SM29/2012-8 Finanční četnictví Martin Maršík Kristina Kabourková Romana Píchová Markéta Popílková 2017 České Budějovice SM29/2012-8 1. vydání © Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, 2016 Vydala: Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích, Okružní 10, 370 01 České Budějovice Za obsahovou a jazykovou správnost odpovídají autoři a vedoucí příslušných kateder. SM29/2012-8 Cíl předmětu Cílem je seznámit studenty se základními účetními metodami a postupy. Důraz je kladen na správné vymezení aktiv a pasív, nákladů a výnosů. Studenti pochopí princip podvojnosti a souvztažnosti, dokáží správně zaúčtovat základní účetní případy, sestavit rozvahu a výkaz zisku a ztráty. Studenti při studiu tohoto předmětu porozumí základním principům účetnictví, získají široké znalosti z oblasti finančního účetnictví. Pochopí souvislosti, které platí při účtování jednotlivých hospodářských operací. Dokáží interpretovat jednotlivá data získaná z účetnictví tak, aby jich mohli využít při dalším rozhodování o směřování podniku. Seznámí se i s dalšími povinnostmi, které mají podniky, např. v oblasti inventarizace, archivace atd. Výstupy z učení Absolventi dokáží správně zaúčtovat základní hospodářské operace v podniku. Budou schopni správně interpretovat informace, které z jednotlivých účtů a výkazů získají. Dokáží sestavit rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu. Po úspěšném absolvování předmětu budou schopni dobře posoudit hospodářskou situaci podniku z údajů, které získají v účetnictví. Získají kompetenci k dalšímu studiu této discipliny v navazujícím studiu i při případných změnách zákonů, které účetnictví upravují. Základní okruhy studia 1. Podstata a význam účetnictví. Právní úprava účetnictví v ČR. 2. Účetní doklady, oběh účetních dokladů. 3. Rozvaha – majetek podniku a zdroje krytí. 4. Náklady, výnosy, výsledek hospodaření – základy účtování. 5. Metodické prvky účetnictví, účetní knihy, kontrolní systém v účetnictví. 6. Účtová osnova – práce s ní. Účtový rozvrh. Účty syntetické a analytické. 7. Základní účtování krátkodobého finančního majetku – pokladna, bankovní účty, peníze na cestě, úvěry. 8. Základy účtování zásob – členění, oceňování, účtování zásob metodou A. 9. Základy účtování zásob – členění, oceňování, účtování zásob metodou B. 10. Základní účtování dlouhodobého majetku – členění, oceňování, pořízení. 11. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek - odpisování, technické zhodnocení dlouhodobého majetku, vyřazování, inventarizační rozdíly. SM29/2012-8 12. Základní účtování mezd – výpočet mzdy, účtování, zúčtování se zaměstnanci a institucemi sociálního a zdravotního pojištění. 13. DPH – podstata, principy a postupy výpočtu, účtování. Povinná literatura LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2017. Anag. Olomouc. 2017. 1 150 stran. ISBN 978-80-7554-061-4. Studijní průvodce - Klíčové pojmy - Cíle kapitoly - Čas potřebný ke studiu kapitoly - Výklad - Úkoly k zamyšlení a diskuzi - Klíč k řešení otázek - Studijní materiály SM29/2012-8 Kapitola 1: Podstata a význam účetnictví. Právní úprava účetnictví v ČR. Klíčové pojmy: Účetnictví, účetní jednotka, zásady v účetnictví, účetní období, účetní závěrka Cíle kapitoly:  vysvětlit funkci a podstatu účetnictví,  seznámit se s všeobecnými účetními zásadami a principy,  naučit se správně používat zásady pro vedení účetnictví a pochopit jejich význam,  vymezit právní úpravu účetnictví v České republice. Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodiny Výklad: 1.1 Funkce a podstata účetnictví Účetnictví má informační funkci, což znamená poskytovat za vymezený subjekt a období informace o: 1. stavu a pohybu majetku a zdrojů jeho krytí, 2. nákladech, výnosech a výsledku hospodaření. Účetnictví má též kontrolní funkci s úkoly, jako jsou 1. ochrana majetku vlastníků, 2. nástroj prokazování při daňovém řízení 3. prostředek prokazování při soudních sporech. Podstatou účetnictví je: 1. sběr informací, 2. ověření informací, Zpracování informací, příprava srozumitelných podkladů – výkazů pro uživatele, 4. kontrola a ověřování výstupů z účetnictví – výkazů. SM29/2012-8 Soubor pravidel, základních principů, pro vedení účetnictví a sestavování účetních výkazů představují obecně uznávané účetní zásady. Tyto zásady vyplývají z tradice a principů účetnictví a jsou dodržovány všemi účetními. Základním principem správného účtování je akruální princip – princip věcné a časové souvislosti. Akruální princip Naplnění akruálního principu znamená, že výsledky hospodářských operací a jiných událostí se vykazují v době, kdy k nim dochází, bez ohledu na období, kdy jsou vyplaceny peníze nebo jejich ekvivalenty. Účetní případy, které nezpůsobují pohyb peněžních prostředků, př. Spotřeba zásob, odpisy dlouhodobého majetku, se vykazují v účetním období, kdy vznikly. Při prodeji zboží, služeb nebo výrobků v hotovosti, kdy je výnos bezprostředně provázen příjmem peněžních prostředků, se událost vykáze v období svého vzniku. Při prodeji na fakturu, kde okamžik prodeje není bezprostředně následován peněžním tokem, se výnos vykáže v období vzniku, tzn. ještě před tím, než dojde k příjmu peněžních prostředků. Respektování akruálního principu znamená, že veškeré účetní případy jsou zaúčtovány a vykazovány s ohledem na věcnou a časovou souvislost. Účetní případ musí ovlivnit hospodářský výsledek toho účetního období, s nímž je svou podstatou svázán. Účetní výkazy sestavené na základě akruálního principu informují uživatele nejen o minulých hospodářských operacích, kde nastal příjem či výdej peněžních prostředků, ale i o očekávaných peněžních příjmech či výdajích, kde příjem a výdaj se odehraje až v budoucím období. Předpokladem je hospodářské operace časově rozlišovat. Oddělit vykazování výnosu od příjmu peněžních prostředků a nákladu od výdaje peněžních prostředků. Výsledkem je, že uživateli účetní závěrky sestavené na základě akruálního principu je umožněn objektivní pohled na výsledek hospodaření podniku. Zásada účetní jednotky Zásada účetní jednotky spočívá ve vymezení subjektu tj. podniku, za nějž se vede účetnictví, k němuž se vztahují dané účetní případy, a za který je sestavována účetní závěrka tj. Účetní výkazy. Účetní jednotka může být uvnitř rozdělena na jednotlivé organizační složky – střediska, provozovny, závody, divize apod. Důležitou zásadou je, že podnik vede účetnictví a sestavuje účetní závěrku za podnik jako celek. Zásada neomezeného trvání účetní jednotky SM29/2012-8 Tato zásada předpokládá, že subjekt – podnik je schopen platit své dluhy k datu splatnosti a nezamýšlí ani nemusí ukončit svou činnost nebo ji významným způsobem omezit. Zásada se v běžném fungování podniku uplatňuje zejména při oceňování aktiv. Postupné odpisování, nebo-li zahrnování pořizovací ceny do nákladů, dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku vychází z předpokladu, že podnik bude existovat neomezeně dlouhou dobu. Praktické uplatňování zásady spočívá např. ve zkoumání současného a budoucího vývoje hospodaření podniku: 1. dostatku platebních prostředků, 2. možnosti získávání úvěrů, 3. ziskovosti podniku, 4. možnosti odbytu produkce apod. Zásada zjišťování výsledku hospodaření a v pravidelných intervalech Konečný hospodářský výsledek podniku je možné zjistit až při ukončení její činnosti, kdy jí byly uhrazeny veškeré dluhy a všechna aktiva přeměněna na peníze. Pro řízení a hodnocení efektivnosti je nezbytné rozdělit neomezenou dobu trvání podniku na pravidelné intervaly, v nichž budeme zjišťovat výsledek hospodaření a finanční situaci podniku. Tato zásada je naplněna vymezením pravidelného intervalu tj. Účetního období, za jaký sestavujeme účetní závěrku. Předkládáním pravidelných účetních informací uživatelům při operativním rozhodování, srovnání informací v čase apod. Zásada objektivity účetních informací Všechny hospodářské operace, které mají vstoupit do účetnictví, musí být objektivně zjištěny. Platí zásada, že se musí vycházet z podstaty hospodářské operace, tj. přednost obsahu nad formou. Forma jejího prokazování nesmí zastírat skutečný stav. Podnik je povinen zkoumat objektivitu dané účetní informace. Účetnictví a účetní závěrka musí být věrným obrazem skutečnosti. Zásada srovnatelnosti mezi účetními obdobími Uživatelé účetních závěrek potřebují pro potřeby vyhodnocování finanční výkonnosti podniku srovnávat finanční informace v časovém vývoji. Je nutné provádět nejrůznější analýzy finanční situace daného podniku a odhadovat jeho budoucí vývoj. Proto je nezbytné, aby hospodářské operace, které se odehrávají v různých účetních obdobích, byly stejným způsobem oceňovány, měřeny a vykazovány. Naplnění zásady srovnatelnosti mezi účetními obdobími spočívá v neměnnosti (stálosti) používaných účetních metod. Pod účetní metodou SM29/2012-8 se rozumí způsob oceňování, účtování jednotlivých účetních případů, odpisování stálých aktiv apod. Účetní nesmí účetní metody měnit v žádném případě v probíhajícím účetním období. Vyžaduje-li objektivnější vykázání majetku a dluhů změnu účetní metody, je možné ji výjimečně provést pouze mezi jednotlivými účetními obdobími. Zásada oceňování historickými cenami Veškeré účetní případy se účtují v ocenění částkou doloženou dokladem o provedené hospodářské operaci. Ocenění vychází z podmínek platných v době vzniku účetního případu. Princip oceňování majetku a dluhů v historických cenách tedy nezohledňuje vlivy inflace, změny kupní síly apod. Výhodou je relativní jistota o hodnotě uváděných aktiv a pasiv, kdy je podnik musí odpovídajícím způsobem doložit. Nevýhodou je nesrovnatelnost finanční výkonnosti podniků, které významné položky svých aktiv pořídili v odlišných časech za výrazně odlišné ceny, způsobené zejména vlivem inflace. Zásada významnosti Úkolem účetních výkazů je poskytovat uživateli informace sloužící pro vytvoření správného úsudku o aktuálních situací podniku a jeho očekávaném budoucím vývoji. Zajištění tohoto požadavku vyžaduje poskytovat v účetní závěrce takové informace, které jsou významné. Nevýznamné informace, které nejsou uživateli přínosem, není účelné poskytovat. Vyhodnocení informace zda je či není významná, je dáno její povahou a věcným obsahem. Za podstatnou lze obecně považovat takovou informaci, kdy její nevykázání nebo zkreslení by ovlivnilo ekonomické rozhodování uživatelů. Posuzování závažnosti je závislé na velikosti vykazované položky a odhadu chyby, která by mohla vzniknout při jejím neuvedení. Zásada zákazu vzájemného zúčtování - zákaz kompenzace Zásada zákazu vzájemného zúčtování spočívá v požadavku vykazovat aktiva, pasiva, náklady a výnosy bez vzájemného zúčtování - kompenzování. Například v případě, kdy podnik na fakturu nakoupil a prodal zboží a uvedené hodnoty zatím neuhradil ani neinkasoval, musí samostatně vykázat pohledávky za odběrateli a na druhé straně rozvahy samostatně dluhy vůči dodavatelům. Při prodeji musíme samostatně vykázat v nákladech pořizovací cenu zboží Zásada opatrnosti Princip zásady opatrnosti spočívá ve snížení výsledku hospodaření o veškeré známé i očekávané ztráty, rizika a znehodnocení majetku. Obdobně musíme zohlednit jako snížení SM29/2012-8 výsledku hospodaření i veškerá očekávaná zvýšení hodnoty dluhů. Naopak všechny zisky a zhodnocení majetku promítáme do období až v okamžiku jejich realizace. Zjednodušeně lze říci, že zásadu opatrnosti dodrží ta účetní v podniku, která zaúčtuje veškeré náklady v okamžiku, kdy tuší že mohou vzniknout, a výnos až tehdy, když má jistotu, že skutečně nastal. Majetek účetní vykazuje „ v co nejmenší výši“, tj. se zohledněním trvalého i přechodného snížení ocenění. V praxi to znamená, že i v případě přechodného snížení ocenění majetku, jsou účetní vytvářeny opravné položky upravující ocenění v rozvaze. Naopak dluhy vykazujeme v co nejvyšším ocenění“, tj. př. včetně zohlednění očekávaných sankcí ze závazkových vztahů u dluhů po lhůtě splatnosti. Ve výši hrozících úroků z prodlení vytvoří účetní jednotka rezervy. Účetní období Zákon o účetnictví vymezuje účetní období jako interval, za který má podnik povinnost sestavovat účetní výkazy, tj. účetní závěrku. Stanovení účetního období je důležitý prvek akruálního principu. Účetním obdobím je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li stanoveno jinak. Může jím být kalendářní rok, nebo hospodářský rok. Kalendářní rok lze označit jako „základní účetní období“. Vztahuje se na každý podnik a není třeba o něj žádat vyplývá automaticky ze zákona. Jedná se tedy o období, za nějž je sestavována účetní závěrka. Toto období začíná 1. ledna a končí 31. prosince kalendářního roku. Kalendářní rok bude vhodným účetním obdobím pro subjekty, jejichž činnost není sezónního charakteru. Hospodářský rok je takové účetní období, které začíná prvním dnem jiného měsíce než ledna. Podniky či podnikatelé oznámí svůj záměr na změnu účetního období kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, příslušnému správci daně - finančnímu úřadu. Hospodářský rok může být vhodnou formou účetního období například pro podniky se sezónní činnosti, jako je stavebnictví či zemědělství. Hlediskem pro rozhodování o volbě účetního období bude hospodářský cyklus daného podniku. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. Správné je účetnictví tehdy, jestliže účetní vede účetnictví podniku tak, aby neodporovalo zákonu o účetnictví č. 563/1991 Sb. a ostatním souvisejícím právním předpisům. Úplné je účetnictví tehdy, jestliže účetní zaúčtovala v daném účetním období do účetních knih všechny účetní případy, které s ním věcně a časově souvisí a nejpozději do konce tohoto SM29/2012-8 období za jemu bezprostředně předcházející účetní období sestavila účetní závěrku a vyhotovila výroční zprávu. Průkazné je účetnictví tehdy, jestliže všechny účetní záznamy v účetnictví jsou průkazné (př. jsou-li zaúčtované účetní případy řádně podloženy účetními doklady a je provedena inventarizace). Srozumitelné je účetnictví tehdy, jestliže umožňuje spolehlivě a jednoznačně určit obsah účetního případu. Předpokladem srozumitelnosti je, že účetnictví je vedeno v českém jazyce podle příslušných účetních metod a s použitím účetních záznamů, s možností využití technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Trvalé je takové účetnictví, které umožní úschovu účetních záznamů v předepsaných lhůtách. Zákon o účetnictví vymezuje tři možné formy účetního záznamu. 1. Listinnou formu - záznam je proveden rukopisem, na psacím stroji, tiskařskou technikou, tiskárnou výpočetní techniky. Dokumenty a doklady zaznamenané na termopapíře nesplňují tento požadavek, jelikož po krátkém čase uvedená data zcela zmizí a nelze z dokumentu poznat. V tomto případě se doporučuje vytvořit si kopii dokladu a originál i s kopií uschovat.. 2. Technickou formu - záznam je proveden elektronickým, optickým či jiným způsobem, než je listinná forma, umožňující převod do formy, která je pro fyzickou osobu čitelná. Zde musí podnik po stanovenou dobu archivace disponovat příslušnými technickými prostředky, které převod do podoby čitelné pro fyzickou osobu umožní. 3.Smíšenou formu - záznam je jak v listinné formě, tak též obsahuje informace v technické formě, tj. je kombinací výše uvedených forem. Zákon o účetnictví požaduje, aby podnik vedl pouze jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek. Podnik, který má více předmětů podnikání nebo se člení na několik divizí, středisek musí zásadně vést jedno účetnictví za celý podnik. Uvedený požadavek samozřejmě nevylučuje možnost analytického tj. podrobného rozlišení účetních informací, ale týká se celkového vykazování účetních informací za podnik. Není možné, aby podniky účetnictví nevedly a jednotlivé účetní případy byly zachyceny v účetních knihách jiného podniku. SM29/2012-8 Účetní jsou povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny. Pro ocenění majetku a dluhů v cizí měně jsou podniky povinny použít v účetnictví současně i cizí měnu. Účetní jsou dále povinny vést účetnictví v českém jazyce. Zákon o účetnictví umožňuje podnikům pověřit vedením svého účetnictví jinou právnickou či fyzickou osobu. Odpovědnost za vedení účetnictví má však sám podnik. 1.2 Právní úprava účetnictví v ČR Nejdůležitějšími právními předpisy, kterými se musí každá účetní řídit lze zařadit: - Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., - Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví - České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., - Zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., - Zákon o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb., - Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů č. 593/1992 Sb., - Zákon o dani silniční č. 16/1993 Sb., - Zákon o spotřebních daní č. 353/2003 Sb., - Zákon o dani z nemovitých věcí č. 338/1992 Sb., - Zákonné opatření senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, - Zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb., Úkoly k zamyšlení a diskuzi 1. Vysvětlete podstatu účetnictví. 2. Co rozumíme pod pojmem účetní období. Klíč k řešení otázek 1. Podstatou účetnictví je sběr informací, ověření informací, zpracování informací, příprava výkazů pro uživatele a kontrola a ověřování výstupů z účetnictví. Je to soubor pravidel, podle nichž se účetnictví vede. Dává uživatelům podklady pro rozhodování, informace, které požaduje finanční úřad a další instituce. Informace z účetnictví slouží pro statistická šetření. SM29/2012-8 2. Účetním období je dvanáct nepřetržitě po sobě jdoucích měsíců. Za toto období je účetní jednotka povinna sestavovat účetní závěrku (rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu). Studijní materiály: LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. strana 21-33. ISBN 9788086716947. RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2017. Anag. Olomouc. 2017. 1 150 stran. Strana 35 – 45. ISBN 978-80-7554-061-4. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v aktuálním znění. § 2. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., v aktuálním znění. § 2 - § 8. SM29/2012-8 Kapitola 2: Účetní doklady, oběh účetních dokladů. Klíčové pojmy: Účetní doklady, archivace, skartace dokladů, oběh účetních dokladů Cíle kapitoly: - vymezení pojmu „účetní doklady“, - seznámit s náležitostmi účetních dokladů, jejich obsahem, formou a druhy, - objasnit pravidla oběhu účetních dokladů v podniku, - seznámit s pravidly pro archivaci a skartaci dokladů. Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodin Výklad: 2. 1 Účetní doklady a jejich charakteristika Účetní doklady, dle zákona o účetnictví § 11, lze charakterizovat jako průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat určité náležitosti. Účetní doklady jsou prvotním účetním záznamem, které poskytují větší prostor pro vysvětlení a popis daného účetního případu, než je k dispozici v účetních knihách. Účetní doklady prokazují obsah účetních případů zaznamenaných v účetnictví. Zákon o účetnictví ukládá povinnost vyhotovit účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které mají prokazovat. Účtování účetních případů lze provádět pouze na základě účetních dokladů. Ty musí obsahovat údaje zajišťující spojitost mezi zápisem v účetních knihách a patřičným dokladem. Náležitosti dokladu uvádí zákon o účetnictví. Forma účetních dokladů Formu účetních dokladů upravuje § 33 zákona o účetnictví. Dle tohoto zákona rozlišujeme tři možné formy účetních dokladů: SM29/2012-8 1. listinná - zpravidla doklad vyhotovený v písemné podobě tiskem, psacím strojem, rukopisem apod. 2. technická - většinou doklad zpracovaný v rámci účetního software, ve formátu „pdf“ atd. 3. smíšená - doklad v listinné formě obsahující také informace v technické formě, které jsou čitelné pouze za použití dalšího zařízení př. listinný doklad obsahující čárový kód, magnetický pásek apod. Rozdělení účetních dokladů Účetní doklady lze členit z několika hledisek, které znázorňuje následující schéma. Obrázek 1: Rozdělení účetních dokladů ROZDĚLENÍÚČETNÍCHDOKLADŮ Z hlediska funkce, kterou plní Vnější (externí) doklady - slouží k prokazování účetních případů, vznikajících ve vztahu podniku a jeho okolí př. výpisy z bankovních účtů, přijaté/vydané faktury apod. Vnitřní (interní) doklady - prokazují účetní případy, týkající se pouze podniku př. příjemky/výdejky zásob, příjmové/výdajové pokladní doklady apod. Podle množství hospodářskýc h operací, které prokazuje Jednotlivé - prokazují pouze jednu hospodářskou operaci př. jednotlivý výdej peněz z pokladny, jednotlivý výdej materiálu ze skladu apod. Sběrné - ověřují více stejnorodých hospodářských operací. Několik obdobných účetních případů př. nákup odborné literatury - je sloučeno do jednoho účetního dokladu. Sběrný účetní doklad zefektivňuje a zlevňuje zpracování účetnictví. Nejdelší období, za které mohou být jednotlivé hospodářské operace sloučeny do sběrného účetního dokladu, je jeden měsíc. Podle druhu dokladu Př. přijaté faktury, vydané faktury, příjmové pokladní doklady, výdajové pokladní doklady, příjemky zásob, výdejky zásob, výpisy z bankovních účtů, výpisy z úvěrových účtů, vnitřní účetní doklady a další. Zdroj: LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Náležitosti účetních dokladů SM29/2012-8 Zákon o účetnictví § 11 předepisuje, co vše musí každý účetní doklad povinně obsahovat. Mezi povinné náležitostí patří: 1. označení účetního dokladu, 2. obsah účetního případu a jeho účastníky, 3. peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, 4. okamžik vyhotovení dokladu, 5. okamžik uskutečnění případu, není-li shodný s okamžikem vystavení účetního dokladu 6. podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osob odpovědné za jeho zaúčtování. Označení dokladu Označením dokladu se rozumí uvedení jeho druhu a pořadového čísla. Základní druhy dokladů můžeme dělit následovně: 1. Přijatá faktura - za dodávku dlouhodobého majetku, nákup zboží, nákup materiálu, přijetí nejrůznějších služeb apod. 2. Vydaná faktura - která slouží k vyúčtování prodaných výrobků, prodaného zboží, poskytnutých služeb a jiných plnění. 3. Příjmový podkladní doklad - dokumentuje transakce uskutečněné v hotovosti, např. prodej zásob za hotové, poskytnuté služby hrazené odběratelem v hotovosti. 4. Výdajový pokladní doklad - dokumentuje transakce uskutečněné v hotovosti, např. nákup zásob za hotové, úhrada přijatých služeb dodavateli hotově apod. 5. Bankovní výpisy - prokazují pohyb peněžních prostředků na běžných, spořících, kontokorentních, termínovaných a jiných bankovních účtech např. úhrada faktur, poskytnutí či splátka úvěru, připsané úroky, poplatky za vedení účtu apod. 6. Výpisy z úvěrových účtů - prokazují pohyb peněžních prostředků na úvěrových účtech např. poskytnutí úvěru, splátka úvěru apod. 7. Příjemky zásob - dokládají změny stavu skladovaných zásob tj. přírůstky zásob, např. přírůstky materiálu, zboží, zásob tvořených vlastní činností apod. 8. Výdejky zásob - dokládají změny stavu skladovaných zásob tj. úbytky zásob, např. úbytky materiálu, zboží, zásob tvořených vlastní činností apod. 9. Další doklady - zejména nejrůznější druhy vnitřních účetních dokladů, které slouží např. jako podklad pro prokazování zaúčtování odpisů u dlouhodobého odepisovaného majetku, pro zaúčtování mezd, pro nejrůznější převody v rámci podniku, pro zaúčtování opravy chyb a další. SM29/2012-8 Pro označení druhu účetního dokladu se používají většinou zkratky či číselné kódy, anebo obojí dohromady. Rozhodování o označení druhu odkladu zkratkou a číselným kódem je plně v pravomoci každé účetní. S ohledem na srozumitelnost účetnictví je nutné, aby používané zkratky a číselné kódy byly pospány ve vnitřním předpisu (směrnici). Důležitým faktorem pro rozhodování označení dokladu je též používaný účetní software, který někdy neumožní označovat doklady zkratkou tj. písmeny, ale pouze číselným kódem. Číslování dokladů je zpravidla provedeno chronologicky číselnou řadou, která většinou bývá pro každý druh dokladu a každé účetní období odlišná. Ve velkých firmách se často používá číslování samostatnou číselnou řadou pro každý měsíc zvlášť. Tabulka 1: Ukázka možného označení druhu účetního dokladu, používané zkratky a číselného kódu Druh dokladu Příklad zkratky Příklad číselného kódu Přijatá faktura PF, FP, DF, F 01, 2xxx/01, 10 Vydaná faktura VF, FV, F 01, 2xxx/01, 20 Příjmový pokladní doklad PPD, PD, P 01, 2xxx/01, 30 Výdajový pokladní doklad VPD, VD, V 01, 2xxx/01, 40 Bankovní výpisy VBÚ, VB, B 01, 2xxx/01, 50 Výpisy z úvěrového účtu VÚÚ, VÚ, Ú 01, 2xxx/01, 60 Výdejka VZ, V, VD-V 01, 2xxx/01, 70 Příjemka PZ, P, VD-P 01, 2xxx/01, 80 Vnitřní účetní doklad VÚD, VD 01, 2xxx/01, 90 Zdroj: vlastní zpracování Obsah účetního případu a jeho účastníci Obsah účetního případu by měl výstižně a srozumitelně charakterizovat účetní případ, který účetní doklad prokazuje. Účastníky účetního případu mohou být např. podniky a jejich obchodní partneři tj. dodavatel, odběratel, banka apod. Může se jedna také o účastníky účetního případu v rámci podniku, tj. účetní případ odehrávající se mezi jednotlivými organizačními složkami podniku př. závod, divize, středisko apod. Tabulka 2: Ukázka popisu obsahu účetního případu a jeho účastníků. Obsah účetního případu Popis účastníků Dotace pokladny z běžného účtu podnik, banka Vydaná faktura za prodej výrobků - dřevěné židle podnik, odběratel Nákup materiálu v hotovosti podnik, prodejce Vyúčtování manka ve skladu zboží podnik, středisko zásobování Zdroj: vlastní zpracování SM29/2012-8 Každý účetní doklad musí obsahovat peněžní částku - v české nebo cizí měně. Jako možnou variantu zákon připouští i množstevní údaj př. počet kusů, kilogramů, metrů apod. s uvedením jednotkové ceny za jeden kus, za jeden kilogram, za jeden metr apod. Tabulka 3: Ukázka záznamu peněžní částky Obsah účetního případu Peněžní částka Dotace pokladny z běžného účtu 15 000 Kč Vydaná faktura za prodej výrobků - dřevěné židle 1. 