'" ---J ~ 00 00 0 00--J 0tv --J --J tv --J w W 0 0 '" '0.•.. .... 0 b ~ a~ ~ ~ ~ ~ ~ -\:.M~\{\ \ --y:c,och 1t&U. \ I hAJAJJ-U- McJVt-(7 lm~gt; neboli podoba prostfedi sestava ze tfi slozek. Je to jeho ~ i~~, struktij!-<;la vyznam.. Pro potfeby analyzy je dobre veci abstrahovat na lirovni techto slozek, i kdyz samozfejme vime, ze se jedna 0 jeden celek. Dobrat se image vyzaduje, abychom objekt nejprve identifikovali a odlisili ho jako oddelenou entitu od jinych celku. Toto rozliseni nazveme identitou toho ktereho objektu. Zde neuzivame slo~ 'den9:ta ve vyznamu podobnosti s neeim jinym, ale PQp.isuj~mf,.Jim §!gJj~l':JQ_sLY.ydeleninebo jedineenosti. Struktura objektu vyjadfuje prostorove nebo jine kvality utvafeiii;-kte;e k nam promlouvaji a maji zvlastni vztah k nam i k okoli. Objekt by mel mit pro divaka vyznam, ai uz prakticky, anebo citovY. V~znam totiz vyjadfuje iarlm ....-naseho v"ztah~ k realite, ktery pfesahuje pouhe prostorove a formalni utvareni objektu. Napfiklad pfedstava pfedchazejici ureity navrh vchodu je spojena s myslenkou na dvefe jako na vyrazny prvek stavby a ma v tomto smyslu i vztah k pozorovateli. Zaroven jsou dvefe i jen pouhym fyzickym otvorem, kterym se da projit. Podoba dvefi je spjata s jejich vyznamem, tedy s ureitou funkci. FormaIni stranku dvefi muzeme chapat jako vyraz jejich identity, ovsem je pfi tom dulezite i jejich jasne prostorove umisteni. V tomto pfipade budeme postupovat tak, jako by tyto kvality pfedchazely vlastnimu vyznamu dvefi. Tento analyticry likon by se mohl zdat nadbyteenym, ale je velmi potfebny pro analyzu mestskeho prostoru, coz pfedstavuje slozitejsi zaleZitost. Skupinove pfedstavy 0 vyznamu tu budou mene sourode, neZ kdyz hodnotime pusobeni jednoho prvku. Vyznam veci neni snadne zmenit fyzickou manipulaci natolik jako dva dalSi zminene komponenty. Ovsem ma-Ii mesto slouzit a pfinaset radost a uspokojeni masam lidi ruzneho typu a puvodu, melo by byt take do znaene miry schopno adaptovat se podle budoucich pozadavku. Bud"me proto proziravi a soustfed"me se na tfibeni dulezitych image a nechme je dozriit bez naseho pfimeho niitlaku. Image panoramatu Manhattanu muze pro nas znamenat vitalitu ei moc, tajemstvi, zahlceni mista ei jistou velkolepost atd. Kazda dalsi takova pfedstava bude upevnovat tento image. Mesto ma mnozstvi vyznamu, aekoli jsou pro nas jeho charakteristiky na "rvni pohled jasne a sdelitelne. V rane fazi analyz se nam dokonce zda, ze jsme schopni velmi jednoduse odlisit jednotlive vywamy odjejich forem. Pr9~s~~t.~~tYdi~ <:ohce:z:abyvatzvlaste identitSll a strukturou 'l,cstski,-- dfvame z dalky, nebo zblizka, vzdy jde 0 vzrusujici zazitek, jaky Ie n[IITIza dne odepren. Struktura mesta byla vetsine dotazanych srozumitelmL Charles !{iver se svymi mosty totiz velmi jasne vymezuje okraj, s nimz jsou pak rovnobezne hlavni ulice ctvrti Back Bay, jako jsou l\eacon Street a Commonwealth Avenue. Tyto ulice, ktere vedou :17, k parku Boston Common a Public Garden, vychazeji z Massa'liusetts Avenue, ktera je polozena kolmo k nabrezl. Tesne vedle I';chto rovnobeznych ulic Back Bay najdeme Copley Square, do II';hoz Listii Huntington Avenue. Na nizsi strane Boston Common probiha dalSi vyrazna soustava soubeznych ulic, jako jsou Tremont a Washington Street, ktere navzajem propojuje nekolik mensich ulicek. Tremont Street vyustuje az na Scollay Square, kde se napojuje na Cambridge Street. Ta se pak obloukem vraci pres kfizovatku s Charles Street r.pet k rece. Tak je prostorove vymezeno navrsl Beacon Hill. Kousek od brehu reky probiha okraj pristavnich hrazi u Atlantic Avenue, jejiz mivaznost na celkove schema uz neni tak jednoznaemi. Aekoli mnoho tazanych ma 0 Bostonu pi'edstavu jako o poloostrovu, nebyli schopni pi'edstavit si propojeni mezi i'ekou a pi'istavem. Boston se nam pak muze jevit jako mesto rozkladajici se jen na jedne strane i'eky, ktere ztraci na jasnosti a obsahu, eim vic se vzdaluje od bi'ehu Charles River. Z vypovecti naseho vzorku obyvatel, snad reprezentativniho, vyplyva, ze skoro zadny BostOllan neni schopen 0 svem meste i'ici mnoho. Stejne tak nejsou obyvatele s to vysvetlit i'adu detailu. Potize jim dela pops at trojLihelnikovitou oblast mezi Back Bay a South End nebo Lizemi "nikoho" na jih od North Station. Nevecti, jak na sebe navazuji Boylston Street a Tremont Street nebo jaky obrazec vytvai'eji cesty v obchodni etvrti. Jednou z nejzajimavejsich easti mesta, 0 ktere jsme dosud nepsali, je trojuhelnik vymezeny Back Bay a South End. S vyjimkou obyvatel, ktei'i se tu narodili a vyrostli, byla prave tato cast mesta na mape dotazovanych osob temei' neznamou oblasti. Pi'itom se jedna 0 dosti velke uzemi a nachazeji se tu tak vyznamne ulice jako Huntington Avenue a prostorove dominanty komplexu Christian Science Church. Zjevne se ale zdejsLfurma_da jen tezko uchopit a pojmenovat. Pravdepodobne je to zpusobeno pi'ilehajici zeleznicni trati, ktera toto uzemi vyCleiiuje z celkoveho schematu, i tim, ze hlavni ulice Back Bay a South End vnimame Iliko rovnobezne. Oboji ma za nasledek celkovy pocit odtrzenosti li'lll oblasti . .ICldrem image mesta je oproti tomu pro mnohe lidi Boston ( ·llll1mon. Spolu s Beacon Hill, Charles River a Commonwealth venue je nejcasteji zmiiiovan jako mimoi'iidne misto. Lide pi'i ",ych cestach mestem kfizem krazem casto meni smer, aby se dolkli tohoto mista jako vychodiska. Velky, ozeleneny, otevfeny prostor hranici s jednou s nejzivejsich casti Bostonu. Je to misto pine CiJeho spolecenskeho zivota, pfistupne vsem, takZe ijeho n:ll.ev Common (spolecny, vei'ejny - pozn. pi'ekl.) je docela pi'ile- 11:lvY.Pro jeho polohu je mozno chapat ho jako vychodisko do tfi di'lieZitych oblasti: Beacon Hill, Back Bay a do obchodni ctvrti ve stl-cdu mesta. Je skuteene zakladnou, od niz muze kazdy rozsii'ov:ll a obohacovat sve poznavani okolniho prostredi. Misto je s:nllO 0 sobe snadno rozlisitelne. RozCleiiuje ho i'ada mensich prvku jako prostor kolem stanice metra, fontana, Zabi rybnik, p6dium pro hudebniky, hrbitov a Labuti rybnieek atd. Common je se svym nezvyklym plldorysem nesnadny k zapalI1alovani.Jedna se 0 nepravidelny petiboky utvar sterner pravymi I'lilly.Jelikozje pfilis velky a huste osazeny stromy,je nepfehledny :I lide jsou v rozpacich, jak ho projit. A jelikoz dye pfilehajici IIlice celomestskeho vyznamu Boilston a Tremont Street se zde protinaji v pravem uhlu, ale diile uz pokracuji temer soubezne, ~lOoon~N~ tato obtiz se jeste nilsobf. Obe paprskovite vychazeji ze spolecne zakladny, kterou je Massachusetts Avenue. Navic linie obchodni ctvrti se nesikovne v pravem uhlu zalamuje na kfizovatce Boylston Street s Tremont Street. Zde jeji intenzita slabne a znovu se v pine sHe projevuje az dale na Boylston Street. To vsechno ma za nasJedek, ze tvar mestskeho jadra je povazlive nejasny, coz ve , meste pi'edstavuje znacny orientacni nedostatek. Boston je mesto sestavajici z jednotlivych vyraznych ctvrtf. Na vetsine mist ve sti'edu mesta je yam jasne, kde se nachazite, a to diky typickemu okolf. V jedne jeho casti mliZeme videt vzacny pi'fklad pokracujici mozaiky vyraznych mist, jako jsou Back Bay, Common, Beacon Hill a centralni nakupni oblast. Zde problem neurcitosti mista nehrozf. A pi'ece toto obsahove bohatstvi se typicky asociuje s beztvarou a zmatenou kompozicf. Kdyby bostonske ctvrti byly strukturalne jasnejsi a vyraznejsi, jejich kvalita by velmi stoupla. Selhani je zde odlisneho druhu nei v mnohych jinych americkych mestech, kde formalni fad nevytvafi skoro zadny individualni charakter mista. Zatlmco ctvrti Bostonu se zdaji byt vyrazne, je system jeho cest vseobecne zmatenY. I zde, jako u jinych srovnavanych mest, je funkce provozu do te miry dLilezita, ze cesty zLlstavaji dominantnim faktorem celeho image. Tyto komunikace nespojuje zadny zakladni i'ad, vyjma historicky podminene radialy, ktenl vychazi z baze poloostrova. Ve stfedu mestaje snadnejsi se pohybovat ve smeru vychod - zapad, tedy obema smery na Massachusetts Avenue, nei se k cHi dostavat pfes i'adu pravollhlych zakrutLI. V tomto smyslu ma Boston zvlastnf charakter, ktery se projevuje i v krkolomnosti imaginarnich vychazek. Soustava cest vytvai'i mimoi'adne obtiznou situaci a jeji problematika nam poskytla vetsinu materialu pro systemove uvahy tykajici se cest v kapitole III. V teto souvislosti jsme se jiz zminili 0 tezkostech zpllsobenych pravollhlym ki'izenim "soubeznych" Boylston Street a Tremont Street. Pravouhla sit' ctvrti Back Bay - tato banalnost je typicka pro vetsinu americkych mest - nabyva v Bostonu zvlastniho vyrazu tim, ze zde kontrastuje i s jinym typem ulicnich systemu. Centrem mesta probihaji dye expresni dalnice Storrow Drive a Central Artery. Obe jsou ale rozporuplne pocit'ovany bud' jako pi'ekazka v provozu na starsich ulicich, anebo jako uzitecna komunikace v pi'ipade, kdyz po nich jedeme. Kazdy z techto aspektll ma tedy llplne odlisnou podobu. Hledime-li zespodu na Central Artery, jevi se n{lmjako masivni zelene zbarvena hradba, . kteraje misty jen castecne viditelna. Iako komunikace zase pfedstavuje siroky pruh, ktery stoupa, klesa, zataci se a je zcela zaplaven dopravnfm znacenim. Ie zajimave, ze obe komunikace jsou vnimany jako neco "mimo mesto", temer bez vztahu k nemu, i kdyz jim vlastne pronikajf. Stirn je spojena tezka stresova situace prozfvana na kazde odbocce a kfizovatce. Dalnice Storrow Drive ma jasny vztah k Charles River a timto zpusobem je vice v{lzana k obecnym rysum mesta. Naproti tomu Central Artery se z;,lhadne vine sti'edem mesta a rusi spojeni s North End tim, ze blokuje Hanover Street. Nekdy je zamenovana se sekvenci Causeway-Commercial-Atlantic. Ackoliv tyto dye trasy jsou zcela odlisne, mohly by byt obe chapany jako logicke pokracovani Storrow Drive. Iednotlive casti ulicniho schematu maji na bostonske pomery osobity charakter, ale vcelku se jedna 0 velrni nepravidelny system. Je vytvoi'en oddelenymi prvky, ktere jen navazuji jeden na druhy, a dokonce obcas ani to ne. Ie take velmi nesnadne takovy system -+.smerorinetlliilOlli --- mtynemalkfclllJlllklef •...1.•.. nedOlIOlekrozliJeni ~ncvyhron~nekmovolky . .-."nodOltolcCn6 "'.' nebo (byb~iki hronite A malolld misto ??' nedoslotckVZlohiJ • ~ . Izotoce ~p,obtemoli{ke(tlfy 8 :r:r~~::~*:mupotlm ,~ b~~O:tlo~~k~:~:tII/ntho _ •••••.• ncdokonlemlneho plorufovon6cMlo Olvtllov6netlflilOlI !,; ~;~o~~o~e~J:~~~njrb ?~ nOllrlitoodbolko •.. ~~ _,n nenovOlOosi nf1.!s S.fyl~ n6bleil bet vnteb IIl1kreslitanebo si ho pfedstavit jako celek. Tento problem se pak II111sifesit mimofadnou soustfedenosti fidice vuci pofadi kfi)ovatek, odbocek a dopravnich uzlu. To se tyka obzvlaste Bosto- 1111,kde jeho "nezazivne" oblasti,jako je Park Square,je pak mozne pll'l.natjen podle urcite kfizovatky, ktera se tak stavajejim ohniskem. ObI'. c. 8 pi'edstavuje jeden zpusob shrnuti analyzy image Ilostonu. Toto shmut[ muze poslouzit jako podklad pi'i vypracov;',nl noveho navrhu. Je to graficka kompilace toho, co se jevi jllko hlavni problemy v image mesta. Tedy veskery zmatek, nevyI,ranene lokality, vagne naznacene hranice a izolovanost, pi'eru~'ml kontinuita, dvojsmyslnost, nedostatek charakteru. Prezenl(lvana spolu se "silnymi" misty a potencialy image takova kresba lldpovida analyticke fclzi terenniho pnhkumu, tedy planu spise luensiho mei'itka. Nepi'edstavuje formu nejakeho konecneho planu, ale je spiSe podkladem pro dalSi tvurci rozhodnuti, IIcjenom vyspelejsi a srozumitelnejsi, ale pi'irozene tez obsahujicf vice informaci, nez nam nabizely diagramy pi'edesle. Mesto Jersey City ve state New Jersey lezi mezi Newarkem a New York City a pi'edstavuje vlastne okrajove lIzemi obou dvou. Samo mesto, bez vyrazneho centra, protkane kolejnicemi drah a vyvysenymi vozovkami dalnic, vypada spiSe jako misto, klerym se jen projizdi, nd jako lokalita, kde by se bydlelo. Toto Illesto je rozdeleno podle etnickych a socialnich hledisek a jeste jc pi'eruseno hradbou zvanou Palisades. Pfirozene misto, kde by sc melo nachazet nakupni centrum, bylo v horni casti mesta potlacello umelym vyvysenym lltvarem Journal Square. Tak se stalo, ;.e mesto nema jeden stfed, ale spiSe ctyfi az pet st~e.9.ll.K bezlle heztvarnosti mista a rllZllorodosti jeho struktury, kterou se vy- 7,nacuji zanedbane casti americkych mest, se jdte pfidava kompletlli zmatek nekoordinovaneho systemu ulic. Fadnost, spina a pachy mesta nas napoprve docela pfemohou. To je ovsem jen povrchni dojem cizince. Bylo by zajimave podivat se, jak mesto vnimaji ti, kdo zde ziji mnoho let. Nacrtek vizualni struktury Jersey City je odvozen z materialll 7,iskanych pi'i pruzkumech v terenu. Je nakreslen ve stejnem mefitku jako bostonsky nacrtek a uziva se v nem stejnych symbolu. Jersey ma prece jen trochu jasnejsi formu usporadanf a celkovy tvar, nd se na prvnf pohled zda. A take musf mit, ma-li byt vubec obyvatelny. Pochlubit se ale muze mnohem mensim pottem rozpoznatelnych a vyznamnych prvkll, nez kolik jich najdeme na obdobnem mfste v Bostonu. Celistvost prostoru mestaje narusena pmis silnymi okraji. Nejvyznamnejsf z cele struktury je Journal Square. Toto namesti je jednfm ze dvou niikupnfch center spolu s Hudson Boulevard, ktery jim prochazl. Na Hudson Boulevard navazuji Bergen Section i duldity West Side Park. Smerem na vychod sestupujf doll' ti'i cesty pres hrany utesl' a castecne se sbihajf na nizsi urovni terenu. Zde se nachazeji oblasti Newark, Montgomery a Communi paw - Grand. Na samotnem utesu stojf Medical Center. A tak mesto postupuje dal, az se zastavi v prumyslove, zeleznicni a pristavnf oblasti u reky Hudson. Tak je mozne popsat pod statu schematu, ktere mozna az na jednu ci dye ze tfi svazujicfch se uJic zna vetsina obyvatel. Nedostatek mcite osobitosti je zrejmy uz na prvni pohled, kdyz prvky povazovane za vyznamne jsou srovnavany s podobnym diagramem Bostonu. Z tohoto srovnani vychazf mapa Jersey City jakoby temer prazdna. Journal Square je vyrazne dfk sve jntenzivnl funkci nakupni a zabavnl. Ale jeho provoz a prostoravy chaos jsou matoucf a zneklidnujicf a Hudson Boulevard jeste konkuruje Journal Square svou intenzitou. Vedle se nachazf West Side Park. Je jedinym velkym mestskym parkem, ktery je zminovan znovu a znovu jako vyrazna oblast, jejfz relief se uplatnuje v celkovem usporadani. Bergen Section se vyjima predevsim jako oblast socialne vyhranena. Medical Center je nezamenitelne a na hrane terennfho schodu pusobf jako vysoky, bfly a nahodile postaveny kolos. Je mozno upozornit i na jine typicnosti, ty ovsem ale nebudou vseobecne potvrzeny, mimo jedinou, coz je velkolepy pohled na panorama New Yorku. Jjna schemata zachycujf image mesta a zvyraznuji jeho prakticke nezbytnosti, jako jsou jeho hlavnf 01)1: t. 37 a 4/, .I'll: /52 a/54 CESTA HRANICE UZEl OBLAST vYZN. PRVEK hlovnr prvky -lIIlIlIJlIlIlIl •-*mensi prvky (2) y ".'''\' t.~'.••• I'l:sty, zejmena ty nejuzivanejsi, ktere svou kontinuitou jsou zde vYjimecne. Jsou tu nepi'ilis osobite ctvrti a maIo vyznamnych pl'vku, chybi tu i obecne povedoma centra a uzly. Na nekolika Illistech poznamenavaji mesto tvrde a izolujici okraje,jako jsou vyvysene zeleznice a dalnice, terenni schod Palisades a dye nabreZl. Pri studiu jednotlivych skic a vysledku rozhovoru jsme vyvoclili, ze zadny z tazanych nemel ucelenou predstavu 0 meste, ve ktcrem bydli a zije radu let. Jejich skici jsou proto casto zlomkovite, s velkymi pnhdnymi misty a vetsinou se soustred'uji jen 11:1llzemi malych obytnych domkiL Prikre brehy reky jsou silne il.Olujicim prvkem a Illapky obycejne ukazuji horni anebo dolni '(1Stmesta jako silnejsi a vyznamnejsi, neZ je ta druha. Obe casti hyvaly spojeny jen nekolika nacrtkovite naznacenymi cestami. Obzvlaste obtizne bylo charakterizovat strukturu dolni casti Illesta. Na otazku, jaka je obecna charakteristika mesta, padala IIl:jcasteji odpovect', ze mesto vlastne neni cele, ze mu chybi stfed :t ze se jedna spise 0 jakysi slepenec side!. Tezka se zdala i od!loved' na dotaz: "Co vas napadne, kdyz slysite slova Jersey City?" Jak snadno by odpovidali Bostonsti, kdybycholll se ptali 11<1jejich mesto! V Jersey City nam dotazovani znovu a znovu opakovali, ze jenenapada nic zvlastniho, ze mesto je tezke symholicky charakterizovat, kdyz nema zadne vyrazne casti. Jedna ;.l:na to popsala takto: Mezi nejbolestnejsi veci v Jersey City patri to, ze tu nenajdete nic, 0 cem by mohl cizinec rici - je to tak krasne, ze to musite urcite videt. Nejcastejsi odpovect' na otazku 0 symbolickem vyrazu se netykala vlastniho mesta, ale pohledu na siluetu New Yorku, videneho pres i'cku.V teto souvislosti pocituje vetsina Jersey City pouze jako okrajovou cast neceho jineho. Jedna osoba to vyjiidrila tak, ze dvema symboly jsou pro ni panorama New Yorku na jedne a Pulaski Skyway na newyorske strane. Jini zduraznovali stisnujici pocit barier, klery je citelny, kdyz chcete opustit Jersey City. Pak totiz musite volit bud' tunel pod rekou Hudson, anebo pouzit zmateny dopravIii okruh Tonnelle. Pritom clovek muze stezi nalezt dramatictejsi a vice inspirujici (opografickou situaci, neZje v Jersey City. Ovsem pod podminkou, ze zde mesto postavite znovu. Prostredi dnesniho mesta dotazani hodnoti jako stare, spinave a jednotvarne. Jeho uliee jsou opakovane popisovany jako rozkouskovane. Behem rozhovorLI bylo napadne, s jakym minimem informaei 0 prostredi se setkavame. Mluvilo se spise 0 koneepteeh, nd abyehom se dostali ke konkretnfmu popisu vlastnosti image mesta. Nejvyraznejsi byla tendenee popsat mesto jen skrze nazvy ulie ci zpusob jejieh vyuziti, nikoli nejak je v.izualizovat. Jako prfklad poslouzi tento orientacni popis znamyeh mist, jak jej podala tazana: Kdyz prejdete dalniei, je tam mllstek pro pesf, doslanete se pod most, na rohu stoji dye banky, kazda na jedne strane uliee. Napravo v dalsim rohovem dome je obehod s radii, hned vedle nej je zeleziii'stvi. Jeste pred tim, nd prejdete na levou straml, vsimnete si obehodu se smfsenym zbozim a cistirny. Tak se dostanete k 7. uliei, kde je naproti na rohu hospoda, zalimeo napravo pres eestll vidfte zelezarsky kram a obehod s lihovinami. Na leve slrane se naehazi jeste potraviniii'sky obehod. Na dalsi, tedy na 6. uliei, neni nie napadneho, snad jen to, ze musfte znovu podejit zelezniei, most, a tak hned naraz[te na 5. ulici. Tam je napravo hospoda, nova benzinova pumpa a na protejsi strane opel vycep. Kdyz jdete 4. ulici, tak po prave ruee vidite prazdny pozemek, ktery sousedi s restauraei. Stale jeste na teze strane je velkoprodejna masa a pres eestu naproti ni sklenarska dflna. Ve 3. ulici najdete lekarnu a prodejnu lihovin. Naproti, tedy nalevo, jsou dva kramy s potravinami a vycep. Na 2. uliei nalevo je hospoda a na druhem rohu jeste jedna. Nez prejdete na protejsi ehodnik, vs.imnete si obehodu s potrebami pro domacnost. Na I. uliei najdete reznietvi a masny trh, naproti napravo je zase pnlzdna pareela uzfvana jako parkoviste. Pak je tu take prodejna odevu, eukrarna atd. Celkem v tomto popisu najdeme jeden nebo dva vizualnf image. Jeden se tyka preehodu pres mustek a druhy podehodu pod zeleznicnfm mostem. Tazana vlastne ozila az tehdy, kdyz se ve svem popisu dostala k Hamilton Park, kde "zahledla" oploeene mimesti s okrouhlym hudebnim p6diem ve sti'edu a s lavickam.i okolo. Mnohe dalSi jeji pozmimky se tykaly f:idnosti eele seenerie: Je to tam vsechno jednotvarne a obycejne. Kdyz se ehci projit IIlid, je jedno, jestli se vydam po Newark Avenue, Jackson Avenue ci