počtu obyvatel 1950 1961 1970 1980 • 1991 1950 1961 _ 1961-1970 . 1970-1930 1980-1991 Do 200 515 282 205 75 168 -45, 2 -27,3 -63,4 124,0 200- 499 1 32B 1 084 927 526 640. -18, 4 -14,5 -43,3 21,7 500- 999 1 256 1 310 1 249 952 858 4, 3 - 4,7 -23,8 - 9,8 1 000- 1 999 994 1 163 ■ 1 090 972 8B9 17, 0 - 6,3 -10,8 - 8,5 2 000- 4 999 1 134 1 322 1 203 1 183 1 054 16, 6 -9,0 - 1,7 -1.0,9 3 000- 9 999 635 799 844 . 947 911 25, 8 5,6 12 ,.2 - 3,8 10 000-19 999 525 702 819 1 107 998 33, 7 16,7 35,1 - 9,8 20 000-49 999 684 743 753 1 148 . 1 199 s, 6 1,3 52,5 1,4 50 000-99 999 295 476 877 1 234 1 274 ' 60, 8 • 84,2 40,7 3,2 .100 000 a více 1 529 1 691 1 841 2 148 2 308 10, 6 0,9 16,7 7,4 Celkem B 896 9 572 9 808 10 292 10 299 7, 6 2,5 4,9 0,1 Do 2 000 4 093 3 839 • 3 471 2 525 2 555 - 6, 2 - 9,6 -27,3 1,2 2 000- 9 999 1 769 2 121 2 047 2 130 1 965 19,9 - 3,5 4,1 - 7,8 10 000' a více 3 034 3 612 • 4 290 5 637 5 779 19, 1 18,8 31,4 2,5 X) V roce 1950 přítomné obyvatelstvo, 1961-1991 trvale bydlící obyvatelstvo; ve všech letech podle územního stavu obcí v roce sčítání. HeziJhrny počítány z nezaokrouhlených absolutních čísel. 3, MODELY USÍDLENÍ i/ŕ. f ŕ Rázná efektivnost a účinnost sídelních soustav = různé provozní náklady. ŕv> nej významějš í bídel-wí modely Od roku 1900 - snaha o konstrukci exaktních modelů HeKagona. In í stŕediskovsou — ■sa t <3t x-- aa i~eä x -fcee r-ä Christal lera - hierarchie středisek — občanská vybavenost — demagrafický potenciál jednotlivých středisek - středisko 1.řédu = je střediskem pro svá území 2.řádu = střediskem 1.řádu pro své území a střediskem 2.rádu pro svá území a dalších 6 středisek i.řádu - systém šestiúhelníkfi - odtud hexagonální - střediskovost a střediskové sídliště - 1933 - vypracován model střediskových sídel jižního Nemecka. -■ Bavorsko = výrazně agrární země (poměrně jednoduchý krajiny reliev) -- Před po k lad s homogení rozdělení obyvatelstva, dopravy, spoja a poptávky - převaha významu střediskového sídliště nad územím je obklopujícím — střsdiskovDst založena především na vybavenosti Navržené hiararchiské stupně středisek Waltrem Christa!lerem pro jižní Německos 1. íiarkort. Tržní městečko cca 1 .00O obyvatel 2. Amtsort Újezdní městečko 2.000 3. Kreisstadt Okresní město 4,000 4. Bezirksstadt Krajské město 10.000 5. Gaustadt Župní město 30=000 s, Provinzstadt Provinční město 100.000 7. Landstadt Zemské město 500.00O 193S - teorie přednesena na kongresu v Amsterodamu - vztah teorie k autoritativním režimom Kritika = náprava — 3 stupňová hierarchie a její rozvolněni — vznik aglomeraci Razné země — räzný počet stupňa {Německo, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Česká republika atd. > CZ > Grafické sné.zornění i. Vybrané, rozvojová města - Francie 2.Středisková sídliště v jižním Německu podle Christal-lera (1933) 3.Spádové území v systému strediskových sídel podle W. Christallera 4.Hierarchické územní uspořádání maďarské sítě městských .sídliěť 5„ Studie pásového vývoje ekumenopole v Evropě v 2.polovině 21.století 6. Hlavní prostory koncentrace v Evropě 7. Polsko - studie pásově uzlového rozvoje osídlení i FRANCIE -VYBRANÁ ROZVOJOVÁ MĚSTA Ullť koumu - touí.coihg ) •□cuvVtDUEV:Í i j, AnltttS Mill ■-" •r ■____ St-r-X* «^ HIS: .••-.rout)..-" luromii - ttmnz SIUSkOUlQ KULHOU1L i UMOCH fcUlÄORT«"":^'LVOÍt ^""ECY »~ /OS Q • lMA/Q--\< v .--•"*-•' n rrifKHF Pí hOOUMUM (IHGOULEKL '"*-*"* ;íÍnP5 •L-i-V JbA « i®ft i --, •'"•.•"v--: riGtltlOllE _____ ióust\_ ní koitkui: DOBRE VYBAVENA 5TRED1SKA DEPARTEMENTU G@© MESTA, KTERa' ZCELA NEPLŇ! OBLASTNÍ FUNKCE □ OBLASTNÍ CENTRA • • * « • hranice SPa'dOVYCH ÚzemÍ hlavních oblastních CENTER , , Klavn; ctlaEtr.i centra maji celit obrovské OSM HLAVNÍCH OBLASTNÍCH CENTER přitaíiivěsti aetropcle a ncpococi k vhodněj- ÉÍsí: raivrženi ekonomickéno potenciálu na ů-0 2001:171 iesi. státu, 3éroveň mají také, jakc silné i-1_i h=spoíářffcf rely, pcápořit rozvoj r~il«fclýcl1 I Spádové území v systému střediskových SÍde! (podle Christallerai SÍDLA A HRANICE JEJICH ÚZEMÍ: 1 župní město ~ZT (Gaustadt) O K krajské město - (Bezirksstadt) O O okresní mesto (Kreisstadl) o Ú újezdnl mestečko (Amtson) • T trinl mésteiko (Marktort) Obr. 1 V )-----■ -Vi Vf- :0>r4 - města - 300000 - 500000 0byv. • města - 100000 - 300000 0byv. o města - 5 0 000 - 10 0 0 00 obyv. 9 vĚdecko-vyzkumné centrum V//M systém technické infrastruktury Hi Území INTENZIVNÍ urbanizace (b.malisz) 2000 LEGENDA - VIZ PŘEDCHOZÍ PŘÍLOHU 0 300 tm 20 Mrryglodovo achéma hlavních tahů technické infrastruktury je v Bouladu e Hal i arovým modelem rozvoje oBidlení. Již v poslední době ne väak ukázalo, ie jak rozvoj aglomerací,tak i riot osídleni položeného v oaách urbanizace, bude probíhat pomaleji neí oo předpokládalo, před 15 lety. 1 4= TŘÍSTUPŇOVÁ STŘEDISKOVÁ SOUSTAVA OSÍDLENÍ Soustava uplatněna v 60tých letoch v CR dle Christal 1 ara A) CHARAKTERISTIKA STŘEDISEK Nestředxsková sídliště - minimální vybavenost - bez státní podpory bytová výstavo - blokován rozvoj 1. Střediskové sídliště 1.stupne = MÍSTNÍ - nejmenši středisko ~ optimální-standard městské úrovně - někdy nemocnice I.typu a základní školy -- postupné soustřeďování obyvatel - ve spádovém území 2.stupně — občanské vybavení + + zaměstnání - převážné zemědělské obyvatelstvo 2,Střediskové sídliště 2.stupně = OBVODNÍ (okres) - komplexní městky standard včetně 1,stupně - vybavenost 2.stupně i pro střediska i.stupně a . jejich území ' - zpravidla střediska promyslu - nemocnice II,typu a střední školy 3.Střediskové sídliště 3=stupně = OBLASTNÍ (krajské) - nejvyšší koncentrace výrobních i nevýrobních odvětví - Plní i funkce střediska 1. a 2. stupně - občanské vybavení = vyšší sortiment — sportovní zařízení, divadla, muzea, galerie atd. - Rsřáocnicě III.typu a vysoké školy B) NOVÉ ČLENĚNÍ i.členění do 9ti stupňů = 3 velká centra 2 střední střediska 2 malá střediska 2 nestřediskcvé sídla (trvalého významu a ostatní) 2=poslední návrh = íí stupňu — vyšší centra = nejvýznamější = významná. = ostatní - střední centra = dtto - nižší centra = dtto — malá centra = významejší = ostatní O CELKOVÁ KRITIKA NEDIFERENCOVANÉHO POUŽTÍ TŘÍSTUPŇOVÉ SOUSTAVY OSÍDLENÍ 1.Nerovnoměrnost rozmístění sídel - terén = vedení komunikace = křižovatky? rovinný, nestejné zdroje vody nestejná bonita půdy vodní tok, přístav - hory a vodoteče -■ dosažitelnost päd y vhodné bonitv - 17 - í 2. Nerovnoměrnost rozmístěni průmyslu - proces industrializace - výskyt surovin - komunikační skelet verzus průmysl (pára, elktfina a benzín? - aglomerace fondů - promysl vytváří nové preference - promysl může význam středisek zvýšit i snížit 3. Rušivý vliv komunikačních tras - komunikace, mosty, řeky, plavební kanály - průmysl + komunikace spolupôsobí - posun v hierarchii sídel 4i Sezoni - posun potřeb sídel v rekreačních oblastech — - vybavenost = v sezoně potíže pro stabilní obyvatele - v sezoně několikanásobek poctu stálého obyvatelstva - otázka druhého bydleni 5. Vliv jednotlivých sídel za hranice .vymezená třístupňovou soustavou - různá sídla = různí síla vlivu - typy měst určuješ sociální struktura politický život demografická struktura sociálni život kulturní úroveň - lázeňství, univerzity - speciální střední školy 6. Problematičnost spádovcsti okrajových sídel - půdorys sídel = centrická, silnicovky, podélné, • členité, rozptýlené - lidský činitel = různost názorů a vlivů i - schematičncst představy 7. Statický charakter třístupňové soustavy osídlení - různorodost podmínek - diferenciace j - nerovnoměrnost rozvoje - aglomerace a metropolitní oblasti S. Velikostní řada sídel je plynulá - naopak středisková soustava vykazuje stupně i---- D> GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ 1 . Středisková soustava osídlení ČSSR 2. Předběžný návrh kategorizace sídel STŘEDISKOVÁ SOUSTAVA OSÍDLENÍ ČSSR DO 5 TIS. . • > STŘEDISKA OSÍDLENÍ MÍSTNÍHO VÝZNAMU - HRANICE OKRESU 31 Strediska osídleni obvodního výmtimu jsou po- , , . mírně rornoněrnS roilofens. po celém úiemi - HRANICE SPADOVÝCH OBVODU SOOV stitu. Ur.. "ž" ,a,;., r^HSr'P^^^i^ předběžný návrh kategorizace sídel '*)„ \"' .';.:.