8 židlí 1 250 Kč/1 kus 2. 10 000 Kč Nákup materiálu v hotovosti (na Slovensku) 521 € Vyúčtování manka ve skladu zboží 2 856 Kč Zdroj: vlastní zpracování Okamžik vyhotovení účetního dokladu Okamžik vyhotovení účetního dokladu bude zpravidla vymezen dnem, kdy byl účetní doklad vyhotoven. Účetní doklady musí být vyhotoveny bez zbytečného odkladu. Okamžik uskutečnění případu Okamžik uskutečnění účetního případu je den, kdy se uskutečnění případu odehrálo. Je-li vyhotoven účetní ve stejný den, kdy se uskutečnil účetní případ, postačí uvedení jednoho data. Okamžik uskutečnění účetního případu definuje Český účetní standard (ČÚS) pro podnikatele č. 001 bod 2.4.3. ČÚS stanoví okamžikem uskutečnění účetního případu den, ve kterém dojde ke splnění dodávky, splnění peněžitého dluhu, inkasu pohledávku, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy a závdavku, převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, přebytku či škody, pohybu majetku uvnitř podniku. Podpisový záznam Zákon o účetnictví požaduje, aby účetní doklad obsahoval podpisový záznam 1. osoby odpovědné za účetní případ, 2. osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu. Osobou odpovědnou za účetní případ se rozumí osoba, která např. objednala dodávku, převzala dodávku apod. Osobou odpovědnou za zaúčtování je většinou příslušný pracovník účtárny. Podpisovým záznamem se rozumí 1. vlastnoruční podpis - používaný u listinné formy účetního záznamu, SM29/2012-8 2. uznávaný elektronický podpis - používaný u elektronické či jiné technické formy účetního záznamu, 3. obdobný účetní záznam v technické formě. Pro smíšenou formu účetního záznamu stanovuje zákon o účetnictví pro listinnou část podepsání vlastnoručním podpisem a pro technickou část podepsání uznávaným elektronickým podpisem. Podniky dle zákona o účetnictví mají povinnost stanovit vnitřním předpisem oprávnění, povinnosti a odpovědnost osob v daném podniku, vztahující se k připojování podpisového záznamu či identifikačního záznamu, a to takovým způsobem, aby bylo možno určit nezávisle na sobě odpovědnost jednotlivých osob za obsah účetního záznamu, ke kterému byly uvedené podpisové záznamy připojeny. 2. 2 Oběh účetních dokladů Pod oběhem účetních dokladů se rozumí proces od vyhotovení účetního dokladu až po jeho skartaci. Oběh můžeme rozdělit do následujících kroků: Obrázek 2: Oběh účetních dokladů Zdroj: LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. SM29/2012-8 Vyhotovení účetních dokladů Vyhotovení účetního dokladu představuje vystavení patřičného účetního dokladu dle určitého účetního případu, a to bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které mají prokazovat. Účetní doklady musí být vyhotoveny v českém jazyce. V cizím jazyce mohou být účetní doklady vyhotoveny pouze tehdy, je-li splněna podmínka srozumitelnosti. Třídění a číslování účetních dokladů Účetní doklady jsou rozdělovány do jednotlivých skupin podle druhů. Doklady jsou dále označeny pořadovým číslem vyplývajícím z pravidel stanovených účetní v podniku. Kontrola správnosti účetních dokladů Kontrolu správnosti účetních dokladů lze rozdělit na věcnou kontrolu a formální kontrola. Věcná kontrola spočívá v ověření, zda účetní doklad obsahuje informace o účetním případu, který skutečně nastal, tzn. kontroluje se, zda údaje o množství, ceně a další odpovídají smluvním podmínkám. Provádí se kontrola početní správnosti údajů na dokladu apod. Kontrolu věcné správnosti musí provádět pracovník, který dodávku objednal, převzal, kontroloval apod. Formální kontrola má za úkol ověřit náležitosti dokladu vyplývající z příslušných předpisů (zákon o účetnictví, zákon o dani z přidané hodnoty apod.) Formální kontrola dokladu patří zpravidla do pracovní náplně účetních případně administrativních pracovníků. Zajištění spojitosti mezi účetním dokladem a účetním zápisem V rámci účetního dokladu je nutné zajistit i spojitost mezi účetním dokladem a zápisem do účetních knih. Jedná se o naplnění požadavku zákona o účetnictví na srozumitelnost účetnictví. Spojitost mezi účetním dokladem a účetním zápisem zpravidla účetní zajišťují 1. využitím příslušného části používaného tiskopisu účetního dokladu, 2. zúčtovacím lístkem 3. otiskem razítka na doklad s rastrem obsahujícím kolonky pro doplnění potřebných údajů, 4. vnitřním předpisem/směrnicí. Používaný tiskopis účetního dokladu umožňuje doplnit potřebné náležitosti, které předepisuje zákon o účetnictví pro účetní doklad, a dále údaje zajišťující spojitost se zápisy v účetních knihách. SM29/2012-8 Zaúčtování účetních dokladů Po označení účetního dokladu, jeho věcné a formální kontrole, doplnění údajů pro zajištění spojitosti účetního dokladu a účetního zápisu zbývá doklad zaúčtovat do účetních knih. Úschova účetních dokladů Úschovu účetních dokladů musí účetní v podniku zajistit tak, aby po dobu stanovenou zákonem o účetnictví (§ 31 a § 32) a jinými předpisy zůstal účetní doklad čitelný pro fyzickou osobu, ať již přímo, anebo prostřednictvím technického prostředku. Tabulka 4: Příklady archivačních lhůt druh účetního záznamu požadovaná doba úschovy účetní závěrka, výroční zpráva 10 let účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy a ostatní účetní záznamy, kterými účetní dokládá formu vedení účetnictví 5 let DPH 10 let mzdové listy 30 let Zdroj: RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2017. Anag. Olomouc. 2017. 1 150 stran. ISBN978-80-7554-061-4. Archivační lhůty počínají koncem účetního období, kterého se týkají. Povinnosti spojené s uchováním účetních záznamů přecházejí při zániku účetní jednotky na právního nástupce či likvidátora, popřípadě insolvenčního správce. V ostatních případech je účetní jednotka povinna před svým zánikem zajistit povinnosti spojené s uschováním účetních záznamů a o způsobu tohoto zajištění prokazatelně informovat státní archiv. Skartace účetních dokladů Skartace účetních dokladů se může provádět až po uplynutí stanovených lhůt pro jejich úschovu, archivaci. Úkoly k zamyšlení a diskuzi 1. Vyjmenujte náležitosti účetních dokladů. 2. Co rozumíme pod pojmem skartace. Klíč k řešení otázek SM29/2012-8 1. Mezi povinné náležitosti patří označení účetního dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníci, peněžní částka, informace o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, okamžik vyhotovení účetního dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu, pokud není shodný s okamžikem vystavení účetního dokladu, podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za zaúčtování. 2. Skartací rozumíme fyzické zničení dokladů takovým způsobem, aby údajů na nich uvedených nebylo možno nijak zneužít. Studijní materiály: LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. strana 87 – 96. ISBN 9788086716947. RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2017. Anag. Olomouc. 2017. 1 150 stran. Strana 58 – 65. ISBN978-80-7554-061-4. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., v aktuálním znění. § 11 - § 12, § 31 a § 32. SM29/2012-8 Kapitola 3: Rozvaha Klíčové pojmy: Rozvaha, majetek, zdroje majetku, dlouhodobý majetek, oběžný majetek, ostatní aktiva Cíle kapitoly: - vysvětlit rozdělení majetku z hlediska účetnictví, - vysvětlit členění zdrojů krytí majetku, - pochopit význam základního účetního výkazu - rozvahy, - objasnit formy sestavení rozvahy. Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodin Výklad: Rozvaha je základním účetním výkazem, resp. základním prvkem účetní závěrky. Rozvahu můžeme charakterizovat jako soupis majetku daného podniku a zdrojů jeho krytí. Majetek podniku v účetnictví označujeme jako aktiva. Zdroje krytí majetku v účetnictví označujeme jako pasiva. 3.1 Funkce rozvahy Základní funkcí rozvahy je poskytovat základní informace potřebné pro finanční řízení podniku, tzn. jaký je majetek podniku, jaká je jeho struktura - složení a dále z jakých zdrojů byl majetek pořízen - financován. Všeobecně se požaduje, aby rozvaha podávala informace - o funkční skladbě aktiv, což vyžaduje odlišit stálá (dlouhodobá) aktiva od aktiv oběžných, - o likviditě podniku, jež vypovídá o schopnosti podniku hradit své závazky, - o finanční struktuře podniku, tj. o velikosti vlastních a cizích zdrojů a SM29/2012-8 - o struktuře vlastního kapitálu v rozčlenění na interní zdroje financování, jejichž původ spočívá v tvorbě zisku a na externí. Rozvahu lze též označovat názvem bilance. 3.2 Formy sestavení rozvahy Rozvahu lze sestavot v horizontální formě, tj. sestavení do tvaru písmene „T“. Na levé straně se zapisují aktiva – majetek podniku, na straně pravé pasíva – zdroje. Druhou možností je sestavit rozvahu ve vertikální formě, tj. ve sloupcovém uspořádání. Jednotlivá aktiva a pasiva uváděná v rozvaze označujeme jako rozvahové položky. Pro peněžní částky jednotlivých položek se používá výraz rozvahový stav. Celkové součty aktiv a pasiv se musí rovnat, jelikož v rozvaze zobrazujeme jeden majetek, ale ze dvou možných hledisek. V aktivech uvádíme majetek z pohledu jeho druhů tj. struktury. Druhý pohled na majetek umožňují pasiva, která zobrazuje z jakých finančních zdrojů je majetek pořízen. Hodnota vlastního kapitálu udává informaci, kolik z aktiv je financováno vlastníky podniku - společníky či akcionáři. Součet cizích zdrojů vyjadřuje, možných hledisek. V aktivech uvádíme majetek z pohledu jeho druhů tj. struktury. Druhý pohled na majetek umožňují pasiva, která zobrazuje z jakých finančních zdrojů je majetek pořízen. Hodnota vlastního kapitálu udává informaci, kolik z aktiv je financováno vlastníky podniku - společníky či akcionáři. Součet cizích zdrojů vyjadřuje, kolik z aktiv je financováno cizími zdroji, tj. pořízeno na dluh - kryto závazkem vzniklým vůči dodavatelům, bance apod. Oba pohledy, jak z pozice aktiv tak z pozice pasiv, jsou na sobě nezávislé. Pro rovnost součtů se používají výrazy bilanční rovnováha anebo bilanční rovnice. Zjednodušeně lze bilanční rovnováhu znázornit následovně. Obrázek 3: Bilanční rovnováha AKTIVA ROZVAHA ke dni …… PASIVA Jaky majetek podnik vlastní? Vlastní kapitál 550 = Kolik z aktiv patrí vlastníkum podniku? Cizí zdroje 420 = Kolik aktiv patrí nekomu jinemu nez vlastníkum podniku? (pr. bance) AKTIVA celkem 970 PASIVA celkem 970 Zdroj: LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. SM29/2012-8 Snaha dohledat k příslušnému aktivu příslušný zdroj krytí není v reálné rozvaze však možná. Důvodem je neustálé přeskupování a změna aktiv a pasiv. 3. 3 Sestavování rozvahy Rozvahu sestavujeme k určitému dni, případně k určitému okamžiku. Den, ke kterému je rozvaha sestavována se nazývá rozvahovým dnem. Rozvahu povinně musí sestavovat každý podnik ke konci účetního období, zpravidla k 31. prosinci. V praxi je však potřeba zjišťovat informace uváděné v rozvaze častěji, než-li pouze jednou ročně. Proto je rozvaha sestavována i v kratších časových intervalech. Většinou podniky sestavují rozvahu vždy k poslednímu dni každého měsíce, nebo pak alespoň k poslednímu dni každého měsíce, nebo pak alespoň k poslednímu dni čtvrtletí. Rozvahu samozřejmě lze sestavit k jakémukoliv dni. Výjimečně se rozvaha sestavuje k jinému okamžiku než je konec rozvahového dne, tj. „24:00“. Zde pak hovoříme o okamžiku, ke kterému je rozvaha sestavena. Jak je výše uvedeno, při sestavování rozvahy se vždy musí dodržovat její stanovená struktura, jak na straně aktiv, tak též na straně pasiv. Pravidla pro vykazování aktiv Aktiva představují majetek podniku, který se člení podle druhů. V aktivech podnik uvádí majetek, který je pro něj podstatný, tzn. významný svojí hodnotou. Dalším důležitým hlediskem vykazování aktiv je právní vlastnictví majetku vykazovaného v rozvaze. V rozvaze je uváděn pouze takový majetek, který podniku patří a je jeho právním vlastníkem. Podniky velice často a rádi používají při své činnosti najatý majetek nejčastěji financovaný formou finančního leasingu. Takovýto majetek vykazuje ve své rozvaze pouze právní vlastník, v tomto případě pronajímatel. Majetek, který s ohledem na malou významnost není v aktivech vykazován, anebo majetek, který je podnikem využíván, ale není jeho právním vlastníkem je vykazován a sledován na podrozvahových účtech. Aktiva jsou v rozvaze uváděna podle své likvidnosti. Likvidnost je schopnost jednotlivých aktiv přeměnit se na peníze. V rozvaze nejdříve uvádíme majetek tj. aktiva nejméně likvidní, kterým je dlouhodobý majetek. Dále pak pokračujeme až k nejlikvidnějšímu majetku, kterými jsou oběžná aktiva. Nejlikvidnějším majetkem jsou peníze v pokladně. SM29/2012-8 Z výše uvedeného výkladu a ukázky struktury rozvahy sestavené v horizontální formě je zřejmé, že aktiva dělíme na dlouhodobý majetek (podrobnější charakteristika je uvedena v kapitole 10 a 11), krátkodobý majetek tj. oběžná aktiva (podrobnější charakteristika uvedena v kapitole 7, 8 a 9) a časové rozlišení. Za dlouhodobý majetek pokládáme majetek, který má podnik ve svém držení po dobu delší než jeden rok. Za krátkodobý majetek se považuje takový majetek, který je používaný či držený po dobu nepřevyšující hranici jednoho roku. Pravidla pro vykazování pasiv Pasiva vyjadřují v rozvaze členění majetku z pohledu jeho vlastnictví, tj. struktura pasiv poskytuje informace o tom, čí je majetek sepsaný podle druhů v aktivech. Pasiva jsou v rozvaze uváděna podle formy financování majetku. Z výše uvedeného výkladu a ukázky struktury rozvahy sestavené v horizontální formě je zřejmé, že pasiva rozdělujeme na vlastní kapitál, který zahrnuje veškeré vlastní zdroje financování majetku, závazky, které zahrnují veškeré cizí zdroje či cizí kapitál použité na financování majetku a časové rozlišení. Z pohledu používaných konkrétních účtů při účtování jednotlivých položek v rozvaze, lze rozvahu rozčlenit následovně. Obrázek 4: Struktura rozvahy včetně znázornění používaných účtových tříd a účtových skupin AKTIVA ROZVAHA ke dni …… PASIVA DLOUHODOBÝ MAJETEK účtová třída 0 VLASTNÍ KAPITÁL účtová třída 4 Dlouhodoby nehmotny majetek účtová skupina 01, 04, 05, 07, 09 Dlouhodoby hmotny majetek účtová skupina 02, 03, 04, 05, 08, 09 Dlouhodoby financní majetek účtová skupina 04, 05, 06, 09 Zakladní kapital Kapitalove fondy účtová skupina 41 Fondy ze zisku VH minulych let účtová skupina 42 VH bezneho ucetního období účtová skupina 43 OBĚŽNÁ AKTIVA účtová třída 1 - 3 CIZÍ ZDROJE účtová třída 3 a 4 Zasoby účtová skupina 11, 12, 13, 15, 19 Pohledavky  dlouhodobe účtová skupina 31  kratkodobe účtová skupina 31, 33, 35, 37, 39 Rezervy účtová skupina 45 Zavazky  dlouhodobe účtová skupina 47  kratkodobe účtová skupina 32, 33, 34, 36, 37 SM29/2012-8 Kratkodoby financní majetek účtová skupina 21, 22, 23, 24, 25, 26, 29 Bankovní uvery účtová skupina 46 ČASOVÉ ROZLIŠENÍ účtová třída 3; účtová skupina 38 ČASOVÉ ROZLIŠENÍ účtová třída 3; účtová skupina 38 AKTIVA = PASIVA Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. S ohledem k rozmanitosti používaných účtů při účtování, jsou v rozvaze vymezeny pouze používané účtové třídy a skupiny. Rozvaha je základním účetním výkazem a lze ji charakterizovat jako soupis majetku daného podniku a zdrojů jeho krytí. Majetek podniku v účetnictví označujeme jako aktiva. Zdroje krytí majetku v účetnictví označujeme jako pasiva. Aktiva jsou v rozvaze uváděna podle své likvidnosti tj. od nejméně likvidního majetku (dlouhodobého majetku) po nejvíce likvidní majetek (peněžní prostředky). Pasiva jsou v rozvaze uváděna podle formy financování majetku, kdy nejdříve jsou uvedeny vlastní zdroje krytí (základní kapitál + hospodářský výsledek) a dále cizí zdroje krytí (závazky + bankovní úvěry) Rozvaha se sestavuje k rozvahovému dni. Rozvahu povinně musí sestavovat každý podnik ke konci účetního období, zpravidla k 31. prosinci, kdy účetní má na výběr sestavení rozvahy buď v horizontální formě či ve vertikální formě. Úkoly 1. Sestavte rozvahu spolecnosti ABX s. r. o., a dopocítejte zakladní kapital, jestlize spolecnost k 31. 12. 20xx vykazuje nasledující polozky aktiv a pasiv. Název položky tis. Kč Název položky tis. Kč stroj 120 rezervní fond 451 zakladní kapital ? bankovní ucty 251 peníze 50 bankovní uvery 489 pozemek 321 zavazky vuci zamestnancum 69 nerozdeleny zisk minulych let 125 pohledavky vuci odberatelum 110 software 98 material na sklade 259 SM29/2012-8 prijate zalohy 50 budova 870 poskytnute zalohy 36 pozemek 654 zavazky vuci dodavatelum 169 rezervy 578 Klíč k řešení otázek 1. AKTIVA ROZVAHA ke dni 31. 12. 20xx v tis. Kč PASIVA DLOUHODOBÝ MAJETEK 2 063 VLASTNÍ KAPITÁL 1 414 software stroj pozemky budova zakladní kapital 838 rezervní fond nerozdeleny zisk minulych let OBĚŽNÁ AKTIVA 706 CIZÍ ZDROJE 1 355 material na sklade pohledavky vuci odberatelum poskytnute zalohy bankovní ucty peníze rezervy zavazky vuci dodavatelum prijate zalohy zavazky vuci zamestnancum bankovní uvery AKTIVA 2 769 = 2 769 PASIVA LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. Strana 34 – 59. ISBN 9788086716947. Studijní materiály: LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. Strana 34 – 59. ISBN 9788086716947. RYNEŠ. P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2017. Anag, Olomouc. 1 150 stran. Strana 78. ISBN978-80-7554-061-4. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., v aktuálním znění. § 18, § 19. SM29/2012-8 Kapitola 4: Náklady, výnosy, výsledek hospodaření – základy účtování Klíčové pojmy: Náklady, výnosy, zisk, ztráta, výsledek hospodaření, výsledovka (výkaz zisku a ztráty) Cíle kapitoly: - vysvětlit pojem náklady a výdaje a charakterizovat rozdíl mezi nimi, - vysvětlit pojem výnosy a příjmy a charakterizovat rozdíl mezi nimi, - charakterizovat výsledek hospodaření a jeho základní rozdělení, - seznámit se se způsobem vykazování nákladů a výnosů ve výkazu zisků a ztrát, - objasnit základy účtování nákladů a výnosů. Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodin Výklad: 4.1 Vymezení pojmu náklady Náklad představuje hodnotovou kategorii, která je předmětem zachycení v účetnictví. Přesné vymezení se liší podle toho, zda jde o náklad v rámci účetnictví finančního, které poskytuje informace pro rozhodování především externím uživatelům účetních informací, nebo v manažerském účetnictví, které slouží pro rozhodování vedoucích pracovníků. Tato kapitola bude zaměřena na vymezení pojmu náklady v rámci finančního účetnictví. Náklady představují snížení ekonomického prospěchu během účetního období, jež se projevuje jako úbytek aktiv v peněžním i nepeněžním vyjádření nebo vznik závazků (přírůstek pasiv). SM29/2012-8 Úbytek aktiv představuje např. spotřeba materiálu, opotřebení strojů nebo výdej zboží ze skladu. Vznik závazků představuje např. přijatá faktura za spotřebovanou energii nebo vyúčtování mezd. Podstata nákladů tedy spočívá v penězích vyjádřeném vynaložení ekonomických zdrojů na určitý předem vymezený účel. Příklady nákladů: 1. spotřeba cizích výkonů (nakoupené služby – energie, služby právníka), 2. spotřeba oběžného majetku (spotřebovaný materiál při výrobě, prodané zboží), 3. spotřeba dlouhodobého majetku (postupné opotřebení strojů vyjádřené odpisy). Pro správně pochopení a účtování nákladů je potřeba rozlišovat pojmy náklad a výdaj. Výdaj představuje pouze úbytek peněžních prostředků, který nemusí znamenat snížení ekonomického prospěchu. Účetní jednotka nakoupí materiál, který uloží na skladě. Nákup materiálu nepředstavuje snížení ekonomického prospěchu (ubyly peněžní prostředky, ale přibyl materiál na skladě). Ke vzniku nákladů dojde až vydáním materiálu do výroby. Naopak náklad je vždy spojen s úbytkem ekonomického prospěchu tedy úbytkem aktiv nebo vznikem závazku. Náklad vzniká i v případě, že není spojen s úbytkem peněžních prostředků. Přijetím faktury za energie nebo vyúčtováním mezd vzniká náklad, bez ohledu na to, kdy bude faktura zaplacena. Konkrétní příklady rozdílů mezi výdaji a náklady jsou uvedeny v tabulce č. 5 Tabu lka 5: Příkl ady rozdí lů mezi nákl ady a výda ji Úhrada faktury za nakup materialu Jedna se pouze o výdaj, doslo k ubytku penezních prostredku, material zatím nebyl spotrebovan Nakup kolku za hotove a jeho vydej do spotreby Jedna se o výdaj, ktery je zároveň nákladem. Kolek byl pouzit (spotrebovan) v ramci podnikatelske cinnosti. Predplatne casopisu na prístí rok Jedna se pouze o výdaj, naklad vznikne ucetní jednotce az v období, kdy bude casopis vydan a pouzívan Porízení sluzebního automobilu na fakturu Jedna se pouze o vznik závazku. Vydaj vznikne v dobe uhrady faktury, naklad vznika postupnym opotrebením automobilu, ktere je vyjadreno odpisy Vyuctovaní mezd k 31. 10. Jedna se pouze o náklad, vydaj vznikne az vyplatou mezd v nasledujícím mesíci Splatka uveru Jedna se pouze o vydaj, doslo k ubytku penezních prostredku a ubytku zavazku druh vydaje charakteristika SM29/2012-8 Zdroj: LÍBAL, Tomáš., 2014. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd., Praha: Institut certifikace účetních, 414 stran. ISBN 9788086716947. Přiřazování nákladů výnosům: dle principu věcné shody nákladů a výnosů se náklady zúčtovávají v tom období, v němž byl realizován výnos, na jehož dosažení byly vynaloženy. Ne všechny náklady lze jednoznačně přiřadit k určitým výnosům, a proto se takové náklady zúčtovávají v tom období, v němž byly vynaloženy. 4.2 Význam a struktura členění nákladů Předpokladem účinného řízení nákladů i správného zaúčtování nákladů je jejich podrobnější rozčlenění do stejnorodých skupin. Náklady lze členit resp. klasifikovat podle různých kritérií. Druhové členění nákladů Druhové členění nákladů vychází z klasifikace vstupů výrobního procesu v podniku. Jedná se o náklady, které přicházejí z vnějšího okolí v prvotní podobě. Mezi základní nákladové druhy patří zejména: 1. spotřeba materiálu, energie a externích služeb, 2. osobní náklady (mzdy, sociální náklady,…), 3. odpisy hmotného a nehmotného investičního majetku, 4. spotřeba externích prací a služeb, 5. finanční náklady. Druhové členění nákladů je v našich podmínkách základem členění nákladů ve finančním účetnictví. Slouží jako informační podklad pro zajištění rovnováhy mezi potřebou zdrojů a jejich zajištěním. Sledování nákladových položek podle druhů je v České republice stále preferováno především pro jednoduchost sestavení výsledovky. Účelové členění nákladů České účetní předpisy umožňují účetní jednotce rozhodnout v oblasti provozních nákladů, zda bude používat členění podle druhu nebo podle účelu. Mnohem rozšířenější je první způsob účtování. Pokud se účetní jednotka rozhodne pro účelové členění nákladů, sestavuje i výkaz SM29/2012-8 zisků a ztrát v účelovém členění. Provádí se z důvodu schopnosti rozpoznat v rámci členění nákladů vztah nákladů k efektivnosti prováděných výkonů a také pro efektivní řízení celého transformačního procesu. Toto členění je základem stanovení plánovaných nákladů k porovnání se skutečnou spotřebou pro posuzování hospodárnosti. Při účelovém členění je sledován účel, na který byla určena spotřeba. Týká se provozních nákladů a je to např. členění na náklady prodeje, skladování, správní režii, odbytové náklady. Nevýhodou účelového členění je nejednoznačnost přiřazení nákladů konkrétnímu účelu, které může vést ke zkreslení skutečné struktury nákladů. Z hlediska řízení hospodárnosti se náklady člení na: 1. Náklady technologické, 2. Náklady na obsluhu a řízení. Náklady technologické souvisejí s hlavní činností podniku či s provozovanou technologií (náklady na jednicový materiál – spotřeba dřeva, mzdové náklady – mzda mistra, osvětlení dílny, odpisy strojů, pronájem výrobní haly, mzdy údržbářů). Náklady na obsluhu a řízení jsou náklady na obslužné činnosti podniku, které nesouvisí s jeho hlavní činností (mzdy manažerů, účetních, náklady na výpočetní techniku pro administrativní pracovníky, náklady na informační systém)- zajišťují podmínky pro danou činnost Tyto dvě skupiny nákladů se dále člení podle dalších kritérii. Například podle činností spojených s výrobou (na co byl náklad vynaložen – výroba, správa, skladování, doprava), nebo podle místa vzniku a odpovědnosti (např. členění podle hospodářských středisek) Kalkulační členění nákladů – zvláštní typ účelového členění 1. Přímé náklady, 2. Nepřímé náklady. Přímé náklady jsou náklady, které bezprostředně souvisejí s konkrétním druhem výkonu (náklady na jednicový materiál, mzdové náklady výrobních dělníků, odpisy jednoúčelového stroje, náklady na přípravu manuálu k produktu) SM29/2012-8 Nepřímé náklady jsou takové, které se nevztrahují k jednomu druhu výkonu a zajišťují průběh podnikatelského procesu podniku v širších souvislostech (pronájem výrobní haly, mzdy údržbářů, manažerů, účetních, náklady na VT a IS, odpisy strojů) Členění nákladů ve vztahu k objemu prováděných výkonů je vnímáno jako jedno z nejvýznamnějších nástrojů řízení nákladů v současnosti. Poznání toho, jak budou náklady reagovat na změnu v objemu výkonů, se takto stává jedním ze základních nástrojů pro tvorbu manažerských rozhodnutí. Dvě základní skupiny nákladů: 1. Variabilní náklady, jsou ty náklady, které se v závislosti na objemu výkonů mění 2. Fixní náklady, které při změnách v určitém rozpětí prováděných výkonů či využití kapacity zůstávají neměnné. Členění podle struktury výsledku hospodaření Z hlediska finančního účetnictví je důležité členění nákladů podle struktury výsledku hospodaření. O r. 2016 bylo zrušeno samostatné vykazování mimořádných nákladů a rozlišují se pouze dvě skupiny nákladů: 1. Provozní - účtové skupiny 50-55, 58 2. Finanční - spojené s peněžními prostředky nebo cennými papíry - účtové skupiny 56, 57 (např. prodané CP, úroky, kurzové ztráty, bankovní poplatky). Pozor účty skupiny 59 – daně z příjmů nejsou součástí hospodářského výsledku Položky mimořádných nákladů účetní jednotka zahrnuje do nákladů provozních, popř. do nákladů finančních Tabulka 6: Klasifikace nákladů Členění nákladů Nákladové druhy Konkrétní příklady nákladů Druhové Nakladove druhy podle smerne uctove osnovy Napr. Úcet 501 – Spotreba materialu Material napr. drevo, vydany do vyroby k dalsímu zpracovaní na drevene desky Úcet 522 – Mzdove naklady Mzdy napr. truhlare, reditele podniku Úcet 568 – Ostatní financní naklady Poplatky za vedení bankovního uctu SM29/2012-8 Účelové Vyrobní naklady Naklady na prodane vyrobky napr. material, mzdy vyrobních delníku, vyrobní rezie Administrativní naklady Platy administrativních zamestnancu, spotreba kancelarskych potreb, telefony Odbytove naklady Naklady na reklamu, dopravu, odpisy nakladních automobilu Ostatní provozní naklady Naklady na vyzkum a dalsí naklady a ztraty, ktere nelze priradit k predchozím druhum nakladu V závislosti na objemu výroby Fixní Najemne, odpisy, mzdy administrativních zamestnancu Variabilní Spotreba materialu, mzdy vyrobních delníku Podle struktury vysledku hospodarení Provozní Spotreba materialu, mzdy, odpisy Financní Bankovní poplatky, kurzove ztraty Z hlediska dane z príjmu Danove uznatelne Spotreba materialu, mzdove naklady Danove neuznatelne Naklady na reprezentaci, dary Zdroj: vlastní zpracování dle RYNEŠ, P., 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka k 1. 