Bergen Avenue. Skutecne, nekdy se am nemohu IllZ.hodnout, kterou ulici se dat, protoze vseehny jsou si tak podobne a neni tu skoro nie, co by je rozlisilo. . . .Iak mam pak poznat, ze jsem se mez.itim uz oetla na Fall'vlew Avenue? Vlastne jen podle nazvu ul.ie! Casto je to jediny zpu~ob, jak zjistit, kde vubee jsem. Nekdy tu neni ani jeden (ldlisny dlUTI,treba ciste obytny objekt nekde na rohu. Proste neni se ceho chytil. Ale ja myslim, ze si s tim nakonec clovek poradi. Kdyz se 'hee, vseehno jde. Pravda, obcas se troehu zatoul{lte a ztr:tite p{I\'minut hledanim urciteho mista, ale nakonee se k nemu pi'ece jen dostanete. V prostredi, ve kterem je tak tezke neeo rozlisit, se muzeme "polehnout nejen na speeifieke vyuziti mista, na jeho intenzitu, ale IIIk6 na stavebni stay objektll. Standardnf oznaceni ulie .ireklamni napisy treba na Journal Square anebo nejaka provozovna v okoli, to vse zde hraje dulezitou rolijako vyznamne prvky pi'i orientaci. V takove situaci je i kazdy upraveny ozeleneny prostor, jako je tteba Hamilton, Van Vorst a hlavne West Side Park, pi'ijiman s povdekem. Ve dvou pripadech tazani mluvili 0 jakemsi malem travnatem trojuhelniku na rohu ki'izovatky jako 0 vyznamnem zachytnem prvku. Jedna zena nam zase vypravela 0 svych nedelnich vyletech k malemu parku, na ktery se pak diva okenkem sveho stojiciho automobilu. Skutecnost, ze Medical Center ma pi'ed sebou kousek zelene plochy, je povazovana za stejne charakteristicky faktor, jako je samotny Medical Center anebo jeho silueta. Zjevne nedostatecna imageability se projevuje i v pocitech obyvatel mesta, byC tu ziji uz ~Iouhou dobu. Byva to provazeno rozmrzelou neschopnosti zorientovat se, stejne jako rozlisit a popsat casti celku. A pi'ece ma toto chaoticky pl':lsobici seskupeni svuj system. Vytvai'ejf ho sami lide tim, ze se sousti'ed'uji na male zachytne body, i tim, ze presouvajf svou pozornost z videne reality na jine aspekty. Uzemi Los Angeles je srdcem velkeho metropolitniho regionu a nabfzf nam opet jiny obraz, a obzvlaste se odlisuje od Bostonu. Rozlohou je cast mesta, kterou jsme si vybrali, srovnatelna s vybranymi castmi Bostonu i Jersey City, ale pi'edstavuje neco vic nel. jen obligatnf obchodnf centrum s okolim. Tazanf byli s timto mistem dobre obeznameni. Ne ale jako jeho obyvatele, nybrZ jako zamestnanci mistnfch ui'adoven a obchodu. ObI'. C. 14 byl poi'izen obvyklym ZpLlsobem behem terenniho prLlzkumu. Jadro metropole je nabito ruznymi vyznamy i aktivitami. Je zastaveno velkymi vyznamnymi budovami v temer pravidelne ulicni siti. Avsak nektere jeho rysy vytvai'eji mene vyhraneny image nez ti'eba v Bostonu. Predevsim je tu patrna jista decentralizace metropolitniho regionu, pi'icemz jeho ustredni cast se da jen s nadsazkou nazvat centrem mis"ta. Al~--vecrretoho je tu nekolik dalsich zakladnich ii!.der, pod Ie nichz se lide mohou orientovat. Sti'edni cast mesta zijici cilym obchodnim ruchem ale jiz nepi'edstavuje to nejlepsi misto k nakupu. Proto sem mnoho obyvatel /Il1inevstoupi, jak je rok dlouhy. Za druhe tu stereotypni a ne- 11l'!,IUZneneschema ulic neumozi1uje bezpecne nachazet to, co hkdame. A za ti'eti jsou hlavni aktivity tak roztahane v prostoru I lak promenlive, ze to oslabuje jejich ucinek. Ic:lentifi~ace k:era v/,lIika jen kontinuitou historickeho rocesu . a-sta.\etJ prL:sUlvbou.Lide se tak opa ovane pokousi vtisknout prvkum lI~ditost, ale vzdor tomu anebo prave proto zustavajf tyto plochy bez charakteristicke podoby. I pres' to v~vechnovse zd: IIL:jcdna0 takovy chaos jako v Jersey CIty, ale spise 0 pnrozene t1spoi'adane centrum velke metropole. ., v Letecka fotografie nam dava predstavu 0 cele sltuaCI. Krome \ouboru prumyslovych staveb a nekterych dalsich muzeme tuto ,'L:cnustezi odlisit od sceneri! jinych americkych mest. Vidime zde SIL:jnenakupeni schematickych administrativnfch budo> v~ud,Y~ pfitomne dopravni tepny a parkoviste. Ovsem kresby znazornuJlcl ~ 1000 FT --CESTA HRANICE UZEl OBLAST vYZN. PRVEK hlovni prvky -lIlIIIIIIIIllII •~ *men,! prvky €IY .., image Illesta jsou mnohelll obsa1,nejs[ nez. treba Illapky porizene v Jersey City. Hlavni strukturu mestskeho image tvofi uzel zvany Pershing Square, ktery Iez.iv ohybu ve tvaru L, tvorenem dvellla mikupnimi ulicellli - Broadway a 7. ulicr. Toto predstavuje zakladni prvek celeho Illistniho sachovnicoveho schelllatu cest. Na vzd{llenem konci Broadway Avenue se nachazi Civic Center a za nim je vyznamny, a1, s jistym sentimentelll vnimany uzeJ zvany Plaza-Olvera Street. Podel Broadway Street je umistena financni ctvrf Spring Street a pak jiz nasleduje hlavni tepna Skid Row (Main Street). Hollywood Freeway a Harbor Freeway zase tvoi'i jakoby ramena velkeho L. Celkovy image je ale zvlastni tim, 1,e prostor na vychod od ulic Main Street nebo Los Angeles Street je svym ZpLlsobem prazdny. Nachazillle zde stale se opakujici lllicni sit. Sti'edni cast mesta je tedy v jakemsi vakuu. V centru ve tvaru velkeho L se ovsem naleza mn01,stvi vyznamnych prvkLI, jako jsou hotely Statler a Biltmore, Richfield Building, verejna knihovna, obchodni domy Robinson a Bullock, federalni sporitelna, budova filharmonie, radnice a objekt Union Depot. Ovsem jen dva z techto vyznamnych prvkLI byvaly popisovany podrobneji. 10 oskliva cerna a zlata budova Richfield Building a pyramidalII spicka radnice. Vedle Civic Center vypadaji dalSi dobi'e roze- 11I:llclne mestske oblasti moc male anebo pi'ilis protahle. V.kchny jsou vymezeny existujfcimi ulicemi, jako napi'iklad naIllpnl enklava na Broadway, v 7. ulici nebo v TransportatIOn Row II (,. ulice. Take financni ctvrf na Spring Street a Skid Row u Mam .'11\;ct.Ponekud mens! vyznam ma Bunker Hill a cast zvana Little l'okyo. Pochopitelne Civic Center tu ma nejsilnejSi pozici, u1,dik V~IllUjasnemu vyu1,iti, velikosti, novym budovam, JSou zde JedIIm.nacne okraje a rovne1, mno1,stvi volneho prostoru. Opravdu it'll malokdo se 0 tom nezminil. Na druhe strane Bunker Hill nema Nilll)' image, vzdor sve historicke konotaci. Nektei'i lide meJi t!okonce pocit, 1,evlastne ani do sti'edu mesta nepati'i. Je a1,prekvajlujici,jak budovy toto topograficke jadro vizualne potlacily, Nejvyznamnejsfm prvkem pro tazane je stale Pershing Square. Jiste tu hraje roli i jeho exoticka parkova uprava v samotnem srdci l1lesta. Prestiz mista je jeste umocnena i'eenickyl1l f6rem a prostorem pro vei'ejna shromaZdeni. Namesti se take vyuziva jako misto odpoeinku. Vedle znameho parku a ulieniho uzlu Plaza-Olvera je to prave Pershing Square, ktere bylo nejpodrobneji popisovanou cast! mesta: se svym dokonalym tr{lvnikem uprosti'ed, ramovanym bamlnovniky a s hustymi i'adami starych lidi posedavajicich na kamennych zldkach, s frekventovanymi ulicemi a svym typickym uzavi'enim hradbou okolnich domu. I kdyz se jedna 0 pozoruhodne misto, nebylo vzdy ve vzpominkach spojovano s pi'ijemnymi pocity. Nektere tazane znepokojuje mnozstvi starych a podivinskych lidi, ktei'i se zde ZdrZllji. Mnohdy se reakce na tlltO situaci jeste dramatizovala tim, ze tito lide jsou nllceni shromazd'ovat se jen po obvodu parkll na zidkach a nemoholl vstoupit na travnatoll plochu. Z hodnoceni vysel II\'pi'iznive i dnesni stay parku ve srovnani s puvodni, i kdyz snad IIl1i ne elegantnejsi upravou. Lide vzpominaji na lesopark r 'slami a roztrousenymi laviekami. Travnik ve sti'edu dnesniho IllIlIlesti byva hodnocen s politovanim nejen proto, ze je uziva- 1I'Ieim parku nepi'istupny, ale i proto, ze nedovoluje projit celym plllsiorem napi'ie, coz je pi'irozena poti'eba chodce. Nicmene 11'llceidentifikovatelny image Pershing Square je jeste podtrZen \ I"fvenohnectou l1lasou hotelu Biltmore, ktery slouzi jako velmi II' 'Iny orientaeni bod na tomto namesti. Pres SVLljvyznam pro image mesta se zda, ze Pershing Square \Illi ponekud znejist'uje. Naehazi se totiz jeden blok od dvou klll:ovych ulic Los Angeles, tedy 7. lllice a Broadway. Pi'esto jsou 1IIIIoziv rozpacich, kde pi'esne ktera je, i kdyz 0 nich v podstate v lii. Proto ve svych pi'edstavach casto odboeuji mensimi uliceIlli. aby se po nieh "poohledli". Je to podl1lineno tim, ze se zde 1111 '!l{\zime uz ponekud mil1lo samotny sti'ed l1lesta, a jak jsme se III, I.minili, ulice Se tu zaeinaji vzajel1lne plest. LJliceBroadway byla snad jedina, kterou nikdo s zadnou jinoll Idid nezamenoval. Jako pLlvodnihlavni ulice stale jeste pi'edstavuje Ilrivetsi koncentraci obchodnich aktivit ve sti'edu mesta. Potvrzuji to IIllVylidi na chodnicich, nepi'erusena linie obchodu, biograru a proI',dcjicich tral1lvaji - v jinych ulicich je zavedena jen autobusova IIllprava.I kdyz pi'ipustime, ze Broadway je stale mestskYm jadrem, pI 'ce jen toto misto nenabizi nakupni pi'ileZitosti pro sti'edni vrstvy: ('lllldniky jsou zde zaplneny pi'islusniky etnickYch l1lenSIlla IIdml 1I1alympi'ijmem, protoze ti obyvaji domy ve sti'ednim useku ulice. I,ide, kterych jsme se ptali na tuto situaci, povazovali toto linefuni Iidro za cizorode a vyslovovali se 0 nem s ruznou mirou vyhyl\IIvosti, zvedavosti i strachu. Pohotove nam vysvetlovali rozdily polecenskeho statusu davu proudiciho po Broadway a Iidi, ktere 1I\I"I~,emevidet na 7. ulici. Paklize ji neoznacime rovnou za elitni 1'lIkl{IVU,tak ureite aspon za nakupni ubci sti'ednich vrstev. Veelku je tezke rozlisovat pi'iene ulice jednu od druhe, snad vyjimkou 1.,6. a 7. ulice. Tento zmatek bylll tazanych zi'ejmy. V mensi mii'e se pletla i pojmenovani nekterych podelnych ulic. I ika se to obzvlaste nekolika severojiznich ulic, jako jsou Flower, II\lpe, Grand a Olive. Vsechny ulice, ktere smei'uji k Bunker Hill, SOLI obeas zamenovany stejne tak jako ulice oznaeovane jen eisly. Nejenze jedna hlavni ulice muze byt lehce povazovana za jinou, ale nekdo neni ani schopen zorientovat se, kterym smerem ma pokracovat. Dominanty, uplatiiujici se v pruhledech, jako je hotel Statler na 7. ulici, knihovna na Hope Street, Bunker Hill a Grand Street ci srovnavani ruzneho vyuziti mista anebo mnozstvi chodcii na ulici, napi'iklad na Broadway, jsou natolik vyraznymi charakteristikami, ze poslouzi i orientacnimu ucelu. Ve skutecnosti jsou vsechny ulice vZdy nekde vizualne uzavi'eny, vzdor pravidelnosti ulicni site v centru. Jsou totiz pi'erusovany topografickymi zvlastnostmi, dalnicemi a malymi odchylkami. Pobliz Hollywood Freeway najdeme jeden z nejdiilezitejsich prvku mesta, uzlove centrum Plaza-Olvera Street. Ta byla mnohokrat plasticky popsana se svymi stromy, lavickami, lidmi, typickymi obklady a cihelnou dlazbou, stejne tak jako jeji (Izky prostor, druh nabizeneho zbozi a nezamenitelna viine svicek a cukratek. Nejenze je toto male misto vizualne velmi vyrazne, III • hlavne tvoi'i jediny skutecne historicky zachytny bod mesta, I, IIcmuz obyvatele velmi lnou. Pi'estoze se jedna 0 centrum mesta, je v prostoru mezi Union Ikpot a Civic Center stale jeste tezke najit tu spravnou cestu. I ,ide maji pocit, ze je zde ulicni sit jaksi zklamala. Nejsou si jisti, kde zname ulice vlastne zanikaji v beztvare zone. Alameda Street II(ISponekud zaludne odklani doleva, misto aby soubezne naslei10valajil1l~severojizni 1Ilice. Velkorysa asanace vei'ejneho pro,Iorll vymazala pllvodni ulicni sit, ale nenahradila ji nicim lIovym. Dalnice zapustena do terenu pi'edstavllje zabranu. Nakonec kazdy, pote co pi'ejde od Union Depot k hotelu Statler, ,i Cilevneoddychne a uvita, ze se octl u 1. 1Ilice. Kdyz jsme lidi zadali, aby popsali a nejak symbolizovali toto III"stOjako celek, i'ikali nam opakovane, ze se jim zda roztahane, prilis rozlehle, beztvare a bez center. Zda se, ze je tezke Los Angeles nazirat a konceptualizovat jako celek. Toto mesto je bezne vnimano jako nekonecne se rozsirujici utvar s nepochybne pi'ijemnym dllsledkem, totiz s volnych prostorem kolem jednotlivych domii. Ale je to take mesto, 0 kterem se mluvi s podtonem unavy a dezorientace. Jedna tazana rib: Mate pocit, jako byste nekam velmi dlouho jeli, abyste nakonec zjistili, ze tam vlastne vllbec nic neni. Ovsem i zde existuji doklady 0 tom, ze orientace v regionalnim mei'itku nepredstavuje takovy problem. Jeden ze zachytnych bodii je jiste ocean a pro vetsinu starousedlikii jsou to kopce a hory, udolni oblasti, jako je San Fernando a velke rozmahajici se Beverly Hills, hlavni dalnice a system bulvarii. Pomaha tez rozliseni podle fyzickeho stavu, stylu a typu staveb, odpovidajicich te ktere epose, tak jak nariistaly v priibehu casu. Pochopit strukturu a identitu v ramci mensiho meritka je uz mnohem tezsi. Chybi zde oblasti strednich rozmerll a cesty probihaji take dosti chaoticky. Lide rikaji, ze se ztrati, kdyz Ildhoci od sve obvykle trasy, a proto jsou pi'ilis zavisli na cteni 1I(1~.viiulic. Ovsem v nejmensim meritku se zde daji najit i mista ~Il'silnou identitou a zvlastnim vYznamem. Jsou to treba chatky Vl' stranich a plazove domky a mista osazena napadnou vegetaci. ()vsem toto vse neni univerzalnim rysem. Jak jiz bylo receno, l'llyb[ zde predevsim spojitost ve strednim meritku a take imageIIhility ve strednim mei'itku je nizka. Vetsina tazanych pri popisu sve cesty do prace narazila na to, }..:zivotnostjejich dojmii a popisii slabla umerne tomu, jak se pi'i!llizovali k centru mesta. Ovsem pri charakterizaci okoli domii, I,d<.:ziji, nam udavali pi no detailu, vcetne sklonu terenu a zaI,rutll, hovorili 0 zeleni a samozrejme 0 lidech. Tato vypraveni ~v<.:dcila0 trvalem zajmu a poteseni. Zda se, ze priblizovanim ke II'<.:dumesta image slabne a sedne, az se stane abstraktnim. I'odobne jako v centru Jersey City se popis zacina odobat 'en /' ?namum sluzeb a nazvu obchod\1 Nepoc y ne to j~.zprlsobeno I vypetim ridice pri ":)lch.Ii-j.i.w0--Aa-dalnici.Ale situace se moc II 'meni, ani kdyz zastavi a opusti vuz. Zrejme uz sam vizualni 1I1<1lerialkolem je chudy na podnety. I vetsi koncentrace smogu v lIliste ma zaporny vliv. Sm..Qga casto uvMen jako Il1ICZa pohroma pro obyvatele. Zda se, ze tata atmosfera ma vliv I 1IC1barvy v prostredi, ktere pak pusobi bezvyrazne. Celkovy !lllrevny ton mesta b I 0 isovan 'ako belav' nazloutl'~ r :l(lai'idiCli pracujicich ve stredu mesta nam rekla, ze kontroluji IIl1lozstvi smogu kazde ranD podle viditelnosti vzdalenych vLz.ovitych staveb, jako jsou Richfield Building anebo mestska I/ldnice. !\utomobilovy provoz a system dalnic jsou hlavnim tematem 11I~,hovorus obcany. Jedna se 0 jejich kazdodenni zkusenost a nel'lmcici zapas, ktery je vzrusujici, ale vetsinou pi'ilis vypjaty a vysiIlIjfci.Tato vypraveni jsou preplnena signalnimi svetly a navestirni, ~ izovatkarni a problemy s odbocovanim. Behem jizdy je treba se 11Izhodovat s jistym predstihem a byt pripraven na neustalou Illlcnu a manevrovani. Je to, jako kdyz nekdo pro romanticke v/,ruseni sjizdi pereje, a zaroven musi delat vsechno mozne, aby III prdil. Mnozi take priznavaji strach, pokud maji jet popr 1I<.:~,mlmoutrasou. Slysime caste zminky 0 nadjezdech, 0 k. ic- Obr. C.20, sIr. 40 kych situacich na velkych ki'izovatkach i 0 pozitku z pohybu pi'i sjizdeni a stoupani. Nektei'i !ide takovou jizdu vnimaji jako narocnou a rychlou hru. ''"' Pi'i vysokych rychlostech muze clovek prozivat i neco z makrorysu mistni topografie. Pro jednu z tazanych pi'edstavoval" kazdodenni pi'ejezd pi'es vrchol velkeho kopce polovinu jeji cesty a znamenal pro ni duldity bod. Jini si povsimii expanze mesta kolem novych cest, ktere razem meni celou koncepci vztahU mezi prvky. Take jsme zaznamenali nadsene reakce na okamziky, kdy se ze zvysene casti daInice na chvili otevi'e necekany vYiifed. To vsechno vynikne v kontrastu s monotonnosti prozivanou v sevfene kolone aut. Na druhe strane, podobne jako v Bostonu, maji i zde i'idiCi potIze lokaljzovat daInici ve vztahu k mestske struktui'e. Ridic casto zaziva pocit dezorientace ve chvili, kdy opousti rampu dal nice. Jine stale se opakujici tema se tykalo reJativniho stai'! objektu. Zi'ejme f.alvykJese ~m'i 0 docela sn~o rozlisitelne hmo..ill.~kty jako budova, znameni. obcbod nebo hora. Mely by byt jednoduse vydelitelne z velkeho mnozstvi jinych moznosti, pokud se maji nalezite zhodnotit. Nektere vyznamne prvky se uplatnuji jen z dalky. Obvykle je zname z mnoha (Ihlll a vZdaJenosti, jak je vnimame pi'i pohledu pi'es nizsi objekty. Siouzi nam pi'i pochopeni sirsich radialnich prostorovych vztahu. , Mohou se nachazet v samotnem meste anebo v pi'imei'ene vzda· lenosti, tak aby se mohly uz z praktickych duvodll stat trvalym sym·bolickym ukazatelem. Jako pi'ikJad Ize uvest samostatne stojici vez, zlatou kupoli nebo vysoke kopce. V teto souvislosti muzeme uvazovat i 0 pohyblivych bodech, jako je ti'eba sJunce, jehoz pohyb je pomaly a pravidelny. Nektere vyznamne prvky jsou bezprosti'edne svazany s ureitym mistem. Jsou viditelne jen z nekolika malo stanovist a pi'istupovych cest. Yetsina dotazanych uvadela jako pi'iklad nespoeetne vi~~~ni stity, pnieeli obchodu, stromy, ale i dvei'ni drzadla a dalsi prvky mestskeho prosti'edi. P-@'e ttto d~ly jsol! pro vetsin,u p~£roviH.<::Jl!duleZite pfi tyorbe image. asto pra~ny ·?t,,:~j.!identitu a celko.~_?~k~~_~Ech ;,y"znamse zvysUJev zavlslostl na tom, Jak se pro nas cesta stava duveme znamou. Image dane fyzicke reality se muze za ureitych okolnosti a podle zvoleneho uhlu pohledu menit v jiny typo Napi'iklad fidie vnima dalnici jako cestu, ale chodec ji bude vnimat jako jisty okraj. Ve stfedne velkem meste chapeme centrum jako oblast. Illctropolitnim regionu ho budeme povazovat jen za jeden I II/.Ill..Ie ale zi'ejme, ze pro pozorovatele pohybujiciho se na daIII l'lrovnijsou tyto kategorie do znaene miry ustalene. '1.:'ldnyz techto zakladnich prvku neexistuje jen sam 0 sobe. lillasti jsou strukturovane pfitomnosti uzlu, definovane okraji, plPlknute cestami a nepravidelne rozsetymi vyznamnymi prvky. il'dllollive prvky se bezne pi'ekryvaji a pronikaji jeden do druheho. V lIasich analyzach zaeiname rozlisenim udaju a zai'azenim do 1111'gorii, ktere nutne vyusti do jejich reintegrace v ramci celeho IIlage. Nase studie poskytuje mnozstvi informaci 0 vizualni poVII/,C jednotlivych typu prvku. Tyto uvahy budeme dale rozvijet. 1,'11kvuli mensimu rozsahu se prace nezabyva objasnovanim vza- 1l'II11lychvztahu uvedenych prvkll a ani se nedotyka moznych 1\I'IlYniimage, jeho vlastnosti a rozvijeni. Temto uvaham Jsem VI noval zaver teto kapitoly. 