Co je to hardware?

 :r1 Technické vybavení počítače.

 :r2 Programové vybavení počítače

 :r3 Jednotka informace

 :r4 Část počítače, na kterou si nemohu sáhnout.

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Co je to software?

 :r1 Technické vybavení počítače.

 :r2 Programové vybavení počítače

 :r3 Jednotka informace

 :r4 Část počítače, na kterou si mohu sáhnout.

:r1 0

:r2 2 ok

:r3 0

:r4 0

--

Co je to poziční číselná soustava?

 :r1 Hodnota čísla je dána součtem všech číslic

 :r2 Číselná soustava, v níž nelze provádět všechny matematické operace.

 :r3 Hodnota každé číslice dána její pozicí v sekvenci symbolů

 :r4 Způsob reprezentace čísel, ve kterém není hodnota číslice dána jejím umístěním v dané sekvenci
číslic

:r1 0

:r2 0

:r3 2 ok

:r4 0

--

Co je to nepoziční číselná soustava?

 :r1 Hodnota čísla je dána součtem všech číslic

 :r2 Číselná soustava, v níž nelze provádět všechny matematické operace.

 :r3 Hodnota každé číslice dána její pozicí v sekvenci symbolů

 :r4 Způsob reprezentace čísel, ve kterém není hodnota číslice dána jejím umístěním v dané sekvenci
číslic

:r1 0

:r2 0

:r3 0

:r4 2 ok

--

Co je to logika?

 :r1 Věda o správném usuzování a umění argumentace

 :r2 Předem daný postup k řešení daného problému

 :r3 Informace, kterou je potřeba nejprve získat

 :r4 Postup, kdy z konkrétního pozorování vyvozujeme obecné závěry

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Co je to indukce?

 :r1 Generalizace; postup, kdy z konkrétního pozorování vyvozujeme obecné závěry

 :r2 Věda o správném usuzování

 :r3 Vytváříme hypotézy pro pozorované jevy, diagnostika „poruch“

 :r4 Závěr logicky vyplývá z předpokladů, jestliže za žádných okolností nemůže nastat případ
takový, že předpoklady by byly pravdivé a závěr nepravdivý.

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Co je to dedukce?

 :r1 Generalizace; postup, kdy z konkrétního pozorování vyvozujeme obecné závěry

 :r2 Věda o správném usuzování

 :r3 Vytváříme hypotézy pro pozorované jevy, diagnostika „poruch“

 :r4 Závěr logicky vyplývá z předpokladů, jestliže za žádných okolností nemůže nastat případ
takový, že předpoklady by byly pravdivé a závěr nepravdivý.

:r1 0

:r2 0

:r3 0

:r4 2 ok

--

Co je to abdukce?

 :r1 Generalizace; postup, kdy z konkrétního pozorování vyvozujeme obecné závěry

 :r2 Věda o správném usuzování

 :r3 Vytváříme hypotézy pro pozorované jevy, diagnostika „poruch“

 :r4 Závěr logicky vyplývá z předpokladů, jestliže za žádných okolností nemůže nastat případ
takový, že předpoklady by byly pravdivé a závěr nepravdivý.

:r1 0

:r2 0

:r3 2 ok

:r4 0

--

Co je to množina?


 :r1 Souhrn informací o daném objektu

 :r2 Jiný název pro relace

 :r3 Objekty, které nelze nijak matematicky popsat

 :r4 Souhrn objektů, které jsou přesně určené a rozlišitelné a tvoří součást světa našich představ
a myšlenek

:r1 0

:r2 0

:r3 0

:r4 2 ok

--

Co je to relace?

 :r1 Souhrn informace o daném objektu

 :r2 n-ární relací mezi množinami libovolnou podmnožinu kartézského součinu n množin

 :r3 Objekty, které nelze nijak matematicky popsat

 :r4 Souhrn objektů, které jsou přesně určené a rozlišitelné a tvoří součást světa našich představ
a myšlenek

:r1 0

:r2 2 ok

:r3 0

:r4 0

--

Co je to potenční množina?

 :r1 Množina neobsahující žádný prvek

 :r2 Množina všech podmnožin

 :r3 Množina všech prvků

 :r4 Množina všech relací

:r1 0

:r2 2 ok

:r3 0

:r4 0

--

Co je to kartézský součin <em>X </em>x<em> Y</em>?

