SM29/2012-8
Případová studie - Podnikatelský záměr
Studijní opora
Marek Vokoun, Josef Maroušek
2016
České Budějovice
SM29/2012-8
1. vydání
© Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2016
Vydala: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České
Budějovice
Za obsahovou a jazykovou správnost odpovídají autoři a vedoucí příslušných kateder.
SM29/2012-8
Cíl předmětu
Student se naučí používat manažerské nástroje při realizaci plánování a operativního řízení
podnikatelského záměru, které jsou hlavním zdrojem pro zvyšování efektivity a
konkurenceschopnosti podniku. Absolvent předmětu porozumí problematice spojené se
zakládáním nové obchodní korporace a to zejména v oblasti výzkumu a vývoje, inovací,
komunikačních schopnostech, zakládání a řízení společnosti, legislativy, zakladatelských
finančních výkazů, marketingových praktik, hodnocení rizika a dotací.
Výstupy z učení
Absolvent předmětu rozumí úloze plánování v podniku, rozumí úloze nutnosti dokumentace,
vytváří vlastní, realistický a především perspektivní podnikatelský záměr (start –up), dokáže
zhodnotit, obhájit a prezentovat vlastní podnikatelský záměr.
Základní okruhy studia
1) Úvod, shrnutí aktuální stavu a výhled v oboru
2) Vytváření a kritické posouzení SWOT
3) Vytváření konkurenční výhody a přidané hodnoty
4) Duševní vlastnictví, legislativa, kapitál
5) Fnanční ukazatele, posuzování rizik
6) Racionální posuzování rizik, adaptace na změny a posuzování souvislostí v globálních
aspektech
7) Faktory ovlivňující úspěšnost podnikatelských záměrů
8) Podnikatelské záměry v oblasti drobného podnikání
9) Podnikatelské záměry v oblasti středně velkých korporací
10) Podnikatelské záměry v oblasti velkých korporací
11) Podnikatelské záměry v oblasti investičních fondů a bankovnictví
12) Podnikatelské záměry a oblast duševního vlastnictví
13) Analogie a rozdíly mezi podnikatelskými záměry a řízení státních útvarů
SM29/2012-8
Povinná literatura
REŽŇÁKOVÁ, Mária. Efektivní financování rozvoje podnikání. Praha: Grada, 2012.
Finance. ISBN 9788024718354.
VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd.
Praha: Grada, 2012. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6
Studijní průvodce
- Klíčové pojmy
- Cíle kapitoly
- Čas potřebný ke studiu kapitoly
- Výklad
- Úkoly k zamyšlení a diskuzi
- Klíč k řešení otázek
- Studijní materiály
SM29/2012-8
Kapitola 1: Úvod, shrnutí aktuální stavu a výhled v
oboru
Klíčové pojmy:
podnikatelské prostředí, východiska a cíle privátních korporací, společenská
situace
Cíle kapitoly:
 Pochopení pojmu podnikatelské prostředí,
 pochopení východisek a cílů privátních korporací,
 pochopení termínu společenská situace,
 porozumění komplexnosti oboru.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 4 hodin
Výklad:
Podnikatelský záměr jako projekt
„Projekt lze definovat jako činnost, která je omezená zdroji, náklady a
časem, jejímž cílem je dosažení souboru definovaných výstupů (rozsah
naplnění cílů projektu) dle patřičných standardů, požadavků kvality a
požadavků na uživatele výstupu.“. International Project Management
Association (IPMA)
Podnikatelský záměr lze plánovat podobně jako stavební projekt a lze využít všech procesů,
které najdeme v životním cyklu podnikových porjektů. Ať už jde o úvodní genezi myšlenek a
přípravu dokumentace, plánování zdrojů a financí, přípravu harmongramu, tak samotnou
realizaci a kontrolní proces až do uvedení projektu na trh a jeho předání sponzorům a
investorům.
SM29/2012-8
Příležitostmi na trhu jsou obvykle potřeby zákazníků, které nejsou naplňovány. Jak je
najdete?
• Vyhledejte produkt nebo službu, která je velmi drahá. Vzácné věci jsou oceňované zákazníky.
Záměr může být vyrobit nebo nabízet produkt nebo službu levnějším způsobem nebo v lepší
kvalitě než současná konkurence na trhu.
• Je v naší zemi něco problematického? Může se to vztahovat k životnímu prostředí a jeho
ochraně novými technologiemi, ochranou práv, lepším regulačním procesem atd.
• Příležitostí je i poskytování informačních zdrojů, outsourcing činností. Poskytovat služby
v oblasti komunikace mezi firmami, univerzitami, vládními institucemi, institucemi, bankami,
právníky, investory, obchodními komorami.
• Některé příležitosti se týkají využívání nových komunikačních technologií. Podívejte se na
nejoblíbenější pracovní místa na trhu práce - co to je? Programátoři a specialisté na ICT. Ti jsou
zásadní pro vytváření nových produktů a služeb, které používají technologie jako jsou počítače
s androidy a iOS (mobilní telefony, tablety, inteligentní gadgety apod.).
• Sdílená ekonomika je poslední dobou nejoblíbenější inovace. Airbnb, UBER a další služby
pro sdílení aut nebo jízdních kol… Může existovat společnost, která poskytuje obyčejným
lidem možnost využít jejich nevyužitého "spícího kapitálu".
Podnikatelský plán může být představen formou vize a podnikového poslání
Co je to „poslání“? Jedná se o prohlášení, které se obvykle skládá ze dvou až tří vět. První věta
se vztahuje k hlavní činnosti společnosti. Další věta by měla motivovat potenciální investory,
zaměstnance a partnery. Mělo by být chytlavé a připravené na trh.
„McDonalds má za cíl poskytovat zážitek světově nejlepší restaurace s rychlou obsluhou. Být
nejlepším znamená poskytovat vynikající kvalitu, servis, čistotu a hodnotu tak, abychom v každé
naší restauraci zákazníci nakupovali s úsměvem na tváři.“
Co je "vize"? Jedná se o jednu větu, motto, heslo k hlavní činnosti společnosti. Tato věta je
náležitě přehnaná, pompézní. Zkrácená verze poslání podniku.
„Svět, ve kterém se nakupuje v McDonalds více než v jakémkoliv jiném rychlém občerstvení.“
SM29/2012-8
Postup při sestavování podnikatelského plánu
Jde o dokument, který má určitou obvyklou strukturu, kde najdeme cíle vlastníků, analýzu
konkurence, strategii a taktiku firmy, finanční plán apod.
 Více viz povinná literatura Kaptiloa č. 1 Veber, Srpová et al. (2012, s. 13-39).
 Více viz povinná literatura Režňáková. (2012, s. 1-7).
Bibliografie
Tato studijní opora obsahuje v každé kapitol obsáhlou bibliografii, která sestává s článků
v průměru o délce 15 stránek. Tento seznam literatury slouží k pochopení dalších souvislostí a
je rozcestníkem k dalšímu studiu. Problematika podnikatelství a vstupu firem do odvětví je
dynamická disciplína, která závisí na současném výzkumu, proto jsou zde komentovány články
za posledních 10 let, ale i milníky a guru akademické literatury, které definují rámec
podnikatelství už více jak 20 let.
Tvorba podnikatelského plánu jako aplikovaná ekonomická disciplína
Úvodem je vhodné posluchače, potažmo čtenáře informovat, že tvorbu podnikatelského plánu
(Honig a Karlsson, 2004; Mason a Stark, 2004; Chen a kol.; MacMillan, 1986) lze dle mnoha
autorů považovat za aplikovanou ekonomickou disciplínou (Kearns, 2001; Kadzin a Bootzin,
1972; Zushmann a Zha, 1997). Jako téměř všechny ekonomické disciplíny (DerFoo a kol.,
2005; Karlsson a Honig, 2009; Al-Tuwaijri a kol., 2004) ji tak je vhodné řadit do disciplín
převážně společensko – vědních (Woolcock, 1998; Appadurai, 1988). Takové disciplíny, na
rozdíl od disciplín exaktních, operují do značné míry na individuálním výkladu věcí (Frank a
kol., 1993; Vargo a kol., 2008; Morgan a Morrison, 1999; West a Altink, 1996; Mitchal a
Mickel, 1999). Zatímco exaktní vědy, mezi které lze řadit například matematiku, chemii, či
fyziku, nepřipouštějí (až na vzácné výjimky) jiný, než exaktní výklad (například: 1 + 3 = 4),
vědy společenské chápou více výkladů (a nejednoznačnost výsledku) jako rutinní, až výchozí
fakt – plně v souladu s citátem: „Mírou všech věcí je člověk - jsoucích, že jsou, a nejsoucích,
že nejsou” (Prótagorás z Abdér).
Legalita a inovativnost podnikatelských záměrů
V souvislostech předmětu Podnikatelský záměr to znamená respektovat „globální“ a
relativistický stav věcí (Porter, 2000; Freiden a Kennedy, 2006) a připravit se na veškerá možná
SM29/2012-8
„podnikatelská“ rizika (Gómez-Mejía a kol., 2007; Sarasvathy a kol., 1998; Patterson, 1924;
Ang a kol., 1995; Kelly, 2003). Z vlastních zkušeností si může student vytvořit řadu příkladů co
je v jedné zemi považováno za dobrou společenskou, potažmo podnikatelskou normu, může
být v jiné zemi nelegální (Berkowitz a kol., 2003; Cumming a kol., 2010; Ziller, 2007; Yang,
2004; McCrudden, 1999) a naopak.
Problematika inovací a duševního vlastnictví
Co se týká výhledu v oboru, lze se aktuálně inspirovat například v dynamicky se vyvíjejícím
oboru výpočetní techniky (Hilmola a kol., 2003; Mason a Stark, 2004; MacMillan a kol., 1986;
Forlani a kol., 2000), který je nezřídka spojen s nízkými náklady (Bosch a kol., 2013; Schwartz,
1981; Hakom a Hakim, 2010; Brinckmann a kol., 2010; Fui-Hoon Nah a kol., 2001), též
relativně nízkým rizikem (Van de Ven a kol., 1984; Lam 1999, Chesbrough a Rosenbloom,
2002; Addison, 2003; Upton a kol., 2001) a primárně vysokým stupněm inovace (Nowak, 2000;
Mann a Sager, 2007; Fayad a Laitnen, 1997; Jaffe a kol., 1991). Relativně problematické, avšak
nikoli neřešitelné, jsou však v tomto oboru otázky duševního vlastnictví (Marron a Steel, 2000;
Graham a Dowery, 2003; Dam, 1995). Samostatnou kapitolou je však jeho vymahatelnost,
zejména, pokud se produkt, či služba dostává do mezinárodního prostředí (Oz, 1998; Menell,
1994; Conner a Rumelt, 1991; Givon a kol., 1995; Bhattacharjee, a kol., 2003), což je však
s ohledem na aspekty oboru zcela rutinní. Není zřejmě nadbytečné připomínat, že obdobné
aspekty se s popularizací a rozvojem výpočetní techniky začínají uplatňovat i v jiných oborech.
Znalosti jako nutná součást podnikatelského záměru
Při přípravě podnikatelského záměru je vhodné respektovat maximálně široké spektrum
aspektů (Scherer a Ross, 1990; Baker a Wurgler, 2002; Glosten a Milgrom, 1985; Banz 1981;
Morck, 1988). Nejenom aktuální stav trhu, konkurenci, či stav poznání (McDougall a kol.,
1994). Je vhodné sledovat celospolečenské dění, politickou situaci, trendy a chování
potencionálních zákazníků.
SM29/2012-8
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1. Vyjmenujte různé aspekty, které je třeba posoudit při zakládání korporace v daném
teritoriu a čase
2. Porovnejte podnikatelské prostředí v různých zemích světa v historických souvislostech
3. Posuďte, které podnikatelské prostředí je pro vámi zvažovaný podnikatelský záměr
vhodné méně, či více
4. Diskutujte o roli odborů.
5. Zamyslete se nad tím, zda vámi zvažovaný podnikatelský záměr mohl být, je, či může
být v některé zemi nelegální.
Klíč k řešení otázek
1. vymahatelnost práva, kvalita, kvantita a cena pracovní síly, disponibilní dopravní a
komunikační prostředky, respekt k lidským právům, daňové zatížení atd.
2. kapitalismus v USA versus socialistický blok během 20. století, specifika ve 20. a 21.
století, diktátorské režimy
3. takové, které má minimální podnikatelská rizika za přijatelných etických souvislostí.
4. Podnikání silně ovlivní, pokud zaměstnáváme pracovníky z odborově organizovaných
profesí, s růstem podniku musíme umět vyjednávat s odbory a mít připraveny krizové
scénáře pro případ stávky.
5. Zejména v oblati účinných látek a léčiv, používání metod klonování a manipulace DNA
existují značné rozdíly. Legalita zároveň zasahuje finanční sektor, např. v islámském
bankovnictví není úrok, je definován jako poplatek, a jeho existence je na daném území
nelegální, resp. je nutné se přizpůsobit.
Studijní materiály:
Al-Tuwaijri, Sulaiman A., Theodore E. Christensen, and K. E. Hughes. "The relations among
environmental disclosure, environmental performance, and economic performance: a
simultaneous equations approach." Accounting, organizations and society 29.5 (2004): 447-
471.
Ang, James S., James Wuh Lin, and Floyd Tyler. "Evidence on the lack of separation between
business and personal risks among small businesses." The Journal of Entrepreneurial
Finance4.2 (1995): 197-210.
SM29/2012-8
Berkowitz, Daniel, Katharina Pistor, and Jean-Francois Richard. "Economic development,
legality, and the transplant effect." European Economic Review 47.1 (2003): 165-195.
Bhattacharjee, Sudip, Ram D. Gopal, and G. Lawrence Sanders. "Digital music and online
sharing: software piracy 2.0?." Communications of the ACM 46.7 (2003): 107-111.
Bosch, Jan, et al. "The early stage software startup development model: a framework for
operationalizing lean principles in software startups." Lean Enterprise Software and Systems.
Springer Berlin Heidelberg, 2013. 1-15.
Cumming, Douglas, Daniel Schmidt, and Uwe Walz. "Legality and venture capital governance
around the world." Journal of Business Venturing 25.1 (2010): 54-72.
Cushman, David O., and Tao Zha. "Identifying monetary policy in a small open economy under
flexible exchange rates." Journal of Monetary economics 39.3 (1997): 433-448.
Dam, Kenneth W. "Some economic considerations in the intellectual property protection of
software." The Journal of Legal Studies (1995): 321-377.
Der Foo, Maw, Poh Kam Wong, and Andy Ong. "Do others think you have a viable business
idea? Team diversity and judges' evaluation of ideas in a business plan competition." Journal
of Business Venturing 20.3 (2005): 385-402.
Fayad, Mohamed E., and Mauri Laitnen. "Process assessment considered wasteful."
Communications of the ACM 40.11 (1997): 125-128.
Frank, Robert H., Thomas Gilovich, and Dennis T. Regan. "Does studying economics inhibit
cooperation?." The Journal of Economic Perspectives (1993): 159-171.
Givon, Moshe, Vijay Mahajan, and Eitan Muller. "Software piracy: Estimation of lost sales and
the impact on software diffusion." The Journal of Marketing (1995): 29-37.
Gómez-Mejía, Luis R., et al. "Socioemotional wealth and business risks in family-controlled
firms: Evidence from Spanish olive oil mills."Administrative science quarterly 52.1 (2007):
106-137.
Graham, Stuart JH, and David C. Mowery. "Intellectual property protection in the US software
industry." Patents in the Knowledge-based Economy 219 (2003): 231.
Hilmola, Olli‐ Pekka, Petri Helo, and Lauri Ojala. "The value of product development lead
time in software startup." System Dynamics Review 19.1 (2003): 75-82.
Honig, Benson, and Tomas Karlsson. "Institutional forces and the written business
plan." Journal of Management 30.1 (2004): 29-48.
Chen, Xiao-Ping, Xin Yao, and Suresh Kotha. "Entrepreneur passion and preparedness in
business plan presentations: a persuasion analysis of venture capitalists' funding
decisions." Academy of Management Journal 52.1 (2009): 199-214.
SM29/2012-8
Kazdin, Alan E., and Richard R. Bootzin. "The token economy: An evaluative review." Journal
of applied behavior analysis 5.3 (1972): 343.
Kelly, Peter. "Growing up as risky business? Risks, surveillance and the institutionalized
mistrust of youth." Journal of youth studies 6.2 (2003): 165-180.
MacMillan, Ian C., Robin Siegel, and PN Subba Narasimha. "Criteria used by venture
capitalists to evaluate new venture proposals." Journal of Business venturing 1.1 (1986): 119-
128.
Marron, Donald B., and David G. Steel. "Which countries protect intellectual property? The
case of software piracy." Economic inquiry 38.2 (2000): 159-174.
Mason, Colin, and Matthew Stark. "What do investors look for in a business plan? A
comparison of the investment criteria of bankers, venture capitalists and business
angels." International Small Business Journal 22.3 (2004): 227-248.
McCrudden, Christopher. "International economic law and the pursuit of human rights: A
framework for discussion of the legality of'selective purchasing'laws under the WTO
Government procurement agreement." Journal of international economic law2.1 (1999): 3-48.
McDougall, Patricia Phillips, Scott Shane, and Benjamin M. Oviatt. "Explaining the formation
of international new ventures: The limits of theories from international business research."
Journal of business venturing 9.6 (1994): 469-487.
Menell, Peter S. "The challenges of reforming intellectual property protection for computer
software." Columbia Law Review 94 (1994): 2644.
Mitchell, Terence R., and Amy E. Mickel. "The meaning of money: An individual-difference
perspective." Academy of management review 24.3 (1999): 568-578.
Nowak, Michael J., and Charles E. Grantham. "The virtual incubator: managing human capital
in the software industry." Research Policy 29.2 (2000): 125-134.
Oz, Effy. "Acceptable protection of software intellectual property: a survey of software
developers and lawyers." Information & Management 34.3 (1998): 161-173.
Patterson, Edwin W. "The Apportionment of Business Risks Through Legal
Devices." Columbia Law Review (1924): 335-359.
Porter, Michael E. "Location, competition, and economic development: Local clusters in a
global economy." Economic development quarterly 14.1 (2000): 15-34.
Reavis Conner, Kathleen, and Richard P. Rumelt. "Software piracy: An analysis of protection
strategies." Management Science 37.2 (1991): 125-139.
SM29/2012-8
Sarasvathy, D. K., Herbert A. Simon, and Lester Lave. "Perceiving and managing business
risks: Differences between entrepreneurs and bankers."Journal of economic behavior &
organization 33.2 (1998): 207-225.
Scott, Judy E. "Measuring dimensions of perceived e-business risks." Information systems and
e-Business management 2.1 (2004): 31-55.
Vargo, Stephen L., Paul P. Maglio, and Melissa Archpru Akaka. "On value and value cocreation:
A service systems and service logic perspective."European management journal 26.3
(2008): 145-152.
West, Michael A., and Wieby MM Altink. "Innovation at work: Individual, group,
organizational, and socio-historical perspectives." European Journal of Work and
Organizational Psychology 5.1 (1996): 3-11.
Woolcock, Michael. "Social capital and economic development: Toward a theoretical synthesis
and policy framework." Theory and society 27.2 (1998): 151-208.
Yang, Lu Feng Yao. "Legality, Financial Development and Economic Growth under Financial
Repression [J]." Social Sciences In China 1 (2004): 003.
SM29/2012-8
Kapitola 2: Vytváření a kritické posouzení SWOT
Klíčové pojmy:
silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby
Cíle kapitoly:
 Kritické posouzení podnikatelských aspektů,
 pochopení inovační a podnikové strategie.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodin
Výklad:
Strategický controlling
Pro hodnocení strategie firmy musí existovat nějaké souhrnné kritérium efektivnosti a nástroje
umožňující její dílčí vyhodnocení. Každá strategie je formulována na základě analýzy a
rozhodnutí vlastníků a top manažerů firmy. Výstupem je dokument – strategický plán. Ten
obsahuje sadu strategických cílů, které jsou měřitelné a časově definované. Tyto strategické
cíle jsou podkladem pro tvorbu taktických plánů. Ty mají také definované ceíle a měřitelné
výstupy v čase. Plánované výstupy se porovnávají se skutečností a navrhují se korektivní
opatření, tak aby strategie firmy byla dlouhodobě efektivní. Docháí k:
 Kontrole podkladů pro strategii, zisk nových informací, využití znalostí.
 Vyhodnocování dosažených výstupů - plány versus skutečnost, interpretace a statistická
analýza.
 Návrhu a konkrétním korektivním opatřením, a to pomocí reportingu a získaných
nových znalostí.
Pro takovou činnost je třeba hledat oporu v podnikových datech, ale i tržních analýzách
zaměřených jak na poptávku a zákazníka, tak na nabídku a konkurenci na trhu, ve kterém se
firma pohybuje. Jde tedy o využití znalostí a ukazatelů z podnikových informačních systémů,
a ve velkých firmách jde o modul Business Intelligence - BI, který nabízí pro účely zejména
manažerských financí tzv. scoreboardy a benchmarking, kde lze sledovat definované kritéria
účinnosti a jejich naplňování v čase. Využívá se dále i Competitive Intelligence - CI (komplexní
SM29/2012-8
analýza trhu a konkurence), Custumer relatiosnhip management and intellignece (komplexní
analýza poptávky, sběr informací o trhu a zlepšování vztahu se zákazníky) – CRMI a
v neposlední řadě jde o klasickou schopnost získávat informace o příležitostech kooperace na
vědecko-výzkumné činnosti, sdílení nákladů na licence, sledování vývoje institucionálního a
poltického prostředí podniku.
Obecná kritéria měření souhrnné účinnosti – kategorie efektivností, které podnik může
sledovat.
1. Alokační efektivnost je postavena na ekonomické racionalitě a maximalizace užitku.
V podniku při dodržení tohoto principu jde o veškeré ukazatele, tzv. výstupy, které pak
chceme maximalizovat (ekonomická a tržní přidaná hodnota - EVA, MVA, čistý
provozní zisk - NOPAT, provozní zisk před zdaněním a amortizací - EBITDA,
produktivita práce, cash-flow pro firmu - CFFF a jiné).
2. Nákladová efektivnost je základní kritérium, kdy minimalizujeme vstupy činností,
náklady na proces, náklady na transakce, výkony, které podnik realizuje na všech
úrovních. Typicky sledujeme náklady na materiál, mzdy, odměny, elektřinu, paliva,
nájmy, licenční poplatky, úrokové náklady, režijní náklady, náklady na provoz
podnikových jednotek, náklady na vymáhání pohledávek, vícenáklady v projektech a
jiné.
3. Organizační efektivnost (X-neefektivnostp) je spojena s náklady na řízení lidí,
problematikou struktury obchodní společnosti, která s sebou nese nutnost rozdělovat
kompetence.
4. Dynamická inovační efektivnost je postavena na zabezpečení akvizice znalostí a
nezanedbání investic do vědecko-výzkumných a technologicky náročných projektů,
investic do inovačních projektů, dlouhodobé zabezpečení kvalitního lidského kapitálu,
snaha snižovat podniková rizika (zejména strategické a finanční riziko).
Kritéria hodnocení strategie
Jedním ze starších konceptů pro vyhodnocení strategie je SWOT analýza, která je ale
nenahraditelné v analýze podnikatelských záměrů a umožňuje nám vnímat vybrané KPIs
(klíčové ukazatele) jako hrozbu i jako příležitost, nebo jako silnou a slabou stránku. Mezi tyto
maticové pohledy řadíme i komplexnější přístupy jako je například: koncept matrixu
kvantitativního strategického plánování (QPSM), nebo matice hodnocení strategické akční
SM29/2012-8
pozice (SPACE), matice atraktivnosti trhu a konkurenční pozice (GE), finanční analýza a
manažerské účetnictví, metoda PEST, VRIO a jiné.
Podmímky kvalitní SWOT analýzy
 Formulujte dlouhodobé (5-10 let) strategické cíle (vlastníků) a krátkodobé (1-2 roky)
taktické cíle (všech oddělení firmy), které vaše společnost chce dosáhnout.
 Popište faktory z dimenzí externího okolí, které budou silně ovlivňovat vaše podnikání
a dosahování vašich strategických a taktických cílů. Využijte všechny obvyklé dimenze
institucionální dimenze, politická, ekonomická, ekologická, etická, kulturní a ostatní
externí faktory.
 Popište faktory z dimenzí vnitřního okolí firmy, které budou silně ovlivňovat vaše
podnikání a dosahování vašich taktických cílů. Využijte všechny obvyklé dimenze:
o Čím se odlišuji od konkurence na úrovni marketingu?
o Čím se odlišuji od konkurence na úrovni řízení financí?
o Čím se odlišuji od konkurence na úrovni vrcholového managementu?
o Využívám outsourcing, aby se management mohl plně věnovat hlavní činnosti?
o Využívám šetrně zdroje?
o Mám etický kodex, který bude motivovat zaměstnance, aby u mne pracovali,
investory, aby mi důvěřovali a zákazníci, aby byli loajální?
o Čím se odlišuji od konkurence na úrovni řízení lidských zdrojů?
o Čím se odlišuji od konkurence na úrovni kvality výrobku či služby?
o Jaké budu mít na trhu výhody?
o Budu mít technologickou monopolní pozici, jak dlouho?
o Ostatní silné stránky?
o Jaké je riziko zisku špatné pověsti v prvním roce podnikání?
o Jaké jsou obvyklé slabé stránky firem v odvětví, ve kterém podnikáte?
o Jaké slabé stránky mají vaše hlavní podnikové procesy?
o Ostatní slabé stránky?
 U všech faktorů zvažujte jejich pořadí a závažnost.
 Proveďte dodatečné analýzy, pokud nedokážete určit, jaký vliv mají dané faktory na
dosažení vašich vytyčených cílů.
 Zaneste faktory do SWOT matice
Vyplnění SWOT matice
SM29/2012-8
Opportunities and Threats: Vyhodnocujete, jak efektivně strategie a taktika firmy reaguje na
příležitosti a hrozby z externího okolí. "EFE" = hodnocení externích faktorů
4 – vynikající taktika i strategie firmy, na daný faktor poskytuje odpovědi a rychlou odezvu,
3 - taktika i strategie firmy nabízí nadprůměrnou odezvu na daný faktor externího okolí,
2 - taktika i strategie firmy nabízí spíše průměrnou odezvu na daný faktor externího okolí,
1 - taktika i strategie firmy na daný faktor není připravena a nenabízí odpovědi, jak reagovat.
Obvykle je toto hodnocení založeno na analýze PEST, IPEEK, kde identifikujete příležitosti a
hrozby a pak je konfrontujete s obchodními strategiemi a taktikami a přiřazujete body odpovědí.
Strengths and Weaknesses: Vyhodnocujete, jak silný nebo slabý je každý faktor ve firmě.
"IFE" = hodnocení interního faktoru.
Silné stránky hodnotíte buď číslem 3, nebo 4:
4 – hlavní, velmi významná silná stránka firmy,
3 – vedlejší silná stránka,
Slabé stránky hodnotíte buď číslem 2, nebo 1:
2 – slabá stránka je vedlejší,
1 – velmi významná slabá stránka.
Obvykle je IFE analýza založena na finanční analýze, podnikových zprávách a plánech, kde
můžete identifikovat silné a slabé stránky všech firemních procesů a pak jim přidělit hlavní /
vedlejší význam.
Váhy v SWOT matici:
Jsou subjektivní, ale je dobré vycházet z know-how odvětví a měly by odrážet životaschopnou
a obvyklou obchodní taktiku a strategii firem. První draft SWOT matice by měl mít vyvážené
váhy. Poté je váhy v případě potřeby změnit. Součet všech vah pro SW = 1 a OT = 1.
 Více viz povinná literatura Veber, Srpová et al. (2012, s. 159-187).
 Více viz povinná literatura Režňáková. (2012, s. 1-7).
Bibliografie
SWOT do každého podniku
Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (rutinně označovaná SWOT) je již po
několik dekád pilířem rozhodovacích mechanizmů v mnohých institucích (Jackson a kol., 2003;
SM29/2012-8
Hill a Westbrook, 1997; Kurtilla a kol., 2000; Dyson, 2004; Pickton a Wright, 1998; Rizzo a
Kim, 2005; Houben a kol., 1999; Yüksel a Dagdeviren, 2007; Shrestha a kol., 2004; Piercy a
Giles, 1989; Chang a Wen-Chih, 2006) a to jak státních, tak privátních. Pro různé účely již byla
různě adaptována (Valentin, 2001; Honig a Karlsson, 2004; Mason a Stark, 2004; Chen a kol.;
MacMillan, 1986). Právě těmto adaptacím se s ohledem na různé obory a jejich specifické
potřeby věnuje více autorů (Lee a Andrew, 2000; Shinno a kol., 2006; Hassanzadeh a kol.,
2011; Balamuralkrishna a Dugger, 1995; Panagiotou, 2003; Terrados a kol., 2007; Helms a
Nixon, 2010; Ghazinoory a kol., 2007; Paliwal, 2006).