'esty jsou pro vetsinu dota~)aynim l~es"tot~o.D~Ym ilt'y~ekoliv jejich vyznam zavisi na tom, Jak duveme mesto IlIajf.Ti, ktei'i se v Bostonu vyznali nejmene, 0 nem uVaZovaliz hlediska topografie, nejsirsich souvislosti, popisovali velke ceLkya uyad Ii zevseobecnene charakteristiky. Kdo znal mesto lepe, mel llhyeejne zvladnutou jen east struktury jeho cest. Tito 1ide se zameIpyali na popis ureitych cest a jejich vzajemne souvislosti. Ukalido se, ze ti, ktefi znali mesto nejlepe, se spolehaji na maLe vy/It;lIlllle prvky prosti'edi a mene uz na vztah k oblastem a cestam. Nemeli bychom podcenovat moznou dramatickou identifikaci I Ii'eba se systemem dalnic. Jedna respondentka z Jersey City, klcr{\pi'i popisu sveho okoli byla jen stezi schopna v nem najit II jake hodnoty, se uplne rozzarila, kdyz popisovala Holland 'I'1;nneLJeji nadseni jsme zaznamenali: Prejdete na druhou stranu Baldwin Avenue a vidite cely Ne York pfed sebou, pozorujete dopravni zarez Palisades ... a pi'ed yami se otevi'e panorama nize polozeneho Jersey City, schazite c\olu a vite, ze zde je tunel, i'eka Hudson a vsechno dais!.. . .ra se vzdycky divam napravo a chci se ujistit, jestli zahlectnu ... Sochu svobody... Potom se vzdy snazim rozpoznat Empire State Building, abych vedela, jake je pocasi. Pociiuji opravdovou radost, protoze jdu nekam, kde se rada zdrzuji. Z jednotlivych cest se tak ruznymi zpusoby stavaji dulezite znaky. Bezne uzivane drahy pohybu maji jiste nejsilnejsi vliv, proto hlavni pi'istupove cesty, jako jsou Boylston Street Ston'ow Drive nebo Tremont Street v Bostonu a Hudson Boulev~rd v Jersey City ci expresni dalnice v Los Angeles, hraji klicovou ulohu pi'i tvorbe image. Pi'ekazky kladene doprave, ktere casto jeji strukturu komplikuji, mohou v jinem pi'ipade pomoci k vyjasneni sltuace tim, ze slozitejsi a chaotiCtejsi prubeh se musi zredukovat jen na nekolik kanalu a tim se stanou dominantni. Beacon Hill voB~stonu, ktery. musime objizdet v obrovskem kruhu, zvysuje dulezltost Cambndge Street a Charles Street, stejne takjako PublIc Garden posiluje vyznam ulice Beacon Street. Charles River pi'ekonava par dobi'e viditelnych mostu a i ty svymi osobitymi ~:ary nepochybne vnapomahaji objasnit celkovou strukturu zdejslch cest. Podobne Je tomu s Palisades v Jersey City. Pritahuji pozornost ke ti'em ulicim, ktere je zdarne pi'ekraeuji. ~~znavm c~st se v myslich pozQCQvat,;!(Jj,;~osili, k.d.¥i-si je sp~ s neJak}'m zvlastnim vyuzitim anebo aktivitou. Washington ~~,r v Bostonu je vynikaJicim pi'ikladem. Kazdy ji spojuje s nakup~vanim as divadly. Nektei'i pak tyto vlastnosti spojuji is jejiml useky, ktere tyto charakteristiky ve skutecnosti uz nemaji, Jako Je tOI1lUv blizkosti State Street. Vypada to, ze lide ani n~vedi, ze tato ulice pokracuje daleko za svou zabavni cast, a maji za to, ze konci uz nekde u Essex Street a Stuart Street. V Los Angeles najdel1le mnoho takovych pi'ikladu - Broadway, Spring Street, Skid Row, 7. ulice. Intenzivni koncentrace ruzneho vyuziti tu byla natolik vyznamna, ze tyto cesty nakonec vytvm-eji linearni oblasti. Lide jsou vnimavi i k tomu, jak se meni ~nozstv,i aktivit, s nimiz se sti'etavaji, a vetsinou tak radeji sleduJI hlavllJ pohyb dopravy. Typickym znakel1l Broadway v Los Angeles je mnozstvi chodcu a tramvaji. Stejne tak typicka je davem zaplavena Washington Street v Bostonu. Mista se stavaji rozpoznatelnymi i diky jinym druhUm aktivit. Podobne se uplatni i staveniste v blizkosti South Station nebo cily ruch kolem trhu s potravinami. I charakteristicke prostorove kvality jsou schopny posilit III luge jednotlivych cest. Najdeme ulice, ktere nas pi'inejmensim II\1Ijmou tim, jak vyrazne jsou siJ'oke ci uzke. Dobi'e zname I!pslonske Cambridge Street, Commonwealth Avenue a Atlantic vcnue zde uvadime prave pro jejich obrovskou sii'ku. l'l'ostorove kvalhy jako "siroky" a "uzk)'" svuj vyznam vzdy spoI"j( s-o]JeZr;ymi asociacemi hlavnich, tedy sirokych, a vedlejsich, I 'dy uzkych ulic. Hledani a duvera v "hlavni, a tedy sirokou" Illiei pi'ichazi temei' automaticky a i boston sky system ulic IIhvykle podporuje tuto domnenkll. Uzka Washington Street je pllk VyjirnkOllZ pravidla. Kontrasty v tomto uzkem prostoru jsou I 'sileny vysokymi budovami, ale i davy lidi, coz je pro tuto ulici v 'lice typicke. Nektere slozitosti v orientacnim systemu boston/lk6financni Ctvrti nebo anonym ita sachovnicove ulieni site v Los lIgeles jsou zpusobeny nedostatkem prostorove dominance. Zvlastnosti charakteru fasad jsou.ill'O identitu jednotlivych cest t{·;, duJe~bitost Beacon Street a Commonwealth Avenue 1)l'ameni prave z vyraznosti fasad domll, jez je lemuji. Textura 'hodniku je mene vyznamna, ale podstatne se uplatiiuje napi'iklad na Olvera Street v Los Angeles. Detaily tykajici se ozeleneni sc take zdaji byt relativne nepodstatne, ale i velky podil zelene na ('ommonwealth Avenue se ucastni na image teto cesty velmi II1:inne. fake blizkost zvlastnich r su mesta muze zv'sit a podpoi'it li~st. V tomto pi'ipade se pak cesta muze dl'uhotne uplatnit i jako okraj. Atlantic Avenue ziskava velkoll '(jst sveho vyznamu ze vztahu k mistnim dokum a pi'istavistim, Siorrow Drive z toho, ze vede podel Charles River. Arlington IITremont Street jsou vyrazne, protoze jednou stranou sousedi s parkem, a Cambridge Street nabyva na jasnosti tim, ze hraniei s Beacon Hill. Spojitost cesty s dalSimi castmi mesta ajeji vizual- 111 uplatneni pati'i mezi dalSi nesporne kvality. Central Artery se vc meste uplatiiuje prave diky svemu pi'ednostnimu vizualnimu postaveni, protoze mestem probiha ve vyvysene poloze. Mosty pres Charles River jsou dobre rozpoznatelne i na velkou vzdalcnost. Ale losangeleske expresni dalnice jsou na okrajich centra vizualne skryte v zm-ezech nebo v zeleni naspu. Cast dotazanych lIlotoristu se vyjadrovala tak, jako by tyto dalnice ani nebyly. Na druhe strane ale i'idici soudili, ze jejieh pozornost se zvysuje, kdyz vyjedou ze zarezu a rozevre se siroky rozhled. Pi'iIditostne se eesty j~w~lezitymi i z .s!Q.vod9-strukturalnieh~-Massaebusetts Avenue se lidem zd:Ha nevyznamnou, ani ji neby!i sehOpni popsat. Presto ale z ni jeji vztahy a mezipoloha ve zmatene strukture ulie ucinily blavni bostonskou tepnu. Vypada to, ze v Jersey City ma vetsina ulie prave tuto vlastnost - nedostatek strukturujieiho eharakteru. Tam, kde.hlavnL eesty postrilltlli identitJl ammQ je jejieh system 'ma'~i, je pak i eely image mesta problematiekou zai~zitost!. Proto mnoho lidi lehee zameni Tremont Street a Shawmut Avenue v Bostonu, stejne tak jako uliee Olive, Hope a Hill v Los Angeles. Longfellow Bridge v Bostonu byl zridka zamenovan s Charles River Dam. Mozna i proto, ze v obou pi'ipadeeh je tu mnoho dopravnich proudll a oba objekty VyllSt'ujive velkych mimourovnovych ki'izovatkach. Nedostatek identity a matoud system pi'inaseji problemy i ve schematu silnic a metra. Mnohe cesty v Jersey City bylo tezke vubec najit, jak v samotnem prosti'edi, tak i nasledne pi'i identifikaci ve vzpominkach. Proto jsou cesty okamzite rozpoznatelne a s jasnou kontinlJitou nuthosti pro zdarne fungov~ta. Lide na techto vlastnostecb katdc)clenne zavisi. ZakJadnim pozadavkem je, aby urcita trasa ci chodnik pokracovaly ve svem prubebu, pi'icemz jine vlastnosti zde nejsou tak dliidite. Tak napi'iklad cesty v Jersey City, ktere vykazui uspokojivou miru kontinuity, jsou lidmi upi'ednostnovany pro svou spolehlivost. Tyto cesty budou uzivany j cizinci, trebaze mozna s mensi jistotou. Mnozi vnimaji ijine charakteristiky, ktere se vazi k trase, a to navzdory ruznym nepravidelnostem. ~~u ale Uimll!l~_9iska nd jen kontinuita. Jest!ize se sii'ka komunikace zmeni, jako je tomu treba v Cambridge Street pi'i vyusteni do Bowdoin Square, anebo pokud je prostorova • navaznost pi'erusena, jako je tomu v pi'ipade Washington Street u Dock Square, p*,)!de maji vub~blem vnimat prostorove navaznosti takove cesty: M'uze-S-eto stat i z jineho duvodu. Lide se napi'iklad mylne domnivaji, ze Washington Street nepokracuje i za Kneeland Street az do oblasti South End. Prameni to z nahle zmeny ve vyuziti budov okolo teto komunikace. Vlastnosti, jez podporuje plynuly prubeh cest, je i pi'itomnost I, ·Iene a fasady domu lemujidch ulice, jako je tomu v pi'ipade Commonwealth Avenue. Na Hudson Boulevard to zase jsou spccificke druhy budov a mistni pros to rove nedostatky. I'ojmenovani komunikaci take hraje dulezitou ulohu. Beacon Si7-eetsice Idi v Back Bay, ale svym nazvem se vztahuje k Beacon Hill. Navaznost v oznaceni Washington Street je !idem voditkem, jak pokracovat v ceste skrze ctvrt South End. Pomaha I,vl{lstev pripade, ze tuto cast mesta nezname. Pi'ijemny pocit pak 1IIIIIIIIiIllillill prameni z toho, kdyz vime, ze ulice, v niz se nachazime, je i svym jmenem spojena se stredem mesta, ackoliv ten muze byt i velmi vZdalen. V opacnem pripade soustred'ujeme svou pozornost na vyrazny zaciitek ulice, jejiz zajimave vlastnosti se mohou pozdeji i vytratit, jako je tomu u Wilshire Boulevard a Sunset Boulevard v centru Los Angeles. Naopak prubezna cesta hranicici s bostonskym pfistavem se casem rozkouskovala jednoduse na useky, jak se menily ulicni nazvy: Causeway Street, Commercial Street a Atlantic Avenue. ~ cesty maji byt nejen dobre. 'dentifikovatelne a kontinualni; dals~jejich kvalitou jsou urcite smerove vlastnosti. Irame-Ii se podel komulllkace Jednim smerem, melD by to byt jednoduse rozeznatelne od prfpadu, kdy prichazime z druhe strany. Muze se tu uplatnit i stupnovani, zde ve vyznamu postupne zmeny nejake vlastnosti, ktera pak kulminuje v jednom smeru trasy. Nejbeznejsim prikladem je stupnovani vazane na mistni topografii: jmenovite v Bostonu na Cambridge Street, Beacon Street ci Beacon Hill. Take zvysoveaelne II pricne-- jJ6Zii.'prel<.l:')avyZriam z hlediskfl...funkCn.i.Rovyuziti, to YSCpomrtl~"pfi }e}lch';·ozlisovani. ~ pravidell'l"C'e'tTIJlci c ara tel', neZ aby pusobily jako oddelujief hllriery. Pro nas je zajimave podivat se na rozdilnosti jejich !ICinku.Bostonskou Central Artery vnimame jako prvek naprostll rozdelujief a izolujici. Siroka Cambridge Street sice velmi llsti'e rozdeluje dye mestske ctvrti, ale zaroven napomaha jejich vir,ualnimu propojeni. Take ulici Beacon Street, ktera vizualne vyl1lezuje Beacon Hill podel Boston Common, lide nechapou IlIkoprekazku. Naopak bychom ji mohli pi'irovnat ke SVU, podel Ii hoz se dye hlavni oblasti jasne spojuji dohromady. Charles ,'treet na upati Beacon Hill ma podobne ucinky: je spojnief, ale dlluveii rozdeluje a miji nize polozene oblasti, ktere maji jen II'jasny vztah ke kopci nad nimi. Charles Street slouzi nejen 1~'I,kedoprave, ale i poti'ebam veskrze mistnim. Najdeme tu i '/,vlastni aktivity, jez jsou typicky spojovany s uzemim kolem 1\'aeon Hill. I samotni obyvatele se snazi, aby tato mista byla pro 11 atraktivni. Charles Street lze chapat jako linearni uzel, okraj 11'bo cestu. Stejne tak behem dne plni ruznou ulohu pro lidi Itl'l.1lehozamereni. Okraje jsou obcas i cestarni. Tarn, kde tornu tak je a kde se chodci nebere moznost pohybovat se po nich, jako je tomu napriklad na Central Artery, pak byva jejich prevtadajicim rysern dopravni ruch. Tento stay dotazani obvykle zobrazovali jako cestu,jejiz vyznam se posiluje i vlastnostmi hranice. Figueroa Street a Sunset Street a v mensi mire i Los Angeles Street a Ol.ympic Street dotazani uvadeli vetsinou jako okraje losangeleske centralni obchodni ctvrti. Dosti prekvapive mely prave tyto ulice u tazanych vetsi vyznam jako okraje nd Hollywood Freeway a Harbour Freeway, ktere take prece muzeme povazovat za hlavni okraje a jsou rnnohem dulezitejsi jako cesty a fyzicky jsou daleko pusobivejsL Fakt, ze zminena Figueroa .Street a dalSi ulice v jejim okoli jsou konceptualne casti celkoveho pravidelneho rozvrzeni ulic a mnozi k nim mohli mit i duvernejsi vztah, stejne takjako pomerne spatna viditelnost zapustenych nebo krajinarsky pojednanych dalnic, pi'ispely k tomu, ze tyto dalnice jsou z image mesta vymazany. Stejne jako v bostonskem pripade i zde melD mnozstvi dotazanych problem vybavit si v mysli spojitost mezi expresnlmi dalnicemi a zbytkem mestske struktury. Ve svych predstavach se chteli prochazet napric Hollywood Freeway, jako by tu nebyla. Rychlostni tepny jiste nejsou nejlepsim ZpLlsobem,jak vizualne vymezit centrum mesta. Vyvysene zeleznice v Jersey City a Bostonu poslouzi jako pnklad, ktery bychom mohli nazvat vyvysene okraje. Vyvyseni pode! Washington Street v Bostonu videne z (Irovne chodce pomaha cestu identifikovat a jasne ukazuje smer do stredu mesta. Tam, kde se u Broadway odchyluje od komunikaci pod sebou, ztraci jasnost a pozbyva na vYznamu. Jestlize se nad urovni terenu tocl a protina vetsi mnozstvl takovych okraju, jako je tomu treba v blizkosti North Station, pak muze byt vysledek dosti matouci. A prece vysoko nad zemi umistene okraje, ktere by jinak v urovni terenu tvorily bariery, by se v budoucnu snad mohly stat ucinnymi orientacnimi prvky ve meste. Stejne jako u cest muzeme i u okrilju uvazovat 0 jejich smerovych vlastnostech. Napriklad okraje Charles River v celem svem prubehu zretelne !Von na obou stram\ch hranici mezi vodni plochou a mestem. V podelnem smeru tyto ok.raje jasne vymezuje Beacon Hill. Ale vetsina zkoumanych ok.raju majen nektere z tech to vlastnosti. Tczko budeme premyslet 0 Chicagu bez pi'edstavy jezera Mil'lligan. Je zajimave, ze bychom tu nasli asi jen malo lidi, kteri by II 'ali kreslit zjednodusenou mapu sveho mesta jinak, nd prave Iidlinie jeho bi'ehu. Je to skvela ukazka dobre viditelneho okraje Ilhruvskeho meritka, z nehoz se naskyta pohled na cele mesto. Y 'Ike budovy, parky a male souk.rome plaze, to vse najdeme na iii' 'Ilujezera. Bi'eh je skoro po cele deice pristupny navstevnikum lI.ielloprubeh je krasne zretelny. Velmi silne zde pusobi diferenciII'e a kontrasty jednotlivosti seskupenych kolem teto linie i dojem I mzlohy vodni plochy. Tento efekt se jeste posiluje nahustenim I\'st okolo jezera a aktivit, ktere se kolem nich rozvijeji. Celkove I' prostor snad ne(lmerne velky a jednotvarny a na urcitych IIJlstech velke otevrene plochy jako by byly vklinene mezi mesto . IIvodni hladinu. Tak je tomu na Loop. A prece pohled na Chicago lid .iczera Michigan je nezapomenutelnym zazitkem. O~last0~Q1t pomerne velke c{lsti mesta, ktere je pozorov~1 Illeutalne schopen pQjmout. Maji vzdy nejake spolecne vlastnostl. ',ide se snazi oblasti pochopit zevnitr. Prilezitostne, kdyz jimi ,'Iuvek prochazi nebo je miji, mohou se uptatnit i pri overovani vllcjsich vztahu. Mnoho lidi, se kterymi jsme mluvili v Bostonu, "i nenechalo ujit pi'ilezitost, aby zduraznili, ze aekoliv schema I,dejsich cest se zda byt zmatene dokonce i znalym obyvatelum, 1I11jelemetu mnozstvi e10bre rozeznatelnych a zivych oblasti. "d9!?neji budou_ ovazovany z! dulezlte, a to diky sve jasne forme, kontrastiJ'V6ei oza b' , __ ,_- I ne 0 vtr<~zn~Il2Ul~l~ v prostoru. Ovsem hi';;vnfm faktorem Je vyraznost vyzn.L!fili.tJu kra'inou identifiku'e do te mirYL~~ji.~~~L~~hQ.P.~.Il__~.!.32ustit. Pr~ nej toti~!§s1avuje formu kOQtinliitya~tability v jinak nejistem ok01nrrii svete. 4.385562 Oby~atele TiRopie v Souostrovi Santa Cruz v Tichomori rikaji: Krajina a zellle zustanou, i kdyz c!ovek zemre. Vysiluje se a sliibne, az je nakonec do zeme pochoviin. Na povrchu zeme se zddu jeme jen kriitky cas, ale krajina trvii stiile. I. Takove prostl'edi skyta sarno 0 sobe pIne vyznamu, a tim ijeho image je silny a zivy. Urcita posvatna mista mohou mit mocny obsahovy naboj, jasne rozliseni casti a velke mnozstvi pojmenovani. To vse silne pl'itahuje nasi pozornost. Akropole v Atenach je misto pl'imo nasycene dIouhou kulturni a duchovni historii. Bylo zl'ejme pojmenovano, rozdeleno kus po kuse a snad i kamen po kameni pro samotne bohy. Tato skutecnost velmi znesnadi\uje rekonstrukci pamMek. Emily Gap v MacDonnell ve stl'edni Australii je rokle, ktera je jen 100 yard!:1dlouha a 30 yardu siroka, a prece pro mistni domorodce pl'edstavuje celou galerii legendarnich mist. 72 V oblasti Tikopia je takzvana Marae, coz je posvatne vykacene misto v lese, obdelnikoveho tvaru, ktere se ritualne pouziva jen jednou v roce. Obsahuje asi dvacet pojmenovanych mist. 19 Ve vyspelejsich kliiturach muze tuto ro1i svateho mista plnit i ceJe mesto, jako treba iransky Meshed nebo tibetska Lhasa. 16. 61< Tato mesta jsou plna vyznamnych jmen, pl'ibehu a vzpominek, vyraznych objektu a posvatnych mist. Pl'edstavy 0 prostredi jsou trvalou soucasti i nasi prakticke vybavy, ovsem mnoho nasich soucasniku uz takovy image nevnima tak intenzivne jako lide v minulosti. V knize C. Lewise najdeme popis fantastickeho vstupu do vedomi jineho cloveka, kdy muzeme videt cizi predstavy 0 vnejsim svete.43 Ma tu byt stale sero a neni tu nic, co by pripominalo oblohu. Zahledneme zde jen nellrcite nazelenale tvary bez vnitl'ni konstrukce, spise skvrny. V nich nakonec rozpozname podivne stromy. Pod nohama je cosi mekkeho, co barvou pl'ipomina travu, i kdyz nerozeznavame jednotliva stebla. eim dele si vse prohlizime, tim vice jsou tvary rozmazanejsi a neurcitejSi. I,!TIa.geprostl'edi maj~nou v,y'z'l)amnoufunkci - umozi\uje nas ..~TYslupliifRoTiYb pros!:?rem. Do~va'-o'p~:OSi:l'edi muze znamenat pro primitivni kmen otazku zivota, nebo smrti. Stl'edoaustralsky kmen Luritcha byl ze sveho t]zemi vypuzen ctyl'letym suchem. Lide pl'ezili jen diky topograficke pameti jednoho starce. 55 Ten ze sve zkusenosti, dopInene vypravenim praotcu, vectel 0 l'etezci malych vodnich zdroju, ktere jim nakonec umoznily pl'ezit a pl'ejit zpustosenou krajinou do bezpeci. U plavcu jiznich mol'i hrala zase velky vyznam jejich schopnost orientovat se podle hvezd a rozlisovat jednotlive proudy a barvy v mol'i. Protoze kdyz se clovek rozhodne dosahnout vzdaleneho dIe, jedna se obycejne 0 hazard. Jak bylo l'eceno, vect~most1 tohoto druhu lidem umoziiovaly smysluplny pohyb, ktery mohl vest k zlepseni jejich zivotnich podminek. Na.Karolinach ,v T~chomol'i byla napl'iklad slavna domoroda skola n:vlgatoru. Protoze lide ze zdejsiho kmene me1i takove znaloStl, venovah se piratstvi a napadali ostrovy v sirokem okoli. . ,_.' Navioacni schopnosti se dnes mohou Jevltjako mene potrebne. Nazor a"vsemzmenime, kdyz si predstavime cloveka, ktery po urazu hlavy ztratil schopnost uspol'actat si obraz ~veho okoli. 15, 4:~51 Bude mozna myslet a mluvlt celkem rozumne, dokonce dokaze i rozlisovat jednotlive objekty. Ale nebude schopen sest~v:t Je~notlive imaoe objektu do uceleneho systemu. Takovy clovek nenajde zna"vu prostor, ktery prave opustil. Bude se bezdlne toulat dokud ho nekdo nezavede domu anebo dokud nahodou nenar~zi na nejaky jemu znamy detail. Ucelny pohyb je podminen slozitou operaci nasi pameti, ktera si vybavuje naslednost vyraznych detailu, jez jsou tak l'ikajic v dohledu. M~sta obycejn,e identifikovana na zaklade kontextu mnoha obJektu mohou byt rozeznana i jinym zpusobem - pomod jednoho vyrazneho, symbolu. Tak pozname urcitou ulici podle ci~Ia.tram.vaJe: ktera t~~y projizdL Paklize jsou tyto symboly zmeneny, clovek se I~uze i ztratit. Cela situace se podoba zvlastnim zpusobem nasemu tapani v neznamem meste. V pi'ipade vzpominaneho poskozeni mozku je tato situace dana a ma jiste vliv i na citovy a prakticky zivot cloveka. Strach, ze se ztratime, vychazi z nasi zavislosti na okoli, ktere nam umoziiuje orientovat se pl'i pohybu. Jaccard zaznamenal pi'ibeh domorodych Africanu, k,tel'i. ztratili .o~ientacl. 3:, Byh zachvaceni panikou a divoce poblhah po kraJme. Wltkm zas.e vypravi 0 zkusenem pilotovi, ktery ph letu ztratil vyskovou O~I~ entaci a popsal to jako nejhroznejsi situaci sveho Ztvota. Jim spisovateJe 5, 52, 76 popisuji fenomen doca.sne dezonen~ace, v modernim meste, vcetne pocitu, ktere tuto situaci doprovazeJl. Bmet se zmiiiuje 0 muzi, ktery se cestou z Pal'ize do Lyonu zoufale snaZil vystoupit u pl'edmestskeho nactrazniho skladiste: 0 kterem si podle sveho mylne vytvol'eneho image my~Iel, ze .Je Jeho cilovou stanici. 5 Jinemu muzi bylo nevolno, kdyz se zdrzoval ve meste, ve kterem se nevyzna!. Tvrdosijne lpeni na mylne vytvorene predstave 0 prostredi je popsano v mnoha pramenech. 23 Na druhe strane 0 velmi umelem a zdanlive obsahove neutralnim laboratornim bludisti Brown rika, ze se u lidi vyvinul jisty vztah k vyznamnym prvkum, ktere jim byly povedome. Napi'iklad to byl hruby povrch jedne desky v bludisti. H [ /..;.> ~;Iezani_:.est je puvodni funkef ima~_~prostredi, ale tez b~Zi, z !1_lz_..