1. 2016, Praha: ANAG. 1 164 stran. IBSN 978-80-7263-994-6. 4.3 Vymezení pojmu výnosy Výnosy představují zvýšení ekonomického prospěchu během účetního období, které se projevuje přírůstkem aktiv v peněžním i nepeněžním vyjádření. Výnosy, kterých bylo dosaženo prodejem aktiv nebo služeb, nazýváme tržby. Výnosy získává účetní jednotka především: 1. Z prodeje výrobků a služeb, 2. Z prodeje zboží, 3. Z využívání podnikových aktiv jinými subjekty (např. přijaté úroky, dividendy, nájemné), 4. Aktivace majetku se od roku 2016 účtuje prostřednictvím nákladových účtů účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace (účtujeme na straně Dal) a za výnos se nepovažuje. Obdobně jako u pojmů náklad a výdaj je i pro správně pochopení a účtování výnosů potřeba rozlišovat pojmy výnos a příjem. Příjem představuje pouze přírůstek peněžních prostředků, který nemusí znamenat SM29/2012-8 zvýšení ekonomického prospěchu. Účetní jednotka přijme v hotovosti peněžní prostředky od odběratele, který takto splatí fakturu za nakoupené výrobky. Přírůstek peněžních prostředků v pokladně nepředstavuje zvýšení ekonomického prospěchu (přibyly peněžní prostředky, ale zároveň se ve stejné výši snížila pohledávka vůči odběrateli). Ke vzniku výnosu dochází již vystavením faktury pro odběratele za prodané výrobky nezávisle na tom, kdy a jak bude faktura uhrazena. Naopak výnos je vždy spojen s přírůstkem ekonomického prospěchu tedy přírůstkem aktiv nebo vznikem pohledávky. Výnos vzniká i v případě, že není spojen s přírůstkem peněžních prostředků. Vystavením faktury za poskytnuté služby vzniká výnos, bez ohledu na to, kdy bude faktura zaplacena. Konkrétní příklady rozdílů mezi výdaji a náklady jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 7: Příklady rozdílů mezi pojmy výnos a příjem Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš., 2014. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd., Praha: Institut certifikace účetních, 414 stran. ISBN 9788086716947. Náklady a výnosy ovlivňují výsledek hospodaření účetní jednotky. Z toho důvodu je potřeba sledovat vývoj nákladů a výnosů nejen v celkovém úhrnu, ale i v podrobném členění. Stejně jako náklady je možné i výnosy klasifikovat podle různých hledisek. druh příjmu charakteristika Na bankovní ucet byla pripsana castka uhrady faktury od odberatelu za prodane vyrobky Jedna se pouze o příjem, doslo k prírustku penezních prostredku a zaroven snízení pohledavky vuci odberatelum Príjem trzby za prodane zbozí do pokladny Jedna se o příjem, ktery je zároveň výnosem. Dopredu prijate najemne na prístí rok Jedna se pouze o příjem, vynos vznikne ucetní jednotce az v období, na ktere je sjednana najemní smlouva tedy prístí rok Vystavení faktury odberatelum za poskytnute sluzby Jedna se pouze výnos. Príjem vznikne v dobe uhrady faktury. Prijata zaloha za vyrobky Jedna se pouze o příjem, vynos vznika az skutecnym dodaním vyrobku Splatka pujcky poskytnute zamestnanci Jedna se pouze o príjem, doslo k prírustku penezních prostredku a zaroven snízení pohledavky vuci zamestnanci SM29/2012-8 Druhové členění výnosů Druhové členění výnosů je využíváno především ve finančním účetnictví. Toto členění výnosů odpovídá jednotlivým účtovým skupinám účtové třídy 6 směrné účtové osnovy. Jedná se o výnosy v té podobě, ve které vystupují z podniku do vnějšího okolí. Členění podle struktury výsledku hospodaření 1. provozní - účtové skupiny 60 – 64 2. finanční - účtová skupina 66 – výnosy související především s peněžními prostředky a cennými papíry (např. přijaté úroky, výnosy z prodeje cenných papírů, dividendy apod.) Výnosy se člení z hlediska druhového podle směrné účtové osnovy (např. účty 601, 604), dále podle struktury hospodářského výsledku na výnosy provozní a finanční (provozní výnosy jsou např. tržby za prodané výrobky, finanční výnosy jsou z prodeje cenných papírů) a z hlediska daně z příjmů na výnosy do základu daně zahrnované a do základu daně nezahrnované (zahrnované jsou např., tržby, nezahrnované jsou výnosy z finančního majetku, které již byly zdaněny srážkovou daní). Náklady a výnosy ovlivňují výsledek hospodaření účetní jednotky. Z toho důvodu je potřeba sledovat vývoj nákladů a výnosů nejen v celkovém úhrnu, ale i v podrobném členění. Stejně jako náklady je možné i výnosy klasifikovat podle různých hledisek. 4.4 Pravidla pro účtování nákladů a výnosů Základy účtování budou vysvětleny v následující kapitole. Přesto je vhodné již nyní uvést základní pravidla pro účtování nákladů a výnosů. Účty, na kterých účtujeme o nákladech a výnosech, se nazývají účty výsledkové, vzhledem k tomu, že náklady a výnosy slouží ke zjištění hospodářského výsledku. Rozdělujeme je na účty nákladové a účty výnosové. 1. Náklady se účtují na účtech 5. účtové třídy, výnosy na účtech 6. účtové třídy. 2. Nákladové a výnosové účty mají nulový počáteční zůstatek. Účtujeme narůstajícím způsobem od začátku roku, vyplývá to z požadavku zjistit na konci účetního období hospodářský výsledek. 3. Na nákladových účtech se účtuje v průběhu účetního období na straně MD, na straně Dal se účtuje snížení nákladů, popř. aktivace a změna stavu zásob vlastní výroby SM29/2012-8 4. Na výnosových účtech se účtuje v průběhu účetního období na straně Dal, snížení výnosů na straně MD. 5. Náklady a výnosy se zásadně účtují do účetního období, s nímž časově a věcně souvisí. Časová a věcná souvislost nákladů a výnosů se v účetnictví zajišťuje prostřednictvím účtů časového rozlišení, dohadných účtů a rezerv. 6. Při účtování nákladů a výnosů platí zákaz jejich vzájemné kompenzace. Není možné např. náhradu škody účtovat jako snížení nákladů. 7. Opravy nákladů a výnosů minulých let se účtují do běžného účetního období a to na účtech nákladů a výnosů, kterých se opravy týkají. 4.5 Změny v účtování nákladů a výnosů s platností od 1. 1. 2016 O změně stavu zásob vytvořených vlastní činností se do konce roku 2015 účtovalo jako o výnosech na účtu účtové skupiny 61- Změna zásob vlastní činnosti. Novelizovaná vyhláška ruší tento účet a zavádí nový účet účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. V souvislosti se zrušením mimořádného výsledku hospodaření dochází rovněž k nové úpravě obsahu skupiny účtů 54 – Jiné provozní náklady, která nově obsahuje zejména poskytnuté dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, opis pohledávek, pojistné vztahující se k provozní činnosti, inventarizační rozdíly a škody v provozní oblasti. Dále dochází ke změně účtování aktivace zásob a dlouhodobého majetku vytvořených vlastní činností. O aktivaci nebude účtováno jako o výnosech, ale bude o ní účtováno jako o snížení nákladů ve prospěch příslušného nákladového účtu účtové skupiny 58. Změny v účtování darů O přijatých darech nebude účtováno jako o zvýšení základního kapitálu, ale jako o jiných provozních výnosech. V účtové osnově vznikají nové účty 565 – Poskytnuté dary (669 – Přijaté dary), na které účetní jednotka účtuje dary poskytnuté (nebo přijaté ) v hotovosti nebo na bankovní účty. Účty 543 – Poskytnuté dary (643 – Přijaté dary) použije účetní jednotka na účtování darů nepeněžních, věcných. 4.6 Výsledek hospodaření SM29/2012-8 Výsledek hospodaření za účetní jednotku jako celek se zjistí jako rozdíl mezi výnosy účtovanými v účtové třídě 6 a náklady účtovanými v účtové třídě 5. Matematicky může nabýt: 1. hodnoty větší než nula, potom hodnoty nula, 2. výsledek hospodaření nazýváme zisk, 3. hodnoty menší než nula, potom výsledek hospodaření nazýváme ztráta. Takto zjištěný výsledek hospodaření se pro účely vykazování člení na sedm kategorii: 1. Provozní výsledek hospodaření Používá se při druhovém členění nákladů a výnosů a získáme jej rozdílem mezi provozními výnosy a provozními náklady 2. Finanční výsledek hospodaření představuje při druhovém členění nákladů a výnosů rozdíl mezi finančním výnosy a finančními náklady 3. Výsledek hospodaření před zdaněním, 4. Daň z příjmu (splatná a odložená), 5. Výsledek hospodaření po zdanění, 6. Převod podílu na výsledku hospodaření (pouze u komanditních a veřejných obchodních společností), 7. Výsledek hospodaření za účetní období. 4.7 Výkaz zisku a ztráty - výsledovka Výkaz zisku a ztráty je písemný přehled o nákladech, výnosech a hospodářském výsledku za určité období. Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty zobrazuje dvě základní stránky téhož ekonomického jevu a jedná se o dva nejdůležitější výkazu účetní závěrky. Výsledovka obsahuje výsledky dosažené používáním majetku za určité období, jedná se o výkaz o finanční výkonnosti podniku. Výsledovku sestavuje účetní jednotka v zákonné struktuře, tedy struktuře uvedené ve vyhlášce Ministerstva financí Přílohy č. 2 (druhové členění) a č. 3 (účelové členění) Vyhlášky 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Schéma struktury zkrácené výsledovky v druhovém členění: I. Tržby z prodeje výrobků a služeb SM29/2012-8 II. Tržby za prodej zboží A. Výkonová spotřeba A. Změna stavu zásob vlastní činnosti (+/-) B. Aktivace (-) C. Osobní náklady D. Úpravy hodnot v provozní oblasti I. Ostatní provozní výnosy E. Ostatní provozní náklady * Provozní výsledek hospodaření (+/-) II. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku – podíly F. Náklady na prodané podíly III. Výnosy z ostatního finančního majetku G. Náklady související s ostatním finančním majetkem IV. Výnosové úroky a podobné výnosy H. Úpravy hodnot a rezervy ve finanční oblasti I. Nákladové úroky a podobné náklady V. Ostatní finanční výnosy J. Ostatní finanční náklady * Finanční výsledek hospodaření (+/-) ** Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) K. Daň z příjmů ** Výsledek hospodaření po zdanění (+/-) L. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům *** Výsledek hospodaření za účetní období * Čistý obrat za účetní období = I. + II. + III. + IV. + V. + VI. + VII. Schéma struktury položek provozního výsledku hospodaření v účelovém členění: I. Tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb A. Náklady prodeje * Hrubý zisk nebo ztráta B. Odbytové náklady C. Správní náklady SM29/2012-8 II. Ostatní provozní výnosy D. Ostatní provozní náklady * Provozní výsledek hospodaření (+/-) Účetní jednotka provozující hospodářkou činnost vytváří výkony v podobě výrobků, zboží nebo služeb, které prodává za účelem dosažení zisku. Výnos představuje zvýšení ekonomického prospěchu podniku, vyjádřené v penězích a dosažené činností podniku. Nejčastějšími výnosy jsou tržby z prodeje. Náklad představuje v penězích vyjádřené vynaložení ekonomických zdrojů na určitý předem vymezený účel. Nejčastějšími nákladovými druhy jsou spotřeba materiálu, mzdy, odpisy, nakupované služby. sNa konci účetního období účetní jednotka zjišťuje výsledek hospodaření, který se vypočítá jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Písemný přehled o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku za účetní období se nazývá výsledovka. Úkoly k zamyšlení a diskuzi 1. Co je to náklad? 2. Co je to výnos? 3. Co je to výsledovka? Klíč k řešení otázek 1. Náklad představuje hodnotovou kategorii, která je zachycena v účetnictví. Vyjadřuje spotřebu účetní jednotky v penězích 2. Výnos vyjadřuje hodnotu výkonu účetní jednotky v penězích. Tržby jsou vždy výnosem. 3. Výsledovka - výkaz zisku a ztráty – je písemný přehled o nákladech, výnosech a hospodářském výsledku účetní jednotky za určité období. Studijní materiály: Český účetní standard pro podnikatele č. 19. SM29/2012-8 LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. Strana 34 – 59. ISBN 9788086716947. RYNEŠ, P., 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka k 1. 1. 2016, Praha: ANAG. 1 164 stran. Strana 204 – 205. IBSN 978-80-7263-994-6. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v aktuálním znění. § 20 – 26, §28 – 30, §32 -34. Kapitola 5: Metodické prvky účetnictví a kontrolní systém v účetnictví Klíčové pojmy: Účet, účetní zápisy, rozvahové účty, výsledkové účty Cíle kapitoly: - vysvětlit podstatu, formu a účel účtu - seznámit s druhy účtů, jejich členěním a vysvětlit způsob účtování na účtech - seznámit s podmínkami provádění účetního zápisu - charakterizovat a popsat druhy účetních knih, jejich náležitosti a obsah Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodiny Výklad: SM29/2012-8 5.1 Metodické prvky účetnictví Účet Účet (konto) je základním prvkem účetnictví. Umožňuje třídit jednotlivé hospodářské operace z hlediska věcného. Pro každou položku v rozvaze a výsledovce se zřizuje samostatná evidence na účtu. Na tomto účtu se zaznamenávají změny, přírůstky/úbytky, v příslušné položce aktiv/pasiv případně nákladů/výnosů. Pro volbu příslušného účtu při zaúčtování účetního případu je rozhodující charakter hospodářské operace. Přírůstky a úbytky se nezaznamenávají na účtu s odlišným znaménkem tj. plus nebo mínus, ale zaznamenávají se odděleně. Ke dni zpracování účetní závěrky se provádí na všech používaných účtech uzávěrka těchto účtů, která spočívá v součtu přírůstků a úbytků u dané položky (aktiv/pasiv anebo nákladů/výnosů) a vyčíslení jejího zůstatku. Proto rozdělujeme účet na dvě strany, které mají v účetnictví specifické pojmenování. Účet schematicky znázorňujeme v podobě tabulky ve tvaru velkého písmene „T“. V praxi se lze též setkat s názvem tzv. šibenice. Každý účet má své číslo a název dle doporučené metodiky. Schéma 1: Účty a varianty označování stran účtu Číslo a název účtu Strana uctu Strana uctu Ma Dati (MD) Dal (D) Debetní (debet) Kreditní (kredit) Zapisy na vrub uctu Zapisy ve prospech uctu Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Rozdělení účtů Rozdělení účtů a způsob účtování na jednotlivých účtech vyplývá ze zákona o účetnictví a českých účetních standardů. Schéma 2: Základní rozdělení účtů účty SM29/2012-8 rozvahové výsledkové závěrkové podrozvahové aktivní pasivní nákladové výnosové Zdroj: vlastní zpracování dle RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účení závěrka 2017. Anag Olomouc. 1 150 stran. ISBN 978- 80-7554-061-4. Na účtech rozvahových se sledují přírůstky a úbytky rozvahových položek, a stejně jako se rozděluje rozvaha na dvě strany - aktiva a pasiva, tak rovněž rozvahové účty rozdělujeme na účty aktivní a pasivní. 1. Aktivní - používají se k zachycení pohybu různých druhů aktiv a účtujeme na nich přírůstky a úbytky aktiv tj. majetku - př. dlouhodobého majetku, pohledávek, finančních prostředků atd. 2. Pasivní - používají se k zachycení pohybu různých druhů pasiv a účtujeme na nich přírůstky a úbytky pasiv tj. zdrojů krytí - př. základního kapitálu, závazků, bankovních úvěrů atd. Výsledkové účty slouží k zaznamenávaní přírůstku a úbytku nákladů a výnosů. 1. Nákladové účty - slouží k zachycení postupného narůstání výše nákladů př. spotřeba materiálu či zboží, cestovné, odpisy, poplatky za vedení účtů, mzdové náklady atd. 2. Výnosové účty - slouží k zachycení postupného narůstání výše výnosů př. tržby za prodej vlastních výrobků, zboží a služeb, připsané úroky z běžných účtů atd. Porovnáním nákladových a výnosových účtů na konci účetního období (při roční účetní uzávěrce) podniky zjišťují svůj výsledek hospodaření, kterého dosáhly. Účty závěrkové jsou účty technického typu, sloužící pro potřeby otevírání a uzavírání účetních knih. Účetní v podnicích je použijí pouze na počátku či na konci účetního Porovnáním nákladových a výnosových účtů na konci účetního období (při roční účetní uzávěrce) podniky zjišťují svůj výsledek hospodaření, kterého dosáhly. Účty závěrkové jsou účty technického typu, sloužící pro potřeby otevírání a uzavírání účetních knih. Účetní v podnicích je použijí pouze na počátku či na konci účetního období. Podrozvahové účty slouží k zachycení účetních případů týkajících se majetku a závazků, který není vyjádřen v rozvaze a neúčtuje se tedy o nich na účtech rozvahových. Na podrozvahové účtu účtujeme např. najatý majetek, odepsané pohledávky, závazky z finančního leasingu apod. SM29/2012-8 Účetní zápisy Účetní zápisy jsou účetní záznamy, které je účetní v podniku povinna ze zákona o účetnictví provádět průběžně, a to na podkladě účetního dokladu. K účetnímu záznamu je dále nutné připojit podpisový záznam odpovědné osoby, která za něj plně odpovídá. V případě, že se jedná o stejnou osobu, která odpovídá za účetní případ, postačí jeden podpisový záznam. Účetní záznamy musí být vyhotoveny: 1. trvalým způsobem – musí být zachycené na nosiči, který zajistí čitelnost a neměnnost účetního zápisu minimálně po dobu jeho povinné úschovy, 2. srozumitelně – musí být zaznamenány přehledným způsobem, který umožní snadnou orientaci v účetních zápisech interním i externím uživatelům účetnictví, 3. v českém jazyce. Zásady účtování na rozvahových účtech Pro účtování přírůstků a úbytků na účtech rozvahových je stanoveno závazné pravidlo. Na rozvahovém účtu aktivním účtujeme přírůstek na straně Má Dáti (MD) a úbytek na straně Dal (D). Na rozvahovém účtu pasivním je účtování naopak. Přírůstek účtujeme na straně Dal (D) a úbytek účtujeme na straně Má Dáti (MD). Schéma 3: Účtování na rozvahových účtech MD Rozvahovy ucet aktivní D MD Rozvahovy ucet pasivní D prírustek ubytek ubytek prírustek Zdroj: vlastní zpracování dle RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účení závěrka 2017. Anag Olomouc. 1 150 stran. ISBN 978- 80-7554-061-4. Na konci účetního období vždy podniky sestavují účetní výkazy za uplynulé účetní období. Pro sestavení rozvahy je nezbytné, aby účetní nejprve uzavřela všechny účty, které vede k jednotlivým aktivům a pasivům. Úzávěrka rozvahových účtů má dva kroky. Nejprve vyčíslíme obraty účtů. Obratem se rozumí součet změn na jedné straně účtu za SM29/2012-8 dané období. Následně vypočteme konečný zůstatek účtu. Konečný zůstatek zohledňuje počáteční zůstatek účtu rozvahového a obrat na straně Má dáti (MD) a Dal (D), tj. změny na účtu. Konečný zůstatek účtu rozvahového aktivního vypočteme jako součet počátečního zůstatku a obranu strany Má dáti. Od tohoto součtu odečteme obrat strany Dal (D). Počáteční a konečný zůstatek rozvahových účtů aktivních je na straně Má dáti (MD) účtu. Vyjadřuje kladnou hodnotu aktiva. Konečný zůstatek účtu rozvahového pasivního vypočteme jako součet počátečního zůstatku a obranu strany Dal (D). Od tohoto součtu odečteme obrat strany Má dáti (MD). Počáteční a konečný zůstatek rozvahových účtů pasivních je na straně Dal (D). Vyjadřuje kladnou hodnotu pasiva. Schéma 4: Účtování na rozvahových účtech MD Rozvahovy ucet aktivní D MD Rozvahovy ucet pasivní D PZ PZ O MD O D O MD O D KZ KZ KZ = PZ + obrat MD - obrat D KZ = PZ + obrat MD - obrat D Zdroj: vlastní zpracování dle RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účení závěrka 2017. Anag Olomouc. 1 150 stran. ISBN 978- 80-7554-061-4. Princip účtování na rozvahových účtech aktivních a pasivních znázorňuje následující schéma. Schéma 5: Aktivního a pasivního účtu se zachycenými účetními operacemi Na rozvahovém aktivním účtu 211 pokladna byly zachyceny tyto operace: 1. PZ 255 2. přírůstek 25 3. úbytek 187 4. úbytek 76 5. přírůstek 53 Na rozvahovém pasivním účtu 321 závazky z obchodních vztahů (dodavatelé) byly zachyceny tyto operace: 1. PZ 12 2. přírůstek 111 3. přírůstek 27 4. úbytek 124 5. přírůstek 68 MD 211 - pokladna D MD 321 - dodavatelé D 1. PZ 255 3. 187 4. 124 1. PZ 12 SM29/2012-8 2. 25 4. 76 2. 111 5. 53 3. 27 O MD 78 O D 263 5. 68 KZ 70 O MD 124 O D 206 Zdroj: vlastní zpracování dle RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účení závěrka 2017. Anag Olomouc. 1 150 stran. ISBN 978- 80-7554-061-4. U některých rozvahových účtů nelze jednoznačně určit, zda se jedná o účet rozvahový aktivní či rozvahový pasivní. Typickými představiteli jsou: účet - daň z přidané hodnoty (343), účet - peníze na cestě (261). Konečné stavy účtů aktiv a pasiv se zanesou do rozvahy, a tím vznikne přehledná tabulka o majetku podniku a zdrojích jeho krytí k danému dni. Schéma 6: Vazby rozvahových účtů a rozvahy MD Rozvahovy ucet aktivní D MD Rozvahovy ucet pasivní D KZ KZ AKTIVA ROZVAHA P ASIVA AKTIVA celkem PASIVA celkem Zdroj: vlastní zpracování dle RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účení závěrka 2017. Anag Olomouc. 1 150 stran. ISBN 978- 80-7554-061-4. Účtování hospodářských operací tj. jednotlivých účetních případů na rozvahových účtech, které způsobují změny v rozvaze, mají vždy dopad na dvě položky v rozvaze naráz. Změny v rozvaze lze rozdělit na čtyři typy změn. Tabulka 8: Typy změn v rozvaze typy změny v rozvaze příklad změny 1. AKTIVA + PASIVA + nákup zboží na fakturu zboží na skladě + /dodavatelé + (132/321) 2. AKTIVA - PASIVA - úhrada faktury dodavateli z bankovního účtu bankovní účet - / dodavatelé - (321/221) 3. AKTIVA - AKTIVA + úhrada faktury odběratelem na bankovní účet SM29/2012-8 odběratelé - / bankovní účet + (221/311) 4. PASIVA - PASIVA + úhrada faktury dodavateli z bankovního úvěru dodavatelé - / bankovní úvěry + (321/461) Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Zásady účtování na výsledkových účtech Pro účtování snížení a zvýšení na účtech výsledkových je též stanoveno závazné pravidlo. Na výsledkových účtech nákladových účtujeme zvýšení na straně Má Dáti (MD) a snížení na straně Dal (D). Na výsledkových účtech výnosových je to naopak. Zvýšení účtujeme na straně Dal (D) a snížení na straně Má dáti (MD). Schéma 7: Účtování na výsledkových účtech MD Vysledkovy ucet nakladu D MD Vysledkovy ucet vynosu D zvysení snízení snízení zvysení Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Pro sestavení výkazu zisku a ztráty (výsledovky), je nutné, aby byly nejprve uzavřeny všechny účty, které k jednotlivým nákladům a výnosům jsou zřízeny. Úzávěrka výsledkových účtů má také dva kroky, obdobně jako u účtů rozvahových. Nejdříve vyčíslíme obraty účtu (sečtení zaúčtovaných zvýšení a snížení na účtech) a následně vypočteme konečný stav účtu. Obratem se opět rozumí součet změn na jedné straně účtu za dané období. Konečný stav je rozdílem obratu na straně Má dáti (MD) a Dal (D), tj. rozdílem mezi zvýšením a snížením výsledkového účtu. Oproti rozvahovým účtům nemají výsledkové účty na počátku účetního období žádné počáteční zůstatky. Jednotlivé výnosy a náklady předchozího účetního období byly již zúčtovány a jsou vykázány v rozvaze na počátku účetního období, jako výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení. To je důvodem, proč výslednou hodnotu výsledkového účtu nenazýváme konečným zůstatkem, jak je tomu u rozvahových účtů, ale konečným stavem. SM29/2012-8 Konečný stav účtu výsledkového nákladového zjistíme, když od obratu strany Má Dáti (MD) odečteme obrat strany Dal (D). Konečný stav účtu výsledkového výnosového zjistíme, když od obratu strany Dal (D) odečteme obrat strany Má Dáti (MD). Schéma 8: Účtování na výsledkových účtech MD vysledkovy ucet nakladu D MD výsledkový účet výnosů D O MD O D O MD O D KS KS KS = obrat MD - obrat D KS = obrat D - obrat MD Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Schéma 9: Nákladového a výnosového účtu se zachycenými účetními operacemi Na výsledkovém nákladovém účtu 504 – prodané zboží byly zachyceny tyto operace: 1. spotřeba zboží z důvodu prodeje 45 2. spotřeba zboží z důvodu prodeje 74 3. spotřeba zboží z důvodu prodeje 115 Na výsledkovém výnosovém účtu 604 tržby za zboží byly zachyceny tyto operace: 1. tržby za prodej zboží 62 2. tržby za prodej zboží 87 3. tržby za prodej zboží 129 MD 504 - prodané zboží D MD 321 - tržby za zboží D 1. 45 1. 62 2. 74 2. 87 3. 115 3. 