Str. 1 z 19
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ
Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2
Praha 5. ledna 2022
Č. j.: MZDR 461/2022-1/MIN/KAN
*MZDRX01IWP6E*MZDRX01IWP6E
M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í
Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních
při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje podle
§ 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2 písm. m) zákona
č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění covid-19
způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření:
I.
1. Všem zaměstnavatelům se nařizuje podle § 2 odst. 2 písm. m) zákona č. 94/2021 Sb.
zajistit pravidelné testování všech svých zaměstnanců na stanovení přítomnosti antigenu
viru SARS-CoV-2, nestanoví-li bod 2 jinak, které bude provedeno na pracovišti
prostřednictvím rychlého antigenního testu (RAT) určeného pro sebetestování (použití
laickou osobou), a to s frekvencí dvakrát za týden tak, že následující testování
zaměstnance proběhne nejdříve třetí den po předchozím testování. Není-li zaměstnanec
v den termínu testování přítomen na pracovišti zaměstnavatele, jeho preventivní testování
se provede v den jeho příchodu na pracoviště.
2. Všem zaměstnancům se nařizuje podle § 2 odst. 2 písm. m) zákona č. 94/2021 Sb.
na výzvu zaměstnavatele podstoupit rychlý antigenní test na stanovení přítomnosti
antigenu viru SARS-CoV-2 ve stanovené frekvenci, není-li v čl. V stanoveno jinak nebo
nejde-li o zaměstnance, který se vzhledem k povaze práce na svém pracovišti nesetkává
se třetími osobami, za které se nepovažují osoby žijící s ním ve stejné domácnosti, nebo
který nevykonává práci na pracovišti.
3. V případě, že zaměstnanec odmítne podstoupit test podle bodu 2, nařizuje se
zaměstnavateli tuto skutečnost bez zbytečného odkladu ohlásit místně příslušnému
orgánu ochrany veřejného zdraví, v jehož obvodu zaměstnavatel vykonává činnost.
Zaměstnanci, který odmítne podstoupit test podle bodu 2, se nařizuje:
a) nosit respirátor třídy FFP2 nebo jiný obdobný ochranný prostředek dýchacích cest
(vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické podmínky
a požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti alespoň 94 % dle příslušných
norem (dále jen „respirátor třídy FFP2“), po celou dobu přítomnosti na pracovišti,
b) dodržovat rozestup alespoň 1,5 m od ostatních osob, pokud je to vzhledem k povaze
práce možné, a
c) stravovat se odděleně od ostatních osob; po dobu konzumace potravin neplatí
povinnost nosit ochranný prostředek dýchacích cest.
Str. 2 z 19
Zaměstnavateli se nařizuje zajistit organizačním opatřením omezení setkávání tohoto
zaměstnance s ostatními osobami v době přítomnosti na pracovišti na nezbytnou míru.
II.
V tomto mimořádném opatření se rozumí:
a) zaměstnavatelem také
i) zaměstnavatel zaměstnance uvedeného v § 303 odst. 1 zákoníku práce, včetně
organizační složky státu, která vůči zaměstnanci uvedenému v § 303 odst. 1
zákoníku práce vykonává práva a povinnosti zaměstnavatele, a územního
samosprávného celku,
ii) služební úřad v případě státních zaměstnanců,
iii) bezpečnostní sbor v případě příslušníků bezpečnostních sborů a
iv) Armáda České republiky, Vojenská kancelář prezidenta republiky, Hradní stráž
nebo Ministerstvo obrany v případě vojáků z povolání,
v) soud v případě soudců, kteří jsou k němu přiděleni nebo dočasně přiděleni,
b) zaměstnancem také
i) státní zaměstnanec,
ii) příslušník bezpečnostního sboru,
iii) voják z povolání,
iv) soudce,
v) státní zástupce,
vi) zaměstnanec dočasně přidělený agenturou práce,
vii) dobrovolník a
viii)osoba, která se zdržuje na pracovišti zaměstnavatele za účelem účasti na jeho
činnosti a která nepodléhá povinnosti testování u jiného zaměstnavatele nebo
podle jiného ustanovení tohoto mimořádného opatření (např. osoba připravující se
na výkon povolání nebo vykonávající praxi),
c) pracovištěm zaměstnavatele místo určené k plnění pracovních nebo služebních úkolů
s výjimkou výkonu práce na dálku.
III.
1. Všem osobám samostatně výdělečně činným vykonávajícím hlavní samostatnou
výdělečnou činnost na území České republiky se nařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i)
zákona č. 258/2000 Sb. podstoupit rychlý antigenní test (RAT) na stanovení přítomnosti
antigenu viru SARS-CoV-2 určený pro sebetestování (použití laickou osobou), a to
s frekvencí dvakrát za týden tak, že následující testování proběhne nejdříve třetí den po
předchozím testování, není-li v čl. V stanoveno jinak.
2. Osoba samostatně výdělečně činná není povinna podstoupit testování podle bodu 1,
jestliže se v místě, kde vykonává svoji činnost, nesetkává se třetími osobami, za které se
nepovažují osoby žijící s ní ve stejné domácnosti.
IV.
1. Všem osobám, které jsou orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, pokud nejsou
zaměstnanci této právnické osoby, se nařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona
č. 258/2000 Sb. podstoupit rychlý antigenní test (RAT) na stanovení přítomnosti antigenu
viru SARS-CoV-2 určený pro sebetestování (použití laickou osobou), a to s frekvencí
Str. 3 z 19
dvakrát za týden tak, že následující testování proběhne nejdříve třetí den po předchozím
testování, není-li v čl. V stanoveno jinak.
2. Osoba uvedená v bodu 1 není povinna podstoupit testování podle bodu 1, jestliže se
v místě, kde vykonává svoji činnost, nesetkává se třetími osobami, za které se nepovažují
osoby žijící s ní ve stejné domácnosti.
3. Testování osob uvedených v bodu 1 se nařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona
č. 258/2000 Sb. zajistit právnickým osobám, jejichž jsou tyto osoby orgánem nebo členem
orgánu.
V.
1. Povinnost podstoupit preventivní testování podle čl. I, III, IV nebo VIII se nevztahuje
na osobu, která:
a) podstoupila v posledních 72 hodinách RT-PCR vyšetření na přítomnost viru
SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo
b) podstoupila v posledních 24 hodinách rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost
antigenu viru SARS-CoV-2, který provedl zdravotnický pracovník, s negativním
výsledkem, nebo
c) podstupuje preventivní testování podle tohoto mimořádného opatření u jiného
zaměstnavatele, jehož je zaměstnancem, nebo u jiné právnické osoby, jejímž je
orgánem nebo členem orgánu.
2. Zaměstnanec je povinen zaměstnavateli prokázat skutečnosti podle bodu 1:
a) záznamem v Informačním systému infekčních nemocí (digitální certifikát EU COVID)
nebo potvrzením vystaveným poskytovatelem zdravotních služeb, nebo
b) písemným potvrzení zaměstnavatele nebo právnické osoby, jejímž je orgánem nebo
členem orgánu, o tom, že u nich podstupuje preventivní testování podle tohoto
mimořádného opatření.
Stejnou povinnost má osoba, která je orgánem nebo členem orgánu právnické osoby, vůči
této právnické osobě.
VI.
Zaměstnavateli, který zajišťuje pro své zaměstnance testování podle čl. I, osobě samostatně
výdělečně činné, která se testuje podle čl. III, a právnické osobě, která zajišťuje pro osoby,
které jsou jejím orgánem nebo členem orgánu testování podle čl. IV, se nařizuje:
a) vést pro kontrolní účely evidenci provedených testů, a to v rozsahu: datum testování,
jména a příjmení osob, které k danému datu podstoupily test, včetně uvedení jejich data
narození, čísla pojištěnce a názvu zdravotní pojišťovny, u které jsou pojištěny, a výsledky
testů, a uchovávat tuto evidenci po dobu 90 dnů,
b) zaslat místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví seznam osob, které byly
testovány s pozitiviním výsledkem, který obsahuje stejné údaje jako evidence podle
písmena a) a kontaktní telefonní číslo testované osoby, a to nejpozději následující den
po testování formou elektronického hlášení.