Nutnost situačních analýz a posouzení
Nejlepší ukázkou aplikovatelnosti v návaznosti na podnikatelský plán jsou případové studie
(Cooper a Schindler, 2003; Chetty, 1996; Phan, 2003; Perren a Ram, 2004; Bandara a kol.,
2005; Leathermann a kol., 2003; Halinen a Törnroos, 2005), ideálně takové, které jsou spojené
s technicko – ekonomickým posouzením (Mueller-Langer a kol., 2007; Mezher a kol., 2011;
De a Assadi, 2009; Geldermann a Rentz, 2004). Bylo opakovaně prokázáno, že pokud není
podnikatelský plán pojat celistvě (nerespektuje všechny z aspektů – například legislativní,
technické, či finanční a podobně), případné adaptace mohou způsobovat zvýšená rizika (Mason
a Stark, 2004; MacMillan a kol., 1986; Forlani a kol., 2000) a náklady (Schwartz, 1981; Hakom
a Hakim, 2010; Brinckmann a kol., 2010; Fui-Hoon Nah a kol., 2001), což v důsledku ohrožuje
samotnou životaschopnost podnikatelského záměru. Neméně důležité je, aby byl podnikatelský
záměr dostatečně flexibilní a disponoval mechanizmy, které umožňují operativně reagovat na
změny situace – jak vnitřní, tak vnější (Van de Ven a kol., 1984; Lam 1999, Chesbrough a
Rosenbloom, 2002; Addison, 2003; Upton a kol., 2001). K danému účelu lze dohledat
nepřeberné množství publikací (Honig a Karlsson, 2004), vždy je ale třeba brát v potaz, že při
konkrétním sestavování podnikatelského záměru je třeba brát důrazně v potaz lokální aspekty,
například legislativu.
Studijní materiály:
Addison, Tom. "E-commerce project development risks: Evidence from a Delphi survey."
International Journal of Information Management 23.1 (2003): 25-40.
SM29/2012-8
Amin, Saman Hassanzadeh, Jafar Razmi, and Guoqing Zhang. "Supplier selection and order
allocation based on fuzzy SWOT analysis and fuzzy linear programming." Expert Systems with
Applications 38.1 (2011): 334-342.
Bandara, Wasana, Guy G. Gable, and Michael Rosemann. "Factors and measures of business
process modelling: model building through a multiple case study." European Journal of
Information Systems 14.4 (2005): 347-360.
Brinckmann, Jan, Dietmar Grichnik, and Diana Kapsa. "Should entrepreneurs plan or just storm
the castle? A meta-analysis on contextual factors impacting the business planning–performance
relationship in small firms." Journal of Business Venturing 25.1 (2010): 24-40.
Cooper, Donald R., and Pamela S. Schindler. "Business research methods." (2003): 371-406.
Cushman, David O., and Tao Zha. "Identifying monetary policy in a small open economy under
flexible exchange rates." Journal of Monetary economics 39.3 (1997): 433-448.
De, S., and Mohsen Assadi. "Impact of cofiring biomass with coal in power plants – A technoeconomic
assessment." Biomass and Bioenergy 33.2 (2009): 283-293.
Dyson, Robert G. "Strategic development and SWOT analysis at the University of Warwick."
European journal of operational research 152.3 (2004): 631-640.
Forlani, David, and John W. Mullins. "Perceived risks and choices in entrepreneurs' new
venture decisions." Journal of Business Venturing 15.4 (2000): 305-322.
Fui-Hoon Nah, Fiona, Janet Lee-Shang Lau, and Jinghua Kuang. "Critical factors for successful
implementation of enterprise systems." Business process management journal 7.3 (2001): 285-
296.
Geldermann, J., and O. Rentz. "The reference installation approach for the techno-economic
assessment of emission abatement options and the determination of BAT according to the IPPCdirective."
Journal of Cleaner Production 12.4 (2004): 389-402.
Ghazinoory, Sepehr, A. Esmail Zadeh, and Azizollah Memariani. "Fuzzy SWOT analysis."
Journal of Intelligent & Fuzzy Systems: Applications in Engineering and Technology 18.1
(2007): 99-108.
Halinen, Aino, and Jan-Åke Törnroos. "Using case methods in the study of contemporary
business networks." Journal of Business Research 58.9 (2005): 1285-1297.
Helms, Marilyn M., and Judy Nixon. "Exploring SWOT analysis-where are we now? A review
of academic research from the last decade." Journal of Strategy and Management 3.3 (2010):
215-251.
Hill, Terry, and Roy Westbrook. "SWOT analysis: it's time for a product recall." Long range
planning 30.1 (1997): 46-52.
SM29/2012-8
Honig, Benson, and Tomas Karlsson. "Institutional forces and the written business
plan." Journal of Management 30.1 (2004): 29-48.
Honig, Benson, and Tomas Karlsson. "Institutional forces and the written business plan."
Journal of Management 30.1 (2004): 29-48.
Houben, Ghislain, Kwan Lenie, and Koen Vanhoof. "A knowledge-based SWOT-analysis
system as an instrument for strategic planning in small and medium sized enterprises." Decision
support systems 26.2 (1999): 125-135.
Chang, Hsu-Hsi, and Wen-Chih Huang. "Application of a quantification SWOT analytical
method." Mathematical and computer modelling 43.1 (2006): 158-169.
Chen, Xiao-Ping, Xin Yao, and Suresh Kotha. "Entrepreneur passion and preparedness in
business plan presentations: a persuasion analysis of venture capitalists' funding
decisions." Academy of Management Journal 52.1 (2009): 199-214.
Chesbrough, Henry, and Richard S. Rosenbloom. "The role of the business model in capturing
value from innovation: evidence from Xerox Corporation's technology spin‐ off companies."
Industrial and corporate change 11.3 (2002): 529-555.
Chetty, Sylvie. "The case study method for research in small-and medium-sized firms."
International small business journal 15.1 (1996): 73-85.
Jackson, Susan E., Aparna Joshi, and Niclas L. Erhardt. "Recent research on team and
organizational diversity: SWOT analysis and implications." Journal of management 29.6
(2003): 801-830.
Kazdin, Alan E., and Richard R. Bootzin. "The token economy: An evaluative review." Journal
of applied behavior analysis 5.3 (1972): 343.
Kurttila, Mikko, et al. "Utilizing the analytic hierarchy process (AHP) in SWOT analysis—a
hybrid method and its application to a forest-certification case."Forest Policy and
Economics 1.1 (2000): 41-52.
Leatherman, Sheila, et al. "The business case for quality: case studies and an analysis." Health
affairs 22.2 (2003): 17-30.
Lee, S. F., and Andrew Sai On Ko. "Building balanced scorecard with SWOT analysis, and
implementing “Sun Tzu's The Art of Business Management Strategies” on QFD methodology."
Managerial Auditing Journal 15.1/2 (2000): 68-76.
MacMillan, Ian C., Robin Siegel, and PN Subba Narasimha. "Criteria used by venture
capitalists to evaluate new venture proposals." Journal of Business venturing 1.1 (1986): 119-
128.
SM29/2012-8
MacMillan, Ian C., Robin Siegel, and PN Subba Narasimha. "Criteria used by venture
capitalists to evaluate new venture proposals." Journal of Business venturing 1.1 (1986): 119-
128.
Mason, Colin, and Matthew Stark. "What do investors look for in a business plan? A
comparison of the investment criteria of bankers, venture capitalists and business
angels." International Small Business Journal 22.3 (2004): 227-248.
Mason, Colin, and Matthew Stark. "What do investors look for in a business plan? A
comparison of the investment criteria of bankers, venture capitalists and business angels."
International Small Business Journal 22.3 (2004): 227-248.
Mezher, Toufic, et al. "Techno-economic assessment and environmental impacts of
desalination technologies." Desalination 266.1 (2011): 263-273.
Mueller-Langer, F., et al. "Techno-economic assessment of hydrogen production processes for
the hydrogen economy for the short and medium term." International Journal of Hydrogen
Energy 32.16 (2007): 3797-3810.
Paliwal, Ritu. "EIA practice in India and its evaluation using SWOT analysis." Environmental
impact assessment review 26.5 (2006): 492-510.
Panagiotou, George. "Bringing SWOT into focus." Business strategy review 14.2 (2003): 8-10.
Perren, Lew, and Monder Ram. "Case-study method in small business and entrepreneurial
research mapping boundaries and perspectives." International Small Business Journal 22.1
(2004): 83-101.
Phan, Dien D. "E-business development for competitive advantages: a case study." Information
& Management 40.6 (2003): 581-590.
Pickton, David W., and Sheila Wright. "What's swot in strategic analysis?." Strategic change
7.2 (1998): 101-109.
Piercy, Nigel, and William Giles. "Making SWOT analysis work." Marketing Intelligence &
Planning 7.5/6 (1989): 5-7.
Rizzo, Albert, and Gerard Jounghyun Kim. "A SWOT analysis of the field of virtual reality
rehabilitation and therapy." Presence 14.2 (2005): 119-146.
Shinno, Hidenori, et al. "Quantitative SWOT analysis on global competitiveness of machine
tool industry." Journal of engineering design 17.03 (2006): 251-258.
Shrestha, Ram K., Janaki RR Alavalapati, and Robert S. Kalmbacher. "Exploring the potential
for silvopasture adoption in south-central Florida: an application of SWOT–AHP method."
Agricultural Systems 81.3 (2004): 185-199.
SM29/2012-8
Schwartz, Howard, and Stanley M. Davis. "Matching corporate culture and business strategy."
Organizational dynamics 10.1 (1981): 30-48.
Terrados, Jorge, G. Almonacid, and L. Hontoria. "Regional energy planning through SWOT
analysis and strategic planning tools.: Impact on renewables development." Renewable and
Sustainable Energy Reviews 11.6 (2007): 1275-1287.
Upton, Nancy, Elizabeth J. Teal, and Joe T. Felan. "Strategic and business planning practices
of fast growth family firms." Journal of small business management 39.1 (2001): 60-72.
Valentin, E. K. "SWOT analysis from a resource-based view." Journal of Marketing theory and
Practice (2001): 54-69.
Van de Ven, Andrew H., Roger Hudson, and Dean M. Schroeder. "Designing new business
startups: Entrepreneurial, organizational, and ecological considerations." Journal of
management 10.1 (1984): 87-108.
Yüksel, İhsan, and Metin Dagdeviren. "Using the analytic network process (ANP) in a SWOT
analysis - A case study for a textile firm." Information Sciences 177.16 (2007): 3364-3382.
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1. Jaké jsou nejvíce oceňované momenty v podnikatelském plánu?
2. Jaké jsou dopady nedostatku investorů na lokální ekonomii?
3. Které obory jsou aktuálně nejvíce preferované (s nízkým rizikem a krátkou dobou
návratnosti)?
4. Které obory vyžadují dlouhou dobu návratnosti?
5. Jakou úlohu hraje míra rizika a doba návratnosti?
6. Jaké jsou způsoby diverzifikace rizika?
Klíč k řešení otázek
1) Inovace, komplexnost řešení, novost, ošetřené duševní vlastnictví atp.
2) Kritické, v důsledku znamenají ztrátu inovačního potenciálu v průmyslu
3) Kapitálově nenáročná a znalostně náročná (medium to high knowledge intensive)
odvětví, např. služby v oblasti informačních a komunikačních technologiích.
4) Kapitálově náročné sektory.
SM29/2012-8
5) Je tu v průměru nepřímá úměra, ale je specifická dle odvětví a typu záměru.
SM29/2012-8
Kapitola 3: Vytváření konkurenční výhody a přidané
hodnoty
Klíčové pojmy:
řízení inovací, konkurenční výhoda, přidaná hodnota
Cíle kapitoly:
 pochopení pojmu konkurenční výhoda,
 pochopení pojmu přidaná hodnota,
 porozumění výhod a omezení podnikatelského záměru.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 3 hodiny
Konkurenční výhoda a generování přidané hodnoty je plně závislé na procesní vyspělosti firmy
a schopnosti proměňovat myšlenky a plány v realitu, která zvyšuje ekonomickou přidanou
hodnotu firmy. Poslání firmy a její vize jsou strategická východiska, která si definují obchodní
korporace na úrovni vlastníků. Často je součástí strategického záměru i taktika orientovat se
na inovace (produktové, procesní, organizační a marketingové). To je promítnuto do
každodenní rutiny a krátkodobého plánovaní a do operativního řízení. Při formulaci strategie
záleží na technologické náročnosti odvětví, ve které se firma vyskytuje, na možnostech
kooperace a institucionálním okolí, které reguluje ochranu práv duševního vlastnictví.
Definice
Konkurenční výhoda má mnoho definic. Může to být forma produktu, který nenabízí nikdo
jiný, může to být lepší marketingová strategie, odlišný business model nabízející originální mix
zboží a doprovodných služeb, může to být v určitých produktově homogenních odvětví
jednotková cena.
Konkureční výhoda je vždy atribut (1 nebo celý set charakteiristik), který umožňuje firmě
překonat konkurenci (konkurenta, nebo všechny konkurenty). Problém je jak vymezit, kdo je
konkurentem dané firmy a kdo není.
Obvyklé příklady konkurenční výhody jsou:
SM29/2012-8
 nové technologie, nebo obchodní tajemství (know-how)
 státní privilegium, jiné bariéry vstupu do odvětví
 talent
 vědeckovýzkumní pracovníci (Ph.D., inženýři)
 geografická lokace
Propagátorem pojmu je Michael Porter (2008, Kapitola 1: Generické konkureční výhody), který
říká, že výhody lze dosáhnout nižšími náklady, diferenciací a zaměřením (focus).
 schopnost vyrábět produkt nebo službu, která bude mít nižší náklady než ostatní
konkurenti.
 Diferenciální výhodou je situace, kdy se obchodní produkty nebo služby liší od
konkurence (vysoká kvalita, další benefity) a zákazníci jsou ochotni za tuto odlišnost
platit
 Strategie zaměření se v ideálním případě snaží podnikům zaměřit na několik cílových
trhů a je určitou formou segmentační strategie.
 Více viz povinná literatura Veber, Srpová et al. (2012, s. 184-221).
 Více viz povinná literatura Režňáková. (2012, s. 9-23).
Bibliografie
Jakkoli lze připustit, že na dané téma existuje více názorů (Grant, 1991; Porter, 2008; Woodruff,
1997; Reed a DeFillippi, 1990), lze se přiklonit k obecně uznávanému koncenzu, že za největší
konkurenční výhodu lze považovat „informaci“ (Porter a Millar, 1985; Peteraf, 1993; Porter,
1996; Dyer, 1996; Covin a Miles, 2006). Opakovaně lze zaznametat argumenty, že konkurenční
výhoda by měla být především „udržitelná“ (Powell, 1995; Porter, 1990; Sheffi, 2005; Ray a
kol., 2004). Zde je však vhodné připomenout, že na „udržitelnost“ konkurenční výhody existuje
více pohledů (Barney, 1991; Oliver, 1997; Barney, 2001; Barney, 1995; Stabell a Fjeldstad,
1998;), obzvláště pokud uvažujeme mezinárodní aspekty (Dyer a Singh, 1998; Black a Boal,
1994; Bharadwaj a Varadarajan, 1993). Vhodné je respektovat i možné souvislosti mezi
konkurenční výhodou a společenskou odpovědností (Porter a Kramer, 2006). Pokud se však
vrátíme k samotné „udržitelnosti“ konkurenční výhody, bylo vhodné brát v potaz, že mnozí
SM29/2012-8
autoři se ve svém pohledu omezují téměř jen na duševní vlastnictví (Argote a Ingram, 2000;
Hall, 1993; Thompson a kol., 2008; Rouse a Deallenbach, 1999) a konkurenční výhodu tak
spojují nadmíru často s transferem duševního vlastnictví do komerční sféry. I tak se dá totiž
interpretovat „informace“. Z výše uvedeného by však bylo nesprávné uvozovat, že každou
informaci má smysl chránit jako duševní vlastnictví. Není pak překvapení, když se najdou
názory, že i organizační strukturu firmy lze poažovat za konkurenční výhodu (Barney, 1986).
Výčet interpretací konkurenční výhody tím však nelze chápat ani z daleka za ukončený. Jiní
autoři chápou za konkurenční výhodu zaměstnance (Pfeffer, 1994; Lado a Wilson, 1994;
Barney a Wright, 1997; Wright a McMahan, 1994); filantropii (Porter a Kramer, 2002);
důvěryhodnost (Barney a Hansen, 1994); management (Flynn a kol., 1995), marketing (Vorhies
a Dent-Micallef, 1997); informační technologie (Powell a Dent-Micallef, 1997; Mata a kol.
1995), či třeba lokaci (Porter, 1995). Ani takto rozšířený výčet však zdaleka nelze považovat
za úplný – slouží pouze k ilustraci komplexnosti tématu.
S přidanou hodnotou se při řízení firmy může operovat denně (Christopher, 2005; Sapienza a
kol., 1996; Figge a Hahn, 2004), i při dlouhodobém koncipování globálních strategií (Bae a
kol., 2002; Brander a kol., 2002). Tento termín se často interpretuje s obecnou platností a velmi
zajímavé jsou tak z hlediska pochopení komplexnosti tématu analogie mezi podniky a státy
(Burchell a kol., 1985). Od věci však není ani pohled ryze technický, kdy lze hledat analogie
v průmyslové výrobě (Pagliaro a kol., 2007), akademickém prostředí (Mian, 1996; Hanushek a
Rivkin, 2010; Ballou a kol., 2004; McCaffrey a kol., 2004); mobilních aplikacích (Kuo a kol.,
2009), či transferu výzkumu do komerční praxe (Sanders a Horn, 1998).
Klíčovou úlohu však představují snahy o uchopení pojmu formou „posouzení“, či jakékoli
obdobné snahy o „vyhodnocení“ přidané hodnoty (Sanders, 1998; De Chernatony, 2000; Baer
a Hanson, 2000; Dörrenbächer a Gammelgaard, 2006). Jakkoli lze dohledat publikace, které
s touto úlohou balancují na akademické půdě (Meyer, 1997; Kjeldskov a kol., 2004; Mont,
2002; Clift a Wright, 2000; Gilmore a kol., 1999) jedná se doposud především o snahy, jejichž
prokazatelnost je předmětem mnoha spekulací. Na ještě tenčím ledě balancují různé snahy o
možné predikce (Larson a Luthans, 2006; Sathre a Gustavsson, 2009; Ravald a Grönroos, 1996;
Iyer a Scott, 2001; Grönroos, 1997). Tyto jsou však zatíženy faktorem „neznalosti budoucnosti“
o kterém bude širší polemika v dalších tématech.
Studijní materiály:
SM29/2012-8
Argote, Linda, and Paul Ingram. "Knowledge transfer: A basis for competitive advantage in
firms." Organizational behavior and human decision processes 82.1 (2000): 150-169.
Bae, Kee-Hong, Jun-Koo Kang, and Jin-Mo Kim. "Tunneling or value added? Evidence from
mergers by Korean business groups." Journal of Finance (2002): 2695-2740.
Baer, Wendy M., and Laura C. Hanson. "Families' perception of the added value of hospice in
the nursing home." Journal of the American Geriatrics Society 48.8 (2000): 879-882.
Ballou, Dale, William Sanders, and Paul Wright. "Controlling for student background in valueadded
assessment of teachers." Journal of educational and behavioral statistics 29.1 (2004): 37-
65.
Barney, Jay B. "Organizational culture: can it be a source of sustained competitive advantage?."
Academy of management review 11.3 (1986): 656-665.
Barney, Jay B. "Resource-based theories of competitive advantage: A ten-year retrospective on
the resource-based view." Journal of management 27.6 (2001): 643-650.
Barney, Jay. "Firm resources and sustained competitive advantage." Journal of management
17.1 (1991): 99-120.
Bharadwaj, Sundar G., P. Rajan Varadarajan, and John Fahy. "Sustainable competitive
advantage in service industries: a conceptual model and research propositions." The Journal of
Marketing (1993): 83-99.
Black, Janice A., and Kimberly B. Boal. "Strategic resources: Traits, configurations and paths
to sustainable competitive advantage." Strategic management journal 15 (1994): 131-131.
Brander, James A., Raphael Amit, and Werner Antweiler. "Venture Selection vs. the ValueAdded
Hypothesis." Journal of Economics & Management Strategy 11.3 (2002): 423-452.
Burchell, Stuart, Colin Clubb, and Anthony G. Hopwood. "Accounting in its social context:
towards a history of value added in the United Kingdom." Accounting, organizations and
Society 10.4 (1985): 381-413.
Clift, Roland, and Lucy Wright. "Relationships between environmental impacts and added
value along the supply chain." Technological Forecasting and Social Change 65.3 (2000): 281-
295.
De Chernatony, Leslie, Fiona Harris, and Francesca Dall'Olmo Riley. "Added value: its nature,
roles and sustainability." European Journal of marketing 34.1/2 (2000): 39-56.
Dierickx, Ingemar, and Karel Cool. "Asset stock accumulation and sustainability of competitive
advantage." Management science 35.12 (1989): 1504-1511.
Dörrenbächer, Christoph, and Jens Gammelgaard. "Subsidiary role development: The effect of
micro-political headquarters–subsidiary negotiations on the product, market and value-added
SM29/2012-8
scope of foreign-owned subsidiaries." Journal of International Management 12.3 (2006): 266-
283.
Dyer, Jeffrey H. "Specialized supplier networks as a source of competitive advantage: Evidence
from the auto industry." Strategic management journal 17.4 (1996): 271-291.
Dyer, Jeffrey H., and Harbir Singh. "The relational view: Cooperative strategy and sources of
interorganizational competitive advantage." Academy of management review 23.4 (1998): 660-
679.
Figge, Frank, and Tobias Hahn. "Sustainable value added—measuring corporate contributions
to sustainability beyond eco-efficiency." Ecological economics 48.2 (2004): 173-187.
Gilmore, Audrey, et al. "ADDED VALUE: A QUALITATIVI ASSESSMENT OF SM
MARKETING." Use Licence 12.1 (1999): 27.
Grant, Robert M. "The resource-based theory of competitive advantage: implications for
strategy formulation." Knowledge and strategy 33.3 (1991): 3-23.
Grönroos, Christian. "Value-driven relational marketing: from products to resources and
competencies." Journal of marketing management 13.5 (1997): 407-419.
Hanushek, Eric A., and Steven G. Rivkin. "Generalizations about using value-added measures
of teacher quality." The American Economic Review (2010): 267-271.
Christopher, Martin. Logistics and supply chain management: creating value-added networks.
Pearson education, 2005.
Iyer, R. S., and J. A. Scott. "Power station fly ash—a review of value-added utilization outside
of the construction industry." Resources, Conservation and Recycling 31.3 (2001): 217-228.
Kjeldskov, Jesper, et al. "Is it worth the hassle? Exploring the added value of evaluating the
usability of context-aware mobile systems in the field." Mobile Human-Computer InteractionMobileHCI
2004. Springer Berlin Heidelberg, 2004. 61-73.
Kuo, Ying-Feng, Chi-Ming Wu, and Wei-Jaw Deng. "The relationships among service quality,
perceived value, customer satisfaction, and post-purchase intention in mobile value-added
services." Computers in human behavior 25.4 (2009): 887-896.
Larson, Milan, and Fred Luthans. "Potential added value of psychological capital in predicting
work attitudes." Journal of leadership & organizational studies 13.2 (2006): 75-92.
Mata, Francisco J., William L. Fuerst, and Jay B. Barney. "Information technology and
sustained competitive advantage: A resource-based analysis." MIS quarterly (1995): 487-505.
McCaffrey, Daniel F., et al. "Models for value-added modeling of teacher effects." Journal of
educational and behavioral statistics 29.1 (2004): 67-101.
SM29/2012-8
Meyer, Robert H. "Value-added indicators of school performance: A primer." Economics of
Education Review 16.3 (1997): 283-301.
Mian, Sarfraz A. "Assessing value-added contributions of university technology business
incubators to tenant firms." Research policy 25.3 (1996): 325-335.
Mont, Oksana K. "Clarifying the concept of product–service system." Journal of cleaner
production 10.3 (2002): 237-245.
Pagliaro, Mario, et al. "From Glycerol to Value-Added Products." Angewandte Chemie
International Edition 46.24 (2007): 4434-4440.
Peteraf, Margaret A. "The cornerstones of competitive advantage: a resource‐ based view."
Strategic management journal 14.3 (1993): 179-191.
Pfeffer, Jeffrey. "Competitive advantage through people." California management review 36.2
(1994): 9.
Porter, Michael E. "The competitive advantage of the inner city." Harvard Business Review
73.3 (1995): 55-71.
Porter, Michael E. Competitive advantage: Creating and sustaining superior performance.
Simon and Schuster, 2008. Strany: Kapitola 1.
Porter, Michael E., and Mark R. Kramer. "The link between competitive advantage and
corporate social responsibility." Harvard business review 84.12 (2006): 78-92.
Ravald, Annika, and Christian Grönroos. "The value concept and relationship marketing."
European journal of marketing 30.2 (1996): 19-30.
Ray, Gautam, Jay B. Barney, and Waleed A. Muhanna. "Capabilities, business processes, and
competitive advantage: choosing the dependent variable in empirical tests of the resource‐
based view." Strategic management journal 25.1 (2004): 23-37.
Reed, Richard, and Robert J. DeFillippi. "Causal ambiguity, barriers to imitation, and
sustainable competitive advantage." Academy of management review 15.1 (1990): 88-102.
Sanders, William L. "Value-added assessment." School administrator 55 (1998): 24-29.
Sanders, William L., and Sandra P. Horn. "Research findings from the Tennessee Value-Added
Assessment System (TVAAS) database: Implications for educational evaluation and research."
Journal of Personnel Evaluation in Education 12.3 (1998): 247-256.
Sapienza, Harry J., Sophie Manigart, and Wim Vermeir. "Venture capitalist governance and
value added in four countries." Journal of Business Venturing 11.6 (1996): 439-469.
Sathre, Roger, and Leif Gustavsson. "Process-based analysis of added value in forest product
industries." Forest policy and economics 11.1 (2009): 65-75.
SM29/2012-8
Stabell, Charles B., and Øystein D. Fjeldstad. "Configuring value for competitive advantage:
on chains, shops, and networks." Strategic management journal 19.5 (1998): 413-437.
Woodruff, Robert B. "Customer value: the next source for competitive advantage." Journal of
the academy of marketing science 25.2 (1997): 139-153.
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1) Ovlivňuje výše přidané hodnoty zboží a služeb v podniku výpočet odvodu daně
z přidané hodnoty?
2) Může vést zanedbávání společenské zodpovědnosti korporace k jejímu bankrotu?
3) Lze považovat zaměstnance za konkurenční výhodu?
4) Je konkurenční výhoda neměnná?
5) Diskutujte o faktorech v rámci konkurenční výhody, které může management firmy
ovlivnit více, či méně.
Klíč k řešení příkladů
1) Ne, existuje zde souvislost, ale výpočet odvodu je závislý na daňovém předpisu, formě
podnikání, zda je firma plátcem DPH, velikosti obratu aj.
2) Ano.
3) Ano.
4) Ne.
5) Tzv. systemické a systémové rizika firma nemůže ovlivnit, stejně tak technologický
pokrok, který může stát za zánikem profesí a podniků.
SM29/2012-8
Kapitola 4: Duševní vlastnictví, legislativa, kapitál
Klíčové pojmy:
novost, duševní vlastnictví, technologický transfer
Cíle kapitoly:
 Pochopení pojmu duševí vlastnictví,
 pochopení pojmu nehmotný majete,
 pochopení mechnismu technologického transferu.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 3 hodiny
Výklad:
Zabezpečení vynálezu pomocí patentové ochrany, užitným vzorem, ochranou designu,
autorským právem, obchodním tajemstvím může zajistit vyšší podíl tržeb z inovované produkce
a zvýšit dopad na efektivnost firmy a rozšíření interních zdrojů. Pokud firma získá významný
patent na průmyslově používanou technologii, otevírají se jí taky strategicky dveře do
patentových poolů, kdy je vhodné strategicky zvažovat přínosy v podobě dlouhodobě nižších
licenčních poplatků, avšak za cenu „vkladu“ v podobě právě vydaného patentu na vynález.