 :r1 Diskrétní součin, množina obsahující neuspořádané dvojice, kdy jeden, nebo oba prvky mohou být
jak z X, tak z Y

 :r2 Množina X×Y, která obsahuje všechny uspořádané dvojice, kde první položka je z X a druhá
položka je z Y

 :r3 Množina takových dvojic, kdy prvek z X je roven prvku z Y

 :r4 Množina všech prvků z X a z Y.

:r1 0

:r2 2 ok

--

Co je to orientovaný graf?

 :r1 Dvojice (V,E), kde E je podmnožina kartézského součinu V×V. E je uspořádaná dvojice vrcholů

 :r2 Seznam vrcholů a hran, kde hrany tvoří neuspořádané dvojice

 :r3 Množina, kdy každá její neprázdná část má nejmenší prvek.

 :r4 Nakreslený postup provádění daného algoritmu

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Co je to uspořádaná množina?

 :r1 Množina, kde nelze porovnat libovolné dva prvky

 :r2 Množina, na níž je definována relace R, která je Tranzitivní, Slabě antisymetrická a
trichotomická.

 :r3 Jiný název pro prázdnou množinu

 :r4 Množina všech uspořádaných dvojic (x, y), pro něž platí že x<y

:r1 0

:r2 2 ok

:r3 0

:r4 0

--

Co je to ostré uspořádání?


 :r1 Množina je ostře uspořádaná, jestliže jsou si všechny její prvky rovny

 :r2 Jiný název pro prázdnou množinu

 :r3 Pro každé dva prvky množiny platí, že x<y.

 :r4 Pro každé dva prvky množiny platí, že x≦y.

:r1 0

:r2 0

:r3 2 ok

:r4 0

--

Co je to neostré uspořádání?

 :r1 Množina, kde nelze porovnat libovolné dva prvky

 :r2 Jiný název pro prázdnou množinu

 :r3 Pro každé dva prvky množiny platí, že x<y.

 :r4 Pro každé dva prvky množiny platí, že x≦y.

:r1 0

:r2 0

:r3 0

:r4 2 ok

--

Co je to injekce (injektivní zobrazení)?


 :r1 f:A→B, celá množina B je oborem hodnot

 :r2 Vzájemně jednoznačné

 :r3 f: A→B a g:B→C, h: A→C, h=g∘f,

 :r4 f:A→B, ∀b∈B: ∃!a∈A: f(a)=b

:r1 0

:r2 0

:r3 0

:r4 2 ok

--

Co je to bijekce (bijektivní zobrazení)?


 :r1 f:A→B, celá množina B je oborem hodnot

 :r2 Vzájemně jednoznačné

 :r3 f:A→B a g:B→C, h:A→C, h=g∘f,

 :r4 f:A→B, ∀b∈B: ∃!a∈A: f(a)=b

:r1 0

:r2 2 ok

:r3 0

--

Co je to surjekce (surjektivní zobrazení)?


 :r1 f:A→B, celá množina B je oborem hodnot

 :r2 Vzájemně jednoznačné

 :r3 f:A→B a g:B→C, h:A→C, h=g∘f,

 :r4 f:A→B, ∀b∈B: ∃!a∈A: f(a)=b

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Co je to skládání zobrazení?

 :r1 f:A→B, celá množina B je oborem hodnot

 :r2 Vzájemně jednoznačné

 :r3 f:A→B a g:B→C, h:A→C, h=g∘f

 :r4 f:A→B, ∀b∈B: ∃!a∈A: f(a)=b

:r1 0

:r2 0

:r3 2 ok

:r4 0

Booleaova algebra – vyber správné tvrzení

 :r1 (A⟹B)=(NOT(A)∨B)

 :r2 (A⟹B)=(A∨B)

 :r3 (A⟹B)=(A∧NOT(B))

 :r4 (A⟹B)=(NOT(A)∨NOT(B))

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Booleaova algebra – vyber správné tvrzení

 :r1 (A⇔B)=(NOT(A)∨B)

 :r2 (A⇔B)=(NOT(A XOR B))

 :r3 (A⇔B)=(NOT(A)∨NOT(B))

 :r4 (A⇔B)=(NOT(A)⇔B)

:r1 0

:r2 2 ok

:r3 0

:r4 0

--

Booleaova algebra – vyber správné tvrzení

 :r1 (A XOR B)=(NOT(A)∨NOT(B))