~e odvfjeji emocionalni vaz.by. Tento image je cenny I~en Jak~_p~dklad pro hledani smeru a tras,@I-jakSibezprosti'edne, al~!ez pi'eds~~uje obecny-ramec, ve herem mllze jednotlivec jedn~t nebo na nej svymi znalostmi navazovat. P~e totak trochu clankllln viry nebo spolecenskym konvenefm, ktere nam pomahaji poi'adat jak fakta, tak i moznosti. Rozlisitelna krajina mllze manifestovat i pi'itomnost lidske skupiny a jejich symbolickych mist. Malinowski, kdyz mluvi 0 zemedelstvi na ostrovech Trobriand u Nove Guineje, vzpomina na stromy prevysujici dzungli nebo my tiny, ktere signalizujf pi'itomnost vesnice Ciskupiny tabuizovanych stromu. 40 Podobne i v benatske rovine stihle veze kampanil jiz zdalky naznacuji pi'itomnost mesta. Stejnym zpusobem se uplatIluji sila farmarskych usedlosti na americkem Stredozapade. Image prosti'edi muze pllsobit jeste dal - jako organizujici nastroj lidskych aktivit. Tak napi'iklad na ostrove Tikopia byla na stezk,kh vytvai'ena odpocivaclla, ktera lide uzivali denne na ceste do pnke a z prace. /9 Tato mista dodavala urcitou fonnu kazdoelenni "pi'eprave" pracovnich si!. V posvatne casti ostrova zvane Marae je lesni mytina pi'imo nahustena pojmenovanymi, vyznamnymi misty. Presnostjejich rozliseni hrala velkou roli pri organizovani slozitych rituaill. Ve sti'edni Australii se kdysi legendarni hrdinove domoroelcll pohybovali po tak zvanych sno~ych cestach, a prave tyto trasy jsou silnym prvkem v image kraJIIlY· Na nich se zele domorodci efti bezpecni. 5.1 AutoblOgraficka novela Pratoliniho vypravi 0 lidech, kteri na svych prochazkach chodi e1ennepo ulicich - ty vsak mezitim jiz zanikly. Jsou to jen myslene e1rahy ve zbouranych a prazelnych castech Florencie.56 !!'.le1yrozlisovani a uSQ.oi'afh~vaniprosti'eeli muze pi'edstavovat jisty za~la9 pr() .p.Q.i'a_(t~~inasich ~sti. RamayTnTuvrSYencym obdivem 0 kouzelnikovi kmene Asantu, ktery usiloval 0 to, aby ve svem lese znal jmenem kazelou rostlinu, zvire i hmyz. Snazil se take, aby chapal jejich spiritualni vlastnosti. Pak byl opravdu schopen "eist" takovy les jako slozity, neustale vyuzivany clokument. 61 Krajina hraje i socialni roli. Pojmenovan~ a vsem zname pr6sti'edi zasobuJe svy~~poelnety ~.."symboly.Js9Jektivni pamer. To skupinu spojuje a .~nozIluje, aby jeji ~lenove sRolu k?munikovalCKnijina Zde slouzi jako ohromny mnemotechmcky sys~ temslouzief k udrzeni historie a idealll sku piny. V teto souvisiostl Porteus pop ira, ze by licle australskeho kmene Arunta meli nejakou zvlastni pametovou dispozici, i kdyz jsou schopni opakovat h extremne cllouhe tradieni pi'ibehy. Kazdy cletail krajiny je totiz ,F klieem k nejakemu mytu a kazda scenerie jim pripomina jejich spoleenou kulturu.55 Maurice Halbwachs dochazi ke stejnemu \.'11 zaveru ve vztahu k soueasne Pami. Rika, ze jeji stabilni fyzicka scenerie je mocnou silou, ktera Pafizany pouta e1ohromaelya umoz• .14 .-- i'\ujejim i e1llverne komumkovat. Symbolicke uspoi'adani krajiny mllze napomahat pfi prekonavani strachu. Vytvari take bezpeeny citovy vztah eloveka k prostfeeli. Citace tykajici se streeloaustralskeho kmene Luritcha objasi'\uji tuto kvalitu: , 'v Kazcle clite kmene se roeli ve stinu tech to obrovskych, zvlastnich ska!. Jsou tak ohromne, ze probouzeji fantazii i u bfleho muze, jehoz oci uz videly hodne uzasnych veci. Legendy se tu spojuji s mistni historii lidu. Jsou proto zdrojem velkeho uspokojeni a pohody. Tyto velke skaly naznacuji trasy p~tujiefch cluchu predku. Vytvari se tim duverny vztah meZl predky a zivymi. Legendy a myty jsou vice nez.jen pfibehy, k~ere vypravime, abychom pi'eklenuli temnoty nocl. Jsou to prostredky, kterymi se divoch obri'\uje proti strachu a vec,em uz~sn~l~ a neznamym. Mysl primitiva je mucena UZkOStlvychazeJlcl z jeho osamelosti. Neni proto divu, ze se chyta neceho tak obrovskeho, Ihostejneho, nepratelskeho. Pfiroda vyvolava vzpominku na vyznamna Mobi kmenove historie, kterou prostrednictvim magickych ukonu uchopuji. 55 V situacich, ktere jsou mene znepokojive, je zde patrny pfijemny pocit duvernosti s krajin~'!J.,§P-@vnosti". Eskymak z kmene --~--~- ~-'_ .•... Typy rejerencnfc ystemu Netsilik komentuje tuto staronovou ideu svymi slovy: "byt proste obklopen pachem vlastnich veci". Opravdu sarno rozliseni a pojmenovani prostredi zvyraznuje a prohlubuje poezii lidske zkusenosti. Prusmyky v Tibetu mivaji nazvy jako napriklad Supi prekazka nebo Prusmyk zelezne dYky. Jsou nejen velmi popisne, ale jsou i poetickym echem tibetske kultury.] Jeden antropolog poznamenava 0 krajine kmene Arunta: Kdo to nezazil, nemuze ocenit zivouci skutecnost mYtu. V krajine, kterou jsme projeli, rostl jen porost mulga a par gumovniku, v pozadi jsme videli nizke i vysoke horske pasy a otevrene plane. A prece byla tato krajina scenou mnohych deju a mistni historie ... Pl'ibehy byly tak zive, ze i vedec, ktery je zkoumal, mel pocit, ze se jedna 0 obydleny prostor piny deje, s lidmi prochazejicimi sem a tam. 54 Ones marne sice promyslenejsi zpusoby, jak popisovat sve prostfedi zavedenim souradnic, systemu eislovani nebo abstraktnim pojmenovanim, ale casto prehledneme krasu zivouci skuteenosti a dokonalych forem. 4(} Wohl a Strauss ukazuji mnozstvi prikladu lidskeho (Isili vytvorit jakysi tesnopis predmetnych symbolu vhodnych pro obyvatele mesta, aby si mohli usporMat sve dojmy a aby mohli vllbec zvladat sve denni einnosti. X2 Hodnotu imageability si muzeme uvedomit napl'iklad pri eetbe Proustova dojemneho popisu veze kostela v Cambray, kde v detstvi travil letni mesice. Nejenom ze toto misto symbolizuje a jakoby ukotvuje cele mesto, ale i hluboko vstupuje do kazde denni einnosti. Zazitek, ktery zustal v chlapecke dusi jako zjeven[, autor pripomina v pozdnich letech sveho zivota: K te vezi se eJovek musi stale vracet. Ovlada vse a shromazd'uje i vsechny domy kolem sve necekane vyrazejici spicky.57 Zahrnuji zenit, nadir (podnoznik - pozn. prekl.), rozlisuji pulnoc _ sever, i poledne - jih. Tyto smery jsou pevne a k nim naJezi dalSich osmmict. Ty jsou ureovany momentalni pozici slunce v ruznych casovych intervalech, jak ve cine, tak v noci i behem roenich dob. Tento kontrolni system byl napriklad pouzivan k tomu, aby ureoval spravnou orientaci loznic domorodcu.6 Mikronesti plavci zase pouzivali presny orientaeni system, ktery nebyl symetricky, ale byl vazan na menici se postaveni hvezd smerem k ostrovu. Pocet orientacnich smeru se zde pohyboval mezi dvaceti osmi a triceti. ,. System, ktery byl uzivan na planich severni Ciny, byl naopak rozvrzen zcela pravidelne. Toto usporadani melo i hluboky magicky podtext: sever je spojovan s temnotou a zlem, jih je cerveny jakozto symbol radosti, zivota a slunce. Toto schema urcuje, kde se maji ukladat ritualni predmety a kde maji stat objekty trvaleho charakteru. Kom asova strelka je cinskym vynalezem - nebyla ) puvodne ureenapro navigaci na .mori, ale pro orientaci budov .. TentosyStem je dodnes tak zazity, ze venkovane z rovin udaji spravny smer podle kompasu, a ne nasim obvyklym pokynem "jdete vpravo ei vlevo". PorMajici system se tedy nesoustred'uje na ureitou osobu, ktera by se otaeela a pohybovala s nim, ale je vnejsi a univerzalni. IiO Australsti Aruntove, kdyz mluvi 0 nejakem objektu, uvadeji jen priblizne umisteni a jeho viditelnost z bodu, kde osoba stoji. Na druhe strane americky geograf, ktery napsal studii 0 potrebe orientovat se vuci svetovym stranam, byl prekvapen, ze vetsina obyvatel mest takovou orientaci nepotrebuje. Tuto funkci pro ne totiz zastavaji smery vuei vyznamnym objektum mesta. Zmineny vedec vyrostl na americkych planich s hradbou hor v pozadi. 52 Pro Eskymaky a obyvatele Sahary nejsou orientacni smery ureovany nebeskymi telesy, ale prevladajicimi konstantnimi vetry nebo podle snehu ci pisku, ktere byly navaty vetrnymi poryvy. J7 V castech Afriky neni zakladni smer ureovan abstraktnim rozlisenim, ale orientaci vuei domacimu uzemi. Jaccard popisuje spojene tabory nekolika kmenu, ktere se spontanne seskupily do sektoru, orientovanych smerem k puvodnim domovum.]7 Dale vzpomina na francouzske obchodniky, kteri prodavali sve zbozi v mnoha mestech, jez. neznali. Malo si pri tom vsimali mistnich Image prostredi mohou byt poradany ruznym zpusobem. Muze to byt abstraktni a zobecnujici system, ale nekdy mohou byt informace sdeleny dosJovne. Jedna se tedy 0 ruzne moznosti, jak muzeme referovat 0 ureitem m[ste nebo 0 vztazich jeho vyraznych easti. Napl'iklad sibirsti Cukcove rozeznavaji az dvacet dva trojrozmerne pojatych smeru, ktere jsou zakotveny vuci slunci. pojmenovani a vyznamnych prvku a jednoduse si pamatovali svou pozici vuci zeIeznicni staniei, ke ktere se po skonceni prodeje vraceli. Australske mohyly jsou dalSim pi'ikladem, protoze jsou utvareny a orientovany smerem k jednotlivym totemum nebo jinym uctivanym mistum. 72 Na ostrove Tikopia vidime opet odlisny pi'iklad systemu: neni ani ~lni, egocentricky, ani neni orientovan smeremk nejakemu vychozim[}b;du, ale je zakotven kurcitemu mistu napobrdi. Ostrov je tak maly, ze more je vzdy v dohledu nebo aspon v doslechu. Ostrovane vzdy vztahuji smer vzhledem k pevnine nebo mofi. Napriklad sekera Idici na podlaze domu je Jokalizavana timto zpusobem. Badatel Firth popisuje vyslechnutou promluvu jednoho domorodce k druhemu - "mas kousek bJata na sve moi'ske liei". Tento system orientace je tak silne zazity, ze mistni lide maji problem brat v potaz nejaky jiny, treba i masivni krajinny Litvar.Vesnice jsou zde roztazeny po pobreZi a tradicne se rozpoznavaji napriklad jako "ta dalSi vesnice" nebo "ta ob jednu" atd. Jedna se 0 prostou, jednorozmernou serii. ,. Nekdy je prostredi usporadano jinym nez obecnym smerovym systemem, zpravidla vllci dominante, ke ktere tihne cele okoli. Dominant m(;te byt vicero. V iranskem Meshedu je posvatny kazdy objekt v blizkosti mesity vcetne prachu, ktery pada do jejiho okoli. Viditelnym tezistem mesta, podle nehoz se poutnici orientujf, je ona mesita, ktera je duldita uz sama 0 sobe. I uprosti'ed mesta se Iide uklaneji, kdyz prechazeji ulici, smei'ujici k svatyni. Toto posvatne ohnisko polarizuje a porada cele oko!i. J(, Oklonaje obdobou tradicniho pokleknutl v rimskokatolickem koste!e, kdyz se verici dostane do osy kolIne k oltari. Ten take predstavuje orientacni teziste celeho prostoru. Mesto Florencie bylo rozvrZeno jiz ve stoletich sve nejvetsi slavy. V tech dobach se Iide orientovali podle znaku zvanych "canti". Jednalo se 0 ohniska, jako jsou lodzie, lucerny, erby, nebo 0 ceIe objekty, jako jsou kaplicky a rodova sidla a oblibene obchudky, zejmena lekarny. Pozdeji byla jmena tech to "canti" prenesena do nazvu utic. Ty byly systematizavany formou napisu v roce 1785, k cislovani domu doslo az v roce 1808, cimz se zpusob orientace pi'esunul od formy "canti" k formam dnes obvyk- IYm." Orientovat se podle jednotlivych casti mesta bylo bezne v davnych dobach. Obyvatelstvo se mistne jen malo menilo a kazda ctvrt byla relativne stabiIni, oddelena a mela i vyhraneny charakter. V cisai'skem Rime byla v adrese udana mensi mestska cast a k zpi'esneni dochazelo az na miste, a to pi'imym dotazem po urcitem cloveku ..15 Celli krajina muze byt protkana liniemi umoznujicimi lidem pohyb. Napi'ikJad oblast patrici australskemu kmeni Arunta je cela organizovana siti mytickych stezek, ktere spojuji dohromady serii izolovanych totemickych "krajin" nebo chcete-li rodovych sidlist, a nechavaji velke pros tory mezi nimi prazdne. Obycejne vsak vede pouze jedina cesta k posvatnemu objektu. Badatel Pink mluvi 0 velke zajiZdce sveho domorodeho i'idice a pruvodce, kterou museli podstoupit, aby k svatyni pi'ijfzdeli ze spravneho smeru.54 Jaccard zase vzpomina na slavneho arabskeho pruvodce na Sahai'e, ktery byl schopen vystopovat kazdou stezku a poust pro nej pi'edstavovala system cest. V jednom pi'ipade llzkostlive sledoval vsechny zakruty nezi'etelne stezky, i kdyz vlastni cil, ke kteremu smei'oval, byl jiz dobi'e viditelny. Zavislost na takovem zpusobu je nutna, protoze boure a fata morgana zpochybnuji vzdalene vyznamne prvky ..17 Jiny autor pise 0 saharskem Medjbed, transkontinentalnf ceste vyslapane velbloudy, ktei'i jdou od jednoho vodniho zdroje k druhemu. Mista "ki'izovatek" jsou oznacena kupou kameni aje opravdu otazkou preziti, aby je karavana bezpecne nachazela. Autor se zminuje 0 mocne, temei' posvatne autorite teto cesty.24 Ve zdanlive neprostupnem africkem pralese jsou zase sloni stezky, ktere se domorodci uci pi'ekracovat asi tak, jako my pi'echazime rusnou uIici.37 V tomto ohledu je zajimavy prozitek cesty jako referencniho systemu z pera M. Prousta. Tyka se Benatek. Moje gondola sleduje trasu skrze male kanaly - jako by mne tajuplny duch vedl skrze bludiste tohoto orientalniho mesta, jako by tuto cestu prosekal skrze srdce huste obydlene ctvrti, kterou rozdelil na male kousky; temei' se zda, ze jsou od sebe rozdelene jen tenkymi puklinami nebo nahodilymi zarezy. Kolem vidime vysoke domy s malymi maurskymi okny a muj tajuplny pruvodce jako by drzel v ruce svici, jiz pro mne osvetJuje cestu. Nebo je to paprsek sluneeniho svetla, pro ktery byla tato cesta prolomena. 58 Brown behem experimentu, kdy se pokusne osoby pohybovaly se zavazanyma oeima bludistem, zjistil, ze i v teto velmi omezujici situaci se lide orientovali nejmene tfemi zpusoby. Iednak si pamatovali zmeny smeru, coz je ovsem nemozne zrekonstruovat bez znalosti jejich poradi. Iiny zpusob je zapamatovani bodll a faktoru, jako je hruby povrch desek, zvukove vzpominky a treba i pronikajici sluneeni paprsek, ktery je vniman jako teplo. To vse pomaha identifikovat ureite misto. Weti zpusob se opiral o obecnou orientaci v prostoru zalozenou na pohybu kolem etyr sten s ruznymi odboekami. " i nejdrobnejsi vodni elementy, jako jsou potueky, rieka nebo maly rybnik, maji vlastni nazev. Ie tomu tak zrejme proto, ze i male vodni toky tvori zakladni rysy jejich zivotniho prostredi, pripadne jsou duleZite pro prepravu Iidi. 26I pozornost Eskymaku kmene Netsilik se toei okolo stejneho zivlu. Ve dvanacti naskicovanych mapkach, ktere nakreslili pro Rasmussena, bylo dohromady 532 mist oznaeeno jmeny. Z nich 498 byla jmena ostrovu, pobreZi, zalivu, poloostrovu, jezer a vodnich tOkll. Pouze 16 nazvu se vztahovalo ke kopcum a horam a jen 18 zminek byly neureite poznamky 0 skalach, strzich a sidlech. 60 Yung zachytil zajimavy poznatek zkuseneho geologa, ktery byl schopen bez potizi projit mlznou alpskou krajinou. Orientoval se pouze podle utvareni a geologicke stavby skalisek.8J SpiSe neobvyklym zdrojem informaci slouzicich k orientaci je obloha. Stefansson piSe, ze arktickii stejnomerne zbarvena nizka oblaenost odrazi i mapu zeme pod ni. Oblaena prikryvka, ktera se nachazi nad volnou vodni plochou, se projevuje velmi tmavym t6nem, nad zamrzlym morem je obloha bila a nad zasnezenou pevninou seda. Tento ukaz hraje velkou roli pri prekonavani sirokych zalivu, kdy vyznamne prvky pevniny jsou skryte za horizontem. 7.1 Odrazy na obloze se bezne vyuzivaji i v oblastech jiznich mori. I zde barva oblohy naznaeuje tvar ostrovu pod ni, tedy pevniny, ktera je jeste tak daleko, ze ji dosud nevidime. Ureitou predstavu 0 rozsahu podobnych jevu, ktere elovek ma k dispozici pro svou orientaci, ziskame v knize, kterou sepsal Gatty.23 Kulturni rozdily jsou patrne nejen na vyberu znaku, kterych si Iidl vsi~aji, ale i na tom, ·ak si tyto znak us or' ., Lide z Ii. eu s ych ostrovu nemaji ve sve materstine nazev pro cele souostrovi, protoze tuto viditelnou formaci z nejakeho duvodu neuznavaji. 17 Domorodci kmene Arunta vnimaji souhvezdi jinak nez my: seskupuji vetsi a jasnejsi hvezdy do jedne kontigurace, zatimco mensi a mene jasne do druhe.45 Lidske vnimani je tak prizpusobive, ze kaMa skupina obyvatel dovede rozlisit easti ureite krajiny a pochopit jejich dU1eZite detaily a dat jim vyznam. K tomu dochazi i ve zdanlive nerozIisitelnych eastech zeme. TYka se to i nekoneenych ploch porostu mulga, ktere pokryvaji cast Austriilie, i bilych plani severu, kde pod snehem nelze rozlisit pevninu od more. Mlzna a promenliva Vytvareni image prostredije,jakjiz bylo reeeno, dvojsmernym procesem, ktery probiha mezi pozorovateJem a pozorovanym objektem. To, co vnimame, jsou vnejsi formy. Je otazkou, jak je interpretovat, zaJ'adit a jak usmernit nasi pozornost v promenlivych situacich vnimaneho sveta. Ljdsky organismus je vysoce prizpusobivy a pruzny, a tak u rllznych skupin lidi se budou vytvaret rozdilne image teze reality. Sapir uvadi zajimavou ukiizku rozlisovani na prikladu jazyka jiznich Paiutu. Ti pouzivaji jednoduche pojmy, pomoci kterych jsou schopni velmi pJ'esne popsat topograficke situace. Tak napi'iklad J'ikaji "misto v horach na urovni terenu obklopene horskymi stity"; nebo "zvlnena krajina prerusena nekolika malymi hrebeny hor"; nebo "stena kanonu, na kterou pada sluneeni svetlo". Tyto topograficke reference jsou nutne pro urceni mista, zvlaste v polopoustni krajine. Pro indiany je charakteristicke, ze nemaji celkove pojmenovani pro divoce rostouci byliny. Misto toho jsou tu nazvy, ktere rozlisuji, jestli jsou rostliny jedle nebo maji lecive vlastnosti, jestli jsou syrove nebo vaJ'ene, jakou maji barvu a ve kterem stadiu rustu se nachazeji. (Podobne jako my marne vytvoreny pojmy tele, krava, byk, maso teleci a hovezi). Autor se take zmjnuje 0 indjanech, kteJ'i nerozlisuji slunce od mesice.66 Kmen Aleutu zase nema pojmy pro velke vertikalni objekty ve svem okoli, tedy pro horske hJ'ebeny a stity, sopky atd. A prece uz dlouho pi'ed buddhismem - vzhlizeli k nemu jak brahmani, tak muslimove.78 Da se rici, ze uz jen z fyzickeho hlediska velka hora na ostrove Tikopia predstavuje usti'edni organizujici prvek. Korunuje cely ostrov jak zemepisne, tak sociologicky, protoze se jedna o misto, kde sestupuji bohove. Z moi'e a z velke dalky domorodcum oznacuje misto jejich domova, ktery ma nadpi'irozene kouzlo. I to, ze vrchol hory je zarostly porostem taro a zvlastni kvetenou, ktera se nevyskytuje v nizsich polohach, posiluje vyznam tohoto mimoradneho mista. IY Nekdy je krajina tak fantasticky bohata, ze vzbudi obecnou pozornost. Kawaguchi napi'iklad popisuje bi'ehy i'eky poblizjezera Kholgyal v Tibetu: Skaly se tyci ponhnu zde i tam, nektere jsou zlute, jine ruzove i modre, jinak zde prevlada zelena a fialova. Tvary skal jsou casto fantasticke, nektere jsou ostre a hranate a jine se naklaneji az nad reku. Nejblizsi ricni bi'eh ... je piny bizarnich skal a kazda z nich ma sve jmeno ... a vsechny jsou uctivany mistnimi lidmi.3Y Vzpomei'\me si na ponekud skromnejsi scenerii. Jedna se 0 chranene uzemi hnfzdicich ptaku, 0 louku, ktera byla vectci nekolik let pozorovana a mapovana. Toto teritoriumje mistem rozsahlych promen a pi'eskupeni, vzhledem k mnozstvi ruznych ptakl\ ktei'i ho obyvajL Ale urcite hranice vytvai'ene plotem nebo ki'ovim zustavaji nemenne. 50 A take behem vsech moznych promen tazni ptaci priletaji stale stejne z obvykleho smeru pi'es siroke pasy krajiny. Orientuji se podle "hlavnich linii" nebo okraju, ktere jsou vymezeny topografickymi znaky, napi'iklad moi'skym pobi'eZim. Dokonce i hejno kobylek, ktere udrzuje sevi'enou formaci a pohybuje se podle vetru, se rozpadne, kdyz leti nad hladkou vodni plochou. Krajinne prvky mohou byt nejen viditelne a dobi'e rozpoznatelne, ale dokonce mohou mit neco jako odusevnelost, coz budou pocitovat i lide jinych kultur. Kawaguchi popisuje svatou horu v Tibetu, kterou videl poprve v zivote, jako "trunici ve slavnostni atmosfei'e". Tato scena mu pi'ipomimi sosku Buddhy Vairochana obklopeneho Bodhisattvami. 