Str. 4 z 19
VII.
1. Zaměstnanci, který si sám provedl nebo mu byl proveden test podle čl. I nebo podle bodu
3 tohoto článku, se nařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. v případě,
že je výsledek testu pozitivní, bezodkladně uvědomit zaměstnavatele o plánované
nepřítomnosti na pracovišti kvůli podezření na pozitivitu na přítomnost viru SARS-CoV-2,
pracoviště opustit a poskytnout součinnost místně příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví, který mu nařídí karanténu v délce trvání pěti dnů ode dne provedení testu. Do doby
nařízení karantény zaměstnanec nosí respirátor třídy FFP2 a zamezí kontaktu s jinými
osobami, pokud to je možné, nejdéle však pět dnů ode dne provedení testu.
2. Osobě samostatně výdělečně činné a osobě, která je orgánem nebo členem orgánu
právnické osoby, pokud není jejím zaměstnancem, která si sama provedla nebo jí byl
laickou osobou proveden test podle tohoto mimořádného opatření, se podle § 69 odst. 1
písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. nařizuje v případě, že je výsledek testu pozitivní, opustit
místo, kde vykonává svoji činnost, nejde-li o její bydliště, a poskytnout součinnost místně
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, který jí nařídí karanténu v délce trvání pěti
dnů ode dne provedení testu. Do doby nařízení karantény tato osoba nosí respirátor třídy
FFP2 a zamezí kontaktu s jinými osobami, pokud to je možné, nejdéle však pět dnů ode
dne provedení testu.
3. Osobě uvedené v bodech 1 nebo 2 se nařizuje podstoupit rychlý antigenní test
na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, který si sám provede nebo mu bude
proveden na pracovišti, nebo v místě výkonu své činnosti v první den, kdy po ukončení
karantény bude přítomna na pracovišti, nebo v místě výkonu své činnosti. Testování
takové osoby se nařizuje zajistit zaměstnavateli pro zaměstnance a právnické osobě
pro osobu, která je orgánem nebo členem orgánu této právnické osoby.
4. V případě, že osoba uvedená v bodu 1 nebo 2 podstoupila v době po pozitivním výsledku
testu podle článku I, III nebo IV vyšetření přítomnosti viru SARS-CoV-2 metodou RT-PCR
s negativním výsledkem, místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví karanténu
ukončí.
VIII.
1. České republice – Vězeňské službě České republiky (dále jen „Vězeňská služba ČR“) se
nařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb. zajistit pravidelné testování
všech odsouzených zařazených do práce v rámci věznice nebo u jiného subjektu než
věznice na stanovení přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2, nestanoví-li bod 2 jinak, a to
provedeného před zahájením práce prostřednictvím rychlého antigenního testu (RAT)
určeného pro sebetestování (použití laickou osobou), a to s frekvencí dvakrát za týden tak,
že následující testování odsouzeného proběhne nejdříve třetí den po předchozím
testování.
2. Všem odsouzeným zařazeným do práce se nařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i) zákona č.
258/2000 Sb. na výzvu Vězeňské služby ČR podstoupit rychlý antigenní test na stanovení
přítomnosti antigenu viru SARS-CoV-2 ve stanovené frekvenci, není-li v čl. V stanoveno
jinak. Nemá-li odsouzený v den termínu testování konat práci, jeho preventivní testování
se provede v den, kdy má konat práci.
3. Na Vězeňskou službu ČR a na odsouzeného se vztahují ostatní povinnosti uvedené
v tomto mimořádném opatření pro zaměstnavatele a zaměstnance s tím, že v případě
Str. 5 z 19
pozitivního výsledku testu podle bodů 1 a 2 věznice zajistí jeho oddělené umístění
od bezinfekčních odsouzených.
4. V případě, že odsouzený podstoupil v době po pozitivním výsledku testu podle bodu 1
vyšetření přítomnosti viru SARS-CoV-2 metodou RT-PCR s negativním výsledkem, místně
příslušný orgán ochrany veřejného zdraví karanténu ukončí.
IX.
Je-li Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra vydáno
mimořádné opatření, kterým se určeným zaměstnavatelům a jejich zaměstnancům, resp.
osobám samostatně výdělečně činným, nařizuje obdobná povinnost jako tímto mimořádným
opatřením, avšak s jinými pravidly, pak se na tyto zaměstnavatele a zaměstnance v rozsahu
těchto povinností toto mimořádné opatření nevztahuje.
X.
S účinností ode dne 17. ledna 2022 od 00:00 hod. se ruší:
a) mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. listopadu 2021, č.j. MZDR
42085/2021-1/MIN/KAN,
b) mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 22. listopadu 2021, č.j. MZDR
42085/2021-2/MIN/KAN, a
c) mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 13. prosince 2021, č.j. MZDR
42085/2021-3/MIN/KAN.
XI.
Toto mimořádné opatření nabývá účinnosti dnem 17. ledna 2022.
Odůvodnění:
I. Zhodnocení aktuální epidemické situace
Ve svém pravidelném týdenním epidemiologickém hodnocení trendu vývoje epidemické
situace v zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EU/EHP“
hodnotí Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) epidemickou
situaci na konci 50. týdne (týden končící v neděli 19. prosince 2021) jako nepříznivou. Aktuální
vývoj je charakterizován vysokou celkovou mírou hlášení nově diagnostikovaných případů.
Toto hodnocení ECDC sice uvádí, že počty případů dosáhly vrcholu v posledních dvou
týdnech, avšak v posledních dnech jsou zaznamenávány v některých státech nejvyšší
přírůstky od počátku pandemie a denní průměry se např. ve Velké Británii a ve Francii pohybují
okolo 100 tisíc nových případů, významný nárůst je pozorován i v Itálii či Španělsku.
Tato situace je do značné míry způsobena nejen trvající dominancí varianty delta, ale již
i narůstajícím podílem varianty omikron viru SARS-CoV-2, což mělo za následek, že
v některých zemích došlo v nedávné době ke zpřísnění protiepidemických opatření z důvodu
Str. 6 z 19
rapidního nárůstu počtu nových případů a obav z možných dopadů tohoto nekontrolovatelného
šíření v populaci.
Predikce a modelace pravděpodobného vývoje vycházející z aktuálních hodnot přepokládají,
že počty nových případů budou do konce tohoto roku i nadále velmi vysoké a nelze očekávat
významný pokles a jak ukazují poslední data, tak s vysokou pravděpodobností spíše i další
nárůst. Dále je očekáván stabilní trend v počtech hospitalizací a úmrtí a pomalý pokles v počtu
hospitalizací na jednotkách intenzivní péče. I nadále pozorujeme významné rozdíly v počtech
nových případů v jednotlivých zemích, což dokladuje široké rozmezí hodnot 14denní
incidence, která se pohybuje od 50 případů na 100 tisíc obyvatel po hodnotu 2 000 případů
na 100 tisíc obyvatel za 14 dní. Dle posledního hodnocení ECDC, které je vypočteno z 5
hodnotících indikátorů vývoje epidemie, se většina států řadí v rizikové škále do dvou
nejvyšších stupňů rizikovost, tedy do oblasti vysokého a velmi vysokého rizika.
Pokračujícím rizikem současné situace je trvající vysoký počet nově diagnostikovaných
případů u osob nad 65 let. Aktuální průměrná 14denní incidence v zemích EU/EHP v této
věkové kategorii je vyšší než 350 případů na 100 tisíc obyvatel, a stejně jako u incidence
celopopulační i zde pozorujeme významné rozdíly mezi jednotlivými státy, ve významněji
nižších hodnotách (mezi 50 až 150 případy na 100 tisíc obyvatel) se drží Finsko, Malta,
Švédsko a Island a Rumunsko, ve většině států je pak hodnota 14denní incidence vyšší než
150 případů. Tento vývoj se odráží i do počtu hospitalizací, jelikož se jedná o kohortu osob,
u kterých je dle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (dále jen „CDC“) [1]
násobně vyšší riziko hospitalizace a úmrtí ve srovnání s referenční populační skupinou (18-29
let).