 :r2 (A XOR B)=(A∧NOT(B))

 :r3 (A XOR B)=((B∧NOT(A))∨(A∧NOT(B)))

 :r4 (A XOR B)=(NOT(A)∨(B))

:r1 0

:r2 0

:r3 2 ok

:r4 0

--

Booleaova algebra – vyber správné tvrzení

 :r1 NOT(A ∧ B)=(NOT(A)∨NOT(B))

 :r2 NOT(A ∧ B)=(NOT(A)∧NOT(B))

 :r3 NOT(A ∧ B)=0

 :r4 NOT(A ∧ B)=1

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Co je to determinismus?


 :r1 Soubor konceptů, pravidel a postupů, které nám pomáhají organizovat numerické informace

 :r2 Determinismus popisuje chování množiny

 :r3 Popisuje situaci, kdy existuje pouze jedna možná budoucnost, a tato je teoreticky zcela
předvídatelná.

 :r4 Popisuje situaci, kdy existuje více možných budoucností, vybírá se mezi nimi náhodně.

:r1 0

:r2 0

:r3 2  ok

:r4 0

--

Co znamená stochasticita?

 :r1 Soubor konceptů, pravidel a postupů, které nám pomáhají organizovat numerické informace

 :r2 Stochasticita popisuje chování relací

 :r3 Popisuje situaci, kdy existuje tedy pouze jedna možná budoucnost, a tato je teoreticky zcela
předvídatelná.

 :r4 Popisuje situaci, kdy existuje více možných budoucností, vybírá se mezi nimi náhodně.

:r1 0

:r2 0

:r3 0

:r4 2 ok

--

Co je to modus?

 :r1 Průměrná hodnota

 :r2 Nejčastější hodnota

 :r3 Hodnota přesně uprostřed rozdělení

 :r4 Součet nejmenší a největší hodnoty dělený dvěma

:r1 0

:r2 2 ok

:r3 0

:r4 0

--

Co je to medián?

 :r1 Průměrná hodnota

 :r2 Nejčastější hodnota

 :r3 Hodnota přesně uprostřed rozdělení

 :r4 Součet nejmenší a největší hodnoty dělený dvěma

:r1 0

:r2 0

:r3 2 ok

:r4 0

--

Hlukový kanál popisuje

 :r1 Přenos informace bezšumovým kanálem

 :r2 Přenos informace pomocí hluku

 :r3 Přenos informace pomocí šumového kanálu

 :r4 Jakým způsob přenáší kanál šum, aniž by se přenášela nějaká zpráva

:r1 0

:r2 0

:r3 2 ok

:r4 0

--

Syntaxe

 :r1 Popisuje kvalitativní stránku informace

 :r2 Určuje důležitost zprávy

 :r3 Je významová stránka informace

 :r4 Týká se vzájemného uspořádání znaků jako nositelů informace

:r1 0

:r2 0

:r3 0

:r4 2 ok

--

Sémantika

 :r1 Popisuje kvantitativní stránku informace

 :r2 Určuje důležitost zprávy

 :r3 Je významová stránka informace

 :r4 Týká se vzájemného uspořádání znaků jako nositelů informace

:r1 0

:r2 0

:r3 2 ok

:r4 0

--

Pragmatický obsah

 :r1 Popisuje kvalitativní stránku informace

 :r2 Popisuje kvantitativní stránku informace

 :r3 Je významová stránka informace

 :r4 Týká se vzájemného uspořádání znaků jako nositelů informace

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Zabezpečení paritou


 :r1 Znamená, že se vytvoří nový úsek dat, který určuje počet nul a jedniček

 :r2 Znamená, že ke každému úseku je připojen další bit tak, aby doplnil počet binárních jedniček
na sudý (sudá parita) nebo lichý (lichá parita) počet

 :r3 Data se rozdělí na úseky požadované délky (8, 16, 32 bitů) a tyto úseky se sečtou po bitech
bez přenosu. Vzniklý úsek dat se připojí k datům přenášeným.

 :r4 Nový úsek dat je připojen k datové zprávě nebo je s ní logicky spojen, umožňuje ověření
totožnosti osoby ve vztahu k datové zprávě.