ľ. •■-'. ^.-(t—^ I. NE.VfeNAMNéJálVYSälCErmuX^čQ'.'' 7.. O III. OSTMNl wéál CENTRA Q V. NEJVÝ7NAMHEjäl STÄEDNl CEWTOA f J) V. V^ZNAMN* STAECNI CENTO (~_) VI OSTATUf STÍSDNl 08MTH* 1} VII NEJVÝZNAMNĚJI Miíél CENTPA J*?"™" O VIII. VYjNAMtJA HliS! CEMTTU O K. OSTATTll Nliél CEKTIU • X, VÝÍNAMNÉJál MAl> CENTRA (c) TEHPLAN A.S. MSAHA 5. PROCES URBANIZACE Urbanizace = mnchostraný sociálně ekonomický a územně technický proces = rozhodný vzestup s nástupem industrializace 19,století A) PROCES URBANIZACE PŽBSTAVUJE - stěhování obyvatelstva do měst - rôst měst - změny funkčního využití území sídel ~ koncentrace městských druhftl činnos - intenzifikace dtto . — diferenciace dtto - vznafc nových fořtem a prostorových VÝVOJ URBANIZACE A JEHO PODMÍNKY odíl obyvatelstva Evropa -- celek - sever ' - západ - jih - východ Znaky preintiustriální ho města s 1.Složitá sociální struktura - vznik tŕ'íd mimo zemědělství 2, Směna zboží 3, Malá velikost měst 4, ; Větší hustota zástavby než u. vsnkovkých obci 5, Maximální využiti zdroja energie 6.Stavba monumentálních budov 7.Pomalý rast počtu obyvatel Faktory růstu měst 1.ZEMĚDĚLSKÁ REVOLUCE -produktivita zemědělství 2«PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE - uhli — palivo - vlastnosti parního stroje - soustřeďování průmyslu a obyvatel - konec bydlení v individuálních domcích - vznik činžovních domů 3= POKROK V OROAMIZACI PROMYSLU A OBCHODU - účinné, směna - pokrok v dopravě, obchodě a peněžnictví - ''obchodní revoluce" h.ZLEPŠENÍ DOPRAVY - doprava železniční s lodní - železniční doprava pro malá místa finančně nedostupná 5. DEMOGRAFICKÁ REVOLUCE - snížená úmrtnost - zlepšení hygienických podmínek - zlepšeni životní úrovně - zachování vysoké úrovně porodnosti = Dětská úmrtnost na 1,000 živě narozených dětí; 1730 = 250, dnes = 20, 2000 = 10 6. VÝVOJ ZDRAVOTNÍHO INŽENÝRSTVÍ 7.KULTURNÍ A PSYCHOLOGICKÁ PŘITAŽLIVOST MĚST ZPOMALENÍ RŮSTU MĚST A MODIFIKACE URBANIZACE změny s 1ve zdrojích energie íelktřina) 2. ve spoj ich 3. v nákladní dopravě 4. ve struktuře" promyslové výroby 5. ve skladbě spotřeby 6. v osobní dopravě 7« ve způsobu bydlení BUST PŘEDMĚSTÍ (vtahováni - malých sídel—do organismu města) = 4-období 1. fáze = poprvé přímé pôsobení' města na zemědělské obce < změna struktury zemědělských závodů, názory, mravy, sociální mobilita) : 2. fáze = příprava k poměěťování = město pôsobí;svým ži- votním slohem přímo na obce 3. fáze = invaze = změna užívání zemědělské půdy, symboly městského života; nájemní důni, hotel, kavárna 4. fáze = integrace obce do městského organismu, městská doprava, telefon, vodovod, kanaiyzace, právní začlenění (případ Ostravy) STUPEŇ URBANIZACE Procentuální podíl obyvatel měst z celkového počtu obyvatel daného území (regionu, státu, kontinentu, světa) Rozdílnost definice města Cpodle počtu obyvatel, historické hledisko, právní postavení a pod. ) STROP URBANIZACE = nasyceni urbanizace = ukončení urbanizace Příklad: Britanie = 1926 = 78,7% í961 = 7B,3X Cca při aoz dochází k zpomalení při 75% dochází k zastavení i k poklesu SKRYTÁ URBANIZACE (poměěťování) ■';. 1. Změna charakteru sociálních vztahů mezi lidmi - změna vnitřní mocenské struktury rodina - oslabení příbuzenských vztahů 2. Vnější vztahy - zvýšení významu módy - vnější vzory chování - zvýšeni významu politických názorů 3. Kultura bydlení - koupelny - ústřední topeni - celkové vybavení bytš 4„Životní z pôsob - výživa - využití volného času - klesá samozásobení - zmenšení' významu lokálních skupin vtahování vesnice do organismu města = INCQRPORACE CH) GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ Vývoj podílu městského obyvatelstva 1961 - 2010 v % < ČSFR, ČS, SR, ČSFR(OSN), vyspělá zswě (OSN)) podíl mestského obyvatelstva 1961-2010 (v °/o) 1961 1970 1980 1990 2000 2010 © I L MĚSTO A JEHO VÝVOJ • A) STAROVĚKÉ MĚSTO První plán = sunssrské město NIPUR - hlinená ..tabulka Athény, Rím - fórum romanům, - první činžovní domy - kanalyzace'(cloaka maxima) + zásobování vodou - dlážděné ulice í - dálkové komunikace (Via apia) B) STREDOVEKÉ MESTO Stredoveké a.přechod na novověké město = vznik - pôvodní keltské osídlení - kolonizační města (Přemyslovci>, uliční osnova, tvar náměstí - horní města (Kutná Hora, Jihlava, Příbram) = lokátoři - zakladatelé měst (lhůty = Lhota, Lehota) = důvod vzniku města: a) obchod - tržní města b) místo řemesel (výroba) c) podhradí (hrady jako administrativní centra a poskytnuti ochrany) d) těžba nerosta.(Kutné Hory, Březové Hora, Mariánské Hory) = umístění města — křižovatka obchodních cest — přechody řek = brody (Havlíčkův Brod) — podhradí (bezpečnost) — v místě těžby nerostů = vztah města k řece = město se staví zády k řece (řeka slouží k likvidaci odpadu, problém s obranou města -- hradby) - výšková vztahy = Praha (přízemí vzrostlo cca o jedno podlaž í ) — úloha hradeb — obrana (ale také právo) = funkce města — náměstí (trhy, podloubí) - hradby (obrana, brány, uzávěra města na noc) - meziprostor (velkorysost, volný prostor pro další rozvoj) - zástavba mima hradeb (v čase obléháni zničeno) = půdorys měst — rostlý (nepravidelný) - šachovnicový (kolonizační města - viz New York) - půdorys = pamět měst - devastace v období do roku 1989 = šířka ulice -• starověk = chodec (severní Afrika = nosič vody) - středověk = jezdec * konský potah - novověk = automobil = velikost náměstí a města; - velikost Olomouce (druhé největěí mesto českého \! král os tví = 1. 200x900m > , č, Budějovice (700k460íií) - velikost náměstí (Jihlava = i00x350m, č.Budějovice ; - 25 - — cca í 40 x :! 40m) - složky středověkého města - měaťanský dům (funkční jednota ~ bydlení-, výroba, obchod—prodej, služby ) + zahrada = másthaus ..... radnice, kastel, Ikáěter, řemeslnické,ulice (mastné krámy, náměsti-tržistě-pod1oubí , špitál, zahrady městské hradby -i- městské bráby, konstrukční profil hradeb (vodní příkopy, prostor pred hradbama zcela uvoi néný) - funkce hradu - citadela (součást hradebního systému másta (Norimberk) VZNIK A VÝVOJ NOVOVĚKÉHO MĚSTA = vznik předměstí - rozvoj za hradbami často ještě vs stredoveku; růst predmestí podél výpadových komunikací (růst Plísni) == hradby jako překážka dalšího rozvoje = zánik hradeb = vznik okružních tříd - vznik městských bulvárů (široké mestské třídy, umístění representattivních budov (divadla, muzea, banky atd. = Cheb, Praha), vznik měst-s-kých parků (promenády s výsadbou zeleně = Opava, Praha, "planty - Krakov, Viděn - Ringstrase = význam železniční dopravy - situováni trati a nádraží vůči městu (tečování městského půdorysu), "zhlávová nádraží" (Paříž - Gard D,'Drsay = museum, Praha - Těě-nov), nádražní třídy (Olomouc, Strakonice atd..) = funkční náplň předmostí — velké plochy průmyslu a děl- ____n i c k é ubytování (kolonie, cottags) TEORETICKÉ MODELY MĚSTA = utopistě - F.Eacon. Thomas Moors Utopie, Fourier Klasifikační h I s?