129 O MD 234 O D 0 O MD 0 O D 278 KS 234 KS 278 Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Konečné stavy jednotlivých výsledkových účtů jsou dále dosazeny do přehledu o nákladech a výnosech, tj. ve formě výsledovky. Porovnání výše celkových nákladů a výše celkových výnosů účetní zjistí výši hospodářského výsledku, který může mít kladnou hodnotu = zisk, či zápornou hodnotu = ztráta. Porovnáním hodnot z předešlého schématu, kdy náklady jsou ve výši 234 a výnosy jsou ve výši 278 vyplývá, že by podnik vytvořil zisk 44. Schéma 10: Vazby výsledkových účtů a výkazu zisku a ztrát (výsledovka) SM29/2012-8 MD vysledkovy ucet nakladu D MD vysledkovy ucet vynosu D KS KS NAKLADY VYSLEDOVKA VYNOSY Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Formy účetních zápisů Při účtování lze používat pouze dvě formy účetních zápisů, a to jednoduchý (podvojný) zápis a složený zápis. Podstatou jednoduchého účetního zápisu je, že účetní případ účtujeme na dvou účtech naráz, tak jak nám přikazuje zásada podvojnosti. Zásada podvojnosti dále stanovuje, že zápis se provede ve stejné částce na jednom účtu z vybrané dvojice na straně MD a na druhém účtu na straně Dal. Tabulka 9: Ukázka jednoduchého účetního zápisu datum doklad text Účtovací předpis Kč MD D 4. 8. 2xx5 FP Prijata faktura za nakup zbozí cena celkem 132 321 9 850 Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Podstatou složeného účetního zápisu je, že účetní případ neúčtujeme na dvou účtech, jako je tomu u jednoduchého účetního zápisu, ale na třech, případně i na více účtech. Způsob zaúčtování účetního případu složeným účetním zápisem mírně narušuje pravidla pro dodržení zásady podvojnosti tj. podvojného zápisu. Složený zápis nám umožní rozdělit účtování na jedné straně (Má dáti/Dal) na více účtů. Výsledná součtová hodnota účtovaná na straně Má dáti je shodná s účtovanou hodnotou na straně Dal. Standardním složeným účetním zápisem je účtování účetních případů, kdy je u plátce daně z přidané hodnoty součástí vyúčtování DPH. Tabulka 10: Ukázka složeného účetního zápisu datum doklad text Účtovací předpis Kč SM29/2012-8 MD D 4. 8. 2xx5 FP Prijata faktura za uklidove sluzby cena bez dane DPH 21 % cena celkem 518 343 ---- ---- ---- 321 5 000 1 050 6 050 Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. V tomto konkrétním účetním případě by jednoduchý účetní zápis měl následující podobu. Tabulka 11: Ukázka jednoduchého účetního zápisu datum doklad text Účtovací předpis Kč MD D 4. 8. 2xx5 FP Prijata faktura za uklidove sluzby cena bez dane DPH 21 % 518 343 321 321 5 000 1 050 Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Při rozhodování, zda bude účtování složeným zápisem anebo důsledným podvojným účtování bude podstatné, jaký program účetní v podnicích používají pro vedení účetnictví. Většina software připouští pouze jednu z uvedených variant. Účetní zápisy se provádí do účetních knih. 5. 2 Účetní knihy Zákon o účetnictví ukládá povinnost účtovat tzn. provádět účetní zápisy do účetních knih, kterými jsou: 1. deník, 2. hlavní kniha, 3. kniha analytických účtů, 4. kniha podrozvahových účtů. Deník Smyslem provedení účetního zápisu do deníku je seřadit hospodářské operace, neboli účetní případy z hlediska časového - chronologického, aby v deníku byly účetní případy seskupeny okamžik po okamžiku, tak jak nastaly. Deník zajišťuje vazbu mezi účetním dokladem a zápisem do hlavní knihy. Zákon o účetnictví umožňuje účetní zřídit více deníků podle jednotlivých druhů účetních případů - př. deník vydaných faktur, deník bankovního účtu, deník pokladních doklad apod., do kterých se budou sepisovat chronologicky účetní případy, dokumentované vymezenými řadami účetních dokladů. SM29/2012-8 Volba jednoho či více deníků je plně v pravomoci každé účetní v podniku. Každý deník by měl mít své jasné označení, aby nedocházelo k záměnám deníku. Stránky deníku musí být očíslovány, stejně tak jednotlivé řádky. Úkolem deníku je prokázat zaúčtování všech účetních případů v daném účetním období. Náležitosti deníku nejsou obecnými předpisy stanoveny. Vedle základních údajů charakterizující podnik a účetní období se v deníku dále uvádí 1. datum účetního případu, 2. doklad, kterým se prokazuje účetní případ, 3. popis účetního případu, 4. účtovací předpis pro stranu Má dáti (MD) a Dal (D), který se prokazuje číselným kódem účtu, dle používaného účtového rozvrhu, 5. částku účetního případu. Příklad 1: Deník datum doklad text Účtovací předpis Kč MD D 2. 1. 2xxx PPD 001 Vyber hotovosti z bezneho uctu do pokladny 211 221 8 000 4. 1. 2xxx FP 001 Faktura prijata za nakup zbozí 132 321 12 000 5. 1. 2xxx FV 001 Faktura vydana za prodej zbozí 311 604 15 500 11. 1. 2xxx B 001 Úhrada dodavateli FP 001 321 221 12 000 13. 1. 2xxx B 002 Príjem platby od odberatele VF 001 221 311 15 500 21. 1. 2xxx VZ 001 Vydej prodaneho zbozí ze skladu 504 132 9 000 Pozn.: postup účtování v příkladu je zjednodušený, závazný postup je vysvětlen a ukázán v následujících kapitolách Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Hlavní kniha Po zaúčtování do deníku je časově setříděný účetní případ zaúčtován do hlavní knihy. Hlavní knihu tvoří soubor všech syntetických účtů vedených účetní a uvedených v účtovém rozvrhu, který je v podstatě seznamem účtů hlavní knihy. Hlediskem pro zaúčtování účetního případu v hlavní knize je jeho věcný charakter. Při účtování třídíme účetní zápisy podle toho, zda způsobují změnu příslušné položky majetku, zdrojů jeho krytí, nákladů či výnosů. Zákonem o účetnictví jsou pro hlavní knihu předepsány tyto povinné náležitosti 1. zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha tj. počáteční zůstatky, SM29/2012-8 2. souhrnné obraty strany Má dáti (MD) a Dal (D), nejvýše za kalendářní měsíc, 3. zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka tj. konečné zůstatky. Dále by hlavní kniha měla obsahovat identifikační údaje o podniku a účetního období, ve kterém se účtování provádí. S ohledem na průkaznost a srozumitelnost účetnictví jsou zpravidla povinné náležitosti hlavní knihy doplňovány o 1. datum účetního případu, 2. doklad, kterým je prokazován účetní případ, 3. popis účetního případu, 4. souvztažnost, tzn. číslo účtu podle účtového rozvrhu, na kterém je proveden podvojný zápis. Příklad 2: Vazby zápisu v deníku a hlavní knize 132 - zboží na skladě datum doklad text MD D souv. 4. 1. 2xxx FP 001 Faktura prijata za nakup zbozí 12 000 321 21. 1. 2xxx VZ 001 Výdej prodaného zboží ze skladu 9 000 504 211 - pokladna datum doklad text MD D souv. 2. 1. 2xxx PPD 001 Vyber hotovosti z bezneho uctu do pokladny 8 000 221 221 - bankovní účty datum doklad text MD D souv. 2. 1. 2xxx PPD 001 Vyber hotovosti z bezneho uctu do pokladny 8 000 211 11. 1. 2xxx B 001 Úhrada dodavateli FP 001 12 000 321 13. 1. 2xxx B 002 Príjem platby od odberatele VF 001 15 500 311 311 - odběratelé datum doklad text MD D souv. 5. 1. 2xxx FV 001 Faktura vydana za prodej zbozí 15 500 604 13. 1. 2xxx B 002 Inkaso od odberatele VF 001 15 500 221 321 - dodavatelé datum doklad text MD D souv. 4. 1. 2xxx FP 001 Faktura prijata za nakup zbozí 12 000 132 11. 1. 2xxx B 001 Úhrada dodavateli FP 001 12 000 221 504 - prodané zboží datum doklad text MD D souv. 21. 1. 2xxx VZ 001 Vydej prodaneho zbozí ze skladu 9 000 132 604 - tržby z prodeje zboží datum doklad text MD D souv. 5. 1. 2xxx FV 001 Faktura vydana za prodej zbozí 15 500 311 vysvětlivky: souv. – souvztažnost Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. SM29/2012-8 Kniha analytických účtů Význam analytických účtů spočívá v podrobnějším rozdělení zápisů na syntetických účtech zaznamenaných v hlavní knize. Knihy analytických účtů mají za úkol poskytovat detailnější informaci k zápisům v hlavní knize. Peněžní částky uváděné na analytických účtech musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám na syntetických účtech hlavní knihy, ke kterým se vztahují. Způsob vedení analytických účtů může být nejen v podobě účtů, ale i jiným způsobem. Inventární karty dlouhodobého majetku, skladové karty zásob či mzdové listy nejsou ničím jiným, než analytikou k syntetickým účtům hlavní knihy. Kniha podrozvahových účtů Knihy podrozvahových účtů mohou být vedeny různým způsobem. Na podrozvahových účtech (dle směrné účtové osnovy v účtových skupinách 75-79) se může o vymezených účetních případech účtovat, stejně jako sledovat informace o majetku a dluzích, o kterých se neúčtuje na rozvahových účtech. Náplní podrozvahových účtů je poskytovat informace o využívání cizího majetku, ke kterému podnik nemá vlastnické právo, popřípadě právo hospodaření s majetkem státu, dále evidence práv, o kterých se neúčtuje na rozvahových účtech, nebo surovin, jejichž pořízení, uchování, udržování a sledování vyplývá z obecně platných právních předpisů. Informace evidované na podrozvahových účtech se většinou uvádí v příloze účetní závěrky. Na podrozvahových účtech podniky sledují například: 1. materiál specifického použití, 2. najatý majetek - včetně finančního leasingu, 3. směnky k inkasu použité k úhradě do doby jejich splatnosti, 4. odepsané pohledávky - do doby jejich zániku, 5. přísně zúčtovatelné tiskopisy - příkladně stravenky atd. Zápisy na podrozvahových účtech se zpravidla prování pouze na příslušný podrozvahový účet. Formy vedení účetních knih Formy vedení účetních knih lze rozdělit s ohledem na způsob, jakým je účetní v podniku zpracovávají, tj. SM29/2012-8 1. listinná (písemná) forma - účetní knihy jsou zpracovány bez využití výpočetní techniky 2. technická forma - účetní knihy jsou zpracovány prostřednictvím výpočetní techniky a odpovídajícího programového vybavení, kdy výstupem je tisková sestava či prostřednictvím výpočetní techniky bez odpovídajícího programového vybavení př. s využitím tabulkových procesorů, kdy výstupem je tabulková sestava například z Excelu. Jakákoliv forma vedení účetních knih musí zajistit trvalost a neměnnost účetních záznamů minimálně po dobu jejich povinné úschovy. 5. 3 Kontrolní systém v účetnictví Při zpracování účetních informací může docházet k různým chybám formálním i věcné povahy. Jedním z charakteristických rysů a zároveň i předností účetnictví je, že má v sobě zabudován kontrolní systém napomáhající tomu, aby účetnictví bylo vedeno úplně, průkazně a věrohodně. Do tohoto systému lze zařadit 1. přezkušování účetních dokladů, 2. souběžné provádění účetních zápisů z hlediska časového a věcného, 3. kontrolní soupisky, 4. ověřování klíčových vazeb procesu zpracování účetních informací pomocí kontrolních čísel, 5. sestavování předvahy a 6. inventarizace aktiv a závazků. Do formální kontroly správnosti zpracování účetních informací lze zahrnout přezkušování účetních dokladů, souběžné provádění účetních zápisů z hlediska časového a věcného, kontrolní soupisky, ověřování klíčových vazeb procesu zpracování účetních informací pomocí kontrolních čísel a sestavování předvahy. Do věcné kontroly správnosti zpracování účetních informací zahrnujeme inventarizaci aktiv a závazků. Účet je základním prvkem soustavy účetnictví, který musí obsahovat název a číselné označení, které vychází z účtového rozvrhu sestaveného účetní. Strany účtu jsou nejčastěji pojmenovány Má Dáti (MD) a Dal (D). Účty se rozdělují na rozvahové, na nichž se účtují přírůstky a úbytky aktiv a pasiv a výsledkové, které slouží k zachycení zvýšení či případně snížení nákladů a výnosů. SM29/2012-8 Každý účetní případ, který musí být podložen účetním dokladem, je následně účetním zápisem zaúčtován do účetních knih. Účetní případy se zaznamenávají do deníku, který Soustřeďuje účetmén úřéúaady u časového hlediska, a následně jsou dále zaznamenávány do hlavní knihy, kde jsou účetní zápkisy seřazeny z věcného hlediska. Úkoly k zamyšlení a diskuzi 1. Uveďte základní členění účtů. Klíč k řešení otázek 1. Účty se dělí na rozvahové a výsledkové. Rozvahové účty pak se dělí na aktivní a pasívní. Výsledkové účty se dělí na nákladové a výnosové. Zvláštní skupinou účtů jsou účty závěrkové a účty podrozvahové. Studijní materiály: LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. strana 72 – 73, 102 – 107. ISBN 9788086716947. RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účení závěrka 2017. Anag Olomouc. 1 150 stran. Strana 50 – 55. ISBN 978-80-7554-061-4. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., v aktuálním znění, § 13. SM29/2012-8 Kapitola 6: Účtová osnova a účtový rozvrh. Účty syntetické a analytické Klíčové pojmy: Směrná účtová osnova, účtový rozvrh, syntetické účty, analytické účty Cíle kapitoly: - naučit se pracovat s účtovou osnovou, - procvičit orientaci v účtové osnově, - vyjasnit rozdíl mezi účtovou osnovou a účtovým rozvrhem, - vyjasnit rozdíl mezi syntetickými a analytickými účty. Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodin Výklad: SM29/2012-8 6. 1 Směrná účtová osnova Směrnou účtovou osnovu pro podnikatele stanovuje a vymezuje zákon o účetnictví, konkrétně § 14 a dále prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví v příloze č. 4. Systém směrné účtové osnovy je zpracován tak aby pokrýval celý předmět účetnictví. Závazně je stanovena pouze náplň a číslování účtových tříd a skupin, tzn. každá účetní si může sama stanovit konkrétní čísla používaných účtů při účtování. Směrná účtová osnova stanovuje celkem deset účtových tříd. Třídy 0 - 7 jsou zaměřeny na finanční účetnictví a třídy 8 - 9 jsou zaměřeny na vnitropodnikové účetnictví. Každou účtovou třídu lze dále rozčlenit na deset účtových skupin. Úvedená možnost není využita ve všech účtových třídách, ale pouze tam, kde je uvedené podrobné rozvedení náplně účtové třídy potřebné. Další členění a číslování účtů - syntetických a analytických, si stanovuje podnik sám svým vnitřním předpisem - směrnicí. Struktura směrné účtové osnovy Struktura směrné účtové osnovy zohledňuje zejména 1. likvidnost aktiv - tj. dobu přeměny jedné majetkové složky v jinou, 2. krátkodobost a dlouhodobost majetku a závazků, 3. funkci majetku v rámci ekonomické činnosti, 4. náklady a výnosy dle členění výsledku hospodaření na provozní, finanční a mimořádné. Schéma 12: Členění účtové osnovy SMĚRNÁÚČTOVÁOSNOVA ÚČTOVÉTŘÍDY FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ účtová třída 0 - dlouhodoby majetek účtová třída 1 - zasoby účtová třída 2 - kratkodoby financní majetek a penezní prostredky účtová třída 3 - zuctovací vztahy účtová třída 4 - kapitalove ucty a dlouhodobe zavazky účtová třída 5 - naklady účtová třída 6 - vynosy účtová třída 7 - zaverkove a podrozvahove ucty ÚČTOVÉ SKUPINY 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09 11, 12, 13, 15, 19 21, 22, 23, 24, 24, 26, 29 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39 41, 42, 43, 45, 46, 47, 48, 49 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59 60, 64, 66, 69 70, 71 75 az 79 slouzí k podrozvahove evidenci VNITROPODNIKOVÉ ÚČETNICTVÍ SM29/2012-8 účtové třídy 8 a 9 Zdroj: vlastní zpracování dle RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2017. Anag Olomouc. 2017. 1 150 stran. ISBN 978-80-7554-061-4. Směrná účtová osnova Směrná účtová osnova je uvedena v příloze 4 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. a její rozdělení na účtové třídy a dále na účtové skupiny je následující. účtová třída 0 - dlouhodobý majetek 01 – dlouhodobý nehmotný majetek 02 – dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 03 - dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 04 – nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 05 – poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 06 – dlouhodobý finanční majetek 07 – oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 08 - oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 09 – opravné položky k dlouhodobému majetku 5. náklady a výnosy dle členění výsledku hospodaření na provozní, finanční a mimořádné. Schéma 13: Členění účtové osnovy SMĚRNÁÚČTOVÁOSNOVA ÚČTOVÉTŘÍDY FINANČNÍ ÚČETNICTVÍ účtová třída 0 - dlouhodoby majetek účtová třída 1 - zasoby účtová třída 2 - kratkodoby financní majetek a penezní prostredky účtová třída 3 - zuctovací vztahy účtová třída 4 - kapitalove ucty a dlouhodobe zavazky účtová třída 5 - naklady účtová třída 6 - vynosy účtová třída 7 - zaverkove a podrozvahove ucty ÚČTOVÉ SKUPINY 01, 02, 03, 04, 05, 06, 07, 08, 09 11, 12, 13, 15, 19 21, 22, 23, 24, 24, 26, 29 31, 32, 33, 34, 35, 36, 37, 38, 39 41, 42, 43, 45, 46, 47, 48, 49 50, 51, 52, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59 60, 64, 66, 69 70, 71 75 az 79 slouzí k podrozvahove evidenci SM29/2012-8 VNITROPODNIKOVÉ ÚČETNICTVÍ účtové třídy 8 a 9 Zdroj: vlastní zpracování dle RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2017. Anag Olomouc. 2017. 1 150 stran. ISBN 978-80-7554-061-4. Směrná účtová osnova Směrná účtová osnova je uvedena v příloze 4 k vyhlášce č. 500/2002 Sb. a její rozdělení na účtové třídy a dále na účtové skupiny je následující. účtová třída 0 - dlouhodobý majetek 01 – dlouhodobý nehmotný majetek 02 – dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 03 - dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 04 – nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 05 – poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 06 – dlouhodobý finanční majetek 07 – oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 08 - oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 09 – opravné položky k dlouhodobému majetku účtová třída 1 - zásoby 11 – materiál 12 – zásoby vlastní výroby 13 – zboží 15 – poskytnuté zálohy na zásoby 19 – opravné položky k zásobám účtová třída 2 - krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky 21 – peněžní prostředky v pokladně 22 – peněžní prostředky na účtech 23 – krátkodobé úvěry 24 – krátkodobé finanční výpomoci 25 – krátkodobý finanční majetek 26 – převody mezi finančními účty SM29/2012-8 29 – opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku účtová třída 3 - zúčtovací vztahy 31 – pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 32 – závazky (krátkodobé) 33 – zúčtování se zaměstnanci a institucemi 34 – zúčtování daní a dotací 35 – pohledávky za společníky 36 – závazky ke společníkům 37 – jiné pohledávky a závazky 38 – přechodné účty aktiv a pasiv 39 – opravné položky k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování účtová třída 4 - kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41 – základní kapitál a kapitálové fondy 42 – fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 43 – výsledek hospodaření 45 - rezervy 46 – dlouhodobé bankovní úvěry 47 – dlouhodobé závazky 48 – odložený daňový závazek a pohledávka 49 – individuální podnikatel účtová třída 5 - náklady 50 – spotřebované nákupy 51 – služby 52 – osobní náklady 53 – daně a poplatky 54 – jiné provozní náklady 55 – odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky v provozní oblasti 56 – finanční náklady 57 – rezervy a opravné položky ve finanční oblasti 58 – změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace SM29/2012-8 59 – daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů účtová třída 6 - výnosy 60 – tržby za vlastní výkony zboží 64 – jiné provozní výnosy 66 – finanční výnosy 69 – převodové účty účtová třída 7 - závěrkové a podrozvahové účty 70 – účty rozvažné 71 – účet zisků a ztrát 75 – 79 Podrozvahové účty účtové třídy 8 a 9 – vnitropodnikové účetnictví 6. 2 Účtový rozvrh Účtový rozvrh je vnitřním předpisem - směrnicí podniku, kterým jsou stanoveny účty, používané účetní pro zaúčtování všech účetních případu a sestavení účetní závěrky. Při sestavování účtového rozvrhu musí účetní vždy respektovat náplň účtové třídy a skupiny, jak ji vymezuje směrná účtová osnova v příloze č. 4 prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví. Účtový rozvrh je seznam všech účtů, které účetní v podniku v daném účetním období používá. Účtový rozvrh tudíž musí být sestaven na podkladě směrné účtové osnovy. Účtový rozvrh je sestavován pro každé účetní období a může být v jeho průběhu doplňován. Na počátku účetního období samozřejmě nemůže žádná účetní předvídat, jaké účty bude u jednotlivých účetních případů používat. Pokud není nutná aktualizace účtového rozvrhu z předcházejícího účetního období, může jej účetní použít i pro následující účetní období. Podle prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví účetní musí uvádět v účtovém rozvrhu syntetické účty. Pro praktické používání účtového rozvrhu při účtování jednotlivých účetních případů je vhodné či přímo spíše nutné uvádět i v něm analytické, podrozvahové popřípadě i závěrkové účty, pokud jsou používány. Uvedení veškerých používaných účtů v účtovém rozvrhu umožní lepší orientaci v účetních záznamech jak pracovníkům v podniku, tak i externím uživatelům účetnictví, př. auditorům, daňovým poradcům apod. Účtové rozvrhy se liší dle typů podniků, jejich činnosti, velikosti, organizačního uspořádání či používaných účetních metod a technik při účtování jednotlivých operací. Při sestavování účetního rozvrhu by měla každá účetní vzít v úvahu dále následující kritéria: SM29/2012-8 • zohlednit organizační strukturu podniku, • zohlednit potřeby vnitropodnikového účetnictví, • zohlednit požadavky na evidenci daně z přidané hodnoty, • samostatně sledovat položky, které mají vliv na výpočet daně z příjmů právnické osoby, • zohlednit požadavky na zúčtování s institucemi zdravotního a sociálního zabezpečení, . na základě účtových skupin směrné účtové osnovy stanovit potřebné syntetické účty s trojmístným označením - viz. následující kapitola 6. 3 syntetické a analytické účty. Účetní v podnicích nesmějí zřizovat účty mimo svůj účtový rozvrh. 6. 3 Syntetické a analytické účty Z hlediska podrobnosti údajů rozdělujeme účty na 1. syntetické - obsahující sumární údaje za podnik jako celek, 2. analytické - obsahující podrobné rozvedení zápisů na účtech syntetických. Vazba syntetických a analytických účtů se provádí ke dni zpracování účetní závěrky, a to v rámci inventarizace pomocí kontrolních soupisek. Volba systému analytických účtů plně závisí na každé účetní. Účet je základním prvkem soustavy účetnictví, který musí obsahovat název a číselné označení, které vychází z účtového rozvrhu sestaveného účetní. Účtový rozvrh musí být zpracován dle směrné účtové osnovy, která je součástí vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. Účtový rozvrh je vnitropodnikový dokument každé účetní jednotky. Účtové rozvrhy se liší dle typů podniků, jejich činnosti, velikosti, organizačního uspořádání či používaných účetních metod a technik při účtování jednotlivých operací. Podle prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví účetní musí uvádět v účtovém rozvrhu syntetické účty. Pro praktické používání účtového rozvrhu při účtování jednotlivých účetních případů se doporučuje uvádět v něm též účty analytické. Příklad 2: Podnik má tři bankovní účty. O jednotlivých bankovních účtech účtuje na samostatných analytických účtech. Souhrnné údaje o všech bankovních účtech budou účtovány na syntetickém účtu. Vzor účetního rozvrhu účetní: Čtvrté a další číslo je číslo analytického účtu, který je k příslušnému syntetickému účtu SM29/2012-8 221 – bankovní účty (syntetický účet) 221/001 – běžný účet vedený u Komerční Banky, a. s. 221/002 – běžný účet vedený u MONETA Money Bank, a. s. 221/003 – kontokorentní účet vedený u České spořitelny, a. s. Tabulka 10: Kontrolní soupiska konečných zůstatků analytických účtů k 31. 12. 2xxx účet zůstatek v Kč 221/001 Komerční Banka, a. s. 548 962,15 221/002 GE Money Bank, a. s. 212 541,66 221/003 České spořitelny, a. s. - 321 897,91 221 bankovní účty 439 605,90 Zdroj: vlastní zpracování Úkoly k zamyšlení a diskuzi 1. Charakterizujte účet. Klíč k řešení otázek 1. Účet je základním prvkem účetnictví. Umožňuje třídit jednotlivé hospodářské operace z věcného hlediska. Každý účet zaznamenává změny v příslušné položce majetku a zdrojů, spotřeby či výkonů. Každý účet má název, který je složen z čísla a ze slovního vyjádření. Název je závazný. Studijní materiály: LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. Strana 73 – 75. ISBN 9788086716947. RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2017. Anag Olomouc. 2017. 1 150 stran. Strana 84 – 86. ISBN 978-80-7554-061-4. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., v aktuálním znění, § 14. SM29/2012-8 Kapitola 7: Základy účtování krátkodobého finančního majetku Klíčové pojmy: Pokladna, bankovní účet, úvěry Cíle kapitoly: - seznámit se se základy účtování o pokladně a o bankovníém účtu, - procvičit účtování o úvěrech, - vyjasnit používání účtu peníze na cestě. Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodin Výklad: SM29/2012-8 7. 1 Účtování na pokladně Pokladna 211 je rozvahový účet aktivní. Tento účet slouží k účtování o hotových penězích v českých korunách, případně o valutách. Přírůstky hotovosti se evidují na základě příjmového pokladního dokladu na straně MD, úbytky se účtují na základě výdajového pokladního dokladu na straně Dal. Stav peněz v pokladně nelze nahrazovat stvrzenkami nebo úpisy. Obecným předpisem není stanoven limit pokladního zůstatku. Je vhodné, aby v účetní jednotce existovala vnitřní směrnice upravující pokladní službu a inventarizaci tohoto majetku. Inventura pokladní hotovosti se vykonává v souvislosti se sestavením řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Pokladní hotovost se zjistí fyzickým přepočtením mincí a bankovek a zjištěný stav se porovná se stavem v pokladní knize. Zjištěná skutečnost se následně zapíše do inventurního soupisu podle jednotlivých hodnot mincí a bankovek a vyčíslí se případný inventarizační rozdíl, kterým je buď schodek nebo přebytek. Tento inventarizační rozdíl zapíše inventarizační komise ihned do pokladní knihy s poznámkou o provedení inventarizace. Nesmějí chybět podpisy členů komise. Za schodek v pokladně se pokládá i skutečnost, pokud výplata peněz není doložena pokladním výdajovým dokladem či pokud na dokladu chybí podpis. Pokladním přebytkem je zjištěná finanční hodnota, která není doložena příjmovým pokladním dokladem. Je nezbytné vést analytickou evidenci v případě, že v pokladně je více druhů měn, pokud účetní jednotka má větší počet pokladen nebo pokud je organizaci více hmotně odpovědných osob za pokladní hotovost. 