:r1 0

:r2 2 ok

:r3 0

:r4 0

--

Zabezpečení CRC


 :r1 Znamená, že se vytvoří nový úsek dat, který určuje počet nul a jedniček v datech

 :r2 Znamená, že ke každému úseku je připojen další bit tak, aby doplnil počet binárních jedniček
na sudý (sudá parita) nebo lichý (lichá parita) počet

 :r3 Data se rozdělí na úseky požadované délky (8, 16, 32 bitů) a tyto úseky se sečtou po bitech
bez přenosu. Vzniklý úsek dat se připojí k datům přenášeným.

 :r4 Nový úsek dat je připojen k datové zprávě nebo je s ní logicky spojen, umožňuje ověření
totožnosti osoby ve vztahu k datové zprávě.

:r1 0

:r2 0

:r3 2 ok

:r4 0

--

Hammingův kód


 :r1 lineární kód používaný v oblasti telekomunikací pro detekci až dvou chybných bitů nebo pro
opravu jednoho chybného bitu

 :r2 Znamená, že se vytvoří nový úsek dat, který určuje počet nul a jedniček v datech

 :r3 Je způsob, jak vyjádřit algoritmus pro přenos dat

 :r4 Data se rozdělí na úseky požadované délky (8, 16, 32 bitů) a tyto úseky se sečtou po bitech
bez přenosu. Vzniklý úsek dat se připojí k datům přenášeným

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Elektronický podpis


 :r1 Znamená, že se vytvoří nový úsek dat, který určuje počet nul a jedniček v datech

 :r2 Znamená, že ke každému úseku je připojen další bit tak, aby doplnil počet binárních jedniček
na sudý (sudá parita) nebo lichý (lichá parita) počet

 :r3 Data se rozdělí na úseky požadované délky (8, 16, 32 bitů) a tyto úseky se sečtou po bitech
bez přenosu. Vzniklý úsek dat se připojí k datům přenášeným.

 :r4 Je připojen k datové zprávě nebo je s ní logicky spojen, umožňuje ověření totožnosti podepsané
osoby ve vztahu k datové zprávě.

:r1 0

:r2 0

:r3 0

:r4 2 ok


Teorie složitosti


 :r1 Popisuje, jak složité je implementovat konkrétní algoritmus

 :r2 Zaměřuje se na klasifikaci výpočetních problémů dle jejich vlastní složitosti a určení vztahů
mezi třídami.

 :r3 Říká, že pokud je problém složitý, nelze jej algoritmicky vyřešit

 :r4 Zabývá se popisem algoritmu a jeho zjednodušením

:r1 0

:r2 2 ok

:r3 0

:r4 0

--

Analýza algoritmů


 :r1 Zabývá se množstvím potřebných zdrojů, které potřebuje konkrétní algoritmus

 :r2 Říká, že pokud je problém složitý, nelze jej algoritmicky vyřešit

 :r3 Zabývá se popisem algoritmu a jeho zjednodušením

 :r4 Zaměřuje se na klasifikaci výpočetních problémů dle jejich vlastní složitosti a určení vztahů
mezi třídami.

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Rozhodovací problém


 :r1 Je takový problém, kdy musíme rozhodnout nejméně mezi třemi výsledky

 :r2 Je problém, při jehož rozhodování se program vždy zastaví.

 :r3 základní typ problémů teorie složitosti, má pouze dva výstupy Ano/Ne

 :r4 popisuje situaci, kdy každý problém lze rozhodnout maximálně v lineárním čase (n-krát velikost
vstupu)

:r1 0

:r2 0

:r3 2 ok

:r4 0

--

NP-úplné problémy


 :r1 jsou takové nedeterministicky polynomiální problémy, na které jsou polynomiálně redukovatelné
všechny ostatní problémy z NP

 :r2 problém, který je úplně turingovsky popsán

 :r3 jsou problémy, jejichž řešení lze nalézt deterministickým Turingovým strojem v lineárním čase.