<=f zĽ ss R aa -- velikost <ů.2smí , obyvatel) - velikostní poctí 1 přechodného obyvatelstva - geografická poloha - druh urbanistické a sídelní struktury - pôdorys (centrální, podél komunikace, rozptylený) - vývoje (historický, těžba, promysl, doprava atd.) - administratívna správní postaveni - hlediska etnické (přítomnost národnostní menšiny, monoetnické, víceetnická, různorodé atd.) - kriteria kůlturne-civi 1 izační - ekonomická klasifikace - demografická klasifikace - dopravní význam -- strategický význam - případně další FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TYPOLOGII SÍDELNÍCH ÚTVARU Typologie sídelních útvarů závisí ns různých faktorech. Možná členění podstatných faktorií: 1. velikost 2. vývoj — podle společensko—ekonomických faktorů: - otrokárske - feudální - kapitalistická 3. výsady měst — svobodné, královské - korunovační - kolonizační - pevnostní - hornické - Přístavní administrativní — místní, okresní, krajské, republikové státní, kontinentální, celosvětové 5= společensko—hospodářská funkce - specializované funkce - monofunkční 6. míra centrality 7. typ seskupení - samota, osada, vesnice, malá město, město, urbanizovaný prostor, urbanizovaný region, základní makroregion, vyšší makroregion, celoůzemní region B.prostorové uspořádání ; = celku: — kompaktní {hodový) - pásový, pásmový ~ radiální (vějířový, stromový, hvězdicový) - síťový = prvků: - středový - segmentový - monocentrický, bicrntrický, poiycentrický - hierarchizovane - s výrazným centrem - kompak tni - prerušovaná - nenzavŕené - pravidelné - nepravidelné 9.přírodní podmínky: — terén - rovina, svahy, údolí, vrchovina, kotlina — voda - na vodě,•při vode, pod vodou, pri toku, na toku — porost - při lese, v lese — klima - studené, mírné a teplé pásma íO.poloha - na úrovni území nebo vody - nad úrovni území nebo vody — pod úrovní území nebo vody > příklad i s r 4z> s n f- co s ■> ŕ*X =* i_ s > >_? Klasifikace o'ie Dr.Jiŕíha Musila: Sociologie soudobéh města, Svobods-, P r ah s 1967 HOSPODÁRSKA STREDISKA A»Městská střediska primární produkce i=Zemědělství 2. Rybářství 3, Hornická (Karviná, Kirunavare) 4, Vzniklá na základě těžby nafty (Baku) 5. Dřevařská (Finsko, Kanada) B. Průmyslová města 1. Monoprůmyslové (hutnictví, strojní, chemie, textil (Liberec), konfekce (Prostějov), potravinářství, automobily (Ml.Boleslav, Kopřivnice, Dsitroid) 2 =: P o I o p r ô my slov á C. Obchodní střediska i=Světová (Londýn, Amsterodam) 2. Národní (v podstatě všechna velká města) •3» Regionální (zhruba všechna střední města) 4,Místní (Plovdiv, Pozněn) D. Dopravní města 1. Při stavy (Hamburk, Komárno) 2. Železniční (Č.Třebová, bohumín) E_Města skladovacích zařízení í Kanada ? F.Města bank a pojišťoven (Bússeldorf, Bejrút) . POLITICKÁ STĚDISKA A. Světová politická astřediska (New York, Ženeva, Paříž Videh) B. Národní hlavni města (Praha, Bratislava, k'aršava Buda post) C. Regionální správní střediska různých druhů a s tu priů měst a' a jejich vzájemnýmJ vztahy, vazbami s interakcemi. A) VÝVOJ ZÁKLADNÍCH VÝROBNÍCH SEKTORU SEKTORYs 1.primární (zemědělství + těžba surovin) 2.sekundámí (promyslová výroba) 3=terrární (služba v nejširšim smyslu slova) quaternální (finančnictví, špičková kultura, věda, výzkum, -vysoké Školství, vrcholová administrativa) U5M9B0 1900 - primáni, sektor sekundární sektor terciární sektor RYCHLOST A, AKCELERACE HOSPODÁŘSKÉHO POKROKU v*ývc; průmyslové výroby ve Froňciř 1P10 1529 19!S l?30 1CO 1C5 10! 117 1«53 . 1V60 . 1165 . 1968 . Ročď přírůstek průmyslové výroby během období Japowko ..... 13.1 % SSSR....... 10 % NSR ....... BJ% Itálie....... 6 % Francie...... 7 % Holandsko . . oelpie .... Velká Británie USA .... 130 230 (00 5.5% 3-1% Vývoj poměru sektorů v procentech; f-'rimér Sskunder Tsrcier konec 18.století 80-90 7 10 1950 - USA (Francie) 15(30) 30 55 1965 - USA (Francie) 8(185 Cílový stav 5 10 SO-90 Jean Fourastier (1907 - ?) inženýr, ekonom, právník, univerzitní prof Publikace: Velká naděje XX.století Civilizace roku 1975 Dějiny zítřka Strojová výroba a blahobyt B) ATHÉNSKÁ CHARTA A ZÓNOVÁNÍ MĚSTA Athénské charta - výsledek. jednání 4-kongresu CIAM jehož určujícím tématem byla funkční město,, Fhojem funkčního města vycházel z názoru. že forma měst s je determinována ; ?ňo sak J a^7mT>TL«nftciwil t>ý3Jef>T^á', prací , 'řéTřescí " s Je n au zájem ""in ť e? řu 'j í či" dopravou. Zásadná stanoviská"'41 kongresu CIAM byla formulována na lodi Patris 12 během Plavby z Marseille do Athén, za | krátkeho pobnytu v Athénách a při plavně zpět. ! CIAM = Cogrés Intsrnationsux d Architekturen Moderne ! Hlavní principy funkčního města jsou rozvedeny v Athénské chartě. MezoľnejduieŽite jSí z'nich patrí: ľ 1. Urbanismus "j e • organi zace věech funkci kolektivního živo-3 tá v aglomeracich a na venkově. Urbanizace není určována •i /estetickými hledisky, .ale výhradr.ě^fujnkčními Potře5am,i. 2. Především je nezbytné uspořádat tyto základní funkce; bydleni výrobu rekreaci Jejich základními nástroji jsou; rozděleni území ...... * "' organ ž s ses dopravy spršvn i opa ŕ ŕení 3. vztahy mezi obytnými územími, zelení a sportem, -dopravními plochami, vycházejí z ekonomických a společenských zásad, podmíněných hustotou osídlení, určenou regionálními plány. Chaotické Členěni území, vyvolané nákupem, spekulací a dědickými vztahy, musí být nahrazeno pozemkovou ekonomií, kolektivní a metodickou. - Nedostatkem jejich praktické realizace byla jejich častá re- í.čjS dukce na pouhý požadavek vymezení základních funkčních ploch, přičemž za ideál se považovalo jejich striktní oddělení od jiných městských složek. j'f''v> praktické urbanistické činnosti se nejvýrazněji projevila pravidla následujících 3 bodáš 1.Klíčem k urbanismu jsou čtyři základní funkce; __. - ■ — bydlet pracovat rekreovat se dopravovat se, 2«Plány určují strukturu každého sektoru - jeho klíčové funkce - a stanoví jeho umístění. 3.Cyklus každodenních funkcí; bydleni, práce a rskreace se řídi_ hled i skem dásledné__ekononni e_ času, přičemž byd-Jeni je základem urbanistické činnosti a východiskem V šech op a 11* en i . Zóna = ploěná část města s převažující rozhodující Činnosti města. FUNKČNÍ ZÓNA 1.bydlení = organizace ROZVRŽENÍ ZÁKLADNÍCH UZENÍ ň PLOCH (ČLENĚNÍ MĚSTAí - obytné území - výrobní plochy a zařízení ~ dopravní plochy a zařízení - rekreační plochy a zařízení - plochy pro služby (městské centrum) - zájmové území města E) PRINCIPY A PODMÍNKY KOMPOZICEs 1-Zákl.kompoziční principy s i.Vyšší kompoziční principy; - proporce - míra - rytmus — orientace - eurytmie' - kompoziční bod, uzel - symetrála - kompoziční linie, osa - asymetrála - tektonika - kontrast - rastr - gradace - d osi i n a n t a - průhled - otevřenost - uzavřenost 3.Hlavní prostorové podmínky kompozice: - bod - linie uspořádání? - geometrické - plocha - organické - hmota - kombinované t? > Vyzná íTt cl co p> s^s v v f> r~ -co C3 r— g ss. n j_ A) ČLEĚNÍ MĚSTSKÝCH KOMUNIKACI (ULIČNÍ OSNOVA)... ' l.Třídy - hlavní sběrná třída (napojení na skelet mimo město) - hlavní třída 2.Sběrné ulice - hlavní sběrné ulice - vedlejší sběrné ulice 3.Obytná ulice - hlavni obytná ulice - vedlejší obytná ulice 4.Okrsková ulice - hlavni okrsková ulice - obslužné okrsková ulice B) ZÁSADY PRO ŘEŠENÍ ULIČNÍ OSNOVY 1,Přímé a výrazné spojeni všech složek města se středem Z.vzájemná spojení věech složek města 3.Proběžbé (tranzitní) doprava nesmí zatěžovat střed města (obchvaty, okruhy, tangenciální třídy) 4=Nesmí být ulice neurčitého charakteru Členění = Třídy, sběrná třídy, okrskové a obytné ulice = hlavní, vedlejší e. místní ulice 5,Projezd vedlejšími ulicemi musí být časově náročnější (i věcně) ó.Ulice musí zajistit rychlost, plynulost a bezpečnost všech účastníka 7.Při změnách situace pečlivě vážit dôsledky ÍFulnek) C5 VŠEOBECNÉ PRINCIPY DOPRAVY VE HĚSTECH 1. Každá komunikace podélně spojuje a příčné rozděluje a to úměrně s roštem frekvence a kapacity 2. Doprava spojuje, ulehčuje a šetři čas, ale současně obtěžuje všechny obyvatele a uživatele města (např. zdravotní zátěž) 3. Nová kapacitnější komunikace