Aktuální trend a vývoj epidemické situace v České republice je charakterizován stabilním
poklesem ve všech sledovaných indikátorech pro hodnocení epidemie, avšak i přes tento
pokles se hodnoty všech indikátorů stále nacházejí ve velmi vysokých a rizikových hodnotách.
Hodnoty sledovaných indikátorů, zejména pak počtu nových případů jsou v posledních dnech
značně ovlivněny vánočními svátky a aktuální data tak nejsou zcela reprezentativním
a relevantním odrazem současného vývoje. Relevantní a reprezentativní data lze očekávat
až v prvním a druhém týdnu nového roku, kdy dojde ke stabilizaci všech sledovaných
indikátorů, které jsou nyní ovlivněny celou řadou proměnných (např. nižší počty provedených
testů).
Výše uvedené však nic nemění na tom, že současné počty nově diagnostikovaných případů
i přes kontinuální pokles i nadále ukazují na trvající vysokou virovou nálož v populaci a tím
i vyšší pravděpodobnost kontaktu s nakaženým jedincem, což dokladuje i relativní pozitivita
testů s epidemiologickou indikací, tedy testů indikovaných epidemiologicky významným
kontaktům, tj. osobám v úzkém kontaktu s pozitivní osobou.
Vysoký počet nově diagnostikovaných případů je i nadále pozorován ve všech věkových
kategoriích, nejvyšší hodnoty registrujeme dlouhodobě u mladých osob od 6 do 15 let (zde se
hodnoty 7denní incidence pohybují okolo 500 případů/100 tisíc osob, tedy výrazně
nad populačním průměrem). Vysoká zátěž, tedy nad populačním průměrem je pozorována
i v dalších věkových kategoriích, po skupině dětí je to nejvíce ve věkové kategorii mladistvých
16 až 19 let a ve skupině dospělých ve věku 30 až 49 let, kde v obou těchto kohortách
Str. 7 z 19
překračuje 7denní incidence hodnotu 400/100 tisíc obyvatel. Nejnižší je naopak ve skupině
65+, což se může zdá pozitivním aspektem vývoje, avšak i přes kontinuální pokles se stále
jedná o významné riziko, jelikož i nadále představuje tato hodnota vysokou prevalenci nákaz
v kohortě osob starších 65 let, která je riziková z hlediska závažnosti průběhu onemocnění
s následným dopadem na zdravotní systém a poskytování zdravotní péče.
Tento dlouhodobě trvající vysoký počet nových případů, který denně v průměru přesahuje
hodnotu 500, představuje i nadále významný rizikový potenciál v počtu nových hospitalizací
v následujících dnech a nejbližších týdnech, včetně hospitalizací na JIP, jelikož osoby této
věkové kategorie představují nejčastější skupinu hospitalizovaných osob, včetně těch na JIP,
neboť u 25 až 30 % těchto osob vzhledem k četným přidruženým chronickým onemocněním
vyžaduje zdravotní stav hospitalizaci, což má následně významný dopad na kapacity
standardní lůžkové a intenzivní péče a s tím související poskytování elektivní péče, která musí
být v případě omezení kapacit zastavena. Tento stav má následně negativní dopad
na zdravotní stav osob s plánovanými výkony a zákroky, které musejí být odkládány z důvodu
nepříznivé situace. Vzhledem k této trvající vysoké prevalenci ve věkové skupině 65+ klesají
počty hospitalizací pozvolně, zejména pak na JIP, které nejsou na rozdíl od počtu nových
případů a celkových hospitalizací ovlivněny vánočními svátky a stále se tak nacházíme
ve stavu vysokého rizika pro oblast nemocniční péče.
Celkové počty hospitalizovaných se pohybují mezi hodnotami 3 500 – 3 800 pacientů na lůžku,
což představuje výraznější pokles v posledních dvou týdnech, který je však významněji
ovlivněn i Vánocemi a současné hodnoty, stejně jako počty případů nemusí být úplně reálným
odrazem stavu. Přesto však i tato relativně nižší hodnota celkových hospitalizací představuje
stále velmi vysokou zátěž pro léčebnou péči. Důležitým faktorem současného stavu a vývoje
nemocniční zátěže je postupný a kontinuální pokles pacientů hospitalizovaných na JIP/
UPV+ECMO, jejichž počet je však i přes tento pokles stále vysoký a představuje významnou
zátěž pro zdravotní systém.
Současnému vývoji hospitalizaci, zejména hospitalizací v těžkém stavu pomáhá ochranný
efekt vakcinace, který nejlépe vystihují denně publikovaná data ÚZIS, které jsou zveřejňována
na webových stránkách MZ (https://www.mzcr.cz/tiskovecentrum/datove-tiskove-zpravy-kecovid-19/
) a kde je uvedeno, že za měsíc listopad 2021 počet neočkovaných pacientů na JIP
významně převyšuje počet nově hospitalizovaných na JIP s dokončeným očkováním,
konkrétně v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je 7denní incidence v kohortě neočkovaných 16,7
případů, kdežto ve skupině kompletně očkovaných je 7denní incidence 3,0 případů. Obdobně
je tomu i v měsíci prosinec, kdy u skupiny neočkovaných jen 7denní incidence 15,9 případů,
u skupiny naočkovaných pak 2,7 případů na 100 tisíc obyvatel. Toto částečně kopíruje i vývoj
v počtu nově diagnostikovaných případů, kdy 7denní incidence nových případů ve skupině
neočkovaných je téměř 1 100 na 100 tisíc obyvatel ve skupině očkovaných pak okolo 350
případů na 100 tisíc obyvatel.
V ukazateli celkového počtu nově pozitivních osob dochází v posledních týdnech
ke kontinuálnímu poklesu, k výraznějšímu pak v posledním týdnu, ale tento důvod je popsán
výše, a hodnoty zaznamenané během vánočního období nejsou zcela vypovídající. Aktuální
7denní klouzavý průměr se pohybuje okolo 5 000 případů (data k 28. 12. 2021) a 7denní
incidence je na hodnotě 340 na 100 tisíc obyvatel. I když je denní průměr zhruba o 3 500
Str. 8 z 19
případů nižší než v týdnu předcházejícím (21. 12. 2021), nadále se jedná o velmi vysoké počty
nově diagnostikovaných případů, zejména s ohledem na výše uvedený denní přírůstek
v kategorii vysoce vulnerabilní skupiny a celková zátěž je tak i nadále velmi vysoká.
Z regionálního pohledu nepozorujeme rozdílný vývoj a trend epidemie mezi jednotlivými kraji
jako v přechozích týdnech. Většina krajů se v hodnotách 7denní incidence pohybuje okolo
mezi 300 až 400 případy na 100 tisíc obyvatel, rozdíly mezi jednotlivými regiony se tak
smazávají. Dlouhodobě nejméně případů na 100 tisíc obyvatel pozorujeme v Karlovarském
kraji, kde je v současnosti 7denní incidence okolo 200 případů denně, což v absolutních
počtech představuje denní průměr okolo 80 nově diagnostikovaných případů a nejvyšší pak
v hlavním městě Praha, kde je aktuální 7denní incidence okolo 400 případů.
Jedním z klíčových parametrů pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů na zdraví
a poskytování zdravotní a léčebné péče je stav kapacit a zatížení nemocnic. Aktuálně je
v nemocnicích hospitalizováno okolo 3 500 pacientů (28. 12. 2021), na jednotkách intenzivní
péče pak přes 700 pacientů, z toho okolo 300 pacientů je připojeno na umělou plicní ventilaci
(ÚPV). Nejvíce pacientů na JIP (>80) je léčeno v Jihomoravském kraji, Moravskoslezském
kraji a v hlavním městě Praze. Denně je nově k hospitalizaci přijato v průměru několik set
nových pacientů, na oddělení JIP je pak v posledních 7 dnech v průměru přijímáno denně 50
nových pacientů.