 :r4 Nelze je nikdy vyřešit – úplně neřešitelné problémy

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Jazyk


 :r1 Množina slov, kterou nelze popsat regulárním výrazem

 :r2 Struktura popisující gramatiku

 :r3 Množina slov, která není akceptována žádným automatem

 :r4 Je definován pomocí libovolné neprázdné množiny V, která je abecedou, její prvky jsou znaky
nebo symboly

:r1 0

:r2 0

:r3 0

:r4 2 ok

--

Konečný automat


 :r1 Popisuje velice jednoduchý počítač, který může být v jednom z několika stavů, mezi kterými
přechází na základě symbolů, které čte ze vstupu

 :r2 Je automat, jehož množina stavů není konečná, konečný automat má konečnou paměť minimálně dva
kroky zpět (z důvodu užívání binární soustavy)

 :r3 Automat, který má jen dva možné stavy a jeho běh skončí vždy po prvním kroku

 :r4 Stroj, jehož činnost nikdy neskončí, ale probíhá na konečné množině stavů, s konečnou pamětí,
jejíž velikost je rovna počtu stavů na druhou

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Deterministický konečný automat


 :r1 V každém místě přechodové tabulky má právě jeden cílový stav

 :r2 Je automat, jehož množina stavů není konečná, konečný automat má paměť minimálně dva kroky
zpět (z důvodu užívání binární soustavy)

 :r3 V každém místě tabulky nemá jen jeden cílový stav, ale celou množinu stavů

 :r4 Konečný automat, jehož přechodová tabulka je tvořena vždy jen jedním řádkem

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Nedeterministický konečný automat


 :r1 Je automat, jehož množina stavů není konečná, konečný automat má paměť minimálně dva kroky
zpět (z důvodu užívání binární soustavy)

 :r2 V každém místě tabulky nemá jen jeden cílový stav, ale celou množinu stavů

 :r3 Konečný automat, jehož přechodová tabulka je tvořena vždy jen jedním řádkem

 :r4 V každém místě přechodové tabulky má právě jeden cílový stav

:r1 0

:r2 2 ok

:r3 0

:r4 0

--

Turingův stroj


 :r1 Konečný automat, který obsahuje pravostraně nekonečnou pásku na níž zapisuje stavy a
levostranně nekonečnou pásku, z níž čte instrukce

 :r2 Skládá se z procesorové jednotky, tvořené konečným automatem, programu ve tvaru pravidel
přechodové funkce a pravostranně nekonečné pásky pro zápis mezivýsledků

 :r3 Je jediný typ stroje (algoritmu), který je schopen řešit NP-úplné problémy v lineárním čase.

 :r4 Je jediný typ stroje (algoritmu), který je schopen řešit NP-úplné problémy v konstantním čase.

:r1 0

:r2 2 ok

:r3 0

:r4 0

--

N-páskový Turingův stroj


 :r1 Je modifikací základního Turingova stroje, který umožňuje „výběr z více možností“ tj. v
přechodové tabulce má v každém místě tabulky n-stavů

 :r2 Je modifikací základního Turingova stroje, čte a zapisuje do více pásek najednou

 :r3 Je modifikací základního Turingova stroje, který dokáže simulovat libovolný Turingův stroj

 :r4 Je modifikací základního Turingova stroje, kdy stroj zapisuje stavy na n-pásek a čtení probíhá
vždy pouze z jedné

:r1 0

:r2 2 ok

:r3 0

:r4 0

--

Univerzální Turingův stroj


 :r1 Je modifikací základního Turingova stroje, který umožňuje „výběr z více možností“ tj. v
přechodové tabulce má v každém místě tabulky n-stavů

 :r2 Je modifikací základního Turingova stroje, čte a zapisuje do více pásek najednou

 :r3 Je modifikací základního Turingova stroje, který dokáže simulovat libovolný Turingův stroj

 :r4 Je modifikací základního Turingova stroje, kdy stroj zapisuje stavy na n-pásek a čtení probíhá
vždy pouze z jedné

:r1 0

:r2 0

:r3 2 ok

:r4 0

--

Turingovská úplnost


 :r1 Turingovky úplný stroj řeší NP-úplné problémy v konstantním čase

 :r2 Turingovky úplný stroj dokáže řešit libovolné problémy v konečném čase, včetně problému
zastavení

 :r3 Turingovsky úplné jsou právě ty programovací jazyky a počítače, které mají stejnou výpočetní
sílu jako Turingův stroj

 :r4 Turingovky úplný stroj řeší NP-úplné problémy v lineárním čase

:r1 0

:r2 0

:r3 2 ok

:r4 0

--

Teorie vyčíslitelnosti


 :r1 Základní otázky teorie vyčíslitelnosti jsou: Co všechno je a co není algoritmicky vyčíslitelné
(řešitelné)? Ke kterým problémům existují algoritmy, jež je řeší?