Novost je definována jako stupeň originality. Určitou hmatatelnou podobou pojmu je udělený
patent na vynález, který v sobě zahrnuje vědecko-technickou přidanou hodnotu v daném
časovém okamžiku. Pojem novost se používá především v patentové praxi jako ukazatel
označení unikátnosti a využitelnosti.
V historii patentované vynálezy jako žárovka a parní stroj byly průlomové a revoluční, takže o
jejich novosti nebylo pochyb. Současné patentové úřady, a to převážně americký patentový
úřad (United States Patent and Trademark Office, USPTO), však udělují i zcela hospodářsky
nevyužitelné patenty. Kromě toho však existují i jiné formy ochrany vynálezů než patent.
Vedle patentů, jež umožňují nejsilnější mezinárodní právní ochranu, existuje užitný vzor,
poskytující nižší míru ochrany. Užitný vzor se uděluje na 10 let, na rozdíl od patentu zpravidla
SM29/2012-8
velmi rychle, jelikož není třeba dokazovat a ověřovat novost. Jde o tzv. registrační princip –
úřad posuzuje pouze formální náležitosti přihlášky, možnost použití užitného vzoru a jeho
hospodářskou využitelnost. Užitný vzor lze právně napadnout kvůli nedostatečné novosti pouze
tehdy, pokud někdo projeví zájem o přezkoumání. Užitný vzor se zaměřuje na novostí
oplývající technická řešení – na techniku.
Další formu ochrany vynálezu, popř. inovačního úsilí, představují průmyslové vzory, ochranné
známky, označení původu a zeměpisné označení. Do kategorie ochrany inovace lze také zařadit
autorský zákon, jenž je zásadní ochranou duševního vlastnictví.
Předmětem ochrany průmyslových vzorů jsou výrobky a jejich součásti, jejich plošný příp.
prostorový vzhled, tedy tvar, barva, vzor apod. Příkladem je např. tvar sklenice, plastové láhve,
font písma nebo umělecké zpracování prstenu. Průmyslové vzory také vyžadují novost, a to
novost absolutní. Běžná doba platnosti je 5 let, může být prodloužena na dobu max. 25 let. Při
udělování se uplatňuje průzkumový princip, takže úředníci provádějí vlastní průzkum novosti.
Ochranné známky používají označení, které je realizováno formou písmen, číslic, kresby, tvaru
výrobku nebo jeho obalu. Jedná se o možnost odlišení podnikatele a jeho výrobků nebo služeb
od konkurence. Příkladem je logo firmy, značka výrobku (HUGO BOSS a PUMA). Doba
platnosti není časově omezená, pouze se každých deset let musí obnovovat. Stejně jako u
užitných vzorů se uplatňuje registrační princip s námitkovým řízením, tj. známka je udělena
úřadem velmi rychle.
Předmětem ochrany zeměpisného označení a označení původu je zeměpisný název, tj. místo,
země, region, město apod. Příkladem je označení „Olomoucký syreček“. Jde o udělení ochrany
podobné ochranné známce s důrazem na vyznačení místa původu. Doba platnosti je časově
neomezena, řízení probíhá podle registračním principu.
Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským
poskytuje ochranu autorskému dílu. Jedná se obecně o autorské záznamy, výkony, vysílání a
jejich rozmnoženiny. Dle § 9 ochrana vzniká mj. okamžikem vyjádření díla v objektivně
vnímatelné podobě.
Další významnou formu ochrany výsledků vynálezeckého úsilí představuje výrobní tajemství
(např. Coca Cola, Becherovka). Na rozdíl od toho jsou patent i užitný vzor včetně přesných
nákresů a popisů veřejně přístupné. Naopak výrobní tajemství se využívá zejména v oblasti
SM29/2012-8
složení výrobků a postupy výroby. Tato forma ochrany se může objevit v aktivech firmy v
dlouhodobém nehmotném majetku jako know-how nebo goodwill.
Problémy spojené s patentováním vynálezů
Patent a užitný vzor jsou nástroje vhodné pro ochranu výsledků aplikovaného výzkumu. Přesto
se v praxi ukázala i jejich nevhodnost, jelikož zvyšují náklady, někdy vedou k soudním sporům
místo zefektivnění a zvýšení inovační aktivity.
Novost jako konkurenční výhoda
Jak již bylo okrajově naznačeno ve zdrojích předchozí kapitoly, novost (lépe kontinuální
inovace) lze interpretovat jako jednu z hnacích sil konkurenční výhody, potažmo
konkurenceschopnosti (Lundvall a Johnson, 1994; Blume a Durlauf, 2005; Tesfatsion, 2003).
Existuje široká shoda, že spolu s překvapením patří mezi faktory, které zákazník dokáže nejvíce
ocenit (Rosser, 1999) a uspokojuje jeho mnohá očekávání. Na základě statistických šetření
(Autio a Lumme, 1987; Snepenger, 1987; Elmeskov a kol., 1998; Freel a DeJong, 2009; Wang
a Ahmed, 2004; Lasser a kol., 2002) bylo umožněno vytvářet závěry, že podniky, které jsou
zaměřeny ve vyšší míře na inovace, mají vyšší potenciál k růstu. Tyto poznatky se přenášení i
do nástrojů k hodnocení podniků (Shepherd a kol., 2000; Tatikonda a Rosenthal, 2000; Ma a
Zemmel, 2002; Bai a Yuen, 2002; Poulson a Kale, 2004; Ying-chun, 2004), jakkoli je ocenění
duševního vlastnictví krajně problematické.
Management inovací pro přidanou hodnotu
Management duševního vlastnictví je považován za jeden ze způsobů „udržitelnosti“
konkurenční výhody (Granstrand, 1999), avšak je třeba brát v potaz, že ani tento mechanizmus
(užitné vzory, patenty, obchodní značky a další) není možno považovat „udržitelný“ do
nekonečna (Markus a Penubarti, 1995;). Je vhodné připomenout, že zejména s ohledem na
aspekty mezinárodního obchodu je duševní vlastnictví zatíženo též nezanedbatelnou mírou
rizika (Merges a kol., 2012; Lee a Mansfield, 1996). Jako takové tudíž bylo duševní vlastnictví
opakovaně podrobeno zkoumání ve vztahu k lokálnímu ekonomickému růstu (Gould a Gruben,
1996; Ginarte a Park, 1997; Landes a kol., 2009) i ve vztahu ke globální ekonomii (Merton,
1988; Stabinsky a Brush, 1996; Oxley, 1999).
Komercializace, inovace a přidaná hodnota
Jak je z výše uvedeného patrné, držení duševního vlastnictví je pouhou predispozicí k tvorbě
budoucích přidaných hodnot (Allen, 1984; Blomström, 1992; Teece, 1976). Historické důkazy
SM29/2012-8
jsou v souladu s moderními poznatky, které seznávají, že nezbytným krokem ke
komercializaci (realizaci budoucí hodnoty podniku) je vhodně zvolený technologický transfer
(Blomström a Sjöholm, 1999; Glass a Saggi, 1998). Samozřejmě za podmínky fungující
justice. Toto bylo opakovaně deklarováno na mnoha inspirativních případových studiích
z různých oborů (Schrader, 1991; Mansfield a Romeo, 1980). Z výše uvedených důvodů je dané
disciplíně věnováno stále více prostoru na akademické půdě (Lee, 1996; Bozeman, 2000; Siegel
a kol., 2003).
Důležitost vymahatelnosti práva
Morální hodnoty a funkční justice je nezbytným předpokladem k fungování trhů (Konovsky,
2000). Na historických příkladech bylo opakovaně deklarováno, že sebelepší konkurenční
výhoda nemůže být plně využita, když justiční systém selhává (Mc Curdy, 1975). Související
rizika vyvstávají na mezinárodní úrovni (Dezalay a Garth, 1995; Newell a Frynas, 2007).
 Více viz povinná literatura Veber, Srpová et al. (2012, s. 286-295).
Studijní materiály:
Autio, Erkko, and Annareetta Lumme. "Does the innovator role affect the perceived potential
for growth? Analysis of four types of new, technology-based firms." Technology Analysis &
Strategic Management 10.1 (1998): 41-55.
Blomström, Magnus, and Fredrik Sjöholm. "Technology transfer and spillovers: does local
participation with multinationals matter?." European economic review 43.4 (1999): 915-923.
Bozeman, Barry. "Technology transfer and public policy: a review of research and theory."
Research policy 29.4 (2000): 627-655.
Dezalay, Yves, and Bryant Garth. "Merchants of law as moral entrepreneurs: Constructing
international justice from the competition for transnational business disputes." Law and Society
Review (1995): 27-64.
Elmeskov, Jørgen, John P. Martin, and Stefano Scarpetta. "Key lessons for labour market
reforms: Evidence from OECD countries' experience." Swedish economic policy review 5.2
(1998): 205-252
Freel, Mark, and Jeroen PJ De Jong. "Market novelty, competence-seeking and innovation
networking." Technovation 29.12 (2009): 873-884.
SM29/2012-8
Glass, Amy Jocelyn, and Kamal Saggi. "International technology transfer and the technology
gap." Journal of development economics 55.2 (1998): 369-398.
Konovsky, Mary A. "Understanding procedural justice and its impact on business
organizations." Journal of management 26.3 (2000): 489-511.
Lundvall, Bengt-äke, and Björn Johnson. "The learning economy." Journal of industry studies
1.2 (1994): 23-42.
Mansfield, Edwin, and Anthony Romeo. "Technology transfer to overseas subsidiaries by USbased
firms." The Quarterly Journal of Economics (1980): 737-750.
McCurdy, Charles W. "Justice Field and the Jurisprudence of Government-Business Relations:
Some Parameters of Laissez-Faire Constitutionalism, 1863-1897." The Journal of American
History (1975): 970-1005.
Newell, Peter, and Jedrzej George Frynas. "Beyond CSR? Business, poverty and social justice:
an introduction." Third World Quarterly 28.4 (2007): 669-681.
Schrader, Stephan. "Informal technology transfer between firms: Cooperation through
information trading." Research policy 20.2 (1991): 153-170.
Siegel, Donald S., David Waldman, and Albert Link. "Assessing the impact of organizational
practices on the relative productivity of university technology transfer offices: an exploratory
study." Research policy 32.1 (2003): 27-48.
Snepenger, David J. "Segmenting the vacation market by novelty-seeking role." Journal of
Travel Research 26.2 (1987): 8-14.
Wang, Catherine L., and Pervaiz K. Ahmed. "The development and validation of the
organisational innovativeness construct using confirmatory factor analysis." European journal
of innovation management 7.4 (2004): 303-313.
SM29/2012-8
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1) Jakými způsoby lze nejrychleji a nejlevněji ochránit inovaci v České republice?
2) Je patent prostředek, který podporuje inovace?
3) Je věcné veškeré inovace pokrývat formou duševního vlastnictví? Jaké jsou další
způsoby ochrany?
Klíč k řešení otázek
1) Užitným vzorem.
2) Na tuto otázku není jasná odpověď, mnoho patentů není udržováno více jak 3 roky, mnoho
patentů je používáno účelově, nikoliv jako ochrana vynálezu, ale firem.
3) Není. Hojně je používáno obchodní tajemství (složení Koly, Kofoly…), nebo prostý
copyright.
SM29/2012-8
Kapitola 5: Fnanční ukazatele, posuzování rizik
Klíčové pojmy:
doba návratnosti, diskontování, čistá současná hodnota investice
Cíle kapitoly:
 pochopení proměnlivosti hodnoty peněz a majetku v čase
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 6 hodin
Výklad:
Nástroje finanční analýzy – tvroba finančních ukazatelů
1) Absolutní čísla – sledování časových řad v čase, zisk, mzdy…
2) Relativní růsty a podíly – růsty a poklesy ukazatelů v čase, (pokles produktivity,
pokles mezd o 2 %) a relativní podíly –mnoho poměrových ukazatelů rentability,
aktivity, likvidity, zadluženosti, obratovosti…
3) Komplexní analýzy - statistické metody, např. analýza časových řad, panelu
konkurenčních firem, Competitive intelligence, Analýza efektivnosti vstupů a výstupů
(DEA) Data Envelopement Analysis
Absolutní čísla
 Analýza finančního účetnictví v čase, srovnávání absolutních hodnot do časové řady
 CASH-FLOW, Analýza časového nesouladu mezi výnosy (faktura) a tržbami (peníze
přišly)
 Analýza časového nesouladu mezi náklady (mzdy, závazky) a výdaji (kdy vyplácet
mzdu, kolikrát měsíčně, kdy se splácejí závazky…)
 Analýza způsob odpisování majetku
 Hospodářský výsledek (EBT, EBITDA, NOPAT)
 Analýza dostupných vnitřních zdrojů, optimální výše fondů a rezerv
 MVA a EVA
SM29/2012-8
Poměrové ukazatele
 Likvidita („oběžná aktiva/cokoliv“)
 Zadluženost („dluhy/cokoliv“)
 Aktivita („tržby/cokoliv“)
 Rentability a výnosnosti („čistý zisk/cokoliv“) ROE, ROA…
 Tržní hodnoty („Akcie/cokoliv“) 
 Růst ukazatelů v čase – nominální růst a reálný (očištěný o inflaci)
 Podíl ukazatele (např. krátkodobých závazků) na definovaném celku (Aktivech), podíl
na kategorii (závazcích celkem) (horizontální a vertikální finanční analýza)
„Cokoliv“ je vybraný ukazatel nejčastěji přímo z rozvahy, jenž přinese užitečnou informaci,
každý podnik bude sledovat celou řadu vlastních ukazatelů v těchto kategoriích
Komplexní analýzy
 Umožňují sofistikované mezipodnikové srovnání nejen běžné mapování životního cyklu
podniku
 Umožňují odhadnout monopolní sílu podniku na trhu (PCM price-costmargin)
 Umožňují zjistit vliv podniku na koncentraci v odvětví (CR3 a Herfindahlův index)
 Zjistit zda se stejnými vstupy (materiálové náklady, mzdy, energie) generujeme efektivně
dostatečně vysoký výstup. (např. nákladová neefektivnost, jsme horší o 10 % v
materiálových nákladech)
 Zjistit zda na stejný výstup (čistý zisk) potřebujeme méně nebo více vstupů (se stejnými
vstupy generujeme o 3 % větší zisk než konkurence)
 Predikce úrokových sazeb (Taylorovo pravidlo),
 Více viz povinná literatura Veber, Srpová et al. (2012, s. 92-105).
 Více viz povinná literatura Režňáková. (2012, s. 104-132).
Bibliografie
Hodnota založená na penězích a kapitálu
Před diskuzí nad výhodami a nevýhodami finančních ukazatelů při posuzování podnikatelských
záměrů je třeba pochopit základní principy a mechanizmy spojené s východisky, které tvoří
SM29/2012-8
základ uvažování nad proměnlivostí hodnoty peněz, potažmo majetku (Foley, 1982; Dublin a
Lotka, 1930; Diamond, 1985; Alexander; 2002). Hodnota majetku (včetně podniku) pro mnohé
autory nepředstavuje takový prostor pro polemiku, jako hodnota peněz (Yun, 1996; Lee a
Hogarth, 1999; Starr, 1974; Shieh, 1996). Toto lze z podstaty věci vykládat tím, že mezi oběma
pojmy existuje silná interakce, když jeden pojem do určité míry ovlivňuje definici druhého
pojmu (Brown a Lankford, 1992; Cargill a Parker, 2004). Samotná podstata peněz došla během
historie více změnami (Fontana, 2004) a je vhodné zmínit i názor, že pro běžného účastníka
předmětného trhu je tato hodnota spíše abstraktním dogmatem, nad kterým subjektivně
konstatuje, že disponuje pouze minimálními nástroji k jeho ovlivňování (Berg a kol., 1995).
Moderní studie se nezřídka kloní k tezím, že hodnoty peněz vyjadřují spíše úroveň důvěry
k autoritě, která zřizuje banku, která zkoumané peníze emitovala (Goodhart, 1998;
Economides, 2000; ).
Problém diskontního faktoru a hledání ideálního indikátoru
Z výše uvedených momentů, zejména mechanizmu diskontace, vychází čistou matematickou
konstrukcí koncept všech rutinních finančních ukazatelů (Preston a O´bannon, 1997;
Hajdasinski, 2004; Ming-Chin a kol., 2005). Tématem nekonečné diskuze přirozeně zůstává,
který z dosud známých finančních indikátorů je nejlepší (Barrington a kol., 2000; Arestis a
Demetriades, 1997; Benhabib a Spiegel, 2000), či alespoň použitelný s nejnižší mírou
chybovosti. Pro řízení, optimalizaci, či plánování větších podniků komplexnost a související
výpočtová náročnost takových indikátorů narůstá enormním tempem, tudíž již byly za daným
účelem ověřovány též výpočetní schopnosti neuronových sítí (Rodríguez-González a kol.,
2011; Tang a Tang, 2003; McDaniel a kol., 2000; Bogdanov a kol., 2012), či byl dokonce celý
koncept výpočtu podroben opakované kritice co do realizovatelnosti i co do správnosti
(Calderón a Liu, 2003; Venkatraman a Ramanujam, 1986; Bontis, 2001). Co do matematické
správnosti lze většinu podobných argumentů s významnou mírou jistoty odmítat (Hellweg a
kol., 2005; Demirgüç-Kunt a Levine, 1996; Fethi a Pasiouras, 2010). Je však třeba důrazně
připomenout, že jakkoli můžeme považovat „technickou“ část většiny vzorců za správnou
(King a Levine, 1993; Yu a kol., 2010; Klein a Olivei, 2008; Ang a McKibbin, 2007), výpočet
zůstává z podstaty věci enormně zatížen nejistotou co do „předpovídání budoucnosti“.
Důležitost vhodné interpretace indikátorů
Chybovost finančních indikátorů však není ovlivněna jen „neschopností“ matematických
disciplín predikovat budoucnost (Wood a Piesse, 1987; Estrella a Mishkin, 1998; Wiklund a
SM29/2012-8
kol., 2010). Případové studie i robustní meta – analýzy naznačují, že úspěch predikce závisí
nejen na faktoru času, ale též na interpretaci vypočtených výsledků (Gupta a Zeithaml, 2006;
Levine a kol., 2000; Orlitzky a kol., 2003). Z uvedených podkladů tak lze utvářet závěr, že
finanční indikátory (zejména nejpopulárnější čistá hodnota investice), jsou dobrým nástrojem
k posuzování nejen v rámci podnikatelského záměru. Je však nezbytně nutné disponovat
určitými zkušenostmi a zejména citem pro předpovídání trendů (Dalton a kol., 1998; Azadeh a
kol., 2010). Jediný doposud známý způsob pro získání odbornosti v tomto oboru je detailní a
kritické studium historie a současnosti (Barling a kol., 1996; Frankel a Saravelos, 2012; Clarke,
1995).
Studijní materiály:
Alexander, Susan J., et al. "Mushrooms, trees, and money: value estimates of commercial
mushrooms and timber in the Pacific Northwest." Environmental management 30.1 (2002):
129-141.
Ang, James B., and Warwick J. McKibbin. "Financial liberalization, financial sector
development and growth: evidence from Malaysia." Journal of development economics 84.1
(2007): 215-233.
Arestis, Philip, and Panicos Demetriades. "Financial development and economic growth:
Assessing the evidence*." The Economic Journal 107.442 (1997): 783-799.
Azadeh, Ali, et al. "A DEA approach for ranking and optimisation of technical and management
efficiency of a large bank based on financial indicators." International Journal of Operational
Research 9.2 (2010): 160-187.
Barling, Julian, Tom Weber, and E. Kevin Kelloway. "Effects of transformational leadership
training on attitudinal and financial outcomes: A field experiment." Journal of applied
psychology 81.6 (1996): 827.
Barrington, Richard, Christopher Cummings, and Jeffrey Coons. "Process, system and financial
planning engine for determining at least one financial indicator for use in achieving a particular
financial goal." U.S. Patent Application 09/734,746. S.: Celá patentová příhláška.
Benhabib, Jess, and Mark M. Spiegel. "The role of financial development in growth and
investment." Journal of economic growth 5.4 (2000): 341-360.
Berg, Joyce, John Dickhaut, and Kevin McCabe. "Trust, reciprocity, and social history." Games
and economic behavior 10.1 (1995): 122-142.
SM29/2012-8
Bogdanov, Dan, Riivo Talviste, and Jan Willemson. "Deploying secure multi-party
computation for financial data analysis." Financial Cryptography and Data Security. Springer
Berlin Heidelberg, 2012. 57-64.
Bontis, Nick. "Assessing knowledge assets: a review of the models used to measure intellectual
capital." International journal of management reviews 3.1 (2001): 41-60.
Brown, Eleanor, and Hamilton Lankford. "Gifts of money and gifts of time Estimating the
effects of tax prices and available time." Journal of Public Economics 47.3 (1992): 321-341.
Calderón, César, and Lin Liu. "The direction of causality between financial development and
economic growth." Journal of development economics 72.1 (2003): 321-334.
Cargill, Thomas F., and Elliott Parker. "Price deflation, money demand, and monetary policy
discontinuity: a comparative view of Japan, China, and the United States." The North American
Journal of Economics and Finance 15.1 (2004): 125-147.
Clarke, George RG. "More evidence on income distribution and growth." Journal of
development Economics 47.2 (1995): 403-427.
Clower, Robert. "A reconsideration of the microfoundations of monetary theory." Economic
Inquiry 6.1 (1967): 1-8.
Dalton, Dan R., et al. "Meta-analytic reviews of board composition, leadership structure, and
financial performance." Strategic management journal 19.3 (1998): 269-290.
Demirgüç-Kunt, Asli, and Ross Levine. "Stock market development and financial
intermediaries: stylized facts." The World Bank Economic Review 10.2 (1996): 291-321.
Diamond, A. "The money value of citations to single-authored and multiple-authored articles."
Scientometrics 8.5-6 (1985): 315-320.
Dublin, Louis I., and Alfred J. Lotka. "THE MONEY VALUE OF A MAN." AJN The
American Journal of Nursing 30.9 (1930): 1210.
Economides, Michael. "The color of oil: the history, the money and the politics of the world's
biggest business." (2000): 13-13.
Estrella, Arturo, and Frederic S. Mishkin. "Predicting US recessions: Financial variables as
leading indicators." Review of Economics and Statistics 80.1 (1998): 45-61.
Fethi, Meryem Duygun, and Fotios Pasiouras. "Assessing bank efficiency and performance
with operational research and artificial intelligence techniques: A survey." European Journal of
Operational Research 204.2 (2010): 189-198.
Foley, Duncan K. "The value of money the value of labor power and the Marxian
transformation problem." Review of Radical Political Economics 14.2 (1982): 37-47.
SM29/2012-8
Fontana, Giuseppe. "Hicks on monetary theory and history: money as endogenous money."
Cambridge Journal of Economics 28.1 (2004): 73-88.
Frankel, Jeffrey, and George Saravelos. "Can leading indicators assess country vulnerability?
Evidence from the 2008–09 global financial crisis." Journal of International Economics 87.2
(2012): 216-231.
Goodhart, Charles AE. "The two concepts of money: implications for the analysis of optimal
currency areas." European Journal of Political Economy 14.3 (1998): 407-432.
Gupta, Sunil, and Valarie Zeithaml. "Customer metrics and their impact on financial
performance." Marketing Science 25.6 (2006): 718-739.
Hajdasinski, Miroslaw M. "Technical note—The internal rate of return (IRR) as a financial
indicator." The Engineering Economist 49.2 (2004): 185-197.
Hellweg, Stefanie, et al. "Assessing the Eco‐ efficiency of End‐ of‐ Pipe Technologies with
the Environmental Cost Efficiency Indicator." Journal of Industrial Ecology 9.4 (2005): 189-
203.
Chen, Ming-Chin, Shu-Ju Cheng, and Yuhchang Hwang. "An empirical investigation of the
relationship between intellectual capital and firms' market value and financial performance."
Journal of intellectual capital 6.2 (2005): 159-176.
King, Robert G., and Ross Levine. "Finance and growth: Schumpeter might be right." The
quarterly journal of economics (1993): 717-737.
Klein, Michael W., and Giovanni P. Olivei. "Capital account liberalization, financial depth, and
economic growth." Journal of International Money and Finance 27.6 (2008): 861-875.
Lee, Jinkook, and Jeanne M. Hogarth. "The price of money: Consumers' understanding of APRs
and contract interest rates." Journal of Public Policy & Marketing (1999): 66-76.
Levine, Ross, Norman Loayza, and Thorsten Beck. "Financial intermediation and growth:
Causality and causes." Journal of monetary Economics 46.1 (2000): 31-77.
McDaniel, Jeff S., Vinay V. Gadkari, and Joseph Fiksel. "The environmental EVA: a financial
indicator for EH&S strategists." Corporate Environmental Strategy 7.2 (2000): 125-136.
Orlitzky, Marc, Frank L. Schmidt, and Sara L. Rynes. "Corporate social and financial
performance: A meta-analysis." Organization studies 24.3 (2003): 403-441.
Preston, Lee E., and Douglas P. O’bannon. "The corporate social-financial performance
relationship." Business and society 36.4 (1997): 419-429.
Rodríguez-González, Alejandro, et al. "CAST: Using neural networks to improve trading
systems based on technical analysis by means of the RSI financial indicator." Expert systems
with Applications 38.9 (2011): 11489-11500.
SM29/2012-8
Shieh, Shiou. "Price and Money‐ Back Guarantees as Signals of Product Quality." Journal of
Economics & Management Strategy 5.3 (1996): 361-377.
Starr, Ross M. "The price of money in a pure exchange monetary economy with taxation."
Econometrica: Journal of the Econometric Society (1974): 45-54.
Tang, S. L., and H. JOHN TANG. "Technical Note: The Variable Financial Indicator IRR and
the Constant Economic Indicator NPV." The Engineering Economist 48.1 (2003): 69-78.
Venkatraman, Natarjan, and Vasudevan Ramanujam. "Measurement of business performance
in strategy research: A comparison of approaches." Academy of management review 11.4
(1986): 801-814.
Wiklund, Johan, Ted Baker, and Dean Shepherd. "The age-effect of financial indicators as
buffers against the liability of newness." Journal of Business Venturing 25.4 (2010): 423-437.
Wood, Douglas, and Jenifer Piesse. "The information value of MDA based financial
indicators." Journal of Business Finance & Accounting 14.1 (1987): 27-38.
Yu, Ip-Wing, Kang-Por Fung, and Chi-Sang Tam. "Assessing financial market integration in
Asia–equity markets." Journal of Banking & Finance 34.12 (2010): 2874-2885.
Yun, Tack. "Nominal price rigidity, money supply endogeneity, and business cycles." Journal
of Monetary Economics 37.2 (1996): 345-370.
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1) Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody finančního indikátoru čistá současná hodnota
investice?
2) Jaký smysl má užívání finančních indikátorů, když jsou zatíženy „nejistotou
budoucnosti“?
3) Uveďte příklady událostí v budoucnu, které mohou přesnost finančních indikátorů
významným způsobem ovlivnit.
Klíč k řešení otázek
1) Dobrá mezinárodní interpretace a jednoznačnost výstupu. Nevýhodou je komplexnost
výpočtu v praxi a přirozeně zátěž z neznámé budoucnosti.
2) Jde o predikci, která slouží jako podklad pro investory, kteří dokáží s nejistotou
pracovat.
3) Inflace, měnový kurz, ekonoikcá krize, rozpad integračního uskupení, válka.
SM29/2012-8
Kapitola 6: Racionální posuzování rizik, adaptace na
změny a posuzování souvislostí v globálních aspektech
Klíčové pojmy:
podnikatelské riziko, portfolio, změny na trhu, globální trh
Cíle kapitoly:
 Pochopení investičního rozhodování,
 osvojení teoretických zkušeností s řízením rizika.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 3 hodiny
Výklad:
Vysoce rizikové přímé zahraniční i domácí investice do start-up firem jsou založeny na víře v
jejich rapidní růst a fundamentální analýze, která získává informace o inovační kompetenci,
kvalitě lidského kapitálu a analýze trhu.
 Seed kapitál: vstupní zdroje pro průzkum podnikatelského záměru
 Start-up kapitál: zdroje na inovaci, tvorbu prototypu, inovovaného produktu, jeho
komercionalizaci - marketing
 Expansion kapitál: zdroje pro rozšíření kapacit a pro vstup na nové trhy
Investor musí mít vysokou úroveň znalostí a to nejen nových technologií a podnikových
procesů, má informace o globálním finančním trhu, má připravenu optimální exit strategii v
momentu selhávání investice, má předem připravené a ošetřené formality ohledně práv
duševního vlastnictví, snaží se mít smluvně ochráněný investiční záměr.