7. 2 Účtování na bankovním účtu Účet 221 bankovní účty je rozvahový účet aktivní. Účtují se zde pohyby na běžném účtu, devizovém účtu, kontokorentním účtu, terminovaném účtu nebo na spořícím účtu. Dokladem pro účtování je výpis z bankovního účtu. Přírůstky peněz na bankovním účtu se účtují na účtu 221 strana MD, úbytky na straně Dal. Peněžní ústavy si za vedení bankovních účtů strhávají poplatky, které se evidují na nákladovém účtu 568 ostatní finanční náklady strana MD. Přijatý úrok eviduje účetní jednotka na straně D výnosového účtu 662 úroky. Placený úrok v případě záporného zůstatku na bankovním účtu se účtuje na straně MD nákladového účtu 562 úroky. SM29/2012-8 Je nezbytné vést analytickou evidenci v případě, že účetní jednotka má více bankovních účtů. Inventarizace peněžních prostředků na bankovních účtech se provádí k poslednímu dni účetního období. Přitom se ověřuje, zda konečný zůstatek bankovního účtu souhlasí s konečným stavem výpisu. 7. 3 Účtování při převodu mezi finančními účty Účet 261 peníze na cestě je účet rozvahový. Může mít charakter aktivního i pasívního účtu. Záleží na konkrétním účetním případu, který je účtován. Na konci účetního období je vhodné, aby zůstatek tohoto účtu měl hodnotu nula. Účet se používá v případě převodů mezi jednotlivými finančními účty, čímž se rozumí 1. převod mezi pokladnou a bankovním účtem v rámci jednoho podniku 2. převod mezi dvěma bankovními účty v rámci jednoho podniku 3. převod mezi dvěma pokladnami v rámci jednoho podniku 4. převody mezi bankovním a úvěrovým účtem – poskytnutí úvěru či jeho splácení. Účet peníze na cestě pomáhá překlenout časový nesoulad při účtování o převodu peněz. Použití tohoto účtu umožňuje zaúčtovat dva doklady, které tyto přesuny dokladují, avšak s časovým odstupem, v jakém je má účetní pracovník k dispozici. 7. 4 Účtování úvěrů Účty 231 krátkodobé úvěry a 461 dlouhodobé úvěry jsou rozvahové účty pasívní. Slouží k účtování pohybu peněz na úvěrových účtech. Dokladem pro účtování jsou výpisy z úvěrů. Při účtování o úvěrech je nezbytné rozlišovat dobu jejich splatnosti. Účet 231 krátkodobé úvěry se použije v případě, že se jedná o úvěr splatný do jednoho roku. Účet 461 dlouhodobé úvěry je určen pro účtování úvěrů splatných v době delší jednoho roku. Poskytnutí úvěru se účtuje na příslušném úvěrovém účtu na straně Dal, jeho splátka na straně Má Dáti. Placený úrok se zaeviduje na nákladovém účtu 562 úroky na straně Má Dáti souvztažně s bankovním účtem 221 na straně Dal. Samotné poskytnutí úvěru nebo jeho splátka neovlivní hospodářský výsledek účetní jednotky. SM29/2012-8 Krátkodobý finanční majetek - peníze na účtech, peníze v pokladně je nejvíce likvidní položkou oběžných aktiv, proto je v rozvaze vykazován na poslední pozici v oběžných aktivech. Finanční majetek v podobě úvěrů, dlouhodobých i krátkodobých, je považován za cizí zdroj krytí majetku, proto je vykazován v rozvaze v položce cizí zdroje. Při převodu finančních prostředků mezi jednotlivými účty účetní používají účet - peníze na cestě, který je považován za rozvahovou položku, avšak může mít charakter aktivního i pasívního účtu. Záleží na konkrétním účetním případu, který je účtován. Na konci účetního období je vhodné, aby zůstatek tohoto účtu měl hodnotu nula. VZOROVÉ PŘÍKLADY Příklad 1: 1. tržba v hotovosti za služby Kč 18 000,- 2. za hotové nákup odborné literatury Kč 2 000,- 3. v hotovosti zaplaceno školení zaměstnanců Kč 6 000,- 4. odvod hotovosti na bankovní účet Kč 5 000,- 5. výpis z bankovního účtu – vklad Kč 5 000,- 6. vyúčtování přijatého úroku Kč 2,- 7. vyúčtování bankovních poplatků Kč 200,- 8. dotace pokladny Kč 500,- 9. výpis z bankovního účtu – výběr Kč 500,Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. PPD tržba v hotovosti za poskytnuté služby 25 000 211 602 2. VPD nákup odborné literatury za hotové 500 501 211 3. VPD v hotovosti zaplaceno školení zaměstnanců 3 000 518 211 4. VPD odvod hotovosti na bankovní účet 10 000 261 211 5. VBÚ vklad hotovosti peněz na účet 10 000 221 261 6. VBÚ vyúčtování přijatého úroku 1 221 662 7. VBÚ vyúčtování bankovních poplatků 100 568 221 9. PPD dotace pokladny 2 000 211 261 10. VBÚ výběr hotovosti z účtu 2 000 261 221 AKTIVA ROZVAHA v Kč PASIVA NÁKLADY VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v Kč VÝNOSY 211 13 500 zisk 21 401 501 500 602 25 000 221 7 901 518 3 000 662 1 celkem 21 401 celkem 21 401 568 100 SM29/2012-8 celkem 3 600 celkem 25 001 zisk 24 401 celkem 25 001 celkem 25 001 Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Příklad 2: 1. podnik si bere krátkodobý úvěr ve výši Kč 100 000,-, peněžní ústav částku připisuje na bankovní účet 2. podnik si bere dlouhodobý úvěr Kč 300 000,-, peněžní ústav částku připisuje na další bankovní účet Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. VBÚ připsání krátkodobého úvěru na bankovní účet 100 000 221/1 261 2. VÚÚ poskytnutí krátkodobého úvěru 100 000 261 231 3. VBÚ připsání dlouhodobého úvěru na bankovní účet 300 000 221/2 261 4. VÚÚ poskytnutí dlouhodobého úvěru 300 000 216 461 AKTIVA ROZVAHA v Kč PASIVA 221/1 100 000 231 100 000 221/2 300 000 461 300 000 celkem 400 000 celkem 400 000 Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Příklad 3: Počáteční stavy: bankovní účet Kč 500 000,- základní kapitál Kč 300 000,dlouhodobý úvěr Kč 150 000,- krátkodobý úvěr Kč 50 000,- 1. peněžní ústav si z bankovního účtu inkasuje úrok z krátkodobého úvěru Kč 4 000,- 2. peněžní ústav si z bankovního účtu inkasuje úrok z dlouhodobého úvěru Kč 7 000,- 3. peněžní ústav na účet připisuje úrok Kč 10,- 4. peněžní ústav si z účtu inkasuje poplatek za vedení účtu Kč 700,- 5. z bankovního účtu je splacen celý krátkodobý úvěr 6. z bankovního účtu je uskutečněna splátka dlouhodobého úvěru ve výši Kč 40 000,- Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D SM29/2012-8 VÚD PZ bankovní účet 500 000 221 701 VÚD PZ základní kapitál 300 000 701 411 VÚD PZ dlouhodobý úvěr 150 000 701 461 VÚD PZ krátkodobý úvěr 50 000 701 231 1. VBÚ Strhnuté úroky z poskytnutého kr. úvěru 4 000 562 221 2. VBÚ Strhnuté úroky z poskytnutého dl. úvěru 7 000 562 221 3. VBÚ Připsané úroky na účet 10 221 662 4. VBÚ Poplatky za vedení účtu 700 568 221 5a 5b VBÚ VÚÚ Splacení krátkodobého úvěru Splacení krátkodobého úvěru 50 000 50 000 261 231 221 261 6a 6b VBÚ VÚÚ Splátka dlouhodobého úvěru Splátka dlouhodobého úvěru 40 000 40 000 261 461 221 261 AKTIVA ROZVAHA v Kč PASIVA NÁKLADY VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v Kč VÝNOSY 221 398 310 411 300 000 562 11 000 662 10 461 110 000 568 700 ztráta 11 690 celkem 11 700 celkem 10 celkem 398 310 celkem 398 310 ztráta 11 690 celkem 11 700 celkem 11 700 Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Úkoly 1. Zaúčtujte: 1. tržba v hotovosti za poskytnuté služby Kč 60 000,- 2. odvod hotovosti z pokladny na účet Kč 20 000,- 3. výpis z bankovního účtu - příjem hotovosti na účet 4. peněžní ústav si z bankovního účtu inkasuje poplatek za jeho vedení Kč 600,- 5. účetní jednotka si bere krátkodobý úvěr ve výši Kč 60 000,- - peněžní ústav částku poukazuje na další bankovní účet 6. peněžní ústav si z účtu 1 inkasuje úrok z úvěru ve výši Kč 3 000,- 2. Zaúčtujte: 1. účetní jednotka si bere dlouhodobý úvěr ve výši Kč 100 000,- - peněžní ústav částku poukazuje na bankovní účet 2. dotace pokladny Kč 8 000,- 3. výpis z účtu – výběr Kč 8 000,- SM29/2012-8 Klíč k řešení otázek 1. Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. PPD Tržba v hotovosti za poskytnuté služby 60 000 211 602 2. VPD Odvod hotovosti z pokladny na účet 20 000 261 211 3. VBÚ Příjem hotovosti na účet 20 000 221/1 261 4. VBÚ Poplatek za vedení účtu 600 568 221/1 5a VBÚ Příjem kr. úvěru na účet 60 000 221/2 261 5b VÚÚ Poskytnutí kr. úvěru bankou 60 000 261 231 6. VBÚ Úrok z úvěru 3 000 562 221/1 2. Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1a VBÚ připsání dlouhodobého úvěru na bankovní účet 100 000 221 261 1b VÚÚ poskytnutí dlouhodobého úvěru 100 000 261 461 2. PPD Příjem peněž z účtu 8 000 211 261 3. VBÚ Převod peněz do pokladny 8 000 261 221 Studijní materiály: Český účetní standard č. 016. LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. Strana 175 - 178. ISBN 9788086716947. Vyhláška č. 500/2002 Sb. a její novela č. 250/2015 Sb. § 12, 12a. SM29/2012-8 Kapitola 8: Základy účtování zásob - metoda A Klíčové pojmy: Zásoby, oceňování zásob, metoda A, metoda B Cíle kapitoly: - vymezení pojmu zásoby, jejich rozdělení - objasnění pojmů inventarizace, inventura, inventarizační rozdíly - objasnit problematiku oceňování zásob - charakterizovat účtování zásob podle metody A Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodin Výklad: 8. 1 Rozdělení zásob SM29/2012-8 Mezi položky zásob lze zařadit 1. materiál, což jsou suroviny přecházející přímo do výrobku a tvořící jeho podstatu, pomocné látky přecházející přímo do výrobku avšak netvořící jeho podstatu, provozovací látky (např. mazadla, čistící prostředky), náhradní díly, obaly a obalové materiály, 2. zboží, kterým rozumíme ty zásoby, které byly nakoupeny za účelem dalšího prodeje, proto i realitní kanceláře, které nakupují stavby a pozemky s tím cílem, že budou bezprostředně prodány, účtují o tomto majetku jako o zboží, 3. zásoby vlastní výroby (nedokončené výrobky, polotovary a výrobky) a 4. vybraná zvířata, o kterých účtujeme jako o zásobách, jsou mladá a jatečná zvířata, hejna slepic, kachen, krůt, perliček, ryby, včelstva, kožešinová zvířata, hejno hus na výkrm, hlídací pes, (mohou to být jak zvířata nakoupená, tak zvířata z vlastní produkce). Do zásob řadíme též drobný hmotný majetek, což jsou movité věci s dobou použitelnosti delší než jeden rok a s pořizovací cenou nižší než je limit, který si stanovila účetní jednotka pro dlouhodobý majetek. Jako o zásobách účtujeme i o nákupu vzrostlého lesa, který je určený k pokácení a dřevo k prodeji. Při přijetí zásob na sklad musí být vyhotoven účetní doklad příjemka, při výdeji zásob ze skladu je nezbytné vypracovat účetní doklad výdejku. 8. 2 Inventura, inventarizace Zákon o účetnictví nařizuje účetním jednotkám, aby prováděly inventarizaci majetku, tj. aby zjišťovaly jeho skutečný stav. V případě, že účetní jednotka inventarizaci neprovede, je její účetnictví neprůkazné. Inventarizace má být vykonána k okamžiku, k němuž účetní jednotky sestavují řádnou či mimořádnou účetní závěrku (rozvahový den). V případě zásob lze vykonávat průběžnou inventarizaci, jejíž termín si stanoví sama účetní jednotka. Průběžná inventarizace se dělá v případě, kdy se o zásobách účtuje podle druhů či podle míst, kde jsou uloženy, případně podle hmotně odpovědných osob. Každý druh zásob musí být v tomto případě inventarizován minimálně jedenkrát za účetní období. Ú zásob je možno též vykonávat periodickou inventarizaci, kterou lze zahájit nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem a ukončil nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni. Při periodické inventarizaci si mohou účetní jednotky stanovit den, k němuž SM29/2012-8 skutečný stav zjišťují a který předchází rozvahovému dni. Takový den se nazývá „rozhodný“. V tomto případě pak jsou zohledňovány přírůstky a úbytky zásob podle příjemek a výdejek od rozhodného dne až k rozvahovému dni. V případě mimořádných událostí, např. krádeže ve skladu, je nutno vykonat mimořádnou inventarizaci. Inventarizace zahrnuje několik kroků, kterými jsou: 1. inventura – zjištění skutečného stavu, 2. zpracování inventurních soupisů, 3. porovnání skutečného stavu majetku a závazků se stavem účetním, 4. zjištění inventarizačních rozdílů, jejich vypořádání, zjištění příčin a návrh na jejich odstranění, 5. vyhotovení inventarizačního zápisu. Prvním krokem inventarizace je inventura, což je zjištění skutečného fyzického stavu zásob na skladě. Ú zásob se provádí inventura fyzická, tj. přepočítávání, vážení a měření. Ve výjimečných případech, kdy nelze takto zjistit skutečný stav zásob, lze inventuru vykonat i technických propočtem. Takto se inventura provádí např. u zásob písku apod. Odhad je zakázán. Ihned poté, co účetní jednotka zjistí skutečný stav zásob, musí být zjištěné skutečnosti zaznamenány v inventurních soupisech. Tyto dokumenty je nutno archivovat minimálně po dobu pěti let počínajíc koncem účetního období, kterého se týkají. Lhůta se začíná počítat od prvního dne dalšího účetního období. Inventurní soupisy jsou průkazné v případě, pokud jsou zde zaznamenány zjištěné skutečnosti tak, aby bylo možno příslušný majetek jednoznačně určit. Dále musí být uveden rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila, okamžik zahájení a ukončení inventury, ocenění majetku ke dni ukončení inventury či k rozhodnému dni nebo k rozvahovému dni a podpisový záznam osoby, která je odpovědná za provedení inventury. Musí být též popsán způsob, jak byly zjišťovány skutečné stavy. Stránky inventurních soupisů musí být očíslovány. Inventurní soupisy lze vyhotovovat buď sepisováním nalezených zásob nebo odsouhlasováním zjištěného stavu se stavem účetním, který je uveden v sestavách. Dalším krokem inventarizace je porovnání skutečného stavu zásob s účetnictvím. Inventarizační rozdíly, které mohou nastat, jsou: 1. manko, kdy skutečný stav je nižší než účetní, nebo SM29/2012-8 2. přebytek, kdy zásob je v skutečnosti více, než je evidováno v účetnictví. Technologické a technické ztráty, které vznikly rozprachem, vyschnutím, ztratné v maloobchodě, nezaviněný úhyn zvířat apod. jsou pokládány za ztráty v rámci přirozených úbytků zásob. V tomto případě je ovšem nezbytné, aby v účetní jednotce existovala vnitřní směrnice, která stanovuje ekonomicky zdůvodněné množství této ztráty. Tato ztráta se pak účtuje jako spotřeba a je i z hlediska zákona o dani z příjmů daňově uznatelná. Normy úbytků se nevztahují např. na zboží přejímané nebo vydávané v kusech (kromě zboží křehké povahy), na manka způsobená nedodržováním předpisů o manipulaci se zásobami, na ztráty vzniklé v důsledku nehody či krádeže, zkažením, špatným balením apod. I při pečlivé evidenci zásob může dojít k jejich záměně v důsledku velké podobnosti. Účetní jednotka může v takovém případě rozhodnout o vzájemném zúčtování inventarizačních rozdílů. Podmínkou ovšem je, že zásoby jsou evidovány podle druhů, manka a přebytky vznikly v jednom účetním období a v důsledku neúmyslné záměny. Po zjištění inventarizačních rozdílů u zásob musí tyto údaje účetní jednotka proúčtovat. Postupuje se přitom tak, že účetnictví se opravuje na základě zjištěné skutečnosti. Posledním krokem inventarizace je vyvození závěrů z výsledků inventarizace, případně i předpis náhrady odpovědným osobám. 8. 3 Oceňování zásob Způsob oceňování zásob je upraveno zákonem o účetnictví a vyhláškou, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. Při oceňování lze použít různé druhy cen. 1. pořizovací cena Nakupované zásoby se oceňují pořizovací cenou, což je cena pořízení a vedlejší pořizovací náklady. Jsou to veškeré náklady s pořízením související, např. vlastní i cizí doprava, provize, pojistné apod. Cena pořízení je fakturační cena zásob. 2. vlastní náklady Zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují vlastními náklady, a to buď skutečnými nebo na základě kalkulace, kterou si stanovila sama účetní jednotka. SM29/2012-8 Kalkulační vzorec zpravidla zahrnuje přímý materiál, přímé mzdy, ostatní přímé náklady, případně výrobní režii. Musí být do něho zahrnuty ty nepřímé náklady, které příčinně souvisejí s výrobou příslušného produktu. V základní podobě by kalkulační vzorec mohl vypadat následovně: POLOŽKA 1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Ostatní přímé náklady Přímé náklady celkem 4. Výrobní režie Vlastní náklady výroby 5. Zásobovací režie 6. Správní režie Vlastní náklady výkonu 7. Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonu 8. Zisk Prodejní cena bez DPH Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 3. reprodukční pořizovací cena Touto cenou se oceňují příchovky zvířat, pokud není možné zjistit vlastní náklady, dále zásoby získané bezplatně, inventarizační přebytky apod. Při vyskladnění se zásoby oceňují buď metodou FIFO (First-in, First-out) nebo váženým aritmetickým průměrem. Metoda FIFO spočívá v tom, že nejprve se účetně vyskladňují ty zásoby stejného druhu, které jsou ve skladu nejdéle. Tabulka 14: Příklad ocenění úbytku zásoby metodou FIFO - skladová karta datum text příjem v ks výdej v ks ocenění v Kč PZ k 1.1. PZ 2 500 ks po 15 Kč 2 500 37 500 3.1. Příjem 1 800 ks po 14 Kč 1 800 25 200 12.1. Výdej 2 000 ks 2 000 30 000 9.2. Příjem 3 150 ks po 18 Kč 3 150 56 700 11.2. Příjem 4 200 ks po 16 Kč 4 200 67 200 12.2. Výdej 2 250 ks 2 250 32 000 1.3. Výdej 3 500 ks 3 500 62 200 Výpočty: SM29/2012-8 výdej množství v ks výpočet ocenění v Kč 12.1. 2 000 2 000 ks x 15 Kč 30 000 12.2. 2 250 (500 ks x 15 Kč) + (1 750 x 14 Kč) 32 000 1.3. 3 500 (50 ks x 14 Kč) + (3 150 ks x 18 Kč) + (300 ks x 16 Kč) 62 200 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Při použití váženého aritmetického průměru se cena zásob neustále převažuje, přepočítává. Účetní jednotka musí mít vnitřní směrnici v níž si stanoví, v jakých časových intervalech bude toto přepočítávání prováděno. Přepočítávat se může nejdéle po uplynutí jednoho měsíce. Tabulka 15: Příklad ocenění zásob váženým aritmetickým průměrem proměnlivým datum příjem ks výdej ks celkem ks příjem Kč výdej Kč celkem Kč Průměrná cena 1 ks v Kč PZ k 1.1. 150 1 500 10,00 3.1. 200 350 3 000 4 500 12,86 12.1. 45 395 540 5 040 12,76 9.2. 100 295 1 276 3 764 12,76 11.2. 50 345 550 4 314 12,50 12.2. 80 265 1 000 3 314 12,50 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 V rámci jednoho analytického účtu je zakázáno kombinovat metodu váženého aritmetického průměru a FIFO. Způsob ocenění LIFO (poslední cena pro ocenění přírůstku zásob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob) je u nás zakázán. České účetní standardy stanovují, že účtovat o zásobách lze metodou A nebo metodou B. Účetní jednotka si sama může zvolit, jakou metodu bude používat. V rámci jednoho syntetického účtu je možno obě metody kombinovat. Při použití analytických účtů (evidence dle míst uskladnění nebo dle odpovědných osob) se může používat jen jeden způsob. 8. 4 Účtování zásob metodou A Při použití metody A se pořízení zásob a jejich výdej do spotřeby účtují pomocí účtů ve třídě 1. Příjem zásob účtujeme na základě příjemky, výdej zásob účtujeme na základě výdejky. Při použití této metody lze kdykoliv zjistit, jaké množství zásob by mělo být na skladě. SM29/2012-8 Při účtování materiálu v metodě A pracujeme s rozvahovými účty aktivními 111 pořízení materiálu, 112 materiál na skladě, s výsledkovým nákladovým účtem 501 spotřeba materiálu. Manko nad normu se účtuje na nákladovém účtu 549 manka a škody z provozní činnosti. Přebytek ve skladu účtujeme na výsledkový výnosový účet 648 ostatní provozní výnosy. Pokud dojde ke škodě z mimořádných důvodů, zejména vlivem přírodní pohromy, vzniklá škoda se účtuje na nákladový účet 547 mimořádné provozní náklady. Při účtování o zboží v metodě A se účtuje na rozvahovém účtu aktivním 131 pořízení zboží a 132 zboží na skladě a v prodejnách. Vyskladnění zboží se projeví na nákladovém účtu 504 prodané zboží, tržba se účtuje na výnosovém účtu 604 tržby za zboží. Účty 111 pořízení materiálu a 131 pořízení zboží jsou tzv. účty kalkulační, neboť se na nich účtují veškeré náklady, které s pořízením zásob souvisejí (vlastní i cizí doprava, clo apod.). Účty 111 pořízení materiálu a 131 pořízení zboží musí vykázat ke dni zpracování roční účetní závěrky nulový zůstatek. V případě, že k tomuto datu jsou zásoby vyfakturovány, nejsou však fyzicky dodány, je nezbytné částky z účtu 111 či 131 převést na rozvahové účty aktivní 119 materiál na cestě nebo 139 zboží na cestě. Pokud je materiál či zboží vyrobeno ve vlastní režii, pak příslušný majetkový účet má přírůstek na straně Má Dáti a na straně Dal se účtuje na nákladový účet 585 aktivace materiálu a zboží. Vnitropodniková doprava zásob navyšuje jejich pořizovací hodnotu. Proto v tomto případě cenu dopravy je nutno zaúčtovat na příslušný účet zásob na stranu Má Dáti a na stranu Dal použít nákladový účet 586 aktivace vnitropodnikových služeb. Zásoby jsou nejméně likvidní položkou oběžných aktiv, proto je v rozvaze vykazujeme na první pozici v oběžných aktivech. Do položky zásob jsou zahrnovány – materiál, zboží, zásoby vlastní výroby, mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny. Způsoby oceňování zásob jsou upraveny zákonem o účetnictví a vyhláškou, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. Při oceňování používáme různé druhy cen – pořizovací cenu, reprodukční pořizovací cenu a vlastní náklady. Při vyskladňování lze používat oceňování zásob metodou FIFO, metodou aritmetického průměru a metodu LIFO, která je však v ČR zakázána. SM29/2012-8 České účetní standardy stanovují, že účtovat o zásobách lze metodou A nebo metodou B. Účetní jednotka si sama může zvolit, jakou metodu bude používat. V rámci jednoho syntetického účtu je možno obě metody kombinovat. Principem účtování metodou A je účtování pořízení zásob přes pořizovací účty 111 – pořízení materiálu a 131 pořízení zboží VZOROVÉ PŘÍKLADY Příklad 1.: 1. fa došlá za materiál Kč 65 000,- 2. fa došlá za jeho dopravu Kč 2 000,- 3. veškerý materiál je převzat na sklad 4. spotřeba materiálu ze skladu Kč 15 000,- Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. DF Pořízení materiálu 65 000 111 321 2. DF Doprava materiálu 2 000 111 321 3. příjemka Převzetí materiálu na sklad 67 000 112 111 4. výdejka Spotřeba materiálu 15 000 501 112 AKTIVA ROZVAHA v Kč PASIVA NÁKLADY VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v Kč VÝNOSY 112 52 000 321 67 000 501 15 000 0 ztráta 15 000 celkem 0 celkem 52 000 celkem 52 000 celkem 15 000 ztráta 15 000 celkem 15 000 celkem 15 000 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Příklad 2.: Počáteční stavy: materiál na skladě Kč 50 000,- základní kapitál Kč 50 000,- 1. při inventarizaci skladu u jednoho druhu materiálu zjištěno manko nad normu Kč 500,-- 2. u dalšího druhu materiálu zjištěno nezaviněné manko do normy Kč 10,- 3. u posledního druhu materiálu zjištěn přebytek Kč 200,- Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D VÚD Počáteční zůstatek materiálu 50 000 112 701 VÚD Počáteční zůstatek základního kapitálu 50 000 701 411 SM29/2012-8 1. VÚD manko 500 549 112 2. VÚD nezaviněný úbytek v rámci normy 10 501 112 3. VÚD přebytek 200 112 648 AKTIVA ROZVAHA v Kč PASIVA NÁKLADY VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v Kč ÝNOSY 112 49 490 411 50 000 501 10 648 200 ztráta 310 549 500 celkem 49 690 celkem 49 690 celkem 510 celkem 200 ztráta 310 celkem 510 celkem 510 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Příklad 3.: 1. fa došlá za zboží Kč 85 000,- 2. zboží je dopraveno vlastním podnikovým vozidlem – cena dopravy je Kč 2 000,- 3. veškeré zboží bylo převzato na sklad 4. prodej zboží – vyskladněno za Kč 25 000, vydaná faktura činí Kč 32 000,- Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. DF Nákup zboží 85 000 131 321 2. VÚD Doprava zboží vlastními vozidly 2 000 131 586 3. příjemka Veškeré zboží bylo převzato na sklad 87 000 132 131 4a výdejka Spotřeba zboží 25 000 504 132 4b VF Prodej zboží 32 000 311 604 AKTIVA ROZVAHA v Kč PASIVA NÁKLADY VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v Kč VÝNOSY 132 62 000 321 85 000 504 25 000 604 32 000 311 32 000 zisk 9 000 586 - 2 000 celkem 94 000 celkem 94 000 celkem 23 000 celkem 32 000 zisk 9 000 celkem 23 000 celkem 32 000 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Příklad 4.: 1. fa došlá za materiál Kč 92 000,- 2. do posledního dne účetního období materiál nebyl dodán Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. DF Nákup materiálu 92 000 111 321 SM29/2012-8 2. VÚD Materiál na cestě 92 000 119 111 AKTIVA ROZVAHA v Kč PASIVA 119 92 000 321 92 000 celkem 92 000 celkem 92 000 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Úkoly Zaúčtujte v metodě A 1. fa došlá za zboží Kč 55 000,- 2. zboží je dopraveno podnikovým vozidlem – cena dopravy je Kč 4 000,- 3. veškeré zboží je převzato na sklad 4. prodej zboží – vyskladněno za Kč 10 000,-, tržíme za něj v hotovosti Kč 13 000,- 5. při požáru skladu bylo zcela zničeno zboží v hodnotě Kč 20 000,- 6. pojišťovna závazně slibuje uznávacím dopisem, že veškeré zničené zboží uhradí Klíč k řešení úkolu Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. DF Nákup zboží 55 000 131 321 2. VÚD Doprava zboží vlastními pracovníky 4 000 131 586 3. VÚD Příjem zboží na sklad 54 000 132 131 4a 4b VÚD PPD Úbytek zboží ze skladu Prodej zboží za hotové 10 000 13 000 504 211 132 604 5. VÚD Manko zboží z důvodu požáru 20 000 547 132 6. VÚD Předpis náhrady škody pojišťovně 20 000 378 647 Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Studijní materiály: Český účetní standard pro podnikatele č. 015. SM29/2012-8 Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. Strana 151 – 160. ISBN 978-80-7263-994-6. Svobodová, J.: 2013. Inventarizace – praktický průvodce. Olomouc: Anag. 407 stran. Strana 57 – 132, 145-164 222-233. ISBN 978-80-7263-783-6. Vyhláška č. 500/2002 Sb. a její novela č. 250/2015 Sb. § 9. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a jeho novela č. 377/2015 Sb. § 24 až 29. Kapitola 9: Základy účtování zásob - metoda B Klíčové pojmy: Zásoby, oceňování zásob, metoda A, metoda B Cíle kapitoly: - objasnění postup při účtování zásob metodou B - seznámit s odlišnostmi oproti metodě A - objasnit postup na konci účetního období Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodin Výklad: 9. 1 Účtování zásob metodou B SM29/2012-8 O zásobách lze účtovat způsobem „A“ či způsobem „B“. Způsob účtování si zvolí každá účetní jednotka sama. Způsoby lze i kombinovat u jednoho druhu zásob, ale musí se potom o nich účtovat na samostatných analytických účtech. Účtujeme-li o zásobách v metodě B, pak se veškeré položky související s jejich pořízením účtují v průběhu účetního období rovnou do spotřeby na účty v páté účtové třídě. Při účtování v metodě B se vůbec nepoužívají účty 111 pořízení materiálu, 131 pořízení zboží. V průběhu účetního období se nepoužívají účty 112 materiál na skladě a 132 zboží na skladě. Podmínkou použití této metody je, že podnik řádně, pečlivě a průběžně vede skladovou evidenci. Na konci účetního období se skutečné stavy zásob, které byly zjištěny při inventarizaci, převedou na příslušné rozvahové účty zásob a o zjištěné hodnoty zásob se pak sníží náklady. Pokud k prvnímu dni účetního období měla účetní jednotka na jednotlivých účtech zásob počáteční stavy, na konci účetního období se tyto částky odúčtují na nákladové účty. Manka nad normu a škody, které účetní jednotka zjistila při inventarizaci, se účtují na stranu Má Dáti účtu 549 manka a škody. Přebytky zásob se účtují na stranu Dal účtu 648 ostatní provozní výnosy. Při rozhodování o volbě způsobu účtování zásob je nutné zvážit klady a zápory jednotlivých způsobů účtování. Tabulka 15: Porovnání metod A a B Způsob účtování klady zápory „A“ Účtování zásob tímto způsobem je přesnější, tj. poskytuje operativní přehled o výši zásob a nákladech - spotřebě zásob. Obvykle je tento způsob účtování pracnější a tudíž i dražší. Vhodným použitím výpočetní techniky lze pracnost minimalizovat. „B“ Účtování zásob tímto způsobem je nejen méně pracný, ale většinou i levnější. Nevýhodou toho způsobu účtování je jeho nižší přesnost. Tento způsob neposkytuje operativní přehled o výši zásob a nákladech souvisejících se jeho spotřebou. Zdroj vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Účtování zásob metodou B je vhodné pouze pro ty účetní jednotky, u nichž je dobře zorganizované skladové hospodářství a vnitropodnikové účetnictví. SM29/2012-8 České účetní standardy stanovují, že účtovat o zásobách lze metodou A nebo metodou B. Účetní jednotka si sama může zvolit, jakou metodu bude používat. V rámci jednoho syntetického účtu je možno obě metody kombinovat. Principem účtování zásob metodou B, je účtování pořízení zásob přímo do spotřeby, včetně vedlejších pořizovacích nákladů. Používají se účty - 501 spotřeba materiálu a 504 prodané zboží. Při účtování zásob metodou B se vůbec nevyužívají pořizovací účty, jako je tomu u metody A (111 pořízení materiálu a 131 pořízení zboží). VZOROVÉ PŘÍKLADY Příklad 1: 1. fa došlá za materiál Kč 35 000,- 2. fa došlá za jeho dopravu Kč 1 000,- 3. vystavená faktura za služby Kč 150 000,- 4. odběratelé platí na bankovní účet Kč,- 5. tržba v hotovosti za služby Kč 15 000,- 6. zaúčtujte roční závěrečné operace s tím, že v poslední den účetního období je na skladě materiál za Kč 16 000,- Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. DF Nákup materiálu 35 000 501 321 2. DF Doprava materiálu 1 000 501 321 3. VF Poskytnuté služby 150 000 311 602 4 VBÚ Úhrada faktury odběratelem 150 000 221 311 5. PPD Tržby za služby 15 000 211 602 6. VÚD Zúčtování konečného stavu materiálu 16 000 112 501 AKTIVA ROZVAHA v Kč PASIVA NÁKLADY VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v Kč VÝNOSY 112 16 000 321 36 000 501 20 000 602 165 000 221 15 000 221 150 000 zisk 145 000 celkem 20 000 celkem 165 000 celkem 181 000 celkem 181 000 zisk 145 000 celkem 165 000 celkem 165 000 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Příklad 2: 1. fa došlá za zboží Kč 210 000,-- SM29/2012-8 2. doprava zboží vlastními pracovníky 1 200 2. prodej zboží – tržíme za něj v hotovosti Kč 240 000,- 3. zaúčtujte roční závěrečné operace s tím, že v poslední den účetního období je na skladě zboží za Kč 23 000,- Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. DF Nákup zboží 210 000 504 321 2. VÚD Doprava zboží vl. pracovníky 1 200 504 586 3. PPD Prodej zboží 240 000 211 604 4. VÚD Zúčtování konečného stavu zboží 23 000 132 504 AKTIVA ROZVAHA v Kč PASIVA NÁKLADY VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v Kč VÝNOSY 132 23 000 321 210 000 504 188 200 604 240 000 211 240 000 zisk 53 000 586 - 1 200 celkem 263 000 celkem 263 000 celkem 187 000 celkem 240 000 zisk 53 000 celkem 240 000 celkem 240 000 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Příklad 3: 1. tržba v hotovosti za služby Kč 110 000,- 2. za hotové nákup zboží Kč 55 000,- 3. zboží je dopraveno podnikovým vozidlem – cena dopravy je Kč 2 000,- 4. prodej zboží – fakturujeme za něj Kč 62 000,- 5. zaúčtujte roční závěrečné operace s tím, že v poslední den účetního období je na skladě zboží za Kč 10 000,- Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. PPD Tržba za poskytnuté služby 110 000 211 602 2. VPD Nákup zboží 55 000 504 211 3. VÚD Doprava zboží vl. pracovníky 2 000 504 586 4. VF Prodej zboží 62 000 311 604 5. VÚD Zúčtování konečného stavu zboží 10 000 132 504 AKTIVA ROZVAHA v Kč PASIVA NÁKLADY VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v Kč VÝNOSY 132 10 000 504 47 000 602 110 000 311 62 000 586 - 2 000 604 62 000 211 55 000 zisk 127 000 celkem 45 000 celkem 172 000 celkem 127 000 celkem 127 000 zisk 127 000 celkem 172 000 celkem 172 000 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 SM29/2012-8 Příklad 4: Počáteční stavy: zboží na skladě Kč 20 000,- základní kapitál Kč 20 000,- 1. fa došlá za zboží Kč 290 000,- 2. prodej zboží – tržíme za něj hotově Kč 340 000,- 3. za hotové nákup odborné literatury Kč 2 000,-- 4. v hotovosti zaplaceno školení zaměstnance Kč 5 000,- 5. zaúčtujte roční závěrečné operace s tím, že v poslední den účetního období bylo na skladě zboží za Kč 30 000,- Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D VÚD PZ zboží 20 000 132 701 VÚD PZ základní kapitál 20 000 701 411 1. DF Nákup zboží 290 000 504 321 2. PPD Prodej zboží 340 000 211 604 3. VPD Nákup odborné literatury 2 000 501 211 4 VPD Školení zaměstnanců 5 000 518 211 5a 5b VÚD VÚD Zúčtování konečného stavu zboží – převod počátečního zůstatku Zúčtování konečného stavu zboží 20 000 30 000 504 132 132 504 AKTIVA ROZVAHA v Kč PASIVA NÁKLADY VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v Kč VÝNOSY 132 30 000 411 20 000 501 2 000 604 340 000 211 333 000 321 290 000 504 280 000 zisk 53 000 518 5 000 celkem 363 000 celkem 363 000 celkem 287 000 celkem 340 000 zisk 53 000 celkem 340 000 celkem 340 000 Zdroj:vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Úkoly Zaúčtujte v metodě B Počáteční stavy: materiál na skladě Kč 50 000,- základní kapitál Kč 50 000,- 1. fa došlá za materiál Kč 80 000,- 2. doprava materiálu vlastními pracovníky 5 000 2. vystavené faktury za služby Kč 280 000,- 3. při inventarizaci materiálu bylo zjištěno manko nad normu Kč 1 000,- SM29/2012-8 4. zaúčtujte roční závěrečné operace s tím, že v poslední den účetního období byl na skladě materiál za Kč 60 000,Klíč k řešení úkolu Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D VÚD PZ materiál 50 000 112 701 VÚD PZ základní kapitál 50 000 701 411 1. DF Nákup materiálu 80 000 501 321 2. VÚD Doprava materiálu vlastními pracovníky 5 000 501 568 3. VF Za poskytnuté služby 280 000 311 602 4 VÚD Manko materiálu 1 000 549 501 5a 5b VÚD VÚD Zúčtování konečného stavu zboží – převod počátečního zůstatku Zúčtování konečného stavu zboží 50 000 60 000 501 112 112 501 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Studijní materiály: Český účetní standard č. 015. Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. Strana 151 – 160. ISBN 978-80-7263-994-6. Vyhláška č. 500/2002 Sb. a její novela č. 250/2015 Sb. § 9. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a jeho novela č. 377/2015 Sb. § 24 SM29/2012-8 Kapitola 10: Základní účtování dlouhodobého majetku – členění, oceňování, pořízení Klíčové pojmy: Dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek, oceňování dlouhodobého majetku Cíle kapitoly: - charakterizovat dlouhodobý majetek, seznámit s jeho dělením - seznámit s problematikou oceňování dlouhodobého majetku - objasnit způsoby pořízení dlouhodobého majetku - objasnit postup při účtování o pořízení dlouhodobého majetku Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodin SM29/2012-8 Výklad: 10. 1 Dlouhodobý majetek a jeho dělení Dlouhodobý majetek zahrnuje majetek hmotný, nehmotný a finanční. Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek vykazujeme jako nejméně likvidní aktivum v položce dlouhodobého majetku. V hospodářském procesu se spotřebovává postupně, proto jeho hodnotu zahrnujeme do nákladů postupně, a to formou odpisů. Rozdělení dlouhodobého majetku vymezuje prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví č. 500/2002 Sb. v pozdějším znění. Obsahové vymezení jednotlivých položek dlouhodobého majetku je uvedeno v § 6 - § 8. Do dlouhodobého hmotného majetku patří bez ohledu na ocenění a dobu použitelnosti pozemky, stavby, ložiska nevyhrazeného nerostu, umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky a předměty z drahých kovů, byty a nebytové prostory a technické rekultivace. Dále do dlouhodobého hmotného majetku zařazujeme hmotné movité věci a jejich soubory, které mají samostatné technicko-ekonomické určení, dobu použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění, které určila účetní jednotka a předměty z drahých kovů bez ohledu na výši ocenění. Též sem patří pěstitelské celky trvalých porostů, které mají dobu plodnosti delší tří let (ovocné stromy vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně aspoň 90 stromů na jeden ha, ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 ha v hustotě nejméně 1000 keřů na jeden ha, dále trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí). Další položkou dlouhodobého hmotného majetku jsou dospělá zvířata a jejich skupiny s dobou použitelnosti delší jednoho roku a od výše ocenění, které určila účetní jednotka (např. základní stádo skotu, koní, ovcí, koz, prasat, hejna chovných hus, tažní a závodní koně, případně stáda ostatních hospodářsky využívaných chovů – mufloni, daňci, jeleni, pštrosi). Do kategorie dlouhodobého hmotného majetku též patří technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku, nedokončený dlouhodobý hmotný majetek, poskytnuté zálohy na jeho pořízení a oceňovací rozdíl k nabytému majetku. SM29/2012-8 Účetní jednotka by si měla ve vnitřní směrnici stanovit, od jaké výše ocenění hmotného movitého majetku a jeho souborů bude tento majetek řadit jako dlouhodobý hmotný majetek. Je praktické v této souvislosti sladit účetní pravidla se zákonem o dani z příjmů, který stanovuje tuto hranici na částce Kč 40 000,-. Drobný dlouhodobý hmotný majetek, který má nižší pořizovací cenu, než je výše uvedená hodnota Kč 40 000,-, může být pak po uvedení do používání ihned zcela odepsán. Příklady rozdělení samostatně hmotných movitých věcí s jejich souborů a dospělých zvířat dle výše pořizovací ceny. Ocenění v Kč. 0,01 - 9 999,99 10 000,00 - 39 999,99 40 000 a více Drobný hmotný majetek (DrHM) Drobný dlouhodobý hmotný majetek (DDHM) Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Dlouhodobý nehmotný majetek má dobu použitelnosti delší jednoho roku a jeho ocenění určuje účetní jednotka. Opět je vhodné ve vnitřní směrnici účetní jednotky sladit toto ocenění se zákonem o dani z příjmů, který stanovuje pořizovací cenu u tohoto majetku nad 60 000,- Kč. Do dlouhodobého majetku nehmotného patří nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, povolenky na emise a jednotky snížení emisí a preferenční limity (bez ohledu na výši jejich ocenění). Příklady rozdělení nehmotného majetku dle výše pořizovací ceny. Ocenění v Kč. 0,01 - 19 999,99 20 000,00 - 59 999,99 60 000 a více Drobný nehmotný majetek (DrNM) Drobný dlouhodobý nehmotný majetek (DDNM) Dlouhodobý nehmotný majetek (DNM) Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 SM29/2012-8 Dlouhodobý finanční majetek zahrnuje majetkové účasti (cenné papíry a podíly v podnicích ovládaných a řízených nebo pod podstatným vlivem), ostatní cenné papíry a podíly, dluhové cenné papíry držené do splatnosti, kdy splatnost je delší dvanácti měsíců od data pořízení. Předpokládaná doba držení, realizace nebo splatnosti dlouhodobého finančního majetku přesahuje dobu 12 měsíců. Zásadní je zde záměr investora, jeho předpoklad, že cenný papír či podíl bude mít ve svém majetku po dobu delší 12 měsíců. 10. 2 Pořízení dlouhodobého majetku hmotného a nehmotného Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek může být pořízen koupí, darováním, vkladem, převodem, nabytím práv k výsledkům duševní tvořivé činnosti nebo vytvořen vlastní činností. Proces pořízení tohoto majetku se eviduje prostřednictvím účtů ve skupině 04, které jsou rozvahové aktivní. Na těchto účtech se evidují jednotlivé složky pořizovací ceny až do okamžiku, kdy je majetek zařazen do používání. Při pořízení dlouhodobého majetku ve vlastní režii se náklady, které souvisejí s pořízením, běžně účtují na účty v páté účtové třídě a nejpozději k poslednímu dni účetního období se aktivují pomocí účtu 588 aktivace dlouhodobého hmotného majetku nebo 587 aktivace dlouhodobého nehmotného majetku na straně Dal souvztažně s účty 042 pořízení dlouhodobého hmotného majetku či 041 pořízení dlouhodobého nehmotného majetku na straně Má Dáti. Ve chvíli, kdy je tento majetek připraven k tomu, aby mohl být používán, vyhotoví se zařazovací protokol a majetek se zařadí do používání. Po zaúčtování na příslušný účet ve skupině 01, 02 nebo 03 se pořízený majetek odúčtuje z účtu 041 pořízení dlouhodobého nehmotného majetku či 042 pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Musí být vyhotovena inventární karta, na níž je uvedeno, o jaký majetek se jedná, jakým způsobem byl pořízen, pořizovací cena, datum pořízení a zařazení do používání, útvar, do něhož byl majetek zařazen a inventární číslo. 10. 3 Poskytování záloh na pořízení dlouhodobého majetku Podniky někdy mohou dodavatelům poskytnout zálohy na pořízení dlouhodobého majetku. K zaúčtování poskytnutých záloh na pořízení dlouhodobého majetku SM29/2012-8 používáme účtovou skupinu 05. Poskytování záloh na pořízení dlouhodobého majetku vykazujeme v rozvaze v dlouhodobém majetku. Účty účtové skupiny 05 jsou rozvahové aktivní. Poskytnutá záloha se účtuje na stranu Má Dáti souvztažně se zápisem na stranu Dal příslušného účtu peněžních prostředků. Poskytnutí zálohy se účtuje nejčastěji na základě výpisu z účtu či výdajového pokladního dokladu. Vyúčtování zálohy účtujeme zpravidla na základě přijaté faktury na stranu Dal se souvztažným zápisem na stranu Má Dáti účtu 321 - dodavatelé. Vyúčtování zálohy lze též provést na základně vnitřního účetního dokladu. 10. 4 Oceňování dlouhodobého majetku hmotného a nehmotného Možné způsoby oceňování dlouhodobého majetku - hmotného a nehmotného, upravuje zákon o účetnictví, kdy této problematice se věnují § 25 až 28 tohoto zákona. Mezi způsoby oceňování zahrnujeme pořizovací cenu, reprodukční pořizovací cenu anebo vlastní náklady. Schéma 14: Oceňování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Oceňování DNM a DHM 1. Pořizovací cena 2. Reprodukční pořizovací cena 3. Vlastní náklady  Pouzíva se pri porízení nakupem  Pouzíva se v prípade bezuplatneho nabytí, kdyz nelze zjistit vlastní naklady  Ocenujeme majetek vytvoreny vlastní cinností  DHM porízeny na zaklade smlouvy o smene, je-li cena ve smlouve sjednana  DHM porízeny na zaklade smlouvy o smene, není-li cena ve smlouve sjednana Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Podrobnejsí uprava ocenovaní dlouhodobeho majetku je uvedena v provadecí vyhlaska zakona o ucetnictví, konkretne § 47. Soucastí ocenení dlouhodobeho majetku, hmotneho i nehmotneho, nebo jeho casti a technickeho zhodnocení, s ohledem na povahu porizovaneho majetku a zpusob jeho porízení do okamziku uvedení do uzívaní, je cena, za kterou byl majetek porízen a náklady spojené s pořízením. SM29/2012-8 1. pořizovací cena Je to cena, za níž byl tento majetek pořízen včetně vedlejších pořizovacích nákladů. Patří sem cena fakturovaná dodavatelem, což je cena pořízení. Do vedlejších pořizovacích nákladů patří např. doprava vlastním i cizím vozidlem, odborná montáž, clo, u neplátce daně z přidané hodnoty i DPH. Dále se do vedlejších pořizovacích nákladů zahrnují správní poplatky, odměny za poradenské služby a zprostředkování, odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy či lesní půdy, umělecká díla, která jsou součástí stavebních objektů v souladu s projektem, zařízení staveniště, odstranění porostu, úpravy terénu apod. Ú pozemku se do této ceny zahrnuje i lesní porost, stromy nebo keře, pokud nejsou evidovány jako pěstitelské celky trvalých porostů. 2. reprodukční pořizovací cena Je to cena, kterou by majetek měl v době, kdy se o něm účtuje. Takto se oceňuje majetek nabytý darováním, nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený, vklad podnikatele. Z účetního hlediska je dostačující odborný odhad, ovšem pro účely daně z příjmů je nutno, aby tento odhad vykonal soudní znalec. 3. ocenění vlastními náklady Takto se oceňuje dlouhodobý hmotný či nehmotný majetek, který byl vytvořen ve vlastní režii. Do vlastních nákladů patří přímý materiál, přímé mzdy a ostatní přímé náklady. Součástí této ceny je též výrobní režie. Mezi naklady, ktere nesmí být zahrnuty do ocenění dlouhodobeho hmotneho a nehmotneho majetku jsou 1. opravy a udrzba, 2. kurzove rozdíly, 3. smluvní pokuty a uroky z prodlení, prípadne dalsí jine sankce ze smluvních vztahu, 4. najemne za stavební pozemek, na kterem probíha vystavba, 5. naklady na zaskolení pracovníku, 6. naklady na vybavení porizovaneho dlouhodobeho majetku zasobami, 7. naklady na biologickou rekultivaci, SM29/2012-8 8. naklady spojene s prípravou a zabezpecením dlouhodobeho majetku vznikle po uvedení porizovaneho dlouhodobeho majetku do uzívaní, 9. do ocenení pozemku se nezahrnuje ocenení stavby, pestitelskeho celku trvalych porostu a jineho dlouhodobeho majetku. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je nejméně likvidní položkou aktiv, proto je v rozvaze vykazujeme na první pozici v aktivech v položce - Dlouhodobý majetek. Do dlouhodobého hmotného majetku se nejčastěji zařazuje - pozemky, stavby, hmotné movité věci a jejich soubory a dospělá zvířata a jejich skupiny. Do dlouhodobého nehmotného majetku se nejčastěji zařazuje - nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, povolenky na emise a jednotky snížení emisí a preferenční limity. Způsoby oceňování dlouhodobého majetku je upraveno zákonem o účetnictví a vyhláškou, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví. Při oceňování používáme různé druhy cen - pořizovací cenu, reprodukční pořizovací cenu a vlastní náklady. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek může být pořízen koupí, darováním, vkladem, převodem, nebo vytvořen vlastní činností. Proces pořízení tohoto majetku se eviduje prostřednictvím účtů ve skupině 04, které jsou rozvahové aktivní (041 - pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, 042 - pořízení dlouhodobého hmotného majetku). Na těchto účtech se evidují jednotlivé složky pořizovací ceny až do okamžiku, kdy je majetek zařazen do používání. VZOROVÉ PŘÍKLADY Příklad 1: 1. fa došlá za stroj Kč 60 000,- 2. fa došlá za jeho dopravu Kč 5 000,- 3. fa došlá za jeho montáž Kč 20 000,- 4. zařazen do používání v ceně, za níž byl pořízen Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. DF Nákup stroje 60 000 042 321 2. DF Doprava stroje 5 000 042 321 SM29/2012-8 3. DF Montáž stroje 20 000 042 321 4 VÚD Stroj zařazen do užívání 85 000 022 042 Příklad 2: 1. ve vlastní režii postavena výrobní hala - zpracování projektu Kč 75 000,- 2. ve vlastní režii postavena výrobní hala - výstavba Kč 3 000 000,- 4. zařazení výrobní haly do používání v ceně, za níž byla pořízena Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. VÚD Za projekt k výrobní hale 75 000 042 586 3. VÚD Výstavba výrobní haly vlastními pracovníky 3 000 000 042 586 4. VÚD Zařazení výrobní haly do užívání 3 075 000 021 042 Příklad 3: 1. fa došlá za software 85 000,Doprava software Instalace software vlastními pracovníky 2. zařazen do používání v ceně, za níž byl pořízen Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. DF Nákup software 85 000 041 321 2. VPD Doprava software 3 500 041 211 3. VÚD Instalace software vlastními pracovníky 2 100 041 586 4 VÚD Zařazení software do užívání 90 600 013 041 Příklad 4: 1. z bankovního účtu byla zaplacena záloha na automobil Kč 50 000,- 2. po dodání automobilu dodavatel vystavil fakturu na Kč 200 000,- 3. vyúčtování zálohy 4. finanční vyrovnání 5. automobil zařazen do používání v ceně, za níž byl pořízen Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. VBÚ Úhrada zálohy na automobil 50 000 052 221 2. DF Nákup automobilu 200 000 042 321 3. VÚD Vyúčtování zálohy 50 000 321 052 SM29/2012-8 4 VBÚ Doplatek zálohy 150 00 321 221 5. VÚD Zařazení automobilu do užívání 200 000 022 042 Úkoly Zaúčtujte 1. fa došlá za projekt domu pro podnikání Kč 100 000,- 2. fa došlá za projekt domu od jiné projektové kanceláře Kč 130 000,- 3. fa došlá za geologický průzkum Kč 20 000,- 4. fa došlá za stavební práce Kč 1 000 000,- 5. na základě kolaudace dům zařazen do používání v ceně, za kterou byl pořízen Klíč k řešení úkolu Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. DF Zpracování projektu I 100 000 042 321 2. DF Zpracování projektu II 130 000 042 321 3. DF Zpracování geologického průzkumu 20 000 042 321 4 DF Stavební práce 1 000 000 042 321 5. VÚD Zařazení domu do užívání 1 250 000 021 042 Studijní materiály: Český účetní standard č. 013. Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. Strana 108 – 120, 128 – 133. ISBN 978-80-7263-994-6. Vyhláška č. 500/2002 Sb. a její novela č. 250/2015 Sb. § 6, 7. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a jeho novela č. 377/2015 Sb. § 24, 25, 29,30 SM29/2012-8 Kapitola 11: Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek – odpisování, technické zhodnocení dlouhodobého majetku, vyřazování, inventarizační rozdíly Klíčové pojmy: Dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý nehmotný majetek, odpisy daňové a účetní, technické zhodnocení, inventarizace dlouhodobého majetku Cíle kapitoly: - charakterizovat účetní a daňové odpisy, seznámit se způsobem jejich výpočtu a s jejich účtováním - seznámit s postupy účtování při vyřazení dlouhodobého majetku - objasnit pojem technické zhodnocení - objasnit inventarizační rozdíly u dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, postupy při vypořádání těchto rozdílů SM29/2012-8 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodin Výklad: 11. 