39 Podobny je popis zvlastniho dojmu ze snizu podel Oregon Trail: Skupina lidi smei'ujicfch na zapad dorazila az ke srazu skalnich sten a ztuhli uzasem. Mnozi z nich zde ve skalnich utvarech rozeznavali majaky, jini videli cihlai'ske pece, kupole washingtonskeho Kapitolu nebo Beacon Hill, kostely a veze, ulice s dilnami, skladisti a obchody, parky a namestimi. Rozeznavali pyramidy, zamky, pevnosti, sloupovi i minarety, svatyne, goticke hrady, francouzske katednily, tunely, mauzolea, visute zahrady a ti'eba i Belusuv tempI, palace a vznesene budovy z bfleho mramoru ztvarnene v nejruznejsich stylech vsech moznych epoch a zemi ... 6Y Mnoho pozorovatelu se projevuje citove, kdyz oznacuji obecne a ohromujicf vIivy techto zvlastnich geologickych titvaru. Pokud mluvime 0 pruznosti lidskeho vnimani, musime pi'ipo- \ jit, ze-~E~~!ili~ veci zde hraje ' sUbjektivn~miJid~ji ziskanyr.ni od lidL Co se tyce skutecne hodn~enycll dokumentu, muzeme i'ici, ze pro nas licel je oboji bud' povrchni nebo nedostatecne zobeciiujici. Mnoho fakton\ ktere maji byt vyhodnoceny, ma neurcity charakter a zjistili jsme, ze nejlepsi formou je srovnavani jedne subjektivni vypovedi s ostatnimi, ale jen v pfipade, ze byly systematicke a pine postfehll a vyuzivaly kategorii, ktere se ukazaly jako vyznamne v dfivejsich interview. I kdyz je jasne, ze dobrovolnici reagovali na obecnou fyzickou realitu, nejlepsim zpusobem, jak posuzovat tuto realitu, neby~ kvantitativni, "fakticke" metody, ale vnimani a hodnoceni nekolika odborniku pracujidch v terenu. Byli peclive vyskoleni ameli na prvnim miste hledat prvky mesta, ktere se az dosud jevily jako vyznamne. Terenni pruzkumy byly nakonec zjednoduseny na systematicke pokryti jen urcite casti mesta. Odbornik obesel danou oblast a poucen 0 pojmu mestske imageability zmapovaljak prostor, tak Obi: (, 35 - 46, sfl: 15/ - /56 i jeho pllsobeni: zfetelnost jeho casti a vztahy mezi jeho vyznamnymi prvky, uzly, cestami, okraji a oblastmi. Hodnotil nedostatek nebo situ jejich image. Po tomto zpusobu zpracovani nasledovalo nekolik dlouhych, "problemovych vychazek", pfi kterych se snazil uchopit videne jako celou strukturu. Rozdelil prvky do kategorii hlavnich a mene vyznamnych, pficemz ty hlavnf byly poci1'ovany jako mimofiidne vyrazne a zive. Odbornik si pokladal prubezne otazky, proc ma ten ktery prvek silnou nebo slabou identitu a proc je tato vazba jasna nebo skryta. Co bylo zmapovano, je abstrakce, a ne sama fyzicka realita. Jsou to zobecnene dojmy, ktere jako skutecne formy pusobi na pozorovatele, jenz je urcitym zpusobem indoktrinovany. Tento Zpllsob zaznamu byl samozfejme vytvofen nezavisle na analyze interview a Likon vyzadoval 3 az 4 dny pro pokryti prostoru takoveho rozsahu. Popis dvou vybranych prvku v pfiloze C nam ukazuje Lidaje, ktere obycejne ovlivni zavery pozorovatele. \ Z P[vnic~ an~1~ z1.~kanYch v terenu ~~~.i!IYla_zatiadni hypoteza tYkajicLs0.Y-IlliJJr'0~ mesta. take se zjis1'ovalo, jak spolu souvisi a co vytvafi jejich silnou identitu. Prave tyto hypotezy byly testovany a zdokonalovany behem interview. Druhotnym zamerem bylo vyvinout techniku vhodnou pro vizualni analyzu mesta, pomoci ktere by bylo mozno pi'edvidat pravdepodobne image vefejnosti. V obou zamerech byly uzite metody Lispesne, ovsem s jistou vyhradou, ze se pi'ilis zabyvaly jednotlivymi prvky a ze se zanedbavalo jejich zacleneni do vizualniho celku. Obrazky C. 35 - 46 nam ukazuji image tfi mest. Kresby byly poi'izeny ze shodnych zaveru z rozhovoru, z naskicovanych mapek i z nasich vlastnich pruzkumu v terenu. Pro srovnani maji mapy stejna mei'itka a pouzivaji se v nich i stejne symboly. Mohli bychom dodat i nekolik obecnych poznamek, ktere se tykaji nezavisle ziskanych dat z interview a dar z pruzkumu v terenu. Analyza materiaIu z ulic Bostonu a Los Angeles poskytla i moznost s udivujici pfesnosti pfedpovectet image, ziskane v rozhovorech. I v tezko rozlisitelnem uspofadani Jersey City byli nasi analytici v terenu schopni pi'edvidat az dye tfetiny image tazanych. Ale i zde bylo nekolik vyznamnych prvku, ktere se objevily jen v nekterych odpovectich. Ve vsech pfipadech je relativni zai'azeni prvku velmi stale. Pesi pruzkum v terenu ovsem trpel dvema nedostatky: sklonem k zanedbani mensich prvku dlliezitych v automobilov{ doprave a sklonem k pfehlednuti drobnejsich rysu 'inak du!ezitych pro urcitou ctvr1'.Jsou to prvky, ktere jsou dulezite pro tazane, ]JrOt~e nejakyin zpusobem odn!tej.Lj~ji.clL..s-uc.iaIn( status. Kdyby na~e metoda byla jeste doplnena pruzkumy dopravy, mohla by slouzit k llspesnemu pi'edvidani kompozitniho image; bylo by mitne pocitat i se skrytymi Licinky socialni prestize a nahodilym zamei'enim pozornosti ve vizuaIne nediferencovanem prosti'edi. Nekdy je v nesQuladu ,~ ~Q;ltm 25 9 .5k.etJ\ map:> (DID) I Riii!ii!I\lUi!i~~iIilil!iiliiil!!! @!!igiilNiiiililUi1i!!i!llllil! inbtrvi..(\V~ I~ ~ 1000 ~T -- .' I ". ,I , ••••••.••••••••co '" " Ii ,1: I '1'1 I t:"': J J: I tl :// ( \\ ,, 11 fi.elJ Ql'\(ll~~i.) I.. '!IR!!""~~"'UI I """'.57 ijl1uiiNllOIH0MI!' .~ L"ttrvi.c.'W, 2) a POWIPOIE{H1CHPRVKU c& ~~~~~~~EmRt @TIJ mi::PIUMERlltHO ( Tyto metody vykazuji znacnou vnitrni jednotu, avsak da se poehybovat 0 reprezentativnosti zpovidane skupiny. Predevsim tyto skupiny byly pfilis male: tfieet lidi v Bostonu a po patnacti v Jersey City a v Los Angeles. Neni dost dobre mozne na tomto zakladu pfilis zobeenovat, usuzovat na pravy obeeny image urciteho mesta. Museli jsme se omezit na tak maly vzorek proto, ze rozsah dotazovani byl veliky cili vyzkum byl casove narocny a teehniky analyz se teprve zkousely. Bylo by potreba vse zopakovat s vetsim vzorkem tazanyeh a metody propraeovat. Druha kritieka namitka se tyka nevyrovnanosti vzorku tazanyeh. Tazani zde siee byli dobre vybrani co se veku a pohlavi tyka, vsiehni byli dobfe obeznameni s prostredim a odbornici jako urbaniste, inzenyfi a arehitekti byli z testu vylouceni. Protoze bystff jedinei byli duleZiti zvlaste pro ranou fazi vyzkumll, vzorek nebyl reprezentativni zvlaste co se tyka zamestnani a spolecenske vrstvy. Yetsinoll se jednalo 0 stredostavovske odborniky a manazerske typy. Proto je zde patrna pritomnost pred. I sudku, typickych pro tyto vrstvy. Pri dalsim vyzkumu by se meJo I pracovat s vetsim vzorkem, ktery by take predstavoval prurez celou populacf. Jisty nedostatek predstavllje i malo nahodile rozlozeni, co se bydliste a pracoviste tyka. I kdyz byla snaha omezit tento nedostatek jak jen mozno. Napriklad jen malo bostonskyeh dobrovolniku pochazelo z North End a West End, coz ma souvislost s mistnimi soeialnimi dispozieemi. Urcite disproporee jsou nevy- . hnlltelne a odpovidaji zivotu, poklld se tyka pracoviste, ale mohly byt korigovany bydlistem tazaneho. SOllcasne poznatky nenaznacuji, ze by zcela nahodile misto bydliste tazaneho nejak menilo eelkovy image, avsak velkoll roli hraje sociatni prislusnost. Jednotliva uzemi jsou vnimana jako silna nebo slaba; obeznamenost s mistem neni pfflis dulezita. Rozhovory na ulicfeh s mnohem pocetnejsi skupinoll oslovenyeh zarucuji vetsi nahodilost pfislusnosti k soeialnim vrstvam. To potvrdila i delSi interview, trebaze byla ponekud uspechana. Opravnena kritika vzorkll by se dala shrnollt asi takto: -.) Za prve, ~ni jednota udajll, ktere poehazi z nekolika zdrojll, nam naznacuje, ze uzite metody nam nabizi docela spolehlive poznatky 0 kompozitnim image mesta 1I lIrcityeh lidi, kteri se ucastnili interview, a tyto stejne metody jsoll pouzitelne v kteremkoli meste. Fakt, ze image ruznych mestjsou tolik rozdilne, jen odpovida hypoteze, ze vizualni forma veei hraje vyznamnoll roll. Za druhe, vzdor relativne malemu poctll tazanyeh, socialnim predsudkum a predsudkum tykajicfm se bydliste je zrejme, ze lze sestavit aspon predbezny kompozitni image mesta. Pri novem vyzkumu je treba zapojit vetsi vzorek a nazorove rozdily ruznyeh socialnich skupin i s jejieh predsudky musi byt take posouzeny. Jelikoz se jednalo 0 maly vzorek, nepokusili jsme se ho dale clenit. Nesledovali jsme rozdilne image, jak je vidi ta ktera skupina sestavena podle veku, pohlavi apod. Yzorek byl analyzovan jako celek a osobni pozadi tazanych jsme nebrali v uvahu mimo zjis(ovani zakladnich tendencf a predsudkll. Zkoumani skupinovyeh rozdilu by bylo nepochybne velmi zajimave. Nase studie dokazala existenei konzistentniho image mesta, ktery si muzeme vybavit a popsat ho, i kdyz nejsme pfitomni pfimo na miste. Ovsem image muze byt ponekud jiny, neZ kdyz se v tomto prostfedi opravdu nachazime. Opravnym procesem takovyeh nesrovnalosti byly pouze nase studie v terenu a rozhovory v ulicieh. Mohou potvrdit image mesta, i kdyz jsou tfeba omezene rozsahem a podane mluvenym slovem. Udaje ziskane primo v terenu nam mohou dat neurcite odpovedi. Proto na rozdil od standardnich procedur pri interview byly v terenll vybininy ruzne trasy. Ovsem zakladni struktura obojiho zustava podobna. Ze zaznamu z terenu je jasne, ze zde bylo objeveno vice vyznamnyeh prvkll. BO~lIzel ale byly tyto zaznamy z ~eh~erych duvodu nev hovujiei.ZrejmeeXts uJe rOZI ~~~~ge,J<~ry nekomu ~petne popisujeme, a im-age v situaci, kde mezilidska komunikace nutna nenf. A prece nejsou od sebe~stre oddeleny, ale urcitym zpusobem se prekryv!lji.Nako..!1ec v 'sLei!cn9-material nam ukazuje vztah meZi akci v ~renu a sdelenym image a naznacuje i silny citovy naboj druhe alternativy. Hypoteticke typy prvku (uzly, oblasti, okraje, eesty a vyznamtie prvky) byly ve velke mire a po mensi uprave potvrzeny ziskanymi informaeemi. Ne ze bychom prokazali existenci kategorii, jako jsou Platonovy archetypy, ale s pouzitim nasieh kategorii jsme byli sehopni vyuzivat udaje praktiekym zpusobem, a to bez velke namahy. Cesty se nam jevi jako dominantni prvek, Mozna, ze nejlepsim Zpllsobem, jak shrnout tyto kriticke mimitky tykajici se nasich postupu, je doporucit techniku, kterou lze analyzovat image. Ta byla navrZena k tomu, aby pi'eklenula mnohe ze zminovanych potizi a nedostatku, a ma slouzit jako vychodisko planu budouci vizualni formy mesta. Tento proces mllze zacit dvema studiemi. Pomoci prvni se shrnou vysledky terenniho prllzkumu. Dva nebo ti'i skoleni pozorovatele budou ve dne i v noci systematicky zkoumat cele mesto, jak pesky, tak s vyllzitim automobilU. Doplni to nekolika "problemovymi" vychazkami, jak byly popsany jiz di'ive. To vyvrcholi analytickou mapkoll terenniho pruzkumll s kratkou zpravou, ktera se bude zabyvat silnymi i slabymi strankami inesta, jeho obecnym schematem i jeho castmi. SOllcasne se pi'istoupi k interview velkych skupin dobrovolniku, coz bude vice odpovidat obecnym charakteristikam populace. S takovou skupinou muzeme jednat v cel kll nebo po cas tech a budeme pozadovat splneni ctyi' llkolu: a. Nakreslete mapkll urcite casti mesta, kde blldoll zaneseny jeji nejzajimavejsi a nejduleZitejSi znaky, a to tak, aby cizinec se podle teto mapky mohl pohybovat bez vetsich potizi. b. Pi'edstavte si jednll nebo dye vychazky a nakreslete mapku trasy a vseho zajimaveho, co cestou spati'ite. Tyto vychazky maji zjistit delku a sii'ku daneho uzemi. c. Sepiste seznam casti mesta, 0 kterych si myslite, ze jsou nejvyraznejsi. Odbornik vysvetli vyznam slova "cast" a "vy- raznY". d. Napiste rychle odpovedi na nekolik otazek typu "Kde najdete ?" Test poslouzi ke zjisteni, jak casto budou jmenovany urCite prvky a jake jsou mezi nimi spojitosti. Bude se zkoumat chronologie kreslenych casti mapky a vyrazne prvky, smysl pro uspoi'adani a kompozitni image. Pruzkum v terenu a rozhovory s lidmi se budou srovnavat a to pomuze najit vztah obecneho image k vizualnim formam. Toto je prvni kolo analyzy, ktera ma nalezt kriticke body, zhodnotlt vizualni intenzitu celeho llzemi, naslednost cast! nebo schemata, ktera jsou hodna dalSi pozornosti. Druhe kolo vyzkumu tech to kritickych problemu mllze zacit. Pouzijeme malou skupinu lidi, ktere v individualnich rozhovorech pozadame, aby nasli vybrane kriticke prvky mesta a aby je zaclenili do imaginarnich vychazek. Poprosime, aby prvky popsali, naskicovali a take aby p()hovoi'ili 0 svych pocitech a vzpominki:kh, kt~re. se ..k..r!lQ1 vazi. Nekolik dobrovolniku muzeme zavest na vybrana mista, kde se zucastni kratke vychazky. Budou vse popisovat a budou diskutovat. Odpovedi na otazky tykajici se smeru (jak se dostaneme k urcitym prvkum z ruznych vychodisek) mohou byt ziskany i nahodile od kolemjdoucich. Pfi analyze studii druheho kola vyzkumu by se opet zaroven organizoval intenzivni pruzkum v terenu. Byly by to detailni studie identity a struktury za ruznych podminek (zmeny svetla, vzdalenosti, aktivit). Tyto studie mohou vyuzivat vysledky rozhovorU, ale nebudou omezeny jen na ne. Detailni studie prvku mesta Bostonu v pi'iloze C jsou moznym modelem k napodobeni. Veskery tento material by mel byt nakonec systematicky shrnut do serie map a zprav. Ty pomohou vyjasnit obecny image uzemi, jeho obecne vizualni problemy i pi'ednosti, kriticke prvky, vzajemne vztahy prvku a jejich vlastnosti i moznosti zmen. V ramci techto analyz, ktere jsou prubezne modifikovany, se soucasne muze vytvoi'it plan vizoalni formy budouciho regionu. protoze jsou nejvice pocetne zastoupeny. Pozoruhodny je vyrovnany obraz vsech ti'i mest, co se tyce percentualniho zastoupeni vsech kategorii. Jedinou vyjimkou byl posun zajmu a pozornosti od cest a okraju k vyznamnym prvkum, coz byJo zjisteno behem vyzkumu v Los Angeles. Byla to pfekvapiva zmena v meste automobilu, ale mozna k ni doslo take diky nedostatecne moznosti rozlisovat v ramci pravidelne sachovnicove site ulic. Zatimco udaje 0 jednotlivych prvcich a typech prvkll byly , mozna odpovidajici, meli jsme nedostatek informaci 0 jejich vzajemnych vazbach, 0 schematech, sekvencich a celcich. Musime \jeste vyvinout lepsi metody, abychom popsali tyto zakladni, podnetne stranky. Uplatneni metody pfi navrhovani Pokyny pro budouci vyzkum Pfedchazejici slova kritiky a mnoho stranek minulych kapitol se obraci k nevyi'esenym problemum. Nektere dalSi kroky nasi analyzy jsou celkem jasne, jine, a ti'eba i duletitejsi, je uz obtiznejsi pochopit. Dalsim krokem bude uziti analyticke techniky, kterou jsme popsali, ke zkoumani odpovidajiciho vzorku obyvatelstva. Zavery teto prace by tak byly zalozeny na spolehlivem ziiklade a mela by se davat pi'ednost technikam vyuzitelnym v praxi. Vedomosti 0 danem tematu mohou byt jeste obohaceny, kdyz srovnavaci studie vyzkousime na sirsi skiile prosti'edi, net byla ti'i mesta, kterym jsme se venovali. Rozdilne typy image budou vytvaret nove vybudovana a naopak velmi stad mesta, mesta kompaktne postavena ci roztrousena, huste nebo spoi'e osidlena, chaoticka nebo vysoce zorganizovana. Jak se ti'eba lisi obecny image vesnice od image Manhattanu? Je snadnejsi pochopit koncepci mesta na jezei'e, nebo zeleznicniho mestecka? Takove studie vydaji spoustu materialu, ktery se bude tykat pllsobeni fyzickych forem, a z toho muze urbanista cerpat cenne podnety. Bude pro nas stejne zajimave aplikovat tuto metodu na prosti'edi ruznych mefitek a vyuziti jako na cela mesta? Budeme ji aplikovat na budovy, krajiny, dopravni systemy nebo na udolnf regiony? NejdUlditejsi pro prakticke vyuziti je uplatneni a uzpusobeni techto metod v mei'itku metropolitniho regionu, ktery dnes jeste pi'esahuje nasi pi'edstavu. Podstatne rozdily sarl~ozrejme tkvi i v osobnostech samotnych pozorovatelu. Kdyz se planovanr stane c~tove uznavanou disciplinou a urbaniste zacnou vytvaret plany i pro zajemce z jinych zemi, stane se nutnosti, aby to, co se objevi v Americe, nebylo jen jakoby pujceno z jine loblni kultury. Jak bude na sva mesta pohlizet Ind nebo Ital? Pro analytika tyto rozdily predstavuji jiste tezkosti nejenom v mezinarodni praxi, ale i v ramci jedne zeme. Muze se stat veznem regiomllniho mysleni, nebo, zv)aste v Americe, ho ovlivi\uje pi'islusnost k jiste spolecenske skupine. Jestlize maji byt mesta uzivana ruznymi skupinami lidi, pak bude du!ezite rozumet, jak si tyto skupiny pi'edstavuji svoje okolf. To same by se dalo rici 0 ruznorodych pi'edstavach jednotlivcu. Soucasne studie se zabyvaji jen obecnymi faktory v ramci male sku piny dobrovolniku. Bude zajimave vedet, jak se urcity image vytvoi'i (at uz vy~hiizi ze systemu statickeho, hierarchickeho, nebo z dynamlckeho, rozvinuteho). fSou to image stabilni a nepi'enosne, nebo jSOU vysledkem urcite vychovy ci prosti'edi? Jake maji ty~y im~g: vzajemnou souvislost? Muze byt dynamicky image take pOZlcne strukturovan? Muze byt posouzen vztah mezi sdelite]nym a zaparnatovanym image a image, ktery se ziskal pi'i pruzkumech v te.ren~? Vsechny tyto otazky pi'esahuji ramce pouheho teoret)cke~o zajmu. Mesta jsou sidlem mnoha skupin. Jen s dtferencovanym porozumenim pro image jednotJivcu i skupin a jejich vzajem~~ vztahy muzeme vytvoi'it prosti'edi, ktere vse.chny ~spokojI. Pokud urbanista nema k dispozici poti'ebne udaje, mUSl se spolehnout na spo!eeneho jmenovatele, tedy na obecny image. Pokud je to vsak mozne, mel by ziskat co nejvetsi bohatstvi materialu, ktery se zabyva typy image. ., v Soueasne studie se zamerily na image, ktere byly vyjadreny bezprosti'edne. Budeme jim rozumet mnohem lepe, kdyz budeme vedet, jak se vyvije)y, jak si ti'eba cizinec vytv~i'~ image me~ta, jez nezna, ajak se u ditete vyvine pi'edstava 0 svete. Jakje mozno skuteenosti tykajici se image sdelovat, pi'ipadne se v teto oblasti vzdelavat? Ktere formy jsou vhodnejsi pro vyvoj image? Mesto musi mit oboje, ocividnou strukturu, ktera je pochopitelna ihned, ale take potencialni strukturu, ktera umozni postupne budovat celistvejsi obraz. Prubezne pi'estavovani mesta zpusobuje lidem problemy, protoze musi pi'izpusobovat image vnejs~m zmena~. Osid]eniv~a eim dal vice prvkll promenlIvostl a nestalostJ, takze je mlmoradne dulezite vedet, jak udrZet kontinuitu image behem techto pi'evratnych zmen. Jak se image uzpusobuje zmenam a jake jsou n:eze techto zmen? Kdy je skutecnost ignorovana nebo deformovana, aby byla zachovana dosavadni rozvrzeni? Za jakych okolnosti ddchazi k uplnemu rozbiti image a co to muze pro cloveka znaden at? Jak se muzeme vyhnout tomuto zhrouceni zachovanim fyzicke kontinuity a jak by se pomohlo utvai'eni noveho image, kdyz uz se zhrouceni pi'edesleho image stalo skutecnosti? Tvorba image takoveho prosti'edi, ktere bude otevi'ene vuCi zmenam, je zvlastni problem: musi vzniknout image, ktery je pevny a zaroven dosti pruzny vuci nevyhnutelnym tlakum. I.Q nas znovu odkazuje k faktu, ze image neni pouhym vysledke~ vnejsich ch~lli..ljl<:, ale stejne tllIsjej djlem pozorovatele. Proto by bylo mozne zlepsovat kvalitu image vzdelavanim. Uzitecne vzdelavani muze probehnout v zafizenich, kde je mozno Iidi ucit lepsi orientaci v prostredi mesta: byla by vhodna spoluprace s muzei, prednaskova cinnost, prochazky po meste, skolni projekty atd. Stirn je spojeno i potencialni uziti symbolickych prostredku, jako jsou mapy, ruzne znacky, diagramy, smerove ukazatele a informacni automaty. ZdanJive dezorientujici fyzicky svet muze byt objasnen vytvorenim symbolickeho diagramu, ktery vysvetluje vztahy hlavnich znaku zpusobem pJ'iznivym pro vyvoj image. Dobrym prikladem takoveho diagramu je napriklad mapka systemu londynskeho metra, na nizjsou vyrazne vyznaceny vsechny stanice. Mozna, ze nejdulditejsim bodem budouciho pocinani v teto oblasti, coz jsme zminili uz nekolikrat, je odstranit nedostatek chapani image mesta jako celku, neporozumeni vztahum mezi prvky, schematy a sekvencemi. Vnimani mestaje v