Portfolio, riziko, volatilita
Jednoduchým pohledem na historická data, může firma u sebe nebo konkurence vyhodnotit
rizikovost určité kategorie projektů pouhým aritmetickým průměrem a jeho chybou. Statistické
veličiny je třeba vždy interpretovat se standardní chybou a v případě středních hodnot (průměr
SM29/2012-8
a medián) se standardní odchylkou. Podíl směrodatné odchylky na průměru pak vyjadřuje
jednoduchý ukazatel volatility takových projektů (viz příklad v tabulce). Jinak řečeno, rizikové
projekty jsou ty s disruptivní inovací, kde je průměrný výnos sice nejvyšší (1500), ale
v průměru ze všech pěti projektů je odchylka plus mínus 2083,8 (projekt může dopadnout někde
v rozmezí se ztrátou 583,8 až po zisk 3583,8 mil. Kč).
Tabulka: vyhodnocení rizikovosti kategorie projektů
Typ projektu
Počet
projektů
Průměrný výnos
(mil. Kč)
Směrodatná
odchylka (mil. Kč)
Variační
koeficient
Malé průzkumné 21 100 12,15 12,5 %
Inkrementální inovace 15 300 49,78 16,59 %
Disruptivní a průlomové
inovace nová na trhu
5 1500 2083,8 138.92 %
Pro řízení portfolia je určení pravděpodobnosti základem pro určení hladiny rizika. Díky tomu,
že inovace jsou zahrnuty určitou mírou neurčitosti a rizikovost je vysoká, tak mají typicky svou
vlastní vyčleněnou kapacitu a v portfoliu zůstávají. Základní metodou řízení portfolia je efekt
diverzifikace, kdy celkové riziko portfolia je váženým aritmetickým průměrem směrodatných
odchylek vybraných investičních projektů. Kde v rovnici (viz níže) wi je podíl projektu na
portfoliu (např. 50 % = 0,5), celkový podíl všech projektů je pak 100 %.
Celkové riziko = w1σ směrodatná odchylka projektu 1 + w2σ směrodatná odchylka projektu 2 + w2σ směrodatná odchylka
projektu 3
Takový vzoreček můžeme použít, pokud jsou projekty opravdu diverzifikované a mezi sebou
nezávislé, avšak firma vybírá často více jak z poloviny projekty tak, aby jejich efekt byl pro cíl
firmy synergický. Takové riziko nazýváme rizikem systémovým, které firma nemůže ovlivnit,
jde o riziko podnikání, riziko investování do inovačních aktivit, riziko venture kapitálových
investic, zahraničních investic a jiné. Jak vyhodnotit naše portfolio? Celkové riziko lze
minimalizovat a použít k tomu Langrangových multiplikátorů, kdy ze všech možných
kombinací instrumentů a investičních projektů v portfoliu vybereme ty projekty, které spadají
do naší představy o očekávaném průměrném výnosu a nejmenší směrodatné odchylce
(Kislingerová 2010, s. 181).
Vzhledem k vysoké rizikovosti inovačních strategií se mnoho firem snaží přebírat koncepty
krizového řízení, které se uplatňují zejména v projektovém řízení. Proto je nutné, aby měl
SM29/2012-8
podnik přesně definované a vymezené kompetence pracovníků, případně i krizový plán, jenž
manažerům umožňuje včas rozhodnout o dalším směřování podniku a rychle se přizpůsobit
změnám. Management rizik zahrnuje analýzu rizik, protiopatření, klíčové hrozby a další.
Co je to riziko a nejistota?
 Nejistota je stav, kdy nelze spolehlivě určit pravděpodobnost výskytu jevu. Ten se pak
projevuje jako neočekávaný a nepředvídaný jev (náhodně objevené účinné léčivé látky,
neočekávaná změna preferencí na trhu, neočekávaná povodeň…)
 Riziko je stav, kdy lze odhadnout pravděpodobnost nastání určitého jevu, je tedy možná
určitá kvantifikace (výhra v loterii, onemocnění chřipkou, vadný výrobek), lze se proti
němu většinou pojistit nebo zajistit pomocí derivátů. Taková pravděpodobnost se dá určit
z historických dat. Pro sestavování ukazatelů, které popisují pravděpodobnost nastání
sledovaných jevů, se využívá pravděpodobnostních rozdělení (binomické,
hypergeometrické, normální).
Rating a riziko
Tabulka: Ratingové agentury – klasifikace věrohodnosti a bezpečnosti investování
Ratingová
společnost
Velmi vysoká
kvalita
(Prime)
Vysoká kvalita
(Strong)
Spekulativní
(Vulnerable)
Velmi slabý
(Junk)
Moody’s
Aaa
Aa1, Aa2, Aa3
A1, A2, A3,
Baa1, Baa2, Baa3
Ba1, Ba2, Ba3
B1, B2, B3
Caa, Ca, C
S&P
AAA
AA+, AA, AAA+,
A, ABBB+,
BBB, BBBBB+,
BB, BBB+,
B, BCCC,
CC, C, D
Fitch
AAA
AA+, AA, AAA+,
A, ABBB+,
BBB, BBBBB+,
BB, BBB+,
B, BCCC,
CC, C, D
Zdroj: Vlastní zpracování
 Více viz povinná literatura Veber, Srpová et al. (2012, s. 45-66).
 Více viz povinná literatura Režňáková. (2012, s. 56-57).
SM29/2012-8
Bibliografie
Podniktelské riziko versus závislá činnost
Existuje široký koncenzus, že podnikatelské riziko, či riziko obecně, je protipólem úspěchu
z lidského, potažmo korporátního snažení (Bell a kol., 2001; Johnstone, 2000; Houston a kol.,
1999; Eilifsen a kol., 2001; Kale a kol., 1991). Opakovaně je tudíž odvozováno, že riziko
z podnikání by mělo být kompenzováno vyššími zisky v porovnání například s rutinním
zaměstnáním (Amit a kol., 1990; Gabriel a Baker, 1980; Brumfield a kol., 1983; Bhattacharya
a kol., 2003; Luon a Maher, 2005). S nadsázkou lze konstatovat, že adaptabilnost na
podnikatelská rizika je každému podnikateli, či podnikatelské skupině, individuální a do určité
míry tak spolurozhoduje o celkovém výkonu firmy (O´Donnel a Schultz, 2005; Knechel, 2007;
Robson a kol., 2007).
Vztah průměrných výnosů a rizika
Vysoká míra rizika je dle zavedeného chápání spjata s vyššími výnosy (Curtis a Turley, 2007).
Oproti tomu, kontinuální a usilovné snahy o diverzifikaci rizika, o pojištění proti rizikům, o
předcházení riziků a podobně vedou dle bazické úvahy k pomalejšímu rozvoji projektu,
potažmo korporace (Brennan a Schwartz, 1978; Altman a kol., 1977; Jensen a kol., 1992;
Austin a Darby, 2003; Husted, 2005). Rozhodnutí o managerské strategii jsou různá z pohledu
historických (Hillson, 1997; Merton, 1974), lokálních (Keefer a Knack, 1997; Michael, 1996),
dle odvětví (Gomez-Mejia a kol., 2001; Olsen, 1997) a dalších ukazatelů. Nezřídka se stává, že
tato strategie se mění v návaznosti na podněty zvenčí (Burgman, 1996; Kayo a Herbert, 2011;
Miller, 1992). Mnoho korporací však nezůstává v politice řízení rizik pasivní a aktivně vytvářejí
změny trhu (McDowell a kol., 2002; Schwert, 1989), tak, aby získaly konkurenční výhody
(Treynor a Mazuy, 1966; Dosi, 1982; Mendelson a kol., 2000). V návaznosti na poznatky
z předchozích lekcí není pro čtenáře, či posluchače překvapením, že inovace patří mezi hlavní
hybatele změn (Hurley a Hult, 1998; Dosi, 1982; Acs a Audretsch, 1987; Mowery a Rosenberg,
1979).
SM29/2012-8
Faktory pobízející firmu ke změnám
Změny na trhu však mohou mít celou řadu původců (Roberts, 1988; Utterback a kol., 1975;
Pavitt, 1984). Každý sektor se se změnami na trhu vypořádává jinak (Basberg, 1987). Nezřídka
jsou změny na trhu vyvolávány regulacemi (Ashford a kol, 1985). Není však překvapením, že
po takových změnách nastávají turbulence, které doprovázejí až kolapsové situace způsobené
šokem, až dlouhodobou paralýzou trhu (Martin a Scott, 2000; Whitley, 2000; Teece, 1996).
Dílčí odlišnosti se projevují na trhu služeb. Lze dohledat i názory, že pozitivnější změny přináší
uvolnění trhu (Markard a Truffer, 2006; Campbell a Brosnan, 1999). I taková činnost má však
racionální limity, jejichž překročení je kontraproduktivní. Zde je však třeba brát v potaz široké
spektrum aspektů, které jsou spjaty s globálním trhem.
Globální hledisko
Opakovaně totiž bylo potvrzeno, že vnímání produktů a služeb je na globálním trhu pravidelně
zcela odlišné oproti vnímání na lokálním trhu (Samiee, 1994; Sahota, 2010). Dané situaci se
musí přizpůsobit v první řadě marketing. Je zcela samozřejmé, že globální trh vytváří vlastní
etický systém hodnot, na který je vhodné globální marketing adaptovat. Ukazuje se, že úspěšné
firmy spojuje, jak takto vzniklý systém hodnot byly schopny zakomponovat a hluboce
adaptovat do svých struktur (Pukthuanthong a Roll, 2009; Roth, 1995). Na příkladu moderních
komunikačních a výpočetních technologií lze demonstrovat, že globalizace trhu v důsledku
napomohla ke zvýšení spokojenosti zákazníků (Zou a Cavusgil, 2002; Mentzer a kol., 2004).
Studijní materiály:
Acs, Zoltan J., and David B. Audretsch. "Innovation, market structure, and firm size." The
review of Economics and Statistics (1987): 567-574.
Altman, Edward I., Robert G. Haldeman, and Paul Narayanan. "ZETA TM analysis A new
model to identify bankruptcy risk of corporations." Journal of banking & finance 1.1 (1977):
29-54.
Amit, Raphael, and Birger Wernerfelt. "Why do firms reduce business risk?." Academy of
Management Journal 33.3 (1990): 520-533.
Ashford, Nicholas A., Christine Ayers, and Robert F. Stone. "Using regulation to change the
market for innovation." Harv. Envtl. L. Rev. 9 (1985): 419.
Austin, Robert D., and C. A. Darby. "The myth of secure computing." Harvard Business Review
81.6 (2003): 120-6.
SM29/2012-8
Basberg, Bjørn L. "Patents and the measurement of technological change: a survey of the
literature." Research policy 16.2 (1987): 131-141.
Bell, Timothy B., Wayne R. Landsman, and Douglas A. Shackelford. "Auditors' perceived
business risk and audit fees: Analysis and evidence." Journal of Accounting research (2001):
35-43.
Bhattacharya, Somnath, Ravi S. Behara, and David E. Gundersen. "Business risk perspectives
on information systems outsourcing." International journal of accounting information systems
4.1 (2003): 75-93.
Brennan, Michael J., and Eduardo S. Schwartz. "Corporate income taxes, valuation, and the
problem of optimal capital structure." Journal of Business (1978): 103-114.
Brumfield, Craig A., Robert K. Elliott, and Peter D. Jacobson. "Business risk and the audit
process." Journal of Accountancy 155.4 (1983): 60-68.
Burgman, Todd A. "An empirical examination of multinational corporate capital structure."
Journal of International Business Studies (1996): 553-570.
Campbell, Iain, and Peter Brosnan. "Labour Market Deregulation in Australia: the slow
combustion approach to workplace change." International Review of Applied Economics 13.3
(1999): 353-394.
Curtis, Emer, and Stuart Turley. "The business risk audit–A longitudinal case study of an audit
engagement." Accounting, Organizations and Society 32.4 (2007): 439-461.
Dosi, Giovanni. "Technological paradigms and technological trajectories: a suggested
interpretation of the determinants and directions of technical change." Research policy 11.3
(1982): 147-162.
Eilifsen, Aasmund, W. Robert Knechel, and Philip Wallage. "Application of the business risk
audit model: A field study." Accounting Horizons 15.3 (2001): 193-207.
Gabriel, Stephen C., and Chet B. Baker. "Concepts of business and financial risk." American
Journal of Agricultural Economics 62.3 (1980): 560-564.
Gomez-Mejia, Luis R., Manuel Nunez-Nickel, and Isabel Gutierrez. "The role of family ties in
agency contracts." Academy of management Journal 44.1 (2001): 81-95.
Hillson, David A. "Towards a risk maturity model." The International Journal of Project and
Business Risk Management 1.1 (1997): 35-45.
Houston, Richard W., Michael F. Peters, and Jamie H. Pratt. "The audit risk model, business
risk and audit-planning decisions." The Accounting Review 74.3 (1999): 281-298.
Hurley, Robert F., and G. Tomas M. Hult. "Innovation, market orientation, and organizational
learning: an integration and empirical examination." The Journal of Marketing (1998): 42-54.
SM29/2012-8
Husted, Bryan W. "Risk management, real options, corporate social responsibility." Journal of
Business Ethics 60.2 (2005): 175-183.
Jensen, Gerald R., Donald P. Solberg, and Thomas S. Zorn. "Simultaneous determination of
insider ownership, debt, and dividend policies." Journal of Financial and Quantitative analysis
27.02 (1992): 247-263.
Johnstone, Karla M. "Client-acceptance decisions: Simultaneous effects of client business risk,
audit risk, auditor business risk, and risk adaptation." Auditing: A Journal of Practice & Theory
19.1 (2000): 1-25.
Kale, Jayant R., Thomas H. Noe, and Gabriel G. Ramirez. "The effect of business risk on
corporate capital structure: Theory and evidence." The journal of finance 46.5 (1991): 1693-
1715.
Kayo, Eduardo K., and Herbert Kimura. "Hierarchical determinants of capital structure."
Journal of Banking & Finance 35.2 (2011): 358-371.
Keefer, Philip, and Stephen Knack. "Why don't poor countries catch up? A cross-national test
of an institutional explanation." Economic inquiry 35 (1997): 590-602.
Knechel, W. Robert. "The business risk audit: Origins, obstacles and opportunities."
Accounting, Organizations and Society 32.4 (2007): 383-408.
Lyon, John D., and Michael W. Maher. "The importance of business risk in setting audit fees:
Evidence from cases of client misconduct." Journal of Accounting Research 43.1 (2005): 133-
151.
Markard, Jochen, and Bernhard Truffer. "Innovation processes in large technical systems:
Market liberalization as a driver for radical change?." Research Policy 35.5 (2006): 609-625.
Martin, Stephen, and John T. Scott. "The nature of innovation market failure and the design of
public support for private innovation." Research policy 29.4 (2000): 437-447.
McDowell, Linda. "Transitions to work: masculine identities, youth inequality and labour
market change." Gender, Place and Culture: A Journal of Feminist Geography 9.1 (2002): 39-
59.
Mendelsohn, Robert, et al. "Country-specific market impacts of climate change." Climatic
change 45.3-4 (2000): 553-569.
Mentzer, John T., Matthew B. Myers, and Mee-Shew Cheung. "Global market segmentation
for logistics services." Industrial Marketing Management 33.1 (2004): 15-20.
Merton, Robert C. "On the pricing of corporate debt: The risk structure of interest rates*." The
Journal of Finance 29.2 (1974): 449-470.
SM29/2012-8
Michael, Steven C. "To franchise or not to franchise: An analysis of decision rights and
organizational form shares." Journal of Business Venturing 11.1 (1996): 57-71.
Miller, Kent D. "A framework for integrated risk management in international business."
Journal of international business studies (1992): 311-331.
Mowery, David, and Nathan Rosenberg. "The influence of market demand upon innovation: a
critical review of some recent empirical studies." Research policy 8.2 (1979): 102-153.
O'Donnell, Ed, and Joseph J. Schultz Jr. "The halo effect in business risk audits: Can strategic
risk assessment bias auditor judgment about accounting details?." The Accounting Review 80.3
(2005): 921-939.
Olsen, Robert A. "Investment risk: The experts' perspective." Financial Analysts Journal 53.2
(1997): 62-66.
Pavitt, Keith. "Sectoral patterns of technical change: towards a taxonomy and a theory."
Research policy 13.6 (1984): 343-373.
Pukthuanthong, Kuntara, and Richard Roll. "Global market integration: An alternative measure
and its application." Journal of Financial Economics 94.2 (2009): 214-232.
Roberts, E. D. "What we have learned-Managing invention & innovation." Research
Technology Management 1 (1988): 11-29.
Robson, Keith, et al. "Transforming audit technologies: Business risk audit methodologies and
the audit field." Accounting, Organizations and Society 32.4 (2007): 409-438.
Roth, Martin S. "Effects of global market conditions on brand image customization and brand
performance." Journal of Advertising 24.4 (1995): 55-75.
Sahota, Amarjit. "The Global Market for Organic Food & Drink1." The world of organic
agriculture: statistics and emerging trends 2008 (2010): 53.
Samiee, Saeed. "Customer evaluation of products in a global market." Journal of International
Business Studies (1994): 579-604.
Schwert, G. William. "Why does stock market volatility change over time?." The journal of
finance 44.5 (1989): 1115-1153.
Teece, David J. "Firm organization, industrial structure, and technological innovation." Journal
of Economic Behavior & Organization 31.2 (1996): 193-224.
Treynor, Jack, and Kay Mazuy. "Can mutual funds outguess the market." Harvard business
review 44.4 (1966): 131-136.
Utterback, James M., and William J. Abernathy. "A dynamic model of process and product
innovation." Omega 3.6 (1975): 639-656.
SM29/2012-8
Whitley, Richard. "The institutional structuring of innovation strategies: business systems, firm
types and patterns of technical change in different market economies." Organization Studies
21.5 (2000): 855-886.
Zou, Shaoming, and S. Tamer Cavusgil. "The GMS: a broad conceptualization of global
marketing strategy and its effect on firm performance." Journal of marketing 66.4 (2002): 40-
56.
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1) Jakými způsoby lze snižovat podnikatelské riziko – jaké jsou související aspekty?
2) Existuje jiný, než globální trh?
Klíč k řešení otázek
1) Finančním zajištěním, vyspělým krizovým řízením, flexibilita organizační struktury.
2) V otevřené ekonomice je každá firma ovlivňena globálním děním na trzích.
SM29/2012-8
Kapitola 7: Faktory ovlivňující úspěšnost
podnikatelských záměrů
Klíčové pojmy:
vize, realizovatelnost, ekonomická životaschopnost
Cíle kapitoly:
 pochopení komplexnosti faktorů, které ovlivňují realizovatelnost
podnikatelského záměru
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 3 hodiny
Výklad:
Úspěšný podnikatelský záměr bude zvyšovat hodnotu firmy a její očekávané čisté příjmy.
Existuje celá řada faktorů, které genezi přidané hodnoty a proces maximalizace zisku omezují.
K této problematice nastudujte kapitolu 5 z knihy Veber, Srpová a kol. (2012, s. 273-320).
V prídě úspěchu podnikatelského záměru dochází ke zvýšení produktivity práce a objemu
vlastních zdrojů pro další výzkum. Finanční manažeři díky tomu mají více vlastních zdrojů na
investiční a inovační projekty, firma tak může uvažovat o změně strategie a např. zvýšit svůj
podíl na trhu fúzí nebo akvizicí, kooperací, vytvoření korporace typu globální hodnotový
řetězec (GVC), stát se venture kapitalistou nebo hledat ziskové inovační příležitosti na trhu.
Faktory úspěchu
 Vlastní vnitropodnikový výzkum
 Spolupráce – kooperace na inovačních projektech, partnerství firem, spolupráce v rámci
skupiny podniků, spojenectví v tzv. patentových poolech apod.
 Krizový management – schopnost pružně reagovat na změny a nenadálé situace,
schopnost vytvářte preventivní opatření, odhadnout možná rizika.
 Znalost regulace a právních norem, znalost i neformálních pravidel v odvětví.
 Více viz povinná literatura Veber, Srpová et al. (2012, s. 45-66).
SM29/2012-8
 Více viz povinná literatura Režňáková. (2012, s. 24-37).
Bibliografie
Ukazatele si firmy vytvářejí podle investora
Meta – analýzy disponibilních dat umožňují vytvářet závěry, že některé krachy korporací by se
daly s vysokou pravděpodobností predikovat již z podnikatelského záměru – byl – li
v některých případech vůbec k dispozici (Mason a Stark, 2004). Na základě publikovaných
zkušeností je možno konstatovat, že jiné preference mají co do podnikatelských záměrů banky,
investiční fondy, držitelé rizikového kapitálu, investoři na volné noze, či business angels (Foo
a kol., 2005; Brinckmann a kol., 2010).
Specifika bank a finančních institucí
Bylo vypracováno mnoho mechanizmů a pomůcek, jak životaschopnost podnikatelských
záměrů hodnotit, či porovnávat (Kim a kol., 2008; Dodge a Robbins, 1992; Rogers a kol., 2001).
Na mnohých z nich vypracovaly své rozhodovací mechanizmy komerční banky a investiční
celky (Chesbrough a Rosenbloom, 2002; Ratliffe a Flanagan, 2004; Foo a kol., 2006). Tvoří
tak kompromis mezi snahou instituce získat potenciálně bonitního klienta a delegováním
pravomocí na zamětnance na pobočce banky, či investičního fondu (Frost, 2003; Keller, 1983;
Morris a kol., 2005; Teo a Ang, 1999).
Důvody neúspěchu záměrů
Vhodné je též věnovat prostor analýzám, které se věnují důvodům bankrotů (Gaskill a kol.,
1993). Ukazuje se, že správně nastavené informační systémy mají významný potenciál na
taková rizika s dostatečným předstihem upozorňovat (Luftman a kol., 1993). Bohužel, ne za
všech okolností tyto informace dokáže management správně interpretovat. Též je třeba
konstatovat, že v některých případech nemá management velké šance se situací cokoli dělat.
Zajímavou kapitolou jsou začínající firmy (start – up“y“), aktuálně například v oboru výpočetní
techniky (Watson a kol., 1998). Jejich dynamika je na hranici doposud uznávaných modelů
(Hormozi a kol., 2002; Romano a kol., 2001; Lussier, 1996; Lussier, 1995). Velmi specifickou
partií jsou problémy firem, které jsou v čekání na rozhodnutí o přiznání duševního vlastnictví
(Lin a kol., 2003; Cressy, 1996; Lussier, 1996). Relizovatelnost podnikatelského záměru
vychází přirozeně z více faktorů (Honig a Karlsson, 2004; Cressy, 1996).
SM29/2012-8
Lidský faktor jako součást podnikatelského úspěchu
Nepostradatelný je samozřejmě lidský faktor (Bates, 1990; Hisrich a Brush, 1984).
V návaznosti na předchozí kapitoly je nanejvýše vhodné respektovat též mezinárodní aspekty
(Kropp a kol., 2008). K velmi zajímavým interakcím dochází při synergiích e – governmentu a
e – businessu. Lze dohledat názory, že podnikatelský plán by měl respektovat své okolí natolik,
že by měl posuzovat též možné environmentální dopady (Van de Ven a kol., 1984; Alsos a
Kolvereid, 1998; Bann, 2009).
Regulace a znalost právní normy
V souvislostech nelze opomenout ani různé regulace, které se oboru týkají (Scherer a Harhoff,
2000). Tyto jsou klíčové zejména v nejrannějších fázích podnikání, kdy ještě podnik nemá
dostatek pracovní síly ke zvládnutí administrativy (LaBrasseur a kol., 2003; TushabomweKazooba,
2006; Korunka a kol., 2003). Takové problémy jsou o to závažnější, pokud se start –
up pustí do podnikání záhy na mezinárodní úrovni (Gorman a kol., 1997; Castrogiovanni,
1996).
Faktory omezující růst
S růstem korporace přichází otázky zda, potažmo jakým způsobem, se zbavovat vloženého
rizikového kapitálu (Davila a kol., 2003; Ciavarella a kol., 2004). Lze konstatovat, že na tuto
klíčovou otázku není jednoznačná odpověď (Zettel a kol., 2001; Duchesneau, a Gartner, 1990).
Je možné dohledat argumenty, že rozhodnutí může souviset s oborem podnikání (Bates, 1995;
Van Gelderen a kol., 2005). Některá související managerská rozhodnutí údajně mají co do
činění s rasou majitelů (Bates, 1989). Racionálnější je však přistupovat ke stanoviskům, která
se přiklánějí spíše k rozhodnutím založeným na sofistikovaných analýzách, převážně
finančních (Lange a kol., 2007). Mnoho autorů připouští v rozhodování a ekonomické
životaschopnosti korporace též vliv pohlaví (Butter, 1989). Jiní se věnují životaschopnosti
korporace z pohledu „vzdělanosti“ managementu (Bania a kol., 1993; Friar a Meyer, 2003), či
lokace (Bruton a Rubanik, 2002; Cressy, 1996).
Studijní materiály:
SM29/2012-8
Alsos, Gry Agnete, and Lars Kolvereid. "The business gestation process of novice, serial, and
parallel business founders." Entrepreneurship Theory and Practice 22.4 (1998): 101-114.
Bania, Neil, Randall W. Eberts, and Michael S. Fogarty. "Universities and the startup of new
companies: can we generalize from route 128 and Silicon valley?." The review of economics
and statistics (1993): 761-766.
Bann, Cheryl L. "An innovative view of the entrepreneur through exploration of the" lived
experience" of the entrepreneur in startup of the business." The Journal of Business and
Economic Studies 15.2 (2009): 62.
Bates, Timothy. "Analysis of survival rates among franchise and independent small business
startups." Journal of Small Business Management 33.2 (1995): 26.
Bates, Timothy. "Entrepreneur human capital inputs and small business longevity." The review
of Economics and Statistics (1990): 551-559.
Bates, Timothy. "The changing nature of minority business: a comparative analysis of Asian,
nonminority, and black-owned businesses." The Review of Black Political Economy 18.2
(1989): 25-42.
Brinckmann, Jan, Dietmar Grichnik, and Diana Kapsa. "Should entrepreneurs plan or just storm
the castle? A meta-analysis on contextual factors impacting the business planning–performance
relationship in small firms." Journal of Business Venturing 25.1 (2010): 24-40.
Bruton, Garry D., and Yuri Rubanik. "Resources of the firm, Russian high-technology startups,
and firm growth." Journal of Business Venturing 17.6 (2002): 553-576.
Buttner, E. Holly, and Benson Rosen. "Funding new business ventures: are decision makers
biased against women entrepreneurs?." Journal of Business Venturing 4.4 (1989): 249-261.
Castrogiovanni, Gary J. "Pre-startup planning and the survival of new small businesses:
Theoretical linkages." Journal of management 22.6 (1996): 801-822.
Ciavarella, Mark A., et al. "The Big Five and venture survival: Is there a linkage?." Journal of
Business Venturing 19.4 (2004): 465-483.
Cressy, Robert. "Are business startups debt-rationed?." The Economic Journal (1996): 1253-
1270.
Cressy, Robert. "Commitment lending under asymmetric information: Theory and tests on UK
startup data." Small Business Economics 8.5 (1996): 397-408.
Cressy, Robert. "Pre-entrepreneurial income, cash-flow growth and survival of startup
businesses: model and tests on UK data." Small Business Economics 8.1 (1996): 49-58.
Davila, Antonio, George Foster, and Mahendra Gupta. "Venture capital financing and the
growth of startup firms." Journal of business venturing 18.6 (2003): 689-708.
SM29/2012-8
Der Foo, Maw, Poh Kam Wong, and Andy Ong. "Do others think you have a viable business
idea? Team diversity and judges' evaluation of ideas in a business plan competition." Journal
of Business Venturing 20.3 (2005): 385-402.
Dodge, H. Robert, and John E. Robbins. "An empirical investigation of the organizational life
cycle model for small business development and survival." Journal of small business
management 30.1 (1992): 27.
Duchesneau, Donald A., and William B. Gartner. "A profile of new venture success and failure
in an emerging industry." Journal of business venturing 5.5 (1990): 297-312.
Foo, Maw-Der, Hock-Peng Sin, and Lee-Pen Yiong. "Effects of team inputs and intrateam
processes on perceptions of team viability and member satisfaction in nascent ventures."
Strategic Management Journal 27.4 (2006): 389-399.
Friar, John H., and Marc H. Meyer. "Entrepreneurship and start-ups in the Boston region:
Factors differentiating high-growth ventures from micro-ventures." Small Business Economics
21.2 (2003): 145-152.
Frost, Warwick. "The financial viability of heritage tourism attractions: three cases from rural
Australia." Tourism review international 7.1 (2003): 13-22.