1 Odpisování dlouhodobého majetku Odpis vyjadřuje opotřebení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku za účetní období. Opotřebení je fyzické a morální. Fyzické opotřebení je důsledkem používání majetku, morální opotřebení vzniká jako důsledek rozvoje vědy a techniky. Odpisováním se snižuje zůstatková účetní hodnota dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, přičemž lze odepisovat až do nulové účetní hodnoty. Odpisy jsou účetní a daňové. Účetní odpisy zobrazují skutečné opotřebení příslušného majetku a jsou sestaveny do odpisového plánu. Ten by měla účetní jednotka zpracovávat pro každý jednotlivý předmět či skupinu předmětů. Soubor hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením se odepisuje jako jeden celek i v případě, pokud je známo ocenění jednotlivých věcí. Zvolený postup i sazby by měly být popsány na inventární kartě příslušného majetku. Účtování odpisů Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku účtujeme na základě vnitřního účetní dokladu a obvykle měsíčně. Hodnota odpisu se zaúčtuje na stranu MD účtu 551 - odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Smyslem tohoto účetního zápisu je promítnout opotřebení daného majetku jako zvýšení nákladů a tím tak zároveň snížit o odpis výsledek hospodaření. Souvztažný zápis zaúčtujeme na stranu D účtu oprávek. Podle druhu majetku volíme pro účetní zápis příslušný účet oprávek v účtové skupině 07 - oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a 08 oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku. Zápis na stranu D účtu oprávek způsobuje jejich zvýšení. Následující tabulka uvádí nejčastější příklady účtování odpisů dle jednotlivých používaných druhů majetku. Příklady účtování odpisů Odpisy dle druhu majetku Účetní předpis MD D Odpis dlouhodobého nehmotného majetku - př. software 551 073 SM29/2012-8 Odpis dlouhodobého hmotného majetku nemovitého - př. budovy 551 081 Odpis dlouhodobého hmotného majetku nemovitého - př. stroje, 551 082 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Daňové odpisy vycházejí ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v pozdějších zněních. Zákon o dani z příjmů umožňuje volit mezi 1. rovnoměrnými odpisy - upravující § 31 zákona o dani z příjmů, 2. zrychlenými odpisy - upravující § 32 zákona o dani z příjmů. Zvolený způsob však již dodatečně nemůže změnit. Výpočet daňových odpisů závisí na zvolené metodě odpisování. Rozdíl mezi způsoby odpisování není v době odpisování, ta je pro oba způsoby odpisu přesně daná, jelikož vychází ze zařazení majetku do odpisové skupiny. Odlišnost spočívá v částce odpisů uplatňovaných v jednotlivých letech odpisování. Způsob zrychleného odpisování umožní v počátku odpisování uplatnit si vyšší částku a ke konci odpisování se částky odpisů postupně snižují. Rovnoměrný způsob odpisování umožní v jednotlivých letech odpisování uplatňovat rovnoměrnou tj. stejnou částku odpisů. Výpočet daňových odpisů Odpisové skupiny upravuje § 30 zákona o dani z příjmů, který udává minimální dobu odpisování dlouhodobého majetku - viz. tabulka odpisové skupiny. Odpisové skupiny Odpisová skupina Doba odpisování 1 3 roky 2 5 let 3 10 let 4 20 let 5 30 let 6 50 let Zdroj: vlastní zpracování dle Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v pozdějších zněních. Výpočet daňových odpisů rovnoměrných Postup při výpočtu rovnoměrných odpisů upravuje § 31 zákona o dani z příjmů. Při rovnoměrném odpisování dlouhodobého hmotného majetku jsou jednotlivým odpisovým skupinám přiřazeny maximální roční odpisové sazby, které musíme při výpočtu odpisů používat. Obecný vzorec pro výpočet rovnoměrných odpisů je: PC * odp. sazba 100 SM29/2012-8 Vysvětlivky: PC - pořizovací cena; odp. sazba - odpisová sazba 1. rok odpisování PC * odp. sazba (pro 1. rok) 100 2. a další roky PC * odp. sazba (pro další roky) 100 Vysvětlivky: PC - pořizovací cena; odp. sazba - odpisová sazba Maximální roční odpisové sazby rovnoměrných odpisů Odpisová skupina v prvním roce odpisování v dalších letech odpisování pro zvýšenou vstupní cenu 1 20 40 33,3 2 11 22,25 20 3 5,5 10,5 10 4 2,15 5,15 5,0 5 1,4 3,4 3,4 6 1,02 2,02 2 Zdroj: vlastní zpracování dle Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v pozdějších zněních. Výpočet daňových odpisů zrychlených Postup při výpočtu zrychlených odpisů upravuje § 32 zákona o dani z příjmů. Při zrychleném odpisování dlouhodobého hmotného majetku jsou jednotlivým odpisovým skupinám přiřazeny koeficienty, které musíme při výpočtu odpisů používat. Postup při výpočtu zrychlených odpisů a používané vzorce jsou následující: 1. rok odpisování PC koef. pro 1. rok 2 * ZC 2. a další roky koef. pro další roky - počet již odpisovaných let Vysvětlivky: PC - pořizovací cena; ZC - zůstatková cena; koef. - koeficient používaný při odpisování Maximální roční odpisové sazby zrychlených odpisů Odpisová skupina KOEFICIENT PRO ZRYCHLENÉ ODPISOVÁNÍ v prvním roce odpisování v dalších letech odpisování pro zvýšenou vstupní cenu 1 3 4 3 2 5 6 5 3 10 11 10 4 20 21 20 5 30 31 30 6 50 51 50 Zdroj: vlastní zpracování dle Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v pozdějších zněních. SM29/2012-8 Příklad daňových odpisů rovnoměrných Podnik si pořídil výrobní stroj v pořizovací ceně 125 000 Kč. Stroj byl zařazen do používání 12. 5. 2016. Podle zákona o dani z příjmů je výrobní stroj zařazen do druhé odpisové skupiny. rok odpis - roční v Kč Oprávky v Kč zůstatková cena v Kč 2016 27 500 27 500 222 500 2017 55 625 83 125 166 875 2018 55 625 138 750 111 250 2019 55 625 194 375 55 0625 2020 55 625 250 000 0 pozn,: výpočet ročního odpisů pro jednotlivé roky r. 2016 125 000 * 11/100 = 27 500 Kč; r. 2017 až r. 2020 125 000 * 22,25/100 = 55 625 Kč Zdroj: vlastní zpracování dle Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v pozdějších zněních. Příklad daňových odpisů zrychlených Podnik si pořídil výrobní stroj v pořizovací ceně 125 000 Kč. Stroj byl zařazen do používání 12. 5. 2015. Podle zákona o dani z příjmů je výrobní stroj zařazen do druhé odpisové skupiny. rok odpis - roční v Kč Oprávky v Kč zůstatková cena v Kč 2016 50 000 50 000 200 000 2017 80 000 130 000 120 000 2018 60 000 190 000 60 000 2019 40 000 230 000 20 000 2020 20 000 250 000 0 pozn,: výpočet ročního odpisů pro jednotlivé roky r. 2016 125 000/5 = 50 000 Kč; r. 2017 (2 * 200 000) / (6-1) = 80 000 Kč; r. 2018 (2 * 120 000) / (6-2) = 60 000 Kč; r. 2019 (2 * 60 000) / (6-3) = 40 000 Kč; r. 2020 (2* 20 000) / (6-4) = 20 000 Kč Zdroj: vlastní zpracování dle Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v pozdějších zněních. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Daňové odpisy ovlivňují daňový hospodářský výsledek a tím i výši daně z příjmů účetní SM29/2012-8 jednotky. Na rozdíl od účetních odpisů jsou daňové odpisy právem každého poplatníka, tzn. nemusí být uplatněny. Nikdo a nic poplatníka nenutí, aby si snižoval svou daňovou povinnost. Nelze odepisovat pozemky, umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky, nedokončený dlouhodobý majetek a nedokončené technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání, najatý dlouhodobý hmotný majetek, pokud nájemce není oprávněn účtovat a odepisovat tento majetek v rámci najatého podniku a povolenky na emise skleníkových plynů. Odepisovat majetek může osoba, která má vlastnické právo k majetku, která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územně samosprávného celku nebo která jej používá na základě smlouvy o výpůjčce apod. Odepisovat majetek může jiná osoba než vlastník též v případě, kdy se jedná o technické zhodnocení provedené nájemcem se souhlasem pronajímatele nebo o technické zhodnocení majetku pořizovaného formou finančního leasingu, a to se souhlasem leasingové společnosti. Celkový součet odpisů jsou oprávky. Hodnota oprávek u konkrétního dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku nikdy nemůže převýšit jeho pořizovací cenu nebo zvýšenou pořizovací cenu. Zůstatková cena dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je rozdílem mezi jeho pořizovací cenou a oprávkami v případě dlouhodobého majetku odepisovaného. 11. 2 Technické zhodnocení Technickým zhodnocením se rozumí takové zásahy do majetku, který je již uveden do užívání, jejichž důsledkem je změna účelu, změna technických parametrů, rozšíření vybavenosti nebo rozšíření použitelnosti majetku. Podle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů v pozdějších zněních se technickým zhodnocením rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud u jednotlivého majetku převýšily za zdaňovací období celkem částku Kč 40 000,-. Technickým zhodnocením se takového výdaje stávají až v okamžiku dokončení nástavby, přístavby, stavebních úprav apod. Pokud za účetní období částky tuto hranici nepřesáhnou, je zcela v pravomoci účetní jednotky, zda je bude evidovat jako náklady běžného období nebo zda o ně zvýší cenu dlouhodobého majetku. SM29/2012-8 Technické zhodnocení zvyšuje vstupní, případně zůstatkovou cenu majetku v tom zdaňovacím období, kdy bylo zařazeno do používání. Veškeré náklady, které byly vynaloženy v souvislosti s technickým zhodnocením až do okamžiku jeho uvedení do užívání, se evidují na účtech ve skupině 04 nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek. V okamžiku uvedení do užívání se zruší zápisy na těchto účtech a hodnota technického zhodnocení se převede na příslušné účty ve skupinách 01 - dlouhodobý majetek nehmotný a 02 - dlouhodobý majetek hmotný. Stavební úpravy charakteru technického zhodnocení představují změny, při kterých se zachová vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Dojde tedy v tomto případě k podstatným změnám ve vzhledu stavby, ve vnitřním zařízení, apod. Nástavbou se rozumí zvýšení stavby o přistavěná patra. Přístavba je takový zásah do dokončené stavby, kdy se tato půdorysně rozšíří, přičemž přístavba je propojena s původní stavbou. Při rekonstrukci dochází ke změně účelu nebo technických parametrů, modernizace je rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku. O technickém zhodnocení nelze účtovat u pěstitelských celků trvalých porostů, zvířat základního stáda, tažných zvířat a u neodepisovaného majetku. Technické zhodnocení u dlouhodobého majetku nehmotného se týká zejména software. Zde však je nezbytné přesně odlišit pojmy update a upgrade. Úpdate je aktualizace programů, kdy nedojde ke změně ani k rozšíření funkcí. Program je uveden do stavu, kdy je možno jej používat. Příkladem může být aktualizace programu v souvislosti se změnami daňových zákonů. Úpdate tedy není v žádném případě technické zhodnocení, účtuje se jako náklad. Naproti tomu upgrade znamená, že byly rozšířeny funkce programu, byly vylepšeny technické parametry apod. V tomto případě se tedy jedná o technické zhodnocení. Je nutno upozornit, že hranice technického zhodnocení u dlouhodobého nehmotného majetku je podle zákona o dani z příjmů též v částce Kč 40 000,-. Pokud je technické zhodnocení provedeno ve stejném roce, kdy došlo k pořízení majetku, vstupuje částka technického zhodnocení do jeho pořizovací ceny. Technické zhodnocení by účetní jednotka měla mít definováno ve vnitřní směrnici. SM29/2012-8 Technické zhodnocení na pronajatém majetku lze vykonat v případě, že nájemce má souhlas pronajímatele. Doporučuje se, aby souhlas byl dán písemnou formou, aby bylo stanoveno předem, zda se jedná o výdaje, které představují úhradu nájemného či zda jde o výdaje nad rámec smluveného nájemného. 11. 3 Inventarizace dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Fyzickou inventurou se zjišťují skutečné stavy majetku hmotné povahy, případně nehmotné povahy, pokud to připouští jejich povaha a nebrání tomu místo, kde se tento majetek nachází. Tato inventura se provádí přepočtením, přeměřením apod. Dokladová inventura se vykonává tehdy, pokud povaha majetku neumožňuje provést fyzickou inventuru. V tomto případě se skutečný stav příslušného druhu majetku prokazuje pomocí účetních dokladů, listin, smluv a dalších dokumentů. Skutečný stav pozemků se zjišťuje fyzickou inventurou. Kontroluje se přitom skutečný stav pozemků, způsob jejich využívání, případné zalesnění, zamokření, devastace, jakým způsobem je zajištěna ochrana pozemku (např. oplocení), zjišťuje se rozsah škod, které vznikly jako důsledek živelné pohromy apod. Současně musí být zjištěno, zda záznamy účetní jednotky v její evidenci pozemků jsou ve shodě s údaji na listu vlastnictví podle evidence katastru. Případné rozdíly je nutno prošetřit a v inventarizačním soupisu je třeba uvést návrh na odstranění zjištěných rozdílů. Stavbou se rozumí objekt, na který bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo stavba kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívaná. Při inventarizaci staveb inventarizační komise na místě prohlédne jednotlivé objekty, posoudí jejich celkový stav, zjistí, zda jsou používány k činnosti účetní jednotky a v souladu se stavebním povolením. Do inventurních soupisů zapíše jejich charakteristické technické ukazatele, stanoví, jaké bude třeba vykonat opravy. Inventarizované stavby se zapisují do inventurních soupisů jednotlivě. Při inventuře strojů, přístrojů, zařízení, dopravních prostředků a inventáře se zjišťuje, zda jsou jednotlivé předměty označeny inventárními čísly, řádně udržovány a využívány. Do inventarizačních soupisů mají být zaznamenány všechny údaje potřebné k tomu, aby identifikace předmětů byla zaručena (výrobce, rok výroby, výrobní číslo apod.). Ú automobilů se též zjišťuje skutečný stav pohonných látek v nádržích a skutečný stav SM29/2012-8 ujetých kilometrů dle tachometru. Má se též ověřit, zda jsou tachometry řádně zaplombované. Ú nákladních automobilů s tachografem se prověřuje jeho provozuschopnost. Při inventuře základního stáda a tažných zvířat se dospělá zvířata a chovatelsky cenné kusy inventarizují jednotlivě a zjištěný stav se zaznamenává v inventurních soupisech. Inventura nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku se vykonává zejména dokladově, a to na podkladě dodavatelských faktur. Na místě se pak ověřuje, zda stav a rozsah nedokončeného dlouhodobého hmotného majetku je v souladu s projektem, profinancovanou částkou, rozpočtem, zda naběhlé náklady odpovídají postupu prací, zda je tento majetek již skutečně využíván, zda je zabezpečen proti nepříznivým povětrnostním vlivům atd. Všechny důležité informace je též nutno zaznamenat do inventurních soupisů. Inventura pronajatého dlouhodobého majetku se u pronajímatele provádí dokladově. Ú nájemce se stav tohoto majetku zjišťuje fyzickou inventurou. Inventura dlouhodobého nehmotného majetku se vykonává dokladově. Podle zákona o účetnictví se zjištěné stavy zaznamenávají v inventurních soupisech. To jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat zjištěné skutečnosti, podpisový záznam osoby odpovědné za provedení inventury, způsob zjišťování skutečných stavů, ocenění majetku k rozvahovému dni nebo k rozhodnému dni, okamžik, ke kterému se stanovuje účetní závěrka, rozhodný den, pokud jej účetní jednotka stanovila a okamžik zahájení a ukončení inventury. Po zjištění skutečnosti prostřednictvím inventury se zjištěné údaje porovnávají s účetní evidencí a stanovují se inventarizační rozdíly. Rozhodující je vždy skutečný stav. Zjištění inventarizačních rozdílů a jejich vypořádání je zásadní z hlediska věrohodnosti účetnictví. Inventarizační rozdíly mají buď podobu manka, a to v případě, kdy skutečný stav majetku je nižší než stav účetní. Opakem je přebytek, kdy skutečný stav majetku je vyšší než stav účetní. Účetní jednotka je povinna zjistit příčiny, proč vznikly inventarizační rozdíly, proč došlo k případnému poškození majetku, stanovit potřebu vykonat opravy atd. Inventarizační rozdíly je nutno proúčtovat do toho účetního období, ve kterém se inventarizace konala. Chybějící dlouhodobý hmotný či nehmotný majetek odepisovaný se proúčtuje na nákladovém účtu 549 manka a škody z provozní činnosti, SM29/2012-8 případně 547 mimořádné provozní náklady v zůstatkové účetní hodnotě. Účet 547 se použije v případě, došlo-li ke škodní události z příčin, které jsou pro účetní jednotku mimořádné, zejména pak v případě živelných pohrom. Poté se majetek vyřadí v pořizovací ceně z příslušného majetkového účtu a z oprávek. Jedná-li se o dlouhodobý majetek neodepisovaný, pak se v případě manka vyřadí v pořizovací hodnotě z příslušného majetkového účtu souvztažně s nákladovým účtem ve skupině 54 jiné provozní náklady. V případě přebytku je třeba dlouhodobý majetek odepisovaný ocenit reprodukční pořizovací cenou a zaúčtovat na příslušný majetkový účet souvztažně s oprávkami. Jedná-li se o dlouhodobý majetek neodepisovaný, pak se přebytek zaúčtuje na příslušný majetkový účet souvztažně s účtem ve skupině 41 základní kapitál a kapitálové fondy. 11. 4 Vyřazování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek může být vyřazen likvidací, prodejem, darováním, vkladem do jiného subjektu nebo převodem. Dokladem pro účtování je protokol o vyřazení. Vyřazuje se vždy v pořizovací nebo v reprodukční pořizovací ceně. Není-li dlouhodobý majetek zcela odepsán, musíme nejdříve odepsat do nákladů jeho zůstatkovou cenu. Pro volbu vyúčtování zůstatkové ceny je rozhodující důvod vyřazení dlouhodobého majetku. Následující tabulka ukazuje nejčastější důvody vyřazení majetku a výsledkové (nákladové) účty, kam bude zůstatková cena účtována. Důvody vyřazení dlouhodobého majetku důvod vyřazení dl. majetku účtování zůstatkové ceny do nákladů likvidace - fyzicky opotřebený majetek 551 - odpisy dlouhodobého majetku prodej 541 - zůstatková cena prodaného dl. majetku manko anebo škoda 549 - manka a škody škoda vzniklá z mimořádných příčin - př. požár 547 - mimořádné provozní náklady poskytnuté bezúplatné plnění - darování 543 - poskytnuté bezúplatné plnění Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Zůstatkovou cenu dle jednotlivého případu zaúčtujeme na stranu Má Dáti příslušného výsledkového nákladového účtu. Souvztažný zápis provádíme na stranu Dal příslušného účtu oprávek k dlouhodobému majetku zařazených v účtových skupinách 07 a 08. SM29/2012-8 Pro další správné účtování při vyřazení dlouhodobého majetku je nezbytné správné zaúčtování i navazujících účetních případů. Na vyúčtování zůstatkové ceny do nákladů a vyřazení majetku z evidence dále navazuje i související účtování ve výnosech. Výnosový účet 641 použijeme při účtování prodeje vyřazeného majetku. Srovnání zůstatkové ceny na účtu 541 a částky, za jakou byl majetek prodán na účtu 641, umožní zjistit ve výsledovce výsledek hospodaření z prodeje. S účtováním o škodě či manku obvykle souvisí vyúčtování náhrady škody, která je předepsaná zaměstnanci, který za škodu zodpovídá, anebo pojišťovně. Požadovanou náhradu od zaměstnance účtujeme na účet 335 - pohledávky za zaměstnanci. Požadovanou náhradu od pojišťovny účtujeme na účet 378 - jiné pohledávky. Pro účtování těchto náhrad nejčastěji volíme účtování na účet 648. Je vhodné si pro tyto případy stanovit k syntetickému účtu 648 účet analytický, kam budeme náhrady škod účtovat. Je-li škoda vyhodnocena jako mimořádná, často účtujeme tuto škodu k náhradě pojišťovně. Požadovanou náhradu od pojišťovny účtujeme na účet 378 - jiné pohledávky. Přijatá náhrada od pojišťovny tak bude účtována na mimořádný výnosový účet 647. Charakteristickým znakem dlouhodobého majetku je fakt, že se spotřebovává postupně. Tato spotřeba je vyjádřena formou odpisů. Odpis tudíž vyjadřuje opotřebení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku za účetní období. Odpisy lze dělit na účetní a daňové. Hodnota odpisu se zaúčtuje na účet 551 - odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Smyslem tohoto účetního zápisu je promítnout opotřebení daného majetku jako zvýšení nákladů a tím tak zároveň snížit o odpis výsledek hospodaření. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Po skončení životnosti dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek musí být vyřazen z evidence majetku, a to v pořizovací ceně. Dlouhodobý majetek lze vyřadit z důvodu fyzické likvidace, z důvodu prodeje, z důvodu škody či z důvodu darování. Není-li dlouhodobý majetek zcela odepsán, musí se nejdříve odepsat do nákladů jeho zůstatková cenu. Pro volbu vyúčtování zůstatkové ceny je rozhodující důvod vyřazení dlouhodobého majetku. Při vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu fyzické likvidace se zůstatková cena zaúčtuje na nákladový účet 551 - odpisy dlouhodobého majetku, při SM29/2012-8 vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu prodeje se zůstatková cena zaúčtuje na nákladový účet 541 - zůstatková cena prodaného dl. majetku, při vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu škody se zůstatková cena zaúčtuje na nákladový účet 549 - manka a škody či 547 - mimořádné provozní náklady a při vyřazení dlouhodobého majetku z důvodu darování se zůstatková cena zaúčtuje na nákladový účet 543 poskytnuté bezúplatné plnění. VZOROVÉ PŘÍKLADY Příklad 1: 1. fa došlá za stroj Kč 80 000,-- 2. doprava stroje vlastními pracovníky Kč 15 000,-- 3. v hotovosti zaplaceno za školení zaměstnanců Kč 7 500,-- 4. zařazení stroje do používání 5. odpisy Kč 15 000,-- 6. vyřazení stroje prodejem, doodepsán, fakturace v zůstatkové ceně 7. stroj byl prodán v ceně Kč 87 000,-- Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. DF Pořízení stroje 80 000 042 321 2. VÚD Doprava stroje 15 000 042 586 3. VPD Úhrada za školení zaměstnanců 7 500 518 211 4 VÚD Zařazení stroje do užívání 95 000 022 042 5. VÚD Odpis stroje 15 000 551 082 6a 6b VÚD VÚD Vyřazení stroje v pořizovací ceně Vyřazení stroje v zůstatkové ceně 95 000 80 000 082 541 022 082 7. VF Prodej stroje 87 000 311 641 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Příklad 2: 1. ve vlastní režii byla postavena administrativní budova pro podnikání Kč 4 000 000,- 2. zařazen do používání 3. odpisy 100 000,- 4. při povodni zcela zničen a vyřazen 5. pojišťovna závazně slibuje, že uhradí zůstatkovou cenu 6. příjem náhrady od pojišťovny na účet Řešení: SM29/2012-8 Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. VÚD Postavení administrativní budovy 4 000 000 042 588 2. VÚD Budovy zařazena do užívání 4 000 000 021 042 3. VÚD Roční odpis budovy 100 000 551 081 4a 4b VÚD VÚD Vyřazení budovy v pořizovací ceně Vyřazení budovy v zůstatkové ceně 4 000 000 3 900 000 081 547 021 081 5. VÚD Předpokládaná náhrada od pojišťovny 3 900 000 378 647 6. VBÚ Příjem náhrady od pojišťovny 3 900 000 221 378 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6 Příklad 3: 1. z bankovního účtu je zaplacena záloha na software Kč 20 000,- 2. po dodání software dodavatel fakturuje Kč 65 000,- 3. vyúčtování zálohy 4. doplatek 5. software zařazen do používání 6. odpisy Kč 15 000,-- 7. vyřazen prodejem, doodepsán, fakturace v zůstatkové ceně Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. VBÚ Úhrada zálohy na nákup software 20 000 051 221 2. DF Nákup software 65 000 041 321 3. VÚD Vyúčtování zálohy 20 000 321 051 4 VBÚ Doplatek za software 45 000 321 221 5. VÚD Software zařazen do užívání 65 000 013 041 6. VÚD Roční odpis software 15 000 551 073 7a 7b 7c VÚD VÚD VF Vyřazení software v pořizovací ceně Vyřazení software v zůstatkové ceně Prodej software 65 000 50 000 50 000 073 541 311 013 073 641 Zdroj: vlastní zpracování dle: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80- 7263-994-6 Úkoly 1. Spočítejte: Podnik koupil 2. 9. 2015 stroj v hodnotě 364 000 Kč. Spočítejte daňové odpisy rovnoměrné i zrychlené, jestliže stroj byl zařazen do druhé odpisové skupiny. 2. Zaúčtujte:  fa došlá za automobil Kč 350 000,- SM29/2012-8  automobil zařazen do používání  odpisy Kč 70 000, při dopravní nehodě automobil zcela zničen a vyřazen Klíč k řešení úkolů 1. Spočítejte rovnoměrné odpisy zrychlené odpisy rok odpis oprávky ZC rok odpis oprávky ZC 2015 40 040 40 040 323 960 2015 72 800 72 800 291 200 2016 80 990 121 030 242 970 2016 116 480 189 280 174 720 2017 80 990 202 020 161 198 2017 87 360 276 640 87 360 2018 80 990 283 010 80 990 2018 58 240 334 880 29 120 2019 80 990 364 000 0 2019 29 120 364 000 0 Zdroj: vlastní zpracování dle Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v pozdějších zněních. 2. Zaúčtujte Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. DF Nákup automobilu 350 000 042 321 2. VÚD Zařazení automobilu do užívání 350 000 022 042 3. VÚD Odpis automobilu 70 000 551 082 4a 4b VÚD VÚD Vyřazení automobilu v pořizovací ceně Vyřazení automobilu v zůstatkové ceně 350 000 280 000 082 549 022 082 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. ISBN 978-80-7263-994-6. Studijní materiály: Český účetní standard č. 013. Ryneš, P.: 2016. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2016. Olomouc: Anag. 1 164 stran. Strana 108 – 120, 128 – 133. ISBN 978-80-7263-994-6. Vyhláška č. 500/2002 Sb. a její novela č. 250/2015 Sb. § 6, 7, 56. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a jeho novela č. 377/2015 Sb. § 24, 25, 29,30. SM29/2012-8 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v pozdějších zněních. § 26 – 32 a, Příloha č. 1. Kapitola 12: Základní účtování mezd Klíčové pojmy: Mzda, plat, slevy na dani, důchodové, sociální a zdravotní pojištění, daň z příjmů fyzických osob Cíle kapitoly: - seznámit s pojmy, mzda plat, minimální mzda, zaručená mzda, závislá práce - seznámit s postupem při výpočtu mzdy - charakterizovat odvody z mezd - seznámit se slevami na dani, které si zaměstnanci mohou uplatnit Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodin SM29/2012-8 Výklad: 12. 1 Vymezení základních pojmů Mzdu nebo plat dostávají zaměstnanci za svoji práci s ohledem na její složitost, odpovědnost, namáhavost, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle své výkonnosti a pracovních výsledků. Zaměstnanci státu, územních samosprávných celků, státních fondů, příspěvkových organizací a školských právnických osob dostávají plat, zaměstnanci ostatních zaměstnavatelů jsou odměňováni mzdou. Výše minimální mzdy je stanovena nařízením vlády. Její hodinová sazba je stanovena pro pracovní dobu 40 hodin týdně. Při zkrácené délce stanovené týdenní pracovní doby se sazba minimální mzdy úměrně zvýší. V případě, že celková mzda zaměstnance nedosáhne minimální mzdy, musí obdržet doplatek do minimální mzdy. Od 1. 1. 2016 činí základní sazba minimální mzdy Kč 9 900,- měsíčně, resp. 58,70 Kč za hodinu. Pro poživatele invalidních důchodů činí měsíční sazba Kč 9 300,-, resp. Kč 55,10 za hodinu. Využíváním zvláštní sazby pro invalidní osoby však nesmí být porušena zásada rovnosti v odměňování, pokud pracují společně s jinými zaměstnanci. Nedosáhne-li celková mzda zaměstnance výše minimální mzdy, náleží mu doplatek do minimální mzdy. Do dosažené mzdy se v tomto případě nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za práci v noci, ve svátek a příplatek za práci v sobotu a v neděli. To samé platí i pro plat. Zaručená mzda je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vznikl nárok. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou stanoveny v nařízení vlády. Vztahují se na zaměstnance, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě a také na zaměstnance zaměstnavatelů odměňujících platem. Nevztahují se na odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Práce jsou zde odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do osmi skupin. Pokud je mzda zaměstnance sjednána v kolektivní smlouvě, není nutné respektovat nejnižší úroveň zaručené mzdy. Závislá práce je taková práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů. Zaměstnanec ji musí vykonávat osobně. Může být vykonávána pouze SM29/2012-8 v pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce. Je též upravena zvláštními právními předpisy v případě služebních poměrů. Mimo práce vykonávané formou pracovního poměru existují ještě tzv. dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Pracovníci zde dostávají odměnu za vykonanou práci. Ze mzdy a platu se sráží záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti. Pro výpočet této zálohy je rozhodující, zda zaměstnanec podepsal u zaměstnavatele - Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. To může být podepsáno v jednom měsíci pouze u jednoho zaměstnavatele. Tímto podpisem zaměstnanec uplatňuje slevu na dani na sebe, na své děti atd. 12. 