přiláká další novou dopravu 4. Dopravu v centru (včetně statické) řešit záchytnými parkovišti 5. Centra jako pěší zóny 6. Chodník musí.mít kvalitěnjší povrch než vozovka 7. Cyklistické stezky t D) SYSTÉM ULIČNÍCH SÍTÍ (ULIČNÍ OSNOVY) 1-Radiální soustava = odvozená z křižovatky (spojuje centrum, špatná vzájemné spojení Castí, vhodné pro malé mesta) Při rastu vznikají okrsky a diagonálni tahy 2.Radiálne—okružní soustava = pôvod v rostlém skeletu středověkého města (centrum překrvené dopravou = centralizace hlavních dopravních uzlů) 3-F're.voů.hl á (Šachovnicová) soustava = uměle koncipovaná města (nedostatek uhloPřieného spojení) ' A. Pravoúhlá soustava doplněná diagonálamy = spojení části města , složité křižovatky, ' ostré a tupé úhly 5.Volná soustava = zpravidla méně hospodárná Nezbytní kombinace rázných systémů E> DOPRAVA PŘI RŮSTU MĚST í . Vst u p-n í k om un i k ac e p chází středem nového obytného obvodu 2.Vstupní komunikace do města prochází mezi novými obytnými obvody 10, VÝTVARNÁ HLEDISKA VÝSTAVBY MĚST 1. VLIV VELIKOSTI MĚSTA NA JEHO ČLENĚNÍ — pôdorys — organizace — segregace Činností — dostupnost 2. VÝTVARNÁ HLEDISKA VÝSTAVBY MĚST Výtvarná hlediska v souvislosti s = účelnou organizaci = rte i vyšší hospodárnosti Skladba města: a> ssvŕené (kompaktní zástavba) h) volná (složky jsou relativně samostatně útvary ) Rast měst a incorporace obcí (viz Praha a Ostrava) 3. KOMPOZIČNÍ A VÝTVARNÝ VÝZNAM STŘEDU MĚSTA Střed města = obchodní, správní a kulturní ohnisko — ústŕ&dnl mati v — jasně vyvinutá centrum — vsiké mésts — vznik subcsnter (Ostrava, Brno, Praha) — osobni automobil a centra = postupná převaha parkovišť monotematičnost, vymisťování funkce bvdlení, absence sociální kontroly, nárůst kriminality, pauperizsce městských center (Praha, Ostrava atd) — vztah městského centra a historického jádra — výťvarná úloha historického jádra Vjem města - chodec - automobil - letadlo Význam osvětlení (denní a noční působeni) — osvětleni objektů - z vnějšku - ze vnitř — osvětlení komunikací ? Význam řeky a vodní hladiny v města (Praha •— Vltava, tuda P=sť - Dunsj, Ostrava — Ostravice Odra, Jablonec nad Nisou - přehrada) = viz středověk — proměna významu Přehlednost městského půdorysu (zapamatovatelnost) Hlavní ulice města = osa (viz Paříž - Avenue Des Chams—Elysees) Kompoziční souvislost = spojnice železničního nádraží a středu města = rozvojová osa (stanoviště městské v y b a v e n o s t i ) 4. VÝŠKOVÉ ČLENĚNÍ MĚSTA - B velikostí města roste počet výškových pásem - Rozloha města závisí především na velikosti obytného ú z e m i Rozvrh výškových pásem je> určován; - funkcí města - životním způsobem obyvatel - stávajícím zastavěním (lázeňská a zemědělské města) - svázání a soulad staré a nové zástavby - památkově chráněné stavby a soubory staveb - kapacita dosavadních technických zařízení ~ konfigurace terénu - podmínky osluněni Výškové členěni = kompoziční řešení města = městské siluety = uplatněni horizontů budov ... Komposiční zásady při výškovém členění města í.nejvyšší výškové pásmo je určeno pro střed města 2. výšková pásma se snižují od středu k okrajom 3. vyšší zastavění podél hlavních tříd 4. vyšším zastavěním zdôrazňujeme rovněž podružná centr města Konkrétní řešení mohou být valmi odlišná. SILUETY, DOMINANTY A VSTUPY DO MĚSTA Silueta = dálkový panoramatický pohled na město + souhrn jednotlivých dílcích obrazů = vázanost siluety s půdorasným řešením Dominanta = dříve kostel, dnes vysoké správní budovy a Přemyslové objekty Panoráma je zpravidla vnímáno jen s několika stran Vstupy do iTiěsta - důležitost'pří jezdů = silnice, železnice-, letiště (odstrašující příklad Ostravy) - otázka prvního dojmu — Styk obytného a promyslového území = vstupy do průmyslových závodů (Vítkovické železárny a Nová huť) SOUVISLOST KOMPOZIČNÍHO ŘEŠENÍ S PŘÍRODNÍMI PODMÍNKAMI — konfigurace terénu - řeka a vodní plochy (moře) — kompozice v rámci celé krajiny - hygienické a výtvarná úloha zeleně NAVÁZÁNÍ NA TRADIČNÍ RYSY NAŠICH MEST Náhorní rostlé město = vyvýšené plateau zpravidla ohraničující jádro Předměstí = obytná zóna, vodní plochy, zelené svahy Význam centra = otázka přesunu centra Památková ochrana - nutnost zachovat život v historickýc objektech i historickém jádru Ochrana půdorysného a prostorového uspořádání Přestavba historických jader í Ĺ PRÍRODNÍ PCDHÍWKY VÝSTAVBY MĚST í.TERÉNNÍ RELIEV A VÝŠKOVÁ ÚPRAVA ÚZEMÍ a)Porovnán í rovinného a nerovného terénu Rovina - rozšiřování mesta - hromadná doprava - klíma - irtundacE -- spodní vody - bez rekreaoe - špatné odkána lyžován í Nerovný terén - orientace svahu - výtvarné řešeni - složité konfigurace terénu tvoří města za ú í mává "v — výšková úprava obytného-území (komunikace, chodníky, odvedeni splaškových a dešťových vod) •- hospodárnost zemních prací 2=GEOLOGICKÉ A HYDROLOGICKÉ PODMÍNKY a5Technické podmínky pro zakládání - únosnost základových půd = dobré základové podmínky od únosnosti 2,0 kg/om2 b)Podzemní a povrchové vody - agresivní spodní vody, g^o^f^ž výška hladiny spodní vody, proudění spodní vody ' c>Možnost zlepšováni základových podmínek d) Sesuvné terény e) Výstavba v územích's podzemní těžbou - zajištěn ľ staveb proti účinkům poddolování f) Zemětřesné úkazy - 12 stupňa dle Ruchterovy stupnice, naše sej smické oblasti - Náchod, Cheb 3. VLASTNOSTI PCD Z HLEDISKA ZEMĚDĚLSTVÍ * - bonitní třídy zemědělské pády — odnětí zemědělského půdního fondu zemědělské výrobě (viz zákon o ochraně zemědělského půdního fondu) 4. KLIMATICKÉ PODMÍNKY a3Srážky íu nás 600 až 14C0 mm) b)Tepelné poměry = 0-lOyC - průměrné roční teplot* v CE ovítr - situováni zdroje kouře dJOslunění a orientace budov — orientace obytných místnosti — odstupy budov — délka os Iumění -- intenzito osluněn í — orientace sklonitého území — orientace ke světovým stranám 5. HYGIENICKÉ PODMÍNKY: a)ovzduší, b)voda, c)hluk b)Výškové úprava terénu - úprava svahu; - výšková úprava komunikační s - tropy a subtropy — průvan v ulicích - 4-i - 12, OBYTNÉ ÚZEMÍ MĚSTA B) ťA _ Fun k: cz s iz>;v »_i 1 en i 1.OBSAH BYDLENÍ JAKO URBANISTICKÉ FUNKCE Mimo činnosti vázané na byt a obytný dfe. 1. zásobovaní obyvatelstva potravinami a zbožím denní potřeby 2. plnení služeb obyvatelstvu (opravy, služby,.zdravotnictví, vzdělání ) 94*i«t*h*.li't* . hVoM; fyoit, w.v?^ 3. zásobování energiemi a vodou 4.odstraňování tekutých a tuhých odpadá 0. umožnění rekreace (odpočinek, sport, zábava) 6,dopravní obsluha (bydlení a obsluhy bydleni) /..zajištění přepravy informací (poeta, telefon, TV atd. ) ,2. OBECNÉ TENDENCE OVLIVŇUJÍCÍ PROBLEMATIKU BYDLENÍ 1. další postupné stále pozvolnější vylidňovánl menších venkovských obcí 2«ve městech se zvyšuje počet fyzicky i morálně chátrajících by to 3„rychlejší růst cenzovních hospodařících domácností než počtu obyvatelstva. Dôvody: — zvýšená rozvodovost - faktický rozpad manželství - změna sociálního postaveni dschodců - snaha mladých jednotlivca po osamostatněni POZOR í Sude se upouštět od dosavadní ho přísného oddělováni funkční ch zón.. Obytné zuny nemaji vytvá ret izolované -ú - -.........----------------------funkční územi ,___ ■ | Počet člena domácností v X , 1 - 24,2% 4-21,7% 7 - 0,3% 2 - 27,3% 5 - 6,2% 8 - .0,2% 3 - 13,9% 6 - -1,2% Cslkem - 100,0% Podíl bytô 19S0 1991 S koupelnou 77,8% '91,8% s WC 73,5% s ústředním topením 46,8% 74,9% 3.ŘEŠENÍ FUNKCE BYDLENÍ V ÚROVNI REGIONU JE PODMÍNĚNO; (Velký územní celek) 1. strukturou sídelních útvarů. 2. demografickým potenciálem území 3. ekonomickým potenciálem území /4. MAXIMÁLNÍ HODNOTY DOCHÁZKOVÝCH VZDÁLENOSTÍ 400 m = MS, jesle, prodejny základních potravin. Čistírny, sběrny prádla 600 m = základní škola (I .