Gaskill, LuAnn Ricketts, Howard E. Van Auken, and Ronald A. Manning. "A factor analytic
study of the perceived causes of small business failure." Journal of Small Business Management
31.4 (1993): 18.
Gorman, Gary, Dennis Hanlon, and Wayne King. "Some research perspectives on
entrepreneurship education, enterprise education and education for small business
management: a ten-year literature review." International small business journal 15.3 (1997):
56-77.
Hisrich, Robert D., and Candida Brush. "The woman entrepreneur: Management skills and
business problems." Journal of Small Business Management 22.1 (1984): 30-37.
Honig, Benson, and Tomas Karlsson. "Institutional forces and the written business plan."
Journal of Management 30.1 (2004): 29-48.
Hormozi, Amir M., et al. "Business plans for new or small businesses: paving the path to
success." Management Decision 40.8 (2002): 755-763.
Chesbrough, Henry, and Richard S. Rosenbloom. "The role of the business model in capturing
value from innovation: evidence from Xerox Corporation's technology spin‐ off companies."
Industrial and corporate change 11.3 (2002): 529-555.
SM29/2012-8
Kim, Kee S., Tami L. Knotts, and Stephen C. Jones. "Characterizing viability of small
manufacturing enterprises (SME) in the market." Expert Systems with Applications 34.1
(2008): 128-134.
Kim, Kee S., Tami L. Knotts, and Stephen C. Jones. "Characterizing viability of small
manufacturing enterprises (SME) in the market." Expert Systems with Applications 34.1
(2008): 128-134.
Korunka, Christian, et al. "The entrepreneurial personality in the context of resources,
environment, and the startup process—A configurational approach." Entrepreneurship theory
and practice 28.1 (2003): 23-42.
Kropp, Fredric, Noel J. Lindsay, and Aviv Shoham. "Entrepreneurial orientation and
international entrepreneurial business venture startup." International Journal of Entrepreneurial
Behavior & Research 14.2 (2008): 102-117.
Lange, Julian E., et al. "Pre-start-up formal business plans and post-start-up performance: A
study of 116 new ventures." Venture Capital 9.4 (2007): 237-256.
LeBrasseur, Rolland, Louis Zanibbi, and Terrence J. Zinger. "Growth momentum in the early
stages of small business start-ups." International Small Business Journal 21.3 (2003): 315-330.
Luftman, Jerry N., Paul R. Lewis, and Scott H. Oldach. "Transforming the enterprise: The
alignment of business and information technology strategies." IBM systems journal 32.1
(1993): 198-221.
Lussier, Robert N. "A business success versus failure prediction model for service industries."
Journal of Business and Entrepreneurship 8.2 (1996): 23.
Lussier, Robert N. "A startup business success versus failure prediction model for the retail
industry." The Mid-Atlantic Journal of Business 32.2 (1996): 79.
Lussier, Robert N. "Startup business advice from business owners to would-be entrepreneurs."
SAM Advanced Management Journal 60.1 (1995): 10.
Mason, Colin, and Matthew Stark. "What do investors look for in a business plan? A
comparison of the investment criteria of bankers, venture capitalists and business angels."
International Small Business Journal 22.3 (2004): 227-248.
Morris, Michael, Minet Schindehutte, and Jeffrey Allen. "The entrepreneur's business model:
toward a unified perspective." Journal of business research 58.6 (2005): 726-735.
Ratcliffe, John, and Sheila Flanagan. "Enhancing the vitality and viability of town and city
centres: the concept of the business improvement district in the context of tourism enterprise."
Property Management 22.5 (2004): 377-395.
SM29/2012-8
Rogers, Craig D., et al. "Understanding the growth and viability of inner city businesses."
Journal of Developmental Entrepreneurship 6.3 (2001): 237.
Romano, Claudio A., George A. Tanewski, and Kosmas X. Smyrnios. "Capital structure
decision making: A model for family business." Journal of Business Venturing 16.3 (2001):
285-310.
Scherer, Frederic M., and Dietmar Harhoff. "Technology policy for a world of skew-distributed
outcomes." Research Policy 29.4 (2000): 559-566.
Teo, Thompson SH, and James SK Ang. "Critical success factors in the alignment of IS plans
with business plans." International Journal of Information Management 19.2 (1999): 173-185.
Tushabomwe-Kazooba, Charles. "Causes of small business failure in Uganda: a case study from
Bushenyi and Mbarara Towns." African Studies Quarterly 8.4 (2006): 1-13.
Van de Ven, Andrew H., Roger Hudson, and Dean M. Schroeder. "Designing new business
startups: Entrepreneurial, organizational, and ecological considerations." Journal of
management 10.1 (1984): 87-108.
Van Gelderen, Marco, Roy Thurik, and Niels Bosma. "Success and risk factors in the prestartup
phase." Small Business Economics 24.4 (2005): 365-380.
Watson, Kathryn, Sandra Hogarth-Scott, and Nicholas Wilson. "Small business start-ups:
success factors and support implications." International Journal of Entrepreneurial Behavior &
Research 4.3 (1998): 217-238.
Zettel, Jörg, et al. "LIPE: a lightweight process for e-business startup companies based on
extreme programming." Product Focused Software Process Improvement. Springer Berlin
Heidelberg, 2001. 255-270.
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1) Zmiňte alespoň tři faktory, které mohou ovlivnit ekonomickou životaschopnost
korporace.
2) Jaká jsou pozitiva a negativa spojená s regulací trhu?
3) Je sepsání podnikatelského záměru nezbytnou podmínkou k úspěchu korporace?
SM29/2012-8
Klíč k řešení otázek
1) Novost produktu, či služby, dostatek kapitálu, kvalita pracovní síly, globální
konkurenceschopnost.
2) Předem známá pravidla hry, možnost vzniku privilegií.
3) Není, často podniky vznikají jako produkt krizového řízení a formou spin-off, avšak je
nástrojem, který výrazně přispívá k úspěchu obchodních korporací.
SM29/2012-8
Kapitola 8: Podnikatelské záměry v oblasti drobného
podnikání
Klíčové pojmy:
perspektiva oboru, výhody a nevýhody v drobném podnikání
Cíle kapitoly:
 Pochopení komplexnosti faktorů, které ovlivňují realizovatelnost
podnikatelských záměrů v oblasti drobného podnikání.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 3 hodiny
Výklad:
Drobné podnikání můžeme definovat jako oblast živnostenského podnikání a dalších osob,
které podávají daňové přiznání (zemědělské osoby, autoři, pronajímatelé apod.) a podniky do
9 zaměstnanců (tzv. mikro podniky). Podíl mikropodniků je více jak 90% v EU a tento údaj je
v čase stabilní a dlouhodbě neměnný.
Tabulka: Podíly počtu firem dle statistik Evropské komise
Podniky 2011 Počet Podíl EU-27
Mikro 889 707 95.40% 92.20%
Malé 34 591 3.70% 6.50%
Střední 6 642 0.70% 1.10%
Suma SME 930 940 99.90% 99.80%
Velké 1 379 0.10% 0.20%
Celkem 932 319 100.00% 100.00%
SM29/2012-8
Tabulka: Podíly počtu zaměstnanců dle velikosti firem dle statistik Evropské komise
Podniky 2011ZaměstnanciPodíl EU-27 Podíl na HDPEU-27
Mikro 1 055 675 30.90% 29.60% 19.90% 21.20%
Malé 659 681 19.30% 20.60% 15.70% 18.50%
Střední 673 286 19.70% 17.20% 20.30% 18.40%
Suma SME 2 388 642 69.90% 67.40% 55.90% 58.10%
Velké 1 026 940 30.10% 32.60% 44.10% 41.90%
Celkem 3 415 582 100.00%100.00%100.00% 100.00%
Z daného přehledu plyne, že mikropodniky zaměstnávají mezi 20-30 % pracovní síly
v národních ekonomikách EU. Více k problematice viz Veber, Srpová a kol. (2012, s. 113-
221).
 Více viz povinná literatura Veber, Srpová et al. (2012, s. 67-91).
 Více viz povinná literatura Režňáková. (2012, s. 27-29).
Bibliografie
Rodinné podniky
Drobné podnikání se může rozvíjet jen za specifických podmínek (Carland a kol., 1984; Scot a
kol., 1987). Z podstaty věci se často jedná o rodinnou záležitost (Petersen a Rajan, 1994; Bates,
1990; Berger a Udell, 1998) a je lákavé pro minimální kapitál k založení (Berger a Udell, 2002;
Degryse a VanCayseele, 2000; Wiklund a Shepherd, 2005). Na druhou stranu je třeba
respektovat, že drobnému podnikání věnuje podnikatel rutinně větší část života (Cooper, 1981;
Spence, 1999), neexistují tak pro něj klasické pracovní hodiny, zaměstnanecké benefity, či
obdobné sociální výhody (Kalleberg a Leicht, 1991; DeLone, 1988; Gorman a kol., 1997). Lze
SM29/2012-8
dohledat stanoviska, že méně podléhá makroekonomickým vlivům (Gibb, 1997; Edmister,
1972). Jak lze dovodit z předchozích kapitol, obdobná rizika jsou přirozeně kompenzována
odpovídajícím ziskem a částečně i silnou mírou rozhodování, nezávislosti a samostatnosti
(Dean a kol., 1998; Steinmetz, 1969).
Venkov, drobné podnikání a státní politiky
Drobné podniky mnohdy neoprávněně stojí na okraji zájmu státu, tudíž nemohou využít různé
pobídky, například, co se týká výzkumu a vývoje (Wallsten, 2000). Obdobné nevýhody často
snižují konkurenceschopnost drobného podnikání vůdči větším korporacím. Ve zcela jiné
pozici bývají malé korporace, které se věnují například výrobě programů (Ang, 1991; Gibb a
Scott, 1985; Poon a Swatman, 1999), či jiných služeb v oblasti výpočetní techniky. Ty se však
dokáží na trhu prosadit relativně rychle, bez ohledu na zcela minimalistické podmínky (Stewart
a kol., 1999; Yap a kol., 1992; Gibb, 1993; Kara a kol., 2005).
Banky a úvěrování mirkopodniků a živnostníků
Důležitým momentem je postoj bank k drobnému podnikání (Berger a kol., 1998; Raymond,
1985; Birley, 1986). Pro banku je mirkopodnik klient s malým úvěrem a velkým rizikem a
stejně velkou administrativou, jako velká korporace, přesto u velké korporace je riziko nižší
(too big to fail), proto je racionální, že banky požadují kolaterál a nechtějí poskytovat úvěry,
pokud mají možnost vybrat méně rizikovější subjekt (velkou korporaci).
Korporátní společenská odpovědnost (CSR)
Prostor je třeba věnovat též společenské odpovědnosti, která je s drobným podnikáním spojená
(Jenkins, 2006). Větší roli hraje přirozeně role vlastníka, který je v mnoha případech též
managerem (Begley a Boyd, 1987; Yusuf, 1995). Pokud se daří vytvořit pro drobné podnikání
dobré podmínky, může mimo jiné řešit též problémy s nezaměstnaností (Scarborough, 1909).
Není však výjimkou, když se drobnému podnikání věnují i lidé se standardním pracovním
úvazkem (Evans a Leighton, 1990). Management lidských zdrojů tak má v tomto oboru svá
výrazná specifika (Hornsby a Kluratko, 1990; Cole a kol., 2004; Peek a Rosengren, 1995).
Někteří autoři považují počet drobných korporací jako ekonomický ukazatel propserity
společnosti (Gaskill a kol., 1993).
Nízká produktivita malých a mirko podniků
SM29/2012-8
Je relativně problematické v malých korporacích zavádět různé sofistikované podnikové
informační systémy (Harrison a kol., 1997; Cooke a Wills, 1999; Schaper a kol., 2010).
Z pohledu informačních systémů jsou tak mnohé malé korporace mnohdy zastaralé
(Riemenschneider a kol., 2003), pomalu reagují na změny (Rosa a kol., 1996; Way, 2002;
Strahan a Weston, 1998) a to téměř bez ohledu, jakého jsou charakteru. Není výjimkou, že jsou
též málo efektivní (Lepoutre a Heene, 2006; Brock a Evans, 1989; d'Amboise a Muldowney,
1988), či by mohly být relativně snadno efektivní o mnoho více (Palvia, 1996; BarNir a Smith,
2002; Leonidou, 2004). Důvodem k nízké efektivitě bývá často právě problematický přístup ke
kapitálu (Wiklund a kol., 2003), kde někteří autoři naváhají používat i slova jako diskriminace
(Blanchflower a kol., 2003).
Studijní materiály:
BarNir, Anat, and Ken A. Smith. "Interfirm alliances in the small business: The role of social
networks." Journal of Small Business Management 40.3 (2002): 219-232.
Bates, Timothy. "Entrepreneur human capital inputs and small business longevity." The review
of Economics and Statistics (1990): 551-559.
Begley, Thomas M., and David P. Boyd. "A comparison of entrepreneurs and managers of
small business firms." Journal of management 13.1 (1987): 99-108.
Berger, Allen N., and Gregory F. Udell. "Small business credit availability and relationship
lending: The importance of bank organisational structure." The economic journal 112.477
(2002): F32-F53.
Berger, Allen N., and Gregory F. Udell. "The economics of small business finance: The roles
of private equity and debt markets in the financial growth cycle." Journal of Banking & Finance
22.6 (1998): 613-673.
Berger, Allen N., et al. "The effects of bank mergers and acquisitions on small business
lending." Journal of financial Economics 50.2 (1998): 187-229.
Birley, Sue. "The role of networks in the entrepreneurial process." Journal of business venturing
1.1 (1986): 107-117.
Blanchflower, David G., Phillip B. Levine, and David J. Zimmerman. "Discrimination in the
small-business credit market." Review of Economics and Statistics 85.4 (2003): 930-943.
Brock, William A., and David S. Evans. "Small business economics." Small business
economics 1.1 (1989): 7-20.
SM29/2012-8
Carland, James W., et al. "Differentiating entrepreneurs from small business owners: A
conceptualization." Academy of management review 9.2 (1984): 354-359.
Cole, Rebel A., Lawrence G. Goldberg, and Lawrence J. White. "Cookie cutter vs. character:
The micro structure of small business lending by large and small banks." Journal of financial
and quantitative analysis 39.02 (2004): 227-251.
Cooke, Philip, and David Wills. "Small firms, social capital and the enhancement of business
performance through innovation programmes." Small Business Economics 13.3 (1999): 219-
234.
Cooper, Arnold C. "Strategic management: New ventures and small business." Long range
planning 14.5 (1981): 39-45.
d'Amboise, Gerald, and Marie Muldowney. "Management theory for small business: attempts
and requirements." Academy of management review 13.2 (1988): 226-240.
Davis, Steven J., John Haltiwanger, and Scott Schuh. "Small business and job creation:
Dissecting the myth and reassessing the facts." Small business economics 8.4 (1996): 297-315.
Dean, Thomas J., Robert L. Brown, and Charles E. Bamford. "Differences in large and small
firm responses to environmental context: Strategic implications from a comparative analysis of
business formations." Strategic management journal 19.8 (1998): 709-728.
Degryse, Hans, and Patrick Van Cayseele. "Relationship lending within a bank-based system:
Evidence from European small business data." Journal of financial Intermediation 9.1 (2000):
90-109.
DeLone, William H. "Determinants of success for computer usage in small business." Mis
Quarterly (1988): 51-61.
Edmister, Robert O. "An empirical test of financial ratio analysis for small business failure
prediction." Journal of Financial and Quantitative analysis 7.02 (1972): 1477-1493.
Gaskill, LuAnn Ricketts, Howard E. Van Auken, and Ronald A. Manning. "A factor analytic
study of the perceived causes of small business failure." Journal of Small Business Management
31.4 (1993): 18.
Gibb, Allan A. "Small firms' training and competitiveness. Building upon the small business as
a learning organisation." International small business journal 15.3 (1997): 13-29.
Gorman, Gary, Dennis Hanlon, and Wayne King. "Some research perspectives on
entrepreneurship education, enterprise education and education for small business
management: a ten-year literature review." International small business journal 15.3 (1997):
56-77.
SM29/2012-8
Harrison, David A., Peter P. Mykytyn Jr, and Cynthia K. Riemenschneider. "Executive
decisions about adoption of information technology in small business: Theory and empirical
tests." Information systems research 8.2 (1997): 171-195.
Hornsby, Jeffrey S., and Donald F. Kuratko. "Human resource management in small business:
Critical issues for the 1990's." Journal of small business management 28.3 (1990): 9.
Jenkins, Heledd. "Small business champions for corporate social responsibility." Journal of
Business Ethics 67.3 (2006): 241-256.
Jenkins, Heledd. "Small business champions for corporate social responsibility." Journal of
Business Ethics 67.3 (2006): 241-256.
Kalleberg, Arne L., and Kevin T. Leicht. "Gender and organizational performance:
Determinants of small business survival and success." Academy of management journal 34.1
(1991): 136-161.
Kara, Ali, John E. Spillan, and Oscar W. DeShields. "The effect of a market orientation on
business performance: a study of small‐ sized service retailers using MARKOR scale." Journal
of small business management 43.2 (2005): 105-118.
Leonidou, Leonidas C. "An analysis of the barriers hindering small business export
development." Journal of small business management 42.3 (2004): 279-302.
Lepoutre, Jan, and Aimé Heene. "Investigating the impact of firm size on small business social
responsibility: A critical review." Journal of business ethics 67.3 (2006): 257-273.
Palvia, Prashant C. "A model and instrument for measuring small business user satisfaction
with information technology." Information & Management 31.3 (1996): 151-163.
Peek, Joe, and Eric S. Rosengren. Small business credit availability: How important is size of
lender?. No. 95-5. 1995.
Petersen, Mitchell A., and Raghuram G. Rajan. "The benefits of lending relationships: Evidence
from small business data." The journal of finance 49.1 (1994): 3-37.
Raymond, Louis. "Organizational characteristics and MIS success in the context of small
business." Mis Quarterly (1985): 37-52.
Riemenschneider, Cynthia K., David A. Harrison, and Peter P. Mykytyn. "Understanding IT
adoption decisions in small business: integrating current theories." Information & Management
40.4 (2003): 269-285.
Rosa, Peter, Sara Carter, and Daphne Hamilton. "Gender as a determinant of small business
performance: Insights from a British study." Small business economics 8.6 (1996): 463-478.
Scarborough, Norman M. "Effective Small Business." Reading (1909): 05.
SM29/2012-8
Scott, Mel, and Richard Bruce. "Five stages of growth in small business." Long range planning
20.3 (1987): 45-52.
Spence, Laura J. "Does size matter? The state of the art in small business ethics." Business
ethics: a European review 8.3 (1999): 163-174.
Steinmetz, Lawrence L. "Critical stages of small business growth: when they occur and how to
survive them." Business horizons 12.1 (1969): 29-36.
Strahan, Philip E., and James P. Weston. "Small business lending and the changing structure of
the banking industry." Journal of Banking & Finance 22.6 (1998): 821-845.
Wallsten, Scott J. "The effects of government-industry R&D programs on private R&D: the
case of the Small Business Innovation Research program." The RAND Journal of Economics
(2000): 82-100.
Way, Sean A. "High performance work systems and intermediate indicators of firm
performance within the US small business sector." Journal of management 28.6 (2002): 765-
785.
Wiklund, Johan, and Dean Shepherd. "Entrepreneurial orientation and small business
performance: a configurational approach." Journal of business venturing 20.1 (2005): 71-91.
Wiklund, Johan, Per Davidsson, and Frédéric Delmar. "What Do They Think and Feel about
Growth? An Expectancy‐ Value Approach to Small Business Managers’ Attitudes Toward
Growth1." Entrepreneurship theory and practice 27.3 (2003): 247-270.
Yusuf, Attahir. "Critical success factors for small business: perceptions of South Pacific
entrepreneurs." Journal of Small Business Management 33 (1995): 2-68.
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1) Jaké jsou výhody a nevýhody drobného podnikání?
2) Jaká jsou pozitiva a negativa spojená s dotačními tituly?
Klíč k řešení otázek
1) Samostatnost, operativnost, jednoduchost při založení korporace; Nevýhody:
problematický přístup ke kapitálu a stimulačním opatřením státu.
2) Dotační programy mohou pro určitá odvětví znamenat obrovskou konkurenční výhodu
při vstupu do odvětví, rozvoji inovační činnosti a udržení vysoké zaměstnanosti.
Nevýhodou je vysoká administrativa, pokřivení konkurence a vytěsňování investic.
SM29/2012-8
Kapitola 9: Podnikatelské záměry v oblasti středně
velkých korporací
Klíčové pojmy:
středně velké korporace, přístup ke kapitálu, podpora státu, přelévání znalostí,
učení se
Cíle kapitoly:
 pochopení komplexnosti faktorů, které ovlivňují realizovatelnost
podnikatelských záměrů v oblasti středně velkých korporací
 seznámení se s teoriemi rensferu znalostí a technologií
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 2 hodiny
Výklad:
Středně velké podniky lze charakterizovat jako podniky s více jak 49 zaměstnanci a méně jak
250 zaměstnanci. Kritérium velikosti je nutné doplnit i kategorií obratu, některé středně velké
korporace mají obrat a bilanční sumu srovnatelnou s velkými korporacemi. Více k problematice
viz Veber, Srpová a kol. (2012) kapitola 4 a 5, vybrané texty věnující se středně velkým firmám
(s. 113-235).
V středně velkých korporacích nalezeneme obvykle rozeznatelnou organizační strukturu.
1) Operační management,
2) Finance,
3) Marketing
4) Lidské zdroje
Provázanost i sdílení těchto oddělení je v některých středně velkých podnicích obvyklé, avšak
závisí to na předmětu a oboru podnikání. Možné další členění těchto oddělení je možné, také je
část agendy těchto oddělení obvykle outsourcována, zvlášť pokud jde o nestrategické procesy
SM29/2012-8
ve firmě (IT oddělení pro firmu provozující reklamní tisk, mzdové účetnictví pro zemědělské
družstvo apod.).
Firmy s organizační strukturou musí mít již v podnikatelském záměru definované a
neprojektované hlavní firemní procesy. Využívá se konceptu podnikového procesního řízení.
Procesní řízení, Business Process Management (BPM)
Koncept re-engineeringu podnikových procesů pomocí ICT
 Definování, vizualizace procesu, model vztahů, know-how a zodpovědnosti,
provázanosti s jinými procesy, vazba na organizační strukturu
 Optimalizace a přizpůsobování se dynamickému okolí podniku
 Standardizace a unifikace firemních procesů
 Ukládání znalostních objektů, firemní best-practice
 Podpora jednoznačných srozumitelných pravidel, transparentnost firemních činností,
soulad s firemní kulturou
 Nevýhoda: ukládání know-how zaměstnancem, čím více předá kno-how tím více je
zaměstnanec nahraditelný  existuje zde neochota poskytovat znalost
Technologie je spojením vědy a techniky. Je spojená s realizací lidského ducha a jeho
teoretických a hlavně praktických zkušeností. Jde dále o sledování metod a nauk o technikách.
Tj. zároveň zahrnuje teoretický rámec a praktickou technickou stránku. Technologie je spojení
výzkumu základního a aplikovaného.
Transfer technologií znamená přenos (učení se, proces imitace a inspirace) znalostí. Jde o
soubor činností, který vede k uplatnění technologií na trhu. Přenos probíhá zpravidla směrem
od základního výzkumu (akademie, vládní výzkum, vesmírný výzkum, vojenský výzkum…)
ke všem institucionálním hráčům (podniky, univerzity, zahraničí), a to formou publikací, kde
jsou uloženy poznatky základního výzkumu, jež se vyznačují se určitou kvalitou, a procházejí
kritickým recenzním řízením (časopis Nature vs. libovolný český časopis). Avšak dochází i k
transferu aplikovaného specifického výzkumu.
Přímé zahraniční investice přivádějí do České republiky zahraniční podnikatele, kteří využívají
nižších nákladů na výrobní faktor práce, převahu v manažerských dovednostech a procesní
vyzrálosti podniku, stejně tak i technologické převahy. Zahraniční vlastnictví je faktorem, který
SM29/2012-8
přináší nejen technologicky vyspělou konkurenci, ale i s tím spojené pozitivní i negativní
efekty. Zahraniční vlastníci jsou motivování vidinou vyšších tržeb a často i jistotou danou díky
státní podpoře zahraničních investic.
Přenosu technologií mezi podniky probíhá obvykle formou imitace, licencováním, prodeje práv
duševního vlastnictví, spolupráce na inovačních činnostech, formou venture kapitálových
investic, studia patentových přihlášek, start-up firem či spin-of firem.
Vnitřní přenos znalostí a technologií lze pozorovat uvnitř odvětví, nebo napříč odvětvím.
Příkladem přenosu uvnitř zpracovatelského odvětví jsou např. firmy recyklující odpad, nebo
jednotlivá odvětví textilního průmyslu. Příkladem pro přenos napříč odvětvím je např. přelévání
znalostí a technologií z automobilového průmyslu až do sektoru služeb. K tomu dochází díky
horizontální a vertikální integraci mezi podniky, přičemž znalosti a technologie proudí přes
odběratelsko-dodavatelské vztahy (vertikální přelévání), uvnitř korporací a skupin odlišných
podniků (horizontální přelévání).
 Více viz povinná literatura Veber, Srpová et al. (2012, s. 140-212).
Bibliografie
Problém vymezení středně velkého podniku v USA a v EU
Předem je nutno připomenout, že definice středně velkých korporací má v globálním kontextu
nezanedbatelné přesahy (Wessel a Burcher, 2004). Na akademické a mezinárodní úrovni ztrácí
smyslu diskutovat o objemu majetku, hodnotě firmy, obratu, či cash – flow, protože ten je
přirozeně menší zejména v rozvojových zemích (Fujita, 1995; Faccio a Lang, 2002). Je tak
dobré zmínit, že z perspektivy rozvinutých zemí jsou některé středně velké korporace
v rozvojových zemích považovány za malé a naopak – optikou rozvojových zemí dosahují
některé drobné korporace v rozvinutých zemí zařazení do vyšších kategorií (Chetty a CampbellHunt,
2003). Tímto však nelze upozadit fakt, že již i malé, či středně velké korporace operativně
vstupují na mezinárodní, potažmo globální trh (Asc a kol., 1997; Russo a Tencati, 2009).
Globální hodnotové retězce a přelévání znalostí
Mnozí autoři se věnují specifickým aspektům, které řeší malé a středně velké korporace při
transferu technologií v globálním prostředí (Buckley, 1997; Weintraub a kol., 1955; Schein,
1970). V globálním prostředí řeší již i malé korporace technologicky a právně náročné
SM29/2012-8
problematiky dodavatelsko – odběratelských vztahů, potažmo, řetězců (Huin a kol., 2002;
Filipe Lages a Montgomery, 2004).
Learning-by-doing a imitace
V malých i středních korporacích je nutno brát v potaz souvislosti spojené s rozšiřujícím se
managementem (Lubatkin a kol., 2006; Paniccia, 1998; Storey, 2003) a komunikačními
prostředky a pravidly. Danou situaci řeší některé korporace stále modelem učících se organizací
(Li a kol., 2004). Ukazuje se však, že přenos této praxe je omezen velikostí korporace, přičemž,
čím je korporace menší, tím jsou obdobné modely hůře uchopitelné (Sarbutts, 2003; Spence a
kol., 2003), zejména pokud jsou propojeny s užitím výpočetní techniky.
Struktura podniku a jeho společenská odpovědnost
Někteří autoři se kloní ke stanovisku, že toto může mít spojitost s počtem osob v managementu
(Bennedsen a kol., 2008; Antony a kol., 2005). Též bylo poukázáno na to, že i středně velké
korporace by měly začít věnovat pozornost společenským a etickým otázkám (Jenkins, 2009;
Thompson a Smith, 1991). Velmi rozdílné přístupy též může volit stát, pokud jde o podporu
podnikání (Carland a Carland, 2004; Enderle, 2004). Co se týká inovací, obecně platí, že středně
velké korporace jsou na tom v tomto oboru nejlépe (Alloca a Kessler, 2006), protože oproti
malým korporacím mají dostatek kapitálu (Fukuyama, 1995), či k němu mají alespoň snadnější
přístup (Useem, 1980; Pangarkar, 2008) a oproti velkým korporacím mají ještě relativně
plochou managerskou strukturu (Grabova a kol., 2010; Xiangke, 2004). Dostatek kapitálu
znamená též lepší možnosti co do marketingu (McNamara, 1972; Juanjuan a Yifeng, 2007).