Nové příjmy na odděleních JIP jsou z téměř 70 % ze skupiny neočkovaných osob, průměrný
věk hospitalizovaných na JIP je 63 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu závažného klinického
průběhu onemocnění covid-19 je na 19 % celkové kapacity tohoto segmentu zdravotní péče
(data k 28. 12. 2021).
Dalším parametrem je relativní pozitivita indikovaných testů, která je i nadále vysoká, avšak
i v tomto indikátoru nepozorujeme nárůst, ale naopak pokles za poslední týden, což je jeden
ze signálů zpomalování šíření nákazy v populaci, nicméně stále jde o velmi vysoké hodnoty
a o jeden z nejsilnějších indikátorů velikosti rizikové prevalence (aktuální hodnoty 7denních
průměrů nad celou ČR jsou 23 % pro testy indikované diagnosticky a klinicky, a 11 % pro testy
z epidemiologické indikace). Obě tyto hodnoty tak i nadále významně překračují doporučenou
hodnotu, která je obecně přijímána jako „bezpečná“ (4 – 5 %) a ukazují na velmi vysokou
virovou nálož v populaci a významný potenciál pro další šíření onemocnění, včetně zásahu
do zranitelné skupiny obyvatel, jelikož pravděpodobnost setkání s pozitivní osobou je výrazně
vyšší, a to zejména pak v místech s vyšší kumulací osob na jednom místě v jeden čas.
Výše uvedené hodnoty sledovaných indikátorů a současný trend a vývoj šíření onemocnění
covid-19 řadí ČR dle metodiky WHO pro kategorizaci míry přenosu do nejvyššího stupně, a to
do 4. stupně pro komunitní přenos nákazy, který je charakterizován velmi vysokou incidencí
nových případů za 14 dní, a které jsou rozprostřeny po celém území. Dokladem pro trvající
komunitní šíření onemocnění covid-19 na území ČR jsou nejen hodnoty 7denní incidence na
úrovni okresní, kdy okolo 60 okresů přesahuje hodnotu 250 případů na 100 tisíc obyvatel.
Tento stupeň je z hlediska míry rizika charakterizován jako velmi rizikový pro obecnou
populaci.
Str. 9 z 19
Toto hodnocení podporuje i hodnocení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí,
která na základě hodnotících indikátorů vývoje epidemie řadí ČR ve své rizikové škále
do druhé nejvyšší kategorie rizika viz https://covid19-surveillancereport.ecdc.europa.eu/.
Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových skupin i naočkování
třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím i snížení rizika
nákazy a symptomatického průběhu, a především pak těžkého průběhu onemocnění nebo
úmrtí v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména pak vyšších věkových skupin, je
nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před závažným průběhem onemocnění, který
je více pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními nebo u osob s oslabenou
imunitou.
K datu 26. 12. 2021 bylo očkováno alespoň jednou dávkou více než 6,8 milionů obyvatel,
dokončené očkování má více než 6,6 milionu osob, což představuje 62 % celkové populace,
více než 2 milionům osob pak byla podána posilující třetí dávka. V kohortě obyvatel starších
12 let věku má dokončené očkování 72,7 %. Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci
v nejohroženější skupině, tj. u osob starších 80 let, je kompletně naočkováno 88 %. V této
skupině je však i nadále okolo 20 tisíc osob, které neabsolvovaly ani jednu dávku očkování,
což představuje významné riziko pro zátěž zdravotnického systému v případě průniku do této
vysoce rizikové skupiny. Ve věkové skupině 60+ je pak stále okolo 200 tisíc osob, které
neabsolvovaly očkování, a to ani jednou dávkou.
Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je proočkovanost populace včetně
podání třetí, tzv. posilující dávky. Současná proočkovanost v základním schématu, tj. bez
posilovací dávky je stále nedostatečná, v populaci stále zůstává téměř 30 % osob, jenž
neabsolvovalo ani jednu dávku očkování, tj. nejsou primárně chránění před závažným
průběhem onemocnění. Stále je tedy v populaci velký počet osob primárně nechráněných,
z nichž je nemalý podíl těch, které jsou v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným
průběhem onemocnění se všemi jeho následky. Problematický však není jen vývoj
v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob v produktivním věku, zejména
i mladších dospělých (20 až 40 let), kde se pohybuje okolo 60 %, a vzhledem k faktu, že se
jedná o osoby nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá riziko pro
významnější šíření onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových interakcích, ale
i na pracovištích a je zde také i možnost zavlečení do školních a dalších kolektivů.
Současná situace a aktuální vývoj epidemie jsou i nadále ovlivněny komunitním šířením delta
varianty viru SARS-CoV-2, která se vykazuje schopností částečného prolomení očkování
a zároveň vykazuje zvýšenou přenosnost (nárůst bazální reprodukce minimálně o 20 %),
k tomu je nutné připočíst sezonní efekt, tj. sezónnost respiračních nákaz a vysoký počet
rizikových kontaktů v populaci ve vnitřních prostorách, kde je pravděpodobnost rizikové
expozice mnohem vyšší než ve venkovních prostorách. Významným rizikem je trvalé
a kontinuální šíření mezi zranitelnými skupinami obyvatel. A v neposlední řadě nedostatečná
proočkovanost populace.
Vzhledem k současnému vývoji je nutno adekvátně reagovat i na nově se šířící variantu
omikron, která je stejně jako varianta delta řazena mezi „variant of concern“ (VOC), tedy mezi
varianty, u kterých existují jasné důkazy, že vlastnosti této varianty mohou negativně ovlivnit
Str. 10 z 19
vývoj pandemie a mohou tak představovat větší zdravotní riziko. Mezi tyto vlastnosti se řadí
zejména vyšší nakažlivost či vyšší virová nálož, které mohou vést ke zrychlení šíření viru
v populaci. Tato varianta byla poprvé detekována ve vzorcích odebraných 11. listopadu 2021
v Botswaně a 14. listopadu 2021 v Jihoafrické republice (JAR). Dne 26. listopadu 2021 byla
označena za variantu vzbuzující obavy (VOC). Varianta omikron vzbuzuje vážné obavy, že
může být spojena se snadnějším přenosem, tedy vyšší transmisibilitou, významným snížením
účinnosti vakcíny a zvýšeným rizikem reinfekcí. Vzhledem k jejímu potenciálu uniknout imunitě
(„immune escape“) a potenciálně snadnějšímu přenosu (ve srovnání s delta variantou), je
pravděpodobnost jejího zavlečení a komunitního šíření ve společenství zemí EU/EHP,
posuzována jako VYSOKÁ, což mimo jiné dokladují i data z Dánska, která publikuje Statens
Serum Insitute a ukazují, že varianta omikron v Dánsku postupně začíná převažovat, v této
zemí bylo prozatím zjištěno více než 41 000 případů, případů, u kterých laboratorní výsledek
PCR ukázal podezření na variantu omikron, a už se pomalu stává dominantní variantou
v Dánsku, obdobě je to i dalších zemích (Nizozemsko, Velká Británie a další).
Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 20. prosince 2021 je ve světě
celogenomovou sekvenací potvrzeno a nahlášeno do mezinárodních systémů 7 697 případů
varianty omikron. Jde o zhruba 500% nárůst oproti minulému týdnu, ale jedná se o velmi
variabilní číslo, které každým dnem narůstá, zejména pokud bychom počítali suspektní
případy, tj. i případy detekované metodou PCR. V České republice bylo k 28. 12. 2021 celkem
nahlášeno 39 sekvenací potvrzených případů v databázi GISAID. Celkově na našem území
stále převažuje varianta delta a její subvarianty, avšak dle prediktivních modelů by měla být
tato varianta postupně vytlačována varianta omikron, jejíž dominance se předpokládá
v polovině měsíce ledna 2022 v závislosti na rychlosti šíření. Varianta omikron se přenáší
pravděpodobně s vyšší účinností, ale klinický dopad zatím nelze prozatím zcela odhadnout,
i když první zprávy hovoří o možném mírnějším průběhu, avšak nutno počítat s velmi vysokým
počtem nových případů. Vzhledem k velkému počtu mutací a možnosti falešných negativit
nelze spoléhat pouze na výsledky diskriminačních PCR testů.[2]
Na základě výše uvedeného hodnocení vývoje epidemie můžeme konstatovat, že stále vysoká
hodnota relativní pozitivity testů ukazuje na vysokou virovou nálož v populaci, a tento indikátor
společně s vysokým počtem případů, u nichž není znám zdroj nákazy, ukazuje na masivní
komunitní šíření onemocnění v populaci. Z těchto důvodů je i nadále nutné pokračovat
v opatřeních plošného charakteru.
Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných
parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneniaktualne.mzcr.cz/covid-19,
kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje
onemocnění covid-19 v časové ose, a také zde https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove-
tiskove-zpravy-ke-covid-19/
Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni-
aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr.
Str. 11 z 19
II. Hodnocení rizika
S ohledem na šíření nové varianty omikron viru SARS-CoV-2, která vzhledem k předběžným
zprávám o rychlosti jejího šíření a potenciálnímu úniku postvakcinační/postinfekční imunitě
vyvolává vážné obavy, vydalo ECDC dne 15. prosince 2021 nové aktualizované hodnocení
rizik v souvislosti s onemocněním covid-19, které zohledňuje šíření varianty omikron
v kontextu s probíhajícím přenosem varianty delta viru SARS-CoV-2 v zemích EU/EHP.[3]
Státní zdravotní ústav tento dokument následně zpracoval.[4] V textu níže je uvedeno shrnutí,
jednotlivé detaily jsou dostupné ve výše zmiňovaném zpracování předmětného dokumentu
ECDC.[4]
Varianta delta nadále zůstává dominantní variantou viru SARS-CoV-2, avšak v zemích
EU/EHP již dochází i ke komunitnímu šíření varianty omikron, která se dle predikcí modelů
stane dominantní již na začátku roku 2022.
Současné údaje o závažnosti onemocnění způsobeného variantou omikron zůstávají
omezené. Dosavadní důkazy, které naznačují sníženou účinnost vakcín proti nákaze variantou
omikron, však vzbuzují významné obavy. I v případě nižší závažnosti průběhu onemocnění
touto variantou bude mít strmý exponenciální nárůst nových případů za následek i rostoucí
počet případů s těžkým průběhem onemocnění. Vzhledem k tomu, že země EU/EHP stále čelí
vážnému dopadu vlny varianty delta, další nárůst počtu hospitalizací by mohl rychle zahltit
zdravotnické systémy.
Na základě současně dostupných důkazů a vzhledem k vysoké míře nejistoty, je celková míra
rizika pro veřejné zdraví, která je spojená s dalším výskytem, šířením a důsledky šíření varianty
omikron viru SARS-CoV-2 v zemích EU/EHP hodnocena jako velmi vysoká.
Ačkoliv byly případy varianty omikron v zemích EU/EHP původně hlášeny pouze v souvislosti
s cestováním, v současné době je stále větší počet případů hlášen jako součást autochtonně
vzniklých ohnisek nebo jsou případy detekovány prostřednictvím rutinních surveillance
systémů, což naznačuje, že již probíhá v zemích EU/EHP komunitní přenos varianty omikron.
Epidemiologická situace v zemích EU/EHP je stále charakterizována vysokou incidencí
a nízkou, ale pomalu zvyšující se úmrtností, způsobenou pokračujícím přenosem varianty
delta. Aktuálně zůstává delta varianta viru SARS-CoV-2 nejrozšířenější variantou. Na základě
predikcí modelů (v závislosti na rychlosti šíření a úrovni obcházení imunity) se však
pravděpodobně varianta omikron stane dominantní variantou SARS-CoV-2 již během prvních
dvou měsíců roku 2022. Dostupné údaje jsou v současnosti příliš omezené na to, aby bylo
možné s dostatečnou jistotou posoudit závažnost průběhu onemocnění způsobeného
variantou omikron v evropské populaci. Nicméně, pokud by byla závažnost onemocnění
způsobená variantou omikron nižší než závažnost průběhu onemocnění způsobená variantou
delta, zvýšená přenosnost a výsledný exponenciální nárůst nových případů onemocnění
rychle převáží jakékoli výhody potenciálně snížené závažnosti onemocnění. Z toho důvodu je
velmi pravděpodobné, že rozšíření varianty omikron povede k vyšším počtům hospitalizací
a úmrtí, než bylo předpokládáno dle předchozích prognóz ECDC (z 24. 11. 2021), jenž braly
v úvahu pouze variantu delta.
Účinnost vakcín proti vážným následkům způsobeným variantou delta zůstává vysoká.
K 28. prosinci 2021 byla kumulativní proočkovanost celkové populace v zemích EU/EHP
Str. 12 z 19
67,8 %. V posledních týdnech dochází k pomalému nárůstu proočkovanosti a u dospělé
populace se zrychluje tempo podávání posilujících dávek. Nárůst v míře proočkovanosti
zůstává v jednotlivých zemích EU/EHP nerovnoměrný, přičemž tři země EU/EHP stále hlásí
proočkovanost celkové populace pod 50 % (Slovensko, Bulharsko, Rumunsko). První důkazy
z neutralizačních studií in vitro ukazují sníženou neutralizační schopnost sér
(po očkování/prodělání infekce) proti izolátům virů varianty omikron ve srovnání s jinými
variantami viru SARS-CoV-2 (studie však zatím nebyly přezkoumány). V současné době stále
neexistuje z praxe dostatek dat o účinnosti vakcín registrovaných v zemích EU/EHP proti
variantě omikron. Podle aktuálně dostupných důkazů o závažných následcích způsobených
variantou delta a potenciálně variantou omikron zvýší posilující dávka ochranu populace,
přičemž se očekává, že pozitivní účinek posilujících dávek na populaci bude vyšší, pokud bude
posilující dávka podána většině dospělé populace během krátké doby. Aktuálně dostupné
údaje podporují bezpečné a účinné podávání posilujících dávek již tři měsíce po aplikaci druhé
dávky. Zkrácení intervalu mezi posilující a základní vakcinací na tři měsíce může vyžadovat
přizpůsobení národních vakcinačních plánů.
Na základě výše uvedeného modelu byla modelována i predikce očekávaného poklesu
protektivního (ochranného) účinku očkování v populaci. Účinná ochrana očkování, kterou lze
na úrovni populace očekávat, se v průběhu času snižuje v důsledku slábnoucí imunity
po očkování a snížení účinnosti očkování způsobené variantou omikron (zejména u osob,
které nedostaly posilující dávku).
ECDC rovněž modelovalo scénáře relativního nárůstu očekávaných úmrtí v důsledku cirkulace
varianty omikron viru SARS-CoV-2 ve srovnání s cirkulací varianty delta, a to s ohledem
na charakteristiky, které ovlivňují šíření viru (přenosnost, účinnost vakcín a přirozené imunity)
a s ohledem na potenciální reakce zemí EU/EHP (urychlení programů podávání posilujících
dávek a zavedení restriktivnějších protiepidemických opatření) mezi prosincem 2021
a březnem 2022. Dle predikcí modelu dojde v důsledku rozšíření varianty omikron k nárůstu
počtu úmrtí ve srovnání s dříve predikovanými počty úmrtí v důsledku cirkulace varianty delta.
Výsledky shora uvedených predikcí zdůrazňují nezbytnost výrazného a okamžitého snížení
kontaktů v populaci, aby se zabránilo vysokému nárůstu počtu nových případů způsobených
variantou omikron a aby byla zátěž zdravotnického systému zvládnutelná, a to i při okamžitém
urychlení podávání posilující dávky. V reakci na vysoký výskyt varianty delta by měly všechny
země EU/EHP pokračovat v zavádění protiepidemických opatření a vzhledem
k pravděpodobné brzké dominanci varianty omikron opatření neprodleně posílit. Okamžité
posílení protiepidemických opatření proti šíření varianty omikron zpomalí a země EU/EHP tak
získají čas na zvýšení míry proočkovanosti a podání posilujících dávek. Bez snížení sociálních
kontaktů prostřednictvím protiepidemických opatření a bez zvýšení počtů podávaných
posilujících dávek by mohla v zemích EU/EHP vysoká přenosnost varianty omikron rychle
zahltit zdravotnický systém.
Podle současné prognózy ECDC je tedy stále zapotřebí udržovat nastavená protiepidemická
opatření, aby bylo možno kontroloval výskyt viru SARS-CoV-2 v populaci.
Omezení se týká zejména situací a míst, kde je míra rizika přenosu viru objektivně vyšší, a to
zejména vzhledem k charakteru činnosti a/nebo nemožnosti či nevhodnosti v těchto situacích
Str. 13 z 19
používat po celou / přechodnou dobu ochranu dýchacích cest. V nejvyšším riziku jsou přitom
osoby neočkované a ty, jenž neprodělaly onemocnění covid-19 v poslední době, u těchto osob
je vzhledem k nedostatečné imunitě nejvyšší pravděpodobnost nákazy, a také vysoké virové
nálože (osoby očkované se mohou sice rovněž nakazit, ale nehrozí u většiny z nich těžký
průběh oněmocnění, navíc sami virus přenesou s malou pravděpodobností, neboť je virus
do značné míry inhibován časnou imunitní reakcí - protilátkami nakaženého.) Pracoviště,
jakožto místo, kde dochází k setkávání různých osob z různého prostředí, tj. nejen
zaměstnanců, ale také i třetích osob (zákazníků, klientů apod.), často po delší dobu
ve vnitřních prostorách a za situace, kdy mnohdy z důvodu charakteru činnosti není možné
používat ochranné prostředky dýchacích cest, je považováno za místo s vyšší mírou rizika
nákazy.
III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví k vydání mimořádného
opatření
Ministerstvo zdravotnictví považuje i nadále, s ohledem na výše uvedenou aktuální analýzu
současného stavu epidemické situace, její pravděpodobný vývoj, který předpokládá
v následujícím období zrychlující se tempo šíření varianty omikron viru SARS-CoV-2
s odkazem na vývoj v mnoha evropských státech, kde se tato varianta stává dominantní,
a i s přihlédnutím k doporučení ECDC, za nezbytné pokračovat v nastavených
protiepidemických opatřeních, která mají za cíl minimalizovat riziko přenosu viru SARS-CoV-
2 v populaci, včetně prostředí pracoviště. Z toho důvodu bude již zavedené preventivní
povinné plošné testování zaměstnanců a jiných pracovníků pokračovat i v začátku nového
roku 2022, avšak s účinností od 17. ledna bude zintenzivněno na určitou dobu na testování
ve frekvenci dvakrát týdně, a to z důvodu vlastností stávající mutace viru SARS-CoV-2.
V této souvislosti je nutné i zmínit právě probíhající období vánočních a novoročních svátků,
které je obecně spojeno se zvýšenou mobilitou osob především v rámci konání návštěv
příbuzných a jiných blízkých osob, konání nejrůznějších oslav v rodinném nebo jiném
kolektivu, zvýšenou návštěvou obchodů a nákupních center a nezřídka i v souvislosti
s cestováním ať už do zahraničí nebo v České republice v době volných dní. Toto vše
následně zvyšuje míru rizika, jelikož se rozšiřuje okruh potenciálních rizikových kontaktů
a činností.
Ministerstvo zdravotnictví považuje očkování proti covid-19 za nejefektivnější řešení, jak
minimalizovat dopady onemocnění covid-19 na veřejné zdraví. Očkování proti tomuto
onemocnění významně chrání před závažným průběhem onemocnění a z důvodu
minimalizace zátěže zdravotního systému je jeho aplikace vhodná u všech obyvatel, kteří
mohou pro svůj zdravotní stav a dosažený věk toto očkování podstoupit. Jelikož se jedná o tzv.
vzdušnou nákazu, jakákoli jiná protiepidemická opatření budou mít pouze dočasný a omezený
efekt a nemohou zcela zabránit opakování dalších vln epidemie. Zároveň vzhledem k aktuální
ceně očkovací látky je očkování, na rozdíl od opakovaného testování, svými ekonomickými
náklady výrazně efektivnějším řešením. Očkovací látka je nyní schválena pro použití pro osoby
starší 5 let a trvalá kontraindikace podání očkovací látky se týká pouze marginálního počtu
osob. Ministerstvo zdravotnictví musí s ohledem na ochranu veřejného zdraví a s ohledem
Str. 14 z 19
na stávající vytížení zdravotního systému a riziko šíření varianty omikron pokračovat
v uplatňování mimořádného opatření spočívajícího v příkazu testovat zaměstnance a jiné
pracovníky na přítomnost onemocnění covid-19. Z hlediska zásahu do práv a oprávněných
zájmů obyvatel tak Ministerstvo zdravotnictví přistupuje k méně restriktivnímu
protiepidemickému opatření, a to v souladu se zákonem č. 94/2021 Sb., o mimořádných
opatřeních při epidemii.
Toto mimořádné opatření bude aplikováno po dobu nezbytně nutnou, a to do doby, než bude
zřejmé, že v blízké budoucnosti nehrozí riziko opětovného výrazného tlaku na zdravotní
systém se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
Ministerstvo si je vědomo všech zásadních limitů antigenních testů provedených laickou
osobou, včetně nezbytnosti konfirmace pozitivního výsledku pomocí RT-PCR testu, nicméně
s ohledem na stávající (byť vysokou) laboratorní kapacitu RT-PCR vyšetření a s ohledem
na nezbytnost provedení odběru nasofaryngeálního stěru zdravotnickým pracovníkem
nepřichází majoritně při takto masivním testování jiný způsob provedení plošného testování
v úvahu, než pomocí rychlého antigenního testu určeného pro sebetestování (k použití laickou
osobou) (tzv. samotest).
Preventivní testování není bariérové, tedy podrobení se testování není podmínkou pro osobní
účast zaměstnance v práci.
Současně jsou tímto mimořádným opatřením stanoveny případy, kdy se preventivní testování
neprovádí (předložení negativního výsledku jiného testu (RT-PCR test nebo rychlý antigenní
test (RAT) provedený zdravotnickým pracovníkem.
V okamžiku, kdy riziko šíření varianty omikron viru SARS-CoV-2 v ČR je velmi vysoké
a s vysokou pravděpodobností významně zasáhne všechny segmenty lidské činnosti
v ekonomické sféře, tedy i v prostředí pracoviště se bude preventivní testování týkat všech
osob bez ohledu na dokončené očkování, aplikaci posilující dávky nebo prodělání nemoci
v době do 180 dnů od prvního pozitivního výsledku. Tento přístup je přijat zejména na základě
dostupných poznatků o této variantě, které ukazují na vyšší míru obcházení imunity ať už
získanou očkováním nebo proděláním nemoci. [3,5,6,7,8,9] a základním cílem je snížení
dopadu šíření varianty omikron na tento segment zajištěním efektivních protiepidemických
opatření pro včasnou a rychlou detekci případů a snížení rizika vzniku lokálních ohnisek
nákazy, které by v případě významného šíření mohly mít významný nejen zdravotní, ale
i ekonomický dopad.
S ohledem na shora uvedené je třeba zmínit i usnesení Ústavního soudu ze dne 19. října 2021,
zn. IV. ÚS 2042/2021, ve kterém je konstatováno, že samotestování ve školách nepředstavuje
zásah do práva na nedotknutelnost osoby (čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále
jen „Listiny“)) a samotestování stěrem z nosní dutiny jen v minimální míře zasahuje do tělesné
integrity.
Ať již jde o samotest ze slin či stěrem z nosu, má testování zákonný podklad, na jehož základě
je možno podle čl. 7 odst. 1 Listiny nedotknutelnost osoby omezit, a legitimní účel, jímž je
ochrana veřejného zdraví.