-stupeň), tělocvičny, zdravotní střediska, lékárny, tabák + PNS, jídelny, "ehlírny, mandlovny 300 m = základni'škola (II.stupeň), kluby (kulturní, - 42 zájmové, důchodce.), knihovny, plavecky" bazén otevřeny, sirokosortimentn i prodejny, restaurace, bufety, holičství a kadeřnictví» opravny průmyslového zboží 1000 m = zakázkové krejčovství, oprava punčoch a obuvi, pobočka státní spořitelny, zařízení požární oc hrany 5c VLIV VELIKOSTI MĚSTA NA ČLENĚNÍ OBYTNÉHO ÚZEMÍ - u středních n.-est vynechána čtvrť, u menších měst vynechán i obvod (členení pouze na okrsky J •- proměnný počet obyvatel obytného útvaru (obvod, okrsek) 6,ČLENĚNÍ PLOCH OBYTNÉHO ÚZEMÍ A) Základní plochy 1,obytné okrsky 2. pozemky veřejných budov 3. ulice a náměstí . 4. zelen B> Vedlejší plochy 1.plochy nezávadné výroby 2.dopravní zařízeni 3=rekreační a vodní plochy 4.nezastavitelné plochy 5»plochy pro zvláštní účely C) Vlastní obytný okrsek; i=plocha zastavěná obytnými budovami 2. plocha nezastavěná - okrskové hřiště — okrskové komunikace — okrsková zeleni 3. plocha zastavěná veřejnými budovamiokrskovými i s = Clsněn í otí^ici-t^hiico úsceíní rtsi n ä co l_i y - iz_ n Cx "t: v sl r~^r 1.OBYTNÝ OBVOD - nejvyšši dílčí útvar města - zpravidla odpovídá administrativnímu členění města - omezen hlavními třídami nebo hlavními sběrnými třídami (výpadové komunikace) - počet obyvatel 60.00 (20.000 až 100,, 000) - často individuslni charakter - vybaveni obvodu = uspokojení příležitostných potřeb obyvatel - sběrné ulice člení obvod na čtvrti 2= OBYTNÁ ČTVRŤ - menší město se člení přímo na čtvrti - vybaveni čtvrti = obstarání častých potřeb obyvatelstva (specializované prodejny, kino atd. ) - počet 10.OO0 (5.000 až 20.000) - vymezen sběrnými ulicemi I hlavními třídami - sběrné ulice = 5 minut docházka = 300 m - vymezená plocha 30 ač 4-0 ha (protáhlá = 50 hs 5 - čtvrti na okraji měst jsou vzdálenější než vs středu (od csntrs i navzájem) - 43 - i T nadokrskavá vybavenost = podál hlavní obytné ulice nebo v podružném centru průběžná doprava má být zcela vyloučena hlavní obytná ulice = spojnice středu čtvrti se středem města = architektonická a společenská osa (nezatěžovat dopravou — zásobování obchodu ze zadu) OBYTNÝ OKRSEK - zajišťuje základní potřeby obyvatelstva - vymezen obytnými ulicemi -■ docházkové okruhy základní vybavenosti = docházkové vzdálenost max. 5 minut = 300 m -•- optimum 2.000 až 3.000 obyvatel (2.500 obyvatel) - velikost á až 8 ha (až 12 ha) - hustota zastavění — použiti typu doma - z pôsob zastavěni - komunikace — lehké nákladní doprava (zásobováni í = osobní doprava soukromými vozy = zvláštní doprava ízdravotnictví, stěhování, čištění, odvoz odpadku, požární vozidla) - neprůjezdnost okrsku = slepá ulice max. 150 m + obratiště = dvoupásově é m (vedlejší 5,5 m) = chodníky msx. 1,5 - 2,0 m = podélný sklon O,3 až 8,0% - příčný sklon 1,5 až 3,0% = parkování = požární plochy - občanské vybavení okrsku - na 1.000 obyvatel v MŠ 38 děti v základní škole '130-157 dětí a) MS + základní škola b) • kulturní a osvětové jizby c) jesle (zdravotnictví) d) hřiště pro dšti do 6ti let pro mládež a dospělé e) bufet, jídelna, hostinec f) základní prodejny potravin. tabáku, novin, papír g) velké holiči o kr s k y ; tví prodej domácích potřeb (11 = F?co: co íz> v ic n tě f~t o tis. :sn skupina — nelze ekonomicko urba .ZPŮSOB OBYTNÉHO ZASTAVĚNÍ Obytná skupina = 100 až 150 bytů (malá považovat za základní organizační a mističkou jednotku) Obytné zastavění dle stupně souvislosti (kompaktnosti): - zastavění souvislé (proluky ma;<. 10% uliční fronty - zastvění přerušované (proluky přes 10%) - volné zastavění izolovanými domy Druhy zastavešní- - souvislé okrajové zastavění (okrsek obestavěn po 44 obvodu) - skupinové nebo meandrové zastavení (okrsek obestavěn □bytnými skupinami) - řadová a řádkové zastavění - smíšené zastavění (souvislá a řadové) - volná zastavěni 2= METODY ROZVOJE OBYTNÉHO ÚZEMÍ a) Okrajové rozšíření obytného území v přímé souvislosti s dosavadním zastavěním - napojení na sítě - volné navázání na dosavadní zástavbu •• spojení bydliště a pracoviště - napojeni'na historická jádra b> Rekonstrukce, přestavba a nová výstavba uvnitř města Přestavba = stsré zastavění se nahrazuje nový" = pozor na problém náhradních bytů i,Rozptýlený znásob zýstavby 2,Souvislá přestavba 3. Bloková přestavba 4. Liniová přestavba 5. Dobudován i nebo rozšíření městského centra c) Výstavba satelitních sídlišť (Havířov) 3. ROZDÍLNOST VYUŽITÍ KAPACITY STÁVAJÍCÍHO BYTOVÉHO FONDU A UPŘESNĚNÍ JEJÍ NEDOSTATEČNOSTI NEBO REZERVY - počet a složení domácností žijících v jednom bytě - počet nevyhovujících bytů. (asanace, modernizace nebo přestavba) - počet bytô, jež musí být zrušeny v dôsledku uvolnění pozemko (bytový odpad) - přírůstek nových domácností (sňatky + rozvody) - přírostek nových domácností přistěhováním 4. ZÁKLADNÍ KRITERIA PRO POSUZOVANÍ KVALITY BYDLENÍ 1«Stáří a technický stav obytných doma 2. Standard obytné a užitkové plochy bytô. na í obyvatele 3»Průměrná obsazenost bytů 4»Úroveň technického vybavení bytů 5» Skladba, kapacita a rozmístěni občanského vybavení 6.Kvalita vnějšího obytného prostředí 7«Hygienická podmínky a kvalita životního prostředí 8. Mikroklimatické podmínky (inverze) 9„Estetická úroveň obytné zástavby iO,Dostupnost rekreace a přírodního prostředí i 1.Eiostupnost - centra — výrobní zóny 5. PARTER OBYTNÝCH ZÓN — parter města je přízemní část městského prostředí obvykle do výše druhého podlaží — je člověkem nejvíce vnímána a v ní se dostává do bezprostředního styku jako uživatel a vnimatel — je nej proměn Iívěj ší, společensky a výtvarně nejvýznam- - 45 - riější čé,stá města - je vzorem poli. chodce a je místem jeho kontaktu s lidmi a objekty - iľanmujE? povrch terénu, první a druhé podlaží budov, objekty a Předměty v interiéru města Culitní" doplňky, zeleň a pod > ) NETRADIČNÍ FORMY BYDLENÍ a> bydlení v přívěsech (časté v USA) John Steinbeck i Toulky s Charliem b> bydleni v hauebotech bJjJEjOIRJŽgi - v INA RD7HÍ5TĚNÍ ^ýpnpv i.SUROVINOVÁ HLEBISKA Surovinová základna - bodavý charakter (uhlí, ruda, atd. 5 = plošný charakter (produkty rostlina a živočišné výroby) Suroviny s několika základen (viz ostravské hutnictví) Materiálová orientace (polotovary a odpadové hmoty) 2. VODOHOSPODÁŘSKÁ HLEDISKA — pitná a užitkové voda — vlastni zdroje — vztah na čiětěni (Francie - vyústění kanalizace nad odběrným místem užitkové vody) — kapacitní nároky (atomové elektrárny - enormní s po— 1 třeba) 3. ENERGETICKÁ HLEDISKA Nároky na energetické zdroje íelektro, plyn, teplo atd. > 4. DOPRAVNÍ VZTAHY — automobil — železnice — vlečky (vývoj Ostravska) — Polanecké výkla- diete = pfekldiště stavebních hmot — vodní doprava (sypké substráty) — letecká (kusové zásilky - minimální objem, maximální zisk, zelenina, květiny a pod. 5. PRACOVNÍ SÍLY (BudapečĽ — 1 pracovní místo = 5 obyvatel) — kvalifikace pracovní síly — návyky a zkuěenosti (nutnost postunéno vývoje - viz slovenské elektrozávody = Party— z án s k é, Námes t ovo) — stabilita pracovni sily v CR (problematika stěhováni za prací) 6. TERÉNí PODMÍNKY — únosnost půdy = min. 2,5 kg/cm2 — otřesy a jejich přenášení (viz buchar vs Vítkovických železárnách) — spád pozemku max. 1% (požadavek na rovinný pozemek = = minimalizace terénních úprav = haly velkých délek; — nad 5% spádu - bez vleček a nezbytnost pavilónové zástavby — terasová úprs.vs — vertikální nebo spádový provoz ) 7. KLIMATICKĚ PODMÍNKY — u nás klimatický činitel málo důležitý — významné na území extrémních teplot (sever' + tropy) — význam mikroklimatu (oslunění, průměrné denní e noční teploty, srážky, mlhy, vlhkost a vítr? = situace severních Cech a Ostravska 57 - B 5 UMÍSTĚNÍ PRI mVSUJ NA i'iTFMT MESTň Výroba je hlavni městotvartný prvok Rast ovlivni velikost a organizaci města Vztah výrobní zóny a bydlení 1„POLOHA PRŮMYSLOVÝCH PLOCH NA UZENÍ MĚSTA = výrobní ejov-ody. na okraji města soustřeďují závody s - produkující škodlivé látky, hluk a otřesy - energetické zdroje C produkují kouř a prach) - nárokujíci vlečky a samostatné kolejiětě uvnitř závodů - vykazující velká nároky na území a velké územní rezervy - vyžadují přičleněni kooperujících závodů - požadují,ochranná pásma vůči bydleni -. opak závodů, umísťovaných na okraji města Požadavky na velikost a tvar posrmku (nejvýhodněji! obdélník o poměru stran i s 2 nebo 1:3 5 Vztah k obytné zástavbě - doprava do zaměstnání (optimální 30 minut, běžně dosahovaný až 60 minut) 2, ZDRAVOTNÍ POŽADAVKY A OCHRANNÁ PÁSMA — závětrná strana obytného území (správněs strana z níž vane nejméně větrů) — dolní část vodního toku pod městem — konfigurace terénu k zmírnění hygienických závad — ochranná pásma mezi výrobou a bydlením (třída I-V = 50 až 100 m) 3. VYUŽITÍ SPOLEČNÝCH TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ — pitná, užitková a provozní voda — společné odkanalizování a čistění — společné zdroje energie 4»DOPRVN.Í VZTAHY DDJÍŽÔKA DO ZAMĚSTNÁNÍ — rychlost, pravidelnost, bezpečnost, standard - MHD — individuelní automobilová doprava = kapacita a kvalita komunikaci a plochy pro statickou dopravu 5»ZÁSADY ZAČLENĚNÍ PRŮMYSLOVÉHO ZASTAVĚNÍ MĚSTA Z HLEDISKA VÝTVARNÉHO — stagnace v uplynulých letech — znovuoživení (viz ostravská soutěž "Dům roku") zájmovém území měs.ta: - vazba na suroviny - hygienické závady C) ÚZEMNÍ R R H AK! T 7 ACF VÝROBNÍHO ÚZEMÍ MESTA Škodí ivé vlivy promyslově výroby: irKauŕ 6.Hmyz a nebezpečí zavlečení krys 2. Prach 7. Kluk ... ' 3, Plynné aehalace S.Otřesy 4« Znečistení vod 9*. Světí o 5=Zápach 10.Nebezpečí ohně a výbuchu Výrobní zóna = veškerá výrobní zařízeni, jež maji vlastni výrobní plochy. 1. MĚSTAKÉ PRŮMYSLOVÉ (VÝROBNÍ) OBLASTI - mimořádně velké plochy Ostrava = severní oblast (MCHZ) = jižní oblast ÍVŽ, NH> — vztah na satelitní sídliště (Ostrava = Poruba, Jižní město) 2= MĚSTSKÉ VÝROBNÍ OBVODY (promyslová obvody) - velikost .100 - 200 ha - zpravidla na okraji města — využívání společných zařízení dopravních, energetických a vodohospodářskýc, případně dalších — odvětvová pestrost - stabilita v životě města - stabilita v městech přes 50-000 obyvatel — problémové, výroba 3, VÝROBNÍ OKRSEK - velikost 4 - 30 ha — služby akomunální výroba (Ostrava — výrobní obvod podál Mariánskonorské ulice) — kontakt s obytnou zónou 4»DECENTRALIZOVANÁ i DETAŠOVANÁ) PRŮMYSLOVÁ ZÓNA (viz městské promyslové oblasti) - velikost naž 1.OO0 ha - mimo město - nebezpečná a velmi defektmi výroba ínapř. třaskaviny -vis Pardubice.) B> METOnv ŘFŘFNÍ = Generální plán průmyslového závodu = Provozní schéma závodu Provoz - horizontální (velká potřeba ploch - těžký průmysl ) - vertikální (výrobní oddělení řazeny nad sebe) - spádový - využiti svhového terénu (zpracování velkého množství sypkých hmot) = Schéma toku matriálů a výrobků - D o právni s c h é >t- a z: á v o d u = Systém zastavění závodu = Rekonstrukce a asanace promyslových ploch E) PR'HNft."? f MATE!. NÉ JÁVOHV Q nR.TRKTV 1. Příklad SLDUGH - Anglie - založeno roku 1920 po 2.světové v a 1 c e Oprava vojenských automobil ô a motocyklů ( po -.vá'l c e zcela nevyuži to. Nevyužitá objekty zapůjčované firmám! (viz objekty uzavřených dolů. na Ostravsku) Soužasná situace: cca 300 závodu v 700 objektech provozující společnost 4.obytné ulice 5.okrskové ulice Charakteristika městských komunikaci: - rychlostní autodráha - rychlostní projezd (pro .1. třídu) - spojovací ulice (město - střed) - promyslové ulice (těžká nákladní doprava) - sadové ulice (rekreační doprava) d>Navázání uliční sítě na síť státních dálnic e) Prvky prostorového vedení ulic; — Rychlost a rozhled i — Směrové prvky — Prvky podélného profilu f) Stanovení dopravních nároku — prozkumy a sčítání dopravy — nové komunikace priláka novou dopravu! i g) Veřejná městská hromadná doprava Časové veličiny veřejné městské hromadné dopravy: 50 minut = maximální doba strávená v dopravním prostřed ku čekání na dopravní prostředek doba chöze z bydliště k zastávce doba chfize od zastávky k vstupu vel kého závodu in a ;•; i má 1 n i c e I k o v é. doba c e s t ;>' d o z a měst— nání Ostatní veličiny veřejné MHD: 1.3OO-5O0 m = vzdálenost zastávek 2.2,0 až 2,4 km/kmS = hustota dopravní sítě Prevozní charakteristiky dopravních prostředku: Obsazení Rychlost Kapacita Výkon vozu cestovní maximální 1.000 x) (osob) osob/hod i . 4. 2- ;-b ■10 minut minut minut m i n u t autobus trol ej bas tramvaj ■ ycho i n ráha x) osob na 60- B0 65- 85 B0—100 100-180 km trati 15-25 15-25 15-25 30-60 za hodini 60- 80 40— 60 40- 65 80-120 4- 5 1,2-2,o 5- 6 1,6 6- 12 í,2-2,0 20-50 5,0-9,0 h>Průjezdnost ulic s křižovatek - typ křižovatek íkrunová križovatke = bezpečná, ale pomalá a pod., ) - svetelná signalizace (ovládaná počítačovou tachni kou) - řízení veeksndové dopravy z helikoptér i)Uspořádání ulic - rychlost a odstupy — šířka vozovak j?Uspořádání křižovatek - okružní (rondel) - staří lide k)Pomocné dopravní plochy a zařízení - odstavné plochy - obratové .a výhybné plochy - stanice a zastávky hromadné - nekolejové dopravy - kolejové dopravy - automobilové nádraží 1)Konstrukce vozovek a chodníků Chodník = k valitněiší povrh než vozovka 2,SILNIČNÍ DOPRAVA a>Dopravní požadavky en silniční síť b)Technické řešení silnic Návrhové prvky s — provozní (počet vozidel za den) — rychlostní — rozhledové — smérové — výškové — šířkové Silniční příslušenství Konstrukce vozovky c>Výtvarná hlediska a začlenění do krajiny Poznámkai — návrhová rychlost — přechodnicový oblouk — rozhledový trojúhelník , — hmotnice — dálnice a rychlostní komunikace (rychlodráha) 3,ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA a)Význam — v posledním období pokles významu - rychlostní vlaky • (viz Francie) - rychlostní koridory (ČR) b?Železniční zařízení na území města - Železniční síť na území města tvoří jeden organický celek - křížení vyloučit z obytného území - Železniční tratě nemají rozdělovat město (viz Opava! - provozní nádražní skupiny situovat mimo město - poloha nádraží musí umožňovat jeho další rozvo: - c)Provozní nádražní skupiny — osobni nádraží - nákladové nádraží - odstavné nádraží - seřaďov se i. n é. d r b. ž i - výtopenská nádraží 4» LETECKÁ DOPRAVA Členění letieť - civilní s pravidelnou dopravou - s nepravidelnou dopravou - sportovní - továrn í -. - vojenské - společný vojenský a civilní provoz - helikoptérová Situování letišť - vztah města a letiště (vzdálenost) - klimatické podmínky (směr a sila větru, mihy) - hluk - u (malých vzdálenosti časové ztráty cestou na letiště nelze vlastním letem již vyrovnat 5= VODNÍ DOPRAVA A JEJÍ ZAŘÍZENÍ a)Druhy pohonu — kola - šroub - řetěz bíVodní cesty - splavné řeky - splvněné řeky — ar&pl&vy cJŘíční přístavy- - situování přistává - územní podmínky - urbanistické podmínky - přístavy a promyslové plochy - přístavy a ostatní komuniukace Příklad; vedení kanálu Dunaj-Odra územím města Ostravy (viz Uzemní plén města Ostravy) d)Technické údaje - trasa - příčný profil - podélný profil (komory, výtahy) 14: TECHNICKÉ VYBAVENÍ MĚSTA a,INŽENÝRSKÉ SÍTĚ A JEJICH VZÁJEMNÁ PODMÍNĚNOST 1.