Výhody z titulu podpory malého a středního podnikání a výhody z titulu velkého podniku
– střední podnik a jeho růst
Možnosti středně velkých korporací jsou již tak velké, že nelze přeslechnout hlasy ohledně
regulace environmentálních dopadů (Qian, 2002; Vives, 2006). Též není překvapením, že už i
ve střeně velkých korporacích je nutné řešit relativně složité právní náležitosti, pokud jsou
vlastníci z různých zemí s kategoricky odlišným daňovým systémem (Erramilli, 1996;
Korovkin, 1992; Christensen, 1991). Mezinárodní aspekty se u středně velkých korporací
promítají též do řízení lidských zdrojů (Duberley a Walley, 1995; Grubb a kol., 2006), či co do
spolupráce s velkými mezinárodními korporacemi (Prashantham a Birkinshaw, 2008; Ellerup
Nielsen a Thomsen, 2009).
SM29/2012-8
Faktroy lokalizace středně velkých korporací a přístup ke kapitálu
Vše výše uvedené je vhodné brát v potaz nejen, když je v podnikatelském záměru diskutována
budoucí lokace středně velké korporace (Li a Hu, 2002; Zineldin, 1996; Huang a Palvia, 2001;
Hymer, 1970). Pokud jsou všechny výše uvedené aspekty správně posouzeny, dobrou lokací
lze získat významnou konkurenční výhodu (Almor a Hashai, 2004; McDougall a Oviatt, 1996;
Smith, 1990). Konkurenční výhodu lze v daných dimenzích získat i zavedením odpovídajícího
informačního systému (Hutchinson a kol., 2005; Belderbos a Carree, 2002; Soderquist a kol.,
1997). Vhodné je též připomenout, že lepší přístup ke kapitálu umožňuje zvýšit kvalitu lidských
zdrojů (Michael a Chris, 1990; Baysinger a Woodman, 1982).
Studijní materiály:
Acs, Zoltan J., Pontus Braunerhjelm, David B. Audretsch a Bo Carlsson, 2009. The
knowledge spillover theory of entrepreneurship. Small Business Economics [online]. Roč. 32,
č. 1, s. 15–30. ISSN 0921-898X, 1573-0913. Dostupné z: doi:10.1007/s11187-008-9157-3
Acs, Zoltan J., et al. "The internationalization of small and medium-sized enterprises: A
policy perspective." Small business economics 9.1 (1997): 7-20.
Allocca, Michael A., and Eric H. Kessler. "Innovation speed in small and medium‐ sized
enterprises." Creativity and Innovation Management 15.3 (2006): 279-295.
Almor, Tamar, and Niron Hashai. "The competitive advantage and strategic configuration of
knowledge-intensive, small-and medium-sized multinationals: a modified resource-based
view." Journal of International Management 10.4 (2004): 479-500.
Antony, Jiju, Maneesh Kumar, and Christian N. Madu. "Six sigma in small-and medium-sized
UK manufacturing enterprises: Some empirical observations." International Journal of Quality
& Reliability Management 22.8 (2005): 860-874.
Baysinger, Barry D., and Richard W. Woodman. "Dimensions of the public
affairs/government relations function in major American corporations." Strategic
Management Journal 3.1 (1982): 27-41.
Belderbos, Rene, and Martin Carree. "The location of Japanese investments in China:
Agglomeration effects, keiretsu, and firm heterogeneity." Journal of the Japanese and
international economies 16.2 (2002): 194-211.
Bennedsen, Morten, Hans Christian Kongsted, and Kasper Meisner Nielsen. "The causal
effect of board size in the performance of small and medium-sized firms." Journal of Banking
& Finance 32.6 (2008): 1098-1109.
SM29/2012-8
Buckley, Peter J. "International technology transfer by small and medium sized enterprises."
Small Business Economics 9.1 (1997): 67-78.
Carland, JoAnn C., and James W. Carland. "Economic development: Changing the policy to
support entrepreneurship." Academy of Entrepreneurship Journal 10.1-2 (2004): 105.
Duberley, Joanne P., and Paul Walley. "Assessing the adoption of HRM by small and
medium-sized manufacturing organizations." International Journal of Human Resource
Management 6.4 (1995): 891-909.
Ellerup Nielsen, Anne, and Christa Thomsen. "CSR communication in small and mediumsized
enterprises: A study of the attitudes and beliefs of middle managers." Corporate
Communications: An International Journal 14.2 (2009): 176-189.
Enderle, Georges. "Global competition and corporate responsibilities of small and mediumsized
enterprises." Business Ethics A European Review 13.1 (2004): 50-63.
Erramilli, M. Krishna. "Nationality and subsidiary ownership patterns in multinational
corporations." Journal of International Business Studies (1996): 225-248.
Faccio, Mara, and Larry HP Lang. "The ultimate ownership of Western European
corporations." Journal of financial economics 65.3 (2002): 365-395.
Filipe Lages, Luis, and David B. Montgomery. "Export performance as an antecedent of
export commitment and marketing strategy adaptation: Evidence from small and mediumsized
exporters." European Journal of Marketing 38.9/10 (2004): 1186-1214.
Fujita, Masataka. "Small and medium-sized transnational corporations: Trends and patterns of
foreign direct investment." Small Business Economics 7.3 (1995): 183-204.
Fukuyama, Hirofumi. "Measuring efficiency and productivity growth in Japanese banking: a
nonparametrie frontier approach." Applied Financial Economics 5.2 (1995): 95-107.
Grabova, Oksana, et al. "Business intelligence for small and middle-sized entreprises." ACM
SIGMOD Record 39.2 (2010): 39-50.
Grubb III, W. Lee, Michael L. Harris, and William I. MacKenzie Jr. "Business
Students'perceptions Of Employment In Small And Medium-Sized Enterprises Versus
Multinational Corporations: Investigating The Moderating Effects Of Academic Major,
Gender, And Personality." Journal of Small Business Strategy 17.2 (2006): s. 27.
Huang, Zhenyu, and Prashant Palvia. "ERP implementation issues in advanced and
developing countries." Business Process Management Journal 7.3 (2001): 276-284.
Huin, SENG-FATT, L. H. S. Luong, and Kazem Abhary. "Internal supply chain planning
determinants in small and medium-sized manufacturers." International Journal of Physical
Distribution & Logistics Management 32.9 (2002): 771-782.
SM29/2012-8
Hutchinson, Karise, Barry Quinn, and Nicholas Alexander. "The internationalisation of small
to medium-sized retail companies: Towards a conceptual framework." Journal of Marketing
Management 21.1-2 (2005): 149-179.
Hymer, Stephen. "The efficiency (contradictions) of multinational corporations." The
American Economic Review (1970): 441-448.
Chetty, Sylvie, and Colin Campbell-Hunt. "Paths to internationalisation among small-to
medium-sized firms: a global versus regional approach." European Journal of Marketing
37.5/6 (2003): 796-820.
Christensen, Poul Rind. "The small and medium sized exporters squeeze: empirical evidence
and model reflections." Entrepreneurship & Regional Development 3.1 (1991): 49-65.
Jenkins, Heledd. "A ‘business opportunity’model of corporate social responsibility for small‐
and medium‐ sized enterprises." Business Ethics: A European Review 18.1 (2009): 21-36.
Juanjuan, Huang, and Shen Yifeng. "To Whom Do Public Corporate Dividend Policies
Cater?—An Empirical Evidence from Chinese Public Corporations." Accounting Research 8
(2007): 36-43.
Korovkin, Tanya. "Peasants, grapes and corporations: the growth of contract farming in a
Chilean community." The Journal of Peasant Studies 19.2 (1992): 228-254.
Li, Lei, Dan Li, and Tevfik Dalgic. "Internationalization process of small and medium-sized
enterprises: Toward a hybrid model of experiential learning and planning." MIR:
Management International Review (2004): 93-116.
Li, Yang, and Jin-Li Hu. "Technical efficiency and location choice of small and mediumsized
enterprises." Small Business Economics 19.1 (2002): 1-12.
Lubatkin, Michael H., et al. "Ambidexterity and performance in small-to medium-sized firms:
The pivotal role of top management team behavioral integration." Journal of management
32.5 (2006): 646-672.
McDougall, Patricia Phillips, and Benjamin M. Oviatt. "New venture internationalization,
strategic change, and performance: A follow-up study." Journal of Business Venturing 11.1
(1996): 23-40.
McNamara, Carlton P. "The present status of the marketing concept." The Journal of
Marketing (1972): 50-57.
Michael, B., and Chris. "Human resource management and the emergent strategy of small to
medium-sized business units." The International Journal of Human Resource Management 1.3
(1990): 233-250.
SM29/2012-8
Pangarkar, Nitin. "Internationalization and performance of small-and medium-sized
enterprises." Journal of World Business 43.4 (2008): 475-485.
Paniccia, Ivana. "One, a hundred, thousands of industrial districts. Organizational variety in
local networks of small and medium-sized enterprises." Organization Studies 19.4 (1998):
667-699.
Prashantham, Shameen, and Julian Birkinshaw. "Dancing with gorillas: How small companies
can partner effectively with multinational corporations." California management review 51.1
(2008): 6-23.
Qian, Gongming. "Multinationality, product diversification, and profitability of emerging US
small-and medium-sized enterprises." Journal of Business Venturing 17.6 (2002): 611-633.
Russo, Angeloantonio, and Antonio Tencati. "Formal vs. informal CSR strategies: Evidence
from Italian micro, small, medium-sized, and large firms." Journal of Business Ethics 85.2
(2009): 339-353.
Sarbutts, Nigel. "Can SMEs “do” CSR? A practitioner's view of the ways small-and mediumsized
enterprises are able to manage reputation through corporate social responsibility."
Journal of Communication Management 7.4 (2003): 340-347.
Smith, Anthony D. "Towards a global culture?." Theory, Culture and Society 7.2-3 (1990):
171-191.
Soderquist, Klas, J. J. Chanaron, and Jaideep Motwani. "Managing innovation in French small
and medium-sized enterprises: an empirical study." Benchmarking for Quality Management
& Technology 4.4 (1997): 259-272.
Spence, Laura J., René Schmidpeter, and André Habisch. "Assessing social capital: Small and
medium sized enterprises in Germany and the UK." Journal of Business ethics 47.1 (2003):
17-29.
Storey, David J. "Entrepreneurship, small and medium sized enterprises and public policies."
Handbook of entrepreneurship research. Springer US, 2003. 473-511.
Thompson, Judith Kenner, and Howard L. Smith. "Social responsibility and small business:
Suggestions for research." Journal of Small Business Management 29.1 (1991): 30.
Useem, Michael. "Corporations and the corporate elite." Annual Review of Sociology (1980):
41-77.
Vives, Antonio. "Social and environmental responsibility in small and medium enterprises in
Latin America." Journal of Corporate Citizenship 2006.21 (2006): 39-50.
Weintraub, Benjamin, Harris Levin, and Lawrence G. Novick. "Chapter X or Chapter XI:
Coexistence for the Middle-Sized Corporation." Fordham L. Rev. 24 (1955): 616.
SM29/2012-8
Wessel, Godecke, and Peter Burcher. "Six Sigma for small and medium-sized enterprises."
The TQM Magazine 16.4 (2004): 264-272.
Xiangke, Kin Shuren. "The Defects of Small and Medium-sized Corporations' Financial
System and Countermeasures [J]." Journal of Finance 7 (2004): 010.
Zineldin, Mosad. "Bank-corporate client “partnership” relationship: benefits and life cycle."
International Journal of Bank Marketing 14.3 (1996): 14-22.
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1) Jaké jsou výhody a nevýhody podnikání ve středně velkých korporacích?
2) Jaká jsou pozitiva a negativa spojená s globálními aspekty podnikání?
Klíč k řešení otázek
1) Výhody: snadnější přístup ke kapitálu, vyšší efektivita při řízení informačními
systémy; Nevýhody: aspekty globálního podnikání, náročnost správy daní.
2) Pozitiva: větší okruh zákazníků, možnost vybrat místo výroby, zdanění a výzkumné
činnosti. Mezi negativa patří: Komplikovaná ochrana duševního vlastnictví, právní
bitvy mezi konkurenty, problémové střety s vládami.
SM29/2012-8
Kapitola 10: Podnikatelské záměry v oblasti velkých
korporací
Klíčové pojmy:
velké korporace, přístup ke kapitálu, ovlivňování trhu
Cíle kapitoly:
 Pochopení komplexnosti faktorů, které ovlivňují chod velkých korporací.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 3 hodiny
Výklad:
Velké podniky jsou firmy s více jak 249 zaměstnanci, přičemž doplňkovým kritériem je
bilanční suma a obrat. Velké korporace realizují dle teorie formy rostoucí nebo konstantní
výnosy z rozsahu – typicky podniky s velkou úvodní investicí do dlouhodobého kapitálu. To
jim umožňuje zaměstnávat dodatečné zaměstnance při růstu produkce alespoň konstantním
tempem, reps. Při zachování stejné úrovně produktivity.
Velké podniky jsou studovány zejména z důvodu jejich monopolní a politické síly. Tzv.
administrativní monopoly mají státní privilegium a mají možnost účtovat cenu vyšší než jsou
mezní náklady. Eistují i tzv. přirozené monopoly, které ovládají tzv. síťová odvětví (energetické
sítě, rozvody, koleje apod.). Monopol pokud není administrativní je vždy pod tlakem
konkurence a to bez ohledu na jeho přirozenost. Pokud je monopol přirozený, nepotřebuje
regulaci vstupu do odvětví.
SM29/2012-8
Avšak tyto přirozené monopoly jsou silně regulovány a přináší to mnoho problémů:
 dobrý úmysl státu regulovat přirozené monopoly
 Averch-Jonsonův efekt: ceny monopolů jsou posuzovány podle nákladovosti výroby,
monopolista bude upřednostňovat velké investice do technologických monster, aby
zvýšil fixní náklady. (Přehrady…)
 Obrácený efekt cena-investice: investoři I monopolista vědí, že monstr investice bude
úspěch – odrazí se ve zvýšené ceně z nákladů, kterou stanovuje regulátor.
 Ovládnutí regulátora: viz výše, regulátor nemá veškeré informace, rent-seeking…
Velké podniky často využívají emisi nových akcií pro rozšíření vnějších vlastních zdrojů.
Problematiku financování velkých podniků lze přehledně nastudovat v literatuře Režňáková
(2012, zejména s. 60-71). Jejich struktura navazuje na vývoj ve stádiu středně velkého podniku
a dále se rozvíjí.
Definueme lineární hierarchickou strukturu, která má přísné členění ze zhora dolů. Nejčastěji
tyto velké podniky jsou státní podniky a úřady, podniky vyžadující více úrovní řízení.
SM29/2012-8
Dále jsou nelineární struktury, kde je členění odspoda nahoru. Tyto organizace jsou otevřeným
organismem, který se dokáže adaptovat na jakékoliv změny a výzvy. Obvykle jsou to firmy,
kde šéfem je produktový nebo projektový manažer.
Maticové uspořádání velké organizace využívá několika málo úrovní managementu a spoléhá
na flexibilitu projektových a produktových manažerů. Problém bývá často dvojí odpovědnost
a problematické nastavení kompetencí a zvýšené nároky na komunikaci ve firmě.
Důležitý nový prvek představují tzv. globální hodnotové řetězce. Leonard Edward Read
napsal Příběh tužky (1958, překlad v roce 2010 od mises.cz), krátké svědectví o výrobě tužky,
která vzniká na základě rozptýlení znalostí, cenového systému, specializace jednotlivých
nezávislých podniků, které se podílejí na výrobě tužky a to bez koordinátora (jediný
koordinační mechanismus zde je trh), který by jakkoliv do procesu tvorby tužky zasahoval.
Tento proces tvorby finální hodnoty (tužky) prostřednictvím mnoha firem nazýváme tržním
hodnotovým řetězcem. Globální hodnotový řetězec je obvykle nadnárodní korporace, která
kontroluje a koordinuje celý řetězec přidané hodnoty, tj. veškeré znalosti pro výrobu tužky. V
podstatě tak ovládá celý výrobní proces včetně firem, které jsou do procesu tvorby zapojeny.
Jde o společnosti jako je Amazon, Alibaba, Nike a Adidas.
 Více viz povinná literatura Režňáková. (2012, s. 60-71).
SM29/2012-8
 Více viz povinná literatura Režňáková. (2012, s. 98-103).
Bibliografie
Kritika velkých korporací
Velké korporace jsou opakovaně předmětem zájmu a ještě častěji předmětem kritiky (Epstein,
2001; Kellner, 2005), ať už jde o jejich postavení ke společnosti, potažmo k politice a k trhu
(Jackall, 1988; Wilenius, 2005). Nezřídka lze tak dohledat tvrzení, že velké korporace dokáží
formou sponzorských darů politickým stranám do významné míry ovládat chod státu a tím si
prostřednictvím změny zákonů modifikovat pravidla trhu (Dworkin, 2010; Dunworth a Rogers,
1996). Zajímavé přesahy mívají korporace, které ovládají sdělovací prostředky (Schudson,
1989) s vlivem na veřejné mínění. Dopady na trh jsou tak těžce zpochybnitelné, ani pokud by
se velké korporace o propojení s politikou nesnažily – svou velikostí dle mnoha autorů
významně modifikují například trh práce, v důsledku například kupní sílu obyvatelsva a
podobně.
Ovládnutý regulátor – kdo koho kontroluje?
Nezpochybnitelné jsou přirozeně dopady na akciový trh (Werner, 1977). Opakovaně tak
v akademických kruzích vyvstává otázka „Kdo koho vlastně kontroluje?“ (Mizruchi, 1983).
Bylo však opakovaně upozorněno, že do obdobných pozic se mohou dostat i koordinovaná
uskupení malých a středních korporací (Perrini, 2006). Velká pozornost je samozřejmě
věnována environmentálním aspektům (Birkinshaw a kol., 2001).
Velké firmy a kontinuální vědeckovýzkumná činnost
Reputace (Hutton a kol., 2001), či robustnost velkých korporací by však neměla být překážkou
podnikatelskému záměru, ten by měl nadále zůstat dynamický (Markides, 1999). Dnes je téměř
samozřejmostí, že si velké korporace zakládají na výzkumu a vývoji (Gerybadze a Reger, 1999;
Kulmala a kol., 2002) a ve velké míře vystupují na mezinárodní scéně (Stimpert a Duhaine,
1997; Blair, 1998; Jackall, 1988). Viděno jinou perspektivou, způsobují, že výzkum a vývoj je
řešen na mezinárodní úrovni, což dle mnoha autorů přináší mnoho pozitivních i negativních
aspektů (Glückler a Armbrüster, 2003; Barlett a Ghoshal, 1989).
SM29/2012-8
Problém pána s právce – asymetrie informací ve velkých podnicích
Velká pozornost je věnována též managementu, který velké korporace řídí (Ruta, 2005).
Přirozeně je věnováno mnoho pozornosti tomu, jak velké korporace efektivně řídit (Dyment,
1987) a jak provádět účtování v mezinárodních podmínkách (Sheridan, 1995).
Etika, právo a kultura a velké korporace
Velké korporace, které operují na mezinárodní úrovni, musí mít mimo jiné vypracovány
mechanizmy, které jsou adaptabilní na různé právní podmínky (Kamal Hassan, 2009; Gupta a
Govindarajan, 1991; Keown a kol., 2002). Globální prostředí zvyšuje nejen nároky na jazykové
vybavení (Maclean, 2006; Ordóñez de Pablos, 2004), ale též na mezinárodní zkušenosti (Chang
a Ha, 2001; Dwyer a kol., 2009) a porozumění mezi různými kulturami (Kubler, 1991; Gupta
a Govindarajan, 1994). Ve stejném duchu je nezbytné adaptovat i informační systémy (Paterson
a Brock, 2002; Birkinshaw a Morrison, 1995). Do popředí vyvstává otázka motivace, potažmo
odměňování managementu (Erturk a kol., 2005). Mezi mnohými vyvstává i otázka oddělení
vykonávání vlastnických práv a řízení korporace (Claessens a kol., 2000; Larner, 1966).
Mediální obraz a ostatní problémy velkých firem
Velké korporace se musí zabývat též reputací, potažmo veřejným míněním (Dozier a Lauzen,
2000; Jackall, 1988). Důležitým aspektem je i sebeprezentace, ať již prostřednictvím Internetu
(Esrock a Leichty, 1998), či kdekoli jinde (Carlson, 1957). Řízení velké korporace získává širší
spektrum aspektů, pokud se věnuje více oborům (Fox, 1997). Čím je korporace větší, tím je
náročnější ji transformovat (Wilenius, 2005), spojovat, či dělit (DiFonzo a Bordia, 1998).
Studijní materiály:
Barin Cruz, Luciano, and Eugênio Avila Pedrozo. "Corporate social responsibility and green
management: relation between headquarters and subsidiary in multinational corporations."
Management Decision 47.7 (2009): 1174-1199.
Barlett, Christopher A., and Sumantra Ghoshal. "Matrix management: not a structure, a frame
of mind." Harvard business review 68.4 (1989): 138-145.
SM29/2012-8
Birkinshaw, Julian M., and Allen J. Morrison. "Configurations of strategy and structure in
subsidiaries of multinational corporations." Journal of international business studies (1995):
729-753.
Birkinshaw, Julian, Omar Toulan, and David Arnold. "Global account management in
multinational corporations: Theory and evidence." Journal of International Business Studies
(2001): 231-248.
Blair, Margaret M. "For whom should corporations be run?: An economic rationale for
stakeholder management." Long range planning 31.2 (1998): 195-200.
Carlson, Robert O. "The use of public relations research by large corporations." Public Opinion
Quarterly 21.3 (1957): 341-349.
Claessens, Stijn, Simeon Djankov, and Larry HP Lang. "The separation of ownership and
control in East Asian corporations." Journal of financial Economics 58.1 (2000): 81-112.
DiFonzo, Nicholas, and Prashant Bordia. "A tale of two corporations: Managing uncertainty
during organizational change." Human Resource Management 37.3-4 (1998): 295-303.
Dozier, David M., and Martha M. Lauzen. "Liberating the intellectual domain from the practice:
Public relations, activism, and the role of the scholar." Journal of Public Relations Research
12.1 (2000): 3-22.
Dunworth, Terence, and Joel Rogers. "Corporations in court: Big Business litigation in US
federal courts, 1971–1991." Law & Social Inquiry 21.3 (1996): 497-592.
Dworkin, Ronald. "The “devastating” decision." New York Review of Books 57.8 (2010): 63-
67.
Dyment, John J. "Strategies and management controls for global corporations." Journal of
Business Strategy 7.4 (1987): 20-26.
Epstein, Richard A. "Citizens United v. FEC: The constitutional right that big corporations
should have but do not want." Harv. JL & Pub. Pol'y 34 (2011): 639.
Erturk, Ismail, et al. "Pay for corporate performance or pay as social division? Rethinking the
problem of top management pay in giant corporations." Competition & Change 9.1 (2005): 49-
74.
Esrock, Stuart L., and Greg B. Leichty. "Social responsibility and corporate web pages: selfpresentation
or agenda-setting?." Public relations review 24.3 (1998): 305-319.
Fox, James. "Learn to play the earnings game (and Wall Street will love you)." Fortune 135.6
(1997): 76-80.
SM29/2012-8
Gerybadze, Alexander, and Guido Reger. "Globalization of R&D: recent changes in the
management of innovation in transnational corporations." Research policy 28.2 (1999): 251-
274.
Glückler, Johannes, and Thomas Armbrüster. "Bridging uncertainty in management consulting:
The mechanisms of trust and networked reputation." Organization Studies 24.2 (2003): 269-
297.
Gupta, Anil K., and Vijay Govindarajan. "Knowledge flows and the structure of control within
multinational corporations." Academy of management review 16.4 (1991): 768-792.
Hutton, James G., et al. "Reputation management: the new face of corporate public relations?."
Public Relations Review 27.3 (2001): 247-261.
Chang, Sukjung John, and Daesung Ha. "Corporate governance in the twenty-first century: New
managerical concepts for supranational corporations." American Business Review 19.2 (2001):
32.
Jackall, Robert. "Moral mazes: The world of corporate managers." International Journal of
Politics, Culture, and Society 1.4 (1988): 598-614.
Kamal Hassan, Mostafa. "UAE corporations-specific characteristics and level of risk
disclosure." Managerial Auditing Journal 24.7 (2009): 668-687.
Kellner, Douglas. Media spectacle and the crisis of democracy: Terrorism, war, and election
battles. Boulder, CO: Paradigm, 2005.
Kubler, Friedrich K. "Institutional Owners and Corporate Managers: A German Dilemma."
Brook. L. Rev. 57 (1991): 97.
Kulmala, Harri I., Jari Paranko, and Erkki Uusi-Rauva. "The role of cost management in
network relationships." International Journal of Production Economics 79.1 (2002): 33-43.
Larner, Robert J. "Ownership and control in the 200 largest nonfinancial corporations, 1929
and 1963." The American Economic Review (1966): 777-787.
Maclean, Dirk. "Beyond English: Transnational corporations and the strategic management of
language in a complex multilingual business environment." Management Decision 44.10
(2006): 1377-1390.
Markides, Constantinos C. "A dynamic view of strategy." Sloan Management Review 40.3
(1999): 55-63.
Mizruchi, Mark S. "Who controls whom? An examination of the relation between management
and boards of directors in large American corporations." Academy of management Review 8.3
(1983): 426-435.
SM29/2012-8
Ordóñez de Pablos, Patricia. "Knowledge flow transfers in multinational corporations:
knowledge properties and implications for management." Journal of Knowledge Management
8.6 (2004): 105-116.
Paterson, S. L., and David M. Brock. "The development of subsidiary-management research:
review and theoretical analysis." International Business Review 11.2 (2002): 139-163.
Ruta, Cataldo Dino. "The application of change management theory to HR portal
implementation in subsidiaries of multinational corporations." Human Resource Management
44.1 (2005): 35-53.
Sheridan, T. T. "Management accounting in global European corporations: Anglophone and
continental viewpoints." Management Accounting Research 6.3 (1995): 287-294.
Schudson, Michael. "The sociology of news production." Media, culture and society 11.3
(1989): 263-282.
Stimpert, J. Lawrence, and Irene M. Duhaime. "Seeing the big picture: The influence of
industry, diversification, and business strategy on performance." Academy of Management
Journal 40.3 (1997): 560-583.
Werner, Walter. "Management, Stock Market and Corporate Reform: Berle and Means
Reconsidered." Columbia Law Review (1977): 388-417.
Wilenius, Markku. "Towards the age of corporate responsibility? Emerging challenges for the
business world." Futures 37.2 (2005): 133-150.
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1) Jakými mechanizmy velké korporace působí na veřejné mínění?
2) Jakým způsobem se mohou obyvatelé bránit vůli velkých korporací?
Klíč k řešení otázek
1) Velký počet zaměstananců představuje velký počet voličů, skrz média, skrz politické
strany.
2) V případě korporací, které nemají politický vliv ani napojení na politické strany, pak
je to otázka trhu a svobodného rozhodnutí každého spotřebitele, zda bude podporovat
korporace tím, že u nich bude pracovat a nakupovat. V opačném případě jde o
politickou změnu a aktivní vstup do odvětví, kde zákazníci následně zvolí změnu.
SM29/2012-8
Kapitola 11: Podnikatelské záměry v oblasti
investičních fondů a bankovnictví
Klíčové pojmy:
investiční fond, komerční banka, business angel
Cíle kapitoly:
 Pochopení rozdílů mezi komerčními bankami a investičními fondy.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 3 hodiny
Výklad:
Členění trhu - co je to „finanční systém“?
1) Finanční „dokumenty“, resp. „instrumenty“: peníze a cenné papíry, které umožňují
dokumentaci závazků a pohledávek spojených s uzavřením smlouvy, jejímž předmětem jsou
bankovní depozita - vklady, dluhopisy, vlastnické cenné papíry (akcie a podílové listy),
směnky, akreditivy, depozitní certifikáty atd. Zvláštní skupinu tvoří finanční deriváty. “
Finanční instrumenty jsou vytvářeny bankami a dalšími finančními institucemi.
2) Finanční instituce: banky a ostatní finanční instituce (pojišťovny, penzijní fondy, spořitelny,
pojišťovny, investiční společnosti a investiční fondy, směnárny, leasingové společnosti,
makléřské firmy atd.).
3) Finanční trhy: trhy, místa, kde jsou obchodovány finanční instrumenty. Mezi finanční trhy
patří mj. peněžní trhy, kapitálové trhy a trhy deviz.
4) Zákony a pravidla regulující finanční systém
SM29/2012-8
Banka
Licencovaná instituce podle zvláštního zákona. Poskytuje finanční služby. Její základní
činností je přijímání vkladů - peněžních prostředků a poskytování úvěrů. Rozdíl mezi
úrokovými sazbami debetních účtů (úvěrů) a kreditních účtů (vkladů) a poplatky za jejich
rezervaci uložení či správu tvoří základní zisk banky.