podstate fenomenem odvijejicim se v case a ve velkem meritku. Jestlize prostredi ma byt vnimano jako organicky celek, pak vyjasneni cast! v jejich bezprostrednich vazbach je pouze jednim zakladnim krokem. Bude velmi dtildite najit cesty k pochopeni celku a k zachazeni s nim nebo aspon k tomu, abychom se zabyvali problemy sekvenci a schematu, ktere by bylo rozvinute a otevrene. Muze se ukazat, ze nektere z techto studii lze kvantifikovat analyzovat. Napfiklad jake mnozstvi informaci je nutne k urceni hlavnich cilu rozvoje mesta. Anebo ke zjisteni existence urciteho prebytku. Irychlost, s jakou tyto skutecnosti rozeznavame, muze byt hodnocena, stejne tak muze byt vycislen zadouci prebytek faktoru, nutnych k vyvolani pocitu jistoty. Nebo Ize zkoumat, koJik informaci tykajicich se prostredi si dokaze osoba poddet. Musime si zde znovu pripomenout moznost vyuziti symbolickych prostredku nebo orientacnich zarizeni, 0 kterych jiz byla zminka. Avsak zda se, ze podstatu vyzkumu nebude mozno kvantifikovat, aspon po nejaky cas; prozatim se musime soustredit na usporadani a posloupnost svych uvah. Abychom se tim mohli zabyvat, volime techniku, ktera umozni pojmout slozita a promenliva schemata. Pred tim, neZ muzeme tato schemata pochopit a menit, musi byt nalezeny zpusoby, ktere vyjadri jejich podstatu tak, ze ji bude mozne sdelit j bez nutnosti nejakeho opakovani puvodni zkusenosti. Jedna se 0 slozite problemy. Od doby, kdy nas zajem 0 tento problem se stal i zajmem 0 zmenu fyzickeho prosti'edi, dostala se na predni misto budoucich studii nutnost proveJ'it tyto ideje v realnem procesu navrhovani. Tvurci potencial imageability by se mel rozvijet a mel by tvorit zaklad urbanistickeho planovani. Zda se, ze v teto chvili jsou nejduleZitejsi temata pro budouci studie tate: aplikace pojmu na urovni metropolitnich regionu; rozSiJ'eni a zamereni pozornosti na hlavni skupinove rozdily; rozvijeni image a prizpusobovani zmenam; image mesta jako celkove schema rozvijejici se v case; potencial imageabiJity vyuzitelny pJ'i planovani. c Jako pi'iklad detailni vizUlllni analyzy mestskych prvkll, kterou ziskame v terenu, jsme vybrali dye vedle sebe Idicl bostonske lokality. Take nas bude zajimat, jaky vztah mely vysledky techto analyz k interview, ktera jsme poi'idili. Prvni vybrany pi'iklad se tyka vysoce roz!isitelne oblasti Beacon Hill a druhy chaotickeho uzlu Scollay Square, ktere Idi pod Beacon Hill. Obrazek c. 49 ukazu- . je strategicke umisteni techto dvou prvkll centralniho Bostonu ijejich vztah k West End, centralni nakupni oblasti, dale k Boston Common a Charles River. Jeden z puvodnich kopcu mesta Beacon Hill (v Bostonu probehla rada velmi vyraznych terennich zmen - pOzil. prekl.) je viditelny z mnoha mist. Ldi mezi obchodnim centrem a rekou, rusi severojizni dopravni tok. Detailni mapa nam ukazuje ulicni schema izastavene plochy. Je to unikatni misto, obzvlaste v americkych pomerech - jeste stale dobre zachovana oblast z pocatku 19. stoleti. Beacon Hill je porad bohate vyuzivan. Tato klidna, intimne pusobici, zvlast vyssim vrstvam slouzici obytna oblast bezprost1'edne navazuje na srdce metropole. Prave toto vse podminilo silny image, coz bylo z1'ejme i z interview, jak uvidime dale. Beacon Hill byl povazovan za velmi vyrazne misto. Lide ho casto pocitovali jako symbol Bostonu a vnimali ho jakoby zpovzdaIi. Byl chapan jako oblast p1'ih~hajici k samemu centru mesta - s nim ho na jizni strane p1'imo spojuje Beacon Street, na niz z druhe strany navazuje Boston Common. Na severni strane ho Cambridge Street oddeluje od West End. Na zapadni strane pro vetsinu tazanych konci u Charles Street, i kdyz nekte1'i vahave dodavaji, ze k Beacon Hill pat1'i i nizsi cast za touto ulici. Teme1' vsichni meli povedomi 0 souvislosti oblasti s 1'ekou. Ctvrta strana oblasti nebyla pro tazane zcela jasna a obycejne se udavala Joy Street nebo Bowdoin Street, protoze se jedna 0 nep1'ehlednou oblast, ktera saha az kamsi ke Scollay Square. Posuzujeme-li vnit1'ni uspo1'adani oblasti, sestava ze dvou vyraznych cast! - p1'edni a zadnL Obe casti jsou od sebe oddeleny socialne a opticky podel Myrtle Street. Ulice si lide p1'edstavovali jako soubezne, rovne a hladce probihajici, ale malo propojene a udavali, ze se tudy spatne nekam dostavaji. P1'edni straml Beacon Hill podle dotazanych tvo1'ito nekolik soubeznych ulic (Mt. Vernon Street byla zminena nejcasteji) a vymezovalo ji Louisburg Square na jednom a budova State House na druhem konci. Zadni cast sme1'uje dolll ke Cambridge Street. Joy Street se zda byt velmi dlilezitajako p1'icna spojnice. Beacon Street a Charles Street byly vnimany jako soucast celku, ale Cambridge Street nikoli. Vice nel polovina tazanych uvadela nasledujici charakteristiky jako casti jejich image Beacon Hill (uspo1'adano v p1'ibliznem po1'adi): prudky kopec uzke sestupujici ulice budova State House, Louisburg Square a jeho park stromy pekne stare domy cervene cihly zapustene vchody domu Vyslechli jsme i dalSi zminky: cihlove chodniky dlazdeni kocicimi hlavami vyhledy na 1'eku obytna oblast spina a odpadky socialni rozdily narozni obchody v zadni casti Beacon Hill tezko prujezdne nebo spletite ulice plot a sochy na Louisburg Square ruzne tvary sti'ech napisy na Charles Street zlata kupole State House cervenofialova okna nektere obytne domy kontrastuji Vice nez ti'i lide dodavali tyto poznamky: parkujici auta rizalitova okna zelezne dekorativni komponenty do my namackane na sebe stare poulicni lampy "evropsky duch" Charles River pohled na Massachusetts General Hospital v zadni casti si hraji deti cerne okenice starozitnictvi na Charles Street t1'i-az cty1'patrove domy P1'ikratkych neformaInich dotazech na ulici typu: "Jak se dostat k ..." jsme zaznamenali p1'ekvapive mnoho post1'ehll. V podstate vzdy zahrnovaly takovato sdeleni: Je to kopec a clovek musi jit vzhuru ulici a po schodech, aby se tam dostal. Poznate to pod Ie State House, ktery ma zlatou kupoli a schodiste. Hranici s Boston Common, s Beacon Street jrko okrajem a zahrnuje i namesti Louisburg Square, na kterem je park s plotem. Nekolik poznamek, ktere vyslovili dva lide nebo vice lidi: najdeme tam stromy; je to rezidencni oblast vyssich vrstev; je blizko Scollay Square; pati'i k ni Joy, Grove a Charles Street. Tyto postrehy ve sve zkratkovitosti potvrzuji i vysledky rozsahlejsich rozhovoru. Podivejme se primo na misto a vsimneme si zakladni fyzicke reality, z niz se pak odvijely popisy image Beacon Hill. Obrys ctvrti se opravdu velmi kryje s t[mto napadnym kopcem, jehoz nejstrmejsi svahy najdeme smerem k Charles Street a Cambridge Street. Tyto svahy pokracuji podel teto ulice az do West End. Strme stoupani Beacon Hill i temeno kopce jsme jiz minuli. Je to po vizualni strance nejpusobivejsi misto. Kraj svahu se velmi presne kryje s Charles Street a to Cini obtiznym jeho napojeni na dolni cast Beacon Hill, 0 cemz se jeste zminime. Na protejsich stranach nicmene hranice oblasti zasahuje az do boku Beacon Hill: Beacon Street vede castecne ve svahu a Boston Common je podstatnou casti tohoto Litvaru v topografickem smyslu. Prostorove zmeny a zmeny vlastnosti jsou tak napadne, ze prekryvaji i topograficke nejasnosti. Beacon Hill vizu:ilne zacina na Beacon Street, i kdyz geograficky ma Litvar kopce pocatek u Tremont Street. Na jizn[ strane je situace jina. Zde byla podstatna cast kopce zastavena z obchodn[ch duvodu, takZe Scollay Square se nachazi na Libocikopce a School Street ma prikre stoupani. Topograficka situace byla ignorovana a ani nezustal volny prostor, ze ktereho by byly zrejme vlastnosti terenu. Ani se nestaly tak vyrazne zmeny, ze by byla narusena z:ikladni forma terenu. Nepochybne to ale pfispiva k jistemu rozostren[ image z teto strany, jednim z nasledku je take prostorova nejasnost Scollay Square. Na oblasti Beacon Hill je pocit stoupani vsudypritomny i viditelny. Chodec zde neustale vnima pri pohybu urcitou namahu, musi se prizpusobovat vyskovym zmenam. Sp:id ulic na predni i zadni strane kopce podtrhuje vyraznost tohoto uzemi. Prostorove kvality zastavby na predni strane kopce jsou nepochybne. Tato cast mesta sestava z navazujicich ulicnich koridoru intimniho meritka. Fas:idy domu jsou doslova na dosah, stavby jsou casto tripatrove a vytvareji dojem, ze se jedna 0 radu rodinnych domku. Najemne domy a ubytovaci zal'izeni od budov instituci zde neni snadne rozlisit. Ale v celku najdeme i vyrazne variace v proporcich, jak nam ukazuji dramaticke prurezy ulic na nasem schematu. Zvl:iSte je podstatna odlisnost na Mt. Vernon domky. Ulicni prostor se ponekud podoba kai'!onu. lelikoz svah ma severni orientaci, slunecni svetlo sem pronika jen vzacne. Vnimani prostoru, velkeho sklonu terenu i socialnich souvislosti - to vse je velmi charakteristicke pro toto uzemi. Obr. 53 a 54 nam ukazuji mista na Beacon Hill, jez obsahuji jeste jine tematicke prvky, ktere vytvaJ'eji zdejsi image. Muzeme znovll poznamenat, ze to jsou predevsim charakteristiky predni casti kopce: vyskyt cihlovych chodniku, narozni obchody, zapustene vchody, zelezne dekorativni komponenty, stromy a do jiste miry i cerne okenice. Vsechno mluvi 0 unikatnich kvalitach predni strany, ktera se lisi od zadni casti kopce: koncentrace a opakovani zminenych temat a vysoky stupei'! udrzovanosti objektu, coz je viditelne napriklad na vylestenych mosaznych castech, cerstvych naterech, cistych chodnicich a dobre lIdrzovanych oknech. To vse vytvar[ silny kumlllativni efekt, ktery podporuje zivost image Beacon Hill. Stre~t v casti nad Louisburg Square. Zde dlouha rada "velkych" d0m.u na s:vemi strane ulice ustupuje fasadami, cimz vznikly I~ale dvorecky. le to velmi patma a pi'ijemllClzmena, ktera vsak zarovei'i nerusi kontinuitu ulice. Prostorove proporce se zretelne men[ na zadni strane kopce. Stavby JSOU zde ctyi'- az sestipatrove. Nevyskytuji se zde rodinne ObI: c. 54 Rizalilovd okno {f fele:l1e dekoral;vn( kompoJ1ellly ObI: C. 55 Tematieke celky no Beacon Hill ,11""1 ~I ,~ Rizalitova oknajsou tu mene typicka - mimo usek kolem dolni casti Pinckney Street. Take cervenofialove okenni ramy, ktere jsou obycejne spojov{my s Beacon Hill, se objevuji dosti vzacne. To rovnez plati 0 dlazbe z kocicich hlav, ktera se ve skutecnosti objevuje jen ve dvou uzkych pruzich pri Louisbug Square a podel malo zname Acorn Street. Cihly jsou zde opravdu temer univerzalnim stavebnim materialem, svou texturou a pochopitelne i barYOUvytvarijednotne pozadi mesta, i kdyz nejsou charakteristicke jen pro mesto Boston. Take se zde objevuji stare pOlllicni lampy. Vizualne rozlisitelne podoblasti na Beacon Hill jsoll vyrazne vyznaceny prostorovymi charakteristikami: sklonem terenu, zpusobem vyllziti mista, typem dlazby, vegetaci a detaily, jako jsoll dvere, okenice, zelezna zabradli a jine kovove dekorativni komponenty. Obvykle se tyto elementy vyskytllji pohromade, cimz zvyrazi\uji odlisnost lokality. Takova je predni strana Beacon Hill: strme stoupajici Charles Street nebo intimne Plisobici ulicky a ruzne zdobene a skvele lIddovane budovy. To vile millvi 0 pfitomnosti vyssich vrstev. Ie tu plno slllnce, stromu, kvetin, cihlove chodniky, cerne okenice a zapustene vchody. Zahledneme zde pomocny personal: hospodyne, ridice. Prochazeji se tu stare damy a parkuji zde elegantni alltomobily. Na zadni strane Beacon Hill, kde Cambridge Street sestllpuje dOltl, zahledneme sedive kai\ony vytvorene z najemnych domu s holymi a zanedbanymi fasMami. Ulice jsou pine obchudku, dlazba je spinava a hraji si na ni deti. Krome cihlovych staveb se tu objevuji i stavby kamenne. Stromy tll najdeme spiSe na zadnich dvorcich nez na 1Ilicich. NilSi cast Beacon Hill mezi Charles Street a Charles River (viz obr. c. 56, Lower Hill - pozn. prekl.) ma radu spolecnych vlastnosti S predni stranou kopce. Ie to pritomnost vegetace, cihlove zdi a chodniky a zapustene vchody, kovove dekorativni komponenty, ale chybi zde typicky sklon ulic. Zabrana, kterou tvori Charles Street, zpusobuje odtdenost teto casti Beacon Hill. Sarna Charles Street je pod oblasti sveho druhu. Ie nakupni ulici urciteho zamereni uz dik dralSimu nebo starozitnemu zbozi. To se zde prodava lidem zijicim na Beacon Hill 0 neco vys. Nachazi se zde mnoho starozitnictvi. Vladni ctvrt, kterou oznacuje masivni budova State House, ma zcela odlisne vyuziti, prostorove meritko i projevy zivota na ulici. Zustava zde jeste prechodna zona mezi Hancock a Somerset Street pod Deane Street - tato zona ma neco spole~neho s Beaco~ Hill. Opet zde vidime znamy sklon terenu, cihlove Zdl, nzahtova okna, zapustene vchody a zelezne dekorativni komponenty. Nicmene je tate cast oddelena a ma sve vlastni obchody a kostely smiSene s obytnymi domy. Jejich mala uddovanost svedci ObI: C. 57 Vyznalnne prvky a obchodni vyuliti o obyvatelich nizsich socialnich vrstev ve srovnani s pfednf stranou Beacon Hill. Nejasne vymezeni zony je dalsf pi'icinou, ktera ztezuje nasi pi'edstavu 0 tvarll kopce z teto strany. Je take zajfmave sledovat mistnf vliv dopravniho systemll nebo jeho nedostatky. Vidfme zabrany, ktere brzdf pohyb z pi'ednf do zadni casti Beacon Hill. Pfistllp do jeho dvou castf je mozny jen z niznych smeru, takze jsou od sebe izolovany. State House odi'ezava Bowdoin Street od obytne ctvrti, krome ponekud zmatene spojnice pod obloukem, ktera nepusobf pi'iJis pi'iznivym dojmem. To plati jeste vice pro obtizny pohyb smerem dolu ke Scollay Square, coz ma za nasJedek, ze toto mlmesti je ve vztahu k Beacon Hill ponekud nazakotvene. Na druhe strane snadno prlljezdne ulice tim ziskavaji na vyznamll USOLIto Mt. Vernon Street, Joy Street, Bowdoin Street a Charles Street). Vsechny 1I1icejsou z topologickeho hlediska pravidelne, i kdyz jsoll vizualne pi'ehrazeny, coz vsak na druhe strane posillije kompaktnost, intimitll a identitu uzemi. Joy Street, Bowdoin Street a Pinckney Street jsou blokovany svym vertikalnfm zakfivenim, Mt. Vernon Street, Cedar Street a Charles Street zase mirnym horizontalnfm obloukem. Vsechny ostatnf ulice zacfnaji i konci v teto oblasti. Nenf na nich mozne z zadneho mista ziskat nejaky pfehled 0 celkove situaci. Pi'ece vsak z Beacon Hill je nekolik peknych vyhledu, zvlaste na Charles River. Dale vyhled ulici Chestnut Street, Mt. Vernon Street, Pinckney Street, MYltJe Street a Revere Street. Je to umozneno znacnym spadem tech to lIlic a exkluzivni pozici Beacon Hill tycfciho se nad i'ekou. Je odtlld take pi'ijemny pohled na Boston Common, a to z Walnut Street v miste, kde se napojuje na Mt. Vernon Street. Ze vsech ulic vedoucich na sever na zadnf casti kopce muzeme pi'ehlednout West End, ale pohled na sti'echy domu neni nijak pozoruhodny. Snad mjmo pohled na puvodni budovu Bulfinch Hospital z Anderson Street (ktera je take jedinou spojnici pi'ednf a zadni castf Beacon Hill v usekll mezi Cedar Street a Joy Street). Od Pinckney Street se otevira uzasny pohied nahoru na vel celnice a z Chestnut Street se muzeme potesit velmi hezkym pohledem na zlatou kupoli State House. ObI: C.58, SIr. /76 Tato budova je dominantnim vyznamnym prvkem kopce. Je unikiitni tvarem i funkci stejne jako polohou blizko vrcholu kopce. Je vystavena pohledum smerem od Boston Common, cimz se stava klicovym prvkem pro cele centrum Bostonu. Tedy pusobi jak na Beacon Hill, tak i mimo nej. Obr. C.59, .Ill: /77 Louisburg Square je dalSi misto zakladniho vyznamu. Sarno je malym obytnym uzlem nachazejicim se na dolni casti predni strany kopce. Misto neni pmis viditelne a neni zavisle svou polohou na vrcholu nebo pate kopce, ani neni zakotveno jinymi zpusoby. Proto se neuplatnuje pri orientaci v miste. Lide 0 nem mluvi jako 0 lokalite nekde "na kopci". Ale pi'esto je toto m[sto jakoby esenci Beacon Hill. Da se rici, ze vsechna temata, ktera pati'i k pi'edni strane kopce, jsou zde sousti'edena, a v nejcistsich fonnach' Toto namesti sice s okolim svym zpusobem kontrastuje, ale zaroven i jasneji vyjadi'uje prostorovy charakter uzemi. Najdeme tu malou plochu dlazdenou kociCimi hlavami, oploceny, krasne osazeny park se sochami, ktery pritahuje pozornost jak svou bujnosti, tak i svou nepristupnostf. Je zajimave, ze namesti, lezici ve svahu, coz zplisobuje ureite potize v jeho usporadani, nerusi vizualni stabilitu nejblizsiho okoli. Obr. C.57, .Ill: /75 ~e vniti'ni struktui'e Beac Hillje nekolik v 'znamnych prvku. Mezi ne pati'i: Universalist Church na Mt. Vernon Street it Charles Street, ktery je pozoruhodny svym umistenim i vezi. Suffolk Law School naproti State House na Deane Street prispiva k osobitosti a presnemu vymezeni spnivni etvrti. Pak je to New England College of Pharmacy, ktera se neeim podoM obytne zastavbe na Mt. Vernon Street, a Carnegie Institut, ktery stoji na rohu Pinckney Street a Anderson Street. Tato budova prerusuje souvislou frontu fasad a naznacuje vstup do zadni casti kopce. Jsou zde jeste dalSi mista s jinym vyuzitim nd obytnym, ale ta pi'ekvapive splyvaji s okoJim. Jen m,110vyznamnych prvku vyskytujicich se mimo kopec je odsud mozno spatrit. Jeho vniti'ni usporadani se odviji z vlastnich zdroju. o spojeni Beacon Hill s West End pres ostrou hranici a 0 chaotickem prechodu do Scollay Square jsme uz mluvili. To, ze Beacon Hill hraniei s Boston Common, je vsem jasne. Lze k tomu dodat, ze pi'ima vazba mezi nimi je celkem nevYrazna. Snadny prllchod mezi nimi je prerusen, mimo mista, kde vyustuji Charles, Joy a Walnut Street, a pohied na zelene stromy zde take chybi. Vegetace na Beacon Hill postrada kontinuitu s parkem, protoze je s nim malo spojena cestami a pruhledy. UrCity vztah Beacon Hill k Charles River pocitoval temer kaZdY.Maji na to vliv i pekne vyhledy dolu k rece ulicemi situovanymi vychodozapadne, ale dotazani si nebyli jisti, jak toto napojeni vypada. Zavinovalo to casto pochybne hodnoceni tykajici se nizsi, zapadni easti Beacon Hill a plocheho pobrdi, a take to, ze je obtizne prekroeit Storrow Drive, aby se elovek mohl dostat k vode. Vztah k rece naznacuji uboei kopce, ktery se nad ni zveda, ovsem tato nazornost ponekud mizi, kdyz se zaeneme k vode priblizovat. V sirsim kontextu celeho mesta hraje Beacon Hill dulditou roli, navzdory malemu poCtu obyvatel. Topografii, ulienimi prostory, stromy, socialnim zarazenim obyvatel, detaily a urovni udrzovanosti se lisi od ostatnich easti mesta. Toto ((zemi se nejvice podoba Back Bay uzitym druhem stavebniho materialu, vegetaci, urcitymi asociacemi a do jiste miry i druhem uziti a statusem. Ovsem Back Bay ma odlisnou topografii, detaily i stupen udrzby. K zamenam mezi obema castmi ale presto dochiizi. Podobne kvality ma tez Copps Hill v North End. Tento kopec je obyvan odedavna, ale velmi se Iisi sociiilnim slozenim obyvatel, prostorem a detaily a chybi zde i stromy a jasne mistni hranice. Beacon Hill, tato unikiitni oblast, se vydeluje z centra mesta uz tim, ze spojuje Back Bay, Boston Common, centrum a West End. Mohl by pripadne dominovat celemu centru. Dokonce se da rici, ze by mohl ueinne pusobit ve struktui'e celeho mesta. Podle dotazovanych pomiiha ujasnovat i menici se smery Charles River, coz je jinak tezko zapamatovatelne. Divame-li se na Boston z cambridgeskeho brehu Charles River, pak nejlepe vidime roli Beacon Hill. Nejenom ze ozivuje pohled na mesto, ale take ukazuje a objasnuje poradi casti, ktere vytvareji panorama: Back Bay - Beacon Hill - West End. Z dalsich casti mesta mimo West End a Boston Common neni Hill viditelny jako jedinecny celek, protoze z jinych I stran je