Zároveň toto samotestování neporušuje právo na ochranu zdraví (čl. 31 Listiny). Riziko, že
může při provádění samotestu dojít k poranění nosní sliznice, považuje Ústavní soud
za okrajové, protože se stěr z nosu provádí malou neostrou tyčinkou. Z pohledu práva
Str. 15 z 19
na ochranu zdraví pak převažuje pozitivní účinek provádění testování, které představuje
opatření způsobilé omezit kontakty osob nakažených infekcí covid-19 s ostatními osobami,
nad okrajovým rizikem spojeným s poraněním při provádění samotestu. Totéž lze nepochybně
vztáhnout i na testování zaměstnanců.
K vhodnosti antigenních testů Ústavní soud uvádí, že z omezené spolehlivosti antigenních
testů vycházel již Nejvyšší správní soud (srov. bod 72 rozsudku ze dne 6. 5. 2021 č. j. 5 Ao
1/2021-65) označující antigenní testy za „hrubé síto“, které může být méně spolehlivé. Ústavní
soud se ztotožňuje s argumentací, že spolehlivost antigenních testů je jen jedním z vícera
relevantních hledisek, mezi něž patří i organizační a technické aspekty věci. Zajištění
antigenního testování je přitom organizačně a technicky snazší než testování PCR testy, neboť
test si mohou provést sami zaměstnanci, jeho vyhodnocení netrvá dlouho a může tak probíhat
častěji.
K čl. I
Rychlé antigenní testy (RAT) jako hlavní typ testu při použití v rámci preventivního testování
zaměstnanců byly zvoleny z důvodu získání výsledku vyšetření téměř okamžitě po jeho
provedení, čímž je umožněno izolovat případně pozitivní osobu v co nejkratším době
a následně nastavit adekvátní protiepidemická opatření k minimalizaci rizika dalšího přenosu
v rámci kolektivu zaměstnanců.
Tato nesporná výhoda proti použití RT-PCR testů vyváží nižší diagnostickou citlivost rychlých
antigenních testů (RAT) ve srovnání s RT-PCR testy. Při výběru vhodných druhů testů
s doporučenou senzitivitou a specificitou doporučuje Ministerstvo zdravotnictví
zaměstnavatelům např. vycházet ze seznamu německého Spolkového institutu pro léčiva
a zdravotnické prostředky (Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte BfArM Antigen
tests).
Nově stanovená frekvence testování dvakrát týdně byla zavedena především z toho důvodu,
aby bylo případně podchyceno co nejvíce případů v co nejkratším časovém úseku, což je
klíčové pro následné vyhodnocení situace a nastavení dalších efektivních protiepidemických
opatření u zaměstnavatele k minimalizaci vzniku významných ohnisek nákazy, která by mohla
znamenat omezení provozování činnosti, pokud by se onemocnění šířilo nekontrolovaně.
Zvýšená frekvence testování zároveň zvyšuje schopnost tzv. samotestů zachytit nakaženou
osobu. Ideálním postupem se jeví, a kde to zaměstnavatel vyhodnotí jako možné a výhodné,
testování např. každé pondělí ráno a dále další den v týdnu tak, aby bylo zajištěno
dle možností zaměstnavatele rovnoměrné testování v rozsahu celého pracovního týdne.
Takový postup bude snižovat riziko zavlečení případné infekce mezi ostatní zaměstnance.
Podle charakteru provozu je pak alternativní možností pro zaměstnavatele provádět povinné
preventivní testování zaměstnanců tak, aby mezi každým testováním u jednotlivého
zaměstnance byl odstup alespoň 3 dny. Pokud se zaměstnanec v tomto časovém období
na pracovišti nevyskytuje, aplikuje se pravidlo, že se testuje první následující den, kdy je
na pracovišti, a v tomto případě tedy není nutně daný zaměstnanec testován dvakrát v týdnu.
Zejména se jedná o profese, kde je směnný provoz, popř. u zaměstnanců s menším úvazkem
atp.
Str. 16 z 19
Stanovená frekvence je i v souladu s doporučením amerického CDC, které uvádí, že optimální
frekvence je alespoň jednou týdně. [10,11,12]
Výslovně je dále uvedeno, že není-li zaměstnanec v den termínu testování přítomen
na pracovišti, jeho preventivní testování se provede v den jeho příchodu na pracoviště.
Zároveň se stanovuje okruh osob, které jsou povinny testování absolvovat, neboť v případě
výskytu infekční osoby může dojít k rychlému šíření nákazy v rámci pracovního kolektivu.
Výjimka z tohoto testování je stanovena pro osoby, které se na svých pracovištích či v místě
výkonu své práce nesetkávají se třetími osobami (s výjimkou osob žijících ve stejné
domácnosti), které tak nejsou povinny podstoupit testování, neboť riziko šíření nákazy na další
osoby (zaměstnance) je minimalizováno.
Vzhledem k současnému vývoji celkové epidemické situace a v souvislosti se šířením varianty
omikron a stále vysoké virové náloži v populaci nelze vyloučit, že zaměstnanec, který se
nebude preventivního testování účastnit, je potenciálně infekční. Z důvodu snížení rizika
přenosu onemocnění na ostatní zaměstnance a např. i zákazníky, se tedy umožňuje takovému
zaměstnanci osobní přítomnost v zaměstnání za podmínky nošení náležitého ochranného
prostředku dýchacích cest (respirátor) po celou dobu jeho přítomnosti na pracovišti
a dodržování bezpečného rozestupu alespoň 1,5 metru od ostatních osob, je-li to možné. Toto
opatření se nařizuje za účelem minimalizace rizika šíření potenciální nákazy na ostatní osoby.
Nutnost oddělení osob, které se odmítají testovat, při stravování je z toho důvodu, že během
konzumace pokrmů nebo nápojů nelze používat náležitý ochranný prostředek dýchacích cest
a riziko přenosu případné nákazy covid-19 je tak v této situaci zvýšeno.
Pokud zaměstnanec odmítne podstoupit test, jedná se o přestupek podle § 92n odst. 1 písm.
b) zákona o ochraně veřejného zdraví, neboť nesplní povinnost uloženou mimořádným
opatřením vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii.
Pokud zaměstnanec odmítne podstoupit test, lze se klonit k tomu, že tímto jednáním porušuje
povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci ve smyslu
§ 52 písm. g) zákoníku práce. Jedná se tedy o tzv. porušení pracovní kázně, které v konečném
důsledku může vést až k jednostrannému rozvázání pracovního poměru ze strany
zaměstnavatele výpovědí z pracovního poměru. Mimořádné opatření Ministerstva
zdravotnictví, jakožto opatření obecné povahy, lze totiž podřadit pod ostatní předpisy, které
jsou podle § 301 písm. c) zákoníku práce zaměstnanci povinni dodržovat, byli-li s nimi
zaměstnavatelem řádně seznámeni.
Zaměstnanec, který odmítl testování, pokračuje ve výkonu práce na pracovišti, pouze
za přísnějších podmínek (viz výše). V případě, že zaměstnanec tyto povinnosti uložené mu
mimořádným opatřením zaviněně porušuje, např. odmítá nosit respirátor či nedodržuje
minimální rozestup, jedná se rovněž o porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů
vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce.
Současně se lze klonit k tomu, že zaměstnavatel může takovéhoto zaměstnance, který nebude
záměrně dodržovat výše uvedené povinnosti a neuposlechne ani pokynu nadřízeného
zaměstnance, vykázat z pracoviště, přičemž zaměstnanci pak mzda/plat, ani náhrada
mzdy/platu za takto zameškanou dobu nepřísluší.
Str. 17 z 19
Podle dohody se zdravotními pojišťovnami budou zdravotní pojišťovny i nadále poskytovat
zaměstnavatelům příspěvek z fondu prevence ve výši 60 Kč na jeden provedený antigenní
samotest osoby, která je pojištěncem dané zdravotní pojišťovny.