Členění; a) zásobovací sítě 'města a promyslu) = voda ■+ + enerqie b) sítě stokové {splašková, stokové, drenážní ) o) sítě sdělovací (telefon, telegraf, signály, rozhlas po drátě, kabelový rozvod televize, počítačové sítě) 2= Druhy vedení; .l.prôhežné 2. spotřební - využití technických pod1až budov (voda se nevede, plyn je zakázán) 3. Vzájemná podmíněnost inženýrských sítí - voda a plyn nelze provozovat bez el.energie - dtto teplo - sítě nutno chápat jako.organický celek - každá síť.je součástí širšího systému 4. Histories Vodovod = starověk - přeprava pouze s volnou hladinou — proto akvadukty = středověk - dřevěná potrubí - funkce městských kašen - studny vs dvorních částech měšťanských doma (později odpadové jámy - archeologie) Kanalyzace — Cloaks maxima v Římě — dosud v provozu — základní rozvoj spojen s rozvojem industrial izscs El.energie = vznik a rozvoj od 2=poloviny 19=století Tepelné sítě = začátek v USA, u nás 1903, vlastní rozvoj po roce 1930, masově po roce 1750 Plynovod '= i802-i805 - veřejné osvětleni 1B45 - první pražské plynárna Sdělovací sítě = potrubní sítě - funguje v Praze do dnes (vzájemné spojení pošt) 5. Nekoordinovanost vedení a rozvoje inženýrských sítí - absence dokumentace - vedení tras je především otázka ekonomická - trasování přes zemědělské pozemky a v lese 6. Elektrifikované železnice (+ tramvajové tratě) - jednosměrný proud (bludné proudy až do vzdálenosti 4km) - nezbytnost nehraných pásem 7. Zásady pro vedení inženýrských sítí a > Vztah k povrchu - ukládat pog nazpsvněné plochy - teprve v druhé řadě pod zpevněné rozebíratelné plochy (pozor na zámkovou d i a ž bu ) - do vozovek ukládat pouze kanalyzaci 54 - f rji N P* U) 5j a i ! i i Ul < M. '.<\. rt ::r h. o D. i ■« 1 1 1 i 1 ! n 3 C 0 0 V m m v 't3 U. 0 0 "0 TJ N ■a H- U'l ;.'r.' a < -:■): h. i-\ w 0 0 i-i Tí* ITs m ..j :i 3 <; a p. ui TJ .4 ■< h* 11) C -i 0 ni TT H. t-4' t.* Oi rt |-r rt C 0 DJ Š* a K 1- ?~ 0 K 1—" r l/l 0 Q. n i:r rr im EU ru 3 3 K m íl rt rt cs ľ! O m n. □ m l_4. l_4. Si H) ::i 3 p> T m a EU 'i ~ h- 3 Ul IDe 13) TJ pJ- N Ul EU 3 K- Q 7t ■< 1.4. < n /T C B 0 ľT I'D "1 TT rt í" rt tu Ul '< 0 0 M r "■í 111 r r-Jt 0 Ul ?-~ Q N Hl 1+ 0 Ö" |v.l 0 i.n c ta r+ l.ii: r; 'íl M nj U o EU < iii 11) Ml K ITJ !- 1-4. •< '■«:■. ITJ 1—' H: < c 0 ;-r~ ITJ U'l IT! rt U. m, n TJ 0 H' n 1) 'i—* rt 3 rj 113 H- h, Cti rt "i rt 3 3 -p :) 11) 0 h, |.4. n >r 0 0 |)j :.i 13.1 "1 rt 3 n ;.V 3 N 7~ "1 p> 0 EU rt TT 113 ITh ID: Dj ft- 0 0 U'l < jii 0 111 Q r;. ŕp- 1.1 1-4 3" 1-1 ĽL ľt IT "-j 3 IX B TJ rt- |.4. 0 111 IT p. Ul III r, r" !li h- TJ T U1 N 0 0 q I-.4 £1 i—1 0 Ul "H 0 rt 0 1 r+ 7* 13» SlJ C, "< a t"t 0 rj' 0 *3 IB IÜ r* 3 ľ'4 !.:: a- i—i c < "ti T 7*. tj EU t-4. i—• n> 0 "''k 113 113 n 131 n 3 Ul ID- 3 D. M M. '"s í:j rt- rl' ra a 0 TJ 3 i!) < a ?T 'D 0 1 71 & 0 flj < "í 113 T) 0 n t-J TJ K,. TJ 0 "i < 0i T L—i. 3" ■-i "Tc 1—í >7 EU EU < It'J rt M- Aj pj t--* n u;-; r" •{^ nj a. w Sf TJ ■i :j :j '< 3" ill 1 D* N - n IJ1 c n* i—* DJ ü) 3 H- -t. 3 rf c n (U itu 3 EU i-v. 0 r; hr- 113 Ü) '0 N< •u (—• Ul "T Ul C "O rľ EU m D rt -< M. L.I. "1 rt 0 fík m rt x* '""í < □ "!) ď 3 iji "1 Q l/l *4^ 4"* C 4 '■V IT rt M, d v- ft- 03 Ej 1 a ri [TU Ü3 h w W- a r :_i a < ui D. n> 1-4 0 < Ul n K 01 rt t) l"4 0 < o a ii ii ii N ui o o 3 " b rt < "1 i-' II) '< !U rt 7? < I-ď o o Ul rt '"c rp a o rt i i i tj < TJ a Mi l)J 0 P.I a ■< o. 3 0 3 a dj < < i-1 p.i o "< 3 o a n ir> a oj ■II n ::r íl) i-1 r.) □ 3 :.i h- u) a. o 11! 113 a n .i o Dj 1.4 0 3 or i i i i u c it "í k) iíi- i K 3 •fa » k CT' C ia o < 3' M II) C) s3 C 3 EX h, SU TJ "1 C r> «-» n o m h* (!) u. 3 Ul !,J- 0 -I rt 113 "0 iU i--* -í; O 3 rt p*. TJ I i i TJ N 0 Em r* 3 Iii ~ cl n !)j EU- i TJ 0 IK II) 3 K EU < 3 II) tu ■< I- ri rt. i rt i-- U) H 3 ■ ■{■• r t TJ :y tu 3 y-' !.> 3" eu Cl. 0 "13 ?~ 3 q. "1 n £u "í w ô] >í tj m 3 < !)> 3 M 0 3 Ul h- rt 3 3- Ms 0 D. eu- n 3 l/i i O t--' m o 3 3 3 3 n ::r 0 O 0 O i-x r-< -i, i iii U. a m i Tj m ra r-* l"l U't: n £u a n "i 113 Dj rr 3 IŤ> ni O M' n iß M 3 rt n rt 3 ŕt 3 □ Ul rl 3 O Ďl 3 a. C 113 :.'-r 3 i-- M !]>■ pj. d. rt ľ'.l- I'3 3 i-'.. < a u o i—* 3 3 l[! 0 n < D.h O ;-j a -i iti N n ET 113 n K ITJ rt 3 K 3 h !!.i "n n 0 5j N tk rt PJ (U 3 D, Mt "í m ID n ':: 3 EU- Mi a E* iii a 3 rt (U 3 ITJ 3 3 D) TJ "1 Ts Ul 7f n Ul 3" 3 ľíl Ul 3 M, 1-4. ^ a :r a» i—1 < o o e: q. u- '< n ľ!) 3 PJ a •3 !> <' a a. I I I 3 i.ľi C ľl Ul H) u i 1 0 rt r-* O 0 3 EU r í' ľ-* 0 D" tí H) < H' -'i Hl 3 3 i—1 (i i.T K h. y- i:r (-t lli: H.' 3 TJ PJ si 3 I I □. i-J. IT ID- ITJ TJ C a tj a a. < ii) u. q íl) 3 t-- ;>-• •< CL iJ- "U k ID 0 3 W u. rr M. nj jr I- pl r- 3 i-* C- 3 !-'- Ii>: íl: K M, id ui < n i-' rt N J- m c a ::) £-4. !j>- l!j m ID ĺ-. ni a ID D" 3 Ri *-> li): fj Q t'. U. '-4. C I'* U>: n in i--- 3 i-< n c m ::r "T Ul M. M. rt IT < Ľ Iii IT n a a. k- ll'l Q íl) < 3 rm m. a 0 3 tu < m a nj 3 o EU u-rt >Xk N rt ID s a h- 3 n. ■< Iii- !).! 'Tj M O tu Q. O o- Mt C - vStrání kolektorů Ekonomie = rozhodu,;; ioi je srovnaní investičních a provozních náklade pri respektování uvedených predností Konstrukce - průchozí světlá výěka 2,10 m průchozí prostor 70 cm podélný spád 2% na každých 150 m otvor (vstup) vedle vstupu se zřizuje ô m rozebíratelného stropu (vtaženi nového potrubí v případě rekonstrukce) C.ZÁSOBOVANÍ VODOU Druh! a) pitnou vodou b? užitkovou vodu — průmyslová voda (viz Těrlická nřehrada) c) minerální vody — Lázně Klimkovice a jímáni v Jistebníku Model zásobování vodou: 1. Jímání vody: a) podzemní voda - studny — jímací zářezy — jímací Stoly b) povrchová voda — přehrady — vodní toky — moře (otisolování) 2. Úprava vody s úpravny vody (mechanické, chemické-, bakteriologické) -3. Hlavní přívod vody s — uloženo pod povrchem v nezamrzne hloubce (Kružberský přivaděč pro Ostravu, Želivský přivaděč pro Prahu) 4«Vodojemy: a) podzemní (stálá teplota) fa) věžové (soulad s krajinou) o) komínové < promyslové vody). - akumulace vody - zásobováni ve Špičkách (sladění zdroje s odběrem) - spotřeba vody na 1 obyvatele = až 5001/osobu/den 50 Rozvod vody s a) gravitační rozvody b) tlakové vodovody 6.Odběr vody — spotřebiče (netěsnost = tlaková splacho— vadla) - AT stanice (tlakové) ve věžových objektech = instalace ovsem znamená pokles hladiny u gravitačního vodovodu Poznámky s— pokles spotřeby v poslední době vede paradoxně k nárůstu ceny za 1 ifP - skupinové vodojemy a jejich funkce (aglomerace a regiony) - obecný nedostatek podzemních vod (důsledek zmenšení vegetačního krytu (viz Krušné Hory) - silní znečištění povrchových vod (nákladnost jej i úpravy) - prodej pitná vody - hydranty a jejich funkce (venkovní a dDrriovnz) 56 - patru b í) mateial pro rozvodné potruoi iccsl, PV3 a j iné j ú i o ha cen y vec y B.ODKANALYZOvÁNÍ Členení ..... jednotná fcanalyzaCni sít ..... oddílné kanályzačni sít □dupadni vody 1. Splaškové 2„Dešťová 3., Prômys lové odpadni vody 4'. Infikované odpadni vody Zařízeni pro odkanalyzován£ 1=Stokové site 2. Městské kanál y začni čisti my 3=Domovní kanályzacní čistírny 4., Septiky 5. Žumpy 6. Drenážni podmok 7. Promyslové .kanályzačni čistírny. 2=Prečerpávaš i stanice 9«Chlorovaci stanice' 10. Přepady u městských kanalyzačních čistíren a'-jejich funkce (otázka řeďení) 11.Shybky Problémy - Retardace v odtoku dešťových vod - Nepropustnost povrchu městského území (střechy objektů., vozovky, chodníky, zpevněné plochy) - Chodníky s rozebíratelným povrchem (pozice zámkové dlažby) - Problém uličních vpustí = středotlaký plynovod - ST regulační stanice plynu (změna na nízkotlak) = nízkotlaký plynovod Povolený tlak = svítiplyn = 4.0 - B0 mm vodního sloupce = zemni plyn = 120 - 210 mm (jinak spotřebič potřebuje regulátor) Snaha: vyloučit nízkotlak a nahradit jej domovním r&~ guIétorem Vzdálenost od budovy;-- nízkotlak - 1 m - středotlak - 5 m (min. 2,80 m) — vysokotlak - 10 m Středotlaká regulační stqnice plynu - umístěni ve srredu odběru - co nejnižěí poloha - přírostek tlaku (vodovod opačně> F. ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM 1. Zdroje tepla (kotelny): i .. D ona y n 1 kotelna 4.. 