Banky plní tři základní funkce:
 Depozitní – zákazníci vkládají depozitum do bank. Depozita jsou termínovaná (ta mají
vyšší úroky) a netermínovaná s nižšími úroky.
 Úvěrovou – úvěr je návratná forma poskytnutí peněžních prostředků za úrok
 Zprostředkování platebního styku - bezhotovostní platby.
Bankovní modely
 model universálního bankovnictví (plná paleta bankovních služeb)
 model odděleného bankovnictví (odděleno investiční bankovnictví)
Aktiva
Poskytnuté
úvěry
Pasiva
Vedené Běžné
účty/vklady
Obchodní banka
Náklady
Úrokové, na
opravné
položky, mzdy
Výnosy
Úrokové
SM29/2012-8
Vznik peněz – Obchoní banka posykytne úvěr
Vznik peněz = emise peněz – ve vyspělých ekonomikách pouze obchodní bankou (OB)
1) OB poskytne úvěr nebankovnímu subjektu (NBS)
2) OB připíše úrok (z vkladu/ze závazku) NBS
3) OB si koupí zboží, majetek a služby od NBS
4) OB vyplatí mzdy zaměstnancům (odměny členům orgánů banky)
5) OB převede kapitál na peněžní závazek (vyplatí dividendu NBS)
 A další operace, kdy OB převede nepeněžní závazek na peněžní závazek vůči
NBS
SM29/2012-8
Fondy
 akciové fondy – investují min. z 66% do akcií (nejvýnosnější, nejrizikovější)
 dluhopisové fondy – většinu investují do dluhopisů, akcie nesmí překročit 10%
 fondy smíšené – mohou investovat bez omezení, nejsou stanoveny žádné limity
 fondy peněžního trhu – do jednoho roku, malá variantnost – jednoduché analýzy
(minimální riziko, nízký výnos)
 fondy fondů – když fond investuje do jiných fondů min. 66%
 derivátové fondy
 indexové fondy
 fondy reálných aktiv
Business angel
 Soukromý investor (venture captialist) nabízející a poskytující vlastní kapitál na
financování perspektivních podnikatelských záměrl s výrazným růstovým potenciálem
(seed, start-up, expanzní fázi životního cyklu) s cílem zhodnocení vložených
prostředků.
 Více viz povinná literatura Veber, Srpová et al. (2012, s. 131-132).
 Více viz povinná literatura Režňáková. (2012, s. 46-59).
Bibliografie
Komerční banky a investiční fondy jsou často klíčovými partnery při realizaci podnikatelského
záměru (Ahmed a Takeda, 1995; Bogle a Twardowski, 1980; Mansoor a kol., 2008). Přirozeně
to nejsou jediní hráči na investičním trhu, avšak závěry robustních meta – analýz z
mezinárodních statistik naznačují, že patří mezi nejčastější instituce, na které se jednotliví
podnikatelé, potažmo i větší korporace při finančním zajištění podnikatelského záměru obracejí
(Barth, 1994; Puri, 1996; Barth a kol., 1995). Z podstaty fungování těchto institucí není
překvapivé, že jejich roli s určitou mírou nadsázky mnozí autoři zjednodušují na „zdroj
rizikového kapitálu“ (Del Guercio, 1996; White, 1986; Aggarwal a Yousef, 2000; Barber a kol.,
SM29/2012-8
2007; Barber a kol., 2006). Mnohdy však není tak „rizikový“, jak se na první pohled zdá –
podstoupené riziko bývá nejčastěji kompenzováno významným podílem investorů v podniku,
vyššími úroky, zástavou na nemovitostech, držením klíčového duševního vlastnictví, či
obdobnými investičními mechanizmy (Lui a Jamieson, 2003; Viehland, 2001; Amit a
Wernerfelt, 1990; Acemoglu a Zilibotti, 1997; Amit a Livnat, 1988; Biggadike, 1979). S
ohledem na principy fungování investičního prostředí (Servaes a Zenner, 1996; Li a Rowley,
2002; Hansen, 2001) většina autorů konstatuje, že konvenční investiční partnery (komerční
banky a investiční fondy) lze považovat za méně rizikové, než třeba „business angels“ (Mason
a Stark, 2004; Freear a kol., 1994; Harrison a Mason, 2000; Mason a Harrison, 1996; Stedler a
Peters, 2003; Aernoudt, 1999). Mnozí autoři to vysvětlují jejich menším zájmem o podíl v
podniku (Harrison a Mason, 2007; Tashiro, 1999; Chahine a kol., 2007; Brettel, 2003). Existuje
široký koncenzus, že středobodem problému je samotné podnikatelské riziko (Mason a
Harrison, 2004; Sørheim, 2003; Politis, 2008; Aernoudt, 2005), schopnost jeho posouzení a
ochota mu přiměřeným způsobem čelit. Někteří autoři však opomíjejí, že komerční banky a
investiční fondy slouží mimo jiné i ke znatelné anonimizaci zdroje kapitálu a k rozředění
morální odpovědnosti (Richardson, 2009; Wilson, 1997; Mackenzie a Lewis, 1999;
Schlegelmilch, 1997). Oproti tomu, pro podnikatele, potažmo korporaci mohou mít
nezanedbatelnou hodnotu i informace (zejména kontakty a nezávislé posouzení rizik, či
technologických aspektů), které ke svému podnikatelskému záměru od obchodního partnera v
pozici rizikového investora dostanou (Ramadani, 2009; Lindsay, 2004; Matlay a Sørheim,
2005; Clark, 2008). Podobnými informacemi, které se získávají výhradně dlouhodobými
zkušenostmi v oboru, naopak disponují více především „business angels“ (Riding, 2008; Mason
a Harrison, 1994; Fiet, 1995; Månsson a Landström, 2006), kteří však nezřídka mají zájem o
významné a především dlouhodobé podílnictví v podniku. Jsou však i takoví „business angels“,
kteří po celou dobu držení podílu intenzivně a kontinuálně hledají potenciální dalšího kupce
svých podílů, tak, aby mohli své riziko v případě náznaku možných obtíží co nejrychleji
diverzifikovat (Schrader, 2006; Hussein a Omran, 2005; Goodman a kol., 2006; Schäfer, 2004;
Fowler a Hope, 2007). Taková situace přináší i další vedlejší aspekty – „business angel“ si tak
průběžně sonduje cenu svého podílu na volném trhu (Jensen, 1986; Holmstrom a Tirole, 1997;
Sharpe, 1966; Bierwag, 1977; Cumming a MacIntosh, 2007), což je mimo jiné dalším zdrojem
důležitých obchodních informací (Björkman a Kock, 1995; Melville a kol., 2004). Jak již bylo
obšírně vysvětlováno v předchozích kapitolách, tyto jsou jednou z nejcenějších komodit
(Davenport a Short, 2003; Czinkota a Johnston, 1983; Brynjolfsson a Hitt, 2000). Mnohé
publikace podotýkají, že větší riziko je v oboru rizikových investic spjato s technologickými
SM29/2012-8
korporacemi, potažmo podnikatelskými záměry, které jsou technologicky orientované, či se v
nějaké míře věnují duševnímu vlastnictví (Avdeitchikova a kol., 2008; Freear, 1995; Mason a
Harrison, 2000; Macht a Robinson, 2009; Harrison a kol., 2010). Oproti tomu není žádným
překvapením, že takové korporace patří v případě úspěchu mezi ty nejziskovější (Lecraw, 1984;
Patel a Pavitt, 1997; Contractor, 1980, Andersson a kol., 2001; Galbraith a kol., 1990).
Studijní materiály:
Acemoglu, Daron, and Fabrizio Zilibotti. "Was Prometheus unbound by chance? Risk,
diversification, and growth." Journal of political economy 105.4 (1997): 709-751.
Aernoudt, Rudy. "Business angels: should they fly on their own wings?." Venture Capital: An
International Journal of Entrepreneurial Finance 1.2 (1999): 187-195.
Aernoudt, Rudy. "Executive forum: Seven ways to stimulate business angels' investments."
Venture Capital 7.4 (2005): 359-371.
Aggarwal, Rajesh K., and Tarik Yousef. "Islamic banks and investment financing." Journal of
money, credit and banking (2000): 93-120.
Ahmed, Anwer S., and Carolyn Takeda. "Stock market valuation of gains and losses on
commercial banks' investment securities An empirical analysis." Journal of Accounting and
Economics 20.2 (1995): 207-225.
Amit, Raphael, and Birger Wernerfelt. "Why do firms reduce business risk?." Academy of
Management Journal 33.3 (1990): 520-533.
Amit, Raphael, and Joshua Livnat. "Diversification and the risk-return trade-off." Academy of
Management Journal 31.1 (1988): 154-166.
Andersson, Ulf, Mats Forsgren, and Torben Pedersen. "Subsidiary performance in
multinational corporations: the importance of technology embeddedness." International
Business Review 10.1 (2001): 3-23.
Avdeitchikova, Sofia, Hans Landström, and Nils Månsson 1. "What do we mean when we talk
about business angels? Some reflections on definitions and sampling." Venture Capital 10.4
(2008): 371-394.
Azhar Rosly, Saiful, and Mohammad Ashadi Mohd. Zaini. "Risk-return analysis of Islamic
banks' investment deposits and shareholders' fund." Managerial Finance 34.10 (2008): 695-707.
Barber, Brad M., et al. "Buys, holds, and sells: The distribution of investment banks’ stock
ratings and the implications for the profitability of analysts’ recommendations." Journal of
accounting and Economics 41.1 (2006): 87-117.
SM29/2012-8
Barber, Brad M., Reuven Lehavy, and Brett Trueman. "Comparing the stock recommendation
performance of investment banks and independent research firms." Journal of Financial
Economics 85.2 (2007): 490-517.
Barth, Mary E. "Fair value accounting: Evidence from investment securities and the market
valuation of banks." Accounting Review (1994): 1-25.
Barth, Mary E., Wayne R. Landsman, and James M. Wahlen. "Fair value accounting: Effects
on banks' earnings volatility, regulatory capital, and value of contractual cash flows." Journal
of banking & finance 19.3 (1995): 577-605.
Bierwag, Gerald O. "Immunization, duration, and the term structure of interest rates." Journal
of Financial and Quantitative Analysis 12.05 (1977): 725-742.
Biggadike, Ralph. "The risky business of diversification." Harvard Business Review 57.3
(1979): 103-111.
Björkman, Ingmar, and Sören Kock. "Social relationships and business networks: The case of
Western companies in China." International business review 4.4 (1995): 519-535.
Bogle, John C., and Jan M. Twardowski. "Institutional investment performance compared:
banks, investment counselors, insurance companies and mutual funds." Financial Analysts
Journal 36.1 (1980): 33-41.
Brettel, Malte. "Business angels in Germany: a research note." (2003): 251-268.
Brynjolfsson, Erik, and Lorin M. Hitt. "Beyond computation: Information technology,
organizational transformation and business performance." The Journal of Economic
Perspectives (2000): 23-48.
Clark, Colin. "The impact of entrepreneurs' oral ‘pitch’presentation skills on business angels'
initial screening investment decisions." Venture Capital 10.3 (2008): 257-279.
Contractor, Farok J. "The" profitability" of technology licensing by us multinationals: a
framework for analysis and an empirical study." Journal of International Business Studies
(1980): 40-63.
Cumming, Douglas J., and Jeffrey G. MacIntosh. "Mutual funds that invest in private equity?
An analysis of labour-sponsored investment funds." Cambridge Journal of Economics 31.3
(2007): 445-487.
Czinkota, Michael R., and Wesley J. Johnston. "Exporting: does sales volume make a
difference?." Journal of International Business Studies (1983): 147-153.
Davenport, Thomas H., and James E. Short. "Information technology and business process
redesign." Operations management: critical perspectives on business and management 1 (2003):
97.
SM29/2012-8
Del Guercio, Diane. "The distorting effect of the prudent-man laws on institutional equity
investments." Journal of Financial Economics 40.1 (1996): 31-62.
Fiet, James O. "Reliance upon informants in the venture capital industry." Journal of Business
Venturing 10.3 (1995): 195-223.
Fowler, Stephen J., and Chris Hope. "A critical review of sustainable business indices and their
impact." Journal of Business Ethics 76.3 (2007): 243-252.
Freear, John, Jeffrey E. Sohl, and William E. Wetzel Jr. "Angels: personal investors in the
venture capital market." Entrepreneurship & Regional Development 7.1 (1995): 85-94.
Freear, John, Jeffrey E. Sohl, and William E. Wetzel. "Angels and non-angels: are there
differences?." Journal of Business Venturing 9.2 (1994): 109-123.
Galbraith, Craig S. "Transferring core manufacturing technologies in high-technology firms."
California Management Review 32.4 (1990): 56.
Goodman, M.,B., Castelo Branco, Manuel, and Lúcia Lima Rodrigues. "Communication of
corporate social responsibility by Portuguese banks: A legitimacy theory perspective."
Corporate Communications: An International Journal 11.3 (2006): 232-248.
Hansen, Robert S. "Do investment banks compete in IPOs?: The advent of the “7% plus
contract”." Journal of Financial Economics 59.3 (2001): 313-346.
Harrison, Richard T., and Colin M. Mason. "Does gender matter? Women business angels and
the supply of entrepreneurial finance." Entrepreneurship Theory and Practice 31.3 (2007): 445-
472.
Harrison, Richard T., and Colin M. Mason. "Venture capital market complementarities: the
links between business angels and venture capital funds in the United Kingdom." Venture
Capital: An international journal of entrepreneurial finance 2.3 (2000): 223-242.
Harrison, Richard, Colin Mason, and Paul Robson. "Determinants of long-distance investing
by business angels in the UK." Entrepreneurship and Regional Development 22.2 (2010): 113-
137.
Holmstrom, Bengt, and Jean Tirole. "Financial intermediation, loanable funds, and the real
sector." the Quarterly Journal of economics (1997): 663-691.
Hussein, Khaled, and Mohammed Omran. "Ethical investment revisited: evidence from Dow
Jones Islamic indexes." The Journal of Investing 14.3 (2005): 105-126.
Chahine, Salim, Igor Filatotchev, and Mike Wright. "Venture capitalists, business angels, and
performance of entrepreneurial IPOs in the UK and France." Journal of Business Finance &
Accounting 34.3‐ 4 (2007): 505-528.
SM29/2012-8
Jensen, Michael C. "Agency cost of free cash flow, corporate finance, and takeovers."
Corporate Finance, and Takeovers. American Economic Review 76.2 (1986): 323-329
Lecraw, Donald J. "Bargaining power, ownership, and profitability of transnational
corporations in developing countries." Journal of International Business Studies (1984): 27-43.
Li, Stan Xiao, and Timothy J. Rowley. "Inertia and evaluation mechanisms in
interorganizational partner selection: Syndicate formation among US investment banks."
Academy of Management Journal 45.6 (2002): 1104-1119.
Lindsay, Noel J. "Do business angels have an entrepreneurial orientation?." Venture Capital
6.2-3 (2004): 197-210.
Lui, Hung Kit, and Rodger Jamieson. "Integrating Trust and Risk Perceptions in Business to
Consumer Electronic Commerce with Technology Acceptance Model." ECIS 2003
Proceedings (2003): 60.
Mackenzie, Craig, and Alan Lewis. "Morals and markets: the case of ethical investing."
Business Ethics Quarterly 9.03 (1999): 439-452.
Macht, Stephanie A., and John Robinson. "Do business angels benefit their investee
companies?." International Journal of Entrepreneurial Behavior & Research 15.2 (2009): 187-
208.
Månsson, Nils, and Hans Landström. "Business angels in a changing economy: The case of
Sweden." Venture Capital 8.4 (2006): 281-301.
Mason, Colin M., and R. T. Harrison. "Investing in technology ventures: what do business
angels look for at the initial screening stage?." (2000): 293-304.
Mason, Colin M., and Richard T. Harrison. "Informal venture capital in the UK." Finance and
the small firm (1994): 64-111.
Mason, Colin, and Matthew Stark. "What do investors look for in a business plan? A
comparison of the investment criteria of bankers, venture capitalists and business angels."
International Small Business Journal 22.3 (2004): 227-248.
Mason, Colin, and Richard Harrison. "Does investing in technology-based firms involve higher
risk? An exploratory study of the performance of technology and non-technology investments
by business angels*." Venture Capital: An International Journal of Entrepreneurial Finance 6.4
(2004): 313-332.
Mason, Colin, and Richard Harrison. "Why'business angels' say no: a case study of
opportunities rejected by an informal investor syndicate." International Small Business Journal
14.2 (1996): 35-51.
SM29/2012-8
Matlay, H., Sørheim, Roger. "Business angels as facilitators for further finance: an exploratory
study." Journal of Small Business and Enterprise Development 12.2 (2005): 178-191.
Melville, Nigel, Kenneth Kraemer, and Vijay Gurbaxani. "Review: Information technology and
organizational performance: An integrative model of IT business value." MIS quarterly 28.2
(2004): 283-322.
Patel, Pari, and Keith Pavitt. "The technological competencies of the world's largest firms:
complex and path-dependent, but not much variety." Research policy 26.2 (1997): 141-156.
Politis, Diamanto. "Business angels and value added: what do we know and where do we go?."
Venture Capital 10.2 (2008): 127-147.
Puri, Manju. "Commercial banks in investment banking conflict of interest or certification
role?." Journal of Financial Economics 40.3 (1996): 373-401.
Ramadani, Veland. "Business angels: who they really are." Strategic Change 18.7‐ 8 (2009):
249-258.
Riding, Allan L. "Business angels and love money investors: segments of the informal market
for risk capital." Venture Capital 10.4 (2008): 355-369.
Richardson, Benjamin J. "Keeping ethical investment ethical: Regulatory issues for investing
for sustainability." Journal of Business Ethics 87.4 (2009): 555-572.
Servaes, Henri, and Marc Zenner. "The role of investment banks in acquisitions." Review of
Financial Studies 9.3 (1996): 787-815.
Sharpe, William F. "Mutual fund performance." Journal of business (1966): 119-138.
Schäfer, Henry. "Ethical investment of German non‐ profit organizations–conceptual outline
and empirical results." Business Ethics: A European Review 13.4 (2004): 269-287.
Schlegelmilch, Bodo B. "The relative importance of ethical and environmental screening:
implications for the marketing of ethical investment funds." International Journal of Bank
Marketing 15.2 (1997): 48-53.
Schrader, Ulf. "Ignorant advice–customer advisory service for ethical investment funds."
Business Strategy and the Environment 15.3 (2006): 200-214.
Sørheim, Roger. "The pre-investment behaviour of business angels: a social capital approach."
Venture Capital 5.4 (2003): 337-364.
Stedler, Heinrich, and Hans Heinrich Peters. "Business angels in Germany: an empirical study."
Venture Capital: An International Journal of Entrepreneurial Finance 5.3 (2003): 269-276.
Tashiro, Yasuhisa. "Business angels in Japan." Venture Capital: An international journal of
entrepreneurial finance 1.3 (1999): 259-273.
SM29/2012-8
Viehland, Dennis. "Managing business risk in electronic commerce." AMCIS 2001
Proceedings (2001): 191.
White, Eugene Nelson. "Before the Glass-Steagall Act: An analysis of the investment banking
activities of national banks." Explorations in Economic History 23.1 (1986): 33-55.
Wilson, Rodney. "Islamic finance and ethical investment." International Journal of Social
Economics 24.11 (1997): 1325-1342.
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1) S jakou motivací jedná „business angel“?
2) Jaké podniky jsou pro venture kapitál nejrizikovější?
Klíč k řešení otázek
1) Se stejnou motivací jako běžný investor, pouze připouští vyšší míru rizika.
2) Podniky věnující se produktům a službám na pomezí zákona (P2P, shared economy),
podniky s rizikovými projekty, podniky vstupující do silně regulovaného odvětví,
podniky vstupující do odvětví, kde probíhají patentové spory.
SM29/2012-8
Kapitola 12: Podnikatelské záměry a oblast duševního
vlastnictví
Klíčové pojmy:
know - how, patent, licence, ochranná známka
Cíle kapitoly:
 Pochopení principů duševního vlastnictví.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 3 hodiny
Výklad:
Patent je součástí strategického chování firem, jde mj. o časování uvedení patentovaného
vynálezu na trh, aliance a patentové pooly, patentové soudní spory a další. Samozřejmě ne
všechny vynálezy se dají patentovat ve všech zemích (software), nebo je firmy nemají motivaci
patentovat (výrobní tajemství). Nejčastěji se proto sledují prestižní patenty, které chrání vynález
ve více zemích a jsou z nich pravidelně placeny poplatky patentovému úřadu. Takový patent je
např. tzv. triadický, který chrání vynález zároveň u Evropského patentového úřadu (EPO),
amerického (USPTO) a japonského (JPTO). Zde se předpokládá, že všechny triadické patenty
jsou hospodářsky stejně využitelné a užitečné a je tím zamezeno započítávání patentů, které
jsou registrovány u jednoho úřadu, nebo to jsou patenty, kde už po několika málo letech nejsou
placeny obnovovací poplatky.
První patentované vynálezy jako žárovka, parní stroj byly průlomové a revoluční, o jejich
novosti nebyl pochyb. Současné patentové úřady a to převážně americký patentový úřad
(United States Patent and Trademark Office, USPTO) však udělují i zcela hospodářsky
nevyužitelné patenty a sledujeme kromě jejich absurdity i jejich absurdně krátkou životnost
(neplacení prodlužovacích poplatků). Přičemž existují i jiné formy ochrany vynálezů, než je
patent, kde je novost vyžadována, avšak důsledně se nezkoumá, dokud nemá osoba, která
osvědčí právní zájem, námitek.
SM29/2012-8
Kromě patentu, který je nejsilněji mezinárodně upraven právní ochranou a systémem
spolupráce patentových úřadů existuje „slabší ochrana“ jmenovitě užitný vzor, který je taktéž
označován za malý patent. Jeho délka trvání je poloviční - tj. 10 let a na rozdíl od patentu je
udělován velmi rychle a za odlišných podmínek, kdy není třeba dokazovat a ověřovat novost.
Jde o tzv. registrační princip – úřad pak posuzuje pouze formální náležitosti přihlášky a možnost
použití užitného vzoru, dále pak jeho hospodářskou využitelnost. Užitný vzor je napaden za
nedostatky novosti, nebo využití pouze tehdy, když někdo projeví zájem o přezkoumání
novosti. Užitný vzor se významně od patentu neliší a zaměřuje se na novostí oplývající
technická řešení – na techniku.
Další formy ochrany vynálezu, popř. inovačního úsilí, řadíme průmyslové vzory, ochranné
známky, označení původu a zeměpisné označení. Do kategorie ochrany inovace lze dále zařadit
autorský zákon, jehož význam je zásadní jako výchozí ochrana pro duševní vlastnictví.
Předmětem ochrany průmyslových vzorů jsou výrobky a jejich součásti, jejich plošný příp.
prostorový vzhled. Jde o tvary, barvy, vzory apod. Příkladem je např. tvar sklenice, plastové
láhve, font písma a umělecké zpracování prstenu. Průmyslové vzory také vyžadují novost a to
novost absolutní. Běžná doba trvání je 5 let a může být prodloužena na dobu max. 25 let.
Uplatňuje se průzkumový princip, kdy úředníci provádějí vlastní průzkum novosti před
udělením vzoru.
Předmětem ochrany za použití ochranné známky je označení. To je realizováno písmeny a
číslicemi, kresbou, tvarem výrobku nebo jeho obalu. Jde o formu rozlišení podnikatele a jeho
výrobků anebo služeb mezi spotřebiteli. Příkladem je logo firmy, označení oděvu nebo jiného
výrobku. Doba trvání je časově neomezená, pouze se každých deset let musí obnovovat
platnost. Stejně jako u užitných vzorů tu existuje registrační princip s námitkovým řízením, tj.
známka je udělena úřadem velmi rychle.
Předmětem ochrany zeměpisného označení a označení původu je zeměpisný název, tj. místo,
země, region, město apod. Příkladem je označení jako „Olomoucký syreček“. Jde o udělení
ochrany podobné ochranné známce s důrazem na vyznačení místa původu. Doba trvání je
časově neomezena, řízení je na registračním principu
SM29/2012-8
Zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským
přisuzuje ochranu dle § 1 autorskému dílu. Jedná se tedy obecně o autorské záznamy, výkony,
vysílání a jejich rozmnoženiny. Dle § 9 ochrana vzniká mj. okamžikem vyjádření díla v
objektivně vnímatelné podobě.
Mezi významnou formou ochrany vynálezu řadíme tajemství. Patent i užitný vzor se publikují
a jejich přesné nákresy a popisy jsou k dispozici komukoliv. Pro podnikatele je někdy lepší
nepatentovat svůj vynález, pokud tajemství je dostatečnou ochranou. Jde převážně o složení a
postupy výroby. Nebo v případech, kdy technologický pokrok jde rychle kupředu a postačuje
firmě její současný arzenál patentů na základní technologie a rozšifrování tajemství konkurencí
je v momentu odhalení tajemství vynálezu bezpředmětné. Přesto se tato forma ochrany může
projevit v dlouhodobém nehmotném majetku tedy v aktivech firmy jako forma Know-How,
nebo Goodwill.
 Více viz povinná literatura Veber, Srpová et al. (2012, s. 63-66).
 Více viz povinná literatura Režňáková. (2012, s. 30).
Bibliografie
V literatuře lze dohledat nepřeberné množství stanovisek na téma duševního vlastnictví a jeho
vztahům k ekonomickému růstu, inovacím, vynálezecké spolupráci, právu a spravedlnosti,
distribuci vlastnictví, rovným příležitostem, pirátství a podobně (Teece, 1986; Lai, 1998;
Pisano, 2006; Raustiala a Springman, 2006; Maskus a Penubarti, 1995; Chen a Puttitanun,
2005). Též lze dohledat nekonečné debaty nad otázkami, zda je udržování a bránění duševního
vlastnictví etické (včetně volby prostředků), jaké jsou jeho dopady na lokální, či globální trhy
a podobně (Yang a Maskus, 2001; Gould a Gruben, 1996; Ginarte a Park, 1997; Glass a Saggi,
2002; Weiser, 2003; Verspagen, 2006).
Elektronická díla
Je očekávatelné, že k danému právnímu problému není globálně jednotné stanovisko (Porter a
Stern, 2001; Lerner, 2009; Jorde a Teece, 1990; Maskus a kol., 2005; Granstrand, 2005), což
dává široký prostor k lavírování, zejména, pokud se jedná o produkty a služby šiřitelné
SM29/2012-8
elektronicky, například počítačovými sítěmi ( van Kranenburg a Hogenbirk, 2005; Danaher a
Smith, 2014; Reavis Conner a Rumelt, 1991; Givon a kol., 1995).
Porušování práv
Duševní vlastnictví k elektronicky šiřitelným dílům je následně předmětem velkých
kontroverzí (Bhattacharjee a kol., 2003; Swinyard a kol., 1990; Husted, 2000; Peace a kol.,
2003), zejména proto, že se často jedná o masové porušování práv. Je však nutno podotkout, že
diskutujeme nejen o právech autorů, ale nezřídka též zákazníků – uživatelů (Smith a Telang,
2009; Bastian a kol., 2009; Lakhani a von Hippel, 2003). Na druhou stranu existují i zásahy
států k ochraně duševního vlastnictví, potažmo autorských práv, které též budí velké
kontroverze (Gopal a Sanders, 1997; Marron a Steel, 2000; Glass a Wood, 1996; Gopal a
Sanders, 2000; Gopal a Sanders, 1998). Mezi nejkontoverznější, známé i lokálně, patří
„autorské poplatky“ z datových nosičů, či omezení záruky k softwaru (Pham a Zhang, 1999;
Limura a kol., 1999; Caves, 2003). V návaznosti na výše uvedené je třeba brát v potaz i autory,
kteří uvádějí, že dílčí výroky soudů mohou být v některých případech spíše interpretovány i
jako státní zájmy, nikoli primárně jako snaha o regulaci trhu, či vymáhání práva (Benkler, 2011;
Žižek, 2011; Ensafi a kol., 2015; Hammond, 2014; Nam a kol., 2015).
