Etika a filozofie



Sobectví vs. soucit
Světlá vs. temná stránka : každý v sobě má
Individualismus vs. kolektivní sounáležitost
Kde se ten svár vzal?        Odpovídá Marek Orko Vácha
Marek Orko Vácha - Akademická farnost Praha

Je člověk takto rozporuplný?
Dobrý nebo zlý?
Angel, Posedlost, Nebe, Skromnost

Indiánská (čerokíjská) legenda
Boj mezi dvěma vlky :  1. zlý  (závist, nenávost, vztek, žárlivost, sobectví, neurvalost,
sebelítost, prolhanost, faleš, namyšlenost)
                         2. dobrý (láska, radost, klid, naděje, vyrovnanost, laskavost, štědrost,
věrnost, důvěra, soucit)
Který vlk vyhraje?                   Ten, koho krmíš.
vlk

Kdo / co má na to vliv?
●Výchova
●Prostředí
●Geny (dlouhé stíny našich rodičů a prarodičů)
●Epigenetická dědičnost
●Mikrobiom
●Developmentální šum
●Lidská svoboda
Ale kým se stanu, je na mně.
Rodina a děti jsou pro Čechy důležitější než vysoké příjmy ...

Jaký jsem?
Dobrý či zlý?    V podstatě dobrý od narození, ale jednám určitým způsobem.
Na světě není všechno jen krásné.
Co člověka pudí konat dobro? Protože dobro je dobré. Důvodem lásky je láska.
Zlo a scholastika
Charakter není něco neměnného.
P.S. SCHOLASTIKA je hlavní proud středověké filozofie a teologie, uplatňovaný ve feudální
společnosti v 9. - 15. století, představující neživotný, strnulý a dogmatický způsob myšlení nebo
výkladu.
Tým, Přátelství, Skupina, Ruce

Máme si odpouštět a být laskaví.
Má cenu usilovat o to být dobrým člověkem.
(Kde to slyšíte? )
Radostnější je dávat než dostávat.
Když někomu pomůžeme, vyrosteme.
Může být pozitivní egoismus?
V čem je individualismus pozitivní?
Dokáže člověk vůbec pojmenovat své stinné stránky?

Vrcholná scholastika – vysvětlení
Období 13. století. Je to tzv. století dvou proudů – františkáni a dominikáni. Probíhají tzv.
sumarizační snahy – shrnutí všech vědomostí do knih – sumy. Vrcholná scholastika dále reaguje na
příchod myšlenek Aristotela do křesťanského světa. Církev je bohatá. První z představitelů
je Albert Veliký. Překládal a komentoval Aristotela – „zázrakům a Bohu musí člověk věřit.“ Pokusil
se o sepsání první sumy. Tu ale nedokončil a pokračoval v ní jeho žák Tomáš Akvinský. Akvinský
říká, že Bůh je nejdokonalejším bytím a že ostatní skutečnosti jsou stvořené. Rozum a víra jsou
podle něj v harmonii – obě mají počátek v Bohu. Filosofie je podle něj služkou víry a jejím úkolem
je přibližovat pravdy církevních autorit. K čtyřem antickým ctnostem (uměřenost, statečnost,
moudrost a spravedlnost) přidal 3 křesťanské (víra, láska, naděje). Lidský rozum není schopen
pochopit božskou podstatu. Tomáš Akvinský mluví o 5 důkazech boží existence:
•pohyb – někdo musel udělit podnět, aby došlo k prvotnímu pohybu
•příčina – vše má příčinu
•nutnost a nahodilost – vše má účel
•nejvyšší dokonalost – musí být
•někdo musí vše řídit
Tomáš Akvinský tvrdil, že "Poznání Boha zprostředkuje víra". Láska v Boha, podle něj, převyšuje
víru a poznání. Ke spáse lze dojít, když člověk ví v co věřit, co žádat... Tvrdil, že člověk je
jednotou duše a těla.
Tomáš Akvinský „očistil“ Aristotela od arabských vlivů a přepracoval ho do moderní podoby. V ní
klade Boha nad svět a stvořené a domněle tak prokazuje nesmrtelnost duše.
Existují 3 poznání Boha: rozumové, vírou, intuitivní (po smrti)