000 - 600.000 koal/hod. 2« Blokové malá kotelna do 1,6005.000 •3. Bloková sídlistění kotelna ou 1,000,000 do 10,000« 000 ' 4.Výtopna do 10,0 až 20,0 Gcal/hod 5=Teplárna 6.Elektrárna 2. Špičková výtopna s její funkce 3. Rozvody = primární a sekundární = parovod, horkovod, teplovod = vedeni volné a v topných kanálech = izolace potrubí = životnost potrubí 4. Kompenzátory Typy s (ucpávkové) Úloha pevných bodO. 5. Přístupové šachty — vstupy do ěachet křížově umístěny — problematika větráni 6. Výměníkové stanice tepla a) protiproudové oňřivače tepla (tepelný spád) - boilery na přípravu (ohřev) teplé vody b> ejektory — umístění výměníkových stanic — regulace topného systému G, ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ snění rozvodného vedeni = velmi vysoké napětí — nad 60 kV = vysoká napětí - od 22 kV do 60 kV = nízké napětí -.0,4 kV Ochranná pásma — od krajního vodiče — venkovní vedeni VVN - 60 - 110 kV = 15 m - 110 - 220 kV = 20 m - nad 220 kV = 25 m — venkovní vedení VN — = 10 m — kabelové vedeni všeho druhu — —Ira'' — venkovní vedeni NN bez chránění 2. Trafostanice = 400/í10 kV = 110/22 kV = 22/0,4 0channé pásmo 30 m od oplocení 3, Rozvodny (včetně umístěných trafostanic i 10/22 RV :■ - tekutá palivy - plynové elektrárny ~ atomové elektrárny - hydroelektrérny - přepadové - přečerpávac i - Přílivové alternativní zdroje - vítr - slunečn.l kolektory - malé vodní elektrárn S.Elektrické energie jako "čistá energie" — jedinný zdroj (společná náhrada vedení elektro, teplo, .TUV,• plyn = nahrazuje 5 vedení) velmi jednoduchá údržba odstraněna nebezpečnost plynu — znečištění pouze na zdroji — menší míra znečištění plynem H.TELEKQMUNIKACE 1 = Telefon, .fa;-: - ústředny 2.Požární signalizace 3=Rozhlas po drátě 4..PoČ í tačové sítě 5«Kabělová taIeviz e 6-.Ta!sv'Í2ní eignál 7,Jednotný čas B. Bezpečnostní signalizace 1=POTRUBNÍ POŠTA, PR0BUKTOV0BY, PASOVÉ PREPRAVNÍKY J =OSTATN í 2 AŘ í ZEN í — el. rozvody pro tramvajové a trolejbusové trati (měnírny) — čištění města — garáže a dílny — skládky tuhého komunálního odpadu — tříoírny komunálního odpadu — spalovny komunálního odpadu — spalovny nebezpečného odpadu K .POJÍZDNÉ SCHODY A CHODNÍKY 15, OBČANSKÉ VYBhVEEní Demografický potenciál jednotlivých druhů, občanského vybavení Kategorizace občanského vybavení — denné potřeby - časté potřeby - občasné potřeby Životní úroveň = růst životní úrovně znamená růst-: kapacity a druhů občanského vybavení (svázanost s příjmovou situací občanů = Karolina a otázka její funkční náplně) e společenská dělba práce Typy občanského vybavení: — ěkolství (stavby pro výchovu — materské školy-, základni školy, strední školy, vysoké školy - 3 stupně) — zdravotnictví (hospitalizační a ambulantní služby = nemocnice, polikliniky, zdravotní strediska s soukromé ordinace, odborné léčebné ústavy - psychiatrické, rehabilitační, TEC, onkologická, léčebny dlouhodobě nemocných, zvláštní dětská zařízení -. jesle, kojenecké .ústavy, domovy pro děti, ozdravovny lázné, stanice záchranné služby, hygienické stanice - hygienická služba, lékárny - lékárenská služba) — zařízení sociální péče (domovy důchodců, penziony, domy s pečovatelskou péčí) — distribuce (obchodní střediska = okrsková,' obvodová, centrální, obchodní dům, supermarket) — služby (osobní, služba domácnisti, zakázková výroba, údržba stavebních fondů, technické služby) — veřejná stravován i (jídelna, se samobs lunou, restaurace, fc ě. v á r n y, vin á r n y ) — veřejné ubytování (hotely, motely, botsly, campy 3 — administrativa (veřejná správa, soudy, poeta a telekomu- nikace, peněžnictví, promysl a distribuce, vědecko—technické instituce, společenské organizace, masověsdělovací prostředky, zahraniční zastupitelství > — kultura < kulturní stavby sálové - divadla, koncertní síně, kina, kulturní domy, varieté, cirkusové arény, více ů čel o v é haly, sta v-b y p r o os vět o v ou. a vědeckou činnost - knihovny, čítárny, archivy, budovy pro výstavy - muzea, výstavní síně, obrazárny, rozhlssově a íelev i zni studia) — sport centrum města je shodné s plochou historického jádra (viz □páva) c) městské centrum přesahuje historické jádro (víz Srno □strava) •, 3,DEFINICE MĚSTSKÉHO CENTRA - velmi obtížné = prostor soust ŕeděni centrálních funkci Vymezení rovněž velmi obtížně (např. vymezeni okružními tr-idami > 4. ŽIVOTNÍ STYL. Motivační sféra občana podmíněna 4 faktory s a) fysiologické b) psychologické c) sociální d) kulturní Cel kove dosud pomíjené skutečnosti •5.TŘI URČUJÍCÍ OKRUHY OBČANA - 1.Bydliště 2. Pracoviště 3. Širší ekologické území ó.DEMOGRAFICKÝ POTENCIÁL , - prodejna mléka = 2.000 lidi - divadlo = 30.000 lidí /7.PŘESUN PODÍLU ČINNOSTÍ DO TERCIERU Terciér umístěn především v městském centru. (městské centrum nsjvětšlm pracovištěm města) = posilováni významu center Regionální hlediska (regionální metropole) - dojížďka'do zaměstnání — sezoní návštěvnost (vánoce, veletrhy sto. ) 5. VÝŠKOVĚ ROVINY HISTORICKÉHO JÁDRA 1. Rovina městských hradeb 2. Rovina měšťanských staveb (měšťanský dům) 3. Rovina věži (kostel, radnice) - odpor proii novým stavbám v méstkěm centru (Paříž - Eifelova věž, Chikago - Marina City, Praha -Tančící dúm) - Přestavba městských center (původně pouze ozdravění) (Praha - Židovské město - Parížska tŕída = V,Mrští k: Best i a _ ť riumfälis, Paříž atd. > 19.VYMEZENÍ MĚSTSKÉHO CENTRA - velmi obtížná úloha (viz vymezení okružními třídami). Možné přístupy; — vymezení dle ceny pozemko. - 61 - - vymazaní dle u I líního prôčel í < r koumá se velikost: obchodního obradu na i bm prádel i) - vymezení podle účelu, jež jednotlivé plochy plní ___ ____ (objekty vabavení, bytové, výrobní atd. )____-- 10. OBYTNÁ FUNKCE V MĚSTSKÉM CENTRU ... ' Postupné vytlačována = přesun do vilových čtvrtí (zpravidla západních) - přechodné ubytováni pro sociální vzestup nebe sesv-up - sociální patologie města (sociálně slabí, staří* Ro_ mové, barevní) - pauperizace městských center (sociální a stavební > . Návrat bydlení sociálně silného obyvatelstva v posleQ- .ních letech '(viz případ Paříže) 11.FUNKCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ V MĚSTSKÉM CENTRU - centrum se stáva hlavním a nejvštším pracovištěm města - tsrcisr představuje hlavní funkci v městském cent™ - bydlení déle vytlačováno (ztráta.sociální kontrola - noční a veekendové vyprázdnění ~ občanské vybavení privoláva zejména statickou dOPr7VU a ta. zpětně vytlačuje bydlení, ale zejména občanské vybavení - umisťování zařízení s malými nároky na pozemky (vaz nevhodnost umísťování škol = max, 4 podlaží — ve1^y nárok na pozemky> = vliv na skladbu obyvatel a tUult na bydlení) 12=DOPRAVNÍ FUNKCE MĚSTSKÉHO CENTRA Původní řešen í pro pěší, jezdce na koni, nosiče vod i'. = koňské potahy Nástup automobilu vyvolal — parkování — záchytné parkoviště — pěší zeny 1-3» VÝROBNÍ FUNKCE MĚSTSKÉHO CENTRA — snaha vytlačit výrobu (zejména sekundární 3 je mimo J' 1 né motivována snahou o snížení nároků na dopravu — vymítit nevhodnou výrobu - vymítit skladové hospodářství 14.VELIKOST NAŠICH MĚSTSKÝCH CENTER — 4# ha = do velikosti 10.O00 obyvatel 100 x 400 = 40.000 ffi2 - 3}g( ha = velikost 50,000 — 100=000 obyvatel (náměstí. = 300 - 400 trP- ) - ukazatel = S m2/obyvatel u malých měst = 3 m2/obyvatel u velkých měst Výsledky průzkumů našich městských center: i Podíl objektů dle účelu budov: \ - 40 - 50X = bytové - 40": = smíšené - 1/5 až 1/7 = -objekty účelové - 50% bydlení nad úrovní 1.nadzemního podlaží Stávající bytový fond: málo pokojů, velká obytná pIqC r>~ 50X přestárlých, zchátralé = pokřti fyzické exister?^* 15. OČEKÁVANÝ VÝVOJ' MĚSTSKÉHO CENTRA ~ strukturální prahy = expanze do podzemí a nad město