jeho stoupani velmi pozvolne a vyhled zakryvaji ruzne \prekazky. Tvori vsak tez sam zabranu, navadi tok dopravy okolo sve zakladny a sousti'ed'uje nasi pozornost na objizd'ky a uzly, jako jsou Charles Street, Cambridge Street a Scollay Square. Obi: C. 49 a 60, str. /67 a 183 Beacon Hill tak dokazuje, ze je oblasti, jejiz fyzicke vlastnosti posiluji obecny image, a ilustruje mlzorne psychologicky dopad rozvrzeni cest, svahu, prostoru, hranic a seskupeni detailu. Ovsem vzdor vsem pfednostem to nedostacuje, aby se vyuzily skryte moznosti Beacon Hill. Je to zavineno zvlaste jeho vnitfnim clenenim, nejasnymi vztahy k Charles River, k Boston Common a Scollay Square. Chybi zde ,i mHdite uplatneni jeho vizuaIni pusobivosti, ktenl vynika jen pfi pohledu pfes feku. Ale pfesvedcivost, pusobivost a uspokojeni z tohoto mimofadneho mestskeho image jsou nepochybne. sbihaly dolu z kopce a cestou se podle potfeby zatacely. Coby nejdulezitejsi se zde jevily obecne vlastnosti terenu: Beacon Hill vidime nahofe, Scollay Square Iezi na plosine v uboci, Cambridge a Tremont Street obchiizeji siluetu Beacon Hill a ruzne dalSi ulice smefuji dolU z kopce. Scollay Square je beztvare a tezke k zapamatovani, je to proste jen ,jedna z kfizovatek", i kdyz na konci u Bowdoin Square je pocifovana zmena. Hlavnim prvkem zde byla dulezita stanice metra. Pronikave zde pusobi zchiltraly a poklesly raz prostfedi, vyuzivaneho k zabave nizsich spolecenskych vrstev. Vice nd polovina tazanych se v rozhovorech shodla na nasle- dujicim: Cambridge Street se na Scollay Square napojuje v mistech, kde je patrne zaki'iveni a zuzeni. Scollay Square se nachazi v polovine kopce a ulice do neho shora sbihaji nebo z neho vybihaji dolu. Vice nez jedna ctvrtina dodala: Tremont Street usti do Scollay Square. V jeho stfedu je vstup do metra. Hanover Street v nem konCi. Court Street z nej vychazi a v kopci se zakfivuje (nebo je to State Street?). Aspon tfi tazani odpovedeli: Ulice pokracuji dolu k Dock Square a Faneuil Hall. Je tam fada baru. Je zde nejasna vazba na Washington Street. Tiizani na ulici vyslovili casto tyto poznamky: Lezi to na lince metra. Tremont Street do nej usti. Dva az ctyfi lide, ktere jsme zastavili na ulici, prohlasili: Cambridge Street do nej vstupuje. Washington Street na nej navazuje (spatne!). V jeho stfedu je ostruvek se vstupem do metra. Ulice bezici nahoru nebo dolu. Ulice od North End semjdou a probihaji nad a pod Artery. Kina. Nejake bostonske namesti, takova kfizovatka ulic. Velke namesti, velky prostor. Na jeho konci je garaz. Scollay Square je ponekud jiny pfipad, protoze se jedna 0 uzel, ktery ma ve schematu mesta zasadnf vyznam, ale ktery je obtizne rozpoznat a pops at. Jeho umisteni a role strategickeho bostonskeho dopravniho uzlu jsou patrne z obrazku c. 49. Obrazek c. 60 je detailnejsi mapkou tohoto namesti a znazornuje jeho zakladni fyzicke rysy. Obecny image Scollay Square zduraznuje jeho dulditost jakozto uzlu a kfizovatky cest, ktere obkruzuji Beacon Hill v prostom mezi centrem a North End. Do namesti usti Cambridge Street, Tremont Street, Court Street a fada ulic vedoucich k Dock Square, Faneuil Hall, Haymarket Square a do North End. Hanover Street vyuzivana kdysi jako jasna spojnice s NOtth End je nyni pfehrazena, coz je matouci. Scollay Square bylo nekdy v ocich tazanych "prodlouzene" 0 Bowdoin Square - ale nektefi tazani to tak nevnimali. . Na vstup do Pemberton Square si vesmes nikdo nevzpomnel, snad krome nekoIika znalcu mistnich pomeru. Cambridge Street se jasne napojuje na Scollay Square a jeji zakfiveni je kazdemu zfejme. 0 Tremont Street bylo jasne, ze do namesti vstupuje, ale misto vstupu nebyIo pro tazane ani jiste, ani nicim napadne. o Washington Street si mnozi mysleli, ze se napojuje na Scollay Square. Zmatek byI vseobecny, kdyz se otazka tykala Tremont Street a Court Street. Tazani si zde mylne pfedstavovali i pfitomnost Washington nebo State Street. Krome pfehrazeni Hanover Street nebyly uIice Mzici k Dock Square, NOIth End a Haymarket Square lidem znamy, nerozlisovali je. Jako by vsechny Opravdu, tyto odpovedi byly skoupe ve srovm'mi s koment:ii'i o Beacon Hill. Krome vyjmenovanf napojenych ulic, ktere jsou popisovany abstraktne a casto zmatene. A prece Scollay Square hraje ustredni roli ve strukture Bostonu, i kdyz se jedna 0 sedive, neutesene mfsto. Scollay Square vyhlfzi na planku jako docela dobre usporadane misto. Vlastnf namestf (od Sudbury ke Court Street) je vlastne velmi dlouhy obdelnik, do nehoz v nepravidelnem sledu vbihaji male ulicky. Na planu system ulic vypada celkem logicky, je to vi'etenu podobny utvar s predivem trf navazujicich ulic na jedne strane a s dvema ulicemi na strane druhe. V trojrozmerne skutecnosti vsak uz toto usporactanf nenf tak jasne. Zubata fronta domu a silny dopravnf ruch rozrusujf prostor a svazujfci se teren je take znepokojujfcf. Jestlize zde neco zachranuje dojem stability, pak je to obrovska plosna reklama na rohu Sudbury Street a Cambridge Street. KJ'iklava plocha uzavira prostor pevne, ale nepekne. System cestje nejasny vinou jednoho ramene vybihajiciho z pomyslneho vretena (Sudbury Street, ktera vypada jako pomerne bezvyznamna ulice) - zdejsi ulicnf vstupy je vubec tHke rozlisit. Vnimanf sklonu terenu prevlada v celem tomto uzemf vcetne pfistupovych ulic. I kdyz se jedna 0 rusivy prvek ve smyslu prostorove stability, hraje pi'ece jen zasadnf roli ve vztazich k uzemim, ktera nevidime. Prostor pokracuje smerem severozapadnim, kde jako by se rozpustil v siroke Cambridge Street az po Bowdoin Square, ktere je jakousi kfizovatkou a ohybem .na Cambridge Street. Mezi Bowdoin Square a Scollay Square je prostor zcela beztvary a neprehledny az do te miry, ze pro orientaci je stezi pouzitelny. V tomto ohledu poslouzi sledovani silnicniho provozu - ten je zde vubec urcujfcf. Scoliay Square je stale pIne aut a jejich nepretdite kolony se stavaji zakladnim voditkem a potlacuji jine vizualni charakteristiky v okolf. N~ Scollay Square je_jen malo objektu, ktere ne.iills:irrLzpusob~ v 'adru'i homo enitu a osobitost. Budovy jsou ruzneho starf, maji rozlicne tvary a meritka a jsou vystaveny z ruznorodych materialu. Prevladajfci dojem je urcit~ ~~ost. Vyuziti a aktivity v nizsich patrech budov poskytuji uz ucelenejsi obraz. Na obou stranach namesti se tahnou souvisle rady levnych restauraci, zabavnfch zarizeni, kin, zlevnenych sluzeb a obchodu s pouzitym, ale i novym zbozfm. Ie to skutecne neprerusena linie mimo nekolik prazdnych obchodu na zapadnf strane. Podle druhu vyuziti vidime i odpovidajici napisy a typicke detaily na stitech obchodu. Na chodnfcich casto potkame bezdomovce, alkoholiky a obcas i prochazejiciho se namofuika. V noci se Scollay Square vice lisi od zbytku bostonskeho centra. S.y~a, ruch a lide na chodnicich, to vse se ostre odlisuje od setmeleho a ztichleho mesta ko em. Hlavni vizm'ilni dojem ze Scollay Square je jeho prostorova . beztvarost, silny ulicni provoz, viditelny spad terenu a vsudypi'itomna zchatralost. Napadnym znakem je druh vyuziti a typicti mistni obyvatele. Wtsina techto charakteristik neni v ramci mesta tak neobvykla, aby snad z tohoto namesti ucinila nezapomenutelne misto. 'Opadkova (Iroven je typicka i pro jine mensi oblasti navazujici na stred mesta. Podobnou kombinaci vyuziti a urciteho typu obyvatel najdeme - a dokonce ve vetsi mire - v mistech podel Washington Street mezi Dover Street a Broadway. Prostorovy chaos zplisobeny kfizenim mnoha cest je v Bostonu casty, prikladne na Bowdoin Square, Dock Square, Park Square, Church Green Street nebo Harrison Street a Essex Street. Pudorys protahleho obdelniku Scollay Square sice muze byt svym Zpllsobem unikatni, ale neni dosti vizuaIne napadny. Spad terenu tohoto uzlu, stejne tak jako strukturalni navaznost namesti na celf13oSton JSou nepoc ybne jeho hlavni identifikacni rysy. I kdyz nejduleZitejsi funkci Scollay Square je byt jakousi krizovatkou cest, je dobre nevidet ho jen stat icky, ale i tak, jak ho vnimame, kdyz se k nemu blizime a kdyz ho opouStime. Vstup z Tremont Street, kten'i do namesti mime sestupuje, oznacuje tento uzel i snizenim budov, cimz vytvari jasny okraj ustfedni nakupni oblasti. Hned si vsimneme stare cihlove budovy a reklamni plochy na rohu Comhill Street. Pak se otevre prostor namesti s olllselymi m'ipisy na leve strane. Mnozstvi aut, jak jiz bylo receno, v nas zanechava take silny dojem. Washington Street vede smerem k Dock Square a Court Street, coz jsou spojnice na Scollay Square. lsou to v pods tate jen male a nevyrazne pricne ulice, i kdyz jejich roh je oznacen budovou Old State House. Court Street vede ponekud bokem, ale presto napadne ke Scollay Square. Z jihovychodu vstoupime na popisovane uzemi z Cambridge Street, ktera nejprve presvedcive miri k svemu cili, coz je velka, napadna, ale neosobita Telephone Building na Bowdoin Square. Zde vsak cesta usti doprava do prostoroveho chaosu a vsecek dobry pocit z jasneho smerovani je ztracen. lenom dalSi zlom doprava v mistech Sudbury Street vyjevi typicke mistni nahusteni baru, vysoke budovy uradu v pozadi a vstup do metra uprostred namesti. Ulice smerujici dolu z kopce, jako jsou Sudbury Street, Hanover Street, Brattle Street a Comhill Street, nabiraji na spadu, kdyz se priblizi k namesti. V kazde z nich muzeme pocitit, ze bude nasledovat rozsireni prostoru, mozna proto, ze pribyva baru a podobnych zarizeni. Namesti se vsak da predem vytusit mnohem obtizneji neZ napriklad dobre viditelny County Courthouse Annex na Pemberton Square, jehoz veze se vyrazne uplatnuji v siluete mesta. Scollay Square se zda byt jen koncem nebo zalomenim ulice. Vzhuru stoupajici krivka Comhill je pi'ijemnym zazitkem sarna 0 sobe, ale kdyz dospeje ke Scollay Square, ztraci na zajimavosti. Ze svahu kopce z Pemberton Square a Howard Street je namesti nerozeznatelne. Tak jenom Cambridge Street vzdor jisternu chaosu za Bowdoin Street se priblizuje k namesti tak, ze do jiste miry muzeme prostor rozlisovat. Prostor u Cambridge Street je tedy relativne jasny, zatimco kdysi dulezitou Hanover Street je dnes obtizne odlisit od jinych podobnych ulic; da se rozpoznat jen proto, ze je sirsi. Stejne tak i Sudbury Street, ktenl je dnes jednosmerna, se zda byt svym mel'itkem a vyuzitim jen nevyznamnou ulici. Kdyz se divame od severu z namesti, vstup do dulezite Tremont Street je temel' nerozlisitelny, protoze je zde prudky ohyb. Mnozi z tazanych meli problem tento vstup lokalizovat. Ale kdyz uz ho nasli, bylo jim daISi rozvrzeni prostorujasne, i s postupne se objevujicimi klicovymi misty, jako je Beacon Hill Theater, Parker House, King's Chapel, Tremont Temple, Granary Burying-Ground a Boston Common. Prostor namesti se silne naklani dolu a ponekud doleva. Zde navazuje na Court Street, avsak pro l'idiee je tento dojem smazan, protoze ulice je jednosmerna, z namesti autem nepl'istupna. Kdyz pokraeujeme v chuzi doiU po Court Street, nemame zadne naznaky 0 bJizkosti Washington Street a pouze si vsimneme Old State House a uvedomime si zmatenost prostoru. Vztah Washington Street ke Scollay Square je tedy zcela nejasnY. Dale je matouci, ze Court Street a Cornhill vstupuji do namesti blizko sebe - prakticky se na naroiich dotykaji -, v opaenem smeru tyto ulice lIsti do velmi odlisnych mist: prvni konci na State Street a druha na Dock Square. Znovu musime poznamenat, ze co se tyee navaznosti na okoli, je Cambridge Street jedinou jasne identifikovatelnou cestou - na Tremont Street eihaji mensi nesnaze. Namesti ziskava urcite spojeni s vnejskem jinak nez svahem nebo cestami, a sice prostl'ednictvim vyhledu do okoli. Muzeme videt napl'iklad Telephone Building na Bowdoin Square a Courthouse Annex na Pemberton Square (ktere jsou architektonicky temer nerozlisitelne, ruzna je pouze vyska) a velmi osobitou Custom House Tower, viditelnou ze severovychodu jako oznaceni doilliho konce State Street. Spatl'ujeme i nabl'eii. Nejvyraznejsi je vsak mnozstvi administrativnich budov, viditelne v siluete mesta na jihu, ktere naznacuji oblast kolem Post Office Square. Pl'i tomto pohledu si jasne uvedomime, ze Scollay Square leii pl'ece jen mimo jadro mestskeho centra. Ve srovnani s Beacon Hill nebo Commonwealth Avenue neni Scollay Square zvenci v podstate videt. Zjevi se, az kdyz dojdeme takl'ikajic na dosah. Jen starousedlici si vzpomenou na Courthouse Annex, ktery je docela blizko Scollay Square. Vnitl'ne je toho relativne malo, co by rozlisilo smery nebo easti ••J)))) BARY,PAsAzE, _KLUBY, LEVNE RESTAURACE ~,VNfMANf MN02:srvf BUDOV v CENTRU M~STA namesti. Mistnimi vyznamnymi prvky jsou vstupy do metra a novinovy stanek, ktery pl'ileha k malemu ovalu uprostl'ed vozovky. Tyto nizke objekty jsou steii eitelne z vetsi vzdalenosti. Misto je zname pl'edevsim pro iluty napis a pro vstup do podzemi. Dojem z mista je jeste umensen podobnym objektem, ktery stoji hned vedle. Je to malo pouzivany vychod z metra, a bez novinoveho stanku se jevi ponekud zapomenuty. Vstup do metra, ktery vsich/ni povaiuji za jakysi stl'ed namesti, se ve skutecnosti nachazi na jeho konci. DalSim vyraznym detailem namesti je trafika s vy- raznymi napisy na rohu Pemberton Street a Tremont Street. Stoji u paty budovy Suffolk Bank, s niz napadne kontrastuje. Na namesti je jeste nekolik dalSich orientacnich klicu. Krome svaziteho terenu jsou to proudy aut, ktere tvori urcitou osu pro- \ ',' storu. Neni zde zadna vyrazna gradace prostoru, ktera by byla vyjadrena odpovidajicf zastavbou. Vysoke domy v jizni siluete a velka reklama, uzavirajicf Scollay Square na severu, jsou zde hlavnimi ukazateli smeru. Castecne se lze orientovat podle druhu cinnosti a podle vyuziti mista. Nejhustsi davy a nejsilnejsi, nejrozvetvenejsi proudy aut vidime na jiznim konci namesti, ktery ma takove vyuziti, jake obvykle nachazime v komercnim centru mesta: najdeme tu prodejny smiSeneho zbozi, restaurace a trafiky. Zde proud chodcu sestava obycejne ze zakazniku a z uredniku. Obchody s levnym zbozim se hromadi spiS na vychodni nez na zapadni strane namesti. Najemne domy a ubytovacf zai'izeni jsou na strane zapadni a pronikaji az k samemu Beacon Hill. Druh lidi na ulici je obecne chapan jako typicky znak Scollay Square. Shluk antikvariatu na ulici Cornhill je dalSim zachytnym bodem. Severni okraj llzemi se uz dotyka skladisi. Fyzicka neurcitost Scollay Square je vyrovnavana vnitrnim ro~nim a struktur,ou: sy~~i~st-!.:. o~ a zpusob~z~ Namesti by potrebovalo ziskat vlzualm identitu, ktera by odpovidalajeho funkcnimu vyznamu. Znamenalo by to skutecne vyuzit vsech potencialu, ktere se skryvaji v jeho obdelnikovem tvaru, v rozvrZeni cest a v umisteni na plosine v uboci kopce. Aby namesti mohlo plnit sve role ve strukture mesta, muselo by se jasne propracovat spojeni cest, a to jak na samotnem jeho uzemi, tak i v okoli. Potencialne muze hrat i mnohem vyznamnejsi vizualni roli jakozto jedna z nejvyraznejsich lokalit bostonskeho poloostrova. Muze se stat stredobodem cele rady oblasti (Beacon Hill, West End, North End, trznice, financni oblast a centralni nakupni oblast). Namesti by mohlo byt i uzlem spojujicim tak vyznamne cesty, jako jsou Tremont Street, Cambrigde Street, Court-State Street a Sudbury Street. Mohlo by se stat i ustrednim bodem tri klesajicich uzlovych teras - Pemberton Square, Scollay Square a Dock Square. V soucasne dobe je vsak Scollay Square mistem, ktere svym vyuzitim zneklidnuje "lepsi" lidi, a je tez nevyuzitou, promarnenou pi'ilditosti. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. I 12. Angyal, A., Uber die Raumlage vorgestellter Oerter, Archiv fUr die gesamte Psychologie, 1930, sv. 78, str. 47 - 94 Automotive Safety Foundation, Driver Needs in Freeway Signing, Washington, 1958 Bell, Sir Charles, The People of Tibet, Oxford, Clarendon Press, 1928 Best, Elsdon, The Maori, Wellington, H. H. Tombs, 1924 Binet, M. A., Reverse Illusions of Orientation, Psychological Review, sv. 1, c. 4, 1894, str. 337 - 350 Bogoraz-Tan, Vladimir Germanovich, The Chukchee, Memoirs of the American Museum of Natural History, sv. XI, Leiden, E. J. Brill; New York, G. E. Stechert, 1904, 1907, 1909 Boulding, Kenneth E., The Image, Ann Arbor, University of Michigan Press, 1956 Brown, Warner, Spatial Integrations in a Human Maze, University of California Publications in Psychology, sv. V, c. 5, 1932, str. 123 - 134 Carpenter, Edmund, Space Concepts of the Aivilik Eskimos, Explorations, sv. V, str. 134 Casamajor, Jean, Le Mysterieux Sens de I'Espace, Revue Scientifique, sv. 65, C. 18, 1927, str. 554 - 565 Casamorata, Cesare, I Canti di Firenze, L'Universo, MarzoAprile, 1944, roc. XXv, C. 3 Claparede, Edouard, L'Orientation Lointaine, Nouveau Trai te de Psycho logie, dil VIII, sesit 3, Paris, Presses Universitaires de France, 1943 Cornetz, v., Le Cas Elementaire du Sens de la Direction chez I'Homme, Bulletin de la Societe de Geographie d'Alger, roc. 18, 1913,str. 742 Cornetz, v., Observation sur Ie Sens de la Direction chez I'Homme, Revue des Idees, 15Juillet, 1909 Colucci, Cesare, Sui disturbi dell' orientamento topografico, Annali di Neurologia, sv. XX,roc. X, 1902,str. 555 - 596 Donaldson, Bess Allen, The Wild Rue: A Study of Muhammadan Magic and Folklore in Iran, London, Lirzac, 1938 Elliott, Henry Wood, Our Arctic Province, New York, Scribners, 1886 Finsch, Otto, Ethnologische Erfahrungen und Belegstiicke aus der Siidsee, Vienna, Naturhistorisches Hofmuseum, Annalen, sv. 3, 1888, str. 83 - 160, 293 - 364. Sv. 6, 1891, str. 13 - 36, 37 - 130. Sv.8, 1893,str. 1 - 106, 119- 275, 295 - 437 Firth, Raymond, We, the Tikopia, London, Allen and Unwin Ltd., 1936 Fischer, M. H, Die Orientierung im Raume bei Wirbeltieren und beim Menschen, in Handbuch der Normalen und Pathologischen Psychologie, Berlin, J. Springer, 1931,str. 909 - 1022 Flanagan, Thomas, Amid the Wild Lights and Shadows, Columbia University Forum, Winter 1957 Forster, E. M., A Passage to India, New York, Harcourt, 1949 Gatty, Harold, Nature Is Your Guide, New York, E. P.Dutton, 1958 Gautier, Emile Felix, Missions au Sahara, Paris, Librairie A. Colin, 1908 Gay, John, Trivia or The Art of Walking the Streets of London, Introd. and notes by W. H. Williams, London, D. O'Connor, 1922 Geoghegan, Richard Henry, The Aleut Language, Washington, U. S. Department of Interior, 1944 Gemelli, Agostino, Tessier, G., and Galli, A., La Percezione della Posizione del nostro corpo e del SUOlspostamenh, Archivio Italiano di Psicologia, I, 1920,str. 104- 182 Gemelli, Agostino, L'Orientazione Lontana nel Volo in Aeroplano, Rivista di Psicologia, roc. 29, c. 4, Oct. - Dec., 1933, str.297 Gennep, A. Van, Du Sens d'Orientation chez I'Homme, Religions, Moeurs, et Legendes, 3. fada, Paris, 1911,str. 47 Granpre-Molii:~re,M. L Landscape of the N. E. Polder, translated from Forum, sv. 10, 1 - 2,1955 Griffin, Donald R., Sensory Physiology and the Orientation of Animals, American Scientist, April 1953,str. 209 - 244 de Groot, J. J. M., Religion in China, New York, G. P. Putnam's, 1912 Gill, Eric, Autobiography, New York City, Devin-Adair, 1941 Halbwachs, Maurice, La Memoire Collective, Paris, Presses Universitaires de France, 1950 Homo, Leon, Rome Imperiale et I'Urbanisme dans I'Antiquite, Paris, Michel, 1951 Jaccard, Pierre, Une Enquete sur la Desorientation en Montagne, Bulletin de la Societe Vaudoise des Science Naturelles, sv. 56, c. 217,August 1926,str. 151- 159 Jaccard, Pierre, Le Sens de la Direction et