 :r2 Snaží se vyčíslit kolik kroků algoritmu je potřeba pro řešení daného problému.

 :r3 Základní otázkou teorie řešitelnosti je: Jaký minimální algoritmus řeší daný problém?

 :r4 Říká, kolik zdrojů je nutné pro simulaci daného problému pomocí Turingova stroje.

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Algoritmická řešitelnost


 :r1 O problému řekneme, že je algoritmicky řešitelný, jestliže existuje algoritmus, který je
schopen jako vstup přijmout libovolnou instanci daného problému a jeho výpočet pro libovolný takový
vstup, vždy skončí, přičemž výstupem bude požadovaný výsledek.

 :r2 O daném problému typu Ano/Ne řekneme, že je algoritmicky řešitelný, jestliže existuje
algoritmus, který je schopen jako vstup přijmout libovolnou instanci daného problému a jeho výpočet
pro libovolný takový vstup vždy skončí, přičemž výstupem bude požadovaná odpověď Ano. V případě, že
je správná odpověď ne, tak algoritmus neskončí.

 :r3 Problém je algoritmicky řešitelný, jestliže lze sestavit takový algoritmus (Turingův stroj),
který nám dá požadovaný výsledek v čase lineárně závislém na velikosti vstupu.

 :r4 O problému řekneme, že je algoritmicky řešitelný, jestliže lze sestrojit takový
deterministický konečný automat, který poskytne správný výsledek za všech okolností bez ohledu na
velikost a typ vstupu a to v čase, který je maximálně lineárně závislý na velikosti vstupu.

:r1 2 ok

:r2 0

:r3 0

:r4 0

--

Algoritmická rozhodnutelnost


 :r1 Problém je algoritmicky rozhodnutelný, jestliže lze sestavit takový algoritmus (Turingův
stroj), který nám dá požadovaný výsledek v čase lineárně závislém na velikosti vstupu.

 :r2 O problému řekneme, že je algoritmicky rozhodnutelný, jestliže existuje algoritmus, který je
schopen jako vstup přijmout libovolnou instanci daného problému a jeho výpočet pro libovolný takový
vstup, vždy skončí, přičemž výstupem bude požadovaný výsledek.

 :r3 O daném problému typu Ano/Ne řekneme, že je algoritmicky rozhodnutelný, jestliže existuje
algoritmus, který je schopen jako vstup přijmout libovolnou instanci daného problému a jeho výpočet
pro libovolný takový vstup vždy skončí, přičemž výstupem bude požadovaná odpověď Ano/Ne.

 :r4 Problém je rozhodnutelný, pokud známe algoritmus, který se zastaví a vydá výsledek, pouze
pokud je odpověď na danou otázku NE. Pokud je správná odpověď ANO, tak se ji nikdy nedozvíme,
protože příslušný algoritmus se nikdy nezastaví

:r1 0

:r2 0

:r3 2 ok

:r4 0

--

Částečná rozhodnutelnost


 :r1 Problém je částečně rozhodnutelný, pokud známe algoritmus, který se zastaví a vydá výsledek,
pouze pokud je odpověď na danou otázku NE. Pokud je správná odpověď ANO, tak se ji nikdy nedozvíme,
protože příslušný algoritmus se nikdy nezastaví.

 :r2 O problému řekneme, že je algoritmicky částečně řešitelný, jestliže existuje algoritmus, který
je schopen jako vstup přijmout libovolnou instanci daného problému a jeho výpočet pro libovolný
takový vstup, vždy skončí, přičemž výstupem bude požadovaný výsledek.

 :r3 O daném problému typu Ano/Ne řekneme, že je algoritmicky částečně rozhodnutelný, jestliže
existuje algoritmus, který je schopen jako vstup přijmout libovolnou instanci daného problému a
jeho výpočet pro libovolný takový vstup vždy skončí, přičemž výstupem bude požadovaná odpověď
Ano/Ne.

 :r4 Problém je částečně rozhodnutelný, pokud známe algoritmus, který se zastaví a vydá výsledek,
pouze pokud je odpověď na danou otázku Ano. Pokud je správná odpověď Ne, tak se ji nikdy nedozvíme,
protože příslušný algoritmus se nikdy nezastaví.

:r1 0

:r2 0

:r3 0

:r4 2 ok