2 Princip uplatňování slev na dani Pokud zaměstnanec splní zákonné podmínky, má nárok na slevu na dani na sebe tj. sleva na poplatníka. Slevu na manžela (manželku) ve společně hospodařící domácnosti. Slevu na invaliditu, pobírá-li patřičný invalidní důchod (1. a 2. stupně či 3. stupně). Slevu na držitele průkazu ZTP/P, je-li držitelem tohoto průkazu. Slevu na studenta je-li stále student, a to pouze po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání, a to až do dovršení věku 26 let. Slevu za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v daném zdaňovacím období v předškolním zařízení. Dále může uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Podmínkou je, že dítě žije se zaměstnancem ve společné domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Musí se jednat o dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů, vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů v případě, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Sleva se může uplatnit do věku dítěte 26 let, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání pro nemoc či úraz nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Některé slevy na dani se zohledňují při měsíčním výpočtu zálohy na daň z příjmů, jiné až při ročním vyúčtování daně. Problematika daně z příjmů ze závislé činnosti je podrobně upravena v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v pozdějších zněních. SM29/2012-8 Zaměstnanec si slevy může uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené za příslušné zdaňovací období. Výše uplatňovaných slev na dani z příjmů fyzických osob pro rok 2016 měsíční slevy na dani Kč/měs Kč/rok Sleva na poplatníka 2 070 24 840 Invalidita 1. a 2. stupně 210 2 520 Invalidita 3. Stupně 420 5 040 Držitel průkazu ZTP/P 1 345 16 140 Sleva na studenta 335 4 020 Daňové zvýhodnění si zaměstnanec může uplatnit v plné výši, která mu náleží a může tak dosáhnout tzv. daňového bonusu. Daňovým bonusem nazýváme rozdíl v případě, jeli nárok zaměstnance na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období. Daňový bonus lze uplatnit, pokud jeho výše činní minimálně 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně. Výše daňového zvýhodnění na dani z příjmů fyzických osob pro rok 2016 měsíční daňová zvýhodnění Kč/měs Kč/rok 1. dítě 1 117 13 404 2. dítě 1 317 15 804 3. dítě a každé další 1 417 17 004 1. dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P 2 234 26 808 2. dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P 2 634 31 608 3. dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P 2 834 34 008 Výše jednotlivých slev se v průběhu let mění, proto je důležité sledovat aktualizace zákona o dani z příjmů. 12. 3 Odvody zdravotního a sociálního pojištění Dále se zaměstnanci sráží z hrubé mzdy 6,5 % na důchodové a sociální zabezpečení. Zaměstnavatel tyto částky odvádí na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení. Na zdravotní pojištění se zaměstnanci sráží 4,5 % z hrubé mzdy. Tyto částky zaměstnavatel odvádí do zdravotní pojišťovny, v níž je zaměstnanec registrován. Zaměstnavatel je povinen kromě toho platit za své zaměstnance v klasickém pracovním poměru zákonné důchodové a sociální pojištění ve výši 25 % z hrubé mzdy a SM29/2012-8 zákonné zdravotní pojištění ve výši 9 % z hrubé mzdy. Částky sociálního pojištění zaměstnavatel odvádí na účet příslušné Okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojištění do té zdravotní pojišťovny, u níž je zaměstnanec evidován. Ze sociálního pojištění jsou hrazeny důchody, dávky v nemoci a v mateřství a financuje se státní politika zaměstnanosti. Ze zdravotního pojištění jsou hrazeny výkony lékařů, nemocnic a úhrady vybraných léků. 12. 4 Výpočet mezd Součtem hrubé mzdy zaměstnance a sociálního a zdravotního pojištění, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel, vznikne tzv. superhrubá mzda. Koncept superhrubé mzdy je uplatňován od roku 2008 a slouží jako základ pro výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti. V současné době je užívaná jednotná sazba daně, která je ve výši 15 %, a která je platná od roku 2008. Čistá mzda zaměstnance se vypočte tak, že od hrubé mzdy se odečte zákonné sociální a zdravotní pojištění, které se mu sráží a odvádí na účet příslušných institucí a odečte se vypočtená záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti. Základní model postupu výpočtu čisté mzdy 1. Stanovení hrubé mzdy 2. Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 3. Zdrav. poj. - zaměstnanec 4. Soc. poj. - zaměstnavatel 5. Zdrav. poj. - zaměstnavatel 6. SHM (superhrubá mzda) 7. Zaokrouhlení ZD 8. Daň před slevami 9. Sleva poplatník 10. Ostatní slevy na dani 11. Daň po slevě 12. Daňové zvýhodnění na děti 13. Daň / daňový bonus 14. Čistá mzda Zdroj: vlastní zpracování dle Šubrt, B.: 2016. Abeceda mzdové účetní 2016. Olomouc: Anag. 629 stran. ISBN 978-80-7263- 990-8. Účtování mezd SM29/2012-8 Základním dokladem, na jehož základě se účtuje o mzdách, je mzdová a výplatní listina, kterou vyhotovuje mzdová účtárna. O výplatě mezd v hotovosti se účtuje na základě výdajového pokladního dokladu, o výplatě bezhotovostním způsobem a o realizaci odvodů se účtuje na základě výpisu z bankovního účtu. Doklady, které se týkají mezd zaměstnanců a odvodů je nutno archivovat. Mzdové listy nebo účetní záznamy, které jsou potřebné pro důchodové pojištění, musí zaměstnavatel archivovat po dobu 30 kalendářních roků po roce, kterého se týkají. Jedná-li se o dokumenty vztahující se k poživatelům starobních důchodů, pak zaměstnavatel musí tyto doklady archivovat po dobu 10 kalendářních roků, které následují po roce, kterého se týkají. Účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného je třeba uchovávat po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Povinnost archivovat příslušné doklady přechází na právního nástupce zaměstnavatele, na likvidátora či správce konkursní podstaty nebo dědice. Pokud dědictví připadne státu, pak přechází povinnost archivace na příslušnou organizační složku státu, která vyrozumí státní archiv. Hrubá mzda, zákonné sociální a zdravotní pojištění, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel, jsou pro něho nákladem. Hrubé mzdy jsou účtovány na účtu 521 mzdové náklady, zákonné pojištění, které hradí podnik za zaměstnance se účtuje na účtu 524 zákonné sociální a zdravotní pojištění. Je vhodné, aby účet 524 byl analyticky členěn. Dlužné mzdy se evidují na rozvahovém účtu pasívním 331 zaměstnanci, neodvedené sociální a zdravotní pojištění na rozvahovém účtu pasívním 336 zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění. Analytické účty k účtu 331 se vedou dle jednotlivých zaměstnanců na mzdových listech. K účtu 336 je nezbytná analytická evidence podle příslušných institucí. Evidence daně z příjmů ze závislé činnosti je na rozvahovém účtu 342 ostatní přímé daně. Zaměstnancům mohou být strhávány ze mzdy i další různé položky, jako je například výživné, různé půjčky, různé spoření apod. Tyto srážky účtujeme jako ostatní závazky ke třetím osobám na účet 379 - jiné závazky. Každý zaměstnanec za svou vykonanou práci získává odměnu v podobě mzdy (platu). Výše mzdového ohodnocení se odvíjí od - složitosti a namáhavosti vykonávané práce, odpovědnosti, obtížnosti pracovních podmínek, výkonnosti a pracovních výsledků apod. Ze mzdy (platu) se zaměstnanci sráží záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti. Pro výpočet této zálohy je rozhodující, zda zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal SM29/2012-8 formulář - Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Podpisem tohoto prohlášení zaměstnanec může uplatit slevu na dani na poplatníka a na své děti. Pro stanovení základu pro výpočet daně z příjmů ze závislé činnosti se užívá koncept superhrubé mzdy, který je uplatňován od roku 2008. V současné době je užívaná jednotná sazba daně, která je ve výši 15 %, a která je platná od roku 2008. Při účtování mezd jsou využívány nákladové účty - 521 mzdové náklady, 524 zákonné sociální a zdravotní pojištění; rozvahové účty - 331 zaměstnanci, 336 zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění, 342 ostatní přímé daně, 379 jiné závazky. VZOROVÉ PŘÍKLADY Příklad 1: Počáteční stavy: pokladna Kč 50 000,- bankovní účet Kč 250 000,- ostatní fondy ze zisku Kč 150 000,- výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení Kč 150 000,- 1. hotově vyplacena zaměstnancům záloha na mzdu Kč 4 000,- 2. hrubé mzdy Kč 60 000,- 3. nárok pracovníka na odměnu z fondu Kč 5 000,- 4. nárok pracovníka na podíl na zisku Kč 8 000,- 5. předpis zákonného pojištění, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel Kč 20 400,- 6. předpis zákonného pojištění, které je sražené ze mzdy Kč 6 600,- 7. sražena záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti Kč 9 000,- 8. sraženo ve prospěch třetích osob (alimenty, exekuce apod.) Kč 7 000,- 9. zaúčtujte, že z bankovního účtu jsou uhrazeny všechny závazky, které vyplývají z předchozích bodů Řešení: Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. VBÚ Vyplacena záloha na mzdu 4 000 331 221 2. VÚD Zúčtování hrubé mzdy 60 000 521 331 3. VÚD Odměna z fondu 5 000 424/427 331 4. VÚD Podíl na zisku 8 000 431 331 5. VÚD Zákonné pojištění - zaměstnavatel 20 400 524 336 6. VÚD Zákonné pojištění - zaměstnanec 6 600 331 336 7. VÚD Záloha na daň z příjmů 9 000 331 342 8. VÚD Srážky vůči třetím osobám 7 000 331 379 9a VBÚ Výplata mzdy 46 400 331 221 9b VBÚ Úhrada zákonných pojištění 27 000 336 221 9c VBÚ Úhrada daně z příjmů 9 000 342 221 SM29/2012-8 9d VBÚ Úhrada závazků vůči třetím osobám 7 000 379 221 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2017. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2017. Olomouc: Anag. 1 151 stran. ISBN 978-80-7554-061-4. Úkoly 1. Zaúčtujte: 1. hrubé mzdy Kč 55 000,- 2. předpis zákonného pojištění, které za své zaměstnance hradí zaměstnavatel Kč 18 700,- 3. předpis zákonného pojištění, které je zaměstnanci sraženo ze mzdy Kč 6 050,-- 4. sražena záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti Kč 2 200,- 2. Vypočítejte čistou měsíční mzdu zaměstnance a veškeré související odvody. Pracovník má uzavřenu pracovní smlouvu, podepsal Prohlášení. Úplatňuje slevu na dani na sebe. Jeho měsíční hrubá mzda činí Kč 19 500,Klíč k řešení úkolu 1. Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. VÚD Zúčtování hrubé mzdy 55 000 521 331 2. VÚD Zákonného pojištění, které hradí zaměstnavatel 18 700 524 336 3. VÚD Zákonného pojištění, které hradí zaměstnanec 6 050 331 336 4. VÚD Daň z příjmů ze závislé činnosti 2 200 331 342 Zdroj: vlastní zpracování dle Ryneš, P.: 2017. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2017. Olomouc: Anag. 1 151 stran. ISBN 978-80-7554-061-4. 2. 1. Zákonné sociální pojištění placené podnikem – 25 % z hrubé mzdy Kč 4 875,- 2. Zákonné zdravotní pojištění placené podnikem – 9 % z hrubé mzdy Kč 1 755,- 3. Superhrubá mzda: 19 500 + 4 875 + 1 755 = 26 130,- - zaokrouhluje se na stokoruny nahoru tj. na Kč 26 200,-. Z toho záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti ve výši 15 % je 3 930,-. Měsíční sleva činí na zaměstnance Kč 2 070,-. Sraženo tedy bude Kč 1 860,-. 4. Zákonné sociální pojištění sražené ze mzdy – 6,5 % z hrubé mzdy Kč 1 268,- SM29/2012-8 5. Zákonné zdravotní pojištění sražené ze mzdy – 4,5 % z hrubé mzdy Kč 878,Čistá měsíční mzda zaměstnance: 19 500 – 1 860 – 1 268 – 878 = 15 494,- Kč Na důchodové a sociální pojištění bude celkem odvedeno: 4 875 +1 268 = Kč 6 143,Na zdravotní pojištění bude celkem odvedeno: 1 755 + 878 = 2 633,- Kč Na finanční úřad bude odvedeno Kč 1 860,Studijní materiály: Český účetní standard č. 017. Ryneš, P.: 2017. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2017. Olomouc: Anag. 1 151 stran. Strana 177-179. ISBN 978-80-7554-061-4. Šubrt, B.: 2016. Abeceda mzdové účetní 2016. Olomouc: Anag. 629 stran. Strana 213 – 238, 249 -254, 352 – 354, 417- 430. ISBN 978-80-7263-990-8. Vyhláška č. 500/2002 Sb. a její novela č. 250/2015 Sb. § 18. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., v aktuálním znění. § 29 a 30. Kapitola 13: Daň z přidané hodnoty Klíčové pojmy: Daň z přidané hodnoty, základní sazba DPH, snížené sazby DPH Cíle kapitoly: - charakterizovat daně, jejich rozdělení - charakteristika daně z přidané hodnoty, určení látce daně z přidané hodnoty - objasnit postup při výpočtu daně z přidané hodnoty a jeí účtování SM29/2012-8 Čas potřebný ke studiu kapitoly: 10 hodin Výklad: 13. 1 Charakteristika daně Daň lze obecně charakterizovat jako 1. povinnou - daň je stanovená zákonem, 2. pravidelnou - daň je opakovaně vyměřena a hrazena v určitých intervalech (měsíčních, čtvrtletních, ročních), 3. platbu státu - příjemcem vybraných daní je stát, 4. určenou do státního rozpočtu - daně tvoří příjem peněz, které se dále přerozdělují. Při použití jiné charakteristiky lze o dani říci, že je 1. neekvivalentní - neexistuje nárok na adekvátní protihodnotu za daň, která byla zaplacena, 2. neúčelová - plátce daně nemůže nikdy ovlivnit, kam peníze z vybrané daně plynou, 3. vynutitelná - je vymezena zákony, které musí plátce dodržovat a při nedodržení pravidel hrozí plátci sankce, 4. většinou opakovaná - pravidelně se opakující. V České republice lze základní členění daní rozdělit tak, jak je znázorněno na následujícím schématu. Základní schéma členění daní v ČR se zaměřením na DPH SM29/2012-8 Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. 13. 2 Charakteristika daně z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty se v ČR zavedla od 1. 1. 1993, do té doby působila daň z obratu a je upravována zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty je charakterizována jako daň 1. nepřímá - plátci DPH nejsou subjekty, na které daň dopadá, 2. všeobecná - jedním systémem zdaníme dodání zboží, nemovitosti a poskytnutí služeb se zachycením dovozu i vývozu, 3. vícestupňová - znamená zdanění každého stupně při výrobě a dodání výrobků, zboží a služeb, 4. ze spotřeby - touto daní je zatížena spotřeba zboží a služeb. Plátce daně z přidané hodnoty Dle zákona o dani z přidané hodnoty - § 6 se plátcem stává osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 1 000 000 Kč. DANĚ PŘÍMÉ NEPŘÍMÉ OSTATNÍ Z PŘÍJMŮ MAJETKOVÉ ZE SPOTŘEBY SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ UNIVERZÁLNÍ DPH SM29/2012-8 Sazby daně z přidané hodnoty Výše sazeb z přidané hodnoty se stanovují na základě Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, kdy základní sazby nesmí být nižší než hodnota 15 % a snížená sazba nesmí být nižší než 5 %. Členské státy EÚ mohou používat jednu či dvě snížené sazby. V praxi se lze setkat až s 5 možnými užívanými druhy sazeb, mezi něž patří 1. ZÁKLADNÍ SAZBA (STANDARD RATE), tato sazba nesmí být nižší než 15 %; státy v EÚ si můžou uplatnit pouze jednu základní sazbu 2. SNÍŽENÁ SAZBA (REDÚCED RATE), tato sazba nesmí být nižší než 5 %; státy v EÚ si můžou uplatnit i dvě snížené sazby 3. SÚPER SNÍŽENÁ SAZBA (SÚPER-REDÚCED RATE), tato sazba má nižší hodnotou než 5 % 4. MEZISAZBA (PARKING RATE), sazba která plní funkci opatření zmírňující přechod ze snížené sazby DPH na sazbu základní 5. NÚLOVÁ SAZBA (ZERO RATE), kdy některé zboží a služby jsou od DPH plně osvobozeny tj. DPH = 0 % Sazby DPH v ČR a jejich vývoj V tomto roce 2015 v ČR se setkáváme s užíváním třech sazeb DPH, a to jednou základní sazbou ve výši 21 % a dvěma sníženými sazbami, první snížená sazba je 15 % a druhá snížená sazba je 10 %. Mezi zboží a služby podléhající první snížené sazbě lze zařadit například: potraviny, zdravotnické prostředky, knihy a brožury, ubytovací služby, provoz kin, provoz posiloven, sociální péče, úklidové služby a jiné. Mezi zboží podléhající druhé snížené sazbě lze zařadit například: kojenecká výživa, léky, očkovací látky, obrázkové knihy pro děti, mlýnské výrobky z brambor a jiné. Od roku 1993, kdy se poprvé začala daň z přidané hodnoty používat, se sazby daně z přidané hodnoty několikrát změnily. Jejich změny jsou zachyceny v následující tabulce. Vývoj sazeb DPH v ČR OBDOBÍ ZÁKLADNÍ SAZBA DPH SNÍŽENÁ SAZBA DPH 1. 1. 1993 – 31. 12. 1994 23 % 5 % 1. 1. 1995 – 30. 4. 2004 22 % 5 % 1. 5. 2004 – 31. 12. 2007 19 % 5 % 1. 1. 2008 – 31. 12. 2009 19 % 9 % SM29/2012-8 1. 1. 2010 – 31. 12. 2011 20 % 10 % 1. 1. 2012 – 31. 12. 2012 20 % 14 % 1. 1. 2013 – 31. 12. 2014 21 % 15 % 1. 1. 2015 - ? 21 % 15 % a 10 % Zdroj: vlastní zpracování dle Zákon o dani z přidané hodnoty 235/2004 Sb., v aktuálním znění. Účtování daně z přidané hodnoty Pro účtování daně z přidané hodnoty používáme účet 343 - daň z přidané hodnoty. Tento účet může být rozvahový aktivní i rozvahový pasivní. Záleží na konkrétní situaci, která při vyúčtování daně z přidané hodnoty nastane, tj. zda plátce daně má vlastní daňovou povinnost a daň musí finančnímu úřadu odvést a zaplatit nebo naopak nadměrný odpočet a daň mu bude finančním úřadem vrácena. Při účtování o dani z přidané hodnoty si vždy účetní musí ujasnit, zda jde o daň na vstupu, nebo naopak zda jde o daň na výstupu. O dani na vstupu účtujeme ve chvíli, kdy nakupujeme různé statky a služby. O dani na výstupu účtujeme ve chvíli, kdy statky a služby prodáváme. Schéma principu účtování DPH znázorňuje postup účtování. Schéma principu účtován DPH MD 343 - daň z přidané hodnoty D daň na vstupu za zdaňovací období daň na výstupu za zdaňovací období „daň z nákupu“ „daň z prodeje“ Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Z výše uvedeného schématu je patrné, že DPH na vstupu účtujeme na stranu MD účtu 343 při koupi př. zboží či dodání služeb. Výše DPH v případě nákupu na fakturu bude účtována souvztažně na stranu D účtu 321 - dodavatelé, jako zvýšení dluhu vůči dodavateli. V případě nákupu za hotové bude výše DPH, na základě výdajového pokladního dokladu, účtována souvztažně na stranu D účtu 211 - pokladna, jako úbytek peněz. DPH na výstupu účtujeme na stranu D účtu 343 při prodeji př. výrobku a poskytnutí služeb. V případě prodeje na fakturu bude výše DPH účtována souvztažně na stranu MD účtu 311 - odběratelé, jako zvýšení pohledávky vůči odběrateli. Při prodeji SM29/2012-8 v hotovosti bude výše DPH, na základě příjmového pokladního dokladu, účtována souvztažně na stranu MD účtu 211 - pokladna, jako přírůstek peněz. Každá účetní si sama zvolí, zda při účtování bude používat jednoduchý či složený zápis. Následující příklad poukáže na rozdíly účtování při použití jednoduchého a složeného zápisu. Příklad účtování DPH - jednoduchý zápis Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. DF Nákup odborné literatury Cena bez daně DPH 15 % 2 500 375 501 343 321 321 2. VF Prodej zboží Cena bez daně DPH 21 % 9 800 2 058 311 311 604 343 3. VPD V hotovosti zaplaceno za opravu strojů Cena bez daně DPH 21 % 11 200 2 352 511 343 211 211 4. PPD Příjem hotovosti - poskytnutí poradenských služeb Cena bez daně DPH 21 % 8 680 1 823 211 211 602 343 Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Při používání jednoduchého účetního zápisu nemusíme uvádět cenu celkem, tj. cenu bez daně + výši DPH, jelikož cenu celkem v tomto případě neúčtujeme. Naopak při používání složeného zápisu, jak je uvedeno dále, účtujeme veškeré položky tj. cenu bez daně, DPH a cenu celkem. Každá účetní volí účetní zápis dle svého uvážení. Příklad účtování DPH - složený zápis Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D 1. DF Nákup odborné literatury Cena bez daně DPH 15 % Cena celkem 2 500 375 2 875 501 343 -- -- -- 321 2. VF Prodej zboží Cena bez daně DPH 21 % Cena celkem 9 800 2 058 11 858 -- -- 311 604 343 --- 3. VPD V hotovosti zaplaceno za opravu strojů Cena bez daně DPH 21 % Cena celkem 11 200 2 352 13 552 511 343 --- -- -- 211 4. PPD Příjem hotovosti - poskytnutí poradenských služeb Cena bez daně DPH 21 % Cena celkem 8 680 1 823 10 503 -- -- 211 602 343 -- SM29/2012-8 Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. DPH - postupy výpočtu DPH Při výpočtu hodnoty DPH musíme zvolit postup podle toho, zda máme na dokladu vyčíslený základ daně, tj. cenu bez DPH, či zda máme vyčíslenou cenu celkovou, tj. cenu včetně DPH. Následující obecný vzorec nám udává, jak postupovat v případě, kdy na dokladu máme zadanou cenu bez DPH. Obecný vzorec pro výpočet DPH ze základu daně základ daně x % DPH/100 Obecný vzorec nám udává, jak budeme při výpočtu hodnoty DPH vždy postupovat. Jelikož pro letošní rok - 2015 máme stanoveny tři sazby DPH, jednu základní (21 %) a dvě snížené (15 % a 10 %), následující postup ukazuje, jak konkrétně postupovat při výpočtu konkrétních sazeb. Postup při výpočtu DPH u jednotlivých sazeb základ daně 10 000 Kč základní sazba 21 % x 0,21 výše DPH 2 100 Kč základ daně 10 000 Kč první snížená sazba 15 % x 0,15 výše DPH 1 500 Kč základ daně 10 000 Kč druhá snížená sazba 10 % x 0,10 výše DPH 1 000 Kč Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Další následující obecný vzorec udává, jak postupovat v případě, kdy na dokladu máme zadanou cenu celkem tj. cenu včetně DPH. Hodnotu DPH zjišťujeme pomocí výpočtu koeficientu. SM29/2012-8 Obecný vzorec pro výpočet DPH z ceny včetně DPH cena celkem (včetně DPH) x koeficient dané sazby DPH I zde samozřejmě musíme přepočtový koeficient měnit podle toho, jaká je stanovená sazba DPH. Obecný koeficient Obecný postup pro zjištění hodnoty koeficientu je stanoven v zákoně o dani z přidané hodnoty a lze jej stanovit, spočítat následujícím způsobem sazba DPH v % sazba DPH v % + 100 Dle zákona o dani z přidané hodnoty koeficient zaokrouhlujeme matematicky s přesností na čtyři desetinná místa. Konkrétní koeficienty jsou následující. Koeficienty sazeb DPH Sazba DPH koeficient výpočet koeficient pro základní sazbu 21 % 0,1736 21 121 koeficient pro první sníženou sazbu 15 % 0,1304 15 115 koeficient pro druhou sníženou sazbu 10 % 0,0909 10 110 Zdroj: vlastní zpracování dle Zákon o dani z přidané hodnoty 235/2004 Sb., v aktuálním znění. V následujícím příkladu uvádíme příklad účtování složeným zápisem. Předností složeného zápisu je fakt, že ihned na první pohled poznáme, jaká je výše závazku vůči dodavatelům či naopak jaká je výše pohledávky vůči odběratelům. VZOROVÉ PŘÍKLADY Příklad: 1. Deník Č. Dokl. Účetní případy Kč MD D SM29/2012-8 1. DF Nákup stroje DPH 21 % Cena celkem 90 000 18 900 108 900 042 343 -- -- -- 321 2. DF Doprava stroje DPH 15 % Cena celkem 18 000 2 700 20 700 042 343 --- -- -- 321 3. VÚD Montáž stroje vlastními pracovníky 12 000 042 622 4. DF Školení pracovníků pro práci na novém stroji DPH 10 % Cena celkem 11 000 1 100 12 100 518 343 -- -- -- 321 5. VÚD Zařazení stroje do užívání 120 000 022 042 6. VF Za prodej výrobků DPH 21 % Cena celkem 32 500 6 825 39 325 -- -- 311 601 343 -- Vysvětlivky: DF - došlá faktura; VÚD - vnitřní účetní doklad; VF – vydaná faktura AKTIVA ROZVAHA v Kč PASIVA NÁKLADYVÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v Kč VÝNOSY 022 120 000 321 141 700 518 11 000 601 32 500 311 39 325 zisk 33 500 622 12 000 343 15 875 celkem 11 000 celkem 44 500 celk em 175 200 celkem 175 200 zisk 33 500 celkem 44 500 celkem 44 500 Zdroj: vlastní zpracování dle LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. ISBN 9788086716947. Daň z přidané hodnoty se v ČR zavedla od 1. 1. 1993, do té doby působila daň z obratu. Daň z přidané hodnoty je upravována zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty je charakterizována jako daň - nepřímá, všeobecná, vícestupňová a ze spotřeby. Plátcem daně z přidané hodnoty se stává osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše dvanáct bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 1 000 000 Kč. Pro účtování daně z přidané hodnoty používáme rozvahový účet 343 - daň z přidané hodnoty. Tento účet může být rozvahový aktivní i rozvahový pasivní. Záleží na konkrétní situaci, která při vyúčtování daně z přidané hodnoty nastane, tj. zda plátce daně má vlastní daňovou povinnost a daň musí finančnímu úřadu odvést a zaplatit nebo naopak nadměrný odpočet a daň mu bude finančním úřadem vrácena. Úkoly SM29/2012-8 1. Jak dlouho se minimálně musí archivovat daňové doklady daně z přidané hodnoty? 2. Jaké jsou v ČR v současnosti sazby DPH? 3. Na jakém účtu se účtuje o dani z přidané hodnoty? Klíč k řešení úkolu 1. Minimální archivační lhůta je 10 let. 2. V ČR existuje v současnosti základní sazba 21 %, a dvě snížené sazby, a to 15 % a 10 %. 3. O dani z přidané hodnoty se účtuje na rozvahovém účtu 343 daň z přidané hodnoty. Studijní materiály: Český účetní standard č. 001, 017. LÍBAL, Tomáš. Účetnictví - principy a techniky. 4., aktualiz. vyd. Praha: Institut certifikace účetních, 2014, 414 s. str. 205. ISBN 9788086716947. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v aktuálním znění. § 18. Zákon o dani z přidané hodnoty 235/2004 Sb., v aktuálním znění. § 2, 5, 26, 28, 29, 35, 36, 47, 51, 72, 99, 99a, 101, 101e. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., v aktuálním znění. § 29 a 30.