Problémy duševního vlastnictví - výnosný podnikatelský záměř
Hůře již však lze zpochybňovat, že některé podnikatelské kruhy zakládají páteř svého podnikání
na zneužívíní práva k duševnímu vlastnictví, čímž je myšlen například „patent trolling“ a
podobně (Bai, 2015; Thiman, 2014; Johnson, 2014). Na druhou stranu lze připustit argumenty,
že v současném stavu lze v mnoha zemích využívat ochranu duševního vlastnictví jako legální
i relativně etický nástroj k vytváření, lépe udržení konkurenční výhody (Beier a Fiero, 2015;
Gwynne, 2014; Whitfield, 2015). Mezi nejznámější nástroje patří patenty (Bader a kol., 2014;
Lanjouw a kol., 1998; Davis a Miller, 2000) a obdobné právní nástroje v oblasti duševního
vlastnictví, které umožňují následný prodej licencí. Samostatným oborem je obchodní činnost
v oblasti práv k duševnímu vlastnictví (Hanel, 2006; Kumar, 1996; Seyoum, 1996; Shultz a
Saporito, 1996). Tento obor nabývá nových rozměrů se zvyšující se rychlostí vstupu korporací
na mezinárodní trhy (Shell, 2003). Stále větší důležitosti tak nabávají právní aspekty, které
souvisí s vymahatelností práva na mezinárodní úrovni (Ginarte a Park, 1997; Maskus a
Penubarti, 1995; Bransteller a kol., 2005; Maskus, 1998).
SM29/2012-8
Studijní materiály:
Bader, Martin A., Oliver Gassmann, and Nicole Ziegler. "Managing the intellectual property
portfolio." Management of the Fuzzy Front End of Innovation. Springer International
Publishing, 2014. 99-107.
Bai, Raymond. "Patent Laws: Advancing Innovation for the Public or Inflating Private
Profits?." Western Journal of Legal Studies 6.1 (2015): 4.
Bastian, Mathieu, Sebastien Heymann, and Mathieu Jacomy. "Gephi: an open source software
for exploring and manipulating networks." ICWSM 8 (2009): 361-362.
BEIER, ELENA, and ANNE WRIGHT FIERO. "THE US AND RUSSIAN PATENT
SYSTEMS: RECENT AMENDMENTS AND GLOBAL IMPLICATIONS FOR THE
PROTECTION OF INTELLECTUAL PROPERTY RIGHTS." J. Marshall Rev. Intell. Prop.
L. 14 (2015): 504-607.
Benkler, Yochai. "Free Irresponsible Press: Wikileaks and the Battle over the Soul of the
Networked Fourth Estate, A." Harv. CR-CLL Rev. 46 (2011): 311.
Bhattacharjee, Sudip, Ram D. Gopal, and G. Lawrence Sanders. "Digital music and online
sharing: software piracy 2.0?." Communications of the ACM 46.7 (2003): 107-111.
Caves, Richard E. "Contracts between art and commerce." Journal of economic Perspectives
(2003): 73-84.
Danaher, Brett, and Michael D. Smith. "Gone in 60 seconds: the impact of the Megaupload
shutdown on movie sales." International Journal of Industrial Organization 33 (2014): 1-8.
Ensafi, Roya, et al. "Analyzing the Great Firewall of China over space and time." Proceedings
on Privacy Enhancing Technologies 1.1 (2015): 61-76.
Ginarte, Juan C., and Walter G. Park. "Determinants of patent rights: A cross-national study."
Research policy 26.3 (1997): 283-301.
Givon, Moshe, Vijay Mahajan, and Eitan Muller. "Software piracy: Estimation of lost sales and
the impact on software diffusion." The Journal of Marketing (1995): 29-37.
Glass, Amy Jocelyn, and Kamal Saggi. "Intellectual property rights and foreign direct
investment." Journal of International economics 56.2 (2002): 387-410.
Glass, Richard S., and Wallace A. Wood. "Situational determinants of software piracy: An
equity theory perspective." Journal of Business Ethics 15.11 (1996): 1189-1198.
Gopal, Ram D., and G. Lawrence Sanders. "Global software piracy: You can't get blood out of
a turnip." Communications of the ACM 43.9 (2000): 82-89.
SM29/2012-8
Gopal, Ram D., and G. Lawrence Sanders. "Preventive and deterrent controls for software
piracy." Journal of Management Information Systems (1997): 29-47.
Gould, David M., and William C. Gruben. "The role of intellectual property rights in economic
growth." Journal of development economics 48.2 (1996): 323-350.
Granstrand, Ove. "Innovation and intellectual property rights." The Oxford handbook of
innovation (2005): 266-290.
Gwynne, Peter. "Patent Reformers Take on the Trolls." Research-Technology Management
57.3 (2014): 2.
Hammond, Robert G. "Profit Leak? Pre‐ Release File Sharing and the Music Industry."
Southern Economic Journal 81.2 (2014): 387-408.
Hanel, Petr. "Intellectual property rights business management practices: A survey of the
literature." Technovation 26.8 (2006): 895-931.
Husted, Bryan W. "The impact of national culture on software piracy." Journal of Business
Ethics 26.3 (2000): 197-211.
Chen, Yongmin, and Thitima Puttitanun. "Intellectual property rights and innovation in
developing countries." Journal of development economics 78.2 (2005): 474-493.
Johnson, Vincent R. "Minimizing the Costs of Patent Trolling." UCLA JL & Tech. 2014 (2014):
1-2.
Jorde, Thomas M., and David J. Teece. "Innovation and cooperation: implications for
competition and antitrust." The Journal of Economic Perspectives (1990): 75-96.
Kimura, M., T. Toyota, and S. Yamada. "Economic analysis of software release problems with
warranty cost and reliability requirement." Reliability Engineering & System Safety 66.1
(1999): 49-55.
Kumar, Nagesh. "Intellectual property protection, market orientation and location of overseas
R&D activities by multinational enterprises." World Development 24.4 (1996): 673-688.
Lai, Edwin L-C. "International intellectual property rights protection and the rate of product
innovation." Journal of Development economics 55.1 (1998): 133-153.
Lakhani, Karim R., and Eric Von Hippel. "How open source software works:“free” user-to-user
assistance." Research policy 32.6 (2003): 923-943.
Lanjouw, Jean O., Ariel Pakes, and Jonathan Putnam. "How to count patents and value
intellectual property: The uses of patent renewal and application data." The Journal of Industrial
Economics 46.4 (1998): 405-432.
Lerner, Josh. "The empirical impact of intellectual property rights on innovation: Puzzles and
clues." The American Economic Review (2009): 343-348.
SM29/2012-8
Marron, Donald B., and David G. Steel. "Which countries protect intellectual property? The
case of software piracy." Economic inquiry 38.2 (2000): 159-174.
Maskus, Keith E. "The international regulation of intellectual property." Weltwirtschaftliches
Archiv 134.2 (1998): 186-208.
Maskus, Keith E., and Mohan Penubarti. "How trade-related are intellectual property rights?."
Journal of International economics 39.3 (1995): 227-248.
Maskus, Keith E., Sean M. Dougherty, and Andrew Mertha. "Intellectual property rights and
economic development in China." Intellectual property and development: Lessons from recent
economic research (2005): 295-237.
Nam, Sangjun, Changi Nam, and Seongcheol Kim. "The impact of patent litigation on
shareholder value in the smartphone industry." Technological Forecasting and Social Change
95 (2015): 182-190.
Peace, A. Graham, Dennis F. Galletta, and James YL Thong. "Software piracy in the workplace:
A model and empirical test." Journal of Management Information Systems 20.1 (2003): 153-
177.
Pham, Hoang, and Xuemei Zhang. "A software cost model with warranty and risk costs."
Computers, IEEE Transactions on 48.1 (1999): 71-75.
Pisano, Gary. "Profiting from innovation and the intellectual property revolution." Research
policy 35.8 (2006): 1122-1130.
Porter, M., and Scott Stern. "Location matters." Sloan Management Review 42.4 (2001): 28-
36.
Raustiala, Kal, and Christopher Sprigman. "The piracy paradox: Innovation and intellectual
property in fashion design." Virginia Law Review (2006): 1687-1777.
Reavis Conner, Kathleen, and Richard P. Rumelt. "Software piracy: An analysis of protection
strategies." Management Science 37.2 (1991): 125-139.
Seyoum, Belay. "The impact of intellectual property rights on foreign direct investment." The
Columbia Journal of World Business 31.1 (1996): 50-59.
Shultz, Clifford J., and Bill Saporito. "Protecting intellectual property: strategies and
recommendations to deter counterfeiting and brand piracy in global markets." The Columbia
Journal of World Business 31.1 (1996): 18-28.
Smith, Michael D., and Rahul Telang. "Competing with free: the impact of movie broadcasts
on DVD sales and internet piracy 1." mis Quarterly 33.2 (2009): 321-338.
Swinyard, William R., Heikki Rinne, and A. Keng Kau. "The morality of software piracy: A
cross-cultural analysis." Journal of Business Ethics 9.8 (1990): 655-664.
SM29/2012-8
Teece, David J. "Profiting from technological innovation: Implications for integration,
collaboration, licensing and public policy." Research policy 15.6 (1986): 285-305.
Thoman, Elizabeth M. "Modern Adaptation of Three Billy Goats Gruff: Is Vermont's Bad Faith
Assertions of Patent Infringement Statute Strong Enough to Help Patent Owner's Safely Cross
the Bridge, A." U. Cin. L. Rev. 83 (2014): 989.
van Kranenburg, Hans, and Annelies Hogenbirk. "Multimedia, entertainment, and business
software copyright piracy: A cross-national study." Journal of Media Economics 18.2 (2005):
109-129.
Verspagen, Bart. "University research, intellectual property rights and European innovation
systems." Journal of Economic Surveys 20.4 (2006): 607-632.
Weiser, Philip J. "The Internet, innovation, and intellectual property policy." Columbia Law
Review (2003): 534-613.
Whitfield, Angelina M. "Blocking Eco-Patent Trolls: Using Federalism to Foster Innovation In
Environmental Technology." Journal of Environmental and Sustainability Law 21.1 (2015):
307.
Yang, Guifang, and Keith E. Maskus. "Intellectual property rights, licensing, and innovation in
an endogenous product-cycle model." Journal of International Economics 53.1 (2001): 169-
187.
Žižek, Slavoj. "Good manners in the age of WikiLeaks." London Review of Books 33.2 (2011):
9-10.
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1) V jakém případě je vhodné zvážit ošetření know – how některým z nástrojů duševního
vlastnictví?
2) V jakých momentech jsou dopady duševního vlastnictví nejvíce negativní?
Klíč k řešení otázek
1) V takovém případě, kdy bude znamenat konkurenční výhodu. Ochrana a vyjednávací
pozice v odvětví.
2) Tato problematika závisí na konkrétním připadu. Když dochází k zpomalení
vědeckovýzkumné činnosti, když dochází k soudním sporům delším než 10 let, které
spotřebovávají vzácné zdroje, které by firmy mohly využít do R&D, když neúměrně a
neeticky zvyšuje cenu (např. účinné látky).
SM29/2012-8
Kapitola 13: Analogie a rozdíly mezi podnikatelskými
záměry a řízení státních útvarů
Klíčové pojmy:
Ralizace podnikatelského plánu, řízení korporací, národohospodářství, plánování
ekononomiky
Cíle kapitoly:
- Pochopení interakcí mezi korporátní sférou a státem.
Čas potřebný ke studiu kapitoly: 3 hodiny
Výklad:
 Více viz povinná literatura Veber, Srpová et al. (2012, s. 50-53).
Státní plánování
Uvnitř podniku se plánuje vše. Svým tpůsobem je to malá plánovaná ekonomika, kde se
setavuje nejen výrobní plán.
 Podnik je entita, která se pohybuje na trhu. S růstem počtu lidí v této entitě rostou
náklady na vnitřní uspořádání. Veškeré činnosti uvnitř podléhají plánu  ten musí být
v souladu s posláním a vizí podniku (strategií vlastníků).
 Hlavní cíl i dílčí cíle podniku vyžadují plánování.
 Přesné nastavení/naplánování/definování procesů (co jsou to procesy ve firmě? HR,
operativní úroveň, marketing, finance, CR, SCM…)
 Důkladné naplánování projektů ve firmě, pokud je firma vlastníkem certifikací
– musí plánovat dle požadavků (např. ISO)
SM29/2012-8
Bez plánování firma nemá své poslání a je vnitřně neorganizovaná, což zvyšuje náklady na
vedení firmy a zvyšuje x-neefektivnost, alokační neefektivnost a neumožňuje dynamickou
efektivnost.
Obecná struktura plánu
1. Stručný popis (účel, rozsah)
2. Prerekvizity (požadovaný výchozí stav)
3. Externí závislost (vliv ostatních entit)
4. Plánovací předpoklady (dostupnost interních zdrojů)
5. Ganttův diagram (fáze aktivit, vedoucí k výstupům)
6. Finanční rozpočet
7. Přehled požadavků na zdroje (vhodné třídění)
8. Požadované specifické zdroje
Bibliografie
SM29/2012-8
Podobnosti mezi sektory
Není překvapením, že mezi řízením státu a řízením korporace nalézají mnozí autoři relativně
hodně společného (Langfield-Smith, 1997; Reich, 2008). Obvykle se jedná o analogie co do
požadavků na efektivnost hospodaření (Cooper, 1981; Slater a Narver, 1994; Milgrom a
Roberts, 1995), finanční plánování (Ruekert, 1992; Webster, 1988; Kanter, 1986; Ulrich, 1995),
efektivní využívání zdrojů (Handler, 1994; Mester, 1997; Roos a Roos, 1997; Norreklit, 2000),
optimalizaci lidských zdrojů (Hendry a Pettigrew, 1986; Scott a Bruce, 1987; Cooper a kol.,
1994; Grober, 2005), využívání informačních systémů (Melville a kol., 2004; Coviello a
Munro, 1997), veřejné mínění (Tsalikis a Fritzsche, 1989; Chonko a Hunt, 1985), mezinárodní
přesahy (Madsen a Servais, 1997; Håkansson a Snehota, 1989), po˛adavky na koncepčnost a
systémová řešení obecně (Srivastava, 2007; Straub a kol., 1997; Fernandez a kol., 1997; Frenkel
a Peetz, 1998).
Rozdílnosti
Mnozí autoři jsou však v hledání společných momentů mezi řízením státu a řízením korporací
relativně opatrní a připomínají, že mezi cíly korporací a států mohou existovat významné
rozdíly (Sethi a Elango, 2000; Vinso, 1982; Medeiros a Fravel, 2003; Rugman, 1998; Zeira a
Adler, 1980; Elkington, 1994), tudíž by užití stejných mechanizmů a principů mohlo vést k
významným rozporům (Ahmad a Schroeder, 2003; Hood, 1991). Dobře pozorovatelné příklady
lze přirozeně hledat zejména v interakcích na mezinárodní úrovni (Root a Ahmed, 1978;
Walters, 1986; Patel a Vega, 1999; Copithorne, 1971; Aghion, 2004; Beamish a Calof, 1989),
kde jsou dobře viditelné aspekty propojení mezi zahraniční politikou státu a managementem
korporací s globálním přesahem (Murtha a Lenwat, 1994; Rugman a Verbeke, 1998; Fatemi,
1988; Selmer, 1998). Aniž bychom upozadili, že existuje relativně pestré spektrum politických
světonázorů (North a Weingast, 1989; Macey, 1990; Vaubel, 1989; Revesz, 2001; Mueller,
1979; Kelman, 1988), můžeme do určité míry vystačit s hypotetickým předpokladem, že ve
většině konvenčních případů je vhodné, když stát vytváří prostředí přiměřeně vhodné pro
korporátní aktivity (Hasen, 1996; Pagano a Roell, 1998; Farber, 1992; Young, 1989; Stigler,
1972; Kaboolian, 1998) a korporace svou činností (například placením daní) napomáhají k
chodu státu (Stephan, 1994; Epple a Romaro, 1996; Glomm a Ravikumar, 1992; Perry a Wise,
1990; Lowery, 1999). Lze dedukovat široký koncenzus, že mechanizmů k vytváření dobrého
podnikatelského prostředí má dobře fungující státní útvar široké množství (Drezner, 2009;
O'Hara, 2000; Choi a Guzman, 2001; Farina, 2000; Rydin a Pennington, 2000).
SM29/2012-8
Interakce a symbióza – právní stát a svobody
I když pomineme bazická východiska, jako respektování lidských práv a svobod, mnoho autorů
své předpoklady k úspěšnému fungování korporací přeci jen vrátí k právu (Jensen a Ruback,
1983; Hansmann a Kraakman, 2000; LaPorta, 2000; Becker a Stigler, 1974; Armour a kol.,
2009; Black a Kraakman, 1996). S určitými výhradami souhlasit s většinou, která konstatuje,
rozpor mezi právem a vymahatelností práva je až analogický debatě o právu a spravedlnosti
(Posner, 1973). K obdobným závěrům docházejí mnohé robustní meta – analýzy (Dezalay a
Garth, 1995), které indikují silné interakce mezi dobře fungujícím právním státem a prostředím
k růstu prosperujících korporací (Hayek, 2012; Galanter, 1981; Mark, 1987).
Studijní materiály:
Aghion, Philippe, Philippe Bacchetta, and Abhijit Banerjee. "A corporate balance-sheet
approach to currency crises." Journal of Economic theory 119.1 (2004): 6-30.
Ahmad, Sohel, and Roger G. Schroeder. "The impact of human resource management practices
on operational performance: recognizing country and industry differences." Journal of
operations Management 21.1 (2003): 19-43.
Armour, John, et al. "Private enforcement of corporate law: An empirical comparison of the
United Kingdom and the United States." Journal of Empirical Legal Studies 6.4 (2009): 687-
722.
Beamish, Paul W., and Jonathan Calof. "International business education: A corporate view."
Journal of International Business Studies 20.3 (1989): 553-564.
Becker, Gary S., and George J. Stigler. "Law enforcement, malfeasance, and compensation of
enforcers." The Journal of Legal Studies (1974): 1-18.
Black, Bernard, and Reinier Kraakman. "A self-enforcing model of corporate law." Harvard
Law Review (1996): 1911-1982.
Cooper, Arnold C. "Strategic management: New ventures and small business." Long range
planning 14.5 (1981): 39-45.
Cooper, Arnold C., F. Javier Gimeno-Gascon, and Carolyn Y. Woo. "Initial human and
financial capital as predictors of new venture performance." Journal of business venturing 9.5
(1994): 371-395.
Copithorne, Lawrence W. "International corporate transfer prices and government policy." The
Canadian Journal of Economics/Revue canadienne d'Economique 4.3 (1971): 324-341.
SM29/2012-8
Coviello, Nicole, and Hugh Munro. "Network relationships and the internationalisation process
of small software firms." International business review 6.4 (1997): 361-386.
Dezalay, Yves, and Bryant Garth. "Merchants of law as moral entrepreneurs: Constructing
international justice from the competition for transnational business disputes." Law and Society
Review (1995): 27-64.
Drezner, Daniel W. "The power and peril of international regime complexity." Perspectives on
politics 7.01 (2009): 65-70.
Elkington, John. "Towards the sustainable corporation: Win-win-win business strategies for
sustainable development." California management review 36.2 (1994): 90.
Epple, Dennis, and Richard E. Romano. "Public provision of private goods." Journal of Political
Economy (1996): 57-84.
Farber, Daniel A. "Public Choice and Just Compensation." Const. Comment. 9 (1992): 279.
Farina, Cynthia R. "Faith, Hope, and Rationality or Public Choice and the Perils of Occam's
Razor." Fla. St. UL Rev. 28 (2000): 109.
Fatemi, Ali M. "The effect of international diversification on corporate financing policy."
Journal of Business Research 16.1 (1988): 17-30.
Fernandez, Denise Rotondo, et al. "Hofstede's country classification 25 years later." The Journal
of social psychology 137.1 (1997): 43-54.
Frenkel, Stephen J., and David Peetz. "Globalization and industrial relations in East Asia: A
three-country comparison." Industrial relations 37.3 (1998): 282-310.
Galanter, Marc. "Justice in many rooms: Courts, private ordering, and indigenous law." The
Journal of Legal Pluralism and Unofficial Law 13.19 (1981): 1-47.
Glomm, Gerhard, and Balasubrahmanian Ravikumar. "Public versus private investment in
human capital: endogenous growth and income inequality." Journal of political economy
(1992): 818-834.
Håkansson, Håkan, and Ivan Snehota. "No business is an island: the network concept of
business strategy." Scandinavian journal of management 5.3 (1989): 187-200.
Handler, Wendy C. "Succession in family business: A review of the research." Family business
review 7.2 (1994): 133-157.
Hansmann, Henry, and Reinier Kraakman. "End of History for Corporate Law, The." Geo. LJ
89 (2000): 439.
Hasen, Richard L. "Clipping Coupons for Democracy: An Egalitarian/Public Choice Defense
of Campaign Finance Vouchers." California Law Review (1996): 1-59.
SM29/2012-8
Hayek, Friedrich August. Law, legislation and liberty: a new statement of the liberal principles
of justice and political economy. Routledge, 2012.
Hendry, Chris, and Andrew Pettigrew. "The practice of strategic human resource management."
Personnel Review 15.5 (1986): 3-8.
Hood, Christopher. "A public management for all seasons." Public administration 69.1 (1991):
3-19.
Choi, Stephen J., and Andrew T. Guzman. "Choice and federal intervention in corporate law."
Virginia Law Review (2001): 961-992.
Chonko, Lawrence B., and Shelby D. Hunt. "Ethics and marketing management: An empirical
examination." journal of Business Research 13.4 (1985): 339-359.
Jensen, Michael C., and Richard S. Ruback. "The market for corporate control: The scientific
evidence." Journal of Financial economics 11.1 (1983): 5-50.
Kaboolian, Linda. "The new public management: Challenging the boundaries of the
management vs. administration debate." Public Administration Review (1998): 189-193.
Kanter, Rosabeth. "Supporting innovation and venture development in established companies."
Journal of business venturing 1.1 (1986): 47-60.
Kaplow, Louis, and Steven Shavell. "Economic analysis of law." Handbook of public
economics 3 (2002): 1661-1784.
Kelman, Mark. "On Democracy-Bashing: A Skeptical Look at the Theoretical and" Empirical"
Practice of the Public Choice Movement." Virginia Law Review (1988): 199-273.
La Porta, Rafael, et al. "Investor protection and corporate governance." Journal of financial
economics 58.1 (2000): 3-27.
Langfield-Smith, Kim. "Management control systems and strategy: a critical review."
Accounting, organizations and society 22.2 (1997): 207-232.
Lowery, David. "Answering the public choice challenge: a neoprogressive research agenda."
Governance 12.1 (1999): 29-55.
Macey, Jonathan R. "Federal Deference to Local Regulators and the Economic Theory of
Regulation: Toward a Public-Choice Explanation of Federalism." Virginia Law Review (1990):
265-291.
Madsen, Tage Koed, and Per Servais. "The internationalization of born globals: an evolutionary
process?." International business review 6.6 (1997): 561-583.
Mark, Gregory A. "The personification of the business corporation in American law." The
University of Chicago Law Review (1987): 1441-1483.
SM29/2012-8
Medeiros, Evan S., and M. Taylor Fravel. "China's new diplomacy." FOREIGN AFFAIRSNEW
YORK- 82.6 (2003): 22-35.
Melville, Nigel, Kenneth Kraemer, and Vijay Gurbaxani. "Review: Information technology and
organizational performance: An integrative model of IT business value." MIS quarterly 28.2
(2004): 283-322.
Mester, Loretta J. "What’s the point of credit scoring?." Business review 3 (1997): 3-16.
Milgrom, Paul, and John Roberts. "Complementarities and fit strategy, structure, and
organizational change in manufacturing." Journal of accounting and economics 19.2 (1995):
179-208.
Mueller, Dennis C. "Public choice: A survey." Journal of Economic Literature (1976): 395-433.
Murtha, Thomas P., and Stefanie Ann Lenway. "Country capabilities and the strategic state:
How national political institutions affect multinational corporations' strategies." Strategic
management journal 15 (1994): 113.
Norreklit, Hanne. "The balance on the balanced scorecard a critical analysis of some of its
assumptions." Management accounting research 11.1 (2000): 65-88.
North, Douglass C., and Barry R. Weingast. "Constitutions and commitment: the evolution of
institutions governing public choice in seventeenth-century England." The journal of economic
history 49.04 (1989): 803-832.
O'Hara, Erin Ann. "Opting Out of Regulation: A Public Choice Analysis of Contractual Choice
of Law." Vand. L. Rev. 53 (2000): 1551-2245.
Pagano, Marco, and Ailsa Roell. "The choice of stock ownership structure: agency costs,
monitoring, and the decision to go public." Quarterly journal of economics (1998): 187-225.
Patel, Pari, and Modesto Vega. "Patterns of internationalisation of corporate technology:
location vs. home country advantages." Research policy 28.2 (1999): 145-155.
Perry, James L., and Lois Recascino Wise. "The motivational bases of public service." Public
administration review (1990): 367-373.
Reich, Robert. "Supercapitalism. The transformation of business, democracy and everyday
life." Society and Business Review 3.3 (2008): 256-258.
Revesz, Richard L. "Federalism and environmental regulation: A public choice analysis."
Harvard Law Review (2001): 553-641.
Roos, Göran, and Johan Roos. "Measuring your company's intellectual performance." Long
range planning 30.3 (1997): 413-426.
SM29/2012-8
Root, Franklin R., and Ahmed A. Ahmed. "The influence of policy instruments on
manufacturing direct foreign investment in developing countries." Journal of International
Business Studies (1978): 81-93.
Ruekert, Robert W. "Developing a market orientation: an organizational strategy perspective."
International journal of research in marketing 9.3 (1992): 225-245.
Rugman, Alan M. "Multinational enterprises and public policy." Journal of International
Business Studies (1998): 115-136.
Rugman, Alan M., and Alain Verbeke. "Corporate strategy and international environmental
policy." Journal of International Business Studies (1998): 819-833.
Rydin, Yvonne, and Mark Pennington. "Public participation and local environmental planning:
the collective action problem and the potential of social capital." Local environment 5.2 (2000):
153-169.
Scott, Mel, and Richard Bruce. "Five stages of growth in small business." Long range planning
20.3 (1987): 45-52.
Selmer, Jan. "Expatriation: Corporate policy, personal intentions and international adjustment."
International Journal of Human Resource Management 9.6 (1998): 996-1007.
Sethi, S. Prakash, and B. Elango. "The influence of “country of origin” on multinational
corporation global strategy: A conceptual framework." Journal of International Management
5.4 (2000): 285-298.
Slater, Stanley F., and John C. Narver. "Market orientation, customer value, and superior
performance." Business horizons 37.2 (1994): 22-28.
Srivastava, Samir K. "Green supply‐ chain management: a state‐ of‐ the‐ art literature
review." International journal of management reviews 9.1 (2007): 53-80.
Stephan III, Paul B. "Barbarians Inside the Gate: Public Choice Theory and International
Economic Law." Am. UJ Int'l L. & Pol'y 10 (1994): 745.
Stigler, George J. "Economic competition and political competition." Public Choice 13.1
(1972): 91-106.
Straub, Detmar, Mark Keil, and Walter Brenner. "Testing the technology acceptance model
across cultures: A three country study." Information & management 33.1 (1997): 1-11.
Tsalikis, John, and David J. Fritzsche. "Business ethics: A literature review with a focus on
marketing ethics." Journal of Business Ethics 8.9 (1989): 695-743.
Ulrich, Karl. "The role of product architecture in the manufacturing firm." Research policy 24.3
(1995): 419-440.
SM29/2012-8
Vaubel, Roland. "A public choice approach to international organization." Public Choice 51.1
(1986): 39-57.
Vinso, Joseph D. "Financial planning for the multinational corporation with multiple goals."
Journal of International Business Studies (1982): 43-58.
Walters, Peter GP. "International marketing policy: a discussion of the standardization construct
and its relevance for corporate policy." Journal of International Business Studies (1986): 55-
69.
Webster, Frederick E. "The rediscovery of the marketing concept." Business horizons 31.3
(1988): 29-39.
Young, Oran R. "The politics of international regime formation: managing natural resources
and the environment." International organization 43.03 (1989): 349-375.
Zeira, Yoram, and Seymour Adler. "International Organization Development: Goals, Problems,
and Challenges." Group & Organization Management 5.3 (1980): 295-309.
Úkoly k zamyšlení a diskuzi
1) Proč je vymahatelnost práva jedním z klíčových předpokladů k dosažení
podnikatelského záměru?
2) Jaká je aktuální situace ohledně vymahatelnosti práva ve světě?
Klíč k řešení otázek
1) Aniž by bylo právo efektivně a rychle vymahatelné nelze podnikatelské záměry stavět.
2) Vymahatelnost práva je velmi problematicky sledovatelná, současnou situaci lze
sledovat v indexech, které sleduje The Heritage Foundation (www.heritage.org), Ease
of Doing Business (www.doingbusiness.org/rankings).
SM29/2012-8
© Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2016