K čl. II
Pro účely mimořádného opatření se za účelem upřesnění jeho aplikace z hlediska povinných
osob vymezují některé pojmy, a to zejména z důvodu specifik veřejné správy, ozbrojených
složek apod.
K čl. III
Vedle zaměstnanců se povinnost podrobit se testování stanovuje i pro osoby samostatně
výdělečně činné, a to s obdobnými výjimkami jako u zaměstnanců, zejména pokud jde
o situaci, kdy se v místě výkonu své činnosti nesetkávají se třetími osobami, s výjimkou osob
žijících ve stejné domácnosti, neboť riziko šíření nákazy na další osoby je v tomto případě
minimální.
K čl. IV
Vedle zaměstnanců se povinnost podrobit se testování stanovuje i pro osoby, které jsou
orgánem nebo členem orgánu právnické osoby a zároveň nejsou jejími zaměstnanci, a to
s obdobnými výjimkami jako u zaměstnanců, zejména pokud jde o situaci, kdy se v místě
výkonu své činnosti nesetkávají se třetími osobami, s výjimkou osob žijících ve stejné
domácnosti, neboť riziko šíření nákazy na další osoby je v tomto případě minimální. Těmto
osobám zajišťuje testování právnická osoba, u které jsou činné.
K čl. V
Stanovuje se okruh osob, které preventivní testování nemusí absolvovat. Preventivní testování
nemusí podstoupit osoby, které se prokáží negativním výsledkem RT-PCR testu ne starším
72 hodin nebo negativním výsledkem rychlého antigenního testu (RAT) ne starším 24 hodin,
který byl proveden u poskytovatele zdravotních služeb. Také se nemusí testovat osoby, které
toto preventivní testování podstupují, protože jsou také zaměstnanci jiného zaměstnavatele,
nebo protože jsou orgánem nebo členem orgánu (i jiné) právnické osoby.
K čl. VI
Zaměstnavatelům, osobám samostatně výdělečně činným a právnickým osobám se
pro kontrolní účely dodržování tohoto mimořádného opatření nařizuje vést evidenci
o provedených testech, a to minimálně ve formátu, který umožní provedení kontroly dodržení
tohoto mimořádného opatření. Osoby, které absolvovaly test u poskytovatele zdravotních
služeb, mají o této skutečnosti proveden záznam v Informačním systému infekčních
nemocí (ISIN) ve formátu „digitální certifikát EU COVID“ podle nařízení Evropského
parlamentu a Rady č. 2021/953 nebo mají vystaveno potvrzení poskytovatelem zdravotních
služeb o provedení testu a jeho výsledku a pro účely kontroly ze strany orgánu ochrany
veřejného zdraví lze tak tuto skutečnost v ISIN dohledat nebo doložit vystaveným potvrzením.
Osoby, které se testují z titulu výkonu práce nebo činnosti pro jiného zaměstnavatelé,
resp. právnickou osobou, doloží tuto skutečnost písemným potvrzením od této osoby
Pro případnou kontrolu tohoto protiepidemického opatření jsou zaměstnavatel, resp. osoba
Str. 18 z 19
samostatně výdělečně činná, resp. právnická osoba povinni vést evidenci údajů v nezbytném
rozsahu, a to: datum testování, jména osob, které k danému datu podstoupily test, jejich datum
narození, číslo pojištěnce a zdravotní pojišťovnu, u které jsou pojištěni, a výsledek testu.
Povinné osoby jsou pak povinny evidenci uchovávat po dobu 90 dnů. S těmito požadovanými
údaji bude nakládáno v souladu s obecným nařízení EU o ochraně osobních údajů
a souvisejícími právními předpisy a budou výlučně použity pouze pro stanovený účel.
Zaměstnavatelům, osobám samostatně výdělečně činným a právnickým osobám se dále
nařizuje, aby seznam pozitivně testovaných osob zaslali elektronickým hlášením místně
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví za tím účelem, aby ten mohl těmto osobám
nařídit karanténu.
K čl. VII
Zaměstnanec s pozitivním výsledkem testu je povinen opustit pracoviště a informovat o této
skutečnosti zaměstnavatele, neboť je na základě provedeného samotestu s pozitivním
výsledkem osobou podezřelou z nákazy a je nezbytné, aby omezil kontakty s jinými osobami.
Na základě hlášení zaměstnavatelé místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví je
tímto orgánem zaměstnanci nařízena karanténa. Jedná se pak o důležitou osobní překážku
v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 191 zákoníku práce s náhradou mzdy/platu ve výši
60 % redukovaného průměrného výdělku zaměstnance (viz blíže § 192 zákoníku práce).
Zaměstnanci současně přísluší za podmínek stanovených zákonem č. 518/2021 Sb.
mimořádný příspěvek při nařízené karanténě (izolaci).
Obdobný postup platí i pro osoby samostatně výdělečné činné a orgány nebo členy orgánů
právnických osob.
V první den na pracovišti nebo místu výkonu činnosti po ukončení karantény je třeba, aby
povinné osoby podstoupily opět preventivní samotest.
Pokud v době po pozitivním výsledku samotestu daná osoba podstoupí vyšetření RT-PCR
metodou s negativním výsledkem, je to důvodem k ukončení karantény.
K čl. VIII
Vedle zaměstnanců se povinnost podrobit se testování stanovuje i pro odsouzené zařazené
do práce v rámci věznice nebo u jiného subjektu než věznice. I na tyto osoby se použijí pravidlo
pro zaměstnavatele a zaměstnance s výjimkami vyplývajícími ze specifické situace
odsouzených.
K čl. IX
Ministerstvo zdravotnictví vydalo již jiné mimořádné opatření, kterým se určují podmínky
testování (ke dni vydání tohoto mimořádného opatření jde o testování zaměstnanců
v některých druzích sociálních a zdravotních služeb a ve školách a školských zařízeních), kde
je zohledněna specifičnost poskytovaných služeb a tito zaměstnavatelé, popř. osoby
samostatně výdělečně činné, se i nadále řídí touto specifickou právní úpravou, nikoli tímto
mimořádným opatřením. Stejné oprávnění mají i Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra.
K čl. X
Ruší se dosavadní mimořádná opatření o testování zaměstnanců a osob samostatně
výdělečně činných.
Str. 19 z 19
K čl. XI
Mimořádné opatření nabývá účinnosti dnem 17. ledna 2022.
1. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/covid-data/investigations-
discovery/hospitalization-death-by-age.html
2. Počet hlášených případů omikronu v Evropě už zhruba čtyřnásobně překonal Jihoafrickou
republiku, SZÚ (szu.cz)
3. RRA - Assessment of the further emergence and potential impact of the SARS-CoV-2
Omicron VOC in the EU/EEA - 18th update - 15 Dec 2021 (europa.eu)
4. http://www.szu.cz/tema/prevence/posouzeni-dalsiho-vyskytu-varianty-viru-sars-cov-2-
omikron
5. https://www.imperial.ac.uk/mrc-global-infectious-disease-analysis/covid-19/report-49-
Omicron/
6. Report 49 - Growth, population distribution and immune escape of Omicron in England |
Faculty of Medicine | Imperial College London
7. https://www.who.int/publications/m/item/enhancing-readiness-for-omicron-(b.1.1.529)-
technical-brief-and-priority-actions-for-member-states
8. Vaccine effectiveness against SARS-CoV-2 infection with the Omicron or Delta variants
following a two-dose or booster BNT162b2 or mRNA-1273 vaccination series: A Danish
cohort study | medRxiv
9. eport 49 - Growth, population distribution and immune escape of Omicron in England |
Faculty of Medicine | Imperial College London
10. SARS-CoV-2 Testing Strategy: Considerations for Non-Healthcare Workplaces | COVID-
19 | CDC
11. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/community/schools-childcare/operation-
strategy.html#anchor_1616080181070
12. Model-driven mitigation measures for reopening schools during the COVID-19 pandemic
(nih.gov)
prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r.
ministr zdravotnictví