L'Orientation Lointaine chez I'Homme, Paris, Payot, 1932 Jackson, J. B., Other-Directed Houses, Landscape, Winter, 1956- 57, sv. 6, c. 2 Kawaguchi, Ekai, Three Years in Tibet, Adyar, Madras, The Theosophist Office, 1909 Kepes, Gyorgy, The New Landscape, Chicago, P.Theobald, 1956 Kilpatrick, Franklin P., Recent Experiments in Perception, New York Academy of Sciences, Transactions, c.8,sv.16,June 1954, str. 420 - 425 Langer, Suzanne, Feeling and Form: A Theory of Art, New York, Scribner, 1953 Lewis, C. S., The Shoddy Lands, The Best from Fantasy and Science Fiction, New York, Doubleday, 1957 Lyons, Henry, The Sailing Charts of the Marshall Islanders, Geographical Journal, sv.LXXII,c. 4, October 1928,str. 325- 328 Maegraith, Brian G., The Astronomy of the Aranda and Luritja Tribes,Adelaide University Field Anthropology, Central Australia, c. 10, Transactions of the Royal Society of South Australia, sv. LVI,1932 Malinowski, Bronislaw, Argonauts of the Western Pacific, London, Routledge, 1922 Marie, Pierre, et Behague, P., Syndrome de Desorientation dans l'Espace, Revue Neurologique, sv. 26, c. 1, 1919,str. 1 - 14 Morris, Charles W., Foundations of the Theory of Signs, Chicago, University of Chicago Press, 1938 47) 49. New York Times, April 30, 1957,chinek Directomat 50. Nice, M., Territory in Bird Life, American Midland Naturalist, sv. 26, str. 441 - 487 51. Paterson, Andrew and Zangwill, O. L., A Case of Topographic Disorientation, Brain, sv.LXVIII,cast 3, September 1945, str. 188- 212 52. Peterson, Joseph, Illusions of Direction Orientation, Journal of Philosophy, PsychologJ) and Scientific Methods, sv. XIII. c. 9, April 27, 1916,str. 226 - 236 53. Pink, Olive M., The Landowners in the Northern Division of the Aranda Tribe, Central Australia, Oceania, sv. VI, c. 3, March 1936,str. 275 - 305 54. Pink, Olive M., Spirit Ancestors in a Northern Aranda Horde Country, Oceania, sv.IV,c. 2, December 1933,str. 176- 186 55. Porteus, S. D., The Psychology of a Primitive People, New York City, Longmans, Green, 1931 56. Pratolini, Vasco,II Quartiere, Firenze, Valleschi, 1947 57. Proust, Marcel, Du Cote de chez Swan, Paris, Gallimand, 1954 58. Proust, Marcel, Albertine Disparue, Paris, Nouvelle Revue Fran~aise, 1925 59. Rabaud, Etienne, L'Orientation Lointaine et la Reconnaissance des Lieux, Paris, Alcan, 1927 60. Rasmussen, Knud Johan Victor, The Netsilik Eskimos (Report of the Fifth Thule Expedition, 1921- 24,sv.8, c. 1- 2),Copenhagen, Gyldendal, 1931 61. Rattray, R. S., Religion and Art in Ashanti, Oxford, Clarendon Press, 1927 62. Reichard, Gladys Amanda, Navaho Religion, a Study of Symbolism, New York, Pantheon, 1950 63. Ryan, T. A. and M. S., Geographical Orientation, American Journal of Psychology, sv. 53, 1940,str. 204 - 215 64. Sachs, Curt, Rhythm and Tempo, New York, Norton, 1953 65. Sandstrom, Carl Ivan, Orientation in the Present Space, Stockholm, Almqvist and Wiksell, 1951 66. Sapir, Edward, Language and Environment, American Anthropologist, sv. 14, 1912 67. Sauer, Martin, An Account of a Geographical and Astronomical Expedition to the Northern Parts of Russia, London, T. Cadell, 1802 68. Shen, Tsung-lien and Liu-Shen-chi, Tibet and the Tibetans, Stanford, Stanford University Press, 1953 69. Shepard, P., Dead Cities in the American West, Landscape, Winter, sv. 6, c. 2, 1956- 57 70. Shipton, Eric Earle, The Mount Everest Reconnaissance Expedition, London, Hodder and Stoughton, 1952 71. deSilva, H. R., A Case of a Boy Possessing an Automatic Directional Orientation, Science, sv. 73, c. 1893, April 10, 1931,str. 393 - 394 72. Spencer, Baldwin and Gillen, F.J., The Native Tribes of Central Australia, London, Macmillan, 1899 73. Stefansson, Vihljalmur, The Stefansson-Anderson Arctic Expedition of the American Museum: Preliminary Ethnological Report, Anthropological Papers of the American Museum of Natural History, sv.XIV,cast 1, New YorkCity,1914 74. Stern, Paul, On the Problem of Artistic Form, Logos, sv. V, 1914- 15,str. 165- 172 75. Strehlow, Carl, Die Aranda und Loritza-stiimme in Zentral Australien, Frankfurt am Main, J. Baer, 1907- 20 76. Trowbridge, C. c., On Fundamental Methods of Orientation and Imaginary Maps, Science, sv. 38, c. 990, Dec. 9, 1913,str. 888 - 897 77. Twain, Mark, Life on the Mississippi, New York,Harper, 1917 78. Waddell, L. Austine, The Buddhism of Tibet or Lamaism, London, W. H. Allen, 1895 79. Whitehead, Alfred North, Symbolism and Its Meaning and Effect, New York,Macmillan, 1958 80. Winfield, Gerald F.,China: The Land and the People, New York, Wm. Sloane Association, 1948 81. Witkin, H. A.,Orientation in Space,Research Reviews, Officeof Naval Research, December 1949 82. Wohl, R. Richard, and Strauss, Anselm L., Symbolic Representation and the Urban Milieu, American Journal of Sociology, sv. LXIII,c. 5, March 1958,str. 523 - 532 83. Yung, Emile, Le Sens de la Direction, Echo des Alpes, c. 4, 1918,str. 110 Akropole, 126 Albany, 139 Aleutske ostrovy, 135, 136 Alpy, 135 Arktida, 135 Arunta, 126, 129, 131, 133, 135, 138, 142 Assam, 134 Asantove, 126, 137 australske pohrebnf mohyly, 132 bariery,47, 101 Beacon Hill, 17,21,50,54,64,69,70, 72,73,75,173,177,178,180,181 cesty, 168 interview s chodci, 168 jako prekazka v doprave, 176 mapa, 167 navaznost na mestskou strukturu, 176 nizsi strana, 174 obchodni vyuziti, 174 podoblasti, 175 popis z interview, 168 prostorova forma, 170 predni strana, 168, 173 prechodna zona, 170 rozlisitelne vlastnosti, 176 tematicke prvky, 167 topografie, 170, 171, 176, 169 umistenf, 161 vladni ctvrt, 174 vnejsf viditelnost, 176 vyhledy, 177 vyznamne prvky, 174, 176 West End, pokracovani s, 65 Causeway Street, 23,54 Central Artery, 23, 24, 51, 57, 59, 63, 65 Columbus Avenue, 62 Commercial Street Atlantic Causeway 23, 54 Commonweath Avenue, 17, 19,51,53, 55,57,58,61,69,147 Cornhill Street, 184 Court Street, 182, 184 Hanover Street, 23, 56, 65, 180 Huntington Avenue, 19, 58 Charles River Dam, 52 Charles Street, 50, 55, 58, 59, 65, 168, 170 Chestnut Street, 177 Joy Street, 168 Longfellow Bridge, 52 Marlboro Street, 61 Massachusetts Avenue, 19, 52, 56, 58 metro, 57, 60 Mt. Vernon Street, 168 Myrtle Street, 169 Nashua Street, 59 Newbury Street, 61 Shawmut Avenue, 52, 62 Storrow Drive, 23, 51, 58, 63 Summer Street, 56, 77 Tremont Street, 19, 21, 51, 52, 56, 60, 62,148,180,181,184 Washington Street, 17, 19,50,52,54 - 56, 60,61,77,180 zeleznice, vyvysena, 66 Boston, oblasti, 22, 70 Back Bay, 19,22,57,60,61,63,68,69 Beacon Hill, 17, 19,50,54,64,68,69, 71,73,74, 149, 166 - 180 (viz take Beacon Hill) Cinska ctvrt, 72 Boston Common, 17, 19,21,23,55,56, 72, 149, 177 Copps Hill, 179 finaneni ctvrr, 51, 62, 85 zadnf cast, 168, 173 Beniitky, 10, 142, 133, 142 ulice, 103 namesti Sv. Marka, 79, 80 Beverly Hills, 41 Binet, M. A., 127 Boston, 10, 14, 16 - 25 cesty (viz bostonske cesty) charakter, 17 image z interview s chodci, 157 image z interview, 145 image z nacrtku, 144 kl'izovatky, 58 neurcitost tvaru, 22 oblasti (viz bostonske oblasti) obrysova mapa, 18 okraje (viz bostonske okraje) pohledy, 18 poloostrov, 17, 20, 57, 62 prazdna mista, 20 problemy image, 16, 25 rozeznatelne prvky, 148 - 149 struktura, 19, 21 terenni pruzkumy, 20, 148 uzly (viz bostonske uzly) zive prvky, 17 Boston, cesty, 22, 179, 180 Arlington Street, 51, 58 Atlantic Avenue, 18, 19,23,51,54,56,57 Back Bay, pravidelna sit, 22, 57, 61 Beacon Street, 19, 50, 51, 54, 56, 64, 65,166 Boylston Street, 21, 56, 58 Cambridge Street, 19,50,51,52,54, 57,64,65,148,168,174 "zapomenuty trojuhelnik", 20, 65 obchodni ctvrr, 17, 70, 71 North End, 18, 23, 64, 68, 71, 150 okoli North Station, 145 Public Garden, 19, 50 Scollay Square, 19,44,74,76,77,85, 162,173 - 181, 177 (viz take Scollay Square) South End, 52, 56, 61, 68, 69, 145 West End, 64, 71, 150 Boston, okraje, Charles River, 17, 19,20, 43,50,57,62,63, 149, 174 Mystic River, 63 pristav, 18, 57, 63 South Bay, 63 Boston, uzly, Back Bay Station, 75 Bowdoin Square, 176 Copley Square, 17, 19,58,77 Dewey Square, 44, 79 Dock Square, 61, 71, 86 Haymarket Square, 71 Charles Street rotaeni krizovatka, 18, 64, 75 Church Green, 58 Louisburg Square, 18, 76, 162, 168, 171 Park Square, 25, 58 roh Jordan-Filene, 75 South Station, 75 stan ice metra, 75, 181 Boston, vyrazne prvky, Celnice, 82, 83, 186 Court House, 82, Faneuil Hall, 72, 80 John Hancock Building, 82, 85,150 Old South Meeting House, 55 State House, 17,80,81,87,169,174 Symphony Hall, 55 Telephone Building, 82 Brighton, 140 Brown, w., 128, 134 canti, 132 celkovy plan, 117 Combray, 130 Cornetz, v., 137 casove serie, 107 Cina, sever, 131 Cukcove, 120 d,llnice,50 dezorientace, 128, 137 Dobu, 140 dominance, 108, 115 dopravn i zabrany, 50 Emily Gap, 126 Eskymaci kmene Netsilik, 129, 135 Eskymaci, 135, 136 Firth, R., 132 Flanagan, T., 121 Florencie, 93, 95, 128, 132 d6m, 83, 83, 93, 103 forma, charakter, 107 - I10 role, 136 formace plavidel, 137 Forster, E. M., 141 Gatty, H., 135 Gay, J., 139 Geoghegan, R. H., 142 geomantika, 143 Gill, E., 140 "hlavn[" ulice, 51 Hackensack River, 65 Halbwachs, M., 129 Havaj,96 hierarchie usporadani metropole, I14 prostoru, 51 hlavni linie, 138 Holland Tunnel, 49 charakter fasad, 51 charakteristiky, 50, 96 krizovatky dalnic, 58 krizovatky, 58, 99 melodicka organizace, 99 nazorne vazby, 51, 99 oddeleni od zbytku mesta, 57, 58 prostorove vlastnosti, 51 sit, 100 struktura, 52, 59, 99 textura dlazby, 51 zelen uplatnujici se pri posileni image, 51 vizualni hierarch ie, 96 Charles River, 17, 19,20,43,50,57,62, 63, 66, 149, 174 Chicago, 10,64,67 Chichester, 140 popisny, 159 proces vyjadreni, 6 - 7 rozvoj, 88, 163 rllznorodost v usporadani, 112 sdelitelnost, 9, 139 sekvence,91 skupinove rozdily v, 159, 163 stozky,8 souvislost, 6 spolecenska role, 128 struktura, 90 typy, 163 (Irovne,87 uzpusobeni, 143 uzitecne charakteristiky, 9 volne struktury, 91 zmeny, 48, 87 zvyrazneny, 130 imageability (viz take citelnost, zretelnost, zjevnost) definice,9 interview jako metoda analyzy, 15 chodci, 147, 152 image Bostonu odvozene z, 151 image Jersey City ziskane z, 154 image Los Angeles odvozene z, 155 obecne, 160 prek.ryvani mestskeho image ziskane z, 159 rozsah a slozeni vzorku, 159 urad, 144 - 146 v ulicich Bostonu, 158 identita,6 vztah ke strukture, 85 image prostredi, 8 image, abstraktni, 89 budouci vyzkum, I II deform ace, 88 c!ostatecnost, 9, 89 ekonomie,9 emocionalnf role, 129 funkce, 126 hierarch icky, 91 hustota,89 prostredi,4 jako celek, 161 jako organizujici faktor, 128 jako ramec referenci, 129 konkretni, 89 metropolitn[, 114 mistni struktura, 90 navaznost, I I I obecny,7, 15,46,160 otevrenost, 9, 143 pevna struktura, 90 plasticita, 112 pohybliva struktura, 90 Jaccard, P., 127,131,133,136,137,139 jadra,48 jasnost spoju, 108 jedinecnost, 107 jednoduchost formy, 107 Jersey City, cesty (viz Jersey City; cesty) dopravni znacky, 32 charakter, 29 image z interview, 152 image z mapek, 152 nabrezi,63 nedostatek imageability, 30, 32 oblasti (viz oblasti Jersey City) okraje (viz okraje Jersey City) pohledy, 27, 31 silueta New Yorku, 26 stupei\ vyuziti a iidrzby, 32 terenni pruzkumy, 26, 27, 153 uzly (viz uzly Jersey City) vyrazne prvky, 26, 153 vyznarnne prvky (viz vyrazne prvky Jersey City) zeleznice, vyvysene, 66 Jersey City, cesty 29 Bergen Boulevards, 6 I Communi paw-Grand, 26 Fairview Avenue, 3 I Hudson Boulevard, 26, 52, 57, 60 Montgomery Avenue, 26 nesbihavost tri hlavnich ulic, 55 Newark Avenue, 26 Pulaski Skyway, 29 West Side Boulevard, 61 Jersey City, oblasti 29 Bergen Section, 26 West Side Park, 32 Jersey City, okraje 29 Hackensack River, 65 nabrdi,63 Palisades, 25, 50 Jersey City, uzly 29 Hamilton Park., 30, 32 Journal Square, 25, 26, 28, 44, 75 Tonnelle Avenue Circle, 30, 58, 59, 75 Van Vorst Park, 32 Jersey City, vyznamne prvky 29 New Jersey Medical Center, 26, 28, 32, 79,81 reklamni plochy Journal Square, 32 jezero Michigan, 67 jizni more, 136 Karolinske ostrovy, 136 Kawaguchi, 138 Kilpatrick, F P., 12 kinestetika, 54 klice, II komplex, 86 koncentrace, 48 kontinuita, 107 kontrast, 45, 107, III kontrolni mechanismy pri mlvrhu pro mestske formy, 119 krajina,95 k1ivka, matouci, 55 krizovatky, 47, 73 - 76 citelne,5 italske,95 nova, 117 labyrint,5 legibility, 2, 3, 10 (viz take citelnost, ima- geability) letecka doprava, 114 letiste,76 Lewis, C. S., 126 Lhasa, 126 lokalita, 86 Los Angeles, 15, 32 - 43, 155 barva,41 cesty (viz Los Angeles, cesty) dalnice, 42, 51, 54, 57, 60 - 61 decentralizace, 33 charakter, 40, 43 image z interview, 155 image z mapek, 150 letecky pohled, 34 oblasti (viz oblasti Los Angeles) organizace, obecna, 43 podelne ulice, 38 pravide1na sit, 33, 51, 56, 61 pnihledy, 38 priblizovani se k mestu, 41 pi'fCne ulice, 38 rozliseni smeru, 39 smog, 41 socialni rozdily, 37 staff objektu, 41 struktura, 34 symboly,43 terenni pruzkum, 33, 156 topografie, 42 uzly (viz Los Angeles, uzly) vegetace, 42 vyrazne prvky, 153 vyznamne prvky, (viz Los Angeles, vyznamne prvky) zretelnost) Los Angeles, cesty 37 I. ulice, 38 6. ulice, 38 7. ulice, 34, 35 ,38, 43, 55 Alameda Street, 39 Broadway, 34, 37, 38, 39,43, 50 dalnice, 41, 51, 54, 57, 60 - 61 Figueroa Street, 66 Flower Street, 38 Grand Street, 38 Harbor Freeway, 34, 66 Hill Street, 52 Hollywood Freeway, 34, 39, 66 Hope Street, 38, 52 Los Angeles Street, 66 Main Street, 34 Olive Street, 38, 52 Olvera Street, 39, 51, 76 Olympic Street, 66 pravidelna sii, 33, 51, 56, 57, 61 pricne ulice, 38 Spring Street, 34 Sunset Bouleward, 54, 66 Wilshire Bouleward, 43, 54 Los Angeles, oblasti Beverly Hills, 41 Bunker Hill, 36, 38, 42, 72 Civic Center, 34, 35, 36, 40 financni ctvri Spring Street, 35 Little Tokyo, 35 San Fernando Valley, 41 Skid Row, 35, Transportation Row, 35 Los Angeles, uzly 37 Pershing Square, 34, 36, 43, 75, 78, Plaza-Olvera Street, 34, 37, 39, 42 Los Angeles, vyznamne prvky, 34 Biltmore Hotel, 35, 37 budova filharmonie, 35, 82 Bullock Department Store, 35 Federal Savings Building, 35 Hall of Records, 81 "mala sediva dama", 82 Mestska knihovna, 35,38 Radnice, 35, 41, 80 Richfield Oil Building, 35,41,80 Robinson Department Store, 35 Statler Hotel, 35, 38, 55 Union Depot, 35 Luritcha, 126, 129 Lyon, 127 MacDonell Rangers, 140 Malinowski, B., 128, 140 Manhattan, 10 Maori, 142 Medjbed, 133 melodicke serie, 107 Meshed, 126, 132 mesto, navrh, 2,117, 118, 160 imageability, 9, 95 pohledy, 43 (viz take prostor) metropole, forma, 119, 114 imageabilily, 94, I 12, ce1kove schema, I 17 migrace, ptaci a hmyz, 138 mikroneSti plavci, 131 Minneapolis, 121, 139 misto,121 mobilita, obyvate1, 113 Mt. Everest, II Mt. Reani, 141 nacrtky map, 148 - 149 image odvozene z Bostonu, 151 image odvozene z Jersey City, 153 image odvozene z Los Angeles, 155 prekryvani, 158 namesti Sv. Marka, 79, 80 navigatori jiznfch moi'i, 136, 137 navigatori na Mississippi River, 137 New York City, 68, 139 nizozemske poldery, 13 obecny image, 7, 15, 46, 160 oblasti, 47, 67 - 73, 85, 104 - 107, 130, (viz take oblasti Bostonu, Jersey City, Los Angeles) celistvost fasady, 68 hranice, 104 charakter, 68 identita, 69 introvertni,71 kontinuita, 105 kontrast mezi, 73 1inearni, 50 menici se dulditost, 68 mozaika,73, 106 pevne nebo pruzne, 70 formou vyzarovani, 71, 104 pojmenovani, 69 spolecensky vyznam, 45, 69 struktura, 71, 106 tematicka navaznost, 68 tematicky celek, 69, 105 vniti'ni celistvost, 70 zmatek jako klic k, 69 zretelnost, 106 odraz na obloze, 135 odstupi\ovani vzdalenosti, 141 oduSevnelost, 138 okraje, 47, 62 - 66, 101 - 102 (viz take okraje Bostonu, Jersey City) bariera, 47, 101 pfistupnost, 101 spojnice, 64 okraje, dezorganizujici efekty, 70 jako cesty, 66 jako hranice, 66, 70 jednoznacne ukonceni, 101 neuplne,65 orientace k, 131 prostupne, 66 rozdil, 101 rozliseni smeru, 67 rozliseni yen a dovniti', 10 I rozliseni zakoncenim, 101 rusivy vliv, 65 souvis1e, 62, 101 typy,47 vyvysene, 66 zi'etelnost, 101 Oregon Trail, 139 organizace hranic, II (viz take okraje, uzly, oblasti) orientace, 131 system, 7 Paiute, 134 Pam, 129 Peterson, J., 139 Pink, O. M., 133 plasticnost, 113 pojmenovani mist, 109, 125 Porteus, S. D., 129 posvatna mista, 125 posvatne hory, 137 poskozenf mozku, 127 primitivnf mapy, 135 prochazky v terenu, 159, 160 prostor, hierarchie, 51 dopad, 43 - 44 prostorove oblasti, 106 prosti'edi, identifikace, 3 image, 4 nevyhody videneho, 142 poznavani, II 1 symbolicky charakter, 121 vnfmanf,12 zmeny v, 45,121 zmeny,13 Proust, M., 130, 133 prvky image, vzajemny vztah, 87, 110 pi'ekryvanf, 152 pary,85 hodnoceni, 43, 47, 158 pi'irodni uspoi'adani, 112 pt{lci, hnizdiste, 138 Puluwat, 127, 137 svahy, 180 vnejsi viditelnost, 187 - 188 vyhledy, 185 vystup, 185 de Silva, H. R., II sekvence, 115 kontrapunkt, I 16 pi'erusovanf, 116 reprezentace, 165 site spoju, 116 Seven Dials, Londyn, 139 Shipton, E. E., II sil, rozlisena, 100 zmeny v, 62 skupina ostroVll, 135 smer plavby, 136 smei'ovani k vychozimu bodu, 132 "snove stezky", 128, 137 socialni zai'azenf, 46 souhvezdi, 135 spolecenska prestiz, vliv na image, 149 (viz take spolecenske rozdily) stanice metra, 57, 75 (viz take uzly Bos- tonu) Stefansson, v., 135 Strauss, A. L., 130 Strehlow, C, 137, 142 struktura image v prosti'edi, 8 nedostatek, 85 pozicnf,90 pruzna,90 tuha,90 volna,90 vztah k identite, 85 Stuart's Bluff Rangers, 140 studie, srovnavaci, 162 stupi\ovani, 54, 98 svetove strany, 130 symbolicky diagram, II, 164 system referenci, 130 skoleni pozorovatele, 11, 119, 122, 164 sev, 47, 65,101 Rasmussen, K. J. v., 135, 137 Rattray, R. S., 128 rozliseni, smerove, 108 oslabujici komunikaci, 142 rozmisteni bydlis/, 153 rozpoznavani fotografii, 149 i'ad, otevi'eny, 6 Rim, 133 Sahara, 131 San Fernando Valley, 41 San Francisco, 10 pi'iblizeni se k, 100 Sandwich, New Hampshire, 95 Sapir, E., 134 Scollay Square, 19, 44, 75, 77, 86, 167, 180 - 188 interview s chodci, 181 jako kfizovatka, 180 mapa, 186 napojenf, spojeni, 184 - 185 popis interview, 181 potencialnf role, 186 prostorova forma, 182 provoz, 180 pi'iblizeni se k, 184 terennf pruzkum, 15, 144 - 146, 157 Boston, 145 Jersey City, 149 Los Angeles, 156 Tibet, 139 jezero Kholgyal, 138 Lhasa, 126 posvatne hory, 138 Tikopia, 126, 128 Marae, 126 Mt. Reani, 141 topografie, 112, 134 Trobriandske ostrovy, 128, 140 Trowbridge, C C, 139 Tuaregove, 136 Tunis, 137 Twain, M., 137 ucenf vnimavosti, 11-12 uzly, 47, 72 - 79,103 - 104 (viz take uzly Bostonu, Jersey City, Los Angeles) extrovertnf, 79 hranice,78 identita, 103 introvertni, 78 koncentrace, 76 - 77 kfizovatky, 73 - 76 spojeni, napojenf, 105 uspoi'actani, 113 vztah k celkove struktui'e, 103 - 104 vegetace, 44 (viz take Los Angeles) vedomf pohybu, 109 vekovy rozdil, 45 (viz take kontrast) "vizualni plan", 108 vizua1ni rozsah, 108 vnfmani, adaptace, 12, 135 rozsireni, 12 voda,44 vyznam, 109 image prostredi, 8 vyznamne prvky, 79 - 84,102 - 104, 134, 159 (viz take vyznamne prvky Bostonu, Jersey City, Los Angeles) izolovany, 84 jasnost formy, 102 kontrast na pozadi, 80 mistni,84 prostorovy kontrast, 82 sekvence, 84, 103 shluky, 103 umisteni na kfizovatce, 82, 101 unikatnost, 80, 101 vyznam,82 vzdalene, 48 vznasejici se, 82 vyzkllm lIrbanistickeho navrhovani, 159 - 162 vztah mezi kompozitni kresboll mapky a interview, J 49 Waddell, L. A., 138 Witkin, H. A., 127 Wohl, R. R., 130 zakfiveni, vnil11anl, 54 zjevnost, 10 zmeny prostfedi, 45, 1 j 3, 160 zfetelnost, 10 (viz take zjevnost, citelnost, imageability) zeleznice, 57 vyvysene, 66 zeleznicni stanice, 75, 76